#1
alto_textblock
#1
Berlina zěrsinlti se Eapltoly řůdu ČerněHio orla. Svob.
pán Marschall bude za 10 dní opět v Cařihradě.
na
Události v Marokku.
Z Paříže, 13. ledna. (K. k.)) Francouz. díplomatický
zástupce v Tangeru, tajemník velevyslanectví hr. de
Saint Aulaire telegrafuje, že událcsti ve
Fezu nemají účinku na města přístav-
nt, že však pro všechny případy mu
z opatrnosti býti učiněna opatření.
Spor italsko-habešský odklizen.
Z Říma, 13. ledna. (K. k.) Listy poukazují na
obšírná prohlášení podaná Menelikem
a zdůrazňují, že příhoda jest ukončena pro
diplomacii způsebem národní důstojnost úplně uspo-
kojujicím. „Popolo Romano“ píše: Rychlá podpora
Anglie, Francie a Německa přes to, že Německo ne-
uzavřelo s Italií smluv, týkajících se osad, jest okol-
ností, která slouží vládě ke cti a která musí též od-
půrce spolku přesvědčiti
#2
alto_textblock
#2
Z Makedonie.
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Od polovice pro
since lze pozorovati, že řádění čet ubývá. Vy-
světluje se to tím, že jednak nastala tuhá zima, jed-
nak tím, že počal pravoslavný advent, mimo to dluž-
no klásti to na vrub zmatkům v bulharském výboru.
vypuknuvším následkem zavraždění náčelníků Sa-
rafova a Garvanova; řádění to zmenšilo se rovněž
proto, že v Sofiji bylo následkem zavraždění Sara-
fova a Garvanova zatčeno několik tam meškajícíh
náčelníků tlup (Černopejev, Kristo Bulgariata, Ačev
a j.), jakož i proto, že výminečný soud dal popraviti
několik osob, kdežto dříve rozsudky smrti byly změ-
měny často v doživotní žalář, Od října bylo popra-
veno 7 členů čet. Zvláště nedávná poprava řeckého
poddaného jménem Panajota ve Sěru, která z mezi-
národního smluvního stanoviska rozhodně nebyla
správnou, měla dobrý účinek a to proto, že popravou
tou rozptýlena byla domněnka o beztrestnosti ře-
ckých nebo krétských členů čet. Došly již zprávy
že řečtí a krétští poddaní odmítli nabídky k utvoření
čet, poukazujíce, že by mohli býti popraveni. Tytc
popravy prospěly nepochybně velmi obtížné pacifi-
kaci v Makedonii, a Porta jest tudíž odhod-
lána v popravách těchto bezobledne
pokračovati. Nemusí se obávati, že některá
velmoc v té příčině zakročí.
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k)) O zvláštn
brigádě, která se sestavuje, aby stíhala čety
v Makedoníi, docházejí různé nepravďivé zprá-
vy. Třeba tudíž prohlásiti, že brigáda tato bude sklá-
dati se ze tří pluků a každý z těchto pluků bude určen
pro jeden z oněch tří vilajetů. Každý pluk bude miti
4 prapory o 800 mužích. Každá ze čtyř setnin bude
vyzbrojena jako samostatný obhlídkový sbor, takže
pluk bude míti 64 a celá brigáda 192 obhlidkových
sborů. Porta chce nepochybně i tímto opatřením
předejíti jisté návrhy, které za poslední porady ge-
nerála Degiorgisa paše s cizími vojenskými příručímí
v Solun byly podány a Portě oznámeny. Výběru
důstojníků a mužstva bude věnována zvláštní péče.
Turecko doufá, že brigáda ta bude asi za měsíc se-
stavena.
Ze Soluně, 12. ledna. (K. k.) Při zevrubném pro-
zkoumání soudních spisů, týkajících se Bulhara Gii-
gora Mitia, oběšeného loni pro sprostou vraždu, spá-
chanou před sedmi lety, zjistili civilní azenti ne-
sporně, že bulharské osočování, jakoby vynesení
rozsudku nad oním popravencem bylo se stalo z for-
málních nebo věcných nesprávností, nezakládá se
na pravdě. Osočování toto vedeno bylo patrně pouze
snahou, aby Turci byli zastrašeni před prováděním
zahájených poprav. Jedinou nepříslušností jest sedmi-
leté vedení procesu, což jest ovšem důkazem, že soud-
nictví v Makedonii potřebuje důkladné reformy
#3
alto_textblock
#3
Situace v Uhrách.
Hrabě Andrássy, uherský ministr vnitra
ohlásil onehdy ve finančním odboru sněmovním,
že v březnu nebo v dubnu podá parlamentu
uherskému osnovu o změně volebního řádu pro
říšský sněm uherský. Touto ohláškou stala se
volební oprava rázem v Uhrách věcí pilnou pro
všechny strany maďarské a uherské vůbec.
Jaký je nyní v Uhrách politický stav, do
něhož otázka volební opravy vniká, vypsal
velmi názorně včera v »N. F. P.« pešťský její
spolupracovník, který je sám říšským poslancem
uherským. Při známém taktickém mistrovství
vůdčích politiků maďarských přímo překvapuje
sdělení jeho, že veřejné mínění maďarské a ze-
jména strana neodvislosti nejsou na změnu vo-
lebního řádu připraveny tak, jak je toho třeba
vzhledem k dosahu volební opravy. Tuto nikoli
příznivou situaci ztěžuje ještě fakt, že volební
reforma je dle programu nynější vlády koaliční
posledním jejím úkolem. Proto prý jsou ve
straně neodvislosti velmi podráždéni a svoji pra-
špatnou náladu projevují rozmanitým způsobem,
jakoby si nebyli jisti svým příštím osudem.
V poslední schůzi strany neodvislosti se
ukázaly ještě jiné důvody nespokojenosti, kterou
naplněni jsou četní poslanci strany neodvislosti:
upozornili sami mezi sebou na to, že říš. sněm
uherský učinil od posledních voleb pramálo pro
malé zemědělce a malé živnostníky uherské, tak
že jest prý se obávati silného volebního boje
v celé zemi, kdyby nové volby se brzy již ko-
naly a zápas byl by již proto úpornější, že pro-
vedením volební opravy se více nežli dvojnásob
zvýší kočet veličů. Proto členové klubu nedd-
#4
alto_textblock
#4
vislošti nutkají své vůdce ke krokům, jimiž by
by se situace vyjasnila.
Osnova volební opravy uherské obsahuje
nejenom změnu volebního práva na podkladě
všeobecnosti, nýbrž i novou úpravu volebního
řízení, nové předpisy volebního řádu a nové
rozdělení volebních skupin. Kdyby volební oprava
byla parlamentem vyřízena do letních prázdnin
sněmovních, což — tak se uvažuje — není
pravděpodobno, mohly by prováděcí předpisy
býti vydávány až někdy na podzim, ale přes to
nové volby mohly by se konati teprve v druhé
polovině roku 1909. Tento výpočet sdílí prý se
v pešťských kruzích politických, dobře zpra-
vených.
Časová mezera mezi přijetím volebního zá-
kona a novými volbami vysvětluje se tím způ-
sobem, že ohraničení volebních okresů svěřeno
bude komitátům a že jejich práce nevyřídí se
bez bojů a bez rekursů; soupie voličů, jmeno-
vitě zjišťování jejich státního občanství a jich
příslušnosti rovněž spotřebuje hodně času, ří-
zení reklamační tolikéž. Dle toho počítají takti-
kové maďarských stran, že po vyřízení zákona
volebního pohltí úřadní připravy k volbám celé
první pololetí přištího roku, tak že by se
nové volby mohly konati teprve v létě r. 1909,
patrně po žních.
Že tato výpočetní úvaha má pozadí o
otázek volebních vůbec docela odlišné, patrno
je ze sdělení citovaného pramene, že strany ko-
aliční mají dle výpočtu toho ještě času dost,
aby do voleb vyřídily celý soubor záležitostí,
jimiž by si získaly vděk voličstva. Politický
úkol spojen je s volební opravou ještě jenom
jeden: změna jednacího řádu. Ta je předpo-
kladem a podmínkou volební opravy, poněvadž
ji rozhodující kruhy pokládají za nezbytnou.
Strany koaliční prý také ke změně, to jest
ke zostření jednacího řádu, své doby svolily za
cenu demise hr. Štěpána Tiszy, a nynější mi-
nistr vnitra hr. Andrássy prý si změnu jedna-
cího řádu přímo vymínil. Přijetí její prý je už
nyní zajištěno.
Lze tedy se zájmem očekávati, čím nyní
vůdčí politikové maďarští budou překvapovati
veškerou politickou veřejnost.
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
#6
alto_textblock
#6
— Německý ministr krajan před voliči.
Ministr Peschka uvítán s veškerou ostrostřele-
ckou, hasičskou a vůbec spolkovou pompou, na
jakou excellence mají všechno právo, zavítal
v neděli do Lanškrouna skládat účty svému vo-
ličstvu. Ve své řeči velebil souručenství Němců
v parlamentě, kdež ujalo se pevnými kořeny a
činnost devítičlenného výboru, který i v takti-
ckých otázkách postupuje nacionálně. Členem
německého souručenství jest i strana křesťansko-
sociální, která přihlásila se k plnění svých ně-
mecko-nacionálních povinností. Zajímavo bylo
výslovné prohlášení Peschkovo, že vstoupil do
kabinetu bez závazku, pro vyrovnání s Uhry
získati všechny agrárnické hlasy. Pojednávaje o
úkolech parlamentu zmínil se Peschka o úpravě
zemských financí v Čechách, při čemž prý
Němci, kteří tvoří menšinu v zemi, nesmějí
s očí pouštěti, že Češi všechny »obnosy zem-
ských financi« (»alle Beträge der Landesfinanzen«)
hlavně pro své kulturní účely a potřeby zuží-
vají. Aby prý této jednostranné methodě byla
učiněna přítrž, musí si Němci zajistiti v českém
zemském sněmu postavení jich kultuře a poplat-
nosti přiměřené, kteréž by jim zabezpečilo
rozhodující slovo a směrodatny
hlas. To se má státi změnou zemského zří-
zení současně se změnou volebního řádu zem-
ského. Obě otázky náležejí také do komplexu
českoněmeckého vyrovnání a zna-
menají snad první jeho etapu . ..
Jestliže Němci mají svoliti k nacionálnímu vy-
rovnání v Čechách, musí jim jich právo v této
zemi zaručeno býti v plném dosahua posta-
vení, kteréž jim přísluší na základě jich hospodář-
ského a kulturního významu. »Budu-li povolán
jakožto německý ministr- kra jan
k spolupůsobení na národnostním
vyrovnání«, pravil Excellenz Peschka, »po-
stavím — o tom mohou býti moji voličové uji-
štěni — všechnu svou zkušenosta
sílu ve služby německého národa.«
Do zemského sněmu bude kandidovati jenom,
kdyby k tomu byl vyzván.
— Björustjerne-Björnson, meškající nyní v Ri-
mě, zaslal p. dru. Juliu Ambrosovi v Olomoucí dopis
ze dne 8. ledna 1908, žádaje za jeho uveřejnění. Praví
se v něm: „Právě došla mne adresa z Moravy s pře-
mnoha podpisy. Adresa jest velkého formátu: na stra-
#7
alto_textblock
#7
ně jedně jest výtečná malka; signována „F. F.“, na
straně druhé v uměleckém písmě nalézají se adresa
a jména. Leč nevím, komu mám poslati poděkování
své. Račte proto tento dík můj uveřejniti, aby vši-
chni ti šlechelní lidé, kteří toužili způsobiti mi ra-
dost, aspoň takto zvěděli, že jsem adresu obdržel. To
též jest i u adres jiných, jež mne došly ze Slovácka;
i těm platí toto mé nejvroucnější poděkování. Projevy
tyto dotekly se mne hluboce. Ony ukazují, v jaké du-
ševní nouzi úpí národové, z nichž plyne vděčnost
taková, ač desud tak málo byl jsem s to pro ně
vykonati. Mám pevnou důvěru, že doby nejtěžší již
minuly. Zámysly Maďarů jeví se den ze dne více
blouznivými a klamnými a odsuzuje se samo sebou,
aby národnostem tamějším brána byla řeč, jež s ostat-
ními národy je spojuje a oni vbičování byli do jed-
noho pytle (jinak nelze vyznačiti snahy maďarské
řečí). Jest jenom otázkou doby, jak dlouho budou
trpěti příbuzní větší národové toto řáděm; již se blíží
poznání a nebude to trvati dlouho. Zámysly Maďarů
jsou s to přivolati neštěstí války. Pročež my, přátelé
míru, žádáme horlivě, aby tyto nebezpečné otázky
sporné svedeny byly ve dráhy lidumilné. — V ucti-
vém pozdravu Vaší paní choti dokonale oddaný
Björnstjerne-Björnson. Řím, Corso-Umberto 397.“
— Česká sociální demokracie o česko-
němeokém vyrovnání. Výkonný výbor a posla-
necký klub česko-slovanské strany sociálně-
demckratické vydaly a uveřejňují právě toto pro-
hlášení v záležitosti chystaného česko-něme-
ckého vyrovnání:
„Výkonný výbor a klub poslanců českoslovan
ské strany sociálně demokratické, porokovavšeo
chystané vládou smiřovací akci českoněmeckéa
mázorech, projevených z obou národních táborů,
usnesly se na následujícím: Výkonný výbora
klub poslanců přejí si vřele, aby mezi oběma ná-
rodními kmeny došlo k žádoucí dohodě a míru-
milovnému upravení národnostních poměrů, nebot
stálými spory národnostními rušena i znemožňo-
vána je úspěšná práce v naléhavých kulturních,
sociálních a hospodářských potřebách, čímž oba
národové jsou poškozováni a nejvice ovšem dělný
lid obou národností. Výkonný výbor a poslanecký
klub s nedůvěrou však pohlížejí na přípravy k ny-
mějšímu českoněmeckému vyrovnání, ježto ani na
té, ani na oné straně, ani u vlády nejeví se dobrá
vůle odstraniti hlavní příčiny bojů a hlavní pre-
kážky dohody mezi oběma národy, nýbrž běží tu
zvláště o pokus jednostranně využiti pokleslé síly
a významu zemského sněmu českého. Především
důrazně se odsuzuje, že vláda a měšťácké strany
vyhýbají se reformě volební do zemského sněnu
českého a zemských sněmů vůbec na základě úpl-
mé občanské rovnoprávnosti a chtějí nadále za-
chovati nemoderní a nedůstojné volební kuriea
privilegie. Pokud nebude zavedeno všeobecnéa
rovné právo hlasovací do zemských sněmů i obcí,
aby skutečná vůle obou národů se mohla uplatniti,
zůstanou všecky smiřovací pokusy dle dosavadních
zkušeností bez úspěchu a strana sociálně-demo-
kratická pohlížeti na ně bude jako na akce vý-
hradně tříd majetných, s nimiž většina národa ne-
má nic společného. Českoněmecká otázka nemůže
býti ostatně řešena pouze v Čechách nebo na Mo-
ravě, nebo v t. zv. sudetských zemích, jak má
v úmyslu vláda, nýbrž musí se řešiti najednou
v celém svém rozsahu, pro celý český národ ve
státě žijící, tedy také v Dolních a Horních Rakou-
sích, jakož i v ústřední správě státní. Každému
spravedlivému řešení otázky českoněmecké mělo
by — vedle zdemokratisování volebních řádů zem-
ských a obecních — předcházeti tajné sčítání oby-
vatelstva dle národnosti (a nikoliv obcovací řeči),
jehož správnost by chráněna byla přísným záko-
mem; dále je podmínkou zákon, úplně zaručující
národnostní ochranu menšin bez ohledu na národ-
nostní okresy a zemské hranice, a reforma v soud-
mictví pro národnostní rozepře, tak aby na př.
v nejvyšších odvolacích instancích nerozhodovaly
o sporech národnostních a jazykových národnostně
zaujati byrokraté, nýbrž národnostní poroty, slo-
žené ze zástupců všech rakouských národů. Vý-
konný výbor a klub poslanců sociálně-demokra-
tických pokládají řešení českoněmecké otázky za
předmět kolektivní smlouvy jednak mezi národem
českým a německým, jednak mezi oběma národy
a státem. Pokud však takovou smlouvou dosavadní
zákonité poměry nebudou změněny, bude strana
sociálně-demokratická trvati na jednotnosti a ne-
dílnosti správy zemské a dvojjazyčnosti (po pří-
padě trojjazyčnosti) všech úřadů zemských a stát-
ních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Z dů-
vodu toho staví se v jazykovém sporu, jejž způ-
sobil okresní soud chebský zamítnutím českých
podání, proti jednání oněch soudů německých,
které v zemi platné zákony a předpisy ignorují
a porušují. Strana sociálně-demokratická opře se
vší byrokratické libovůli, neboť nesmí se dopustit,
aby v právních poměrech země zavládla nejistota
a zmatek, který by se snadno z jazykových věcí
mohl přenésti do záležitostí sociálních a uvěsti
v nebezpečí i jiná občanská práva pracujícího lidu
obou národností.
— Úmrti. V Mladé Boleslavi zemřel dne 12. ledna
pan Jan Kahles, otec spisovatelky paní Julie Vla-
sákové, vozatajského plukovníka p. Jindřicha Kahlesa
řídících učítelů pp. Jana Kahlesa a Jindřicha
Kahlesa, v 78. roce věku svého. Pohřeb koná se dne
15. ledna odpoledne. — V neděli dne 12. ledna t r.
zemřel v Praze pan Josef Broft, barvíř hedvábí
majitel firmy »F. Broft a synové« v 51. roce věku
svého. Pohřeb zesnulého konán bude ve středu dne
15. ledna t. r. o 10. hod. dopol. z hl. farního chrámu
před Týnem po slavných zádušních bohoslužbách na
hřbitov olšanský.