Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY.

27. prosince 1909. Caslo 356.

1. v obvodu lvovském 22 soudců a to: 1 s více než 20, 1 s více než 16, 3 s více než 15, 6s více než 14. 3 s více než 13, 7 s více nez 11 a 1 s více než 10 služ. lety. Postup nastává průmérně po 2. v obvodu terstském 8 soudců a to: 2 s více než 18, s více než 17, 1 s více než 16, 2 s více než 15, 1 s více než 14 a 1 s více než 13 služ. lety. Postup nastává průměrně po . . . . . 3. v obvodu zaderském 4 soudcové a to: 1 s více než 19,. 2 s více než 17, 1 s více než 15. služ. lety. Postup nastává průměr- ně po . . . . . . . . . . , 4. v obvodu vídeňském 20 soudců a to: 8 s více než 19, 7 s více než 18, 4 s více než 17 a 1 s více než 13 služ lety. Postup nastává průměrně po . . . . 5. vobvodu krakovském 19 soudců a to: 1 s více než 30, 1 s více než 28, 1 s více než 23. 1 s více než 21, 2 s více než 20,1 s více než 19, 4 s více než 18, 5 s více než 17, 2 s více než 16 a1 s více než 14 služ. lety. Postup nastává průměrně po . . . . 6. v obvodu brněnském 19 soudců a to: 1 s více než 27, 25, 2 s více než 23, 4 s více než 21, 5 s více než 20, 4 s více než 19. 2 s více než 18 služ. lety. Postuip nastává průměrně po . . . . 7. v obvodu štyrsko-hra- deckém 15 a to: 2 s více než 28. 3 s více než 25, 2 s více než 23, 22, 3 s více než 21, 1 s více než 20, 2 s více než 17 služ. lety. Po- stup nastává průměrně po . a 8. v obvodu pražském 75 soudců a to: 1 s více než 30, 29, 28, 27, 3 s více než 26, 25. 6 s více než 24. 19 s více než 23. 22 s více než 22, 15 s více než 21, 2 s více než 20 a 1 s více než 18 lety. Postup nastává průměrně po 9. v obvodu inšpruckém 11 soudců a to: 2 s více než 32. 1 s více než 27. 25. 23, 22, 2 s více než 20 a 3 s více než 19 služ. lely. Postup nostává průměrně po .

Péče ministerstva spravedlnosti o zlepšení hmotného postavení soudců v král. českém Prohlášením vydaným k nařízení z 5. květ- na 1897 č. 9838 slíbilo c. k. ministerstvo spra- vedlnosti, že ve všech obvodech vrchních zem- ských soudů stejnoměrné a příznivější poslu- pové poměry budou zavedeny a sice tak, aby nastával postup do IX. hodnostní třídy po 3 14. do VIII. po 12 a do VII. po 20 služebních lé- tech. Od té doby minulo 12 roků, ale soudcové v Čechách až na nepatrné výjimky nedočkali se dosud slíbeného příznivějšího postupu, kdežto v mnohých jiných obvodech vrchních zemských soudů již po celá léta ještě mnohem příznivějšt poměry postupové, než byly slíbeny — trvají jak vysvítá z tohoto přehledu V roce 1909 povýšeno bylo až do měsic prosince:

do VII. hodn. tř.:

do VIII. hodn. tř.:

1. v obvodu lvovském 45 soudců a to: 3 se 16, 1 s více než 15, 12, 32 s více než 11, 4 s ví- ce než 9 služ. lety. Postup nastává průměrně po . . . . . . . . . 2. v obvodu terstském 2 soudcové s více než 12 a 10 služ. lety. Postup nastává průměrně po 3. v obvodu zaderském Ba to 2 s více než 11, 5 s více než 10 a 1 s více než 9 služ. lety. Po- stup nastává průměrně po . . . 4. v obvodu vídeňském 89 soudců a to: 4 s více než 13, 5 s více než 12, 24 s více než 11 a 6 s více než 10 služ. lety. Po- stup nastává průměrně po . .. 5. vobvodu krakovském 22 soudců a to: 2 s více než 16, 1 s více než 15, 4 s více než 13. 8 s více než 12, 6 s více než 11a 1 s více než 10 služ. lety. Průměr- ný postup nastává po . . . 6. v obvodu brněnském 29 soudců a to: 1 s více než 14,5 s více než 13 a 23 s více než 12 služ. lety. Průměrný postup na- stává po . . . . . . . . . 7. v obvodu štyrsko-hra- deckém 16 soudců a to: 7 s více než 12, 7 s více než 11 a 2 s více než 10 služ. lety. Průměrný postup nastává po . . . . . . 3. 8. v obvodu pražském 78 soudců a to: 2 s více než 19, 1 s více nez 18, 17. 16, 3 s více rež 15, 6 s více než 14 33 s více než 13, 19 s více než 12 a 12 s vice než 11 služeb. lety. Postup nastává průměrně po 9. v obvodu inšpruckém 13 soudců a to: 1 s více než 21, 3 s více než 20, 1 s více než 19.2 s více než 16 a 15. 1 s více než 13, 2 s více než 11 a 1 s více než9 služ. lety. Postup nastal průměr- ně po . . . . . . . . . . . 16 let. 5 měs Mezi povýšenými nejsou uvedeni úřadníei státního zastupitelství a pak ti soudcové, kteř vykazují delší službu jinou. Postup v obvodu inšpruckém a to jak do VII. tak VIII. hodn. tř. jeví se v letošním roku proto tak nepříznivým, poněvadž povýšena byla do obou hodnostních tříd značná část soudců ad personam již několik roků preterovaných, tedy s vysokým stářím služebním. Jinak pravidelný postup činí v tomto obvodu do VII. tř. 22 roků a do VII. 12 roků. Pokud se týče auskultantů, mají nejstarší auskultanti v Čechách více než 5 služebních let, kdežto v jiných obvodech po- stupují do IX. hodnostní třídy ihned po složení zkoušky soudcovské, tedy po 3 létech a ješte i tu jeví se nedostatek dorostu soudcovského. takže ministerstvo spravedlnosti bylo nuceno předložiti sněmovnám návrh zákona na snížen přípravné služby soudcovské se 3 na 2 léta. takže by pak v některých obvodech auskultanti již po 2 létech IX. hodn. třídy dosahovali. Jsou tedy postupové poměry soudců v Čechách ve všech těchto 3 třídách nejhoršími ze všech ob- vodů. Zvláště však zarážeti musí postup dc VII. hodn. třídy, který v Čehách nastává o ce- lých 9 roků později než v obvodu lvovskéma o 7. a 6 let později než v obvodech: terstském a zaderském. Důsledky tohoto špatného postupu soudců v království českém jsou ovšem se sta- noviska majetkového pro jednotlivce nad pomyšle ní nepříznivé. I když na mysli máme případ pra- videlný, že by soudce do VI. třídy hodnostní vů bec povýšen nebyl, kteréž povýšení zůstává pře

dois

13 l.. 8 měs

ot

16 let. 4 měs

17 let. 6 měs

18 let. 4 měs ostano n úe

19 let. 6 měs.

st

20 let. 11 měs

osb cne ldei

23 let.

j leot voževll ee

23 let. 2 měs.

23 let. 10 mě

11 let. 7 měs

11 let. 6 měs

10 let. 7 měs

11 let. 7 měs.

12 let. 10 měs

12 let. 8 měs

ne

11 let. 10 měs

der

30 aber i

13 let. 5 měe

Jce jen výminkou, získává soudce obvodu Ivov- ského, terstského a zaderského povýšen byv do VII. hodn. tř. s 18 léty služebními, proti soudci v obvodu pražském povýšenému tamtéž teprve se 23 léty v celku během 15 let celých 10.000 korun. Další veliká ztráta majetková, kterou trp soudcové v Čechách pozdním postupem do třídy VII., je ta, že jsou až na zcela nepatrné vý- jimky vyloučeni z dobrodiní zákona 19. února 1907 č. 34 ř. z., kterým zavedena pro VII. tř. po 13 letech v ní ztrávených nová stupnice pla- tová. Ač v úmyslu zákonodárce bylo, aby prá- vě strádajícímu úřadnictvu zákonem tím bylo pomoženo, je tím poslouženo jedině soudcovské- mu úřadnictvu materiálně nejlépe postavenému, totiž tomu, které do vyšších tříd hodnostních brzy postupuje, kdežto u soudců v Čechách ze všech obvodů nejhůře materiálně postavených dosažení nové stupnice až na výjimky ojediněle je vyloučeno, ježto tito VII. tř. hodn. tak pozdě dosahují, že v době, kdyby této nové stupnice dosáhnouti mohli, mají vyslouženc 35 rokůa jsou přes 60 let stuří. Očekávali proto soudcové v Čechách, že letošního roku, kdy do rozpočtu zařaděna byla mimořádná položka 350.000 korun na zlepšen postupových poměrů soudeů ve všech obvodech. použito bude aspoň větší části této sumy ke zlepšení hmotného jejích postavení ve všech hodnostních třídách. V naději té bylo ale úplně zklamánc, nebo zlepšení záleželo dosud v tom, že povýšeno byl ad personam do hodnostní třídy: V. 4, VI. 20. VII. 11 a VIII. 13 soudeň. Pro IX. třídu neuči- něno ničeho. Náklad s tím spojený činil pro rok 1909, hledíc k tomu, že povýšení provedeno teprve 1. října 1909 u třídy V. 2.820 K, VI. 3242 K, VII. 2599 K a VIII. 992 K; úhrnem pro všechny třidy 9653 korun. Z položky 350.000 korun použito bylo na zlepšení nejbíd- nějších postupových poměrů soudců v Čechách pouze nepatrné částky 9653 K. Poněvadž však tnto mimořádná položka během letošního roku musí býti vyčerpána, kojí se soudcovstvo v Če- chách nadějí, že správa justiční ještě v tomt měsíci k důkladnému zlepšení jeho postupových poměrů přikročí a hmotné jeho postavení v všech hodnostních třidách tak upraví, aby aspoi částečně přiblížilo se hmotnému postavení soud- ců ostatních obvodů.

Denni zprávy.

— Spatné vysvědčení dostali dnes v po- ledne ve starém orgáné německého kasina říšsl poslanci z německé části Čech. Kárné slov promluvil tam o nich osobně německý radiká inženýr Peters, zemský poslanec. O svých nej- bližších krajanech napsal, že na říšské radě skýtají zcela bezútěšný obraz rozvratu a sla- boty. Nevěnují prý se náležitě svým povinno- stem poslaneckým, nýbrž mnoho času užívají pro své soukromé záležitosti. Mimo to jso v menšině jak ve sdružení německo-pokrokovém. tak v německo-nacionálním svazu, mimočeští Němci (»Nichtdeutschböhmen«) jsou zcela upjat vůči tužbám a potřebám Němců v Čechách, tak že němečii poslanci z Čech jsou v řečených organisacích samovolně odzbrojeni. A to je stav, jejž dle inženýra Petersa čeští Němci nemohou dále strpěti. Kdyby se všichni němečtí poslane semkli, tvořili by sbor 35 mužů a nabyli by značné váhy. Program by měli od Volksratu a od výboru pro rozdvojení země. Pan Peters tedy vlastně nechce nic menšího, než aby Němei z Čech rozbili dosavadní německou organisaci na říšské radě. K těmto nevysloveným, ale se svěho stanoviska jedině možným důsledkům dospěl posl. Peter úvahou o situaci Němců na sněmě. Tento ně- mecký radikál jest jí tak nadšen, jako jiní po- slanci němečtí jsou z ní mrzuti. Mezi něme- ekými poslanci na sněmu zemském se dle p. Pelersa »zahnízdil lepší duch«, jemuž prospívá pražský vzduch a ostatní německočeský sraz. Pan Peters konstatuje, že na zemském sněmu je pro ctižádostivé a sobecké cíle zvláštní málo místa a přeje si tedy ještě jen maličkost: aby přestaly dosavadní německé strany, jež tvoří čtveřici německé jednoty na sněmu, kde každá z nich má právo veta (zpráva o tomto vetu je novinkou, dosud veřejně neznámou), a žádá, aby všichni splynuli ve stranu jedinou, která by pak jistě dobyla všech mandátů. — S tím s pan Peters svým krajanům poroučí s dobrou nadějí, že provedl velký politický čin. Ovšem, mezi Němci je tolik bázně, že sotva kdo mu veřejně řekne, co si myslí o jeho výkladu, jak by se němečtí radikálové stali bez dalšího boje bezvýbradnými pány situace v německém táboře české země.

— Osobni z pošty. Komisary poštovního ředitel- ství byli jmenování koncipisté: František Krebs. Václav Kučera, Karel Pokorný a Rudolf Hönigschmid. Stavebním komisařem stavební adjunk! Rudolf Ne- tušil. — Náměsíkem zemského hejlmana na Moravě v řízení sněmu matkrabstsí moravského byl jineno- ván poslanee dr. Mořic Hruban. — Zemědělský archiv, časopis pro českou vědu i praxi zemědělskou počne vydávati v lednu r. 1910 sdružení vědeckých pracovníků zemědělských. Do redakčního výboru získání jsou pp. dr. Albín Bráí, ministr orby v. v., prof. dr. Lad Čelakovaký, prol. inž. Josef Jedlička, prof. dr. Tkeodor Kašpá rek, dvorní rada dr. Julius Stoklasa, president českého odboru zemědělské rady Ad. Prokůpek a rada téhož odboru dr. Karel Viškovský. Zodpovědným re- daktorem jest dr. Vlad. Brdlík. Zemědělský archi v bude přinášeti vědecké studie ve formně článků i jako zvláštní přílohy a bude dbáti zároveň prax zemědělské a řešiti časové olázky odborné, k čemui získána řada povolaných zemědělských prakbiků kromě toho bude referovati o význačných pracích z vědy i praxe zemědělské z listů a děl jinojazyčných — Voličská schůze obchodnictva koná se zltra o 8. hodině večerní v restaurací Choděrově. Na sehůzi promluví poslanec L. J. Čech a představís kandidát národní strany svobodomyslné p. dr. Alois Rašín. — Luhačovice 1909 1910 Letoší osmý rok trvání akciové společnosti lázní Luhačovice chýlí se ke konci. Ohledneme-li se zpět, přesvědčíme se, že v minulém roce učinily jedině naše českoslovanské lázně opět velký krok ku předu. Návštěva lázní prol loňskému roku stoupla ze 5053 na 5726, tedy o 679. I jest přirozeno, že na taxách i na procedurách láz (minerální lázně, vodoléčba, inhalace, lázně říční sluneční) získáno více než loni (celkem okrouhle 16 000 K). Potěšitelno jest, že i výv z vody mine rální stoupl do konce října o 45.000 lahví a přijato o 15.365 K víc. Jest to důkazem, že naše výtečné léčivé vody překonávají nedůvěro, se kterou tu a tam se setkávaly. Postupují tudiž na celé čáře Luhačoviee rychle ku svému cili, státi se velkými lázněmi česko- slovanskými. Po ružné saisoně Luhačovice nyni klidn

odpočívají v lůně krásných, ojfnělých a zasně- žených hor pod azurovou zimní oblohou. — Než čilé ředitelství lázní ani nyní, kdy příroda zimní sen dříme, neustává v práci, by hned v roz- puku jara Luhačovice připraveny byly v náruč svou pojati milé hosty. Na trávníčcích lázeňského náměstl zaseté květiny, kryté jedličím s prvním hřejným paprskem slunka se začnou rozvijeti. Už na to če- kají. Na mnohých místech dějí se pokusy vrtací s hledáním nových pramenů. A skutečně našla se nová, vydatná zřídla, celkem 4—5 nových studen. takže vody minerální jest s dostatek a liché byly obavy před vysílením pramenů. Nová elektrárna. postavená blíž obecního dvora, se rozšiřuje a stroje z Janova domu budou do rozšířené budovy přeneseny. Z rozšíření elektrárny plyne dvojí výhoda: Odstra- něním strojů z Janova domu získá se v minerálních lázních místo pro 16 nových kabin I. tř. (dosud bylo celkem 34 kabin) a tím značně odpomoženo bude mrzutému čekání na koupel, na něž hosté toliks naříkali. Rozšířením elektrárny a postavením nových strojů přibude množství elektrické energie, jíž bude možno použíti na osvěllení tak zv. rayonu i vesnice. Dosud soukromí majitelé vil v rayonu elektrického světla nemohli se. domoci — nebyloť dostí elektri- ckého proudu. — Veliké atrakce nabudou Luhačovice v nových, moderně zařízených slatinných lázních. které do začátku saisony již sláti, budou vedle vodoléčebného ústavu směrem k Obětově. — Sloh jejich přizpůsoben bude Jurkovičovu slohu vo- doléčebného ústavu. Na Moravě a ve Slezsku nebylo dosud velkých slatinných lázní jako v Čechách. Proto již dávno žádali lékaři na Moravě praktikující od akc. společnosti postavení takových lázní. Tímto skutkem vyhověno bude přáním lékařů a tím nový proud nemocných (exudáty, nemoci kloubů, otylost, nemoci ženské) zamíří své kroky do Luhačovic. Až na stavbu nových slatinných lázní, rozšíření elek- trárny a zvednutí několika přízemních vil na jedno- patrové, stavební ruch letos v Luhačovicích utichl. Jest to přirozeno po loňském, skoro přehnaném sta- vebním chvatu. Okolí nové přepychové vily jest té- měř již upraveno: co zima překazila, jaro dohoní, takže z jara »Smetanův dům« zaskvěje se v nádher- ném rámci přírody jako perla Luhačovic. Ohromnou výhodou pro Luhačovice bude též zrychlení želez- ničního spojení: z Brna knám zkrácen a bu de doba jizdy o dvě hodiny, z Prahy po jedou přímé vozy až doLuhačovic. Al tak i v tomto ohledu ústanou nářky na Luhačovice. Oče- kávati možno s jistotou, že příštím rokem dosáhnou Luhačovice 7000 hostů, aby pak rychlým krokem spěly k prvnímu desetisíci a tak postavily se po bok — šek. velkým lázním. — Nová telefonnická spojení olevřena byla o 22. t. m. na tratich Praha Hinterstoder (Horn! Ra- kousy), Praha-Kirchdorí (Horní. Rakousy!, Praha- Klaus (Horní Rakousy), Praha-Neubofen nad Kremží (Dolní Rakousy), Praha-Rossleiten, Praha Spital am Pyhrn (Horní Rakousy), Praha-Steverling (Horní Ra- kousy), Praha-Vorderstoder (Horní Rakousy) a Praha- Windiscbgarsten (Horní Rakousy). Poplatek za tří- minutový rozhovor činí 2 K. — Neštěstí na Vltavě. Na Štědrý den otáčelo v Davli několik plavců loď, která se zvrátila a 48letý František Dolejš a 21letý Antonín Mlejnský uto- nuli. Mrtvoly byly proudem odplaveny a zmizely. Dolejš zanechal vdovu s osmi dítkami. — Učeň bodl vojína. Ve Vršovicích dostalo se včera večer několik mladíků do rvačky. Pěšák Josel Otto chtěl rváče rozehnati, byl však při tem nožem bodnut. Jako pachatel byl zatčen 15letý učeň Rudoii Vítek. — Z Mor. Ostravy. (Dobromila.) Blíží se žaln výročí úmrtí nezapomenutelné zakladatelky Dobromily a prvé ředitelky jejích škol, paní Marie Matulové; Dobromila konečně probírá se ze smutku k úrodným činům, aby po zesnulé převzala dědictví jejích snah a její práce. Mužové Ostravska postarali se s vytr- valostí úcty hodnou o školství pro jinochy. Pyšné budovy postátněných a pozemštěných škol středních, státního úslavu učitelského a městských obchodních škol hlásají široce a zvučně úspěchy světovýcha politických snah českého Ostravska Ale dí viě školství posud je na Ostravsku po- pelkou, a to proti duchu českého nazí- rání na rovnost pohlaví. Nejslavnější český právník Viktorin Kornel ze Všchrd zjistil v povaze českéa v českém právu jako základní rys — rovnoprávnost obou pohlaví. Chceme tedy v duchu českého názoru na život a na rovné právo obou pohlaví české dívčí školství na Ostravsku na stejnou úroveň vyvýšiti se školstvím jinošským a nepochybujeme, že přední naši mužové i ženy, jakož i všichni přátelé dívčího školství stanou při nás v tomto úsilí. Nejpřednější naší úlohou je: 1. trvalé zajištění na- šich škol dosavadních a 2. zajištění možnosti jejich dalšího rozvoje, jak toho praktické i kulturní potřeby zdejšího kraje žádají. — Základ svým školám dala Dobromila r. 1901 zřízením dívčí průmyslové školy pokračovací; při tom kromě stránky praktické a po- třeby dalšího vzdělání za školou měšťanskou vedena byla i tím cílem, aby se nám naše české dívky ne- odnárodňovaly v modních salonech zdejších ně- meckých švadlen. Když v roce 1909 byla tato škola změněna v odbornou školu pro šití prádla a oděv- nictví, nespustila přece z mysli eil svůj kulturní i národnostní. K této škole přidružila Dobromila bezplatnou školu večerní (šití prádla a satů, kreslení střihů) pro dělnice a služky, kurs ke vzdělání indue striálníck učitelek, školu jazykovou a j. korsy vedlejší; pro nejbližší budoucnost je u nás kurs pro pěstounky školy mateřské, škola kuchařská a hospodyňská i j. Avšak školy naše posavad ještě krčí se v místnoslech najatých, kde je další jejich rozvoj vůbec nemožný. Tento nedostatek vlastní budo vy školní ohrožuje však nejen rozvo nýbrž přímo život našich škol. Nejbedli- vější úvahy zasluhuje, že zdejší německá obec zři- zuje již pro příští školní rek německé školy rázu škol našich dosavadních i pro budoucnost chysta- ných. Dobromila napíná všecky síly, aby uhradila náklad na vydržování svých škol; činí ročně přes 30.000 K, což je suma nesmírná zvláště pro ž en- ský spolek. Naprosto však schopna není, aby bez přispění veřejnosti mobla se dát do stavby vlastní budovy školní, budovy účelně a moderně zařízené: vždyť náklad na ni je rozpočten na 250.000 K! Proto obracíme se tímto s prosbou o podporu v naší ná- rodní i kujturní práci ke všem přátelům našeho div- čího dorostu a jeho školství. Dárky vaše, velectění, budou nejenom veřejně kvitovány, ale vaše jména nesmazatelně zapsána v dějinách kulturního vývoje východní Moravy a celého Slezska; račte je zasílati buďto na adresu starostky Dobromily, paní Antonie Palkovské, nebo na adresu správkyně stavebního fondu Dobromily, pl. M. Táborské. Kdo rychle dává, dvakrát dává.

Různé zprávy.

Pro tanečnici.

Jak podivným účelům musila za jistých okolno- stí sloužiti pruská diplomacie Bedřicha II. před půl- druhým stoletím, dovídáme se z knihy „Barberina Campanini, milenka Bedřicha Velikého“ od Jeana Jacquesa Oliviera a Willi Norberta. V září r. 1743 byla italská tanečnice, jež si z několik let svého veřejného vystupování v Pařížia v Londýně získala imposantní řadu ctitelů jejího umění tanečního i umění lásky, pruským vyslancem smluvně zavázána tančiti v Comédie Frangaise Berlině počátkem příštiho karnevalu, Tento engagement nezdál se jí dle všeho asi př liš lákavým, neboť se zatím raději navila se svým tohdejším milencem, bohatým Skotem, v Benátkách Tato věrolomnost popudila hněv krále Bedřicha tou měrou, že proti tanečnici obrátil všechny blesky své nové královské meci a majestáta. Když byla Barberina ve svém benátském útulku vypátrána, připomenul jí pruský zástupce hrabě Cat- taneo nejprve v dobrotě její závazek. Vytáčela s všelijak a tu se Bedřich rozhodl, mobilisovati proti ní benátský senát. Ten však zdráhal se příkročiti k žádanému zatčení. Na to spojil se Cattaneo s plno-

mocníkem francouzským a španělským, ale všichn tři nemohli proti tvrdošijně tanečnici nic poříditi. Fruský vyslanec ve Vídni, generál hrabě Dohna jakož i benátský vyslanec tamtéž byli vyzváni, aby také zkusili své štěstí v této choulostivé záležitosti ale neměli rovněž úspěchu. Tu pomohla náhoda Benátský vyslanec v Londýně, jenž se vracel do své vlasti, Byl na pruském území proti mravu a právu zadržen. Nyní musil senát povoliti a dal Barberinu zatknouti. Jako zajatá byla pod dozorem starého dohno- ského hotmistra se značnými obtížemi a dobrodruž stvími, jež způsobil oklamaný Skot, dopravena d Berlira, kamž přibyla v květnu r. 1744. Pruská di- plomacie dobyla svému králi v míru ne sice novou zomi, ale aspoň lanečnici, která mu později přirostl těsněji k srdci. Po prvním setkání s Barberinou byl král, jenž, jak známo, jinak pěstoval náklonnos k vlastnímu pohlaví, jejím ženským půvabem tak unesen, že dovolil, aby si sama vepsala číslici gáž do smlcuvy o engagement. Barberina nebyla hloupá a ocenila své veřejno i soukromé výkony pro filosofa ze Sanssouci na tehdejší dobu ohromnou sumou 5000 tolarů. Voltaire praví sice ve svých memoirech, že král miloval Bar berinu jen proto, že měla mužské nohy, ale její dvoj- násobný engagement trval přece ke vzájemné spo- kojenosti čtyři léta, až tajný rada Karel Ludvík šl Cocceji, syn velkokancléře, odloudil tanečnici král i baletu, povýšiv ji na svou zákonnou manželku Později dala se s ním rozvésti a zemřela ve v- sokém věku jako hraběnka z Campanini, hrdá šlech- tična a strážkyně cnosti na svém slezském statku Baršově, kdež založila ústav pro šlechtické dívky jenž trvá podnes.

=Úmrti. Z Berlína, 27. prosince. (K. k. Jak ranní listy sdělují, zemřela ve Frankfurtě n. M zánětem plic Meta Iilingova, zakladatelka angl divadla v Německu. = Hrozný čin malky. Z Berlíns, 27. pros (K. k.) Minulé noci oběsila manželka jistého výpo- mocného montéra své tři dítky ve věku 1—6 roků na to se patrně kyselinou solnou otrávila. Podařilo se ji vzkřísiti, u dílek však byla všeliká pomoe marná. Čin spáchala prý pro nevěru svého manžela. = Atentáty ze žárlivosti. Z Naney se sděluje Zpěvačka Dubaudová zvěděvši, že její milenec, ka- pelník, hodlá se bohalě oženiti, vnikla do jeho lož- nice, zastřelila jej a způsobila si nebezpečné zranění. Z Berlina se sděluje: 2llelý zámečník Heřman Tegi vypálil na svou milenku, 17letou složku Elsu Isingovu dvě rány z revolvero, zranil však při tom také hodináře Scholze a 4letého chlapce. Služka hoch utrpěli značná zranění. Hodinář Scholz solva vyvázne živolem. Pachatel byl zatčen = Travičský alentál na důstojníky. Z VIdně 27. prosince. Při posledních domovních prohlídkáeh v bytě nadporučíka Hofrichtera v Linci byly zaba- veny různé předměty, jež sesilují podezření proti němu. Také se již sleduje určitá stopa. Jde prý o jistou dámu, která si mohla snadno opatřiti cyan- kali a také prý jed skutečně na podnět. Hofrichtrův opatřila. = Dr. Lueger buduje Walhallu. Z Vídně s sděluje, že purkmistr dr. Lueger hodlá na Kahlen- bergu zbudovati na způsob řezenské Walhally pan- theon pro vynikající Vídeňáky a znamenité muže po- slední doby na paměť vlády císaře Františka Josefa. Celek je prý myšten jako pomník vděčnosti. Jak vi- děti, stará se dr. Lueger již za svého života, aby měl slušné mausoleum, neboť není pochybnosti, že se také pokládá za vynikajícího Vídeňáka a znamenitého muže poslední doby. = Zločiny proti klíčícímu živolu. Frankfurtské státní zaslupitelství dalo zatknouti 65letou massensu. jež dříve působila také ve Vídni, Pešti, Berlíně Patíží, Měla všude elegantně zařízené byty. v niche přijímala dámy z lepších kruhů. Nyní jest obviněna ze zločinu proti kllčícímu životu a do procesu jsou zapleteny dámy z nejlepší společnosti. = zivelní pohroma v Portugalsku. Z Oporta 27. prosince. (K. k.) Král Manuel sem přibyl a pro- hlédl si místa povodní postižená. = Zatčený vrah. Z Lucernu, 26. prosince. Pro podezření, že v Hůbschuru (obec Helibůh!) za- vraždil manžele Bisangovy a oba jejich čelediny, by zde zatčen sedlák a obchodník s vepřovým dobytkem Muf, bydlící v Ruzvilu. Měl u sebe veliký obnos peněz a mimo to byly v jeho bytě nalezeny zubel- natělé zbytky cenných papírů, jež náležely zavraždě- nému Bisangovi. Mufl se ke vraždě už přiznal.

Hudba.

+ Koncerly. Veřejně produkce pražské konser- vatoře mají svůj ráz. Totiž znak pevné kázně, která stala se tu již tradicí. Nynější ředitel a dirigent p Jindrich z Klanů staví moment discipliny ještě moc- něji do popředí. Plasticky vyzvedá obrysy skladby a dociluje po stránce zvukové skvělých efektů jake ve finale Smetanovy symfonie E-dur, kde motiv ra- kouské hymny proudí v celé grandiosnosti plným orchestrem. Porovnáme-li pak dokonalá planissima v idylle Slegíriedově a v I. větě dotčené symfonie, dlužno konstatovati, že orchestr konservatoře má v ohledu dynamickém kázeň vzornou. Též intonace jest při píli, jež se studiu těchto koncertů věnuje, bezvadná. Rythmickou hbitostí oslňoval předne scherza, jež opět z celé slavnostní symfonie nejvíce našlo ohlasu. Koncert zahájen známou Wagnerovou idylou, již psal a prověsti dal autor jako zastavení- čko matce svého jediného syna Siegfrieda a ktert chová v sobě četné reminiscence tannhäuserovské i tristanovské. Mezi tuto a slavnostní symfonii Sme- tanovu vložen byl Griegův klavírní koncert z A-moll op. 16., jehož solový hlas sehrála sl. Příborská. Ač skoro ještě dítě, překvapuje vyspělostí technickou jistotou: z prvé věty zvláště kadence se jí zdařila. Ostatní dvě věty byly ještě plastičtěji podány. Na- daná malá klaviristka representuje třídu ředitelov ve všech přednostech, k nimž náleží jmenovitě pre- cisnost hry, elastický úhoz a brio Mladá korporace hudební, skládající se z nadše- ných diletantů, Orchestrálni sdružení Praze, věrna jsouc vylknutému programu svému. pamatovati při ušlechtilé činnosti své v první rad na české skladatele a všímati si při tom zvláště dě buď zcela nových nebo málo hraných, připojila se k jiným oslavovačům padesátých narozenin J. B Foerstra a věnovala pořad svého osmého kon- certu výhradně jeho skladbám. Při sestavování po- řadu nebyl vzat zřetel k momentu genetickému a tak se náhodou stalo, že čísla opusů, počínajíc 70. kle- sala až k 36; nebylo nezajímavé. Novinkou byla meziaktní hudba k Marx-Moellerově báchorce „Š ip- ková Růženka“. Čekali jsme, že pohádkový námět bude Foerstrovu lyrismu, nejlepší to stránee jeho tvorby, nejbližší, leč očekávání se nesplnilo, místo poetické náladovosti, která často v píaních a klavírních věcech Foerstrových probleskuje, nachá- zíte tu zvláště v první části zcela konvenční hudbu v otřepané „pohádkové“ instrumentací (housle, lesni roh, harfa), takže skladba nepozdvihuje se nad ob- vyklou úroveň pohádkových baletů. Částečnou no- vinkou byla „Norská ballada“ melodram na slova Julia Zeyera z románu „Amis a Amil“ op. 40b. Vydána již dříve pro klavír; dirigent p Ot. Ostrči upravil ji pro orchestr a to velice šťastně; instru- mentace jeho je přilébavá a vzhledem k deklamaci hospodárná hned v prvém motivu F-dur, kde ne- může klavír vystihnoutí ani stříbrný nádech ani le- gáta smyčců; zdařilé je též zabarvení v čtyřtakto- vém Allegru před vynořením se vodníka; vůbec celá skladba působila až na poněkud všednější Allegro deciso velmi příznivě. Obě krajní čísla pořadu, slav- nostní ouvertura op. 70 a III. symfonie D-dur op. 3 přešly bez hlubšího dojmu; zavinila to asi chudost motivické invence, jakož i snaha autorova, kresliti ve větších dramatických liniích, nežli myšlenky tu obsažené snesou. Po „Norské balladě“ a třetí větě symlonie, která dosti nevkusně spojuje luriantový

úloze.«

rythmus, upomínající živě na klavírní kvintet Dvo- řákův, s jakýmsi koloritem orientálním, byly uspo- řádány úzkým kroužkem ctitelů skladatelových na- dšené ovace tomuto, ale přes tyto zevní okázalosti byl vnitřní úspěch večera dosti malý. Pokud se or- chestru týče, dlužno konstatovati vřelou snahu, ko- runovanou opravdovým výsledkem. Sdružení vede- ním svého obětavého a svrchovaně nadaného diri- genta vana Ot. Ostrčila ve výkonnosti své stále stou- pá. Přejeme této krásné snaze pro budoucno mnobo V. P zdaru. Také Český spolek pro komorní hud- bu připojil se do řad gratulantů k jubileu Foer- strovu, postaviv opěť jednou na program jeho smyčcový kvartet z E-dur op. 15. Přes patrné ná- zvuky v prvé větě na Beethovena (úvodní thema skoro doslovně se kryje se začátkem prvého kvar- tetu Razumovského) v adagiu na Cajkovského (ele- gie), je to skladba pěkné pohotovosti komposiční; venkoncem ušlechtilá a jemná. Nejsvěžejší jest scher- zo, jež v dokonalém podání Českého kvarteta též nejvíce se líbilo. Fulminantním výkonem bylo po- dání Beethovenova kvarieta z Cis-moll op. 131. Předposlední toto kvartetní dílo Beethovenovo hovoří skoro již nadpozemskou řečí duše úplně od světa do svých hlubin obrácené a vyžaduje zvlášt- ního napjeti jak hráčů, tak i appercipujících k řád- nému pochopení. Naši kvartetisté dostáli úkolu, jak stěží druhé kvartetní spojení schopno. Vedení hlasů, jich vzájemně slérické rozmluvy podány ideálně. Rythmické kontrasty vystiženy s krajní citlivostí. Tak dokonalé ztlunačení teprv úplně jasně vystou- piti dá myšlenkové jednotě dila přos veškeru její členitost, prokládání vět vložkami a libovolné jich, protitradiční spojování, takže formální stavba na povrchní pohled zaráží nepravidelnosti, ač není vělší pravidelnosti nad soulad vnitřního rythmu. jehož poslušna jest skladba při svém povstání. Rozmarné divertimento Mozartovo D-dur pro smyčcový kvartet a dva lesní rohy (celkem jen nepatrně za- městnané) zakončilo pořad. Prvý menuet landlerovský šoupavého rázu, jejž Burmestrova transkripce pro housle učinila opět populárním, nadchl obecenstvo. Z reprodukce nemožno pominouti mlčením virtuosně brilantní výkon primaria p. Hoffmanna. Ze spousty drobnějších koncertů dlužno s po- chvalou vyzdvihnouti Smetanův večer konservatoře v malé síni rudolfinské. Tvorba mistrova zastou- pena tu ženskými sbory z r. 1878, „Modlitbou“ pro mužský sbor (dle vydání Theurerova), klavírními skladbami z pozůstalosti, ze „Skic“ a ze „Snů“, prvotinami písní a prvým duetem „Z domoviny“. Ze skladeb pro velké forum pojaty sem milostný dvojzpěv a „Tajemství“ a trio klavímní. Hránoa zpíváno bylo vesměs zdařile, s mladistvou chutía nadšením, a chváliti jest zejména výsledky oddělení pro hudbu komorní a pak intonační oddělení. Prvě vodeno jest samým ředitelem a jeví detailní pro- pracovanost, příznačnou jeho vychovatelské akribii, druhé prof. Spilkou, jenž výbornou svojí methodou dociluje rychlých a bezpečných úspěchů. Škoda, te večírky konservatorní tak často kollidují s jinými koncerty. Tak přišli jsme hned o prvý večírek,v němž poprvé byl k nám uveden předčasně zesnulý, zajímavý skladatel francouzský Brnest Chaus- son zlomkem svého smyčcového kvarteta Pěkně vydařil se V. koncert pro děti, pořádaný Ústředním komitétem pro uměleckou výchovu. Z bo- hatého pořadu vyniklo podání mistrného sboru Foerstrova „Velké, širé, rodné lány“ a „Skři- vánkovi“ z nejlepších to jeho skladeb, prof. Rud. Černého virtuosní přednes Blodkova koncertu pro flétnu a produševnělé recitace pí. Budilové- Balákovy, jež zejména říkáním pohádek, tak vroucně milým zavděčila se drobotině. Také výkony mladého virtuosa na housla p. Jiřího Hrůše, se zamlouvaly Z dobročinného koncertu pí. Loly Starko- vé-Beranovy ve prospěch dětské nemocnice chorobnice zasluhují pochvalného uznání především temperamentní přednesy na klavír samy koncertist- ky, pak formálně dokonalé deklamace pí. Hořico- vé-Laudovy . srdečný zpěv sl. Mařky Aný- žovy, jež jest na koncertním podiu velmi sympa- tickým zjevem Z Brna. O debutu sič. Marlanny Pr- cházkovy listy se vyslovují pochvalně. »Morav ské Noviny« píší: »Přijemný divadelní zjev a delikátní a decentní hra působily zálibně.« Slečna »svým či- slým, všeho rušivého přídechu prostým hlasem obratně vládne a její přednes svou muzikálností dobře se zamlouvá. Dobrá intonace a správné rylbmisování a trázování svědčí o dobré škole a hudebním vzdělání. Celkový dojem slečnina výkonu byl příznivý, po- vzbuzující pochvala dobře zasloužena.« Na slevo vzatý, svědomitý a rozvážný kritik velkých zkuše- ností, p. Karel Sázavský, z moravských budsb- ních recensentů nejlepší, praví v »Moravské Oll.ci«: »V »Dollarových princeznách« vystoupila v úlaze Alice jako host slč M. Procházkova, státně zkou- šená učitelka zpěvu a klavírn. Tím chceme říci, že výkon její budí předem důvěru po stránce hude bní, kteráž v operelách všude a z pravidla podceňována bývá. Toho tedy uslč Procházkovy nebylo. A máme li povšechně charakterisovali její výkon, řekneme, že byl ušlechtile vkusný. To se týká všech podrobností hry, gestikulace, mimiky i mluvy a ovšem i zpěvu ... Slečna zřejmě ukázala, že je zasvěcena do podrob- ností umělého zpěvu a že je inteligentní pěvkyní; proto vyhýbala se jakémukoli přepínání . . . Pěkný úspéch slečnín budí v nás přání, slyšeti ji ještě v jiné

Divadlo.

+ Skandál. Hra o 4 jednáních. Napsal H. Ba- taille. Poprvé v městském divadle vinohradském dne 23. prosince. Režisér A. Jiříkovský. Ve spou- stě her o manželské nevěře konečně jedna, která má dosti originální konec. Nebyl by bez zajimavosti ten- to příběh paní Churlotty Ferioulové, která po několi- kaletém šťastném manželství v kterýchsi lázních se- známí se se Španělem Artenazzem a stane se na ně- kolik dnů jeho milenkou. Artenazzo je dobrodruho v peněžní tísni vyláká od Charlotty prsten, s nímž na její jméno spáchá u klenotníka několik podvodů. Paní Charlotta zřekne se Španěla, který sám ušlech- tile chce v každém případě zamlčeti její jméno, leč jest již pozdě; paní Ferioulová jest zatažena do pod- vodné aféry, která se projednává již u soudu. Paní Charlotta musí jeti ze svého venkovského místa do města svědčiti. Manžel doví se o její vině, shce ji vy- hnati, ně z ohledu na svě děti rozhodne se tvářiti se nevědomým. Leč po návratu paní Charlofty ne- může se již opanovat a zahrne svou ženu spoustou výčtek. Konečně prvější jeho rozhodnutí opět zvitězíá uklidniv se, přednáší své plačící a několikadenním duševním napjetím utýrané ženě o dalším společném životě, v němž snad přece objeví se zase láska, ni- koli ta prvá, ale silnější — a ubohá žena zatím usne. Nové zklamání pro pana manžela a hry je konec Hra Betaillova přes nepopírateiný účinek některých scén jest příliš rozvláčná, těžkopádná. Nejméně jeden akt by mohl odpadnout; pak by konec hry — pro nějž je asi psána — spíše vynikl. Ovšem, musila by i režie býti trochu jiná, svěžejší, nikoli tak roz- vláčná, jako je na Vinohradech. V „Skandálu“ jsou čtyli velké role: sl. Májova hrála pí. Ferioulovou tak přirozeně v lásce, zármutku i stracnu, že tato úloha jest dosud její nejlepší: p. Boleška měl jako Artenazzo posici mnohým znesnadněnou, proto tím krásnější byl výsledek jeho snahy; p. J.říkovský má již pro klamané a šlechetně manžele určitý způ- sob hraní, p. Charvát . úloze Parijote ukázal, že je znamenitým hercem, chce-li

Ke změně na belgickém trůně. M. Z Kolína nad Rýnem, 27. prosince. (Zvl. telegr. »N. L «) Zástupce princezny Louisy dr. Imhoff oznamuje, že princezna co nejdřive odjede do Brusselu a že se ubytuje v tamějším zámku. Co tvrdi právní zástupce princezny Louisy. M. Z Kolína n. R., 27. prosince. (Zvláštní telegram »Nár. Listů«.) Zástupce Mirbachovy telegrafické kanceláře měl právě rozmluvu se zástupcem princezny Louisy drem. Imhoffem.