#1
alto_textblock
#1
1903.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu dne 7. lístopadu.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 304
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#6
alto_textblock
#6
LSTY
#7
alto_textblock
#7
Čislo v Praze za 2h
#8
alto_textblock
#8
a na venkově za 3
#9
alto_textblock
#9
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Říšská rada a delegace.
Z Vídně, 7. listopadu. Říšská ra da
jest na dozoru. Ještě dnes bude vyhlášen
termin, na kterém se pro její svolání odpo-
ledne usnese ministerská rad a.
Možno považovati za jisté, že obě de-
legace se sejdou v polovině pro-
since ve Vídni. Dva noví ministři se
jim představí: dr. Burian a Pitreich.
Onen odjel do Pešti, patrně seznámiti se se
členy nové vlády a ujednat s nimi disposice
pro kampaň delegační, která tento-
krate bude míti neobyčejný zá-
jem a dosah vzhledem na rakousko-
ruskou dohodu v příčině věci
makedonských.
Námořní demonstrace rusko-
rakouská.
Z Vídně, 7. listopadu. Oznamuje se
dnes, že kabinety petrohradskýa
vídeňský nechtějí ze svého re-
formního programu sleviti ni-
čeho, ba, že nehodlají ani se pouštěti do
žádného vyjednavání o věci té
s Portou. Zároveň oznamuje se s několika
stran, že Rusko a Rakousko, chtějíce dodati
důrazu své vůli, uspořádat věci makedonské
způsobem lidským, hodlají naříditi de-
monstrace válečného loďstva
před Cařihrade m.
Kampaň zemských sněmů.
Z Vídně, 7. listopadu. Lze s jistotou
předvídati, že dnes přestane zasedati sněm
moravský a že se dnes ohlásí ko
nec sněmů, na kterých se provo-
zuje obstrukce: sněmu království če-
ského a sněmu krajinského. Dolnorakouský
maršalek Schmolk se včera dostavi
k místodržiteli Kielmanseggovi a žádal
od něho, aby se zasadil u vlády o prodlou-
žení kampaně sněmu dolnorakouského
#11
alto_textblock
#11
přes budoucí úterek, poněvadž jest ještě
mnoho věcí pilných. Jak dopadlo rozhodnutí,
nevíme.
#12
alto_textblock
#12
Dr. Körber a Maďaři.
Z Vídně, 7. listop. Panu dru. Körb-
rovi bylo dnes ráno, tušíme, velmi krušno
Pan ministerský předseda chodí totiž na
lůžko o hodině 8. večer, vstává však jižo
4. hodině ranní a noří se do lektury novin.
Ta mu dnes byla sotva příjemnou. Dočetl se
v nich, že maďarská obstrukce pořá-
de ještě žádá za jeho hlavu. Pan
Bártha je neúprosným a chce ji míti na
podnose; hr. Tisza nevzpírá se této
žádosti, myslí však, že není moudrou.
Je-li chování se maďarského kollegy chefu
vlády cislajtánské útěchou, neumíme po-
souditi.
Zamítnutá Körbrova předloha.
Z Vídně, 7. listopadu. Z Dalmacie
docházejí zprávy, které potvrzují soukromé
informace o jazykové předloze
kterou stranám dalmatským podal dr. Körber
Konala se totiž v Zadru porada chorvat
ských poslanců, na kterě usneseno, jazykový
elaborát, místodržitelem svob. pánem Han-
delem předložený, zamítnouti z těchto
důvodů: 1. odporuje opětovným usnese-
ním sněmu; 2. nezavádí se jím chorvatština
do všech úřadů a 3. zavádí se na některých
místech místo vlaštiny němčina.
Německá akce proti Polákům.
Z Berlina, 7. listopadu. 28. října ko-
nala se v budově poslanecké sněmovny po-
rada veškerých německých národních svazů
o společném programu v příčině postupu ve
Východní marce. Zúčastnily se jí: Spolek
východní marky, svaz Všeněmců, svaz evan-
gelický, řád Johanitů, spolek pro vnitřní
missii, spolek Gustava Adolfa a ústředna
koloniální.
#13
alto_textblock
#13
Pamětní spis chorvatských
poslanců.
Ze Záhřeba, 7. listopadu. Klub chor-
vatských poslanců konal včera večer něko-
likahodinnou poradu, ve které se usnesl, vy-
pracovati pamětní spis. Ten obsahovati
bude státoprávní, politické a finanční poža-
davky chorvatsko-národní (vládní) strany. Bude
odevzdán hr. Pejačevičovi (o kterém
kolují zprávy, že následkem nemoci hodlá
podati demissi a že nahražen bude
opětně hr. Khuenem-Hédervárem)
a pak také chorvatskému ministru v kabi-
netu Tiszově Czehovi. Dosazen byl
9členný výbor pro vypracování pamětního
spisu tohoto a dokončí jej ještě před sestou-
pením se chorvatského sněmu zemského.
Rokovalo se dále o tom, zdali na říšském
sněmu má býti promluveno chorvatskými po-
slanci. Dle dosavadních disposic poslanec
Tomasič, ministr chorvatský v kabinetě
Khnenově, promluví řeč maďarskou, poslanec
Plinerič chorvatskou. Do delegací budou
zvoleni: Tomasič, Josippovič, Dě-
dovič a Francisei.
Zejtra pořádá ministr Czeh ku poctě
chorvatských poslanců v parlamentě maďar-
ském banket.
#14
alto_textblock
#14
Telegrafické zprávy.
Z Berlína, 6. listopadu. (C.-B.) Císařský
guvernér německé jihozápadní Afriky oznamuje
o nepokojích ve Warmbadě: Většina ochranných
sborů i s horskou batterií vydala se na pochod.
Z bojiště nedošly však dosud další zprávy.
Z Petrohradu, 6. listopadu. (C.-B.) Velký
kníže Vladimír a jeho choť, jakož i velký kníže
Nikolaj Nikolajevič odjeli dnes do Skěrněvic.
Z Londýna, 6. listopadu. (C.-B.) Dle úřad-
ního sdělení jmenoval Balfour se souhlasem
krále a po poradě s ministrem války komitét,
který by podal dobré zdání o otázce zřízení
#15
alto_textblock
#15
FEUILLETON.
#16
alto_textblock
#16
8. listopad.
#17
alto_textblock
#17
Kdykoli v listopadu sestupuji se zamžené vý
šiny strahovské, jesení oloupene o listí, jež ondy
ještě krylo úbočí její jako měkký koberec, lemo-
vaný stříbrným meandrem řeky, světélkující hlu-
boce dole mezi zlatožlutí zdiva, jež nyní mátožně
tmí se v šedi podzimních mlh, mám vidinu z roku
potupy a zkázy.
Vidím hlavu málomocenstvím stíženého
trupu českého. Residenci operetního dvora
„Zimního krále“ s leskem pozlátkových cetek,
kde v prestolu mocných: Otakara, Karla a Podě-
brada, „panovník seladon“ sní o avanturácha
mumraji. Kde ničemní direktoři hrdlí se o dů-
chody a sinekury a dobrodružní generálové dvoří
se králové, té pávici Alžbětě, zvané „perlou Bri-
tanie“ a její dekoltovaným damám dvorním. A za-
tím venku v mrazu hladoví dav žolďáků — schá-
tralá armáda česká, a země duní pod blížícími
se švadronami ligistickými a kraj v mlhu pono-
řený ozařují požáry dvorců a zámků zatvrzelého
panstva českého, pleněných vzbouřeným, uhně-
teným lidem selským ..
Vzpomínáte dojmu, jenž prochvěl vámi př
spatření znovu odkryté opukové brány stra-
hovské?
Přízrak s děsivým měne tekel — osudným
letopočtem — nesmazatelným z duše české!
Viděla masopustní přepych vjezdu kurfiřšta
falckého. Otřásala se divokým úprkem zdemora-
lisovaných trosek stavovské armády. Propou-
štěla Maximilliana, Tillyho a jejich hordy krve-
lačné, vlekoucí v prachu prapor Bedřichův
s hrdou devisou „Diverti nescio.
Odstranili kulisu smutného jeviště. Kde
trčela, opět víří bubny, rozléhá se povel cizí ..
Proč právě nám souzeno odkrývati památník
pádu českého státu?
#18
alto_textblock
#18
Pradědové z XVII. věku, kteří trpěli ranou
stále jitřící, blouznili horečně o odvetě. Vnuci
nechápou již starce, kteří pohnutím a rozčilením
ani dočísti nemohou poslední kapitolu českých
dějin.
Politování hodní! Je přece tak poutavá ta
četba o věku běd a slávy, porážek a vítězství.
poprav a dvorských radovánek. Tak strašidelná
jako rytiny Callotovy! A propos, znáte bizzarní
„Misěres de la guerre“ tohoto současníka Hola-
rova? Jako on, nikdo nedovedl líčiti hrůzy a bez
nadějnost doby ovládané železem a ohněm! Ve
věku katastrof, kdy káceny trůny, vyhlazovány
národy a kulty, geniální Francouz sleduje s hu-
morem, kořeněným ironií tragedie člověka. Vo-
lali jej vítězové nad Bredou, Rochellou, Port St.
Martinem, by rádlem zvěčnil zdeptání přemože-
ných. Z jeho panoram jákoby k sluchu doléhalo
hřmění příboje rozbouřeného oceánu věků! Pra-
skání a sykot požárů, jektání a chroptění umíra-
jících, krákot ptáků kroužících nad bojištěm —
mrchovištěm s hemzotem těl svíjejících se.
Řídká pastva pro oči, příjemné rozdráždění
čiv v té dnešní kulturní tišině, kdy líně valí se
proud historie a jedině starost o dobré bydlo
k zoufalství dohání schoulostivělé lidstvo! Tehda
na popravištích vyrůstala mandragora — šibeniční
humor, zreadlící se i v rytinách Callotových.
A do téhle psoty vyhnáno tisice rodin českých!
Tak strašně splnilo se předbělohorské pro-
roctví selské! Znělo kdys jako hlas trouby po-
sledního soudu v sluch „Zimního krále“ a jeho
dvora:
„Nechť je to kdokoliv, jenž spáchal tu věc.
nenalezne milosti před bohem. To neštěstí mu
síme my snášeti, my trpěti po všechen život svůj
a nejen my, ale i děti naše, naše ženy i ti, kdo
nejsou ještě narozeni!“
V ruchu radovánek zanikl tehda výkřik
„canaille“, ale kletba neblahých lpi ne nás
pravnucích!
#19
alto_textblock
#19
Zase putují davy za opukové lomy bělo-
horské k místům potupy a hanby. Stoupají vzhůru
k českému Sedanu
Spěchají slavit hrdinství a věrnost Moravanů
či oplakávať ničemnost českých pánů?
„Měla padnouti jako Kartago ta Praha, obe-
střená slávou nepřemožitelných kacířů!“ zatoužil
velký poeta.
Tehda, když proces rozkladu českého politi-
ckého organismu dospěl kulminace, dávno zapo-
menuti byli mužové, jichž zásluhou kdysi nové
fluidum vproudilo do duševního ovzduší českého!
Proto ani zázrak genia nebyl by zachránil do-
konávající stát český!
Vylíčil tu Prahu z 9. listopadu roku 1620
parlamentář, vyslaný vítězem do Menšího města
pražského.
Pomalu v před se ubírajícímu, připadala če-
ská residence jako vymřelé město. Na ulicích ne-
bylo vozby, z domů nepronikalo hlesnutí — ne-
boť všechna práce odpočívala. Na cestě od opuště-
ných bašt strahovských až k radnici malostranské,
na této půlhodinné cestě, kapitán ligistický potkal
sotva několik plachých lidí u vrat domovních.
Sem tam spatřil u okna bledý, ustrašený obličej.
Před radnicí zavířil buben, parlamentář
oznamoval vjezd vítězů do pokořeného města.
Ale na liduprázdném náměstí neobjevilo se tvora.
Bylo to vítězství dokonalé, jež slavily Vídeň
a Říml
#20
alto_textblock
#20
Zda dojde kdy splněni toužebná modlitba
velebného kmeta vyhnance:
Hospodin smiluje se nad dědictvím svým
a dá, abychom po žalostném zpuštění jako za-
hrada Eden zase zkvetli a po přejití vichřie
hněvu, uvaleného hříchy našimi na hlavy naše,
vrátí se opět národu českému vláda věci jeho!
K. Hip.