#1
alto_textblock
#1
Bočník XXXXIX
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 9. února 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo--39.
#4
alto_textblock
#4
Na ranniavečerní listy
předplácí se
V Praze v administraci
na měsic. . . . . . 2 K
na čtvrt lota . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měsin-
na čtvrt ieta : . . . 7 K . c2h
ve filiálkách
na měsio. . . . . . 2 K 30 h
Poštou:
na čvrt ieta : . . . 3 K esok
s dvojí zásilkou
Bk čtvrt iota: . . : k
#6
alto_textblock
#6
ecer
#9
alto_textblock
#9
dání.
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodejit
ranni číslo o sebě . . za sk
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10l
vočerní . . . . . . . . 5h
#11
alto_textblock
#11
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijimá
administrace v Marinnské ul., 3.
Tam nacházejí se téš
redakce, tiskárna a expodine
„Národních Listů
Rukopisy se nevracejl
#12
alto_textblock
#12
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#13
alto_textblock
#13
Zřizuje se ministerstvo smíšené.
z vídně o února. Bar. Bienerth po kr-
čuje ve svých pokusech sestavit
nový kabinet, ale plán svůj podslatně
změnil. Ukazuje se nyní, že byla celá ve
řejnost rakouská několik dní na důklad-
ném omylu, domnívajíc se, že jde o kabinee
výhradně úřadnický. Nyní však jest patrno, že
bar. Bienerth má příkaz sestaviti kabi-
net silně parlamentně zbarvený,
čili, jak se poslanec jeden vyslovil, zaříditi ob-
chod se smišeným zbožím. Ovšem
obmezuje — prý — parlamentní barvy toliko na
polskou a křesťansko-socišlní. Že
křesťanští soc álové rádi jdou zase do kabinetu,
ze kterého nerozvážně vyskočili, nepřekvapuje
nás docela. Že by však Poláci byli ochotní vyslati
do kabinetu bar. Bienertha člena svého kola ve
sněmovně poslenecké, aniž by současně vstou-
pili poslancově čeští do vlády, neuvěří nikdo
kdo zná historii kabinetu Gau
tschova. Bar. Gautsch nabízel svého čas
portefeuille dru. Pacákovi a dru Derschattovi
tenkráte však dr. Pacák, jenž povolal si z Brne
na podporu dra. Žáčka, poněvadž šlo o morav-
skou universitu českou, prohlásil se s ním so-
lidárním, aby Čechové bez Poláko
do kabinetu nešli.
Dosud zajištěny jsou tyto portefeuilly : dr
Weiskirchner ministrem obchodu.
hr. Stürgkh ministrem vyučování
ostatní nejsou pevně zadány ještě nikomu. V -
čkati se musí, zdali se bar. Bienerthovi dílo
podaří. Tolo dílo nezáleží pouze v sestavení
kabinetu, nýbrž podslatně a hlavně v tom, za-
bezpečiti a zajistiti dělnost po-
slanecké sněmovny.
Co by se stalo, kdyby bar. Bienerth ko-
runě nebyl s to dáti záruky, že parlamnent pra-
covati bude s novým kabinetem, dlužno vyčkati.
ač jsou už dnes očividné známky, že by parla-
ment jistě pracoval dobře, kdyby v čelo vlády
postaven byl jiný muž než bar. Bienerth. —
Ale konečně — snad bude zase pracovati i
Z Vídně, 9. února. Ministerský předseda
bar. Bienerth měl včera porady s bývalým mi-
nistrem kultu a vyučování drem, Marchelem
br. Stůrgkhem, kandidátem pro minister
stvo vyučování, dále drem. Šusteršič em
a předsedou kola polského prof. Glabiň-
ským. O tomto posledním se vypravuje, že
nahradí v kabinetě Davida A braha mo-
vicze.
Poláci a nové ministerstvo Bienerthovo.
Z Vídně, 9. února. Zojtra bude míti před-
sodnictvo kola polského poradu s bar. Bicner-
them. Poláci zdráhají se vyslati poslan-
ce do kabinetu bar. Bienertha, ne-
budeu-li zasedati v něm také po-
slanei čeští. Namitají, že kdyby Čechové
noustali od obstrukce, kabinet byl by nucen
užiti § 14., kteréžto akce by se polští parlamen-
táři zůčastniti nemohli.
#14
alto_textblock
#14
ním.
#15
alto_textblock
#15
Porady o situaci a nové vládě.
Z Vídně, 9. února. Členové křesť an
sko-sociálního svazu ve Vídní meška-
jící konali dnes dopoledne opětně poradu, věno
#16
alto_textblock
#16
vanou politické situaci. V poslanecké sněmovně
se tvrdi, že jednalo se zvláště o stanov i sko
strany ke změně kabinetu. Zejtra do-
poledne koná se v parlamentě valná s ch ů z
německo-nacionální, která se tolikéž
zabývati bude politiekou situací a rekonstrukei
kabinetu. Zejíra o 2. hodině odpolední sejde se
parlamentni komise všech poslanců českých.
Ze sociálně demokralických schůzi vídeňských.
Z Vídně, 9. února. Ohlásili jsme, že jsou
rozšířeny pověsti, podle kterých sociální demo-
kraté vídeňští chtějí zase na ulici. Včera konalo
se tedy 10 sociálně demokratických schůzí, ve
kterých úmysl ten byl důrazně projeven. Ve
čívrti II. Leopoldově pravil posl. G1ö ckel:
»Jako jsme si vybojovali všeobecné právo vo-
lební na ulici, dovedeme je také n
ulici hájiti«. Ve čtvrti Hietzingu pravil
posl. Brelschneider: »Nemohou- li zástup-
cové pracujícího lidu pracovati v parlamentě,
poněvadž se jim v tom brání, budou musi
ti sociální demokraté opět užit
ulice«. — Ve čtvrti Oltakringu posl. Davi
pravil: »Vzhledem k poměrům v parlamentě na-
manuje se nám otázka, zdali máme klidně v par-
lamentě přihližeti dále ke všemu, nebo sáhnouti
opět k prostředkům, kterých jsme už
jednou úspěšně užili, zdali se máme vrátiti k po-
uličním průvodům a pouličním zá-
pasům«. Tato slova provázena byla bouřlivým
potleskem a hlasy: Jiného nic neprospěje. »V e
na ulieile
Doplňovací volby do sněmu dolnorakouského
Z Vídně, 9. února. Včera konaly se tu do-
plňovaci volby do sněmu dolnorakouského z
poslanee, kteří při všeobecných volbách dosábli
mandátů dvou. Čechové kandidovali v okre
sích, o které jde, bývalého ministra dra. Pa
cáka, který dostal ve čivrli Landstrasse 310
(z 20.000 odevzdaných hlasů), ve čivrti Favo-
ritech 508 hlasů (z 19 000 odevzdaných hlasů).
Ve čtvrti Nenbau odezdán jeden hlas pro
srbského korunního prince Jiřího a jeden
hlas pro Klofáče.
#17
alto_textblock
#17
Anglická návštěva v Berlíně.
Z Berlína, 9. února (K. k.) Ulice od ná-
draží k zámku jsou vyzdubeny korohvemi
vlajkami a květinovýmí guirlandami v anglických
barvách. Veřejné i soukromé budovy jsou bo-
hatě vykrásleny prsposky a koberci. U Brani
borské brány, opery a v paiku jsou postaveny
tribuny. Cechy, společenstva a vojenské spolky
tvoří Pod lipami špalír. Jest krásné, slunné po-
Z Berlína, 9. února. (K. k.) K r á
Eduard a královna Alexandra při-
byli sem dopoledne v 11 hodin
byli uvítáni cisařem Vilémem, císařovnou Au-
gustou Viktorií, korunním princem, korunní
princeznou, všemi princi a princeznami. Uvítání
bylo neobyčejně srdečné.
#18
alto_textblock
#18
časl.
#19
alto_textblock
#19
Demonstrace v Pařížl.
Z Paříže, 9. února. (K. k) Včera večen
uspořádána byla schůze, v níž bylo profesto-
váno proti protirepublikánské agitaci, klerá se
tropí se jménem Panny Orleanské; po schůzi
táhlo množství členů Aetion Francaise ku
pomníku Panny Orleanské a pak před obydl
Dreyfusovo, kde se volalo: Smrt zrádcům
Pryč se židy! Policie rozehnala manifestantya
mnoho jich zatkla.
#20
alto_textblock
#20
Ze španělského parlamentu.
Z Madridu, 9. února. (K. k.) Ve včerejš
schůzi sněmovny přečetl ministr vnilra
dekret, jímž se odročuj! volby do ge-
nerálních rad. Sněmovna zamítla 79
proti 41 hlasům návrh, jímž se zakazuje čle-
nům senátu a sněmovnám zúčastniti se správy
průmyslových nebo obchodních společností.
Nový prefekt kongregace rilů.
Z Říma, 8. února. (K. k.) Papež jmenoval
na místě zemřelého kardinála Cretoniho kardi
nála Martinelliho prefektem kongregace ritů.
Stavba a opevnění průplavu panamského.
z Washingtonu, 8. února. (K. k.) Ném
atl. kab. oznamuje: Plán opovnění průplaru
panamského, schválený Taflem, vyžaduje vy-
dání 519 milionu dolarů. Chefinženýr Goelhals
uvažuje nyní o plánu, aby ve stavbě průplavu
bylo též v noci pokračováno, aby byla za 4
léta ukončena.
Král Menelik je zdráv.
Z Adís-Abeby, 8. února. (K. k.) Zdejší
dopisovatel Reuterovy kanceláře vyvrací na
úřadní žádost zprávy o těžkém onemocnění
něguše Menelika. Něguš je nyní na cestě auto-
mobilem.
Němacko-franicouzská dohoda o Marokku.
Z Paříže, 9. února. (K. k.) So strany dobře zpra-
vené se proslýchá, že dnes v poledne bude
podepsána v Berlíně německo-fran
couzská dohoda o Marokku. Jak se proslý-
chá, zabezpečují se touto dohodou, která držo
se v rámci smlouvy algecirasské, hospodá řsko
zájmy Německa v každém ohledu. Na dru
hé straně německá vláda uznává jisté politické zájmy
Francie, které jsou podmíněny zvláštním zeměpis-
ným poměrem Francie k Marokku. Zvlášíní zpravo-
daj „Matinu“ oznamuje z Berlína: Podnět k ně-
mecko-francouzské dohodě o Marokku
dalo Německo, které chtělo Francilu
kázati svoje smířlivé smýšlení. Císai
Vilém ve srozumění s říšským kancléřem knížetem
Bülawem a státním sekretářem šl. Schoenem ponechal
velevyslanci knížoti Radolinovi volnou ruku, aby hle
dal půdu pro dorozumění a tím pro zlepšení vzájem
ných poměrů obou zemí. V tomto smyslu státní sekre
tář šl. Schocn, klerý při tom byl šťastně podporován
šl. Kiderlenem-Wachlerem, navrhl velevyslanci Cam
Bonovi zmíněngu dohodu. Canbon, klerý před ně
kolika dny odjel do Paříze, aby si opatřil inslrukee
své vlády, přibude dnes ráno do Berlína
Prohlášení ruské vlády v aléře inženýra Azefa.
Z Pelrohradu, 8. února. (P. t. a) O 1 hod. v noc
bylo uveřejněno náslodující vládní komuniké: Tisk
společnost pojednává stále o řadě terroristi-
ckých činů, organisovaných inžený-
rem Azefem, mezi jiným o zavraždění velkéha
knížete Sergěje, bývalého ministra Plehva atd., pri
čemž téměř všecky politické vraždy a těžké zločiny
se přičítají Azefovi. Zároveň poukazuje se na úča-
stenství několika úř. osob při zmíněných zločinech, p
čemž se vyličuje dokonce zatčení Lopuchina, jež by-
lo vykonáno z rozkazu vyšetřujícího soudu, ja k
opatřeni proti dalším protivládním o-
halením. Vláda považuje za svou povinnost opěl-
ně kategoricky uvésti ve všeobecnou známost, že ni-
kdo z úřadních osob, ani skutečný tajný rada Ra-
čkovský, v časoplseckých článcích jmenovaný, ania
jiní úřadnici, nikdy a nijak nebyli zúča st
něni při nějakých terroristických či-
#21
alto_textblock
#21
nech nebo jiných zločinných jedná-
ních revolucionářů a dále, že ve příčině
účastenství Azefa při politických zločinech na orgá
nech vládních nikdy nebylo dáno žádných pokynů.
Jiskrová telegrafie na amerických molských
parnicich.
Z Washingtonu, S. února. (K. k.) President Roose
velt zaslal kongresu zvláštní poselství, v němž dopo-
ručuje, aby byl neprodleně vydán zákon ve příčině
opatření všech oceánských dopravních parníků ji-
skrovou telegrafií.
#22
alto_textblock
#22
Mezinárodní konference pro námořní právo.
Z Londýna, 8. února. (K. k) Účastníci meziná-
rodní konference pro námořní právo válečné prohléd
si dnes odpoledne, vyhovujíce pozvání královu, zá-
mek Windsor, kdež jim byl podán čaj. Soudí se,ž
delegáti ukončí své práce teprve v polovici února.
#23
alto_textblock
#23
Jihoafrická úslava.
#24
alto_textblock
#24
Z Blosmfontainu, 9. února. (Router.) Včera
byla uveřejněna osnova jihoafrické
ústavy. Slučuje Kapskou osadu, Trans
vaalsko, Natal a stát oranžský. Vláda se
stává dle osnovy z genorálního guvernéra
ze senátu a zákonodárného sboru. Každí
z kolonií, k unii přistoupivších, bude provi neii
spravovanou administrátorem a pro-
vinelální radou, Provincie budou stejnoměrně
zastoupeny v senátě, klerý se velí z provinciálnícl
#25
alto_textblock
#25
rad.
#26
alto_textblock
#26
Z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 8. února. (K. k.) Řišská
duma přijala dnes osnovu zákona ve příčině
zdanění dutinek cigaretových
cigaretového papíru.
#27
alto_textblock
#27
Krise na Balkáně.
#28
alto_textblock
#28
Ruský návrh a turecký prolinávrh.
Z Petrohradu. 8. února. (K. k.) Z ofieiál
ních kruhů se proslýchá, že Rusko přijalo s ve-
likou sympatií politické stano v isk
tureckých protinávrhů a že vyslovilo
ochotu válečnou náhradu likvidovati. Finan-
ční stránka protinávrhů musí však
býti přesněji prozkoumána a bude
předložena expertům, aby podali dobrozdání.
Rusko doufá, že po dohodé politické dosáhne
též dohody finanění.
Z Frankfurtu n M., 9. února. »Frank
furter Zeitung« telegrafuje: Turecké protinávrhy
na ruský návrh byly odvolány.
Vojenská opatření iurecká proti makedonským
četám.
Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Velitel tře-
tího sboru, jenž jest současně zatímním gene-
rálním inspektorem, povolal iehtiaty (záložníky)
k doplnění slabého stavu praporů nizamských
navrhl Portě různá jíná přísná opatření k potl
rání zahájeného a očekávaného řádění čet ma-
kedonských, opatření ta budou asi též pro-
vedena.
#29
alto_textblock
#29
Boykot.
Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Následkem
opětných kroků rakousko-uherského velevy-
slance markraběte Pallavicinia proti boykotu
radila se včerejší ministerská rada o této zále
žitosti. Porta vyjednává s boykotovými syn-
#30
alto_textblock
#30
dikáty-
#31
alto_textblock
#31
Nepokoje v Kruševě
Ze Soluna, 9. února. (K. k) Úřady bitol-
ské vyslaly vojenský oddil do Kru-
ševa, kde vypukly nepokoje mez
exarchisty a patriareh i sty, při nichž
zavřen byl trh. Jeden Řek byl zabit. Klid byl
zase obnoven.
#32
alto_textblock
#32
Italie, trojspolek a Rakousko.
Jak známo, způsobil před několika dny člá-
nek pařížského denníku „Temps“ o vlašsko
universitě v Rakousku v Italii prudkou nevoli.
Avšak tato nevole neměla, jakožto pomijející
nedorozumění žádného hlubšího účinku a může
se považovati za intermezzo již odbyté. Ale
prolo přece usilují některé, Francii zvláště od-
dané a trojspolku nepříznivé časopisy italské
dosud ještě, aby i poslední zbytek nepříjemného
dojmu té aféry setřely. Zvláště vyniká v této
příčině denník „Matlino“, jenž do nedávna troj-
spolkovou politiku podporoval, ale nyní troj-
spolek rozhodně zavrhuje. „V době, kdy nám
nastává úkol, odraziti společným od-
bojem německý vpád do Stredo zem-
ního moře — praví „Mattino“ — nesmí
vzniknouti mezi Italií a Francií žádné ochlazení
Francouzové nesmějí zapomenou-
ti, že se Italie nalézá dosud v po-
stavení velmi choulostivém. Doku
trojspolek po právu ještě trvá, bylo by ne-
správno, pojednávati o našich příštích allian-
cích. Můžeme však veřejné míněn
italské na výpověď, na naše vystou-
pení z trojspolku připravovati
můžeme se také vojeneky vyzbro-
jio vati, abychom dovedli čeliti ná-
sledkům, jež by po naší výpovědi se dosta-
vily, ale nic více. Víme dobře, že by naše
srážka s Rakouskem nezůstala konflik-
tem rakousko-italským, nýbrž že by se stala zá-
ležitosti evropskou. Celá rovnováha Středozem-
ního moře byla by rozrušena a zničena, kdyby
německý živol další krok na jih učinil. Proto
nesmíme nyní tiskovými tyrádami sháněti nové
alliance, nýbrž musíme váločně a poli-
ticky zbrojit, abychom dovedli
odolati rakouskému rozmachu
nárazu. Spojme tedy všechny svoje síly,
abychom zřídili na Střodozemním
moři vždy pevnější hráz proti Ně-
mectvu. Pokusí-li se Němectvo, aby tuto hrá
prolemilo, pak ovšem stane se otázka
italsko-íraneouzské allianee ča-
sově naléhavou a pak ovšem stane se
tato alliance sama sebou skutkem... Právě
proto dojalo se nás v Italii trapně prohlášení,
jež učinil „Temps“ o nutné prý neutralitě
v otázce vlašské university v Rakousku. Vždyt
nejde přec o žádný výboj nějakého rakouského
území, nýbrž o to, abychom si zřídili na ne-
přátelské půdě pevnou posici pro obranu
italské řeči a kultury. Kdyby Francie odepírala
Italům svoje sympatie a svoji mravní podporu
v takovéto ryze ideální, celé italské kultury se
dotýkající otázce, jak mohli by přátelé Francie
dále podrývati a pak docela pod-
rýti trojspolek, který celý italský život
po třicet let již v klatbě a okovech drží?“
Podobným způsobem, jenže mnoliem bez-
ohledněji, mluví řada časopisů na vládě nezá-
vislých a také jinak, v rozmluvách poslancu
s redaktory, ve schůzích a různých konferen-
cích pojednává se stále o tom, jak prý Iialii vždy
#33
alto_textblock
#33
FEUILLETON.
#34
alto_textblock
#34
Luhačovice pod sněhem.
(Dopis)
Jsme tu jak v zimní pohádce, uprostřed
sněhové běli, zakleti v jizbu a zčarovám výhle-
dem z okna.
Od rána sněží — již napadlo hodně vy-
seko. Jurkovičova chaloupka naproti, natřene
do poloviny usměvavou červení, tvoří rozkošný
obrázek na pozadí stráně malebně poházené
chumáči sněhu, které zvlášť pěkně na bohatýeh
větvích smrků rozházely vějířovitě své bílé ozdo-
by a při zavanutí větru zahalují mlhavým po-
praškem drobná okénka chaloupky.
A když vítr pohladí jehličnatý porost nad
Jestřabím a zatočí se vesele před búdou, za-
chvějí se stromy, jakoby mrazík vnikl až do ko-
řenů a nastavují znovu svá rozepnutá ramena
ve sněhových vločkách k hebkému spočinutí.
Je všude sněhu husto a bilo. Cesty se pro-
padly do kyprých závějí — zamrzlé říčky jako
by nebylo — mostky, krovy a slamou obalené
keře mají fantastické podoby. Komíny podobaji
se ohromným homolim eukru a balvany nad
Gáborkou mají podobu bílých medvědů.
Vše ztichlo v zasněžení, každý zvuk jako
by byl odešel spat do závějí. Jen veselý popěvek
rolniček tryskne tu občas, jak sáně projedou
kolem — a smích jejich vraci se ještě na chvíli,
nož vzdálenost jej pohltí.
Elegantní kos a drobná pěnkava navštěvují
denně naši verandu a kresli tam svými pa-
zourky pruhy metličkovité podoby. Mají tu svou
jídelnu, salon i ložnici a pořádají před našima
očima zápasy na život a na smrt. Zápasy o sou-
sto ... Roztřepnutá křídla melou sníh na vše-
chny strany a pornaté ocasy kosů i dlouhé jieh
zobce bojují a odháněji bezohledně menší
havět.
Chodíme na procházku ve vysokých papu-
čích, které sáhají až po kolena. Neškodí, že
snih zavál vysoko všechny stezky — nehledáme
je. Sníh ubývá pod kroky a měkce se klade n
naše tváře a vlasy — jak jdeme k bůdě a roz-
lížíme se po nádherném panorama. A nelze
fci, co krásy a uměleckého neladu rozsil tu
#35
alto_textblock
#35
sníh na boky Velké Kamenné — do houštin
Obětavé a co tam na Komonci nasoukal neko-
nečného, krásného vinutí své běli. Vizovské
vrchy vystupují z moře sněhu jako velké ma-
jáky a obraz prolnut tou běli vlní se a pro-
modrává.
Vracíme se. Chumelice již ulehla — temno
přišlo, ale nezhoustlo — sníh nedal. Svítil svou
bělí ze strání a z nížin. V chaloupce a v oby-
dlených vilách rozžehli světla — před hospodu
zajeli sáně a otevřenými dveřmi zalehla sem
směs hlasů. Kouř a teplo provalilo se ven parou.
A venku byla zimní čistá noc — nebe po-
seto hvězdami a měsíc v plné záři prováděl tu
nevypověditelná kouzla. Nebyla tu již sněhová
pole a bílé kokardy ve větvích. Všechmno vy-
šperkoval měsíc svým stříbrem — rozsvitil —
na krystalech sněhu miliony lampiček, po
hrstech nabíral lesk briliantů a kladl do větví
a villy proměnil v zámky jako v pohádce.
Napsala bych Vám ráda — přijeďte sem.
kdybych věděla, že poslechnete. Je tu poesie —
je tu krása a člověk se stává rád dítětem, když
je okolí pohádkou — a svět — Praha — hluk
masopustu a všechno je zapomenuto a zdá se
dávno pobřbeno v závéjích.
Myslite, že tu nemáme dosti zábav? Před-
vedu Vám celý jich program — tedy poslech-
něte.
„Sáně a síňky jsou tu přec pro zábavu
a vrchy tou nejlepší skluzavkou. Veselý hovon
při chůzi naboru a dolů to jde s výskotem.
Ani o divadlo není nouze. Pohleďte jen z okno
a řekněte, není-li příroda tím nejlepším hercem
a autorem, který nikde nedluží a vždy je původ
A po těch našich bálech ve sněhu a kva-
pákách s kopečku není hlava těžká ani oka-
mžik a nezbude nuda a vybledlý pohled. Ani
o pozornosti není tu nouze. Mrazík mi donese
za okenní tabule každodenně nejkrásnější kytie
květů — jakých neuvidíte v žádné plesové ky-
tici. Když na ně dechnu, změní se jejich po-
doba, před zrakem se mění jich tvar. Rostou
častom celé zahrady a ze zahrad na obrazy.
Co Vám tak píši — jako naschvál opěť se
venku všechno změnilo. Sluneční paprsek kývl
na Kamennou a když nedostal odpověď, běžel
se podívat až k břízám nahoru. Ale brzy ho vy-
provodily. V okamžiku skutálel se dolů.
#36
alto_textblock
#36
ním?
#37
alto_textblock
#37
A teď přišel vítr a břízy se smějí až s
ohýbají a sníh s nich prší na všechny stran
Kmonec se mrači, nechce roztát. Přiklá
dáme do kamen — dříví praská a voní prysky.
řicí. Je útulno u nás.
Snih zas počal padat a bíli na novo opadlá
místa. Má velkou práci — vítr mu překá ží tal
rozpustile . .
Leč, co Vám to píši — přijďte se raděj
podívat. Jame tu jako v pohádce —— uvidíte
4. února 1909.
Marie Calma.
#38
alto_textblock
#38
Z kulturní ciziny.
Politická komedie
V »Petrohradském divadle« p. Strojev
měli nedávno premiéru politické komedie M. Su-
kennikova »Děputat« (Poslanec). Je to
v této saisoně již třetí původní hra ruská, obl-
rající se akutními thematy politickými nedávné
minulosti ruské, takřka ze včerejška. Po »Bi-
lém andělu«, historii z revolučních dnů, po
»Velikánu«, který pokusil se na scéně po-
skytnouti výhled do ministerské kuchyně a do
sezení ministerské rady, přišla nyní talo kome-
die, ličící živý obraz voleb do řišské dumy, ví
tězství silně oposičního kandidáta (člena strany
»trudoviků) nad kandidátem »pravým « (vládním)
Komedie zvrhá se v několika scénách skoroaž
ve frašku, kreslic tuhé srážky obou stran, ag
tační večeře pořádané kandidátem »pravice « n
ziskání voličů, pouliční kočičiny, pořádané lidem
pod okny nenáviděného odpůrce atd. Kritik
velmi nemilostivě odkryla četné slabiny kusu,
ale novost, živost a pochopitelná přitažlivost látky
pomohla autorovi arci k hlučnému vnějšímu
#39
alto_textblock
#39
úspěchu.
#40
alto_textblock
#40
Polský umělecký svět bude letošního roku
oslavovati dvě jubiles, spojená se jmény vynika-
jieích Poláků zesnulých: na měsíc březen při
padá 100. výročí narozenin slavného Ch o pi na
na záři 100. narozeniny největšího básníka pol-
ského Jul. Stowackého. Jmenovitě oslava
toholo druhého dle konaných příprav nabude
ohromných rozměrů. Varšava, Krako
i Lvov chtějí literární jubileum oslaviti c
nejokázaleji. Do jednoho z těchto tři měst má
býti svolán i sjezd literárních historiků polských
#41
alto_textblock
#41
Varšava však bude patrně vyloučena z kom-
binace, poněvadž jsou obavy, že by ruská vláda
sjezdu činila oblíže.
Náhlé úmrti Coquelinovo způsobilo
značné obtíže chystané premiéře »ptačihoe
dramatu Ed. Rostandova »Chante
elair,« o níž jsme tu nedávno přínesli obšír-
nější zmínku. Coquelinovi staršímu totiž auto
určil hlavní roli kusu, velmi obtižnou a nyn
nelze nalézti rovnocenného nástupce. Někter
pařížské listy oznámily, že se o tuto roli při-
hlásila již — paní Sára Bernhardtova, ale po-
věst vznikla asi jen z toho, že herečka v po
sledních lelech hrála již několik velkých rol
mužských. Prozatím premiéra již ohlášená od-
ložena na neurčito, nejspíš do příštího pod-
#42
alto_textblock
#42
zimu.
#43
alto_textblock
#43
Hudba.
#44
alto_textblock
#44
+ Kocián a Veselský na Kavkazu. (Pův. zpr
Nodávno četl jsem v „Národních Listech“ o úpadku
hudebního vkusu našeho českého obecenstva, c tom
že skulečné umění je odstrkováno a na jeho místě
roztahuje se banální lehárovština. Autor stěžoval si,
že nejlepší výkonné síly naše nenacházejí doma ani
pochopení, ani uznání a jsou nuceny hledati výživu
v cizině. V nejlepším případě profesura na Rusi prj
sice zachrání umělce od úplného zániku, ale nic více
Zapadl a šíroký svět o něm víc neslyší.
A touž dobou dva naši čeští umělci, Kocián a
Veselský, sbírali vavříny na Kavkazu. První z nich
profesor hudební školy v Oděse, druhý profesor v
Poltavě, využitkovali vánoční prázdně a vypravili se
na koncertní turné po Rusi.
První jich koncert v Baku (29, prosince 1908.
11. ledna 1909) byl pravým uměleckým svátkem, kte-
rý přečetnému obecenstvu přinesl nejčistší estelický
požilek. Skvostný sál „klubu“ byl přeplněn a Ba
kynci — směs všech plemen, jazvků a vyznání —
bouřlivě aklamovali geniální hudebníky, od »ňujíce
nadšenou pochvalou každé číslo programu. Ani stři
zlivá kritika neodolala všeobecnému entusiasmu
„Kaspi“ píše, že „příjezd Kociána a Veselského zna-
mená novou úru ve vývinu hudebního umění našeho
málo hudebního města.“ Kociánova technika, skvělá
hra, čarovný, měkký tón, vrozený rytmický cit, bez-
vadná intonace nás okouzlily. Kocián je umělec-kla-
sik, jemuž jsou příslupny vrchole houslové techniky
a hloubky hudebního pochopení, což dokázal jakv
nejobtížnější části houslové sonaty Bacha (Gavotte,
Andante, Praeludium), tak ve skvělých „Cikánských
písních““ Sarasatových
Kocián přidal mnoho čísel ke svéru programu
a ve všech okouzlil nás lepostí hry, jasností a přes-
#45
alto_textblock
#45
ností svých dvojhmatů, flažolelů a bohatýrským, ši-
rokým rozmachem smyčce.
O vavřiny večera dělil se s Veselským. Vynika-
jicí umělec, mající všechny vlastnosti dokonalého pia-
nisty: skvostný, silný úder, měkké „tuše“, bezvad-
nou techniku a hudební pochopení. Dojem jeho hry
byl nejlepší a směle můžeme zařaditi Veselského
mezi nejlepší pianisty naší doby
Opakujeme: příjezd takových umělců, jako Ko-
cián a Veselský, byl pravým svátkem, uměleckým po-
žitkem prvního řádu a jsme přesvědčeni, že druhý
koncert přiláká všechny, kdo neměli příležitost slyšeti
naše hesty včera.
Také kritik druhého denníku „Baku“ neskrblí po-
chvalou a vyslovuje se s největším uznáním jako
bezvadně souhře, tak výtečném dojmu solových čísel.
3. a 7. ledna naši umělci koncertovali v Tifli-
su, kde Kociána přivítali jako starého známého
(hrál před 4 roky s velkým úspěchem) a kde oba kon-
certy do posledního místa naplnily sil hudební školy.
Po návralu z Tiílisu uspořádán byl v Baku druhý
koncert 9. lodna ve velkém divadle Tagieva a třelí
12. ledna opět v „klubu“
Oba koncerty byly pokračováním a stupňováním
triumfu z prvého koncertu a naší hostě byli nuceni
přidávati nová a nová čísla ke svým programům.
Zvlášté třetí koncert, v němž spoluúčinkoval symfo-
nický orkestr řízením dirigenta Rudolía Bulleriana
(propogátora české hudby na Rusi) byl jedinou nadše-
nou ovací obecenstva naším umělcům. Kocián hrál
s orchestrem obtížný třelí koncert Brucha, „Rondu
capricioso“ Saint-Saěnsa a přídal část „Španělské
serenady“ Lalo. Nenalézám slov k vylíčení toho nad-
šení, jež provázelo hr Kociánovu a nadšení to rostlo
s každým novým vystoupením a vyvrcholilo v pra-
vou bouři pollesku a výkřiků po Paganinově „I pal-
Veselský hrál část Beethovenovy „Sonata palhe-
tique“, skladby Chopina, Grünfelda, na žádost obe-
censtva přidl pak valčík Moszkowského a vlastní
„Elude mignone“ a mnoho jiných skladeb a všude
svojí hrou oslňoval rozjařené obecenstvo, které bouř-
livě vyvolávalo oba umělce. Z řad obecenstva oběma
hostům podány cenné dary v upominku na pobyt
v Baku. Lituji, že česká kolonie, dosti četná i zá-
možná, nepochopila dosti jasně významu Kociána a
jeho návštěvy
Novinářské stall, dýšící uznáním a vděčnoslí,
niluví znovu o nezapomenutelných dojmech „Kociá:
novských“ dnů.
Rozepsal-li jsem se poněkud šíře o koncertech
Kociána a Veselského, chtěl jsem jen dokázati, že
„profesura v Rusku“ neznamená ještě konec uměle
cké kariéry a že pravé umění najde vždy a všude
náležitého ocenění. Kocián je pozván zaujmouli vy-
nikající místo v Petrohradě a Veselský chyslá se na
nová vítězství.
V. A
#46
alto_textblock
#46
piti