#1
alto_textblock
#1
Strana a
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
6. června 1913. Číslo 153.
#4
alto_textblock
#4
Posl. dr. Heilinger vytýká, že do proza-
tímního rozpočtu nezařadila vláda obnosy, nutně
pro uskutečnění služební pragmatiky
Posl. Choc mluví nejprve o pokračovacím
školství, jemuž věnována býti musí větší péče
Stěžuje si, že vláda pro úřadnictvo ničeho neuči-
nila, což jeví se zvláště v otázce kancelářských
pomocníků. Vytýká, že reorganisace železničn
správy nebyla provedena. Konečně se řečník za-
bývá otázkou poštovních úřadníků a poštovních
oficiantů a oficiantek.
Poslanec Kotlář polemisuje s posl. Kraftem.
který vinu na novém provisoriu připisuje jihoslo-
vanské, po případě slovinské obstrukci na říšské
radě a ve štyrském sněmu zemském. Slovinci sákl
ke zbrani obstrukce teprve tehdy, když víděli, jal
se tváří zhýčkaná německá menšina v královslví
Českém a při tom ještě ve Vídni dociluje vždycky
výhod jako strana většiny. V justiční a železničn
správě platí výhradně privilegia pro německé děl-
niky, v ministerstvu vyučování nejsou prováděne
žádná opatření k uskutečnění druhé české univer-
sity, zvěrolékařské vysoké školy v Praze, různých
středních a odborných škol a také akce vodních
staveb uvázla, ať jedná se již o melioraci vodních
cest anebo vodovodů. Úhrnem prohlášeno, dospěl
trpělivost českých poslanců k nejzazším hranicím
a proto jich budoucí postup nemůže býti jiný, než
přísně oposiční. Poměry musily by se značně změ-
niti a vésti k jiné formaci, než jest nynější, aby
zástupcům českého národa umožněna byla přátel-
štější taktika.
V odpolední schůzi posl. Glöcke
konstatoval, že od schválení resolucí, týkajících se
úpravy služebních poměrů státních dělníků, dne
20. pros. 1911, vláda provedla jen zcela nepatrná
zlepšení v tomto oboru. Nespokojenost dělníků
stoupá den za dnem. Otázka bytové péče byla ve
všech státních podnicích úplně opomenuta. Po-
jednav o požadavcích jednotlivých dělnických ka-
tegoril, dělníků v mincovnách, lesních dělníkůa
dělníků v dolech, podal návrh: Rozpočtovému vý-
boru a sněmovně buď neprodleně předložen pře-
hled všech opatření, provedených od usnesení z 20.
pros. 1911, k hmotnému zlepšení postavení dělníků
ve st. podnicích.
Posl. dr. Verstovšek podal po zevrubném
odůvodnění návrh, aby se přes zatímný rozpočet
přešlo k pořadu, dále návrh, v němž sněmovna vy-
slovuje nedůvěru ministru Hochenburgrovi.
Posl. dr. Dněstrjanský vyčítal, že vláda
sťará se jen o vyřízení běžných státních nezbyt-
nosti a k lidovým nezbytnostem zaujímá chladně.
dokonce nepřátelské stanovisko. Staví se tím
příkrý rozpor k projeveným přáním koruny o jed-
nání s rusínským národem.
Posl. Staněk podal a odůvodnil návrh, aby
do zatímného rozpočtu bylo pojato ustanovení
individuelním rozdělení lihového kontingentu n
období 1912—14 dle usfanovení v posledním zatím-
ném rozpočtu.
Posl. Seitz kritisoval ostře vnitřní i zevnitřní
politiku a zvláště se zabýval zevrubně dnešní od-
povědí na dotaz po Redlově aféře. Pravil, že od-
pověď ta je plna odporů, neupřímna a že neshoduj
se se skulečností. Ve příčině vnitřní politiky po-
ukazoval na poměry v Čechäch, které jsou nyní
obtížnější než kdy jindy. Opřel ze koniiskační
praxi, politice sledované v Dalmacii, Bosně a Her-
cegovině. Zabýval se pak posledními událostmi
Uhrách, kde to došlo tak daleko, že důstojníci se-
kají do zvolených zástupců lidu v parlamentě, aby
chránili muže, kterého prohlásily soudy v zemi za
největšího panamistu. Konečně prohlásil, že samo-
zřejmě budou soc. demokraté hlasovati proti za-
timnímu rozpočtu
Příští schůze bude zítra.
#8
alto_textblock
#8
V justičním výboru rokováno bylo dále o adv-
kátním řádu. V § 12. odst. 2. předlohy, týkající se
immunity advokátů, bylo obnoveno znění vládní
předlohy a bylo reasumováno usnesení výboru
přestupu pensionovaných radů zemského soude
k advokatuře.
#11
alto_textblock
#11
V poplatkovém výboru projednávána byla
osnova zákona, jež týká se zmocnění k dočasnému
odvolání platnosti ustanovení o vlivu zvýšení úro-
kové míry na poplatkové úlevy, povolené za úče-
lem konversí.
*
#12
alto_textblock
#12
by společné působení zástupců obou reforem a
společný Jejich tlak na vládu, aby vyhověla tomu
což již tolikrát slíbila, že však každé snaze po jed-
nostranném řešení pouze daně třídní musili by se
zástupcové měst všemi prostředky opřiti, což ne-
bylo by ani v zájmu urychlení reformy daně třídní
Ve smyslu tom podal návrh, aby odloženo bylo
jednání o reformě daně třídní až do doby, kdy by
byl předložen návrh na reformu daně činžovní.
Ve stejném smyslu vyslovil se posl. dr
Kraus.
Při hlasování byl návrh posl. Funka většinou
zamítnut.
Potom posl. dr. Funk jako prvý ze zapsanýcl
řečníků ujal se slova a ukázal na příčiny Hlaku
daní vůbec a různé zásady o úpravě daní a sy-
stému, zejména na zásadu, dle které považujes
jen ta daň za stejnoměrnou, jež vyhovuje způsobi-
losti platební.
Rozebral potom zásady daní výnosných a ze-
jména daně činžovní a ukázal na nevýhody, v
kterých ocily se staré domy po vydání zákona
novostavbách, přestavbách a pod. a na závady ří-
zení při této dani, zejména závady řízení pa-
cifikačního. Potom obrátil se k anketě, je
byla konána r. 1903 o reformě daně činžovní a za-
býval se jednotlivými otázkami anketě této před-
loženými.
Vzhledem ku počátku zasedání sněmovny bylo
potem jednání přerušeno a posl. dru. Funkovi vy-
hraženo pokračovati v řeči ve schůzi příští, je
bude patrně ve středu. Posl. dr. Funk a zástup
měst jsou odhodláni obstruovati reformu daně tříd-
ní, dokud nebude vyhověno požadavkům po re-
formě daně činžovní.
Dr. Funk před ukončením schůze vznesl opěl
vřelý apel ke společnému působení a žádal, aby
zástupcům měst nebyla vnucována obstrukce.
Protokol o anketě o daní domovní, jimž nyní
chce se dr. Funk podrobně zabývati, obsahuje pře
700 tištěných stran.
#13
alto_textblock
#13
Politický přehled.
#14
alto_textblock
#14
Země české.
#15
alto_textblock
#15
a opravdovým napjetím. Výsledek volby v kuri
všeobecné bude jednak ukazovati na náladu vo-
ličstva samého, jednak přinese nové a nové pakty
volební v různých okresích hlavně kurie ven-
kovská.
Do voleb jde dnes Morava ve dvou hlavních
heslech: zachování české většiny v
sněmu a boj proti klerikalismu. Prví
heslo je od zvěčnělého dra, Šromoty, jenž jako
předseda české kurie oceňoval nutnost toho, aby
do sněmu vysláni bylí samí kandidáti stran občan-
ských a žádný sociální demokrat. On z prvého
sněmovního období poznal, že sociální demokraté.
kteří s Němci obstruovali náš sněm, jsou seslabením
české posíce ve sněmě zemském, kde jen za po-
moci konservativního velkostatku dle nynějšího
platného volebního řádu máme českou větěínu. To-
hoto hesla Šromotova ujala se katolicko-národní
strana a také moravská lidová strana, jako strana
středostavovská, má je ve svém programu. Také
konservativní křídlo strany agrární se přidává
tomuto názoru a přirozeně zbytky strany národní
Jinak je tomu v táboře tak zvaném pokrokovém.
Dr. Stránský letos potřeboval spojenství s
sociálními demokraty a proto udělal s nimi pakt.
Autonomisté ho síce popírají, ale z kandidaturje
lo viděti. Dr. Stránský jako starý pakléř ovšem
nespokojil se pouze s tím, že do spojenství se soe.
demokraty zatáhl stranu lidovopokrokovou, o
přibral“ k tomulo svému paktu Staňkovo křidlo
strany agrární, on „žískal“ největší svě prolivníky
z tábora politické strany živnostenské a také „drží
palec“ i národním socialistům. Tedy „pakt vše-
stranný“ — proti klerikálům, proti moravské straně
lidové, proti straně národní, krátce proti každěmu.
kdo neposlouchá komanda z Rudolfské ulice. V tom
„protiklerikálním“ boji, kierý skončí hned dne 8.
června po první volbě ve všeobecné kurii tím, že
bude potřeba hlasů klerikálních na př. na Olo-
moucku, má dr. Stránský silný agitační prostředek
ve sbírce povodňové, kterou klerikálové prováděli
avšak hned po povodňové katastrofě nerozdali.
Při národních katastrech, jaké na Moravě
máme, je zájem o německé okresy přirozeně na
české straně nepatrný, protože víme, že jest to
jedno, kdo bude na lavicích německých. Němei
sami ovšem napínají veškeré síly, aby tam nebyl
žádný seciální demokrat.
Dnes je o výsledku voleb ve všeobecné kuri
nejistota. Ani nejlepší znalci poměrů moravských
netroufají si hádatí, jak to dopadne.
Jen některé výsledky dají se takřka s napro-
stou jistotou říci.
Sociální demokraté, autonomisté, centralisté
klerikálové kandidují ve všech 14 okresích; strana
lidovopokroková, která měla v roce 1905 10 kandi-
dátů, je „na postupu, mohutní a roste“ a prote
kandiduje jen ve 4 okresích: strana národně-so-
ciální také „roste“, neboť kandiduje jen v 6 okre-
sích (r. 1906 v 91)i strana agrární, která v r. 190
nekandidovala, problašovala však, že nestaví kan-
didáty ve všech okresích kurie všeobecné, kandi-
duje pouze v 8 okresích a podporuje samostatnou
kandidaturu Škrhálovu. Mor. strana lidová ve vše-
obecné kurii vůbec nekandiduje. Tedy proti 55
kandidátům v roce 1906 stojí dnes proti sobě o
kandidát. Občanského protikandidáta nemají kleri-
kálové: P. Šílinger, jenž bude v prvé volbě zvolen
Bezděk (v Brně). Vaculík (Ostrava). P. Šrámkov
teprve v poslední chvili postavili agrárníci proti-
kandidáta. Agrárníci počítají, že zvítězí na Olo-
moucku jejich kandidát Sonntag. Z kandidátů li-
dovo-pokrokových nemá naděje na vítězství ani
jeden kandidát, taktéž nepočítají s vítězstvím
svých kandidátů národní sociálové. Čtvrtá kurie
přinese tedy dle všeho vítězství sociálním demo-
kratům, klerikálům a snad agr. Sonnlagovi. Pro
„pokrokovost lidovo-pokrokovou“ je pozoruhod-
ným, že voličstvo občanské v Brně, nechce-li voliti
dělnického kandidáta, nemá občanského kandidáta
Dr. Stránský provolal: Brno sociálním demokratům
a strana lidovo-pokroková musí poslechnout.
#16
alto_textblock
#16
Rakousko-Uhersko.
#17
alto_textblock
#17
Uherská kríse.
#18
alto_textblock
#18
jež i nadále zůstane věrna pak tu.
uzavřenému s chorvatsko-srb-
skou koalicí a bude bdíti nad tím, aby
i koalice pakt ten zachovávala.
Ze zprávy této vidno, že frankovci ve
výkonném výboru všech chorvatských pra-
vašů svou věc prohráli a zvítězilo stanoví-
sko oněch pravašů, kteří pokládají pro
Chorvaty za potřebnou přátel-
skou dohodu se Srby, proti které s
vzpírají frankovci.
Záhřebská »Hrvatska« dodává k této
zprávě, že frankovští členové výkonného
výboru dr. Bošnjak, dr. Milobar a Trebeg
podali proti usnesení onomu protest, tvrdíce
že výkonný výbor má rozhodovati jen o vě-
cech, společných všem Chorvatům v říší
ale nikoli o sporu, týkajícím se jen Chorvatů
z království chorvatského.
»Obzor« na to odpovídá dle svědectví
jednoho účastníka terstské konference, že
frankovci nepodali nijakého protestu proti
usnesení, jež bylo schváleno všemi zástupei
Istrie, Dalmacie a Bosny, neboť kdybyse
bylí vzepřelí usnesení výkonného výboru.
byli by ze strany vyloučeni. Ale po této
prohře — dodáváme — nezbude jim nic ji-
ného, než aby sami ze strany vystoupilia
nepřekáželi straně práva pracovati s koalici
společně aspoň ve věcech, prospěšných všem
Chorvatům.
#19
alto_textblock
#19
Za hranicemi.
#20
alto_textblock
#20
mlčet.
#21
alto_textblock
#21
vací komise, jakkoli, jen ať sporná otázka ne-
řeší se pro Slovanstvo osudnou válkou. Bul-
harsko, právě proto, že je silnější než Srb-
sko a Řecko, nemá se dát strhnout lidmi po-
skvrněnou minulostí, stojícími blízko u kor-
midla vládního, chtějícími krví bratří smýt,
co spáchali před válkou a za války.
Mamontov ukazuje na smutnou zákulísn
úlohu generála Savvova, stambulovského pře-
dáka, smutného hrdiny čataldžské porážky
zaviněné jím nařízenou změnou příkazů gen.
Radka Dmitrijeva, Savvov v pozadí přesta-
vuje dle své potřeby vojenské a politické
loutky, aby oddálil mír, za něhož se bude
před soudem jednat o zpronevěru, spáchanou
za jeho vojenského ministerstva. Savyov chce
prý co nejvíce prodloužit výjimečný stav, kdy
i bulharský parlament i soudy jsou nuceny
#22
alto_textblock
#22
Kolem bulharsko-srbského sporu,
O uskutečnění schůzky Pašiče s Gešovemv
Sukově má značnou zásluhu ruská diplomacie,
která spolu s Francií a Anglií všemožně se vyna-
snažuje, aby byly vyzkoušeny všechny prostředky
ke smíru. Londýnětí Balkáncí očekávají prý smíru
jen odsprostředkování Ruska. Ať bude rozhodnutí
ruské jakékoli, obě strany se mu podrobí. Podle
zprávy »Nového Vremene« z Londýna tamější ra-
kouské i maďarské kruby těší se, že nynější bal-
kánská válka rozbije balkánský spolek a znovu
otevře cestu rakouskému vlivu na Balkán. Jejich
sympatie jsou zřejmě na straně bulharské, stejně
i sympatie Němců.
Srbsko-řecké sblížení stává se vždy těsnějším
a je pravděpodobno, že se k němu připojí i Rue
munsko. Zkušení politikové připisují příčinu
balkánských sporů změně poměru sil. Bulharsko
před válkou považovalo se za nejsilnější, nejčilejí
a nejlépe připraveně, zatím se ukázalo, že Srbska
bylo lépe připraveno a že Řecko i Srbsko udělalo
více, než se od nich čekalo. Nadvláda Bulharska
která se uznávala před válkou, nedá se myslit
nyní.
Bulhaři jsou ochotní podrobit se rozhodnutí
ruskému, jen pokud se týče území střední Make-
donie s městy Skopljí, Tetovem. Kíčevem, Dibrou
a Strugou, kdežto Pašič prohlašuje sporným území
od Šarplaniny až po Rodopy a Strumu. Podle
»Nového Vremene« řešení sporu srbsko-bulhara
ského jest odpovědí na dvě otázky: podaří se po-
radě čtyř ministrů předsedů dohodnout se bez ci-
zího zakročení, a nepodaří-li se to, jsou Srbová
ochotní uznat široké rozhodnutí ruské, či hroní
v tom případě válkou? Kde řekne v tom sporu
poslední rozhodné slovo?
#23
alto_textblock
#23
Řada dochází na Armény.
#24
alto_textblock
#24
Arménský patriarch Artaruni navštívil vell-
kého vezíra Mahmud-Šefkat-pašu, jemuž odevzal
nový a poslední »takrír« t. j. písemný protest
proti nemožnému stavu, ve kterém se nacházejí
Arméni v Anatolii a Kilikii. Takrir je sepsán
velmi rozhodně a ukazuje, že nebezpečí pra
Armény roste. Vraždy a násilí, páchané nu
Arménech dosud jednotlivě, nabývají povaby
epidemie. Patriarch ukazuje, že nešťastný ar
ménský národ, jemuž hrozí vyhlazení, prožívá
období nevylíčitelného zoufalství. Vesničané ji
se neodvažují ani za humna na polní práci,
Ostatní třídy obyvatelstva nemohou provozovat
svých živností. Část Arménů, vzdavší se každé
naděje v nápravu, chystá se vystěhovati ze země,
což se tu děje již po lidský věk. Vypadá to
jakoby již Arměni v otomanské říši neměli ani
práva žíti. Protestuje proti takovému stavu,
patriarch dovolává se svědomí a zodpovědnosti
turecké vlády i národn, i slitování vzdělanéh
světa.
K protestu je připojen seznam nových arména
ských obětí, povražděných od sveřepých Kurdů.
V Cařihradě konal se arménský národní
sjezd. Dostavilo se 80 delegátů z rozličných
provincií Turecka. Předseda sjezdu prohlásil, ž
přes všecky sliby velikého vezíra a přes po-
slední protest patriarchův událo se pře
sedmdesát nových případů ture-
ckého násilí na Arménech.
#25
alto_textblock
#25
Ve výboru pro změnu jednacího řádu byl na
místo vystoupivšího poslance Pernerstorfera zvo-
len posl. Seitz náměstkem předsedy. Na to byl
pokračováno v debatě o návrhu Rosnerově na pro-
dloužení platnosti prozatímního řádu jednacího.
Posl. dr. Franta prohlásil, že věren svému
přesvědčení i tradicím strany, je pro dělnost sně-
movny, bez ohledu, jaká vláda je při vesle a bez
ohledu na politický režim. Když již přikování jsme
k vídeňskému parlamentu a nemůžeme si sam
obstarávat své záležitosti v zemi, musíme se sta-
rat, aby byly uskutečňovány ve Vídni a to může
se stát, je-li sněmovna dělnou. Není tedy reakcí
starat se o dělnost, nýbrž je to snaha o pokrok
Řečník projevil náhled, že provádění spravedlnosti
a ideí opravdu svobodomyslných bude možnější
bude-li obstrukce, pokud možno, zamezena. Upo-
zornil na velké politické i hospodářské škody, jež
obstrukce německá na říšské radě v lelech deva-
desátých a nyní po leta na českém sněmu způso-
bila a pravil, že finanční cfekt obstrukce na sněmu
dá se odhadovat na obrovské miliony, jež zaplatí
obyvatelstvo obou národností. Obstrukce jest
ostatně dnes otupenou zbraní, což ukazuje se v
Vídni i v Praze. Prodloužení platnosti jednacíh
řádu (zákona Kramář-Krekova) není zájmem vlády.
nýbrž největším zájmem sněmovny a vlastně skul-
kem protivládním. Vláda nebude moci užívat § 14.
projedná-li věci sněmovna. V další řeči obrátil s
dr. Franta proti návrhu posl. Hummera, který pa-
trně v souhlase s vládou, chce docílit rychlejšího
projednávání rozpočíu a daňových předloh a pra-
vil, že nyní usiluje se mimořádnou cestou o něco
co není tak nutné, jako jině pilně záležitosti. N
konec žádá dr. Franta co nejrozhodněji, aby pro-
váděno bylo v praxi ustanovení § 51. jedn. řádu
dle něhož mají stenografické protokoly obsahovaí
úplné vylíčení celého jednání sněmovního.
Příští schůze v úterý 10. t. m. dopo-
ledne.
.
a
#26
alto_textblock
#26
Zemědělský výbor projednával návrhy na zří-
zení státních lováren na umělé hno-
jivo.
Ref. Anýermann navrhl vyzvatí vládu, aby
provedla v solných dolech věličských a bochen-
ských ihned hluboká vrtání, by bylo zjištěno, jsou-
tam draselnaté soli, dále návrh, aby vláda zřídila
továrnu na superfosfáty a toto umělé hnojivo do-
dávala, pokud možná, za příznivé ceny zeměděl-
cům, konečně návrh, aby vláda podporovala vy-
užitkování důležitých vodních sil.
Promluvili posl. Onyszkevícz. Povše
Niedrist. David. Pokorný a ryt. Haller
Příští schůze bude ve středu.
a
*
Tiskový výbor za předsednictví místonředsed-
posl. Düricha schválil §§ 13. až 24. předlohy t
skového zákona, a pozměňovací návrhy pos
Hummera zamítnuty, načež byla vykonána roz
prava o 5§ 25. a 26. (paragrafy, týkající se oprav)
Hlasovati se bude o §8 25. a 26. v příští úterní
schůzi.
.
#28
alto_textblock
#28
Berní výbor konal o půl 10. hod. dopol. schůzi.
Zástupci měst nedali se zapsati do presenční Ii-
stiny, ale vzhledem na silnou agitaci mezi členy
výboru, kteří trvají na reformě daně třídní a mají
ve výboru většinu, poněvadž polští a křesťanští
zástupci měst vystupují rozhodně pro reformu daně
třídní, byl výbor k usnášení schopen. Z té pří-
činy zahájil posl. dr. Funk v souhlase s Českým
klubem a zástupci měst obstrukci a jednání nepo-
kročilo ani o píď. Na počátku schůze učinil posl.
dr. Funk prohlášení, že zástupci měst nejsou
neochotní spolupůsobiti při reformě daně třídní, že
však nebylo by jim to možno, kdyby nedostalo se
jim záruky, že současně i reforma daně činžovní
jež tvoří dlouholetý požadavek obyvatelstva měst-
ského, nebude vyřízoea. Řečník zdůraznil, že vítal
#29
alto_textblock
#29
Pražský Ortsrat.
Na schůzi pražského Ortsratu dne 30
m. m. referováno o předběžných pracích k
nejbližšímu agitačnímu podniku „Ortsratu“
kterýmž jest vydávání „Nationale Korrespon-
denz“, s nimž v brzku bude započato. Za-
bezpečení „německé poptavárny“ na Příkopě
bylo umožněno dorozuměním se „zemským
svazem pro návštěvu cizinců v německé části
Čech“. Pamětihodne jest, že se Orts-
rat zanáši úmyslem vydati něme-
cký adresář pro Prahu, jehož hospo-
dářsko-politický účel jest samozřejmý. Pří-
pravné kroky jsou již zahájeny. Konečně ro-
kováno „o opatřování správních záležitost
německých vysokých škol českými úřadníky“
o „jazykových otázkách“ v notářské a ob-
chodní komoře. A na konec ujal se slova
host z říše, berlínský universitní profesor
dr. Hoeninger, jenž přednášel Ortsratu o „Ně-
mectvu za hranicemi“. Pozoruhodný odstavec
řeči tohoto statistika, který počet všech
Němců na světě páčí na 113 milionů, věnován
byl významu Němců za hranicemi v diaspoře
žijících. Následkem novějšího politického vý-
voje stalo se, že zahraniční Němectvo nabylo
nacionálního sebevědomí a současně zvýšil
se i v německé říši zájem pro roztroušené
soukmenovce v cizině, jichž význam ja-
kožto pionérů a klestitelů ces
pro říšsko-německé kulturni a ho-
spodářské zájmy stále zřejměji
na jevo vystupuje. Vystěhováním z ně-
mecké říše do Rakouska dostává se zdejšímu
roztroušenému němectví posily ročně několik
tisíc. Rozdil mezi tuzemskými Němci a Němei
říšsko-německého původu brzy mizí, všichní
spojují se v pocitu nacionálního příslušenstv
a hospodářský prospěch z toho připadá
samozřejmě Němcům. Na základě poměrů
panujících v rakousko-uherském „Flotten-
vereinu“, dovozuje prof. Hoeninger nutnost
vítězství němčiny jakožto jediného prostřed-
ku, jímž Rakousko-Uhry mohou býti pojaty
do světového obchodu, v němž selhávají pr
jazyky malých národů. Nikdo z přítomných
pražských Němců nenamítl při tom berlínské-
mu profesoru, že jedním z nejpádnějších dů-
vodů, jímž zdejší německý tisk dovozoval po-
vinné vyučování českému jazyku na něme-
ckých středních školách, byly naděje a vy-
hlídky německého obchodu a jeho příslušníku
na Balkán, při čemž jazyk český výslovně na-
zýván klíčem ke všem slovanským jazykům
Společný všcobecný klub český a radikálové
Ve svém úvodu ke středeční schůzi po-
slanecké sněmovny rozepisuje se vídeňský
zpravodaj „Národní Politiky“ o proudech
náladách a tendencích, projevujících se za
příprav k ustavení a zejména průběhem prací
se stanovami spojených. Referent listu uvád
některé ze sporných míst navržených stanov
při čemž výslovně konstatuje, že požadavek
třičtvrtinové účasti členů pro kvalifikovaná
usnesení dává radikálům do ruky možnost
usnesení taková vždy zmařiti, čímž se po-
tvrzuje vlastně názor námi projevený, že ta-
kovéto usnesení jest vlastně zaváděním prin-
cípu menšiny do společného klubu. Stavě se
úplně na princip většiny, žádá článek, že
usnese-li se na něčem většina, zbývá oposici
buďto se podrobiti, nebo převzíti zodpověd-
nost za rozbití společného klubu a tento svůj
čin pak veřejně obhájiti. Kdo klub rozbíjí, na
toho pak pisatel přímo ukazuje, řka:
„Radikálové prohlásili v dnešní schůz
předsedů českých výslovně, že by vystoupil
ihned ze společného klubu, kdyby usnesl se
na politice vládní. Podobnému prohlášení lze
jen rozuměti vzhledem na společný zájem cel-
ku, zřízením společného českého klubu sledo
vaný. Tak-li si radikálové společný postup
představují, pak ovšem trváme na tom, o
jsme již napsali: že bude lépe, když společný
klub dělati se nebude. Uspoří se tím české
veřejnosti opětné zklamání a vznešené my
šlence jednoty nového nezdaru a kompromi
továníl“
Citujeme nikoli bezúčelně, neboť na místě
z něhož citát vybíráme, četli jsme před ne-
dávnem názory, kteréž připravovaly spíše
půdu dnešnímu, zcela neklamnému spiknutí
radikálně-neodvislému proti zásadám, n
nichž jedině jest možno i založení i trván
společného klubu českého.
#30
alto_textblock
#30
Z Moravy.
#31
alto_textblock
#31
Dne 4. června.
V předvečer zemských voleb.
Dne 8. června přikročí všeobecná kurie mo
ravská k volebnímu osudí zemskému, Volební der
tento očekává se ve veřejností naší se všeobecným
#32
alto_textblock
#32
Demise Lukácsova kabínetu byla již pa
novníkem přijata a nastane procedura, ob-
vyklá při tvoření nové uherské vlády. Panov-
ník povolá k sobě na poradu některé uherské
státníky — tvrdí se, že tentokrát jen oba par-
lamentní předsedy, hr. Tiszu za sněmovnu
poslaneckou a bar. Jossiku za magnáty —
a pak pověří navrženého státníka sestavenín
nového kabinelu. Poněvadž uherský parla
ment nemá nyní nijaké naléhavé práce, ne-
bude třeba spěchatí, a proto se soudí, že nov
ministerstvo se ustaví asi v polovině června
pak sněmovna asi ve dvou dnech dodělá při
pravené předlohy a půjde na letní prázdniny
jež potrvají do podzimka.
Pokud jde o nástupce Lukácsova, jes
každý člen oposice úplně vyloučen, poněvadž
rozhodující kruhy pokládají za nepřípustno
aby pozbyly platnosti zákony, které již na-
byly nejvyšší sankce. Toho se však domáh
oposice, prohlašujíc ve svém nejnovějším „ma-
nifestě“, že neuznává platnost žádného záko-
na, přijatého a schváleného od 4. června mi-
nulého roku. Zbude tedy zase jen volba mez
členy dosavadní vládní strany a tu prý na
prvém místě se doporoučí hr. Tisza. Ale
ať je přištím uherským mínisterským předse-
dou Tisza nebo kterýkoli jiný kandidát ze
strany práce, systém zůstane starý
s ním dosavadní nadvláda šlechtické oligarchi
maďarské nad všemi národy uherskými, Ma-
ďarů nevyjímaje. Tím ovšem bude vyhověn
také hlavnímu přání oposičních hrabat, kteř
jsou stejní odpůrci každé, i maďarské demo-
kracie, jako pánové z tábora Tiszova, Khue-
nova a Lukácsova.
#33
alto_textblock
#33
Chorvatská strana práva.
#34
alto_textblock
#34
Po známém násilí, jež v redakci orgánu
strany práva, »Hrvatské«, provedli frankovci
dr. Horvat, Frank a j., svolal předseda vý-
konného výboru všech chorvatských pravašů
ze všech korunních zemí dr. Mile Star-
čevič do Terstu schůzi, jež počala dne
1. t. m. Sešlo se 17 členů výkonného vý-
boru z Bosny, Dalmacie, Istrie a Chorvatska.
Slovinci nebyli zastoupeni, poněvadž věc se
týkala pouze Chorvatů. Z Chorvatska byl
čtyři zástupci frakce Starčevičovy a čtyři
frankovci. Schůzí zahájil dr. Mile Starče-
vič, ale odevzdal hned předsednictví dru
Laginjovi, aby se mohl sám účastnit
rozpravy. Na to dr. Starčevič oznámil, že
se vzdává předsednictví ve výkonném vý-
boru.
Další jednání výkonného výboru, jež se
týkalo rozkolu mezi pravaši v Chorvatsku,
a které trvalo i celé pondělí až do pozdni
noci, prohlášeno za přisně důvěrné.
Teprve v úterý vydána o konferene
úřadní zpráva, z níž vysvitá, že hlavní vý-
konný výbor rozhodl, aby v časopise »Hr-
vatské« se obnovily poměry, jež tam vládly
do násilného převratu, způsobeného drem.
Horvatem a spol. a že mají do redakce
administrace opět býti přijati vyloučení čle-
nové prof. Šegvíč a Peršič. Dr. Mile
Starčevič odvolal svou resignaci a zůstane
předsedou výkonného výboru strany práva,
#35
alto_textblock
#35
Ministerská krise v Bulharsku.
Odstoupení Gešova s křesla minister-
ského předsedy je zlé znamení. Znamená, ž
Gešovu a Pašičí nepodařilo se zlepšiti po-
měr mezi oběma zeměmi ani tak, aby bylo
možno pokojně přetřásati sporné otázky.
Očekává se jen návrat Daneva a Todorova
načež krise vypukne v celé velikosti. S mi-
nisterstvem Gešova, v němž jsou Ljudskanov
Todorov, Frangja, padne v Bulharsku vláda
uvědoměle slovanská a tedy také rusofilská
Ať Gešova vystřídá Radoslavov nebo Malinov.
všecko jedno: po krátkém, ale slavném
hisťorickém působení vlády slovanské na-
stoupí v Bulharsku vláda směru neslovan-
ského a za nedlouho protislovanského.
»Večerna Pošta« píše, že v novém ka-
binetu soustředí se všechny strany oposice
jejichž vůdcové dosednou na křesla mini-
strů. Ministerstvu, tak sestavenému, už nyn
dávají jmeno »velikého ministerstva«. Prvým
jeho skutkem bude svolání »velkého národ-
ního sobrání«.
Krise se připravovala již nejméně dese
dní. V té době se u Gešova dvakrát objevi
osobní tajemník krále Ferdinanda Dobrovič
jenž má v Bulharsku přezdívku »bílá paní«
Kdykoli Ferdinand poslal k předsedov
mínisferstva p. Dobroviče, vždycky to bylo
znamením, že mínisterstvo je zralé k pádu.
Dobrovič po obékrát dlouho a Gešovem
konferoval, čemuž bylo rozumětí tak, že
král už přerušil s předsedou ministerstva
přímý styk.
Současně byli ke králi zváni vůdcové
oposice. Malinov, vůdce »národně-demokra-
lické« strany, pobyl u krále tři hodiny, za
kteroužto dobu vyměnili spolu myšlenky
so velikém státním aktu, který ukáže přede
vší Evropou železnou vůli bulharského ná-
roda a svorné jeho odhodlání hájiti svá
práva.
Právem, jak známo, se tu rozumí spo-
jenečká smlouva se Srbskem bez revise
bez ohledu na slib, daný v listopadu m.
bulharskou vládou srbské, že smlouva bude
po válce zrevidována tak, aby se Srbsku
dostalo od Bulharska náhrady za vojenskou
pomoc při dobývání Odrinu. Protože vládě
Gešova není možno tomuto závazku dostáti.
nezbývá jí, než padnout. Ovšem i potom
zůstane v platnosti právní pravidlo, že
úmluva, učíněná ústně, váží tolik, jako pode-
psaná.
Se změnou vlády změní se také poli
tická dekorace. V Sofii bude rozhodovat
vliv Rakouska, s nímž král Ferdinand ješte
před podepsáním spojenecké smlouvy učinil.
jak nedávno bylo konstatováno, úmluvu.
jejíž podrobnosti jsou dosud neznámy.
Také poměr Bulharska k Turecku s
změní. »Večerna Pošta« dovídá se z diplo-
matických kruhů bulharských, že sultan
Mehmed V. vzkázal králi Ferdinandovi vřelé
přání navštívit ještě toho leta Sofii. Lis
k tomu dodává: »Návštěva sultanova v Soli
souvisí s touhou po těsnější jednotě a přá-
telském poměru dvou sousedních národů
bulharského a moslemského. Zpráva, že sultan
navštíví mladou stolici Bulharska, všem
kruhy sofijskými byla přijata se sympatickým
uspokojením.«
Co bude mezi Bulharskem a Srbskem?
»Večerna Pošta« praví: »Vypuknut
srážky mezi dvěma bratrským
národy se přibližuje.«
#36
alto_textblock
#36
Kdo žene do války?
#37
alto_textblock
#37
Moskevský „Golos Moskvy“, který ještě
nedávno ostře bránil stanovisko bulharské
proti požadavkům srbským, jmenovitě proti
důvodům bývalého ministra Genčiče, uveřej-
ňuje článek V. P. Mamontova, namířený
proti bulharskému generalissimu. Mamontov
ruský důstojník a publicista, který prodělal
jako válečný zpravodaj bulharské tažení.
tvrdí, ať si píše bulharský tisk, nalézající s
pod přísnou censurou, cokoli, že útočící stra-
nou jest Bulharsko. Bulharsko má ovšem odů-
vodněně nároky na solunský vilajet, národo-
pisně i hospodářsky souvislý s Makedonií
má také podstatné nároky na západní Make-
donií a „spornou oblast“ kosovského vilajetu
ale způsob, kterým domáhá se svých nároků
je podle Mamontova zločinným. Bulharsko vy-
volává válku s Řeckem, které doufá za 2—
týdny porazit, aby mohlo potom vrhnout se
proti Srbsku, které Bulharsku podle slov Sav
vova není strašné. Nezdařilá řeč Pašičova prý
ještě nalila oleje do ohně bulharského šovi
nismu. Ale Mamontov varuje Bulharsko, aby
nepřekročilo míru, dokud nebudou vyčerpá
ny všechny mírné způsoby řešení sporu, roz-
hodnutí Ruska nebo haagského soudu, pro
středkování cizího státu, zřízení rozhraničo-
#38
alto_textblock
#38
Republikáni a monarchie ve Španělsku.
#39
alto_textblock
#39
Machinace vůdce konservativců španělských
Maury, jenž chce stůj co stůj obnoviti dřívější
střídání se liberálů a konservativců ve vládě a
proto opětně způsobil ministerskou krisi, měly
neočekávaný účinek. Republikání, jimiž Maura se
pokoušel strašiti korunu, aby ji popudil proti libe-
rálům, přihlásili se otevřeně k loyální spoluprál
v parlamentě, aby zmařili jeho plány.
Vůdce republikánů Lerroux pronesl v úter
ve sněmovně státnickou řeč, v níž vůčí obvinění
z anarohismu prohlásil, že jeho strana je anarchii
a reakci stejně daleka. Zminiv se o případu topiče
na obrněnci „Numancia“, jenž byl zastřelen pro
porušení discipliny, pravil, že by nebyl učinil nie
aby vzpurnému vojáku zjednal milost, neboť přes
své republikánské, po případě i revoluční zásady
ví, že národové bez discipliny jsou vydání anar-
chistické tyranii. Zmíniv se dále o nedostatcích
politických stran, prohlásil, že Španělsko má jen
jediného státníka, totiž krále. Sluší uznati, že ko-
runa v posledních politických krisích rozhodla
vždy ve smyslu otevřeně liberálním a demokra-
tickém. Na konec pak uvedl, že, kdykoli bude
třeba bojovati proti reakci a klerikalismu Mau-
rovu, řešiti otázky marocké a překonávati obtíže
vnitřní nebo mezinárodní, nebudou republikáni
stranou oposiční, nýbrž stranou skutečně vládní
Řeč Lerrouxova učinila značný dojem, ale
přímo sensaci způsobilo další prohlášení vůdce
reformní skupiny republikánské Alvareza, jenž
zašel ještě dále a pravil,že jeho strana by se
vzdala svých republikánských myšlenek, kdyby se
monarchie rozhodla přijati směr protiklerikálnía
jiná opatření, kterých vyžaduje pokrok, za těchto
podmínek pak nabizl koruně své spolupracov-
nictví
Oba republikánské projevy jsou důsledkem
vyjednávání, jež se koná v poslední době mezi
čelnými osobnostmi liberálními a republikánskými
a směřuje k nové orientací stran ve sněmovně.
#40
alto_textblock
#40
Útoky na francouzské generály.
Za prudké debaty ve francouzské sněmovně
o vládním návrhu na opětné zavedení tříleté vo-
jenské služby používají odpůrci návrhu povážlivé
zbraně, snažíce se diskreditovati celou vojenskou
správu a vůdčí osobnosti armády.
V pondělí došlo proto k bouřlivým výjevům
ve sněmovně. Radikálně-socialistický poslanee
Chautemps tvrdil, že ti, jichž povinností bylo za-
bezpečiti provedení dvouleté služby, aby zakryli
svou nedbalost, nyní přicházejí s návrhem na tří-
letou službu. Za jeho útoků stařičký generál Pau,
člen vrchní válečné rady a inspektor východní
armády, jenž byl schůzi přítönren jako vládní ko-
misař s generalissimem Jofírem a podnáčelníkem
generálního štábu generálem Legrandem, v roz-
hořčení dvakráte povstal ze svého místa a chtěl
odejíti ze sněmovny, byl však zadržen poprvé mi-
nistrem vojenství Etiennem a po druhé minister-
ským předsedou Barthouem.
Útoky Chautempsovy byly odmítnuty předse-
dou sněmovny Deschanelem a ministrem Etiennem,
jenž nazval generála Paua chloubou Francie i ar-
mády. Socialisté však chtěli využiti gesta generá-
lova a Jaures nabubřele dovozoval, že povstání
vládního komisaře k odchodu jako protest proti
slovům poslance Chautempsa se příčí volnosli
jednání ve sněmovně i navrhl resoluci, v níž se
vláda vyzývala, aby u svých komisařů zjednala
respekt vůči volnosti jednání sněmovního.
Ministerský předseda Barthou rozhodně odmítl
návrh Jaurěsův a otázal se sněmovny, zdali chce
hoditi na váhu ono povstání a čtyřicet let služby
generála Pana. Bouřlivý potlesk byl mu odpověd
a velká většina vyslovila se proti Jaurěsovi.
Oposice vytahuje také strašáka státního pře-
vratu. V téže schůzi sněmovní pronesl sociafista
Vaillant výroki „Platíme iiž příliš mnoho generálů