#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek II. září 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 249.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní liety
předplácí se
V Praze v administracii
na měsle. . . . . . 2 K-
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na čtvrt leta . . . . 7 Kezh
na más v° fillálkách
Poston. 2 K no
a másle,
. .
na čtvrt feta . . . . K a0nh
s dvoji zásílko
n měsle
na vrieta: . . . KBi
#8
alto_textblock
#8
ečerní
#9
alto_textblock
#9
NILI
#10
alto_textblock
#10
dání.
#12
alto_textblock
#12
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě
za s
večerní
za dh
Ve filialkách na venkově
ranní čislo
l0
. . . .
večerní
S
#13
alto_textblock
#13
Inseráty
plati no hotové napřed.
ředplacení a insorty přijima
administrace v Marianské ul., a
#14
alto_textblock
#14
Tam nacháznjí se náš
redakce, tiskárna a expedlae
Národnính Listů“
Rukopisy se nevrancí
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 11. září.
V našem zahraničním úřadě, pokud mů-
žeme soudit z rozhoveru s jistým rakouským
státníkem, uveřejněného v dnešní „N. Fr. Pr.“
neztrácejí naděje. Přiznávají sice, že v otázce
rumunské a bulharské došlo mezi Německem
a Rakouskem k nedorozumění, ale to prý se
stává v nejlepších rodinách, ale na celkový po-
měr v trojspolku nemůže mít trvalého vlivu.
Německo prý také nemůže zazlívat Ra-
kousku, že hledá bližší spojení s Francií. Ra-
kousko potřebuje peněz, mnoho peněz, a pe-
níze může dostati jen ve Francii, jak se uká-
zalo za poslední krise.
Vůči Rumunsku s rakouské strany nepo-
vede se politika msty, ačkoli prý v Rakousku
nesmějí zapomínat, že nálada širokých vrstev
a zvláště inteligence rumunské jest příznivějšt
Francouzům, s nimiž je víží těsné styky kul-
turní. O revisi bukureštské smlouvy se doví-
dáme, že není tato věc ještě docela pohřbena
ale z celého tónu je patrno, že naše diplomacie
nebude příliš bojovat pro revisi. „Zúčtován
mezi balkánskými státy bylo vykonáno a bude
nejlépe, když i na příště budou odkázány při
účtování jen na sebe. Ať se samy starají, jak s
vypořádat!“
Rakouský státník těší ještě Bulharsko na-
dějí, že se mu podaří vyjednávání v Cařihradě
dokončit, Řecko ubezpečuje, že není pro bu-
doucnost důvodu, aby mezi Rakouskem
Řeckem bylo rozladění, a Srbsko vzkazuje, že
rakousko-uherský zahraniční úřad horlivě se
obírá i nejtěžší diplomatickou otázkou, pomě-
rem srbsko-rakouským.
Rozhovor spolupracovníka „N. Fr. Pr.
s vůdčím rakouským státníkem svědčil by
tom, že ve vlivných kruzích naší monarchie
balkánská horečka již značně ochladla. Bylo
by to jen příznivé znamení, že se snaží vůdčí
kruhy konečně vyjít ze zakletého kruhu věč-
ných zápletek, které positivně monarchii ani
zisku, ani slávy nepřínášely, ale uvrhly nás do
strašné hospodářské krise.
Úlohu intriganta na Balkáně na chvíli ted
převzala Italie, která napíná všechny síly, aby
rozvadila Srbsko a Černou Horu. V Římě si
vyhlídli Černou Horu a Albanii za předmět ho-
spodářského vykořisťování, již před 10 lety
tam založili akciovou společnost za státní pod-
pory pro podniky v Černé Hoře a barský pří-
stav, barsko-virpazarská železnice, plavba po
Skaderském jezeru, monopol tabáku a papíru
cigaretového, to vše na Černé Hoře je v rukou
vlašských. Akciová společnost vlašská uzavře-
la s Černou Horou tajnou smlouvu, která ne-
byla sdělena ani vládě Radulovičově a Rado-
vičově, na základě které ovládla hlavní fi-
nanční zdroje černohorské a vymiňuje si nyní
aby smlouva o tabákovém monopolu byla pro-
dloužena na 50 let, aby Černá Hora žádnou
smlouvou s cizím státem, tedy se Srbskem
nezměnila výsad barské společnosti, která by
obdržela koncese na všechny budoucí želez-
nice na Černé Hoře. Mluví se ještě o tajných
závazcích vojenského a hospodářského rázu
o odstoupení Lovčenu, o mezinárodní půjčce
která byla by splácena po částech za vlašské
kontroly. Tyto závazky prý lekají Srbsko, kte-
ré ve vyrovnávání s Černou Horou náhle za
čalo být zdrželivým.
Italie počítá se zuboženým finančním sta-
vem Černé Hory, která i v tabákovém mono-
polu loni měla „deficit“ 800.000 K a na rekvi
sicích vzala lidu za 15 milionů korun, které
teď musí hradit. Proto Italie naléhá co nej
rozhodněji na Černou Horu. Má to i osobn
pozadí: členem akciové společnosti barské
jest i nynější ministr zahraničních záležitostí
San Giuliano.
Stejně uboze to stojí i s bulharskými fi-
nancemi. „Fr. Z.“ nedávno vypočítal, že Bul-
harsko za válečné rekvisice má zaplatit asi 300
milionů, za válečné výdaje 360 mil., za mimo-
#16
alto_textblock
#16
řádné výdaje 30 mil., na úhradu deficitu 50
mil. — celkem tedy potřebuje 760 mil. V nej-
krajnějším případě mohlo by se Bulharsko spo-
kojit 393 miliony, a proto hledá ve Franci
půjčku 400 milionů, nemůže ji však dostat, do-
kud prý válka neskončí. Ale Turci, třeba stej-
ně finančně vyčerpaní, vojensky se cítí dne
silnějšími a proto tváří se čím dále, tím méně
smířlivě a posunují budoucí hranice bulharsko-
turecké stále více na západ. V Řecku a Srb-
sku již se začínají obávat, aby Turecko ne-
přišlo až na nové území řecké a srbské
proto nespěchají s demobilisací.
#17
alto_textblock
#17
Události na poloostrově
balkánském.
#18
alto_textblock
#18
Bulharsko-turecké jednání o mír.
#19
alto_textblock
#19
Z Cařihradu, 10. září. (K. k.) „Tanin“ pro-
hlašuje, že Porta trvá za nynějši h
vyjednávání na tom, aby jí patřily
Ortaköj a Dimotika a radí Bulharům
aby nrychlili odstoupení těchto území, poně-
vadž, rozšíří-li se hnutí v Gimildži-
ně, bude turecký kabinet nucen
postaviti se v čelo hnutí, anebo o-
stoupiti.
Z Vídně, 11. září. Na tureckém velevysla-
nectví ve Vídni sděleno bylo včera zástupei
„Neue Fr. Presse“: Dnes konala se první schů-
ze mírových delegátů, která zabývala se dvě-
ma otázkami: otázkou hranic a otáz-
kou národností. Ježto však schůze
dlouho netrvala, nemohlo se jednati o podrob-
nostech. Turecká vláda přijala za podkl a
vyjednávání svou nótu ze dne 19.
července, ve které stanoví řeku Mari-
cu za hranici. Lze doufati, že se vyjedná-
vání dlouho neprotáhne, protože obě strany
potřebují klidu. Bulhaři musí konečně uznatí.
že jim v nynější situaci nezbývá, než s Turky
se dohodnouti. Protože pak turecká vláda má
poctivý a upřímný úmysl, aby zjednala s Bul-
harskem dobré a především trvalé styky, při-
činí se, aby Bulharsku poskytla vše-
možné výhody v oboru hospodář-
ském. Tak ku př. především v otázce drá-
hy Drinopol-Dimotika, jejíž používání
má pro Bulhary největší důležitost. Dají se
zajisté nalézti prostředky a cesty, které Bul-
harům umožní používání této železníční trat
za výhod a úlev co možná největších.
Na druhé straně nesmějí však Bulhaří vy-
jednávání protahovati, protože v území západ-
ní Thracie jeví se mezi obyvatelstvem hnutí
kterého nelze podceňovati. Turecká vláda do-
sud nemá úmyslu obrátiti se na velmoci s ná-
vrhem, aby se toto území dalo ve
správu generálnímu konsulovi
vyrvalo se tak z rukou Bulharů. Je málo
pravděpodobným, že turecká vláda v nejbliž-
ších dnech tento návrh učiní, naopak, jestliže
Bulharsko vyjednávání urychlí, turecká vláda
použije všeho svého vlivu v oněch krajinách.
aby hnutí toto utlumila.
Nechť vyjednávání utváří se na počátku
jakkoli těžkým, je přece důvodná naděje, že
jelikož obě strany mají dobrou vůli, povede
konečně k dorozumění a trvalému
mír u.
K cařihradskému dopisovateli zmíněnéh
listu prohlásil včera delegát Načevič: „Ve
včerejší dvouhodinné předporadě měli jsme
příležitost otevřeně se vysloviti a zjednati
jasno. To musí pro dnešek postačiti.“
Turecký delegát pravil, že turečtí dele-
gáti hájili svého stanoviska s největší houžev-
natostí, ale že zjistili u protivné strany ještě
tuhý odpor.
Bulharský delegát prohlásil: „Neprove-
dou-li se na obou stranách chyby, 1ze oče-
kávati dohodu.
#20
alto_textblock
#20
Práva moslemínů v Bulharsku.
Z Cařihradu, 10. září. (K. k.) Výbor. zřízený
vystěhovavšími se moslemíny, odevzdal velvezírov
memorandum s prosbou, aby byla chráněna práva
moslemínů v Bulharsku.
Řeč řeckého krále v Berlíně, řecký národ
a Francie.
Z Paříže, 10. září. [K. k.) „Agence Havas“ sdě
luje z Athén: Ministr zahr. záležitostí Panas vy-
slovil se vůči zástupcí „Agence Havas“ takto
proslovu krále řeckého v Berlině: Pochopuji city
jimiž jest nyní část veřejného mínění francouzského
prodchnuta, zajisté jen následkem n edoro zu mě-
ní, nás velmi zarmucujícího. Ulevilo by
se nám, kdybychom zvěděli, že nedorozumění to
jest rozptýleno. Král, který promluvil v kruhu gene-
rálů v tomto zvláštním ovzduší, pronesl vojen-
skou řeč, aniž by se byl dotýkal nějak politiky
Úmysl, namířený proti Francii, byl by
býval odsouzen celým řeckým náro
dem, který jest vděčným republice z
služby, jež mu republika zejména
poslední době prokázala.
#21
alto_textblock
#21
Turecko-řecká smlouva.
Z Cařihradu, 10. září. (K. k.) Rešid be
přibyl sem z Athén. Přináší řecký návrh
k turecko-řecké smlouvě. V kruzích Porty se
ujišťuje, že dojde k dohodě.
#22
alto_textblock
#22
Záležitost německého konsula Schliebena
v Bělehradě.
Z Berlína, 11. září. „Tägliche Rundschau“ v
slovuje se o záležitosti německého konsula v Be
lehradě Sehliebena: „Konsul Schlieben netaji
se nikdy svou výlučnou nenávistí k rakousko-uher-
ské politice v Srbsku a vždy otevřeně doznával,
že dle jeho mínění musí se německá poli-
tika v otázkách balkánských od ra-
kouského vlivu osvoboditi a že mus
jíti vlastními cestami. V tomto smyslu také vždy
pracoval. Schlieben měl také čilé styky se srbský-
mi politiky. Není proto příliš nápadným, že činnos
konsulova u oficielního zástupce německé politi-
ky, vyslance dra. 5l. Griesingera, setkala se s od-
porem. Za balkánské války dostoupila Srbům přá-
telská činnost konsulova vrcholu a příměla vyslan-
ce k přímému zakročení. Z toho lze si vysvětliti
pro delší dobu již chystané přeložení konsula
Schliebena.
#23
alto_textblock
#23
Vpád Albánců do černohorského území.
Z Cetyně, 11. září. (K. k.) Vláda upozorní-
la zdejší zástupce mocností na příhodu, sběh-
nuvší se v Tuzách. jakož i na výtržnosti, jež
se v tomto kraji udály, a prohlásila, že výtrž-
nosti tyto mohly by stížiti práce mezinárodní
komise pro stanovení hranic.
#24
alto_textblock
#24
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#25
alto_textblock
#25
Audience.
#26
alto_textblock
#26
Z Vídně, 11. září. Císař přijal o 11. hodině
dopol. v jednohodinné audienci ministra
války a polního zbrojmistra ryt
Krobatina.
#27
alto_textblock
#27
Svolání některých zemských sněmů.
ZVídně, 11. září. Ve dnech nejbližších
vyhlášen bude nejvyšší patent, kterým se svo-
lávají některé zemské sněmy. Sněm královstv
haličského se mezi nimi ještě nenalézá.
#28
alto_textblock
#28
Z příštího rozpočtu rakousko-uherské správy
námořní.
#29
alto_textblock
#29
Z Vídně, 11. září. „N. Fr. Pr.“ oznamuje
že rozpočet námořní správy, který bude delé
gacím předložen, vztahovati se bude pouze na
dobu od 1. ledna do 30. června 1914, protože
příští účetní období, tak jako v četných
jiných státech, přeloží se na čas od 1. července
do příštího 30. června. V rozpočtu tom bude
se žádati, aby roční kontingent no
#30
alto_textblock
#30
váčků u námořnictva zvýšil se o
r. 1914 tak, by počet mužů námořnictva vzrost
v prvých čtyřech letech na 27.000 mužů. V u-
vážení důležitosti aviatiky zřídí se zvláštn
nový druh zbraní, „námořní letei“
jejichž počet do r. 1915 vzroste na 10 důstej
níků a 156 mužů.
#31
alto_textblock
#31
Konference o veřejných stavbách v Halíči.
Z Vídně, 11. září. Předseda kola polského
dr. Leo dostavil se odpoledne k ministru pso
veřejné práce dru. Trnkovi, se kterým měl po-
radu, jež věnována byla veřejným stav-
bám v Haliči.
#32
alto_textblock
#32
Změny v rakousko-uherské díplomacií.
Z Vídně, 11. září. Listy oznamují, že již
rozhodnuto o změně v osobě rakou-
ského vyslance v Bělehradě. Dosa-
vadní rakouský vyslanec v Bělehradě Ugron
v nejbližšíjiž době přeloženbud
do Bukurešti a tamější vyslanec prin
Fürstenberg stane se velvyslancem v ří-
mě místo šl. Méreya.
#33
alto_textblock
#33
Z úřadního věstníku
#34
alto_textblock
#34
Z Vídně, 11. září. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil rozhodnutím
ze dne 29. srpna děkanu v Postoloprtech Františku
Vlasákovi rytířský kříž řádu Františka Josefa
Jeho Veličenstvo císař propůjčil rozhodnutím ze
dne 29. srpna továrníku v Silberbachu Františku
Angrovi zlatý záslužný kříž s korunou. — Mi-
nistr vyučování propůjčil řídícímu učiteli na obecné
škole ve štítarech Otokaru Schubertovi titul ře-
ditele.
Ministr pro veřejné práce jmenoval vrchního
inženýra Gustava Schütze stavebním radou
inženýra Alfreda Blassa vrchním inženýrem pro
státní stavební službu na Moravě.
#35
alto_textblock
#35
Cholera v Uhrách.
#36
alto_textblock
#36
Z Pešti, 11. září. (Uh. tel. kor. kanc.) Dle zprá-
vy ministerstva vnitra bakteriologickým vyšetřením
u sedmi osob, onemocněvších včera v Peští za při-
znaků, cholerou podezřelých, zjištěna cholera asij-
Z Pešti, 11. září. (Uh. tel. kor. kanc.) Dle
zprávy ministerstva vnitra byla z venkova ohlášene
tato onemocnění za příznaků cholery: Z Čurogu
[komitát Báč-bodrožský) 1, ze Svatého Tomáše
(komitát Báč-bodrožský) 2, z Pesáku (komitát te-
mešský) 2. z Deliblatu (komitát temešský) 3, z Ne-
ramodoru (komitát Krasso-Szöreni) 3, v komitátu
břežském 6, a to v Horních Vreckách 1, ve Volnei
1. v Oročtelku 2, v Otavidhaze 2, v Kluži 1 a v
Velkém Geöči (komitát unžský) 2 onemocnění.
#37
alto_textblock
#37
ská.
#38
alto_textblock
#38
Událostí v Marokku.
Z Larache, 10. září. (K. k.) Sbor vojska, vy-
trhnuvší 8. září z Arzily, byl napaden povstalci
Odpověděl prudkou střelbou. Ze Španělů byli zra-
něni 1 poručik a 1 voják. Jiný oddíl vojska, jenž
táhl z Larache do Jenisu a Tarnidy, byl, když pře-
nocoval ve vsi Xiaru, napaden včera ráno po-
vstalci, kteří zaujali posice na nedostupných vý-
šinách. Na straně Španělů padli 1 setník a 1 voják
1 setník. 2 poddůstojníci a 4 vojáci byli zraněni
Nepřítel měl četné ztráty a uprchl, zanechav na bo-
jišti četné mrtvé a 2 zajatce.
#39
alto_textblock
#39
Z ministerské rady ruské.
#40
alto_textblock
#40
Z Petrohradu, 11. září. [K. k. — P. t. a.) Mini-
sterská rada radila se o zákoně tiskověm
usnesla se podati hosudarstvenné dumě před-
lohu, vypracovanou v ministerstvu vnitra, s ně-
kterými redakčními změnami. Ministerská rada se
usnesla dále objednati v cizině strojní rýpadla pro
přístav vladivostocký.
#41
alto_textblock
#41
Japonsko-čínské napětí.
Z Pekina, 10. září. (K. k.) Japonskému vysla-
nectví bylo z Tokia nařízeno, aby předložilo
čínské vládě požadavky, vytčené v
souvislosti s událostmi nankinskými
Vyslanectví prohlašuje ttyto požadavky za velm
#42
alto_textblock
#42
umírněné.
#43
alto_textblock
#43
Nespokojenost v Mongolsku.
#44
alto_textblock
#44
Z Urgy, 10. září. (K. k. — P. t. a.) V Mongol-
sku jest nedostatek zboží, jenž působí velkou dra-
hotu. V obyvatelstvu projevuje se nespokojenost
#45
alto_textblock
#45
nad odpadnutím od Číny.
#46
alto_textblock
#46
Politická hlídka.
#47
alto_textblock
#47
O menšinových školách v Čechách
#48
alto_textblock
#48
přednášel německý advokát pražský a člen něme-
ckého odboru zemské školní rady dr. Krieg nedávno
v Chomutově v samosprávném kursu, uspořádaném
při tamní výstavě. Tuto svoji přednášku, vskutku
velmi zajímavou, uveřejnil včera a dnes v „Bohe-
mii“. Závěr své přednášky napsal dr. Krieg sám
v podstatě takto: v Čechách není zákona, který by
po stránce zákonné a po stránce příslušného ři-
zení zavazoval obec, aby zřizovala a vydržovala
jinojazyčné veřejné školy obecné. Menšinové školy
zřizují se v Čechách pouze na základě výkladu
§ 19. stát. zákl. zákona o všeobecných právech
občanů státních, při čemž se obdobně používá říš-
ského zákona školského a zákona o školském vy-
učování v Čechách, zvláště však nálezů správního
soudu. Ale prováděné nyní řízení pro zřízování
menšínových škol nelze uvěstí v soulad s řadou
příslušných předpisů zákonných.
K tomuto svému přehledu dodává dr. Krieg
že referent německého odboru zemské školní rady
odpověděl na jeho námitky, týkající se způsobu řl-
zení při zřizování českých menšinových škol, že
zemská školní rada se musí podrobiti nálezům
správního soudu. Naznačiv takto, že referent ně-
meckého odboru zemské školní rady vlastně ne-
souhlasí s nálezy správního soudu, ale že se z nut-
nosti podrobuje vyšší moci, skončil dr. Krieg svou
přednášku, při níž měl na zřeteli domnělou újmu.
jež se německým obcím děje tím, že musejí zřízo-
vati české menšinové školy, projevem naděje, že
němečtí poslanci se ujmou také otázky menšíno-
vých škol, aby odstraněno bylo řízení pro zřizování
menšinových škol, nesouladné se zákonnými před-
#49
alto_textblock
#49
pisy.
#50
alto_textblock
#50
Pro dra. Kriega hrozí nebezpečí, že němečtí
poslanci nevyhoví tomuto jeho přání.
Čeští poslanci podali hned, když zahájena byla
dorozumívací akce, loni rozbitá, návrh, aby do-
hodou spracován byl zemský zákon o zřízavání
menšinových škol; návrh ten obsahoval též my-
šlenku, dle níž obce měly býti sproštěny jakého-
koli peněžního příspěvku na školy ty: vydaje na
ně měly býti uhražovány rozpočtem zemským.
Ale Němci přímo podrážděně zamítali tento
český návrh, který tudíž byl odložen do t. zv. dru-
hého souboru dorozumívacího.
Nyní i ze zmíněné úvahy dra. Kriega je zřejmo.
že Němci udělali cbybu, když předem zamital
úpravu menšincvého školství v Čechách. Nebo snat
přece dr. Krieg nemíní, aby němečtí poslanci terro-
rem u vlády si vymohli novou, dle jeho stanoviska
pořízenou praxi pro zřizování menšinových škol
v Čechách?
#51
alto_textblock
#51
Stanovisko české strany agrárni
#52
alto_textblock
#52
vůči zítřejší schůzi všech českých poslanců ohla-
šuje dnes „Venkov“ v úvodním článku. Odvolav
se na nedělní oposiční schůze agrární, sděluje vůdčí
orgán české strany agrární, že její poslanci za-
ujmou stejné stanovisko v zitřejší schůzi poslanců
a že mimo to budou žádati, aby také na říšské
radě čeští poslanci se domáhali brzkých voleb do
sněmu a pak brzkého svolání sněmu; dále budou
agrární poslanci žádati, by zítřejší schůze poslanců
českých učinila projev, z něhož by vláda poznala,
že čeští poslanci nepřipustí, by vláda vyhovovala
Němcům pod záminkou nových dohodovacích kon-
ferencí,
„Venkov“ potom opětuje prohlášení, že agrár-
ní poslanci jsou pro poctivý smír česko-německý
a žádá, by čeští poslanci ještě před dalším zase-
dáním říšské rady se shodli na pevném a jasném
programu i na společném postupu: zítřejší schůze
poslanců českých má položiti základ k nové jich
#53
alto_textblock
#53
jednotě.
#54
alto_textblock
#54
Různé zprávy.
#55
alto_textblock
#55
Katastrofa Zeppelínovy vojenské vzducholod
#56
alto_textblock
#56
„L. I“.
#57
alto_textblock
#57
Z Berlína, 10. září. (Úřadní zpráva. K. k.)
katastrofě vzducholodi „L. I.“ se ještě oznamuje-
Před plavbou bylo nahlédnuto do meteorologických
map, byl vypuštěn. balon a zjednány informace
počasí na Helgolandě. Rovněž byly vyžádány zprá-
vy od loďátva, což bylo též za cvičení opakováno.
Za Helgolandem bylo velmi pošmourno a potom
nastal velmi prudký vertikální a horizontální vítr
spojený s lijákem, podobným průtrží mračen. Ná-
sledkem toho byla vzducholoď zmítána prudce
kolmým směrem na všechny strany několik sel
metrů a konečně byla, ačkoliv odstranila co nej-
vydatněji veškerou přítěž, jakož i všechny jiné po-
hyblivé předměty, vržena přídí na hladinu moře
prudkým nárazem zlomila se na několika místech
ve středu a počala se potápěti. Trosky udržely se
potom za prudké, mezitím se rozpoutavší bouře
ještě půl hodiny na hladině. Důstojníci, jakož i celá
posádka vzducholodi snažili se až do poslední
chvíle všemožně zabrániti katastrofě. Vzducholo
nevykonala nikterak dlouhou plavbu a byla záso-
bena hojně materiálem ku pohánění motorů i pří-
těží. Před odjezdem z Cuxhavenu doplnila zásoby
plynu a po celou dobu až do té chvíle, kdy nastala
katastrofa, vznášela se volným pohybem ve výši
asi 500 m, která byla uznána pro ni za příznivou.
Ve vzducholodí bylo 20 osob. O přetížení vzducho-
lodi možno mluvíti tím méně, že část výzbroje,
určené jen pro válku, nebyla ve vzducholodí. Ka-
tastrofa nebyla tudíž způsobena tím, že technická
zařízení se neosvědčila, ani ztrátou plynu, nýbrž
nepředvídaně nastavším, zcela neobvyklým nepří-
znivým počasím. V oceňování vzducholodi tuhého
systemu, jakožto válečné pomůcky, se příhodou
touto nic nezměnilo.
Z La Courtine, 10. září. (K. k.) President Poin-
caré zvěděl, když přibyl dnes večer do zdejšího
tábora, o katastrofě německé námořní vzducho-
lodi „L. I.“ Zaslal císaři Vilémovi telegram, v němž
projevil mu účast.
#58
alto_textblock
#58
= Smí žena ve svém bytě přijímati návštěvy
muže? Tato otázka, která byla v těchto dnech
projednávána před berlinským říšským soudem, je
jistě zajímava vzhledem k velkoměstským bytovým
poměrům. Samostatná žena, mající své povolání.
odkázaná na bydlení v podnájmu, musí bojovati
více nepříjemnostmi, než mladý muž téhož posta-
vení. Žalobce, majitel domu, žádal od svého ná-
jemníka, aby podnájemnici, herečce, která měl
najatý zařízený pokoj, zapověděl návštěvu mužů.
Jako důvod uváděl domácí, že ostatní nájemni
se nad tím pozastavují, nepříjemně dotčeni. Říš-
ský soud odmítl žalujícího domácího
V důvodech stojí: „Zákaz mužské návštěvy jes
omezování osobní svobody, k čemui
prostý podnájemnický poměr nedává oprávněnosti.
Musí se jednotlivé osobě ponechati na vůli, pokud
až se chce podrobiti zákonům mravu. Chce-li mladá
dáma přijímati návštěvy mužů a nepřivádí-li právě
způsobem návštěv pověst domu do lidských řečí.
nemůže jí býti v jejim bytě upíráno právo k tomu.
Nemusí se ve své svobodě omezovati také ani
proto, že se nad tím ostatní nájemníci pozastavují.
Neměnilo by to na věci ničeho ani tenkrát, měla-li
návštěva muže účel nemorální. Není nikomu
nie do toho, co se děje za zavřený m
dveřmi. Zachovává-li dáma ve svém chování na
venek dostatečnou reservu, nepřekročila mezí jí
přináležející osobní svobody
= Podivná únosová historie skončila v těchto
dnech v Paříži dosti tragikomicky. Pařížskému
strážníku byla nápadna zvláštní skupina tří lidi-
ček. Mladý elegantní muž utíkal před dvěma plačí-
cími žabkami. Strážník, netuše nic dobrého, troj-
lístek sebral a odvedl na policii, kde se zjistilo, že
jde o romantickou historii. Mladý muž byl 28letý
komorník Heřman Ataj, který byl ve službě u jisté
bohaté rodiny v Charlottenburku u Berlína. Ko-
morník přemluvil 14letou deerušku svého pána.
aby s ním prchla. Ale k útěku bylo třeba peněz
a těch neměli. Svěřili tedy svůj nápad dívčině pří-
telkyni. 131/% roku staré, která byla romantičnosti
myšlenky tak nadšena, že se k nim přidala a zá-
sobila trojlístek penězi. Odcizila totiž svému otei
spořitelní knížku, znějící na 1100 marek. Na pařiž-
ském dláždění se však peníze brzy rozkutálely
mladí dobrodruzi nevěděli kudy kam. Strážník s-
#59
alto_textblock
#59
bral trojlístek ve chvíli, kdy hladové žabky sehrály
svému únosci scénu
= Americký profesor žurnalistiky, Walten
William na missurské universitě, studuje ve vel-
kých městech evropských poměry časopisecké
novinářské. Byl nyní v Moskvě a ve Varšavě. Také
přijde do Prahy, Vídně a Pešti. Až procestuje
Evropu, chystá se do Asic, Afriky a Australie.
—Městský psycholog. Tento nezvyklý titul
má od několika dnů městský úřadník, přidělený
školním úřadům v hrabství Londýnském. Jak ozna-
muje „Pall Mall Gazette“, má městský psycholot
za úkol, pozorovati všecky děti, které se svými
duševními schopnostmi uchylují od dětí průměr-
ných, ať už příznivě či nepříznivě, a tím kladou
na učitele větší požadavky. Na základě svých po-
zorování má pak učiteli dáti pokyny, pokud se ýče
individuelní výchovy, nad nebo podprůměrných
žáků. Při ohromném množství dětí (celkem je v
Londýnském hrabství přes 750.000 školních dětí
jeden psycholog sotva stačí. Úřad bude vyžadovati
lidí neobyčejně duševně vyspělých a vzdělaný ch.
neboť zodpovědnost úřadu bude veliká.
— První ethlopský časopís. V Addis-A bebě
hlavním městě Habeše, vycházejí od začátku srpna
ve francouzské řeči první noviny, „Le courrien
d'Ethiopie“, které ovšem slibují svým čtenářům, že
se nebudou míchat do ethiopské politiky. Je to
malý, čtyřstránkový list, v němž neschází ani in-
sertů. Mezi těmi pak, jako znamení doby, zaujímá
čestné místo insert kinematografu.
— Červené cyklistky má nyní Berlín. Jsou prý
to vesměs hezké ženy a předpovídá se, že budou
velkou konkurencí mužským posličkům, neboť je
mnoho záležitostí, které lépe vyřídi ženská by-
strost nežli težkonádnější rozum mužský.
— Hlídané státní tajemství. V londýnském mi-
nisterstvu války udála se před nedávnem tato při-
hoda: Chef jistého oddělení ministerstva přišel
ráno do kanceláře, ale našel ji policejně zavřenot
a své podřízené na chodbách. Policejní chef pozna
vysokého úřadníka a podal mu toto vysvětlení
Bylo strážníkem zpozorováno, že večer nechal
jedné z ocelových skříní, jež měl ve svém pokoji
trčeti klíč; na ochranu státního tajemství obsadili
policisté pokoj a nepustili do něho ani podřízeno
úřadníky. Chef kanceláře musel býti s nařízenín
#60
alto_textblock
#60
chtě nechtě spokojen. Měl jen obavy, jestli snad
sám některý ze strážníků nesnažil se přijiti na
kloub státnímu tajemství a nedíval se do ocelově
skříně. Ale cheí policie ho ujistil, že může být zcela
bezpečen, že se skříně nikdo nedotkl a nabídl se
že s ním půjde ke skříni, aby mu dokázal spole-
hlivost policie. Úřadník však poděkoval za ochotu
propustil policii a sám se šel podívat, jak bylo
hlídáno státní tajemství. Otevřel skříň a skutečně
tak jak chef policie řekl, všecko tu leželo netknuto
náprsenky, límce, vázanky, rukavice, šaty a vše
co vysoký pan úřadník schovával do skříně, aby s
mohl v případu potřeby upraviti v kanceláři do di-
vadla, nebo na večírek. Policie opatrovala státnt
tajemství opravdu dobře.
— Časopis pro vandráky. Pocestní tovaryš
snad byli dosud jediní lidé, kteří neměli svého
„odborného“ časepisu. Aby bylo odpomoženo to-
muto „eitelnému nedostatku“ byl nyní založen ve
švýcarsku časopis „Der Walzbruder“, který počne
vycházeli 1. října.
= Žena poctěna cenou berlínské university.
Vypsanou cenou berlínské university, za filosofi-
ekou práci, byla poctěna Klára Straková z Berlí-
na. Nebyla vlastně ani oprávněna zúčastniti se
soutěže, protože soutěž byla vypsána jen pro im-
matrikulované sludenty a Klára Straková, jež je
učitelkou, studuje na universitě jako mimořádná
posluchačka. Avšak práce její byla tak cenná, že
byla učiněna výjimka a cena uchazečce udělena.
= Oběť dvou mediků. Do nemocnice ve Weis-
sensee byla dopravena paní, která při výbuchu
utrpěla četné popáleniny, jež se mohly zahojit jen
transplantací kůže. Dva medikové, asistující v ne-
mocnici, obětavě se nabídli, že na sobě nechaji
provést operaci, aby zachránili život paní. Z růz-
ných částí těla mladých mužů byla seříznuta po-
třebná kůže a přenesena na tělo choré.
= Nová methoda umělé výživy. Umělé vyžl-
vování dělo se dosud trojím způsobem. Živení ža
ludeční sondou, vyživování koží a výživným kli
stýrem. Všechny tři způsoby měly však své ne
výhody. První byl pro chorého nepohodlný a ne-
ručil za to, že potrava nebude zvrácena, výživa
koží (t. j. přímou cestou břišní stěnou do žaludku
byla technicky komplikovaná, bolestná a nevydat
ná, výživa konečníkem vedla často k podrážděn
#61
alto_textblock
#61
a mohla hradit jen tekutinovou potřebu těla. Proí
Einhorn v Novém Yorku vynašel novou výživu
tenkým střevem. „Umschau“ o tom píše: P'acient
polkne obyčejně zcela bez námahy tenkou měkkou
hadici, která dojde do žaludku a odtud po dvou
až třech hodinách do dvanácterníku. Dle obsahu
hadice, získaného vyssátím, možno se přesvědčiti.
prošla-li už hadice žaludkem. Pak možno vstříkati
výživné tekutiny, které minou žaludek a přijdou
přímo do střeva. Někteří lékaři užili již této me-
thody s velkým úspěchem ve všech případech, kdy
žaludek buď nemohl nebo nechtěl přijímati po-
travy.
= Boj s loupežnými vrahy. Z Clausthalu,
10. září. (K. k.) Dnes ráno byl hostinský v Braun-
lage, Schröder, nalezen ve svém hostinci zastřelený
a oloupený. Dva mladíci, podezřelí z tohoto činu.
uprchli do Ostrody, kde chtěli se přestrojit. Kdyi
smlouvali tam s majitelem oděvního závodu, ob-
jevila se policie, na niž mladíci počali stříleti. Je-
den dělník byl při tom zastřelen a jeden policejní
úřadník zraněn. Jeden z vrahů byl zatčen, kdežto
druhý se zatarasil v zadní části domu a střílel od-
tud na policii. Na to byla k domu položena síra.
aby vrah byl dýmem donucen z domu vyjíti. Když
se objevil u okna, byl zastřelen.
= Thaw zatčen. Z Nového Yorku, 10.
září. (K. k.] Thaw projel, když byl kanadskými
úřady propuštěn na amerických hranicích na svo-
bodu, s několika žurnalisty v jich automobilu stát
Vermont a byl americkými úřady zatčen ve škole
v Colebrooku (Newhampshire)
= Objevený přístav v Pompejích. Z Říma,
10. září. (K. k.) „Giornale d'Italia“ seěluje, že při
vykopávkách v Pompejích byl objeven přístav mě-
sta; leží asi 700 m od městské brány a 1250 m od
nynějšího pobřeží na pevnině. Přistavní hrázea
jiné přístavní stavby jsou pokryty hlinou na 7 m
zvýšl.
= Vojenský vlak se roztrhl. Z Tiflisu, 10.
září. (K. k.) Nedaleko stanice Bibaku roztrhl se
vojenský vlak. Několik vagonů bylo rozbito, tři
vojáci byli zraněni těžce, 6 lehce.
= Velké lázně vyhořely. Z Rigy, 10. září.
(K. k.) V lázních Majorenhof vyhořely sanatoř
dvacet domů a četné obchody. škoda činí půl mi-
lionu rublá.