ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ac7708a0-8fce-11dd-b8ea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 40
#1 alto_textblock #1
Strana a
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
6. června 1913. Číslo 153.
#4 alto_textblock #4
Posl. dr. Heilinger vytýká, že do proza- tímního rozpočtu nezařadila vláda obnosy, nutně pro uskutečnění služební pragmatiky Posl. Choc mluví nejprve o pokračovacím školství, jemuž věnována býti musí větší péče Stěžuje si, že vláda pro úřadnictvo ničeho neuči- nila, což jeví se zvláště v otázce kancelářských pomocníků. Vytýká, že reorganisace železničn správy nebyla provedena. Konečně se řečník za- bývá otázkou poštovních úřadníků a poštovních oficiantů a oficiantek. Poslanec Kotlář polemisuje s posl. Kraftem. který vinu na novém provisoriu připisuje jihoslo- vanské, po případě slovinské obstrukci na říšské radě a ve štyrském sněmu zemském. Slovinci sákl ke zbrani obstrukce teprve tehdy, když víděli, jal se tváří zhýčkaná německá menšina v královslví Českém a při tom ještě ve Vídni dociluje vždycky výhod jako strana většiny. V justiční a železničn správě platí výhradně privilegia pro německé děl- niky, v ministerstvu vyučování nejsou prováděne žádná opatření k uskutečnění druhé české univer- sity, zvěrolékařské vysoké školy v Praze, různých středních a odborných škol a také akce vodních staveb uvázla, ať jedná se již o melioraci vodních cest anebo vodovodů. Úhrnem prohlášeno, dospěl trpělivost českých poslanců k nejzazším hranicím a proto jich budoucí postup nemůže býti jiný, než přísně oposiční. Poměry musily by se značně změ- niti a vésti k jiné formaci, než jest nynější, aby zástupcům českého národa umožněna byla přátel- štější taktika. V odpolední schůzi posl. Glöcke konstatoval, že od schválení resolucí, týkajících se úpravy služebních poměrů státních dělníků, dne 20. pros. 1911, vláda provedla jen zcela nepatrná zlepšení v tomto oboru. Nespokojenost dělníků stoupá den za dnem. Otázka bytové péče byla ve všech státních podnicích úplně opomenuta. Po- jednav o požadavcích jednotlivých dělnických ka- tegoril, dělníků v mincovnách, lesních dělníkůa dělníků v dolech, podal návrh: Rozpočtovému vý- boru a sněmovně buď neprodleně předložen pře- hled všech opatření, provedených od usnesení z 20. pros. 1911, k hmotnému zlepšení postavení dělníků ve st. podnicích. Posl. dr. Verstovšek podal po zevrubném odůvodnění návrh, aby se přes zatímný rozpočet přešlo k pořadu, dále návrh, v němž sněmovna vy- slovuje nedůvěru ministru Hochenburgrovi. Posl. dr. Dněstrjanský vyčítal, že vláda sťará se jen o vyřízení běžných státních nezbyt- nosti a k lidovým nezbytnostem zaujímá chladně. dokonce nepřátelské stanovisko. Staví se tím příkrý rozpor k projeveným přáním koruny o jed- nání s rusínským národem. Posl. Staněk podal a odůvodnil návrh, aby do zatímného rozpočtu bylo pojato ustanovení individuelním rozdělení lihového kontingentu n období 1912—14 dle usfanovení v posledním zatím- ném rozpočtu. Posl. Seitz kritisoval ostře vnitřní i zevnitřní politiku a zvláště se zabýval zevrubně dnešní od- povědí na dotaz po Redlově aféře. Pravil, že od- pověď ta je plna odporů, neupřímna a že neshoduj se se skulečností. Ve příčině vnitřní politiky po- ukazoval na poměry v Čechäch, které jsou nyní obtížnější než kdy jindy. Opřel ze koniiskační praxi, politice sledované v Dalmacii, Bosně a Her- cegovině. Zabýval se pak posledními událostmi Uhrách, kde to došlo tak daleko, že důstojníci se- kají do zvolených zástupců lidu v parlamentě, aby chránili muže, kterého prohlásily soudy v zemi za největšího panamistu. Konečně prohlásil, že samo- zřejmě budou soc. demokraté hlasovati proti za- timnímu rozpočtu Příští schůze bude zítra.
#5 alto_textblock #5
*
#6 alto_textblock #6
*
#7 alto_textblock #7
„
#8 alto_textblock #8
V justičním výboru rokováno bylo dále o adv- kátním řádu. V § 12. odst. 2. předlohy, týkající se immunity advokátů, bylo obnoveno znění vládní předlohy a bylo reasumováno usnesení výboru přestupu pensionovaných radů zemského soude k advokatuře.
#9 alto_textblock #9
a
#10 alto_textblock #10
a
#11 alto_textblock #11
V poplatkovém výboru projednávána byla osnova zákona, jež týká se zmocnění k dočasnému odvolání platnosti ustanovení o vlivu zvýšení úro- kové míry na poplatkové úlevy, povolené za úče- lem konversí. *
#12 alto_textblock #12
by společné působení zástupců obou reforem a společný Jejich tlak na vládu, aby vyhověla tomu což již tolikrát slíbila, že však každé snaze po jed- nostranném řešení pouze daně třídní musili by se zástupcové měst všemi prostředky opřiti, což ne- bylo by ani v zájmu urychlení reformy daně třídní Ve smyslu tom podal návrh, aby odloženo bylo jednání o reformě daně třídní až do doby, kdy by byl předložen návrh na reformu daně činžovní. Ve stejném smyslu vyslovil se posl. dr Kraus. Při hlasování byl návrh posl. Funka většinou zamítnut. Potom posl. dr. Funk jako prvý ze zapsanýcl řečníků ujal se slova a ukázal na příčiny Hlaku daní vůbec a různé zásady o úpravě daní a sy- stému, zejména na zásadu, dle které považujes jen ta daň za stejnoměrnou, jež vyhovuje způsobi- losti platební. Rozebral potom zásady daní výnosných a ze- jména daně činžovní a ukázal na nevýhody, v kterých ocily se staré domy po vydání zákona novostavbách, přestavbách a pod. a na závady ří- zení při této dani, zejména závady řízení pa- cifikačního. Potom obrátil se k anketě, je byla konána r. 1903 o reformě daně činžovní a za- býval se jednotlivými otázkami anketě této před- loženými. Vzhledem ku počátku zasedání sněmovny bylo potem jednání přerušeno a posl. dru. Funkovi vy- hraženo pokračovati v řeči ve schůzi příští, je bude patrně ve středu. Posl. dr. Funk a zástup měst jsou odhodláni obstruovati reformu daně tříd- ní, dokud nebude vyhověno požadavkům po re- formě daně činžovní. Dr. Funk před ukončením schůze vznesl opěl vřelý apel ke společnému působení a žádal, aby zástupcům měst nebyla vnucována obstrukce. Protokol o anketě o daní domovní, jimž nyní chce se dr. Funk podrobně zabývati, obsahuje pře 700 tištěných stran.
#13 alto_textblock #13
Politický přehled.
#14 alto_textblock #14
Země české.
#15 alto_textblock #15
a opravdovým napjetím. Výsledek volby v kuri všeobecné bude jednak ukazovati na náladu vo- ličstva samého, jednak přinese nové a nové pakty volební v různých okresích hlavně kurie ven- kovská. Do voleb jde dnes Morava ve dvou hlavních heslech: zachování české většiny v sněmu a boj proti klerikalismu. Prví heslo je od zvěčnělého dra, Šromoty, jenž jako předseda české kurie oceňoval nutnost toho, aby do sněmu vysláni bylí samí kandidáti stran občan- ských a žádný sociální demokrat. On z prvého sněmovního období poznal, že sociální demokraté. kteří s Němci obstruovali náš sněm, jsou seslabením české posíce ve sněmě zemském, kde jen za po- moci konservativního velkostatku dle nynějšího platného volebního řádu máme českou větěínu. To- hoto hesla Šromotova ujala se katolicko-národní strana a také moravská lidová strana, jako strana středostavovská, má je ve svém programu. Také konservativní křídlo strany agrární se přidává tomuto názoru a přirozeně zbytky strany národní Jinak je tomu v táboře tak zvaném pokrokovém. Dr. Stránský letos potřeboval spojenství s sociálními demokraty a proto udělal s nimi pakt. Autonomisté ho síce popírají, ale z kandidaturje lo viděti. Dr. Stránský jako starý pakléř ovšem nespokojil se pouze s tím, že do spojenství se soe. demokraty zatáhl stranu lidovopokrokovou, o přibral“ k tomulo svému paktu Staňkovo křidlo strany agrární, on „žískal“ největší svě prolivníky z tábora politické strany živnostenské a také „drží palec“ i národním socialistům. Tedy „pakt vše- stranný“ — proti klerikálům, proti moravské straně lidové, proti straně národní, krátce proti každěmu. kdo neposlouchá komanda z Rudolfské ulice. V tom „protiklerikálním“ boji, kierý skončí hned dne 8. června po první volbě ve všeobecné kurii tím, že bude potřeba hlasů klerikálních na př. na Olo- moucku, má dr. Stránský silný agitační prostředek ve sbírce povodňové, kterou klerikálové prováděli avšak hned po povodňové katastrofě nerozdali. Při národních katastrech, jaké na Moravě máme, je zájem o německé okresy přirozeně na české straně nepatrný, protože víme, že jest to jedno, kdo bude na lavicích německých. Němei sami ovšem napínají veškeré síly, aby tam nebyl žádný seciální demokrat. Dnes je o výsledku voleb ve všeobecné kuri nejistota. Ani nejlepší znalci poměrů moravských netroufají si hádatí, jak to dopadne. Jen některé výsledky dají se takřka s napro- stou jistotou říci. Sociální demokraté, autonomisté, centralisté klerikálové kandidují ve všech 14 okresích; strana lidovopokroková, která měla v roce 1905 10 kandi- dátů, je „na postupu, mohutní a roste“ a prote kandiduje jen ve 4 okresích: strana národně-so- ciální také „roste“, neboť kandiduje jen v 6 okre- sích (r. 1906 v 91)i strana agrární, která v r. 190 nekandidovala, problašovala však, že nestaví kan- didáty ve všech okresích kurie všeobecné, kandi- duje pouze v 8 okresích a podporuje samostatnou kandidaturu Škrhálovu. Mor. strana lidová ve vše- obecné kurii vůbec nekandiduje. Tedy proti 55 kandidátům v roce 1906 stojí dnes proti sobě o kandidát. Občanského protikandidáta nemají kleri- kálové: P. Šílinger, jenž bude v prvé volbě zvolen Bezděk (v Brně). Vaculík (Ostrava). P. Šrámkov teprve v poslední chvili postavili agrárníci proti- kandidáta. Agrárníci počítají, že zvítězí na Olo- moucku jejich kandidát Sonntag. Z kandidátů li- dovo-pokrokových nemá naděje na vítězství ani jeden kandidát, taktéž nepočítají s vítězstvím svých kandidátů národní sociálové. Čtvrtá kurie přinese tedy dle všeho vítězství sociálním demo- kratům, klerikálům a snad agr. Sonnlagovi. Pro „pokrokovost lidovo-pokrokovou“ je pozoruhod- ným, že voličstvo občanské v Brně, nechce-li voliti dělnického kandidáta, nemá občanského kandidáta Dr. Stránský provolal: Brno sociálním demokratům a strana lidovo-pokroková musí poslechnout.
#16 alto_textblock #16
Rakousko-Uhersko.
#17 alto_textblock #17
Uherská kríse.
#18 alto_textblock #18
jež i nadále zůstane věrna pak tu. uzavřenému s chorvatsko-srb- skou koalicí a bude bdíti nad tím, aby i koalice pakt ten zachovávala. Ze zprávy této vidno, že frankovci ve výkonném výboru všech chorvatských pra- vašů svou věc prohráli a zvítězilo stanoví- sko oněch pravašů, kteří pokládají pro Chorvaty za potřebnou přátel- skou dohodu se Srby, proti které s vzpírají frankovci. Záhřebská »Hrvatska« dodává k této zprávě, že frankovští členové výkonného výboru dr. Bošnjak, dr. Milobar a Trebeg podali proti usnesení onomu protest, tvrdíce že výkonný výbor má rozhodovati jen o vě- cech, společných všem Chorvatům v říší ale nikoli o sporu, týkajícím se jen Chorvatů z království chorvatského. »Obzor« na to odpovídá dle svědectví jednoho účastníka terstské konference, že frankovci nepodali nijakého protestu proti usnesení, jež bylo schváleno všemi zástupei Istrie, Dalmacie a Bosny, neboť kdybyse bylí vzepřelí usnesení výkonného výboru. byli by ze strany vyloučeni. Ale po této prohře — dodáváme — nezbude jim nic ji- ného, než aby sami ze strany vystoupilia nepřekáželi straně práva pracovati s koalici společně aspoň ve věcech, prospěšných všem Chorvatům.
#19 alto_textblock #19
Za hranicemi.
#20 alto_textblock #20
mlčet.
#21 alto_textblock #21
vací komise, jakkoli, jen ať sporná otázka ne- řeší se pro Slovanstvo osudnou válkou. Bul- harsko, právě proto, že je silnější než Srb- sko a Řecko, nemá se dát strhnout lidmi po- skvrněnou minulostí, stojícími blízko u kor- midla vládního, chtějícími krví bratří smýt, co spáchali před válkou a za války. Mamontov ukazuje na smutnou zákulísn úlohu generála Savvova, stambulovského pře- dáka, smutného hrdiny čataldžské porážky zaviněné jím nařízenou změnou příkazů gen. Radka Dmitrijeva, Savvov v pozadí přesta- vuje dle své potřeby vojenské a politické loutky, aby oddálil mír, za něhož se bude před soudem jednat o zpronevěru, spáchanou za jeho vojenského ministerstva. Savyov chce prý co nejvíce prodloužit výjimečný stav, kdy i bulharský parlament i soudy jsou nuceny
#22 alto_textblock #22
Kolem bulharsko-srbského sporu, O uskutečnění schůzky Pašiče s Gešovemv Sukově má značnou zásluhu ruská diplomacie, která spolu s Francií a Anglií všemožně se vyna- snažuje, aby byly vyzkoušeny všechny prostředky ke smíru. Londýnětí Balkáncí očekávají prý smíru jen odsprostředkování Ruska. Ať bude rozhodnutí ruské jakékoli, obě strany se mu podrobí. Podle zprávy »Nového Vremene« z Londýna tamější ra- kouské i maďarské kruby těší se, že nynější bal- kánská válka rozbije balkánský spolek a znovu otevře cestu rakouskému vlivu na Balkán. Jejich sympatie jsou zřejmě na straně bulharské, stejně i sympatie Němců. Srbsko-řecké sblížení stává se vždy těsnějším a je pravděpodobno, že se k němu připojí i Rue munsko. Zkušení politikové připisují příčinu balkánských sporů změně poměru sil. Bulharsko před válkou považovalo se za nejsilnější, nejčilejí a nejlépe připraveně, zatím se ukázalo, že Srbska bylo lépe připraveno a že Řecko i Srbsko udělalo více, než se od nich čekalo. Nadvláda Bulharska která se uznávala před válkou, nedá se myslit nyní. Bulhaři jsou ochotní podrobit se rozhodnutí ruskému, jen pokud se týče území střední Make- donie s městy Skopljí, Tetovem. Kíčevem, Dibrou a Strugou, kdežto Pašič prohlašuje sporným území od Šarplaniny až po Rodopy a Strumu. Podle »Nového Vremene« řešení sporu srbsko-bulhara ského jest odpovědí na dvě otázky: podaří se po- radě čtyř ministrů předsedů dohodnout se bez ci- zího zakročení, a nepodaří-li se to, jsou Srbová ochotní uznat široké rozhodnutí ruské, či hroní v tom případě válkou? Kde řekne v tom sporu poslední rozhodné slovo?
#23 alto_textblock #23
Řada dochází na Armény.
#24 alto_textblock #24
Arménský patriarch Artaruni navštívil vell- kého vezíra Mahmud-Šefkat-pašu, jemuž odevzal nový a poslední »takrír« t. j. písemný protest proti nemožnému stavu, ve kterém se nacházejí Arméni v Anatolii a Kilikii. Takrir je sepsán velmi rozhodně a ukazuje, že nebezpečí pra Armény roste. Vraždy a násilí, páchané nu Arménech dosud jednotlivě, nabývají povaby epidemie. Patriarch ukazuje, že nešťastný ar ménský národ, jemuž hrozí vyhlazení, prožívá období nevylíčitelného zoufalství. Vesničané ji se neodvažují ani za humna na polní práci, Ostatní třídy obyvatelstva nemohou provozovat svých živností. Část Arménů, vzdavší se každé naděje v nápravu, chystá se vystěhovati ze země, což se tu děje již po lidský věk. Vypadá to jakoby již Arměni v otomanské říši neměli ani práva žíti. Protestuje proti takovému stavu, patriarch dovolává se svědomí a zodpovědnosti turecké vlády i národn, i slitování vzdělanéh světa. K protestu je připojen seznam nových arména ských obětí, povražděných od sveřepých Kurdů. V Cařihradě konal se arménský národní sjezd. Dostavilo se 80 delegátů z rozličných provincií Turecka. Předseda sjezdu prohlásil, ž přes všecky sliby velikého vezíra a přes po- slední protest patriarchův událo se pře sedmdesát nových případů ture- ckého násilí na Arménech.
#25 alto_textblock #25
Ve výboru pro změnu jednacího řádu byl na místo vystoupivšího poslance Pernerstorfera zvo- len posl. Seitz náměstkem předsedy. Na to byl pokračováno v debatě o návrhu Rosnerově na pro- dloužení platnosti prozatímního řádu jednacího. Posl. dr. Franta prohlásil, že věren svému přesvědčení i tradicím strany, je pro dělnost sně- movny, bez ohledu, jaká vláda je při vesle a bez ohledu na politický režim. Když již přikování jsme k vídeňskému parlamentu a nemůžeme si sam obstarávat své záležitosti v zemi, musíme se sta- rat, aby byly uskutečňovány ve Vídni a to může se stát, je-li sněmovna dělnou. Není tedy reakcí starat se o dělnost, nýbrž je to snaha o pokrok Řečník projevil náhled, že provádění spravedlnosti a ideí opravdu svobodomyslných bude možnější bude-li obstrukce, pokud možno, zamezena. Upo- zornil na velké politické i hospodářské škody, jež obstrukce německá na říšské radě v lelech deva- desátých a nyní po leta na českém sněmu způso- bila a pravil, že finanční cfekt obstrukce na sněmu dá se odhadovat na obrovské miliony, jež zaplatí obyvatelstvo obou národností. Obstrukce jest ostatně dnes otupenou zbraní, což ukazuje se v Vídni i v Praze. Prodloužení platnosti jednacíh řádu (zákona Kramář-Krekova) není zájmem vlády. nýbrž největším zájmem sněmovny a vlastně skul- kem protivládním. Vláda nebude moci užívat § 14. projedná-li věci sněmovna. V další řeči obrátil s dr. Franta proti návrhu posl. Hummera, který pa- trně v souhlase s vládou, chce docílit rychlejšího projednávání rozpočíu a daňových předloh a pra- vil, že nyní usiluje se mimořádnou cestou o něco co není tak nutné, jako jině pilně záležitosti. N konec žádá dr. Franta co nejrozhodněji, aby pro- váděno bylo v praxi ustanovení § 51. jedn. řádu dle něhož mají stenografické protokoly obsahovaí úplné vylíčení celého jednání sněmovního. Příští schůze v úterý 10. t. m. dopo- ledne. . a
#26 alto_textblock #26
Zemědělský výbor projednával návrhy na zří- zení státních lováren na umělé hno- jivo. Ref. Anýermann navrhl vyzvatí vládu, aby provedla v solných dolech věličských a bochen- ských ihned hluboká vrtání, by bylo zjištěno, jsou- tam draselnaté soli, dále návrh, aby vláda zřídila továrnu na superfosfáty a toto umělé hnojivo do- dávala, pokud možná, za příznivé ceny zeměděl- cům, konečně návrh, aby vláda podporovala vy- užitkování důležitých vodních sil. Promluvili posl. Onyszkevícz. Povše Niedrist. David. Pokorný a ryt. Haller Příští schůze bude ve středu. a * Tiskový výbor za předsednictví místonředsed- posl. Düricha schválil §§ 13. až 24. předlohy t skového zákona, a pozměňovací návrhy pos Hummera zamítnuty, načež byla vykonána roz prava o 5§ 25. a 26. (paragrafy, týkající se oprav) Hlasovati se bude o §8 25. a 26. v příští úterní schůzi. .
#27 alto_textblock #27
a
#28 alto_textblock #28
Berní výbor konal o půl 10. hod. dopol. schůzi. Zástupci měst nedali se zapsati do presenční Ii- stiny, ale vzhledem na silnou agitaci mezi členy výboru, kteří trvají na reformě daně třídní a mají ve výboru většinu, poněvadž polští a křesťanští zástupci měst vystupují rozhodně pro reformu daně třídní, byl výbor k usnášení schopen. Z té pří- činy zahájil posl. dr. Funk v souhlase s Českým klubem a zástupci měst obstrukci a jednání nepo- kročilo ani o píď. Na počátku schůze učinil posl. dr. Funk prohlášení, že zástupci měst nejsou neochotní spolupůsobiti při reformě daně třídní, že však nebylo by jim to možno, kdyby nedostalo se jim záruky, že současně i reforma daně činžovní jež tvoří dlouholetý požadavek obyvatelstva měst- ského, nebude vyřízoea. Řečník zdůraznil, že vítal
#29 alto_textblock #29
Pražský Ortsrat. Na schůzi pražského Ortsratu dne 30 m. m. referováno o předběžných pracích k nejbližšímu agitačnímu podniku „Ortsratu“ kterýmž jest vydávání „Nationale Korrespon- denz“, s nimž v brzku bude započato. Za- bezpečení „německé poptavárny“ na Příkopě bylo umožněno dorozuměním se „zemským svazem pro návštěvu cizinců v německé části Čech“. Pamětihodne jest, že se Orts- rat zanáši úmyslem vydati něme- cký adresář pro Prahu, jehož hospo- dářsko-politický účel jest samozřejmý. Pří- pravné kroky jsou již zahájeny. Konečně ro- kováno „o opatřování správních záležitost německých vysokých škol českými úřadníky“ o „jazykových otázkách“ v notářské a ob- chodní komoře. A na konec ujal se slova host z říše, berlínský universitní profesor dr. Hoeninger, jenž přednášel Ortsratu o „Ně- mectvu za hranicemi“. Pozoruhodný odstavec řeči tohoto statistika, který počet všech Němců na světě páčí na 113 milionů, věnován byl významu Němců za hranicemi v diaspoře žijících. Následkem novějšího politického vý- voje stalo se, že zahraniční Němectvo nabylo nacionálního sebevědomí a současně zvýšil se i v německé říši zájem pro roztroušené soukmenovce v cizině, jichž význam ja- kožto pionérů a klestitelů ces pro říšsko-německé kulturni a ho- spodářské zájmy stále zřejměji na jevo vystupuje. Vystěhováním z ně- mecké říše do Rakouska dostává se zdejšímu roztroušenému němectví posily ročně několik tisíc. Rozdil mezi tuzemskými Němci a Němei říšsko-německého původu brzy mizí, všichní spojují se v pocitu nacionálního příslušenstv a hospodářský prospěch z toho připadá samozřejmě Němcům. Na základě poměrů panujících v rakousko-uherském „Flotten- vereinu“, dovozuje prof. Hoeninger nutnost vítězství němčiny jakožto jediného prostřed- ku, jímž Rakousko-Uhry mohou býti pojaty do světového obchodu, v němž selhávají pr jazyky malých národů. Nikdo z přítomných pražských Němců nenamítl při tom berlínské- mu profesoru, že jedním z nejpádnějších dů- vodů, jímž zdejší německý tisk dovozoval po- vinné vyučování českému jazyku na něme- ckých středních školách, byly naděje a vy- hlídky německého obchodu a jeho příslušníku na Balkán, při čemž jazyk český výslovně na- zýván klíčem ke všem slovanským jazykům Společný všcobecný klub český a radikálové Ve svém úvodu ke středeční schůzi po- slanecké sněmovny rozepisuje se vídeňský zpravodaj „Národní Politiky“ o proudech náladách a tendencích, projevujících se za příprav k ustavení a zejména průběhem prací se stanovami spojených. Referent listu uvád některé ze sporných míst navržených stanov při čemž výslovně konstatuje, že požadavek třičtvrtinové účasti členů pro kvalifikovaná usnesení dává radikálům do ruky možnost usnesení taková vždy zmařiti, čímž se po- tvrzuje vlastně názor námi projevený, že ta- kovéto usnesení jest vlastně zaváděním prin- cípu menšiny do společného klubu. Stavě se úplně na princip většiny, žádá článek, že usnese-li se na něčem většina, zbývá oposici buďto se podrobiti, nebo převzíti zodpověd- nost za rozbití společného klubu a tento svůj čin pak veřejně obhájiti. Kdo klub rozbíjí, na toho pak pisatel přímo ukazuje, řka: „Radikálové prohlásili v dnešní schůz předsedů českých výslovně, že by vystoupil ihned ze společného klubu, kdyby usnesl se na politice vládní. Podobnému prohlášení lze jen rozuměti vzhledem na společný zájem cel- ku, zřízením společného českého klubu sledo vaný. Tak-li si radikálové společný postup představují, pak ovšem trváme na tom, o jsme již napsali: že bude lépe, když společný klub dělati se nebude. Uspoří se tím české veřejnosti opětné zklamání a vznešené my šlence jednoty nového nezdaru a kompromi továníl“ Citujeme nikoli bezúčelně, neboť na místě z něhož citát vybíráme, četli jsme před ne- dávnem názory, kteréž připravovaly spíše půdu dnešnímu, zcela neklamnému spiknutí radikálně-neodvislému proti zásadám, n nichž jedině jest možno i založení i trván společného klubu českého.
#30 alto_textblock #30
Z Moravy.
#31 alto_textblock #31
Dne 4. června. V předvečer zemských voleb. Dne 8. června přikročí všeobecná kurie mo ravská k volebnímu osudí zemskému, Volební der tento očekává se ve veřejností naší se všeobecným
#32 alto_textblock #32
Demise Lukácsova kabínetu byla již pa novníkem přijata a nastane procedura, ob- vyklá při tvoření nové uherské vlády. Panov- ník povolá k sobě na poradu některé uherské státníky — tvrdí se, že tentokrát jen oba par- lamentní předsedy, hr. Tiszu za sněmovnu poslaneckou a bar. Jossiku za magnáty — a pak pověří navrženého státníka sestavenín nového kabinelu. Poněvadž uherský parla ment nemá nyní nijaké naléhavé práce, ne- bude třeba spěchatí, a proto se soudí, že nov ministerstvo se ustaví asi v polovině června pak sněmovna asi ve dvou dnech dodělá při pravené předlohy a půjde na letní prázdniny jež potrvají do podzimka. Pokud jde o nástupce Lukácsova, jes každý člen oposice úplně vyloučen, poněvadž rozhodující kruhy pokládají za nepřípustno aby pozbyly platnosti zákony, které již na- byly nejvyšší sankce. Toho se však domáh oposice, prohlašujíc ve svém nejnovějším „ma- nifestě“, že neuznává platnost žádného záko- na, přijatého a schváleného od 4. června mi- nulého roku. Zbude tedy zase jen volba mez členy dosavadní vládní strany a tu prý na prvém místě se doporoučí hr. Tisza. Ale ať je přištím uherským mínisterským předse- dou Tisza nebo kterýkoli jiný kandidát ze strany práce, systém zůstane starý s ním dosavadní nadvláda šlechtické oligarchi maďarské nad všemi národy uherskými, Ma- ďarů nevyjímaje. Tím ovšem bude vyhověn také hlavnímu přání oposičních hrabat, kteř jsou stejní odpůrci každé, i maďarské demo- kracie, jako pánové z tábora Tiszova, Khue- nova a Lukácsova.
#33 alto_textblock #33
Chorvatská strana práva.
#34 alto_textblock #34
Po známém násilí, jež v redakci orgánu strany práva, »Hrvatské«, provedli frankovci dr. Horvat, Frank a j., svolal předseda vý- konného výboru všech chorvatských pravašů ze všech korunních zemí dr. Mile Star- čevič do Terstu schůzi, jež počala dne 1. t. m. Sešlo se 17 členů výkonného vý- boru z Bosny, Dalmacie, Istrie a Chorvatska. Slovinci nebyli zastoupeni, poněvadž věc se týkala pouze Chorvatů. Z Chorvatska byl čtyři zástupci frakce Starčevičovy a čtyři frankovci. Schůzí zahájil dr. Mile Starče- vič, ale odevzdal hned předsednictví dru Laginjovi, aby se mohl sám účastnit rozpravy. Na to dr. Starčevič oznámil, že se vzdává předsednictví ve výkonném vý- boru. Další jednání výkonného výboru, jež se týkalo rozkolu mezi pravaši v Chorvatsku, a které trvalo i celé pondělí až do pozdni noci, prohlášeno za přisně důvěrné. Teprve v úterý vydána o konferene úřadní zpráva, z níž vysvitá, že hlavní vý- konný výbor rozhodl, aby v časopise »Hr- vatské« se obnovily poměry, jež tam vládly do násilného převratu, způsobeného drem. Horvatem a spol. a že mají do redakce administrace opět býti přijati vyloučení čle- nové prof. Šegvíč a Peršič. Dr. Mile Starčevič odvolal svou resignaci a zůstane předsedou výkonného výboru strany práva,
#35 alto_textblock #35
Ministerská krise v Bulharsku. Odstoupení Gešova s křesla minister- ského předsedy je zlé znamení. Znamená, ž Gešovu a Pašičí nepodařilo se zlepšiti po- měr mezi oběma zeměmi ani tak, aby bylo možno pokojně přetřásati sporné otázky. Očekává se jen návrat Daneva a Todorova načež krise vypukne v celé velikosti. S mi- nisterstvem Gešova, v němž jsou Ljudskanov Todorov, Frangja, padne v Bulharsku vláda uvědoměle slovanská a tedy také rusofilská Ať Gešova vystřídá Radoslavov nebo Malinov. všecko jedno: po krátkém, ale slavném hisťorickém působení vlády slovanské na- stoupí v Bulharsku vláda směru neslovan- ského a za nedlouho protislovanského. »Večerna Pošta« píše, že v novém ka- binetu soustředí se všechny strany oposice jejichž vůdcové dosednou na křesla mini- strů. Ministerstvu, tak sestavenému, už nyn dávají jmeno »velikého ministerstva«. Prvým jeho skutkem bude svolání »velkého národ- ního sobrání«. Krise se připravovala již nejméně dese dní. V té době se u Gešova dvakrát objevi osobní tajemník krále Ferdinanda Dobrovič jenž má v Bulharsku přezdívku »bílá paní« Kdykoli Ferdinand poslal k předsedov mínisferstva p. Dobroviče, vždycky to bylo znamením, že mínisterstvo je zralé k pádu. Dobrovič po obékrát dlouho a Gešovem konferoval, čemuž bylo rozumětí tak, že král už přerušil s předsedou ministerstva přímý styk. Současně byli ke králi zváni vůdcové oposice. Malinov, vůdce »národně-demokra- lické« strany, pobyl u krále tři hodiny, za kteroužto dobu vyměnili spolu myšlenky so velikém státním aktu, který ukáže přede vší Evropou železnou vůli bulharského ná- roda a svorné jeho odhodlání hájiti svá práva. Právem, jak známo, se tu rozumí spo- jenečká smlouva se Srbskem bez revise bez ohledu na slib, daný v listopadu m. bulharskou vládou srbské, že smlouva bude po válce zrevidována tak, aby se Srbsku dostalo od Bulharska náhrady za vojenskou pomoc při dobývání Odrinu. Protože vládě Gešova není možno tomuto závazku dostáti. nezbývá jí, než padnout. Ovšem i potom zůstane v platnosti právní pravidlo, že úmluva, učíněná ústně, váží tolik, jako pode- psaná. Se změnou vlády změní se také poli tická dekorace. V Sofii bude rozhodovat vliv Rakouska, s nímž král Ferdinand ješte před podepsáním spojenecké smlouvy učinil. jak nedávno bylo konstatováno, úmluvu. jejíž podrobnosti jsou dosud neznámy. Také poměr Bulharska k Turecku s změní. »Večerna Pošta« dovídá se z diplo- matických kruhů bulharských, že sultan Mehmed V. vzkázal králi Ferdinandovi vřelé přání navštívit ještě toho leta Sofii. Lis k tomu dodává: »Návštěva sultanova v Soli souvisí s touhou po těsnější jednotě a přá- telském poměru dvou sousedních národů bulharského a moslemského. Zpráva, že sultan navštíví mladou stolici Bulharska, všem kruhy sofijskými byla přijata se sympatickým uspokojením.« Co bude mezi Bulharskem a Srbskem? »Večerna Pošta« praví: »Vypuknut srážky mezi dvěma bratrským národy se přibližuje.«
#36 alto_textblock #36
Kdo žene do války?
#37 alto_textblock #37
Moskevský „Golos Moskvy“, který ještě nedávno ostře bránil stanovisko bulharské proti požadavkům srbským, jmenovitě proti důvodům bývalého ministra Genčiče, uveřej- ňuje článek V. P. Mamontova, namířený proti bulharskému generalissimu. Mamontov ruský důstojník a publicista, který prodělal jako válečný zpravodaj bulharské tažení. tvrdí, ať si píše bulharský tisk, nalézající s pod přísnou censurou, cokoli, že útočící stra- nou jest Bulharsko. Bulharsko má ovšem odů- vodněně nároky na solunský vilajet, národo- pisně i hospodářsky souvislý s Makedonií má také podstatné nároky na západní Make- donií a „spornou oblast“ kosovského vilajetu ale způsob, kterým domáhá se svých nároků je podle Mamontova zločinným. Bulharsko vy- volává válku s Řeckem, které doufá za 2— týdny porazit, aby mohlo potom vrhnout se proti Srbsku, které Bulharsku podle slov Sav vova není strašné. Nezdařilá řeč Pašičova prý ještě nalila oleje do ohně bulharského šovi nismu. Ale Mamontov varuje Bulharsko, aby nepřekročilo míru, dokud nebudou vyčerpá ny všechny mírné způsoby řešení sporu, roz- hodnutí Ruska nebo haagského soudu, pro středkování cizího státu, zřízení rozhraničo-
#38 alto_textblock #38
Republikáni a monarchie ve Španělsku.
#39 alto_textblock #39
Machinace vůdce konservativců španělských Maury, jenž chce stůj co stůj obnoviti dřívější střídání se liberálů a konservativců ve vládě a proto opětně způsobil ministerskou krisi, měly neočekávaný účinek. Republikání, jimiž Maura se pokoušel strašiti korunu, aby ji popudil proti libe- rálům, přihlásili se otevřeně k loyální spoluprál v parlamentě, aby zmařili jeho plány. Vůdce republikánů Lerroux pronesl v úter ve sněmovně státnickou řeč, v níž vůčí obvinění z anarohismu prohlásil, že jeho strana je anarchii a reakci stejně daleka. Zminiv se o případu topiče na obrněnci „Numancia“, jenž byl zastřelen pro porušení discipliny, pravil, že by nebyl učinil nie aby vzpurnému vojáku zjednal milost, neboť přes své republikánské, po případě i revoluční zásady ví, že národové bez discipliny jsou vydání anar- chistické tyranii. Zmíniv se dále o nedostatcích politických stran, prohlásil, že Španělsko má jen jediného státníka, totiž krále. Sluší uznati, že ko- runa v posledních politických krisích rozhodla vždy ve smyslu otevřeně liberálním a demokra- tickém. Na konec pak uvedl, že, kdykoli bude třeba bojovati proti reakci a klerikalismu Mau- rovu, řešiti otázky marocké a překonávati obtíže vnitřní nebo mezinárodní, nebudou republikáni stranou oposiční, nýbrž stranou skutečně vládní Řeč Lerrouxova učinila značný dojem, ale přímo sensaci způsobilo další prohlášení vůdce reformní skupiny republikánské Alvareza, jenž zašel ještě dále a pravil,že jeho strana by se vzdala svých republikánských myšlenek, kdyby se monarchie rozhodla přijati směr protiklerikálnía jiná opatření, kterých vyžaduje pokrok, za těchto podmínek pak nabizl koruně své spolupracov- nictví Oba republikánské projevy jsou důsledkem vyjednávání, jež se koná v poslední době mezi čelnými osobnostmi liberálními a republikánskými a směřuje k nové orientací stran ve sněmovně.
#40 alto_textblock #40
Útoky na francouzské generály. Za prudké debaty ve francouzské sněmovně o vládním návrhu na opětné zavedení tříleté vo- jenské služby používají odpůrci návrhu povážlivé zbraně, snažíce se diskreditovati celou vojenskou správu a vůdčí osobnosti armády. V pondělí došlo proto k bouřlivým výjevům ve sněmovně. Radikálně-socialistický poslanee Chautemps tvrdil, že ti, jichž povinností bylo za- bezpečiti provedení dvouleté služby, aby zakryli svou nedbalost, nyní přicházejí s návrhem na tří- letou službu. Za jeho útoků stařičký generál Pau, člen vrchní válečné rady a inspektor východní armády, jenž byl schůzi přítönren jako vládní ko- misař s generalissimem Jofírem a podnáčelníkem generálního štábu generálem Legrandem, v roz- hořčení dvakráte povstal ze svého místa a chtěl odejíti ze sněmovny, byl však zadržen poprvé mi- nistrem vojenství Etiennem a po druhé minister- ským předsedou Barthouem. Útoky Chautempsovy byly odmítnuty předse- dou sněmovny Deschanelem a ministrem Etiennem, jenž nazval generála Paua chloubou Francie i ar- mády. Socialisté však chtěli využiti gesta generá- lova a Jaures nabubřele dovozoval, že povstání vládního komisaře k odchodu jako protest proti slovům poslance Chautempsa se příčí volnosli jednání ve sněmovně i navrhl resoluci, v níž se vláda vyzývala, aby u svých komisařů zjednala respekt vůči volnosti jednání sněmovního. Ministerský předseda Barthou rozhodně odmítl návrh Jaurěsův a otázal se sněmovny, zdali chce hoditi na váhu ono povstání a čtyřicet let služby generála Pana. Bouřlivý potlesk byl mu odpověd a velká většina vyslovila se proti Jaurěsovi. Oposice vytahuje také strašáka státního pře- vratu. V téže schůzi sněmovní pronesl sociafista Vaillant výroki „Platíme iiž příliš mnoho generálů