#1
alto_textblock
#1
Ročnik padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 19. září 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 257.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní liety
předplácí ze
V Praze v administracit
na měsie. . . . . . 2 K —k
na čtvrt leta . . . . 8 K —h
s dvoji donáškou:
na čtvrt leta : . . . 7 Ke
ve fliálkáchí
na měsle . . . . . 2 K 30
a měsla. Poštou
na čtvrt ieti ! . . . B k en
s dvoji zásilkou
a měsle-
na svrt ieta : . . . i k eom
#7
alto_textblock
#7
Večerní
#10
alto_textblock
#10
dání
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodeji
ranní čislo o sobě
večerní
za l
Va fliálkách na venkově
ranní čislo
večerní
.
#12
alto_textblock
#12
lnserátv
platí se hotově napřea
Předplacení a inserty přijlma
administrace v Marianské ul., a
#13
alto_textblock
#13
Tam nacházeji nu tol
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Llata“
Rukopisy se navracsu
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 19. záři.
Když se rozcházeli bulharští a turečtí zá-
stupci po podepsání cařihradského míru, byli
prý všichni zřejmě spokojeni. Jestliže se i bul-
harští delegáti tvářili spokojeně, byla to jen
diplomatická maska. Proč odhalovat protiv-
níkovi svou bolest? Nejcennějších výbojů, po-
tvrzených londýnským mírem, musili se Bul-
haři v cařihradském míru vzdáti. Turci využili
bezohledně svého výhodnějšího vojenského
postavení, nemilosrdně krok za krokem roz-
šiřovali své požadavky, když viděli, že Bul-
harsko je dnes bezbranné a že všechny pro-
testy evropských velmocí jsou jen slovní, ale
k činnému zakročení ve prospěch Bulharska
že se neodhodlá žádný z evropských států.
Jednou z hlavních snah války proti Tu-
recku bylo dosažení volné cesty k Egejskému
moři. Před třemi měsíci zdál se tento bulhar-
ský sen krásně splněným. Nejlepší přístavy
na Egejském moři: Dedeagač, Kavala, Orfan-
ský záliv byly by jistě zůstaly v bulharských
rukou; jen naděje na Solun měli se zříci. Dne
podařilo se sice Bulharům aspoň Dedeagaě
zachránit, ale cesta k němu není úplně volná
Jen pravý břeh dolního toku Marice až po
Sufli zůstal Bulharsku, odtud pohraniční čára
odchyluje se do vnitrozemí na severozápac
od Dimotiky několik kilometrů od Ortaköje.
který přece jen nebyl vrácen Turecku a odtuc
dále na sever ke Svilenu (Mustafa-paša)
Odrin, Lozengrad zůstanou tureckými městy.
Jen Malé Trnovo a pobřeží podél Černého
moře až k Iniadě ustoupili Turci Bulharům.
Strategicky pro Bulhary není získáno nic
Turci dobře se chránili, aby nemusili se zříc
opevnění Odrinu a příliš blízko posunouti říš-
skou hranici k hrdé pevnosti, chloubě moha-
modánského světa. Dnes v tureckých časopi-
sech s největším klidem píší se legendy o tom.
že Srbové a Řekové zvítězili ve válce s Bul-
harskem jen proto, poněvadž prý Bulhaři ne-
mohli proti nim postavit vojska, jež zahynulo
v útocích proti hrdinnému obránci Odrinu,
Šukri pašovi. Islamský svět čte tyto legendy
a jásá nad silou vyznavačů prorokovýcha
nad zkázou nevěřících psů. „Tanin“ nedávno
psal dokonce, že prý je nutno ve jménu vyšší
civilisace vyhubit zbytky barbarů v Thrakii,
za něž vyhlašuje — Bulhary.
Cařihradslsým mírem zakončen byl po-
slední akt balkánské války. Zakončení bylo
jistě neočekávané po těch vítězstvích, které
Bulhaři sklidili u Lozengradu, Lule Burgasu.
Čorlu a Odrinu. Byly chvíle, kdy se zdálo, že
hodiny tureckého panství v Evropě jsou již
spočítány. Ale neprozřetelná politika bulhar-
ská, která postavila všechno v sázku, prohrála
skoro všechno. Teritoriálně není sice nové
Bulharsko zmenšeno, ale na dlouho jsou pode-
rvány jeho mravní a finanční síly. Toho dů-
kazem jest i nynější cařihradský mír.
Zbývá ještě politická kombinace, zda se
Turci a Bulhaří dohodli ke společnému po-
stupu v budoucnosti. Bulharská diplomacie
mnoho mluvila o budoucím přátelství turecko-
bulharském, ještě v posledních číslech píši
sofijské noviny, že cařihradské jednání má
položit osnovu ke sblížení s Tureckem, av
cařihradských listech také byla zmínka o tom.
že nynější mír má být jen základem k normál-
nímu poměru mezi Tureckem a Bulharskem
z něhož později může se vyvinout příznivější
poměr, ale „Jeune Turque“ připomíná, že
dnes ještě rány jsou příliš svěží, aby se mohl
mluvit o formální dohodě.
#15
alto_textblock
#15
zkoumati otázky podřízenějšího významu. Pří-
ští schůze koná se v pondělí.
#16
alto_textblock
#16
Poplašné zprávy od srbsko-albanských hranic
M. Z Kolína nad Rýnem, 19. září. (Zvl
telegr. „N. L.“) Dopisovatel „Kölnische Ztgu.
telegrafuje z Bělehradu: Z krajů, jež hra-
ničí na území albanské, docházeji
svrchovaně znepokojivé zprávy.
Štvavé agitace, jakož i porušování hranic srb-
ských připisují se tu katolickým Albancům a
jejich rádcům v Italii a Rakousk u.
Srbské vládní kruhy činí tyto vel-
moci zodpovědnými za následky
oněch agitací a za události, kte-
réž by nutně se dostavily, kdybyv
Albansku ihned nebyl zjednán v té příčině po-
řádek. Srbské posádky na hrani-
cích byly značně sesíleny.
Z Bělehradu, 19. září. „Politika“ oznamu-
je, že srbská vláda protestovala u velmocí pro
stálé vpády Albanců na srbské území a žá-
dala za urychlenou organisaei
četnictva za účelem udržení pořádku
v Albanii. Současně usnesla se ministerská ra-
da sesíliti veškeré pohraniční posádky.
Z Bělehradu, 19. září. („Zeit“.) „Samo-
uprava“ v úvodníku nadepsaném „Albanské
nebezpečí“ praví, že mezi Srbskem
Albanií zuří pravidelná válka. Srb-
ská vláda žádá velmoci, aby při tomto novém
nebezpečí pro balkánský mír vykonaly svou
povinnost, by jejich usnesení v příčině Alba-
nie neproměnilo se pro nevinné balkánské ná-
rody v krvavou metlu. Balkánští národové do-
vedou se sice tomuto nebezpečí sami ubrániti.
avšak octne-li se jejich přirozene
právo v rozporu s usnesením vel-
mocí, nebudou tím vinni balkánští národové.
nýbrž velmoci. Evropa má právo žádati od
Srbska a Černé Hory korektnost vůči Albanii.
ale nemůže žádati dobrodiní, kterého Albanc
nezasluhují.
#17
alto_textblock
#17
Akce Essada paše v Albansku
a Rakousko.
#18
alto_textblock
#18
Z Vídně, 19. září. „Neue Freie Presse“ za-
bývá se v úvodním článku Essadem pašou a jeho
úmyslem přeložiti sídlo vlády do Drače, který čin
shledává povážlivým a praví: Události v Albani
musí býti sledovány a posuzovány s největší po-
zorností. Třikráte v průběhu několika měsíců byla
monarchie nucena počítati s možností světo-
vé války, protože chtěla Albanii. Pro tentoi-
spěch naší politiky obětovali jsme pů)
miliardy a miliardy celkového majet-
ku zničeny byly v diplomatiek ém
boji. Rakousko-Uhersko a Italie nemohou při-
pustiti, aby Essad paša hřešil nejen na Albanii
provisorní vládě, ale i na míru.
#19
alto_textblock
#19
Prenk paša a zatímní albanská vláda
ve Valoně.
Z Valony, 19. září. („N. Fr. Pr.“) Prenk paš
telegrafoval následkem jednání Essada paše Ismai-
Iu Kemalovi: „Dle ujednání s vámi uznávám s ná-
čelníky Miriditů vládu ve Valoně. Slibujeme, bu-
de-li třeba, že prolejeme vvou krev za spojení celé
Albanie pod národní vládou ve Valoně, kteréje
dobře pochopeným naším zájmem.
#20
alto_textblock
#20
kánem vyjednávání. U sv. Stolice nejevi se ne-
ochota se Srbskem takovéto vyjednávání zahájiti.
leč smlouva mezi církví a státem nebude dříve
podepsána, dokud nebudou hranice Srbska se sou-
sedními státy přesně stanoveny. Přes to, že
smlouva o konkordátu namířena jes
hlavně proti Rakousko-Uhersku, jest
naděje, že dohoda o něm mezi Vatikánem a Sr-
skem nenarazí na značnější potíže.
#21
alto_textblock
#21
Francouzský hlas o rakousko-uherské
politice balkánské.
#22
alto_textblock
#22
Z Paříže, 19. září. Projevy rakouského obchod-
nietva a průmyslnictva v příčině rakousko-uher-
ských styků s Balkánem budí zde největší zájem
a zavdávají podnět k ostré kritice Berchtoldovy
balkánské politiky. „Temps“ praví, že nelze po-
příti, že na Míčovém náměstí ve Vídni střílelo se
často z děl na vrabce. Jaký účel, táže se list, mělo
několikaměsíční zbrojení? Nemohlo se snad mno-
ho věcí vyříditi smírně? Náš posudek není sice
směrodatný, ale evropské mínění je svorno v tom.
že Rakousko-Uhersko nepotřebovalo balkánské
Slovany zakřikovati hrozbami, naopak, že by mno-
hem lépe bylo bývalo, kdyby si je bylo chytrým
způsobem získalo. Rakousko-srbským sblížením
v říjnu 1912 by se byl vývoj balkánské krise zcela
jinak utvářil. Rakouské diplomacii nedostávalo se
však vnuknutí, tvůrčího ducha a odvahy a vůči
Srbům setrvala tato diplomacie na tradicionelní
politice podceňování. Dnes jsou přátelské styky
žádoucími, avšak nejsou již možny. Vláda zvyku je
velkou škodou nynější diplomacie, která vychází
vždy z dřívějších případů, protože se jí nedostává
idejí, zejména ve Vídni. Tam trpí tímto zlem a tas
se, končí „Temps“, pouze faktem, že tím trpí také
#23
alto_textblock
#23
jiní.
#24
alto_textblock
#24
Bulharské žaloby.
Ze Solije, 19. září. (K. k.) Bulharská te-
legrafní agentura sděluje: Vláda dostala auten-
tické zprávy, že 2500 Bulharů z okoli Floriny byl
dopraveno na malý necbydlený ostrov v Egejském
moři, kde část jich zahynula hlady, část byla po-
bita. Tato okolnost, která dokazuje hromadné vy-
hlazování Bulharů, vyvolává velké vzrušení ve
všech kruzích, zejména u Makedonců.
#25
alto_textblock
#25
Změna turecko-řecké smlouvy.
Z Cařihradu, 18. září. (K. k.) Ministerská
rada usnesla se na některých změnách návrhu
turecko-řecké smlouvy, které budou sděleny
písemně řecké vládě. Odjezd Rešida beje do
Athén k dalšímu vyjednávání se tím pozdržel.
#26
alto_textblock
#26
Automobilové spojení mezi Janinou
a Prevesou.
Z Janiny, 18. září. (Athénská tel. ag.)) Mez
Janinou a Santi Quaranta, Delvinem a Argiroka-
strem s jedné a Prevesou s druhé strany bylo zave-
deno pravidelné automobilové spojení. Pro dopravu
zavazadel bylo dodáno několik vagonů. Tím způso-
bem je cestování v těchto krajích neobyčejně
usnadněno. Také bylo tímto opatřením umožněno
pravidelné poštovní spojení. Dopravní siť bude do-
plněna, aby také s nejvzdálenějšími osadami zí-
skáno bylo spojení. K tomu eílí byl objednán dali
počet motorových vozů.
#27
alto_textblock
#27
Kdo způsobil osmidenní požár ve Strumicí?
#28
alto_textblock
#28
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#29
alto_textblock
#29
Ministerská rada ve Vídni.
Z Vídně, 19. září. Dnes koná se minister-
ská rada, ke které dostavili se všichní čle-
nové kabinetu. Věnována jest však toliko zá-
ležitostem administrativním, politické zůsta-
nou vyhraženy ministerské radě příští.
#30
alto_textblock
#30
Další vybudování branné moci rakousko-
uherské.
Z Vídně, 19. září. V nejbližších dnech ko-
nati se bude společná ministerská
konference, která se bude zabývati
předlohami, jež podány budou příštím dele-
gacím. Jak známo, trvá již delší dobu vyjed-
návání mezi vojenskou správou a oběma vlá-
dami o dalším vybudování branné
moci. Před několika dny bylo oznámeno
že vzhledem na finanční tíseň budou nové vo-
jenské požadavky pokud možná do krajnosti
omezeny. Jak se zdá, převládá však tendence.
aby námořní program byl poku
možná urychlen. Nejdříve plyne z nové-
ho vojenského zákona zvýšení námoř-
ního mužstva během příštích 4 roků na
27.000 mužů za účelem sestavení posádek pro
nové bitevnílodi. Dále má býti roz-
množeno aviatické námořní oddě-
lení na 10 důstojníků a 156 mužů. Kromě to-
ho, jak se proslýchá, jest úmysl urychliti
také stavbu novýchlodí, arciť v rám-
ci námořního programu, takže by dotyčné úvě-
ry na tyto položky byly dříve požadovány.
čímž by značně vzrostl zatímní ná-
mořní rozpočet. Tyto záležitosti byly
předmětem vyjednávání mezi vojenskou sprá-
vou a vládami a bude se jimi ještě přirozeně
zabývati příští společná konference, která se
bude konati již tyto dny.
#31
alto_textblock
#31
Sociální demokrat správním radou.
Z Vídně, 19. září. „Arbeiter Ztg.“ ozna-
muje, že posl. Seitz stane se správním ra-
dou společnosti pro vystavení elektrické drá-
hy z Vídně do Prešpurku a to k výslovné žá-
dosti dolnorakouského sněmu, že však funkci
tu převezme s výhradou, že nebude bráti žád-
ných diet ani žádné náhrady. Tyto podmínky
byly příjaty a posl. Seitz ve včerejší ustavu-
jící schůzi akciové společnosti byl povolán
do její správní rady.
#32
alto_textblock
#32
Z dolnorakouské zemské samosprávy.
Z Vídně, 19. září. V dolnorakouské autonomi
stanou se některé změny osobní. Dosavadní vrchn
kurator zemské hypoteční banky, bývalý říšský
poslanec Leopold Steiner, který kandidoval na
stolec vídeňského starosty, nežli se jím stal dr.
Weiskirchner, hodlá vzdáti se hodnosti své a pře-
vzíti školský referát v dolnorakouském zemské
výboru, jenž jest uprázdněn po zemřelém bývalém
říšském poslanci Arnoštu Schneiderovi. Bývalý říš-
ský poslanec August Bielohlawek stane se
nástupcem Steinerovým a vzdá se veškeré činnosti
#33
alto_textblock
#33
politické.
#34
alto_textblock
#34
O zasedání štyrského sněmu.
Ze štyrského Hradce, 19. září. Včera konala
se na místodržetelství porada zástupců stran o za-
sedání sněmu. Docílena dohoda, aby sněm zasedal
v září a říjnu. V dnešních poradách s vůdci všech
stran má se docíliti dohoda o pracovním programu
sněmu. Dojde-li k ní, bude sněm hned svolán.
#35
alto_textblock
#35
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 19. září. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval sta-
vebního praktikanta ve státní stavební služběv
Čechách architekta Otokara Weinzettla učite-
lem v IX. hodnostní třídě na státní průmyslové
škole v Českých Budějovicích.
#36
alto_textblock
#36
Sjezd německé dermatologické společnosti.
Z Vídně, 19. září. (K. k.) Dnes byl zde zahájen
9. sjezd německé dermatologické společnosti. Ve
slavnostní zahajovací schůzi pronesl ministr vyučo-
vání dr. ryt. Hussarek proslov, v němž
slíbil podporu radiové akci lékař-
stva vládou. Sjezdu účastní se na 300 členů
z Rakouska. Německa a Švýcarska. Dále byl dnes
zahájen mezinárodní sjezd pro lékařskou psycholo-
gií a psychiatrii.
#37
alto_textblock
#37
Mezinárodní konference pro ochranu
dělnictva.
#38
alto_textblock
#38
Z Bernu, 18. září. (K. k.) Komise mezinárodní
konference pro ochranu dělnictva, zabývající se
10hodinnou pracovní dobou žen a mladistvých děl-
níků, skončila své práce a dospěla na podkladě
osnovy mezinárodního sdružení pro ochranu děl-
nictva k dohodě. Komise pro noční práci mladist-
vých dělníků dohody dosud nedocílila. Z té příčiny
bylo nutno plenární schůzi konference, určenou na
zstřek, až na další odložiti. Na příští sobotu po-
zvala švýcarská spolková rada delegáty a jejich
dámy k vyjížďce na Lötschberg.
#39
alto_textblock
#39
Pašič do Paříže.
Z Marianských Lázní, 19. září. Srbský minl-
sterský předseda Pašič odjel dnes do Paříže,
kde zdrží se několik dní a vyjednávati bude s poli-
tickými předáky. Z Paříže odebéře se do Biarizze
ke své rodině. Do Vídně přijede v říjnu.
Egyptský místokrál u sultána.
Z Caříhradu, 18. září. (K. k.) Khedive sem dnes
přijel
Nová španělská výprava v Maroku.
M. Z Kolína nad Rýnem, 19. září. (Zvl. telegr.
„N. L.“) „Kölnische Zeštungu“ telegrafuje se z
Tangeru: Španělové hodlají v nejblíže příštích
dnech zahájiti útočnou výpravu zároveň z Tetuanu
a Arsily, aby území mezi Tetuanem, Tangerem a
Larachem definitivně opanovali. Tvrdí, že jsou na
úspěšnou výpravu náležitě připraveni a že později
okupační pás rozšíří dále od Tetuanu na východ.
#40
alto_textblock
#40
Oslava památky Stolypinovy.
Z Petrohradu, 19. září. (Spb. Ag.) Ve všech mě-
stech říše konaly se včera, ve výroční den smrti
Stolypinovy, bohoslužby. Zádušní bohoslužbě v Ky-
jově obcovali všichni ministři s Kokovcovem v čele,
vysocí státní hodnostové a členové zákonodárných
sborů. V Moskvě konal ústřední výbor okfabristů
schůzi, na níž oslavena památka Stolypinova.
Cholera na Rusí.
Z Potrohradu, 18. září. (P. t. a.) Podolská
gubernie byla úřadně prohlášena za ohrože-
nou cholerou
#41
alto_textblock
#41
Japonsko a Čína.
Z Tokia, 18. září. (P. t. a.) Zdejší časopisy
byly odsouzeny k peněžitým pokutám pro uveřej-
nění zpráv o zavraždění Abea. Oficiosní list
„Tschno Baya“ byl pokutován nejvýše přípustno
peněžní pokutou 800 jenů.
#42
alto_textblock
#42
Proces novoyorského guvernéra Sulzera.
Z Albany, 18. září. (K. k.) Dnes započalo před
senátem přelíčení s novoyorským guvernérem Sul-
zerem, který je obžalován, že zpronevěřil příspěv-
ky k volebnímu fondu a složil křivé přísahy o při-
jatých obnosech. Sulzer je hájen 12 advokáty. Po
vyřízení formalit odročil se soud na zitřejší ráno.
#43
alto_textblock
#43
Události na poloostrově
balkánském.
#44
alto_textblock
#44
Bulharsko-turecké jednání o mír.
#45
alto_textblock
#45
Z Cařihradu, 18. září. (K. k.) Úřadně se
sděluje, že turečtí a bulharští dele-
gáti podepsali v dnešní schůzi
protokol o definitivním určen
hranic. Potom byly projednávány
a vyřízeny otázky národnosti, ob-
čanských práv, musulmanských
obcí atd. Byl dosazen užší výbor, který bude
#46
alto_textblock
#46
Slechy o kritické situaci v Soffji.
Z Berlína, 19. září. Dle depeše „Morgen-
postu“ z Bělehradu kolují tam podivné pověsti
o situaci v Sofiji. Pravíse, že vši-
chni vyslanci a konsulové cizích
mocí usnesli se opustiti zemi. Be-
lehradská „Pravda“ zaznamenává také tuto
pověst, neudává však důvody pro takové mi-
mořádné rozhodnutí. Francouzský vyslanecv
Sofiji včera večer projel Bělehradem. Jak se
praví, jel na dovolenou.
#47
alto_textblock
#47
Konkordát Srbska s Vatikánem.
Z Paříže, 19. září. Římský dopisovatel „Echa de
Paris“ oznamuje, že srbská deputace, která pojede
do Říma, aby s Vatikánem ujednala dohodu o ko-
kordátu, skládati se bude ze srbských státníků vy-
nikajících jmen a že asi ve dvou týdnech přibude
do Říma, aby ckamžitě se pokusila zahájiti s Vatí-
#48
alto_textblock
#48
Ze Sofije, 18. září. (Bul. tel. ag.) Dlící zde
americký misionář dr. Klark dostal dopis od pří-
tele, který byl očitým svědkem požáru Strumice.
Za původce požáru, který trval osm
dní a osm nocí, udává pisatel řecké
vojsko, které dostalo rozkaz nevyklízeti Stru-
mice do příchodu bulharského vojska. Proti tvrzení
poddůstojníka, že řecké obyvatelstvo samo založilo
oheň, staví pisatel listu skutečnost, že s řecké
strany nebylo žádnému obyvateli dovoleno zůstati
ve městě, že obyvatelé, donucení k odchodu, byli
již za Dojranem ve chvíli, kdy oheň vypukl, a že
jen evangelická čtvrt zůstala ušetřena, kdežto
všechny vyhořelé domy náležely Bulharům.
#49
alto_textblock
#49
Mladoturecký sjezd.
#50
alto_textblock
#50
Z Cařihradu, 18. září. (K. k.) Dnes odpoledne
byl zde za četné účasti delegátů, senátorů a bý-
valých poslanců z krajů obsazených dnes balkán-
skými státy zahájen mladoturecký sjezd. Předsedo
byl zvolen senátor Achmed Riza.
#51
alto_textblock
#51
Učítelstvo haličských obecních škol a volební
oprava.
Ze Lvova, 19. září. Delegáti 38 organisací uči
telů haličských škol obecných usnesli se na mimo-
řádné schůzi vyzvati učitelstvo, aby v městech při-
pojilo se k demokratickým a pokrokovým stranám
které domáhají se provedení kompromisu o volební
opravě a na venkově aby šlo vesměs s polskou
stranou lidovou, bude-li provozovati skutečně lido-
vou politiku a projeví-li ochotu hájiti zájmy uči-
telstva. Schůze vyslovila se dále proti všepol-
skému návrhu na volební opravu a s největším dů-
razem opřela se zřízení zvláštní kurie učitelů obec-
ných škol, která by měla právo volby do sněmu
protože kurie tato jako demagogický manevr by
způsobila, že by se společnost ještě více roztřídila
a že by učitelstvo ve veřejném životě od ostatních
tříd obyvatelstva odloučila. V resoluci na schůzi
přijaté se praví, že spravedlivá volební oprava může
se provésti jen zavedením všeobecného, rovného
#52
alto_textblock
#52
tajného a přímého práva hlasovacího.
#53
alto_textblock
#53
Politická hlídka.
#54
alto_textblock
#54
Projev Jednoty českých obchodních gremi
#55
alto_textblock
#55
vyvolal skutečně silnou ozvěnu na všech stra-
#56
alto_textblock
#56
nách.
Říšský poslanec Lad. Čech, který o něm
mluvil se zpravodajem „Hlasu Národa“, pra-
vil, že středeční projev Jednoty českých ob-
chodních gremií byl učiněn spontanně; před-
sednictvo Jednoty nebylo o něm předem zpra-
veno. Posl. Čech pak pravil, že je projevu to-
#57
alto_textblock
#57
Z revuí a časopisů.
#58
alto_textblock
#58
„Obzor Národohospodářský“ (XVIII.
č. 8) počíná uveřejňovati studii dra. Ant. Boháče
„Z hospodářské statistiky rakouské
Obilní ceny a produkce v Rakousku“
Autor v samém úvodu své práce zaznamenává stále
zdražování potravin, o němž připouští, že je zje-
vem všeobecným. „O tom nemůže býti sporu, že
skutečně žijeme v době všeobecného stoupání cen
— sporné jsou toliko příčiny, které k němu vedly.
a je-li je hledati spíše na straně produkce, která
vyžaduje vyššího nákladu, nebo u konsumu, jenž
rostl rychleji, než aby mu produkce mohla posta-
čiti, nebo vykonává-li tento vliv na ceny silně ro-
stoucí produkce zlata právě v letech nejposled-
nějších, která působí pak jeho znehodnocení. Ale
tím není ještě řečeno, že zdražování se jeví všude
měrou stejnou a že nesesilují jeho účinek vlivy lo-
kální, proti nimž přece odpomoc jest, a není-li ni-
kterak vyloučeno, že v určitých případech mají
místní činitelé větší vinu na drahotě než ono obec-
né zlevnění peněz.“ Zjistiti v tomto směru skutečný
stav a jeho příčiny je důležitým a směrným úko-
lem hospodářsko-politickým; neboť na jeho základě
jedině mohou býti nalezeny cesty, kterými by se
dalo uhnouti nemírné drahotě. Statistická úvaha
Boháčova chce tak učiniti podrobně, pokud jde
o zdražování chlebovin v Rakousku. Že úloha, kte-
rou si tím autor stanovil, není planá, ukazují již
všeobecná data o postupu drahoty u nás, srovnaná
s poměry cizími, německými a anglickými. „Vy-
počítal-li Tyszka, že v Berlíně byl v roce 1909
chléb o 26% dražší než v roce 1900, pak podražil
za touž dobu ve Vídni o celých 40% (v Londýně
jen o 5%, v Nov. Yorku o 139%), pšeničná mouka
byla v uvedeném roce v Praze dražší o 51%% a ve
Vídni dokonce o závratnou číslici 772%, hovězí
maso stouplo v Praze do r. 1909 o 35% a od té
doby zdražilo se dál měrou neobyčejnou. (V Ber-
lině však stouplo jen o 30.76%% a v Londýně docela
#59
alto_textblock
#59
jen o 6.9%.) Mnoho jiných dokladů z trhu vídeň-
ského a budapešťského uvádí Richter ve svém
spisku „Die volkswirtschaftlichen Ursachen der
Lebensmittelteuerung in Oesterreich und Ungarn“
Tu čteme na př., že v letech 1906 až 1908 zdražila
se pšeničná mouka ve Vídni o 70.5%, v Berlíně
však toliko o 16, že ceny mléka v posledních
letech se zdvojnásobily atd. Na těchto několika
málo dokladech vidíme krátce jasně, že v Rakou-
sku nepůsobí toliko vlivy světového trhu, nýbrž
že mnohem více ženou ceny do výšky příčiny míst-
ní, rakouské, dané našimi hospodářskými poměry
a naší hospodářskou politikou. Ale pak jest velmi
lákavé hledati odpověď na otázku, jaké jsou to
příčiny, proč právě v našem státě nabylo zdražo-
vání rozměrů tak neobyčejných a ojedinělých?“
Bude zajímavo vyslechnouti, jak otázku položenou
zodpovi další vývody Boháčovy, jež po dokončení
jeho studie zaznamenáme. — V ostatním obsahu
„Obzoru“ je: Dr. Zd. V. Tobolka, Kaizlova činnost
v oboru vědy národohospodářské a finanční. —
Evžen Štern, Z nejnovější literatury o dělnických
domácnostních rozpočtech. — Dr. K. Polák, Orga-
nisace maloživnostenských úvěren v mých vzpo-
mínkách. — Zprávy. — Rozhledy hospodářské. —
Sociální. — Věstník Jednoty ku povzbuzení prů-
myslu. — Knihy a časopisy
#60
alto_textblock
#60
Feuilletonista „Zlaté Prahy“ (XXX., č. 52)
Tantris vzpomíná čtvrtstoletého života — ki-
nematografu. Na světové výstavě v Chicagu
1888 předvedl Edison poprvé svůj vynález: světlo-
hru, jež dnes po celém světě je zlým konkurentem
divadla. Rozvoj kina je opravdu netušený: Jenv
samotných Spojených státech severoamerických
napočítali r. 1910 přes 30 tisíc kinematografických
divadel, jejichž roční zisk se páčil okrouhle na 180
milionů dolarů. A jinde není rozšíření kinemato-
grafu poměrně o mnoho menší. Velká Praha, jejíž
dvě umělecky hodnotná divadla zápasí stále s de-
ficitem, jejíž čtyry malé scény předměstské udržují
se jen nerozpačitým zznovováním pochybenému
#61
alto_textblock
#61
vkusu obecenstva — má nyní na 60 prosperujících
podniků kinematografických, jež nejsou v celku
mnoho lepší než v literatuře krváky a detektivky.
Zhoubný účinek je pak tím nebezpečnější a větší,
čím působivější je život — třeba zachycený jen
ve světelných obrazích — než pouhé slovo knihy.
A výstrahy jsou marny. Jediná snad cesta by byla
podle hesla: proti slovu slovo, proti knize kniha.
Proti špatným kinematografickým divadlům dobré.
s ušlechtilým programem. Myšlenka není nová, ale
musí býti propagována vždy nově, až se vtělí ve
skutek. Podmínkou by bylo: „Kinematografické
podniky samostatné s takovým odhodláním, pod-
porování jich celou uvědomělou českou veřejností
a zřízení české továrny na filmy, jež by soustavně
takový úkol plnila. Český život, české dějiny, če-
ská přítomnost, české divadelní hry, velké události
ze života politického a sociálního, všechno takové
a podobné ze života jihoslovanského i ze života
ostatních slovanských národů poskytlo by zajisté
dostatek vděčné, poutavé látky bez otrocké zá-
vislosti na samých sujetech nečeských a neslovan-
ských, ač ani česká továrna na filmy nemohla by
se jim cele vyhýbati, ba při mnohých vážných udá-
lostech ovšem ani nesměla. Ale česká továrna na
filmy měla by také již z toho důvodu býti, aby do-
bré, české peníze nepřecházely v té příčině jen
do cizích rukou. A převážně nepřátelských!“ Leč
nemýlí se Tantris? Nemáme již podnik podobný
Ano. Ale nikde nevídět výsledků jeho působení
jeho vlivu. A tak má feuilletonista „Zlaté Prahy
se svým voláním přec jen pravdu. — Číslo mimo
to přináší: Al. Jirásek. Temno. — H. Malířová, Lá-
ska. — B. M. Eliášová, Z japonských vesnic. —
Za Ladislavem Quisem. — Feuilleton. — Zprávy
a vyobrazení časová. — V reprodukcích: Lucien
Simon, Veselá hra. — Jos. Navrátil, Skízza. —
K. Nejedlý, Prosečnice u Krhanic. — Domenik Mo-
relli. Ježíš, činící divy. — K. Skréta, Sv. František.
— V. Jansa. Portál kláštera broumovského. —
F. K. Hron, Poslední portrét Vrchlického.
#62
alto_textblock
#62
Různé zprávy.
#63
alto_textblock
#63
= K úmrtí orientalisty Vambérya. Z Pežti.
18. září. (K. k. — Uh. tel. kor. kanc.) Pan arci-
věvoda Josef zaslal synovi zvěčnělého orientali-
sty Vambérya tento soustrastný telegram: „Zde na
dalekých horách dovídám se opozděně truchlivou
zprávu o úmrtí Vašeho zvěčnělého otce. Přijměte
vřelou, nelíčenou soustrast. Arcivévoda Joseí.
= Oběť hor. Z Vídně, 19. září. (K. k.) Dl
listů spadl s Reichensteinu v Gesäuse turista, který
prý je z Vídně, a zůstal na místě mrtev.
— Setník Sanchez a jeho dcera před soudem.
Z Madridu, 18. září. (K. k.) Vojenský soud skon-
čil přelíčení se Sanchezem. Rozsudek se tají. Bude
předložen nejvyššímu vojenskému soudu. Vše-
obecně převládá dojem, že Sanchez byl odsouzen
k smrti a jeho dcera na několik let do vězení.
= Vůz pouliční dráhy spadl do propasti.
Z Antibesu, 18. září. (K. k.) Pokračuje se horlivě
v odklizení trosek vozu pouliční dráhy, který
spadl do propasti. 24. prapor alpských myslivoů
měl sám do večera 8 mrtvých. Mnoho unavených
mužů z praporu dostalo povolení použíti pouliční
dráhy. Celkový počet obětí je dosud neznám. —
Z Nizzv, 18. září. (K. k.) Počet lidí zabitých při
neštěstí tramvayového vozu obnáší 17, mezi tím
8 vojáků 24. mysliveckého pluku.
Z Paříže, 19. září. Při železniční katastrofe
poblíže Nizzy zahynulo 17 osob. Jest však obava.
že z 30 těžce zraněných vojáků ještě několik jich
svým zraněním podlehne.
= Neštěstí na dráze. Z Pešti, 19. září. Vče-
ra o 11. hodině večerní vyjel z kolejí u stanice
Hort osobní vlak. Dvě osoby byly smrtelně zra-
něny.
— Velké stávkové výtržnosti ve Francii. Z Pa-
řiže, 19. září. Při stavbě tunelu poblíže Montien
Grandes strhla se srážka mezi 400 stávkujícím
Vlachy a četníky. Tito musili použiti sečné a ko-
nečně i střelné zbraně. Vypálili však rány na ostr
#64
alto_textblock
#64
do vzduchu, poněvadž stávkující Vlaši se skryli
za své ženy. Četníkům, z nichž dva byli smrtelně
zraněni kameny, podařilo se pak Vlachy zahnati.
— Stávka zřízenců londýnských omníbusů.
Z Londýna, 18. září. (K. k.) Výkonný výbor sva-
zu železničních zřízenců uveřejnil dnes večer
oběžník, v němž se praví: Dobře míněný, než
překotný postup stávkujících, uvedl je i výkonný
výbor do obtížné situace. Oběžník vybízí ku vhod-
nému urovnání stávky a varuje stávkující, aby
šířili stávku dále bez pokynů výkonného výboru.
Z Londýna, 18. září. (K. k.) Spor mezi spo-
lečnostmi omnibusů a jejich zřízenců nebyl dosu
urovnán. Stávka hrozí zítra vypuknouti, neuznají-li
společnosti svazu svých zaměstnanců.
— Automobil vlakem rozbít. Z Laage. (Me-
klenbursko), 18. září. (K. k.) Automobil, v němž
seděl zástupce berlínských Brennaborských závodů
Müller. byl včera na železničním přejezdu krátce
před Langem zachycen vlakem a úplně rozbit.
Müller byl v beznadějném stavu dopraven do ne-
mocnice v Laage.
= Pumy v Lisabonu. Z Lisabonu, 18. září.
(K. k.) V lékárně na Praca de Camose udál se vý-
buch, při němž byl lékárník zabit. Hasiči našli
v domě čtyry pumy. Lékárník byl své doby obža-
lován jako spiklenec, ale byl tehdy sproštěn. —
Z Lisabonu, 18. září. (K. k.) Společník lékár-
níka Costy, zabitého při výbuchu, jménem Valerio
Berata, byl zatčen.
— Španělský poslanec markýz del Valle na
honu zastřelen. Ž Paříže. 18. září. (K. k.) Z Ma-
dridu se sděluje, že tam velkou sensaci působí
smrt poslance markýza del Valle de la Renia, která
se stala za zvláštních okolností. Del Valle honil
s četnou společností na svém statku San Lucas,
když náhle v křoví padly dvě rány. Několik minut
na to nalezen byl del Valle mrtev se dvěma kul-
kami v hlavě. Sebevražda považuje se za vylou-
čenu a zdá se, že jde o neštěstí, jehož původceje
dosud neznám.