ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 abb54e40-8f29-11dd-b9ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 53
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v ponděli I. září 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 240.
#4 alto_textblock #4
Na ranni a večerní listy předplácí su V Praze v administraci: na čtvrt leta . . . . 6 K — b s dvoji donáškou na Eástj . . . . 7Kez na mésio "e Bliálkách Potton. 9 K o na měsie, na čtvrt ieta : . . . S k eo s dvojí zásilkou na měsle na dtvrtista . . . . k eh
#5 alto_textblock #5
NAR
#6 alto_textblock #6
ečern
#7 alto_textblock #7
NILIS
#8 alto_textblock #8
ánl-
#9 alto_textblock #9
V drebném prodeji ranní číslo o sobě za sh večerni za dh Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . 10 večerní . . . 5
#10 alto_textblock #10
lnneráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijla administracs v Marianské ul., a Tam nacházejí se tel ředakce, uiskárna a expediee Národnich Llatů“ Eukopisy se usvracsp
#11 alto_textblock #11
Po uzavření míru.
#12 alto_textblock #12
Přimé vyjednávání Bulharska s Tureckem M. Z Kolína nad Rýnem, 1. září. (Zvl. te- legram „N. L.“) K rozhodnutí bulharské vlá- dy, že zahájí přímé vyjednávání s Tureckem přispěla — dle informace dopisovatele „Köln Zeitungu“ — také důtklivá rada, kte- rouž vyslanec německé říše jmé- nem své vlády byl přednesl se sli- bem, že Německobude Bulhary př vyjednávání podporovat. — V tu dobu, kdy tříčlenná bulharská delegace přes Drinopol do Cařihradu pojede, musi turecké vojsko území na západní straně Marice vy- klidit. Ježto turecká vláda s přímým vyjed- náváním srozuměna jest, začnou techničtí rád- cové, kteří Načevičovi k ruce dáni budou ihned po svém příchodu do Cařihradu praco- vat. — Velevyslancové rakouský ruský obdrželi — jak se praví — od svých vlád pokyny, aby vším usilím o z dat vyjednávání bulharsko-turecké- ho se přičinili. Soudí se, že vyjednávánt déle tří neděl nepotrvá. Ze Sofije, 1. září. [„S.- u. M.-Ztg.“) Přímě vyjednávání mezi Bulharskem a Portou bylo již zahájeno. Bulharská vláda jmenovala svý- mi delegáty Savova, Klačeva a Nače- viče. Podkladem vyjednávání bude prý dle tureckého návrhu východní hranice, stanove ná smlouvou svatoště- pánskou. Z Berlína, 1. září. Bulharský delegát Na- čevič prohlásil cařihradskému dopisovateli „Berl. Tgbttu.“, že jest velmi šťasten, moha konstatovati, že jeho politika nyní zvítězila vláda v Sofiji uznala nutnost přímého vyjed- návání. Jakmile vyřízena byla ma- kedonská otázka, neni žádné pře- kážky, aby Bulharsko a Turecko uzavřely upřímné přátelství, jestli arciť thrácká otázka bude rozřešena ke vzájemné spokojenosti. Ostatně Turci po ná- zoru Načevičevě potřebují v budoucnosti upřímného přátelství Bulharska. Nyní jde o to. aby bez oddalování byl uzavřen mír a aby di- plomatické styky byly opět zahájeny. Otázky podřízeného významu mohou býti vyřízeny normální cestou diplomatickou.
#13 alto_textblock #13
Boj mezi Bulhary a Turky. Z Cařihradu, 31. srpna. (K. k.) Dle soukro- mých zpráv strhl se včera v Gimildžině tuhý boj mezi ozbrojenými obyvateli a Bulhary. Bulhaři ustoupili prý na sever. Obyvatelé jsou pány města.
#14 alto_textblock #14
Drinopolská deputace. Z Říma, 1. září. (K. k.) Drinopolská depu- tace přibyla sem z Paříže. Potřeba státní pokladny bulharské. Ze Sofije, 1. září. Komise pro státní dlu sestavila právě potřebu státní poklad- ny. Tato činí: Na poukázky při válečné re- kvisici 300 mil. franků, dále na povolené ještě nepovolené válečné výdaje 360 mil. fr. úhrada mimorozpočtových výdajů za rok 1912—13 v částce 30 mil. fr., úhrada pravdě- podobného deficitu ve státním rozpočtu na nynější rok 50 mil. fr., celkem 740 mil. fr. S dluhem, který byl na krátkou lhůtu v době války v částce 25 mil. fr. kontrahován, činí celková potřeba 795 mil. fr. Ředitelstvi soudí, že mohou býti rekvisiční poukázky hra- zeny vnitřní půjčkou na dlouhou lhůtu. Také schodek v rozpočtu na zaplacení stavby drah může býti později zaplacen, takže nutná po- třeba státní pokladny činí 392 mil. fr. Jest
#15 alto_textblock #15
úmysl převzíti 400 mil. fr. výpůjčkou, ze které by připadlo 50 mil. fr. na pokladniční poukáz- ky u Banque de Paris et de Pais basa 17.400.000 fr. na soukromé poukázky a 27 mil. fr. na dluh převzatý od rusko-asijské banky v Petrohradě, dále 140 mil. fr. na zaplacení dluhu u bulharské národní banky. Ředitel Stojanov se domnívá, že především musí býti zaplaceny pokladniční poukázky, jakož dluhy u národní banky, aby prostředky této pro soukromou potřebu byly uvolněny. Kupo- nová potřeba na zbytek tohoto roku činí 30 mil. fr. Jest naděje, že hrazena bude devisami z obilního vývozu, jakož i eventuelní malou půjčkou. Konečně bude potřebí peněz na úhrady zaopatření asi 100.000 tureckých za-
#16 alto_textblock #16
jatců.
#17 alto_textblock #17
Změny v srbském ministerstvu. Z Bělehradu, 1. září. (K. k.) Ve schůzi mi- nisterské rady včera pozdě večer podal mi nistr národního hospodářství Stojanovi a ministr spravedlnosti Poličevič demisi Ministr národního hospodářství podal demisi. protože mu ministr financí odepřel mimořádný úvěr 300.000 dinarů pro dobytá území, ministr spravedlnosti odstoupil z důvodů zdravotních Ministrem národního hospodářství byl jmeno- ván poslanec dr. Velicar Jankovič ministrem spravedlnosti bývalý ministr M ar ko Gjuričič.
#18 alto_textblock #18
Pašič do Marianských Lázní. Z Bělehradu, 1. září. (K. k.) Předseda mi nisterstva Pašič odcestoval do Marianských Lázní.
#19 alto_textblock #19
Vyznamenaní řečtí mínistří. Z Athén, 1. září. (Ag. ď'Ath.) Ve slyšen na rozloučenou propůjčil král před svým od- jezdem všem členům kabinetu, uznávaje jich vynikající zásluhy, jež zjednali si o zemi z obou válek, komandérský kříž řádu Spasite-
#20 alto_textblock #20
lova.
#21 alto_textblock #21
Turecké finance. Z Cařihradu, 31. srpna. (K. k.) Jak se pro- slýchá, vyjednává min. financí s Banque Nationale de Turquie a s bankou solun- skou o záloze 770.000 liber. U příležitosti na- stávajícího svátku bajramu začala vypláceti vláda z polovice platy úřadníků za měsíc květen.
#22 alto_textblock #22
Stížnosti rumunských vojáků. Z Bukureští, 1. září. Rumunští vojíní poda- li četné stížnosti, že byli často z nicotných pří- čín bézdůvodně trestáni. Král Karol nyní naři- dil, aby se proti obviněným důstojníkům, pro- káží-li se tyto stížností oprávněnými, zakro- čilo s největší přísností. Budou-li soudem uznáni vinnými, budou z armády vyloučeni.
#23 alto_textblock #23
Cholera v Srbsku. Z Bělehradu, 1. září. Po zahájení demobi lisace přibývá silně cholery a to nejen v po- hraničních okresích, nýbrž také v Bělehradě Jest obava, že cholera zavlečena bude vrace jícími se vojíny do celé země.
#24 alto_textblock #24
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#25 alto_textblock #25
Uplatnění nového vojenského trestního řádu nebude odročeno. Z Vídně, 1. září. (K. k.) Jak se dovíd c. k. telegr. koresp. kancelář s autentické strany, jsou úplně bezpodstatny pověsti, že správa vojenská hodlá odročiti uplatnění no-
#26 alto_textblock #26
vého vojenského řádu trestního přes zákonnou
#27 alto_textblock #27
lhůtu.
#28 alto_textblock #28
Zemský sněm dolnorakouský. Z Vídně, 1. září. Zemský sněm dolnora- kouský sejde se 18. září k podzimnímu zase- dání. Prozatímní rozpočet nevyřídí a vyčká jak dopadne finanční reforma ve sněmovně která slibuje zemím větří úděly.
#29 alto_textblock #29
Delcassé a Izvolský. Z Paříže, 1. září. „Liberté“, ohlašujíc brzké odstoupení francouzského velevyslance v Petrohradě Delcasséa, tvrdí, že rozpory mezi ruským velevyslancem v Paříži I zvol- ským a francouzským velevyslancem petro- hradským Delcasséem jsou tak známy, že nebylo pochyby, že Delcassé v Petrohradě dlouho nezůstane. V zasvěcených kruzích se ujišťuje, že odstoupení Delcasséovo bude miti za následek odvolání lzvolského.
#30 alto_textblock #30
Krvavé nepokoje v Portugalsku. Z Paříže, 1. září. „Journal“ sděluje z Lis- sabonu, že v sobotuudály sev provin- ciích Porto a Vincent krvavé ne- pokoje, podnícené revolucionáři a anarchi- sty. Strhly se srážky mezi povstalci a vojskem a velký počet revolucionářů byl zatčen. V Porto del Gardo pokusily se ozbrojené dav lidu zmocniti se věznice, aby osvobodily vězně. Vojsko vypálilo do lidu několik salv. Četné osoby byly usmrceny. Re- dakce dvou vládních listů byly demolovány a tiskárenské stroje zničeny. Při domovních prohlídkách zaba- veny byly četné dynamitové pumy.
#31 alto_textblock #31
Stávkové nepokoje v Dublíně. Z Dublína, 1. září. (K. k.) Když se včer bouřlivé scény obnovily, použila policie několikráte holí. Několik osob bylo raněno. Na to začala luza v jednom předměstí útočiti na pouličn dráhy, takže musila býti povo- lána vojenská podpora.
#32 alto_textblock #32
Velké irancouzské manévry. Z Paříže, 1. září. Velkých manévrů francouz- ských, které zahájeny budou 4. září mezi Nancy Belmontem, záčastní se také velká ruská speciáln komise, vedená generálem Danilovem a třemi plu-
#33 alto_textblock #33
kovníky.
#34 alto_textblock #34
Cholera v Chersonu. Z Oděsy, 1. září. (Spb. Ag.) Protožev Chersonu se udála oněmocnění cholerou, byla nařízena Tékařská prohlídka cestujících, při- cházejících z Chersonu, jakož i jejich zava-
#35 alto_textblock #35
zadel.
#36 alto_textblock #36
Spojené státy a Mexiko. Z Nového Yorku, 1. září. (K. k.) Na vý strahu prešidenta Wilsona opustili četn Američané Mexiko. Sta uprchlíků při- chází z vnitra země. Četní obchodníci odeslal své rodiny do Vera Cruze, aby byli pohotově každým okamžikem k odjezdu. Situacev Terrsonuje zonfalá.
#37 alto_textblock #37
Říšsko-německý hlas proti dualismu.
#38 alto_textblock #38
Známé pojetí dualismu, jak je vyslovi jeho tvůrce, hrabě Andrássy — Němec bude hlídati Slovany před Litavou a Maďar za Li- tavou — nebylo ještě nikdy z uznaného něme- ckého fora posouzeno a odmítnuto tak ostře jako se to stalo v posledním čísle nejvážnějš německé revuc, „Preussische Jahr bücher“. Ve článku „Neudeutschland un
#39 alto_textblock #39
Oesterreich“ praví tam jeho autor W Schüssler: Dualismus z r. 1867 měl jednu — a sice jenom jednu — vůdčí myšlenku: utvořiti dva zuverenní národy, jimž všecky ostatní vydány k pohlcení a úplnému ztrávení. Když se všal sřítilo německé panství v Předlitavsku, by tím jeden důležitý předpoklad, jeden nosníl dualismu zničen. A druhý, panství Maďarů Uhrách, se už viklá, ano vlastně je téměř ja- koby povalen. Čím dále se uherské národnost vyvíjely, či více Rumuni, Němci. Slováci Srbové a Rusíni ze sedláků rozvíjeli se vyšší třídy společenské, stávali maloměšťáky a pro- nikali do svobodných povolání, tím násilněj- ším stával se také útisk Maďarů, tím nesty- datější a brutálnější byla maďarisační politika V západní Evropě a v Německu rozčilují se nad tím, jak se jedná s Finy, že se však zde „rytířský národ“ pokouší rozšlapati podle asijského vzoru milionové obyvatelstvo, čet- nější než je sám, o to se nikdo nestará, ačko- liv jenom Němců je v Uhrách víc než ve Württembersku. A to ani neprovádí celý ná- rod, nýbrž pouze malá, z části finančně zni- čená vrstva šlechtických velkostatkářů a ma- darisování židé, kteří tu mohou zkoušeti své advokátské umění při vykládání „tisícileté ústavy“. A k tomu se jim naskytá hojná pří- ležitost, neboť každých deset let musí se ob- noviti vyrovnání s Rakouskem, jež této ma- darské oligarchii umožňuje ničiti existene říše, anebo ji aspoň nejprudšími boji o „národ- ní požadavky“ citelně oslabovati. Je-li však dualismus již se stanoviska vnitřní politiky šílenstvím, stává se vzhle dem k zahraniční politice už přímo zloči- nem na zájmech všech národů, n budoucnosti říše, na její ideji a jejím poslání Byla už do omrzení kázána pravda, že bu- doucnost říše leží na jihovýchodě, na Balkáně a že proto rozumná, své zodpovědnosti vě- domá zahraniční politika musí hleděti, aby první řadě získala sympatie balkán- ských států, pamětliva Bismarkova slova: „Ústava německé říše ukazuje cestu, na které může Rakousko dosáhnouti smíření politických a hmotných zájmů, které vládnou mezi vý- chodní rumunskou hranicí a Kotorem“. Co se však děje? Vídeňská vláda je věčnými boji s Uhrami už tak oslabena, že nevidí naléhavé nutnosti, aby uvedla systém vnitřní politiky v souhlas se systémem politiky vnější a učinilo konec bláznovství, že se v zahraniční politic velkými slovy mluví o národní samostatnosti balkánských států, o zásadě „Balkán Balkán- cům“, ano i „Albánie albánským hordám“ , že maďarská oligarchie ve svém zločinném počínání, které se dá vysvětliti jenom veli- kostí nebezpečí, které jí hrozí, jde tak daleko. že suspenduje slavnostně zaručenou chorvat- skou ústavu. Velikost bezpráví, nekonečná vina Maďarů ukáže se docela feprve tehdy když sí uvědomíme se Scotem Viatorem, že vedle vzestupu Bulharů je největší událost nejnovějších balkánských dějin to, že se při- pravuje sjednocení srbochorvat- ského národa. A při tomto nezadržitel- ném procesu, jenž se potlačováním, obmeze- ným na jeden stát, toliko urychluje, může se skutečně jednati toliko o otázku, zda bude střediskem jihoslovanského národního života Záhřeb anebo Bělehrad. Každý přítel habsburského státu musí doufati, že tato otázka nebyla ještě definitvně balkánskou vál- kou rozhodnuta ve prospěch Bělehradu. Roz- hodně se však událostmi minulé zimy jihoslo- vanská otázka stala nejpalčivější v celé říši a naprosto nestrpí další zbahňování a odklá-
#40 alto_textblock #40
dání. Ostatně také změna v chování Rumun- ska ukázala skvěle pravdivost Luegrova vý- roku: „Maďaři jsou závorou, která Rakou- sko uzavírá od Balkánu; rozbijme ji!“ Toulo závorou, která musí v zájmu všech ostatních národů celé říše, ano i v zájmu bezprávných nižších tříd maďarských býti rozbita, je dua- lismus, toto největší zfalšování ideje rakou- ského císařství, jež se dá mysliti. Musí býti rozbit, a na jeho místo vstoupí jednotný stát, ve kterém všichni národové, z nichž každý bude se na svém území sám spravovati, utvoři opravdový přátelský spolek. Také Němcům dařilo by se tu lépe. Ne- může býti pochybnosti, že dualismus nepřinesl rakouským Němcům očekávaný prospěch, ný- brž všeobecnou nenávist, a že tím značně oslabil přitažlivou sílu Němectva jeho kultury. Rakušan Mühlfeld dobře soudil, když radil Němcům ve frankfurtském parla- mentě, aby přinesli rovnoprávným národům svobodu a ne potlačení ve smyslu Maďarů. Obnova říše v tomto smyslu přinesla by Něm- cům nejenom dobrovolné připojení ostatních národů a směrodatný politický a kulturní vliv, nýbrž učinila by je na novo prvním státním národem. Spojenectví tohoto nového Rakouska — soudí autor — může pak Německu přinésti, co mu nemůže dáti Rakousko staré: sympathie národů, zbavených odnárodňovacího tlakua žijících vlastním autonomním životem a mo- rální dobytí Balkánu.
#41 alto_textblock #41
Politická hlídka.
#42 alto_textblock #42
Boj o chomutovskou resoluci.
#43 alto_textblock #43
V Úštěku sešli se včera důvěrníci něme- cko-radikální strany na Litoměřicku; po řeči svého poslance Hummra schválili onehdejší projevy německo-nacionálního svazu, zejména vítajíce pomoc, kterou německo-nacionální svaz slíbil Němcům z Čech; v Úštěku tudíž vyzvali jej, aby při svých projevech z mi- nulého týdne setrval dotud, dokud nebude za- ručeno splnění oprávněných požadavků ně- meckých. Méně důvěřiví jsou v Aši. Tam se rovněž včera konala schůze, věnovaná poměru ně- mecko-nacionálního svazu k německým po- slancům z Čech. Schůzi tu svolal známý něme- cko-nacionální spolek ašský, a hlavní slovo na ní měl redaktor Tins, od chomutovského sje- zdu slavný muž, ježto v Chomutově přednesl t. zv. ašskou resoluci, která byla v Chomutově přijata, ale pak ve schůzi německo-nacionál- ního svazu ve Vídni vlastně politicky zničena. To pochopil p. Tins, chce tedy zachrániti dítě, jemuž byl v Chomutově šťastným kmo- trem. I hájil včera v Aši chomutovskou reso- luci jako usnesení a rozhodnutí, platné pro bu- doucnost v každém případě, a děj se co děj závazné pro německé poslance z Čech. Pan Tins vysvětloval, že německo-nacionální svaz se může říditi ašskou resolucí, němečtí po- slanci z Čech však že se jí říditi musejí, a to ať s německo-nacionálním svazem ať bez něho. Pan Tins tudíž prohlásil kategoricky: podzimní zasedání říšské rady shledá se s německými poslanci z Čech jako s oposicí. Z té příčiny p. Tins souhlasí s podnětem, aby se lidový sjezd německý nekonal teď, nýbrž až před za- sedáním říšské rady. Pro oposici Němců z Čech na říšské radě musí býti zachována jejich jed- nota a svornost, hlásá p. Tins, neboť kdyby němečtí poslancí z Čech teď nedostáli svému
#44 alto_textblock #44
Z revuí a časopisů.
#45 alto_textblock #45
V „Kráse Našeho Domova (IX., č. 6. piše Alois Bouda o „Studium a pěstován domácích památek při vyučování kreslení na školách rázu všeobecně vzdě- lávacího a na stavitelském oddělení státních škol průmyslových“. Potřeba, aby zde škola zasahovala. je autoru mimo veškeru pochybnost. „Vštipí-li si mlá- dež smysl pro pochopení krás přírodních, má-li úctu k práci a dovede-li ji oceniti, vede-li se dále dítě-žák k tomu, aby samostatně pokusil se něce vytvořiti, pak začne také více uvažovati o docho- vaných památkách, začne se z nich těšiti, a na- skytne-li se mu příležitost v pozdějším věku poři- zovati nový předmět, novou stavbu nebo vyměňo- vati rozpadávající, nebude mu lhostejno, jak to učiní. Bude respektovati okolí, bude se snažiti po- říditi něco, čím by vrozený umělecký cit nebyl urážen.“ Pozornost školy k starým památkám nemá tedy vésti k otrockému napodobení, k dosavadnímu tak zvanému pěstování lidového umění, jinak „ko- pírování a překomponování a slepování částí ná- rodního ornamentu výšivkového a krojového tam kde tento nikdy nebyl domovem“, ale k povšímnuti jiných památek domácího umění, jehož pochope- pením, nikoliv přímým napodobením možno jest jiti tvořivě ku předu, ano leckde i svérázně pra- covati. V tom smyslu pomýšlí na pěstování lido- vého umění nové učebné osnovy pro vyučování kreslení na obecných a měšťanských školách, na ústavech učitelských, jakož i na vzdělávacích kur- sech pro industriální učitelky (z 15. záři 1911) v tom smyslu výslovně je uvádělo nařízení mini- sterstva vyučování stavitelským oddělením škol průmyslových (z r. 1907). Prof. Bouda ukázkami Prací svých žáků nyní v „Kráse Domova“ ukazuje. jak se snažil duchu uvedených požadavků vyhovětií „Architektonické ilustrace zde podané jsou důsled- ky školního studia místních pražských památek. Ty, jakož i stavby z konce minulého století, jsou názornými příklady pro vzory dobré a špatné, do- konce odstrašující. Studium místních starých pa- mátek je dále výtečným vzorem k výkladu o pro- porcionálnosti, rhytmu, materiálu a technice při komposici předmětu a dekoru, což zvláště se uka- zuje při úkolech praktického řešení. Toto chápání charakteru dochovaného domácího stavitelství ve svém celku i delailu působí i mimo školu o svátcích a prázdninách, takže mnohého ze žáků svádí k za- znamenávání těchto krás jako poznámek, třebas jen několika málo tahy. Na odevzdaných takových skizzách poznati, jak žák vyučování správně pojal co do technického provedení a do jaké míry má vyškolený cit pro výběr a seskupení předmětu. Re-
#46 alto_textblock #46
produkované ukázky, pokud se týče skizz archi- tektonických, jsou vesměs takové práce mimoškolní ze svátků a prázdnin.“ — Obsah čísla doplňují pře- hledy: ochrany památek přírodních a přírody — ochrany domoviny — Zprávy ze spolků okrašlova- cích a zalesňovacích.
#47 alto_textblock #47
„Osvěta“ (XLIII., č. 8.) obsahuje stať dra J. Volfa „Vyšetřování vlivu novinár- ských zpráv o lrancouzské revolue na selský stav v Čechách r. 1789.“ Stat podává zajímavé doklady pro vídeňskou politiku vůči národům na konci stoleti XVIII., jejího stra- chu z hnutí lidových a osvětluje i, jak byrokracie stála proti duchu reforem josefínských a usnadnil reakci Leopoldovu a Františkovu: Spojená česko- rakouská kancelář obrátila se výnosem z 21. srpna 1789 k českému guberniu žádajíc je o sdělení, jak jsou české noviny rozšířeny a jaké účinky případně četba jejich vyvolala. Bylo jí totiž oznámeno, že v Praze vycházejí české noviny, které mají hojný odbyt a ve kterých se líčí vzpoura ve Francii a jiné nepokojné výjevy s největší podrobností: často je prý kupuje i venkovský lid. Spolená kancelář žádá proto o zaslání úplných výlisků všech českých novin, v nichž jsou zprávy o francouzské revoluci. zároveň s udáním, kolik se jich prodá v Praze a na venkově. Krajské úřady mají podati co možná spo- lehlivé zprávy o účincích četby novin na náladu venkovského lidu. Již 29. srpna zaslal gub. rada Dobrois předběžnou odpověď. v níž je také zají- mavá zpráva o nákladu novin Krameriových (400 až 450 výtisků] a Schönfeldových (400 až 500 ex.). V dalším otiskuje dr. Volf zprávy úřadů krajských. podané z uvedeného podnětu, jež celkově karak- terisuje: Jsou většinou reakční projevy proti úle- vám, jež císař Josef II. selskému stavu poskytl.a vyznivají tragicky, ozývajíce se na samém sklonku vlády Josefovy, kdy se stunňuje odpor stavův i úřadů proti novotám let 1780 až 1790. A jsou to přesmutné ukázky, v jakých rukou se nalézaly krajské úřady. Zároveň jsou to úřadní projevy nově pozemkové dani a o celé urbariální úpravě, která vyvolala literaturu tak neobvykle velikou. Z ducha, jenž vane ze zpráv, vysvětlíme si, jak snadnou práci měla reakce za Lecpolda II. a za Františka, kdy svoboda tisku byla stále více a více omezována. — „Osvěta“ dále obsahuje: B. Bauše. Ze současné vědy přírodní. — H. Vysoký. Pompej- ské nápisy. — F. X. Harlas. Unominka na Prahu. — Básně Ot. Hanuše. — F. A. Šubrt. U nás Dobrušce. — K. Žitný. Báseň. — K. de Wetter. Da- diěný pán. — K. Drož. V srbském zajetí. — Nové písemniciví. — Obzor divadelní. — Válka na Bal- káně. — Rozhledy po dějinách nejnovějšyích.
#48 alto_textblock #48
Různé zprávy.
#49 alto_textblock #49
— Dovoz uměleckých děl do Spojených států Úřadní statistika americká sděluje, že za loňský rok bylo dovezeno do Spojených států za více než dvakrát tolik, co předešlého roku, totižz 60.739.776 dollarů. Z toho za 746.000 dollarů dě) amerických umělců, žijících v cizině, za 1,157.000 doll. děl moderních a za 58,836.000 doll. uměle- ckých děl, starších dvaceti let, prostých cla. V one úhrané ohromné sumě jsou zahrnuta ovšem i díla jež z Ameriky byla odeslána na cizí výstavy jako neprodaná vrácena, neboť dle téže statistiky bylo vyvezeno r. 1912 za 3.641.296 dollarů umě- leckých děl čili víc než třikrát tolik jako v r. 1911. Na dovozu je nejvíce zúčastněna Anglie (35,881 000) pak Francie (20.48:.000) a konečně Německo [1,838.000). Dovoz z Anglie stoupl na šestero- násobnou cifru proti předešlému roku a tím Francie ocítá se na druhém místě, ač dosud byla největší e. dodavatelkou. = Teplo a akustika. Zajímavé výsledky še- tření o vlivu teploty na akustiku, uveřejňuje Angličan Watson v „Engineering Record“. Je zná- mo, že zvukové vlny jsou lámány, odváděny reflektovány vrstvami vzduchovými různé hustoty tedy různé teploty. Tím se vysvětlují také zjevy jako na příklad, že při naprostém bezvětří je sly- šen na některém místě výbuch, kdežlo na jiném stejně vzdáleném místě, se neví o ničem. V uza- vřeném prostoru, jako v divadle, se ještě sesiluje tento bezprostřední vliv teplaty na akustiku. Wat- son poukazuje na okolnost, že při stavbě budov, u nichž záleží na akustice, má se dáti dobrý pozor při zakládání topeni, oken a ventilací, aby se za- mezilo paralelnímu tvoření se vzduchových vrstev zvláště v prostoru mezi jevištěm a hledištěm. Všecky kolmo stoupající vzduchové proudy, tedy také tepelné vlny, stoupající z jednotlivých tepel- ných těles, odvádějí a lámou vzduchové vlny. Nej- lépe se těžká otázka dobré akustiky rozřeší, za- loži-li se tepelná tělesa a ventilace tak, aby, po- kud možná jednotný a stejně oteplený vzduchový proud stoupal vzhůru. Při tom dlužno se vyhnouti velkým kontrastům vzhledem k celkové teplotě = Jeho trik. Již několikráte si všiml pozorný hotelier v malém městě, že hezká, mladá, poněku plachá dáma z č. 15 nosí si ráno sama vodu o vodovodu. „Milostivá,“ řekl jí jednoho dne, „kdy-
#50 alto_textblock #50
sálu.
#51 alto_textblock #51
bysle zazvonila, přinesli by vám vodu ihned. „Ano, ale kde je lady zvonek? Nemohla jsem ho najít.“ „Zvonek? Ten je přece právě nad vaší po- stelí“. „To je tedy zvonek!“ zvolala dáma udiveně. „Ptala jsem se služného hocha a on mi řekl, že je to požární signál, toho pak že smím použiti jenom v případu krajního nebezpečí. — Ochránce. Neobyčejnou inteligenci a věr- nost psa dokazuje případ. o němž píše jistý čte- nář „Berl. Lokalanzeigeru“. Dopis zní: „Včera jsem viděl ve Friedrichsstadtu staršího, chudě, ale čistě oděného muže, který měl před sebou zavěše- nou malou skříňku s knoflíky, tkaničkami, zápal- kami, atd., tedy patrně s tim po domech obchodo- val. Před ním cupal prostředně velký, dobře cho- vaný pes, jakýsi kříženec foxterriera a jiné racy od jehož obojku vedl tenký řeminek, který mě podební obchodník ovázaný kolem krku. Na tom- to řemínku vodil psík svého, patrně úplně slepé- ho pána, ulicemi města, vírem chodců a vozů. Muž se zastavil a učinil pohyb, jakoby chtěl přejíti ulici. Hned zůstal státi také pes na kraji chodní- ku, rozhlédl se na všecky strany, nechal minouti několik vozů a automobilů a ve chvíli, kdy byla ulice prázdna, lehkým zasáhnutím šňůry přinutil svého pána, aby ho následoval na vozovou cestu. Opatrně kráčel, ohlížeje se často po svém pánu. který šel za ním tak jistě a s takovou důvěrou, jakoby se pohyboval po své jizbě. Sotva se však dostali oba asi do tří čtvrtin cesty, tu s jedné streny přisupěl automobil. Ihned se dal pes na útěk a pán za ním. Když došli až k okraji chod- níku, zavyl čtyřnohý vůdce a slepec, který by by jistě klopýtl, zvedl poslušně nohu na chodník Sotva se ocitli v bezpečí, pes radostně zaštěkal a pak klidně, spokojeně pokračovali oba v cestě po chodníku. Ještě dlouho jsem se za nimi díval a věru jsem nevěděl, mám-li obdivovati víc slep- covu důvěru, nebo chytrost zvířete. Ztracená řeč prince vladaře. Jistý sociálně- demokratický mnichovský list přináší zajímavou historku o kehlheimské řeči bavorského prince vladaře. „Text kehlheimské řeči prince vladaře byl již před několika týdny vypracován v ministerstvu zahraničních záležitostí. První návrh řeči byl ztra- cen na cestě z Pasova do Mnichova i s taško na akta, v níž byl. Oznámení v novinách, aby po- ctivý nálezce vrátil brašnu s cenným obsahem, z- stala bezvýsledna. Tu byl strach, aby snad draho- cenné rukopisy nedostaly se do redakce některéh sociálně-demokratického listu. K svému velkému podivení byli jsme ministerstvem zahraničních zá- ležitostí, s nimž nejsme v nijakém styku, telefonicky i písemně co nejuctivěji požádáni, abychom pro boha neuveřejňovali řeč předčasně, kdyby se nám náhodou dostala do rukou ...
#52 alto_textblock #52
— Nová moda mužských kalhot je ohlašována z Anglie. Nahoře budou kalhoty širší a dole ke kotníku těsné, tak zní poslední modní zprávy z dí- len anglických mistrů krejčovských. V Anglii prý se již tato moda velice ujimá. Leč dlužno podo- tknouti, že sluší jen pěkně rostlým lidem a také ani v Anglii nemá každý muž tělo jako belveder- ský Apollo: proto je víc nežli jisto, že širší kalho- ty se budou i nadále těšit přízni mužského elegant- ního světa. = Slepec na aeroplanu. Z Londýna se ozna- muje, že na letišti v Hemdonu vzlétl s jistým pilo- tem na aeroplanu slepec Roters. Když se ho ptali, jaký měl dojem, řekl: „Myslil jsem, že jsem deset minut v nebi“. — Každý si „nebe“ představuje ji- = Bankovní lupíči zatčeni. Z Kodaně, 31. srpna. Policie zatkla tovární dělníky Guttecha Aslicha jako podezřelé, že spáchali loupež ve fili- álce úvěrní banky pro Kodaň a okolí. Na oba se dobře hodí popis lupičů, udaný bankovními assi- stenty. — Lásku nebo žívot. Z Řezna, 31. srpna. Dva- cetiletý tovární dělník Josef Winkler zastřelil 16letou dceru továrního dozorce proto, že pohrdla jeho láskou. Winkler byl hned zatčen = Blesk uhodil do vojska. Z Lutychu, 31. srp- na. Nad manévrujícím vojskem u Lutychu se strhla prudká bouře, při níž sjel do vojska blesk. Jeden poručík byl zasažen do hlavy a ochromen, několik vojáků bylo omráčeno, ale brzy se opět vzpama- tovali. — Zbloudil s dětmi při turistické partil. z Mnichova, 31. srpna. Staveb. ředitel Mořic Schmidt z Mnichova, který dlí s rodinou na letním bytěv Obersdorfu, podnikl se dvěma dětmi ve stáří 8 a 10 let z Gerstrubenu horský výlet a zabloudil. Když se dlouho nevracel, měli o něj jeho přátelé starost a vyslali za ním záchrannou výpravu, která ho našla v bezútěšné situaci. Výprava dopravila šťast- ně otce i děti do údoli. = Dělnické nepokoje v Armstrongských zá- vodech. Z Říma, 31. srpna. Na trati Řím——Neapol povstaly následkem poměrů v Armstrongských zá- vodech nepokoje mezi dělníky, kteří provedli útok na vlak. Dva vozy byly zničeny a jedna lokomo- liva poškozena. Na četniky, kteří přispěchali vlaku na pomoc. bylo házeno kament. Trať je nyní hlí- dána vojskem. Krvavé srážky v Dublíně. Z Dublína, 31. srpna. (K. k.) Mezi policií a stávkujícími za- městnanci pouličních drah došlo včera večer k vážné srážce. Poraněno bylo 200 civilních osob a 30 policejních úřadníků, jeden z nich smrtelně. Zemřel brzy potom, když byl do- praven do nemocnice.
#53 alto_textblock #53
nak. —