#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXl.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu dne 26. ledna 1901.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 26
#4
alto_textblock
#4
maví
#5
alto_textblock
#5
Na venut e odgol. Histy
poedplicí se
Praze v admejnisl rnei
s mřre .. . . 6 K
na čtvrl i ta . . ..
s dvnjí donáško
na měste
ns čtot lsta . .
re iskáe aK s0
na měsfe . . . . ..
Poštou:
na měste
. ..
e
n čtvrt lsia . .
s dvojí zlsilko
na měat
.
na čtvrt leta . . . . 11 K d0
#7
alto_textblock
#7
v drobném prodejit
ranni číslo o sobs . . . za s
.. . . na ž
odpoleddní
Ve úlialkách na renkorš.
rannt čjslo. . . . .
10h
odpolední . . . . . . . . 9h
Inserá ty
plstí se hotově napřel
Přešplaeení a lnasrty přijiná sdminl-
strace v Marianské ulici Č.
Tami nacházejí an táš rodake
tiskárnn aexpsdise „Národnich L.ietá“
Dakosley se nerrie
#8
alto_textblock
#8
Zápas o předsedu rady říšské.
#9
alto_textblock
#9
Znenáhla vynořují se z nesčetných roz
prav časopiseckých o prvních krocích, jež
se stanou v radě říšské, o níž se jedno-
myslně uznává, že novými volbami nevznikl
nijaký spolehlivý základ pro utvoření, pro-
gramové většiny — jakési takési obrysy, dle
nichž možno souditi, že »nestranné« nynější
ministerstvo p. Körbrovo v poradách s čet-
nými nově zvolenými poslanci konaných
připravuje půdu ku převeden
těžiště sněmovny blíže ke sku-
pinám německého souručenství.
Známky tohoto úsilí jsou jednak povahy
záporné, jež vyznačují se zvláště patrným
úsilím učiniti nemožnou volbu některého
z posledních dvou předsedů, kteří náležel
do řad německé skupiny, jež se hlásila k bý
valé pravici.
Jest to dále nápadná lhostejnost vůd
čích politiků polských, jakouž ve všech je-
jich projevech lze pozorovati, pokud jde
o osobu budoucího presidenta, a pak snaha
jejich, nedopustiti nijaké změny ani ve sta-
novách kola polského, ani ve vedení jeho,
ani v základech jeho politiky, při čemž ne-
jen pan Javorský, ale i někdejší předseda
bývalé rady říšské pan Abrahamovič nelitují
ničeho, aby hodně daleko a hodně jasně se
slyšelo, že kolo polské zachová si volnou
ruku s ohledem — na budoucí možne
kombinace. »Czas« krakovský prohlašuje
na př, že kolo polské musí především dbáti
nejbližších potřeb domácích, ozdravení zem-
ských financí, investic a pod. A to jsou
právě kusy z programu nynějšího minister
stva. Dle »Nové Reformy« ochota vyslovená
ústy pana Vladimíra Kozlovského jde až tak
daleko, že i otázka postátnění polského gy
mnasia v Těšíně bude ponechána ve své
nynější nehotovosti. Zajímavě líčí se přípravy
v kole polském ve vídeňském dopise »Gtosu
Naroda«. Pan Javorský, praví se tam, opí
raje se o pravé křídlo stančíků (hr. Vodi
ckého, dra. Górského a Popovského), po
slance židovské a přívržence p. Abrahamo-
viče, dostaví se do první schůze kola na den
29. t. m. svolané se značnými silami; oppo-
sice bude míti tím nesnadnější postavení.
proto že » politika volné ruky « nic neurčuje.
a může býti pláštíkem pro všecko možné —
pro spolek s Němci právě tak jako s Čechy
Z okolí vlády se rozšiřují zprávy, že mini-
sterstvo Körbrovo jest zabezpečeno ve svém
trvání na několik měsíců; tento optimism p
Körbrův opírá se zajisté o slib y p
Javorského. Němcí pak snaží se přede
vším o to, aby řád jednací předem tak
byl přiostřen, by se učinila obstrukce ne
možnou, v čemž je vláda horlivě pod-
poruje . ..
Takto tedy pro volbu příštího presidenta
odstraněny jsou kandidatury bývalých před-
sedů, získána politika svolné ruky«í kola
polského a činí se naděje budoucímu před-
sedovi, že bude moci úřad svůj vykonávati
pohodlněji, za zostřeného jednacího řádu.
Nyni pohleďme na strany německé. Tu
dnes ve dvou berlínských listech se čin
pokusy o upravení půdy pro Němce co nej
pohodinější. V jednom z nich se pomocí
nejnovějších známých již našim čtenářům tří
članků Schönererových povyšují i nejkrajnější
němečtí nacionálové za vůdce budouci
rady říšské, a nejbližší stoupenci Schönere-
rovi slouží tam jaksi za Jonáše, jenž se
#10
alto_textblock
#10
musí — aby se neřeklo — vrhnouti přes
palubu. Za to však jest prý nade všecku
pochybnost povznešeno, že činné, nejryzejším
idealismem naplněné a z něho sílící straně
německo-nacionální jest předurčen veliký, ano
rozhodující úkol ve vývoji státu rakouského,
a zajisté i vědomí zodpovědnosti, jež nyni
spočívá na její vůdcích, jest mnohem větší
než dokud bojovali jaksi jen jako nepravi-
delné voje. Důvěru ve svou politickou schop
nost mohou však jen posilniti, když odmítnou
program Schönererův. Není třeba, aby se
z nich stali diplomaté ale také ne lidé, kteř
z poctivého srdce, ale krátkého zraku pro
marní na zdař bůh své síly a překazí —
sjednocení se všech Němců.
Sotva asi chybíme, majíce za to, že tyto
vábící sladké zvuky jsou součástí oněch
pokusů, jimiž se upravuje půda k volbě
předsedy rady říšské.
V oruhém berlínském listě dočítáme se
seznámu vlastností, jež nový předseda miti
— má. Tentokráte, praví se tam, má před-
seda státi více nad stranami než posud,a
vláda nejvíce na to naléhá, aby sněmovnu
neřidil nijaký vyslovený stranník. Zdá pr
se také, že vláda kandidaturu určitého vy
socectěného, přísné objektivního politika
schvaluje. Než známé již jméno kandidáta
uvedeme, nemůžeme pominouti mlčením, že
onen list zaznamenává současně, že strany
již jednaji o ceny za svou ochotu ke vládě
a že teny i po této stránce se shledáváme
se starými zkušenostmi,
V témž smyslu, za týmiž cíli a osobam
nese se výklad »Neue Fr. Presse«, dle níž
strany německé ve volbě presidia sněmovny
spatřují klič k řešení otázky o dělnosti par
lamentu, což mimochodem fečeno jsme vy
ložili hned v prvém článku o svolání říšské
rady. A protože není ještě vidna nijaká budouci
většina, projevuje se prý čím dále tím silněji
názor, ze by mohl předseda býti vyhlednu
ze řad německého ústavověrného velkostatku
To prý by byl předseda bez přídechu poli
tického strannictví a mohl by jen získati na
vážnosti, kdyby ho volila většina stran nové
sněmovny. A proto zní nejnovější heslo
volba předsedy sněmovny nebudiž pokládána
za — otázku strannickou
Netřeba snad ani ještě podotýkati, že
kandídátem jak vzpomenutých berlínských
vykladačů situace tak i »N. Fr. Pr.« jest —
známý přítelíček Slovinců, v těchito listech
již s dostatek charakterisovaný hr. Attems.
zemský hejtman ve Štýrsku.
Opravdu nutno se diviti, kterak německé
strany i německé časopisy dovedou na se
obléci šat svrchované nevinnosti, jde-li o to,
aby Němci si zabezpečili hned předem roz
hodný úspěch volbou předsedy. Tu z něme
ckého aristokrata obratem ruky se stane po
litik mimo strany stojící, vynikající všemi
možnými cnostmi, o nichž, bohužel, praxe
politická, jak ji seznali a zakoušejí neně
mečtí národové, nedovede nic vypravovati
Či je snad to důkazem domnělé ne
strannosti tohoto, jak se zdá všeněmeckého
kandidáta za předsedu poslanecké sněmovny.
že v zemi obydlené z dobré třetiny Slovinci
nedopustil poslancům slovinským mluviti na
sněmu národním jazykem?
Bylo by však záhodno vzíti Němce za
slovo, a když sami vyslovují požadavek, aby
budoucí předseda opravdu stál více nad
stranami — nedopustiti volbu nikoho za
předsedu, kdo se prohřešil proti hlavní zá
#11
alto_textblock
#11
sadě čl. 19. st. zákl. zák. a nešetřil rovno
právnosti národní
Nacionálnímu postupu Němců nutno
čeliti důraznou obranou národní a jazykové
rovnoprávnosti všech národů ostatních.
#12
alto_textblock
#12
Politické zprávy domácí.
#13
alto_textblock
#13
V Praze, dne 25. ledna. (K 11č s
tuace.) Polské listy přinášejí podrobně zprávy
o schůzi v šlechtickém kasině Ivovském, v níž
posl. Dav. Abrahamovič mluvil o politické si
tuaci a zejmena se zabýval otázkou, která po-
litická strana má nyní klíč situace. Vá rukou
české ani polské delegace ho nevidí. V pol-
ských proto ne, že Poláci byli vždy a i nyní
jsou pro dělnost parlamentu; v českých rukou
proto ne, že taktika české deleguce bude závi-
seti od jednání Němců. Záleží tedy jen na Něm-
cích, dojde-li nyní k rozřešení vnitřních poli-
tických zmatků. »Jestliže — mluvil D. Abra-
hamovič — umírněným živlům v německém
souručenství se podaři nabýti vrchu a dají se
cestou, vedoucí k uklizení sporů národnostních.
pak bude uzdravení parlamentu možno a sna
méně obtížno, než se zdá ledakomu. Za posled-
ních tříd det Němci nabyli četných úspěchů
běží tedy o to, aby v opojení z těchto triumfů
neblouznili o přeměně Rakouska ve stát ně-
mecký, nýbrž aby se shodli na zachování v Ra-
kousku takých vnitřních poměrů, jež by odpo-
vídaly skutečnému stavu a státnímu poslán
Rakouska« Ovšem poslední projevy řečníků
různých německých stran, zejmena hr. Kottulin-
ského ve Štyrsku a stále a stále se ozývajíe
hlasy o uzákonění státní němčiny nasvědčuj
málo tomu, že by v německém souručenství na
byla vrchu strana umícněná, čistě rakouská.
Tato strana, jejíž zosobnění Dav. Abrahiamovi
vidí v bar. Chlumeckém, přirostla polským stan-
číkům v poslední době patrně - příliš silně
k srdci, neboť jí slibují pomoc i prot
nám Čechům. To vysvitá z dalších slov
Abrahamovičových: »Shrnu-li své vývody, shle
dávám, že budou-li Němei postupovati umtrněně
budou se řiditi myšlenkou o minulosti i bu
doucnosti Rakouska a zvolí za své vůdce muže
vpravdé politické a ne křiklouny neb národn
šovinisty, pak se parlament uzdraví, neboť če
ským aspiracím zástupcově jiných
zemi a jiných národů ustanov
meze, kterých překročiti nesměji.
Po skutcích p. Javorského, po řečech. Petra
Górského a hr. Vodického slova p. Abrahamo
viče nás nepřekvapijí. Ale je dobře, že naše
delegace ví už předem, jaký vítr vane dne-
v táboře stančíků.
V Praze, 25. ledna. (Pro jednotn
klub jihoslovanský.) Záhřebská »Hrvat
ska« vystupuje ostře proti nesmiřlivosti slo
vinských klerikálů, kteří by rádi ze společného
klubu slovinsko-chorvatského vyloučili čtyři libe
rální poslance slovinské. »Chorvatší a slovinšt
poslanci — píše »Hrv.« — nejdou na říšskou
radu, aby bránili liberalism nebo klerikalism
nýbrž aby hájili národní a státní zájmy Chor
vatů a Slovinců a aby podporovali hospodářské
zájmy svého národa. To jest jejich společný
program a ten je musí spojiti v jeden klub
Všechny osobní a místní spory, zejmena o libe-
ralismu a klerikalismu musejí tedy zanechat
doma, neboť ve Vídni budou jen obránci práv
a zájmů svého národa; proto jsme přesvědčeni
že slovinští klerikálové sami první uznají a ocen
veliké schopnosti takých poslanců, jako jsot
dr. Ferjančič a dr. Tavčar.«
#14
alto_textblock
#14
Politické zprávy zahraničné.
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 25. ledna.
Slovanský konvikt v Petrohradě.
Konvikt, při duchovní akademii petrohrad
ské zřízený pro slovanské studující, jakož i pro
studující národností neslovanských sic, ale du
ševně Slovanům blízkých, jako jsou Rumuni
Gruzíní atd., vysvěcen byl dne 20. t. m. My
šlenka pochází od prof. Iv. S. Palmova a v
skutek ji uvedl Slovanský spolek pefrohradský
Studující, v konviktě společně žijící, opatřen
jsou vším pohodlím za nepatrný poplatek 2—3
rublů měsíčně. Účelem konviktu je, výdatně po-
depříti slovanskou mládež, přijíždějící do Petro-
hradu na studia a nezřídka postrádající všech
hmotných prostředků. Konvikt pohosťuje již ně
kolik desítek slovanských studujícíeh, hlavn
chovanců duchovní akademie a semináře; ale
podmínkou není, aby student, do konviktu při-
jatý, poslouchal bohosloví.
#16
alto_textblock
#16
Biskupství prizrenské.
Jde o to, kdo bude nástupcem přizren-
ského mitropolita Dionysla. Srbové nasazuj
všechny páky, aby jím byl zase Srb, a to archi
mandrit Nikifor Perič. Cařihradský patriarchát
slibuje, že do Prizrena dosadí Srba, ale žádá
Srby, aby mu ponechali svobodnou volbu osoby
Srbové ale znají už zrdávné zkušenosti podobné
vytáčky. Kdyby povolili, dostali by zajisté za
biskupa člověka se srbským jmenem, ale ne-
srbským duchem. Proto Srbové prohlašují, že
žádného jiného kromě Nikifora Periče nechtěj
a každého vyženou, kdo by jim byl za biskupa
vnucován.
#17
alto_textblock
#17
Boj proti řeholím ve francouzské
sněmovně.
Projednávání zákona o společnostech v
francouzské sněmovně přineslo jiz definitivní
rozhodnutí: předloha bude přijata. Po řeč
hraběte Muna proti předloze, již poutal po eelé
tři hodiny veškerou pozornost zákonodárného
shromážděni, povstal ministerský předseda pan
Waldeck-Rousseau, aby hájil svého dnla. Hájil
ho s velikou výmluvností v dlouhé řeči, která
vyznamenávala se železnou logikou. A na
konec, když žádal ve jmenu svobody a ducha
veliké revoluce, aby zákon byl odhlasován,
nadšený potlesk, kterým provázela většina i před
tím slova řečníkova, proměnil se v ovaci. A z
dojmu řeči té sněmovna, jak jsme již sdělili
větsinou 72 hlasů se usnesla, aby speach pre
mierův byl ve všech obcích Francie a osad jej
veřejně vyvěšen. A toto hlasování v nynějších
okolnostech má zvláštní význam.
Není pochybnosti, že táž větši na.
která odhlasovala veřejné vy
věšení ministrovy řeči, odh la
suje mu rovněž předlohu o kon
gregacích. S ní vláda stojí a padá. Veškeré
debaty, veškeré řeči, veškeré bouře, jež ještě
buráceli budou v Bourbonském paláci, jsou
zbylečny. Neboť kostky jsou vrženy. Hlasová-
ním oním bylo rozhodnuto též o ošuďech před
lohy aspoň v hlavních rysech její.
Opět jeden generál potrestán ve
Francii.
Rozhodnutím ministerským byl generá
Geslin de Bourgogne, který velel 41. brigáde
v Nantes, jak jsme již sdělili, dán do výslužby-
Stalo se tak, jak známo, pro jeho řeč, již pro
slovilloňského roku v jezovitské kolejiv
#19
alto_textblock
#19
Vannes. Již generál Galliffet vyšetřoval tento
případ, ale nechtěl prý zakročiti, poněvadk
řečnebyla pronešena veřejne.
Teprve generál André vyšetro-
vání obnovi! a shledav, že jmenovaný
generál pronesl zásady, které prý se nesrovná-
vají s postavením republíkánského důstojníka,
tohoto ihned dal do výslužby.
Ostatně generál Galliffet nemlčel k tomuto
dodalečnému opatření svého nástupce. V připise
lista »Gaulois« píše Galliířet, že gener ál
Geslin de Bourgogne, jenž byl
v jízdectvu oblíben, mohl býti pokládán
za vojevůdce budoucnosti. Konal
svědomitě povinnosti své, byl velmi obětavým.
ovšem ale i pravým křesťanem, píše
generál Galliffet, a dokládá: »Lituji, že vyloučen
z vojska tento muž, jen ž soustřeďoval
v so bě v šechny naděje jizdectva
naše hoe
Mnozí generálové, mezi nimiž de France,
Pevrier, Caillot a Kertus e pro-
jevují v »Libertě« souhlas s dopisem Gallaffe-
tovým. Není, praví, ve vojsku jednoho generála,
jemuž by Galliffet nebyl mluvil z duše. Affára
tato má býti uvedena také ve sněmovně n
přetřes.
Departement Loire Inférieure hodlá zato
generála Geslina vyslati, demonstrativně do se-
nátu, jako byl již vyslal také generála Merciera.
Praví se, že Geslin kandidaturu již přijal.
U příležitosti této podotýkáme, že naciona-
listé frančouzšti dobyli v tomto týdnu dvojího
významného vítězství. V Rennes zvolen
za senátora Saint Germain, dů-
věrný přitel Mercierův a v Montmédy za
poslance Benoist. Oba jsou horliví
nacionalisté.
#20
alto_textblock
#20
K útoku na prof. Deschanela.
Známá útočnice na prořessora p. Emnil
Deschanela byla podrobena několika výslechům.
Udala, že se jmenuje Véra Gelevá, že pochází
z Ruska a že přišla do Paříže, aby studovala
na filosofické fakulté. Litovala velice své přítel-
kyně, která se stala oběti jejího attentátu. Co
se týče motivu, který ji vedl k tomu, aby
usmrtila známého professora, odepře l
vyšetřujícímu soudei všelikou
odpověd. Tvrdí, že byla »těžce uraženat.
V žaláři chová se velmi tiše a vyslovila jediná
přání, aby jí byla přinesena díla Rousseaua
Shakespeara. Vyšetřující soudce také této žádosti
#21
alto_textblock
#21
vyhověl
#22
alto_textblock
#22
Soutěž na pomnik Mistra lana Husa
v Praze.
(Pokračování)
#23
alto_textblock
#23
Výstava projektů na pomník Mistra Jana
Husa, umistěná v nové krásné budově umělecko-
průmyslového musea u Rudolflna, klerá potrvá
již jen dnes a zejtra v neděli, těsa
se stále hojné návštěvě obecenstva, jež se
zájmem prohlíží si práce našich výtvarných
umělců, vynikající vedle svého velkého počtu
také velikou cenou uměleckou.
Přinesli jsme již programy a myšlénky
jimiž provázejí umělei své návrhy na pomník.
poctěně cenami a připojili jsme k nim téa
dva návrhy dalši, dnes pak ve stati této po-
kračujeme.
VI. Návrh s heslem: „Největšímu
Čechovi“.
Na přední straně pomníku dole znázorné
v reliefu akt upálení největšího hlasatele pravdy
#24
alto_textblock
#24
FEUILLETON.
#25
alto_textblock
#25
Sibířskou dráhou.
Píše J. Geissle
Z Tomska do Minusinska.
Za Tomskem*) střídá se rovina s pahor
katinami. Projíždíme mnohý kus lesa, kde huňáč
medvěd s věrnou svojí družkou a s mládaty
nestačí na versty vyhýbati se strašně supajíe
krajinou obludě s ohromným ohonem. Ve sta-
nici Ilatě viděli jsme roztomilé medvídče, hrajicí
si v zahrádce. Když přistoupil jsem blíže, lek
nutím se převalilo a horem pádem prchalo de
dvorku.
Přes Mariinsk a Ačinsk dojeli jsme Krásno-
jarska, kde vystupují. Odtud povede mne cesta
přímo na jih po Jeniseji. Krásnojarsk má přes
20 tisíc obyvatel a skládá se z nemnohých ulic
protáhlých na kilometry. blěsto požívá nechi valné
pověsti, poskytujíe jen velmi chatrnou bezpeč
nost života i majetku. A to již něco znamená
v zemi, kde ve vozech osobních vlaků čtet
prohlášení velitele četnické stráže: »Aby cestu-
jici bedlivě na své věci dohliželi, a ve staniceíeh
vozy neopouštěli, ježto každodenně mnohé krá
deže se dějí, a zminěné velitelstvo za bezpeč
nost majetku zodpovědnost odmitá. « V. časopi
sech čtete, »že v jisté stanici nedaleko Irkutsku
ukradli za jednu noc osm vagonů zboží, a na
vozech pohodlně odvezli«, anebo »že již pátý
případ se udál v týdnu, co z jedoucího vlaku
bylo zboží na trať z vozů vyházeno a posbí
ráno«; »že pro časté zažehování dřevěnýcl
mostů rukou zločinnou, vidělo se potřebí ozbro-
jiti strážníky vojenskými puškami« atd
Roztomilé, povzbuzující historky!
Hned při obědě v hostinci dozvěděl jsem
se o posledních novinkách. Jizdní pošta mezi
Krásnojarskem a Jenisejskem nevozi z pravidla
hotových peněz, zláštní náhodou však vezlu
onehdy přece v hotovosti 7000 rublů, a druhý
den našli postiliona i průvodce nedaleko města
zastřelené. Peníze ovšem ty tam. — Potěšná
informace! — Moskevský kupec prodal parti
* Viz »N. L.« č. 14 ze dne 1g ledna t.r.
#26
alto_textblock
#26
zboží a za čásť stržených peněz nakoupil ce
drových ořišků. Odevzdav dopravu dráze, stojí
právě u pokladny, aby zaplatil dovozné. Tu s
k němu, zdvořile povzdravuje, přiblíží neznámý
muž, nabízeje větší partii oříšků za výhodnou
cenu. Kupec požádá kasíra za shovění, že se
brzo vráti. Vsedne s neznámým obchodníkem
do nabídnutého vozu, jejž řídí druhý neznámý
— a to jej naposledy živého viděli. Třeti de
nalezena jeho mrtvola za městem u řeky. P
pachatelich v tom, aniž v jiném případě, rozumí
se, ani stopy.
Broďáci, jak se tu řiká uprchlikům z nu
cených praci, a jiní tovaryšové tajných řemesel
většinou nuceně se zdržující v Šibiři, tlačís
k nové dráze, do měst, kdež jim řemeslo kvete
Po nové dráze pak přijíždí na Sibíř tolik vystě
hovalců a práci hledajících, že se mezi nim
člověk nekalých záměrů lehice skryje i za den
ního světla.
Sibiřské úřady mají v tom směru těžkou
práci. Uplyne asi přes úsili ruské vlády ješte
mnoho vody, nežli se bezpečnostní poměry utváři
zde tak, jako jinde v civilisovaných státech. T
platí ovšem o krajích, ruským živlem obýva-
ných. Mezí domorodci se sběhům a lidem la-
ciné výživy nelíbí. Opatření není tu tak snadné.
Chytat koně lasem na stepi není hračkou
stáda skotu jsou střezena. A kdyby se i zda
řílo, komu kradené prodati ?.
Domorodec vyměňuje nejraději zboží z
zboží. Kde vzit a nepracovat? A přece založil
sběhové v krajinách pořídku obydlených i celo
republiky, ovšem v letech dřivějších.
Takovou republikou byla Želtuga na pra-
vém břehu Amuru, v horách severní Mandžurie
Měla prý tisíce přislušníků. Dařilo se jim v rý
žování zlata, pro néž byl odbyt v Číně. Měl
svého starešinu i zákonodárný sbor a drželi prý
mezi sebou dobrý pořádek.
V Krásnojarsku obstaral jsem některé ná
kupy a dne 11. srpna 1899 vstoupil jsem na
kolový parník »Nikolaj«, určený do Minusinska
Již před odjezdém poklonil jsem se šíři, mohut
nosti a bystrotě proudu jenisejského, jehož per
spektivu před námi uzavíral krásný železny
most. Pohled zalétal při tom k horám knisum
ským v pozadí, pokrytým lesv. z nichiž jedno
#27
alto_textblock
#27
tlivé skalnaté tesy vystupují — hlavně příkro
stráně hory »Tokmak«.
Železák přes řeku spočívá na šesti vyso
kých piliřich v místě, kde proud mezi skalna
tými břehy je nejužší. Délky má most asi 900
metrů. Jest stavěn pro jednu pouze koleja
výhradně určen pro dráhu. Přeprava osob
povozů městských děje se dosud vorem a nen
zcela bezpečna. Za to v zimě staví příroda rok
za rokem velmi pevný a dost trvanlivý most
A ten je — nejpohodlnější.
Parník »Nikolaj« není z mnohých, jež p
Jeniseji jezdí. Jako všechny zařízen je zvlášte
pro dopravu zboží. Kuchyň ujde. První třída
má po jedně kajuté pro dámy a pro pány
Jinak všechen luxus záleží v lávce, tenkým
polštářem opatřené a stolku. Co do velikosti
pohodli nelze sice »Nikolaje« s nejposlednějším
parníkem na Volze ani porsvnati, ale celke
přece jen předěil moje očekávání po všem, e
jsem dříve před jeho příjezdem o druhýeh
parnfcích ve přístavé seznal. V kapitánu pozna
jsem brzo velmi milého, světa znalého spo
lečníka. Sloužil dlouhá léta na kupeckých lodich
námořských.
Plavba vzhůru po řece jest loudavá. To
řeky jest prudký. Stroj sotva zmohl 9 km. za
hodinu. Menší dva parníčky, jež jsme za
třídenní cesty potkali, letěly s proudem kolem
nás jako střely. Za to, jedouce proti proudu.
mají co supěti, aby svých 5 až 6 km. za
hodinu urazily. Dolů letí hravě šesteronásobnou
rychlostí. Nikdo poprvé po Jeniseji na jih ne
pocíti zdlouhavost jízdy, tím méně nudu.
Nelze si půvabnější jízdy ani představiti
Oko kochá se romantikou pobřežních kopců
zalesněných strání, jež dosahují imposantnější
výšky, čím dále na jih plujete. Mijíte ostrovy
kde vyhřivají se v teplém srpnovém dnu hejnt
vodního ptactva. Tu opět sledujete zrakem le
párku skalních orlů a jiného, vzduchem krou-
žicího dravého ptactva. Obcas větší ryba se pře
metne nad průzračnou, ničím nekulenou hla
dinou a plíce plnými doušky ssají skvostný
vzduch, télo si hýři v lahodě slunečné lázně
Mírný proud vzduchu na palubě nepřipoušt
velkého vedra. Za to vzbuzuje velmi intensiva
chuť k jidlun
s se
#28
alto_textblock
#28
U stolu rád jsem poslouchal vypravován
kapitánovo i spolucestujících, zejmena panaP
První den nemálo ku zábavě přispěli svjaščenik
nedávno založeného malého kláštera, zajímavě
na břehu Jeniseje položeného.
Pan P. byl dříve inženýrem při vojenskýeh
loděnicích. Za dlouhou již dobu nuceného po
bytu v Sibíři stal se stavitelem. Lhůta depor
tační uplynula mu již před několika roky,
dnes už nemá ani v úmyslu Sibíř opustiti
Nevím ani, proč byl deportován. Neptal jsem se
nečinívají to deportovaní rádi. Neklamu se asi.
soudím-li, že přičinou byla nějaká nešťastná
okolnost, nebo mladistvá hloupost. Příběhy de-
portovaných bývají zajímavé. Nezvyklost vidět
se uprostřed lidi, z nichž každý druhý má svůj
»příběh«, mimoděk vás zde nutká, zajimati s
lidmi vůbec více než jinde, až utvořite si svoj
domněnku o tom kterěm.
Máte li již známého, netřeba se domýšleti
optáte se. »Kdo ten pán na pravo, co se tal
baví s třemi dámami?« prohodil jsem, jednou
mimochodem k sousedovi.
»Bývalý hrabě N. N., byl zapleten do v
zvědačské afféry, jeho bratr jest »na katorgě-
(na těžké nucené práci).
»A dámy ?e
»Ty? Přislušníce domácnosti. Je dosti zá-
možný. « sli
A jindy zase.
»Kdo že je ten pán, co jste mi ho prve
představoval ?e
»Rodem Kavkazčík, bývalý chef polici
v T . . . . Probodnul v hostinci při večeři dů
stojníka barona N. pro těžkou urážku. By
u svých představených velmi oblíben, má z t
doby četná vyznamenání. Doba jeho nuceného
pobytu zde brzy již mine .
A podobně
Duchovní vykládal nám, jak před týdnem
objevil se mezi kravami, asi 200 kroků od klá
štera porůznu se pasoucími, medvěd. Krávy an
nepozorovaly. Také neměl macek ani úmyslu
zlého. Je dobromyslný soused, nemá-li zrovne
hlad. Hrabal si klidně v zemi. Na pokřik pasou
cího ďáčka daly se krávy teprv na útěk
A macek si zase klidně odcapal. Vypravován
zavdalo látku k jiným historkám o medvědech
#29
alto_textblock
#29
v Sibíři. Pan P. již několik jich střelil. Vypra-
voval o medvědu z poříči Angary. Je obrovský,
zlý, člověka při setkání napadá. Menší druh je
na Jenisejí. Ten před člověkem vždy prchá,
vyjímaje medvědici, chránící mláďata. Altajské
pohoři má rovněž pěkné exempláře, jak poznal
jsem v Minusinsku. Zde nabízel mi Tatar med-
vědí kůži od čumáku k ocasu 355 cm. dlouhou
a 200 cm. širokou, osrsténou, že mohla se li-
ská noha po kotník pohodlně do ní skrýti
Kolem Bajkálu, na Angaře a Amůru nejsou
značně větší kůže zvláštnostl.
Pan P. věděl dosti mnoho o našich pomé-
rech. Zajimala mne jeho známost i novějších
událostí tim spíše, an ji čerpal ze sibířskýeh
časopisů.
Poříčí Jeniseje jest na sibířské pomáry
dosti četně osídleno. Vísky však leží většinou
za hornatými břehy, parník jen zřídka u nich
zastavuje. Zpravidla, aby nahradil spálenou zá-
sobu dříví, což trvalo pokaždé asi dvě hodiny-
Tu jsem vždy rychle zahaloval hilavu. černou
síťkou pro nesmírné množství drobounkých mušek,
»makred«. Nemožno jinak ani na břeh se odvá-
žiti. Tak vyzbrojen spěchal jsem zpravidla za
vyhlídkou nahoru po stráni.
Jednou zastavujeme u strmé, několik se
metrů vysoké skalní stény. Přípravy ku přistávce
dějí se zcela klidně, tichem vůkol prohlouben
obdiv nad velkolepou scenerií. V tom parnik
vřeštivé zapiskl. A v okamžitou odpověď ozývá s
kvikot a skřek mnoha set opeřenců, zvlášté ma-
lých sokolů, snad dřemliků, již rázem z nesčet
ných skulin zdánlivě pusté skály ven do vzduchu
vyrážeji.
Na hoře, malebně svým skaliskem na
řeku se vypinající, našel jsem protěž.
Vrcholem přirodních kras na Jenisejí mez
Krásnojarskem a Minusinskem jest velkolepé
rozložená hora Kipsej na stoku Jeniseje a Tuby.
Odtud se břehy stále splošťují, misty už se
táhnou rozsáhlé pláně. Na čas objevily se v dál
na obzoru i ostré hroty Bazyrsukského hřbetu.
Nevěděl jsem ještě, že mi bude pozdějí dopřáno
obdivovati jeho majestát i z blízka.
Na druhém břehu, proti hoře Kipsej pěkn
se vyjímá kostelík vesnice Gladeň. Území na
levém břehu Jeniseje po značné částí je tata-