#1
alto_textblock
#1
3. listopadu 1908. Číslo 303.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
stalo nejlepšího přijetí a vyslechnutí. Jeln v
redakeích »Bohemie« a »Prager
Tagblattu« nebylo deputaci ob-
chodnictva vyhověno. (Hlasy: Slyšte!
Deputace další odjela do Vídně a roz-
mlouvala s ministrem Práškem, vymohla si sly-
šení u ministerského předsedy bar. Becka
ministra Bienertha. Proč jsme nešli k něme-
ekým ministrům, vysvětluje se tím, že bylo t
zbytečno. U ministerského předsedy byla depu-
tace tázána, zda češti obchodníci mají nějaké
přání. Řečník prohlásil, že přicházejí bez poli-
tických cílů a že tlumočí jen tužbu za zame-
zeni bumlů, které poškozují celou řadu důleži-
tých poplatníků. Dále žádají, aby se jim měřilo
tak jako rolníkům. Těm, když potluče, dostane
se náhrady. Nám také potlouklo a proto domá-
háme se také odškodnění. (Souhlas.) Řečník
uvedl dále, jak silným hospodařským činitelem
ve státě jest království české a ministerský
předseda vyslovil potěšení, že slyšel také infor-
mace z kruhů obchodních, které byly bezpeč-
nějšími než dřivější informace.
Deputace byla dále u ministra obchodu
dra. Fiedlera, který ocenil význam obchodnické
deputace.
Uvedl, že není zapotřebí nových zákonů,
je jen třeba, aby se shromažďova
zákon náležitě praktikoval. »Jdou-li
sociální demokraté ze schůze, musíte zavřít ob-
chody. Totéž je při průvodu národních dělníků
a německých studentů. Takové okolnosti se musí
změnit.«
Řečník vzpomíná podnětu ministerského
předsedy, aby zájmy obchodnictva hájila také
žurnalistika. K tě pronáší řečník přání, aby li
vychovávala. (Pochvala.)
Pan Feigl vzhledem k tomu, že klid
v ulicích nastal, úkol deputací je vyřízen
preto navrhuje, aby schůze byla ukončena.
(Odpor.)
Při hlasování byl návrh na ukončení schůze
skoro jednomyslně zamítnut. Pan Feigl vzdáli
se ze schůze.
Pan ob. st. Březnovský vyslovuje po-
chvalu, že návrh na ukončení schůze byl za-
mítnut. Proč jsme sem vlastně přišli? Slyšeli
jsme, že depulace byly vlidně ve Vídni přijaty.
Ministři to jinak nečiní, než že vlídně přijímaji
deputace, aby se jich co nejdřive zbavili.
Deputace však nic nepořídily. To je vidě
z loho, co se dělo včera v Praze. Celý Příkop
byl po 5 hodin uzavřen! Kořenem zla jsou
procházky německých buršáků. To není žádná
stará zvyklost. Tato zvyklost datuje se od té
doby, co je v Praze mistodržitelem hr. Couden-
hove a co »česká« spořitelna opatřila buršákům
Grandhotel. Buršáky podporují dále profesoři.
Kdekoli některý profesor činí revoltu, pošle se
do Prahy! Jeden profesor vrhl se na poslance
s nožem. Kdyby neměl imunitu, seděl by dnes
ve Steinu. A takovi profesoři mají mládež vy-
učovati klidu! Dále nutno uvésti, že kořenem
zla je německá žurnalistika. Tu ne-
podporujte a uvidíte, jakého vý-
sledku dosáhnete! Je také zapotřebl,
aby naši poslanci přestali sloužit té vládě, která
nemá rozhodnosti, aby chránila zájmy obchod-
nictva a živnostnictva. (Soublas.) Řečník s
přeje, aby podobné schůze byly svolávány
častěji.
Pan posl. Čech vyslovuje potěšení nad
tím, že se čeští obchodnící sešli s německými
a že německých přišlo mnoho, vzdor
kantorování německých listů. Doufám, že máte
toho nařizování německých listů již dost a že
uznáte, že nemůžete se postavit na nepřátelské
stanovisko vůči svým zákazníkům. Důvěrníei
vaši úzkostlivě se vyhýbali tomu, aby se ne-
dotkli toho, co je kořenem nepokojů v Praze-
Ve Vídni by něco takového trpěno nebylo. Tam
i všude jinde netrpěli by zatarasením ulice
průvody studentů, kteří mají studovati a ne ru-
šiti pouliční klid. To jednou musí přestati!
(Hlučný souhlas.) Kasino není univérsitou a Pří-
kopy nejsou akademickou půdou, aby tam stu-
denti provozovali procházky na poškozent ob-
chodů českých i němockých. Buršáci nemají
právo na ulici, právo to maj obchodníci a ti je
velice draze zaplatili! Když ministerský před-
seda pravil, že nebyl dostatečně informován, pak
to byla pouhá výmluva. S naší strany dělo se
utíšení všemožné. Obchodní korporuce české
promluvily, poslanci čeští byli v permanenci.
A co se stalo se strany německé? Vaše obchodní
gromium se starostou Forchheimerem bylo ticho
On mohl rázem učiniti konec všemu tomu roz-
ruchu, neboť on, jako předseda kasina, mohl
prohlásiti, že kasino nepropůjčí těm německým
chlapcům. Ale on nic neučinil. Pražské židov-
stvo provozuje politiku nešikovnou. Většina těeh
kulérových studentů jsou antisemité, kteří budou
pracovat proti židům. Nebuďte tak bojácní před
„Tagblattem“ a „Bohomií“ a řekněte otevřeně
„Nechceme, aby na Přikopě byly noseny ba
revné čapky.“ (Souhlas.) Navrhuje, aby ob-
chodnictvo žádalo vládu, aby no-
šení čapek na Příkopě ihned zaká-
zalo. (Hlučný souhlas.)
Pan Plesehner vidí kořen zla v ně
mecké žurnalistice. Co do surovosti útoků ne
mají si co vyčítat „Montagsblatt“, „Bohemie“
„Prager Tagblatt“. Rečník útučil na dřívější čin
nost poslance p. Březnovského, což způsobil
značný rozruch. Dále sdělil řečník, že horlivě
pracoval pro myšlenku českožidovskou a na vy-
hlazení „Prag. Tagblattu“ z českých obcí. Na
venkově jsou mladočeští důvěrníci, kteří jsou
abonenty „Prag. Tagblattu“! Kdyby naše cíl
byly podporovány i v kruzích českých, záhy by
se nám podařilo tento časopis utlumit. Bez vy-
datné pomoci z českých stran by „Tagblatt
buď nevycházel, nebo by velice zmoudřel. My
čeští židé, zakročili jsme také tak, že mnozí ta-
tíkové venku zakázali svým synkům v Praze
bumlovati! (Souhlas.)
Pan Schön stěžoval si na „Hlas Národa“
a „České Slovo“, že nečiní rozdilu mezi český
mi a němockými židy. Tvrdí, že „Prag. T ag
blatt“ zájmy obchodníků velice poškodil. Or
úplně umlčel projevy obchodni
etva a šel tak daleko, že dal něme-
ekým obchodníkům výstrahu, aby se
nepřipojili k potici proti bumlům. Řečník konsta-
tuje, že „petice“ byla pouhou pozvánkou ke
schůzi, v niž o zákazu vůbec nebylo řeči.
Oznámení o sehůzi hodil redakto
„Prager Tagblattu“ deputaci po
nohy! (Hanba!)
Dále řečník cituje zprávy „Tagblattu“, kte-
rými se štvou mladí studenti, nemající ani tu-
#5
alto_textblock
#5
šení o tom, jak poškozují své soukmenovce, ci-
tuje nesprávné referáty, které musily být opra-
veny. My obchodníci, tvrdím, jsme
s „Prager Tagblattem“ hotovi. Řeč
ník apeluje na německé obcho-
níky, aby se „Tagblattu“ nebáli. U
i v berlínském listě je uveřejněno, ž
pražský německý tisk potřebuje bumly, aby
mohl existovati. — Němečtí obchodníci, vám
radím: Súčtujte s „Prager Tagblattem!“ (Hluč-
ná pochvala.)
P. Černý žádá, aby čeští židé posílali sv
dítky do českých škol a miní, že by bylo povin-
ností starosty měst pražských, aby zakročil
proti zneužívání Příkopu k bumlům. Starosta
nyní dostává od Němců, ale nevinně, vždyť přeee
starosta nic neučinil. Obec platí 100.000 K na
policii a ta policie chrání buršáky při bumlu.
Radí obchodníkům, aby při bumlu krámy zavřel
a šli si na místodržitelství stěžovati. (Pochvala.)
Pan dr. Reiner: Debata dostala se na
pole, kam neměla přijit, ale řečník je tomu po-
vděčen, poněvadž české kruhy začínají si všímat
otázky česko-židovské. Tento počátek poved-
snad k tomu, aby naše česko-židovská činnost
byla uznávána. Čeští židé s vámi cíti a mají pro
vaše zájmy pochopení. Všechny demonstrace
svádějí se na židy a ti mají z nich největši
obavy. Bezproštřední příčinou vý-
tržností byl buml a tu nutno pro-
hlásit, že není žádného důvodu,
proč by nemohl býti zákázán. (Sou-
hlas.) My ctíme svobodu, poněvadž víme, jak
je drahá, ale když přece žádáme za zákaz
bumlu, pak to činíme jen ke své ochraně. Kam
by to vedlo, aby každý měl takovou svobodu?
Co se dějc ve zněmčeném územi?
Tam by každý byl zabit, kdo by vyšel v če-
ském odznaku. Řečník pátral po pů-
vodu bumlu a nikde se o nějakém
právu nedověděl. Buml povstal v roce
1867 za účelem vyvětrání kocoviny. T
by bylo nejlépe, kdyby chodili na Lotnou! (Sou-
hlas.)
„Prager Tagblatt“ dopouštěl s
pustého štvaní. Při čtení jeho referátu
v každém to vřelo. To je vřed, který musí bý
vyříznut. „Tagblatt“ má velký vliv na židovstv
v Čechách. Na tom mají vinu české kruhy, nebo
začasté se dotýkají židů, kdežto „Tagblatt“ cit
livost židů nejvydatněji chrání. Až tomu poroz
umějí české listy, pozbude „Tagblatt“ polovie
svého významu a vlivu. K povalení vlivu „Tag
blattu“ nestačí jen agitace českého židovstva
k tomu je potřeba také podpory ostatních če
ských kruhů. (Hlučná pochvala.)
Pan Černý doporučuje, aby přítomn
podpisem se zavázali, že vypověd
předplatné a inserci „Prager Tag
blattu
Pan Březnovský protestoval proti zp
sobu řeči p. Pleschnera.
Po poznámkách pp. Mayera (doporučuje
aby vymožen byl zákaz bumlu v čepičkách)
Pleschnera, Pragra, Kosínera („za
nechte rozdílu mezi židy a katolíky a budte
jen obchodníky“). Pan Hadrbolec volá po
solidaritě, která bude imponovati u rozhodujícícl
kruhů a obává se, že německé časopisy vylic
dnešní schůzi jako boj proti židům. Promlouvaje
o bumlech, tvrdí, že zájmy obyvatelstva praž-
ského jsou důležitější, než bumi a proto měl by
být zakázán. Buml podporují jen německé kruhy
politické, které tím sledují své provokativní
cíle. (Pochvala.)
Pan Schön navrhuje, aby ze schůze by
poslán telegram ministerskému předsedovi s pro-
testem obchodnictva pražského proti všemu, co
se v Praze stalo a žádati od vlády, aby v pří-
padě opakování výtržností vláda učinila opatřen
na ochranu obchodnictva, jinak že obchodnictvo
přestane platit daně. (Hlasy: To je slabé!)
V odůvodnění protestu uvedl řečník, že se bude
žádati zákaz pořádání bumlu.
Pan Benda praví, že nejen Židé, ale také
jiné kruhy měly by býti upamatovány, aby
„Prag. Tagblattu“ neinserovaly. Řečník jme-
nuje řadu českých závodů, v „Tagblattu“ in-
serujících.
Pan Hadrbolee vzdává srdečný dí
svolavatelům schůze.
Ke konci sehůze schválen jedno
myslně návrh p. Schöna, dále schválen
návrh: „Vláda vyzývá se, aby zaká-
zala něsení barev na ulici a nelze-li
zůkaz provésti, nechť nošení barev
jest odkázáno na půdu universit-
ní.“ (Hlučná pochvala.)
Dále usnoseno: Vláda nechť provádí s na-
prestou přísností shromažďovací zákon, necht
za žádnou cenu netrpí průvody, za jakoukol
záminkou pořádané. Vláda nechť uváží, že bern
šroub letos v míře tak značné přitažený nutno
nejen uvolniti, nýbrž že i nutno — jelikož vý-
sledek letošního podzimu a vánočního období
jest zmařen — odepsány byly daně alespoň z
II. somestr 1908 všem pražským obchodním
živnostníkům.
Usnesení bude sděleno ministrům a českým
poslaneckým klubům. Ke konci usneseno půso-
biti k odvolání četnictva z pražských ulic.
Schůze skončena o 11. hod. v noci.
#6
alto_textblock
#6
Včerejší buml buršáků na Příkopě
nikterak nepřispěl k uklidnění mysli širokých
vrstev obyvatelstva, zejména proto, že buml roz-
šiřil se po celém novoměstském chodníku Při-
kopu od hotelu „u medré hvězdy“ až ke Gott-
waldovu závodu na Václavském náměstí. V ba-
revných čapkách procházelo se 110 buršáků
z jejich počínání bylo patrno, že s touhou oče-
kávají, brzo-li nastanou nějaké výtržnosti.
K ochraně bumlu opět bylo vysláno na P'říkoe
300 čelníků a 200 policistů. Jako za stavu ob-
ležení, procházely četnické hlídky o 3 a 5 mu-
žích po Příkopě, Václavském náměstí a sou-
sedních ulicích. Nejdůkladnější obležení ozbro
jenou mocí bylo před německým kasinem. Bur
šáci promenovali z počátku na novoměstském
chodníku od hotelu „u modré hvězdy“ k Neká-
zance, později prodloužili buml až na Václavské
náměstí, takže ochranná čára nasazených bajo
netů musila být rovněž prodloužena.
V poledne nastal na nároží Václavského ná-
městí nemalý poplach následkem zatčení dámy
která na oznámení buršáků byla zatčena a jako
nevýslovně nebezpečný zločinec vedena do fih
álky policejní strážnice v obecním paláci na
Příkopě. Ku případu přišel zemský poslanee
pan J. Anýž a tázal se policejního úřadníka,
proč dáma ta je zatčena. Úřadník odvětil, že
dle oznámení dra. Hanse Wolíganga Na gla.
#7
alto_textblock
#7
kandidáta profesury na německém
gymnasiu dáma ta prý do buršáků vrážela.
Pan posl. Anýž uvedl, že čin ten, i kdyby se
stal, nezakládá žádný takový delikt, který by
měl v zápětí nutnost ponechání dámy ve vazbě
a intervenoval pro její propuštění. Dáma, klerou
dva policisté strkali do obecního paláce, ozná
mila své jméno; jest chotí úřadníka zemské ban
ky a člena redakce „Národní Politiky“ p. Ka
ráska. Při výslechu uvedla, že pospíchala z Pří
kopu ke stanici elektrické dráhy a při tom sna
náhodou zavadila o buršáky, kteří šli v řadáeh
po čtyřech po chodníku a ztěžovali cestu ostat
nímu obecenstvu. Dle tvrzení tři svědků buršáni
jí surově nadávali a mimo to potvrzovali, že pi
Karásková nikomu z buršáků neublížila. Na za
kročení pp. posl. Anýže a Buřívala byla pí. Ka
rásková neprodleně na svobodu propuštěna.
Na Příkopě bumlují také členové tak zv
permanentního německého komitétu, kteří maj
za účel podobné „srážky“ vyhlodávati a nadou
vati je na domnělé pronásledování buršáků.
Vylíčený výjev vzbudil u četného obecen
stva veliké roztrpčení.
#8
alto_textblock
#8
Denní zprávy.
#9
alto_textblock
#9
— Kterak němečli železniční úřadnici za
kazují provádění předpisů ministerstva železnic
bylo nám se strany, o jejíž hodnověrnosti ne-
máme pochybnosti, sděleno následujícím přípa-
dem: Konduktéři státních drah jsou dle naří-
zení ministerstva železnic povinni vyvolávat
jména stanic a ohlašovati jiná opatření dopravn
jednak německy, jednak řečí cestujících. Podle
tehoto předpisu ministerského vyvolal dne 24.
října průvodčí vlaku č. 220, který o 349. hod.
večerní přijíždí do Cmuntu a v řečený den vezl
většinou cestující české, jméno této stanice
ostatní oznámení napřed německy a pak česky
slovy: „Cmunt, vystoupit!“ (Cestující, vlakem
č. 220 do Vídně jedoucí, musejí totiž v Cmuntu
přesednouti na vlak od Chebu přijíždějící). Že-
lezniční asistent Wimmer v řečený večer kona-
jící službu, okřikl konduktéra a volal naň: „ln
Gmünd wird nicht czechisch ausgerufen, nur
deutsch“ („v Cmuntu se nevyvolává česky, ný
brž jenom německy“). Když konduktér upozor-
nil asistenta Wimmra, že ve vlaku sedí téměi
veskrze cestující čeští, odsekl Wimmer, že nu
tom nezáleží a že průvodčí vlaku má pouze ně-
mecky vyvolávati. Případ tento stal se, jak je
zjištěno, 24. m. m. průvodčímu p. Hynku Pro-
cházkovi a o několik dní později průvodčímu
téhož vlaku p. Jindřichu Hájkovi. — Je nyn
věcí ministerstva železnic, aby se vypořádalo
s německými úřadníky, kteří zakazují prováděn
jeho předpisů.
— Reakce. Hrabě Otakar Czernin, majíte
panství Vinoře u Prahy, člen rodu, klerý vždy
patřil do řad dříve státoprávní, nyní konserva-
livní šlechty, připojil se k táboru ústaváckého
velkostatku a jako jeho příslušník zvolen by
kompromisem za poslance sněmu království če-
ského. Hrabě Otakar Czernin, okázalý Něme
s českým jménem rodovým i křestním, náleži
na sněmě mezi poslance, kteří tam činí repre-
sentativní projevy. Na takový projev připravil se
hr. Otakar Czernin pro letošní rozpočtovou de-
batu. Poněvadž německá obstrukce sněm umlčela.
vydal nyní vinořský pán tiskem to, co na sněmé
chtěl říci. Byla tedy veřejnosti předložena —
zadržená řeč. Možná, že přátelé hr. Czernina,
zejména z tábora německých pokrokovců, byli
by přáli jemu i sobě, aby nikdy světlo světa
nespatřily hraběcí myšlenky, které však — již
jsou venku. Hrabě Czernin si nyní trpce stěžuje
a ostře vytýká, že pořád se otřásají základy
státu, že se šíří bezvládí, vůbec že se celé Ra-
kousko podobá sopce, v jejímž nitru válí se
zkázonosná bouře. A sopka ta otvírá se hned
tu, hned tam, vyrážejíc oheň a šířic zlo. At
propukne stávka úřadníků nebo studentů, a
nepokoje buď v Lublani nebo v Sušici, všeje
příznakem jedné a téže choroby: umírající auto-
rity státní. Všude v monarchii spatřuje hrabě
Otakar Czernin malé mraky, které se objevují
před nepohodou a znamenají bouři. Podle dějin
jiných států jsou takové zjevy »předzvěsími
těch velikých převratů, kterými státní forma
monarchická zatlačena byla demokratickou re-
publikou, převratů, ve kterých anarchie slavil
orgie, ve kterých zuřil požár revoluce, právo
zákon se sřítily a pod svými troskami pohřbily
dynastie«. Hrabě Olakar Czernin vidí velmi
černě a nesprávně polud, pokud se domnívá,
že parlament všeobecného práva hlasovacího při
pravuje půdu absolutismu, jsa neschopen učiniti
zadost potřebám státu Tomuto reakcionářskému
názoru posadil hr. Czernin korunu na malou
jeho hlavu, těše se, že všeobecné právo hlaso-
vací znemožní se a vykope si hrob samo a že
nikdo pro ně slzy neuroní. Ku proroctví jeho
pak stačí připojiti jedinou poznámku. Dostal-li
se stát na pokraj takové propasti, jak ji poznává
hr. Otakar Czernin, pak i on i všichni směro-
datní kruhové ať si uvědomí jediné: státní lod
tidili dosud pořád Němci; úpadek státu, hr.
Czerninem zaznamenaný, je tedy úpadkem vší
politiky německé a zaviněn německými řediteli
státu, k velkému tomuto úkolu neschopnými,
— Kulturní a národní práce Čechů budějo-
vických soustředuje se především v českobudějo-
vické Matici školské, jejíž činnost tichá
sice a neokázalá, ale za to vytrvalá a eílevědo-
má, vykazuje výsledky v pravdě skvělé. Dnes
vydržuje česko-budějovická Matice školská: a)
úplný, čtyřtřídní ústav učitelský, jenž
letos má 155 žáků, 2. hudební školu
s 303 žáky, pro naž právě se staví vlastní nová
krásná budova; 3. obecnou pětitřídn
školu na Lineckém předměstí s 305 žáky
žákyněmi; 4. sedm opatroven (osmá se
zřizuje ve Čtyřech Dvorech). Obecná školaa
ústav učitelský umístěny jsou v nádhernýeh
budevách, Maticí postavených, opatrovny jsou
v místnostech najatých. Českobudějovická Ma
tice školská konala dne 31. října řádnou valnou
hromadu za předsednictví p. dra. Aug. Zátky
v níž podána zpráva o činnosti v minulém roce
Dle zprávy té činily výlohy na vydržování všech
výše uvedených ústavů přes 60.000 K a jsou
až na malý schodek K 741.16 hraženy přispěvky
členů, dary a subvencemi. Matiční opatrovny
výborně se osvědčují: dle letos provedené sta
tistiky zjištěno, že počet dětí, přecházejícíe
z těchto opatroven do škol českých, letos se
zlepšil o 7% proti r. 1901. Po návrhu výboru
tlumočeném p. drem. Zátkou, zvolent byli z
své obzvláštní zásluhy o českobudějovickou Ma
tici školskou čestnými členy pp.: Th. d
#10
alto_textblock
#10
Bohd. Kasper, profesor Bohosloví a býv. ředi
tel matičního paedagogia, katecheta Jos. Vo
koun, který po mnoho let vytrvale koná sbírky
pro Matici; Em. Bláha, správce české zasta
várny, a K. Mottl, pokladník záložny, za zá-
sluhy o velkolepé matiční slavnosti česko-budě
jovické.
— V poradě českých poslanců, konan
opětně včera odpoledne, pojednáno bylo o p
sledních udalostech a učiněna byla jednomyslně
příslušná usnesení v zájmu obhájení českéh
stanoviska. Zároveň ustanovena byla na zejtřek
ve středu, dne 4. t. m. v 5 hod. odpoledn
nová porada pp. poslanců českých do zasedae
síně Národní rady české (Vodičkova ul. č. 20)
ke kteréžto poradě se tímto všichni pp. poslanei
meškající v Praze, zvou, jelikož zvláštních po
zvánek rozesíláno nebude.
— Voličská schůze v Benešově. K pozván
místní organisace národní strany svobodomyslne
v Benešově promluví zemský poslanec pan
dr. Václav Sehuster na veřejné voličsk
schůzi, konané ve středu dne 21. listopadu
148. hodině večerní v sále hostince „U kníže
cího znaku“ o uplynuém sněmovním
zasedání a politické situaci.
— Osobní. Vrchním radům finančního ředitelstv
zemského v Praze Gustavu Lauermannovi, Ant
Wanitzkovi udělen byl titul a hodnost dvorníci
radů. — Ve službě berni jmenováni byli bern
správcové Frant. Jilek, Josef Kračmera, Adol
Felzmann, Richard Leitner. Václav Geisel-
reiter, Felix Richter. Ignác Štěpánek, Karel
Černíkovský, Frant. Chalupský. Jos. Teys-
ler. Vinc. Leistner. Jan Strigl, J. Pesička.
Václav Houška, Karel Špatný. Ant. Dressle
a Jan Švejcar vrchními správci berními pro obvod
finančního ředitelství zemského pro království české
v Praze. — Ve službě finanční jmenování
byli od finančního ředitelství zemského pro královstv
české v Praze finančními komisary v IX třídě po-
řadní: koncipista Jan Hron; zatímný komisar Ferd
Tichý; koncipisté Karel Lešanovský, Jaroslat
Starý, Petr Holeček, dr. Stanisl. Skuhra vy
dr. Ant. Markel, Frant. Zuman, Ant. Dvořák.
Karel Zentner, Josef Utschik, Karel Domo
rázek a dr. Rudolf Kronbau er.
— K sedmdesátým narozeninám p. dra. Anlonína
Pavlička. Z četných dobrých činů a věnování, jež na
pamět svých sedmdesátých narozenin p. dr. Antonín
Pavlíček učinil, ne na posledním místě stojí zalo-
žení dvou nadací pro schudlé a stare
živnostníky karlínské. Živnostensko-čtenář-
ská jednota v Karlíně, jíž p. zakladatelem bylo udě-
leno presenční právo na rozdělení jedné nadace, p-
mětliva tohoto velkodušného věnování, podjala s
úkolu společně se všemi společenstvy karlínsk ými.
šlechetnému dárci a příznivci stavu živnostenského
poděkovati. Za tím účelem sešli se v neděli dne 1.
listopadu o 10. hod. dopol. za Živnostensko-čtenář
skou jednotu předseda p. Štibic, jednatel p. Voršilák.
za nadační odbor p. Deport, za společenstvo krejčí
starosta p. Putík, za společ. potravní starosta p. Klic
man, za společ. řezníků a uzenářů starosta p. Pavlí
ček, za společ. obuvníků starosta p. Němeček, z
společenstvo pracující s kovy starosta p. Štross, za
společenstvo výtvarné starosta p. Holas, za sdružení
pekařů karlínských p. Ferdík, za ostatní živnostníky
karlínské p. Petr Rudovský a za Výpomocnou zá-
ložnu předseda p. Rybák a odebrali se do bytu p
jubilára, aby mu poděkovali. Mluvčí této deputace
předseda p. Štibic, v delším tklivém proslovu podě
koval p. jubilárovi za dar, živnostnictvu karlínskému
udělený, což svědčí o šlechetné povaze a plnem po-
rozumění pro strádajíci živnostnicivo karlínské ; lidu
milným tímto skutkem zapsal se v srdce všeho živ-
nostnictva karlínského písmem zlalým a postavils
pomník nehynoucí památky. Ke konci blahopřán
pronesl p. jubilárovi jménem všeho živnostnictv
karlínského vroucí přání, aby v plné síle a svěžest
duševní a tělesné ještě dlouhá, dlouhá léta byl Kar-
linu a jeho národnímu životu zachován. Pan dr. Pa-
vlíček, hluboce pohnut, děkoval za tuto tichou oslavu
a poctu, kterou mu živnostnictvo karlínské připra-
vilo a pravil, že to, co učinil, učinil ze srůce rád
poněvadž dobře ví, že při nynějších poměrech nen
možno živnostnictvu, aby na stará léta sobě zacho-
valo to, čeho mu k dalšímu živobytí třeba. Proto ze
svých prostředků, kterých nebyl jedině svou píli a vě-
domostmi, pamatoval na tento důležitý stav a nen
to, co učinil, posledním činem, nýbrž v budoucnosti
i nadále na stav tento pamatovati bude. Poděkoval
za pronešené přání a potěšen, ujistil deputaci dalšt
svojí blahovůlí. Na to ještě každý p. starosta jměnem
svého společenstva zvlášť p. jubilantovi gratuloval
za což pan jubilant srdečným ruky stisknutím všen
ještě jednou poděkoval.
— Jubileum. V sobolu dne 31. října t. r. oslavil
úřadníci topíren priv. spol. státní dráhy v Praze-
Bubnech 25leté působení svého šéfa, p. inž. Josela
Kroupy, inspektora a přednosty výtopen. V re-
staurací p. Procházky odevzdali jubilantoví skvostnou
adresu. při čemž blahopřáli mu jménem úřadníků pp.
lnženýři Sadíl a Schmutzer.
— Úmrti. Dne 1. listopadu zemřel na Král. Vino-
bradech pan Josef Bláha, mistr tesařský a ma-
jitel domů, v 61. roce věku svého. Pohiřeb konati se
bude dnes o půl 3. h d. odpol. z chrámu sv. Lud-
mily na Král. Vinohradech. — Pan Arnošt Be-
rounský, vrchní úřadník Prvního českého c. k.
priv. ústavu ku vzáj. pojišťování proti škodám z ohně
a krupobití a spolumajitel domu, zemřel po krátké
zákeřné nemoci v neděli dne 1. listopadu t. r.o
12. hod. polední v 36. roce svého, blahu své rodiny
věnovaného života. Byl to vzorný úřadník, dokonalý
člověk a horlivý vlastenec. Čest jeho památce! Te
lesná schránka zesnulého bude dnes o 3. hod odpo
lední v kapli při kostele sv. Štěpána vykropena
pak na hřbitově Olšanském do rodinného brobu po-
chována.
— Titul rada berní komise. Z Vídně, 2. liston
(K. k.) Cisař dovolil, aby členové berní komise I.
II. instance a členové komise pro kontingentovan
výdělkové daně užívali titulu »rada bernl komise«.
Titul tento bude udílen od případu ku případu funk
cionářům, kteří zastávali aspoň 10 let zvlášť horlivě
a svědomitě nebonorovaný čestný úřad člena berní
komise a zasluhují podobného vyznamenání také s
zřetelem na své sociální postavení a jiné osobní po
měry. Titulu toho budou požívati jen, pokud svi
čestný úřad budou skutečně vykonávati. První tituly
budou uděleny nejsplše ještě letos.
— Prohlídka rogulačních prací ve čtvrli svalo-
polrské a na oshrově Štvanici koná se v neděli dne
8. listopadu. Schůzka jest na Těšnově. Vyjde se přes-
ně o 1/210. hod. dopoledne. O odborný výklad jest
laskavostí a se svolením pana vrchního slavebního
rady Rubína a ct. firem Lanna, Müller a Kapsa po
staráno. Pozvánky plalí pouze pro jednu osobu a jese
počet jejich pro uvarování nehodám přesně vymezen.
Schůzka proli severozápadnímu nádraží. Lístky jsou
u kustoda v pražském „Sokole“, jakož i u členů zá-
bavního výboru. Vstupné 30 hal. Lze očekavati, že
členové jednoty naší zúčastní se zajímavé této pro-
hlídky.
— Z kondičního odboru Spolku českých žumna-
listů. Při novém pokrokovém týdenníku ve větším
měslě na Moravě obsadi se míslo redaktora. Týž mu-
sí míti náležitě předběžné vzdělání, musí býti dobrý
řečník a organisáter. Přednost dá se těm, kdo znajo
kulturní a politické poměry Moravy a znají potřeby
venkovského lidu. Honorář dle způsobilosti až 200 n
měsíčně. Nabídky zaslány buďtež kondičnímu odboru
Spolku českých žurnalistů nejdéle do 15. t. m.
— Palác čusko-budějevické záložny. Na nejvý-
značnějším prostranství měsla vystoupila represen-
lační budova česko-budějovické záložny ve velkole-
pém rozsahu a v nádherné úpravě, klerouž hlavní
náměstí získalo cenné architektonické výzdoby. Nut-
nost přestavby a úpravy záloženského domu stala s
naléhavou vzrůstem záložny, která je reprosenlaeí
české hospodářské moci v Č. Budějovicích. Pone-
chati ústav v omšelém, zastaralém domě, bylo na-
dále nemožným, ve kterémž smyslu vyznělo také do-
brozčání spolku architektů a inženýrů, které sdílelo
náhled, že zevnějšek budovy záloženské naprosto
neodpovídá významu ústavu, pro celé jižní Čechy tal
#11
alto_textblock
#11
důležilého a ve klerém vyslovuje se přesvědčení. ž
po úpravě dle předložených návrhů bude se budova
representovati nejen jako stavba veřejná, nýbrž i ja-
ko nevodobé dílo české, kteroužto okolnost nutno
pokládati, zejména pro Č. Budějovice, za nemálo vý-
znamnou. Práce na průčelích byly tyto dny ukončeny
a na svém krásném místě vypíná se znovu zřízená
budova záloženská v ladných formách české rene-
sance o vysokých štítech, jimiž nabyla na výrazno-
sti a vhedně se pojí ke svému okolí. Pamětní deska
je věnována zakladatelům česko-budějovické záložny
z roku 1864. Návrh na úpravu vnějšku vypracoval
arch. J. Šula prof. na vyšší prům. škole v Praze,
výzdoba sochařská je dílem ak. sochaře p. B. Vlčka
a mosaikové panneau provedeno je dle kartonu akad.
malíře A. Klusáčka. Obnovu průčelí a obtížné práce
rekonstrukční provedl Frant. Zeman v Č. Budějovi-
cích. Plná zásluha o provedení úprav přísluší ředíteli
ústavu, cís. radovi St. Netukovi, kterýž v čele sta-
vební komise veškeré hlavní disposice s rozvahou
a jemným taktem řídil.
— O moderním uymnasiu reformním rokováno
bude ve spolkové schůzi, přístupné volně i hostům.
kterou Beseda „Jablonský“ na Kr. Hradčanech
uspořádá ve středu 18. t. m. v 8 hod. večer v kresiírně
tamější měšťanské školy chlapecké. Referovati bude
gymn. ředitel a člen sboru obec. starších p. Frant.
Hansl.
— Zprávy časopisecké. „Časopisů dílove
douclch“ strojnických a příbuzných závodů prů-
myslových, vyšlo čís. 11., které jest obsahově i illu-
stračně pěkně vypraveno. „Časopis dílovedoucích“
jest prvním a jediným toho druhu českým listem
Rakousku. Ukázková čísla zdarma a franko zašle na
požádání administrace, Praha-Karlín, Palackého tř.
čís. 56.
— Spalování mrtvých. Komitét pro zřízení spol-
ku, klerý by levným prémiovým pojištěním umožnil
posmrtné spálení v nejbližším krematoriu, usnesl s
ustaviti Sdružení pro spalování mrtvých. Nyní pra-
cuje se na stanovách tohoto Sdružení, které bud
samostatné i neodvislé od trvající Společnosti pra
spalování mrtvol v Praze a ponese název „Krems to-
rium“. Přihlašovací akce, před časem provedená, vy-
kazuje přes tři tisíce přihlášek. Po řádném ustavení
se Sdružení budou všem interesentům rozeslány de-
finitivní přihlášky a tiskopisy. Další přihlášky při-
jímá a dotazy zodpovídá p. Vr. Kiesveller, Král. Vino-
hrady, U tržnice č. 2.
— Ústřední spolek českých profesorů koná v so-
botu dne 7. t. m. o 1/28, hodině večerní v hotelu
»u arcivévody Štěpána« (Václavské nám.) občasnou
schůzi s tímto pořadem: Přednáška prof. Fr. Granáta
z Kostel e n. Orl. »O otázce supplentské vzhledem
ku přesile approbovaných kandidátů profesury«a
rozhovor o témže předmětě.
— Ve prospěch českého školství ve Vídni přijala
pokladní pom. akce Ros. Jonášová, odb. uč. v Ko-
líně na 5 pošt. poukázek došlých z Čech a z Moravy
od 1./10. do 31./10. 1908 114 K 47 h, v čemž zahrnulo
50 K příspěvek okros. výboru v Kolíně, mimo t
úrok Ústř. záložny od 1./1. do 30./6. 1908 349 K 26 h.
k tomu z předešlého účtu 18.891 K 62 h, sebráno lu-
díž celkem 19.355 K 35 h, jež uloženy jsou v Ústř.
záložně českoslov. učitelstva v Praze
— Kurs občanských nauk pořádati bude Úslřední
spolek českých žen. Jest téměř nezbytností inteligen-
tovi přitomné doby, míti jasný rozhled v hnutích,
přeménách, souvislosti a rozporech společnosti,v
které jest sám jako samostatné individuum článkem.
Přihlášky přijímají se v kanceláři spolkové ve Spá-
lené ul. č. 34. Kurs pro členy spolku konati se bude
zdarma, pro nečleny za malý poplatek zápisného
Informační schůze soukromých úřadníků všech
kategorií koná se příští sobotu dne 7. t. m v 8 ho-
din večer, v sále Plodinové bursy v Praze na Ha-
vlíčkově náměstí. Pojednáno bude o hospodářském
postavení soukromého úřadnictva, o krocích, jež se
dějí v tomto směru i o tom, jak jest potřebí postu-
povati dále. Důležité otázky zájmové přivedou zajisté
do schůze mnohé úřadníky soukromé, kteří se o věe
svou až dosud nestarali.
— Chudým v Karlině. S prodejem uhlí v měst-
ské prodejně pro chudé započne se ve středu dne 4
lintopadu v novém obecním dvoře na invalidovně
uhlí prodáváno bude tento týden, jakož i nadálev
zimním období tamže jednou týdně vždy ve středu
od 8. hod. ranní do 3. hod odpolední a sice z
cenu jako roku loňského (1 metr. cent za 1 K 36 h)
přes to, že cena jeho od tě doby opělně byla majiteli
dolů zvýšena. Prodávati se bude nejméně půl metr.
centu a nejvýše 1 metr. cent na jednu legitimaci-
Výslovně se upozorňuje, že uhlí odtud koupené ne-
smí býti pod ztrátou nároku na další nákup nikomu
jinému přenecháno.
— Při nedělním sčítání návštěvníků vyšehra-
ského hřbilova vybráno bylo celkem 5617 mincí
to 1 zlatník, 36 korun, 294 dvacetihaléře, 850 deseti-
baléřů, 4313 dvouhaléřů a 123 haléře, což činí cel-
kem 269 K 29 hal., kterýžto obnos byl včera dělni-
ckým odborem Národní jednoty severočeské ústřední
pokladně odevzdán. Všem, kdož jakýmkoliv způso-
kem ke zdaru sčítání přispěli, vzdává výbor díky
nejsrdečnější.
— Z olšamských hrbitovů. Pozoruhodným a tkli-
vým způsobem uctil památku svého zasloužilého
spolupracovníka redaktora „Budivoje“ Miloše Vachka
místní odbor Národní jednoty pošumavské v Čes.
Budějovicích, který na rov zesnulého, nalézající se
na VI. oddělení hřbitovů olšanských položil na den
Všech svatých obrovský věnec z obětin Ústřední Ma-
tice školské, jichž jest celkem přes 3000 ze všech
kruhů české společnosti česko-budějovické. Věnec.
opatřený obrovskými slovanskými sluhami, nesoucími
nápis: Místní odbor Národní jednoty pošumavské
v Českých Budějovicích nehynoucí pamáice zaslouži-
lého pracovníka a zastance českých menšin“ zhota-
ven byl v květinářském závodě p. Josefa Schwarze.
ve Vídeňské ulici v Českých Budějovicích. — Pečí
Jednoty čes. učitelek položeno bylo na hřbi-
tovech olšanských a vyšehradském na 40 hrohů zen
a mužů o národ český zasloužilých po věnci z rá-
rodních obětin a listů vavřínevých. Již druhé dasoti-
letí zdobí J. U. ve dnech dušičkových hroby našicl
heroů v Praze a rov. K. H. Máchy v Litoměřicích.
— Stávka českého hornictva v Mostu. Z Mostu
oznamují: Vypukla zde stávka českého horni-
etva jako odpověď na protičeské vý-
tržnosti. Hornictvo Juliových šachet čís. 1—5
zalájilo včera stávku, ke které se připojilo také
hornictvo šachet »Saxonia 3«, »Washingtonov ých« a
»Alexandrovy«. Dnes zahájí prý veškeré
české hornictvo vrevíru stávku. Četni-
ctvo učinilo rozsáhlá opatření.
— Jelení dostihy s vlakem. Ceslujícím, kteří jeli
včera odpoledním vlakem z Křivoklátu do Berouna,
naskytla se řídká podívaná. Na trati pod Zbečnem
vyplašen byl hukotem vlaku obrovský jelen, který
úprkem pádil po trati ve směru jedoucího vlaku, chlě-
je patrně doslati se přes trať na protější porostlá
stráně. Vlak silně rozjetý v okamžiku dohonil jelena
a nyní započaly šílené dostihy, neboť jelen přes to,
že lokomotiva jej o něco předhonila, lelči podle ní
jako s větrem o závod. Zajímavé bylo podivání na
jelena, který strouhy a železniční můstky až tři melry
široké přeskakoval hravě, jako by to byly pouhé sil-
niční příkopy. Divoký tento let trval až k zatáčce
nad Novými Hutěmi, kde řeka Berounka přirližuje
se k samě trati. Jelen však této přirozené překážky
se nikterak nezalekl. V okamžiku skočil do vody,
přeplaval řeku a na druhém břehu stále ještě s via-
kem pokračoval v běhu. Teprve nad samými Novými
Hutěmi, uviděv železný most, zastrašil se jim tak,
že opělně skočil do řeky, přeběhl jí a na druhé straně
zmizel ve křoví. Šílený běh jelena pozorován byl ce-
stujícími ve vlaku se živým zájmem.
— Neobyčejné množství krádeží na olšanských
hrbilovech bylo provedeno v noci na včerejšek. Ne-
známé dosud byeny kradli ozdoby hrobů, které tam
z piety k zesnulým v neděli byly položeny. Odci-
zeno mnoho věnců, kytic, skleněných koulía
lampiček. Dozor na hřbitově jest na-
prosto nedostatečný a obecenstvo si prá-
vem do toho stěžuje. Poplatky hřbitovní jsou větší,
ale o bezpečnost ozdob náhrobků a rovů není ni-
klerak postaráno.