ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a9bd3750-7630-11dc-96e2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
ana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
2. listopadu 1908. Císlo 302.
#4 alto_textblock #4
Nespokojenost Německa nad Italií. Kaneléř Bülow dává popírati v orgánu svém, že by byl vyslovil italskému vyslanci Pansovi nespokojenost nad politikou Italie. Ta- ková oleiosní dementi ale obyčejně potvrzují co chtějí vyvrátiti.
#5 alto_textblock #5
Tilionovy porady. Tittoni odjel dnes do severní Italie k uml rajíeí tehyni svojí. Tvrdí se ale, že chce míl tam porady s Visconti-Venostou, bývalým mini- strem zahrsničních záležitosti, který jak známo trojspolku nebyl valně přízniv.
#6 alto_textblock #6
Celá Arabie povstala. Podle soukromých zpráv, jež došly do Cařihradu, povstala celá Arabie. Nejstalečnějš ze všech Arabů Montefikové povstali proti ture eké říši a žádají zřízení zvláštního arabského státu. Na Perském zálivu prohlásil emir Nedži cký neodvislost svoji.
#7 alto_textblock #7
Poslanec dr. Antonin Schauer před svými voliči. V pářek večer uspořádal v sále Sokolovny jičin ské zemský poslanec pan dr. Schauer schůzi, na kte ré podával zprávu o činnosti sněmovní a důsledeleh udilostí ve sněmovně na směr politický českého n Předsedal starosta města Jičína p. V. Jírů. Posl. dr. Schauer připomenul, že přicház ve vážně době, ve které nevíme, co nám dá zejtřek Národu našemu nastává dějinný převrat, který ka menným písmem stopy své označí. Loni, kdly měi jsem čest podávati zprávu svou, činil jsem tak ve znamení demise českých ministrů — právě jako dnes Tenkráte to byli dr. Pacák a Fořt, kteří demisoval, aby učinili místo dru. Fiedlerovi a Práškovi. Ale mezí demisí tehdejší a dnešní je ohromný rozdíl. Tenkrát odešly osoby a nahraženy byly jinými. Dnes ale nahraženy býti nemchou a nesmějí. Tenkrát demise značila vlastně posllení poliliky bar. Becka, ale dnes je ta politika u konce, dnošní demise značí, že po- kračovati v té politice je nemožnosli. Přicházím z krásné naší milé, drahé Prahy, kde sta a sta četníků, sta strážníků, veškeré vojsko j v pohotovosti. Večer rozléhá se dusoť kopyt kon- ských a jezdci s tasenými palaši připomínají po věstné dragouny Lichtenšteinovy, rozsévajíce hrůzuv českých srdcích. Každý český člověk chápe se zou- falo za hlavu, proč ta všecka hrůza, proč to opatření? Proč hrozí se Praze pohromeu — výminečným sta- vem? Ale na to proč shledáváme proto i v dějinách posledního zasedání sněmu král, českého A tu jsem u svého referátu. S radostí šli jsme po nových volbách ku prác sněmovní, naplněni touhou po činorodé, obětavé prá- ci Strana naše uchystala návrhy důležité a nutné jaka návrh dra. Körnera na zavedení rovného práva hlasovacího do spěmu král, českého, návrh dra. Fořta na změnu zřízení zemského, návrh můj na vydíní zákena o úpravě otázky jazykové, návrhy posl. Schustra a Krejčíka na zřízení živnostenské rady atd. Doufali jsme, že v otázce jazykové stane se nám po právu. Vždyť v některých případech i vrchu zemský soud rozhedl v náš prospěch. Totiž němečh poslanci, kleři akcentovali judikaturu soudcovskou, podali místodržiteli memorandum, v němž žádalio zákročení, aby jednal proti judikatuře. A místodržitel místo co měl rozhodně meiorandum odmnitnouti,e příjal kka, že je odevzdá dále. Němci sami tedy vo lají policii, ahy zákon se obcházel. Všecka naše práce byla marnou. Sněm nepra- coval, komise nemohly býti ustaveny. Komise, již jsem byl předsedou, pro záležilosti obecní a okresní byla ustavena a vzdor obstrukci třikráte docílil jsem loho, že jsme v meritu připravili materišl pro ple- num. 15. října sněm by odročen Proč byla činnost jeho ochromera? Němci vybrali si směšný důvod. že čtyři suěmovní aktuáři jsou Češí, zatím ale je vidno, že postupují dle plánu za rozdělením sněmu na srěmíky český a německý, které by pak ovšen byly bezvýznamnou samosprávnou organisaci. A ná- sledky té obstrukce? Je jisto, že jak dnes poměr na sněmu je, nikdy se nám nepodaří zdolati německou obstrukcí, klerá byla vítězná. Němečtí poslanci mohou žádati 6 dovolených, 10 minut přestávky, hlasování dle jmen. mohcu v podobě dotazu čístí celý Ottův Naučný slov- ník a na konec se zeptati maršálka, jestli mu je zná- mo, že Slovník vyšel — krátce, my nemáme mož- nosti, zdolati obstrukci — je nepřemožitelná Ale jeden světlý bod vidíme v tomto ubohém za- sedání. Tam jsme se našli, tam se česká srdce přimkla k sobě. Genius slovanství slavil skvělé vítězství. At Mladočech, ať státoprávník, ať agrárník, všichni jsme prohlásili, že tentokráte nepovolíme, že tak učini nesmíme. (Potlesk, souhlasné výkřiky) Obstrukce pokračovala tak daleko, že ve staro slavné síní sněmu ozvaly se sloky písně velezrádné (Hlasy: Tak jste je měli vyházet!) Pánové, ano, vy házet! Myslíte, že nebylo těžší se v té chvíli ovlád nout, nechati vysmátí na věčnou hanbu ten symbo zemězrady? Ovládli jsme se ztěží, ale nedopustil jSme se chyby. Bylo aspoň jasně znáti, že není vice možno s těmito lidmi pracovati společně, že duch jejich tihne daleko přes černožluté sloupy Rakou ska. S těmi lidmi není možna vlce politika positivní či koaliční. To poznání je tak úspěch, který vnese vyjasnění do luhů českoslovan skýchl Poslední události jsou zločinem Němců. Historie posledního dne na sněmu jest známa. Posl. Karia vkázal Wolfovi cukr. Ten rozčilil se do té míry. že posl. Kartu udeřil. Rozpoutala se rvačka, Pravím upřímně, oddechli jsme si všichni, že je té komedt konec. Jak dlouho by to trvalo ještě, bez výsledku za peníze zemské se hádati, vypláceti z chudé zem- ské pokladny obrovské sumy peněz. Co jest důsledkem toho všeho? Politika posi- tivní u nás jest naprosto nemožna! Běck sice měl tř krásná hesla: Volební reforma na základě rovného práva hlasovacího, rakousko- uherské vyrovnánía smír národů. Tehdy vstoupili dva naši lidé do jeho kabinelu bez závaznosti klubu, dr. Pacák a dr. Foř které vystřídaii poslanci Prášek a dr. Fiedler, titoj se závazností klubů svých. Za pomoci naší podařile se Beckovi provésti dva body první a nyní přistou pili má k bodu třetímu. A jak to činí? Co tu vi- díme? Po celá staletí i po hrozné katastrofě bělo horské vyřizovaly se záležitosti české česky u všech soudů v Čechách, tedy i v Chebu. A nyní ani v zevním úřadování nemáme češtiny. Soudci němečtí počali vypuzovat češtinu. Pr podávání interpelací varoval jsem, aby se říššt poslanci nespokojovali odpovědí, že jedná se
#8 alto_textblock #8
n
#9 alto_textblock #9
roda.
#10 alto_textblock #10
o věc právní judikatury, ale aby volali po ná- pravě administrační, než bude pozdě. Toto „pozdě“ přišlo. V té drahé zemi naší, v tomto království, které jsme my stvořili potem a znojem, které jsme pohnojili svou krví vždy, kdy po- třeba kázala, má býti náš jazyk, našemluvacizí, neznámeu. A já jsem stále doufal, že se nám podaří zabrániti tomuto násilí, protežovanému vládou, že zabrání se zlo větší, že se nebude ten trošek práva jazykového oklešťovat. Ale nám hrozí toto nebezpečí, v zá- kulisí se to vše ví. My nemáme váhy, nemáme vlivu. Dynastie i vlády musís námi po čítati. Nepodaříli se nám odra ziti tento útok, pak, pánové, běda pře- moženým! Budeme heloty ve vlast- ní zemi, nebude již ničeho, co by nám vzíti mohli. (Hlasy: Co dělat?) Ano co dělat? Nynější ministr justice Klein je geni ální právník. On tuto vzpouru inscenoval. Kdyby byl zavolal si své presidenty a řekl jim svou vůli, tak daleko to ještě ani u nás nedošlo aby se byli dle ní neřídili. Ale on měl výmluvu to je judikstura, tam nemohu, tu nepřekročím Ale není judikaturou ani jediná ta bulka na dráze teplické a nezakro- čil také nikdo. Nikdy nedá se doceniti ztráta tato, a nikdy se nemůže položiti dosti velká váha na tyto otázky. A co vykonala Becko- va vláda pro náš národ? Nic! Konstatuji fakt že mín. Fiedler mnoho, velmi mnoho zachráni a zabránil mnohému příkoří, ministr Prášek že činil vše, co bylo možno, ale scházela mu zku- šenost, přehled přes byrokracii, která mu z zády brala možnost pracovati. Všecko se nám zvraci, nic nám nedají, ani to, co již slíbili. Naši ministři nám řekli, že na universitu na Moravě není zařaděno ani haléře v rozpočtu. (Velký hluk !) A opět vám prozradím, že v otázce úřad níků soudcovských zaznamenáváme opět poráž ku. Němci budou vyjmenováni a aby Češi ne- mohti činiti námitek, budou až do pořadí jmeno vaných Němců jmenováni ad personam, což je ztráta, která v budouenu se ukáže. Kde je tedy ta politika smíru a vlivu? Kde je dobrá vůle vlády? Co jsou ty „pražské bouřo“? Nemyslete. že se jedná o buml a čepičku. Těch „oxpresů“ (výborně!) chodilo vždycky a mohou chodit dál. Hrozí nám výjimečným stavem, pohromo hospodářskou, omezením tiskovým, přerváním žívota společenského. „Prag. Tagblatt“ roztáhl demonstrace na veliký odboj vlastizrádny, že prý jsou namířeny proti annexi Bosny, nazývá české demonstranty — revertenty atd. Strana naše a klub našich poslanců zemských a říšských bude míti širší schůzi, v níž se rozhodne u taktice — o postupu. Není tedy zcela nic jisto dnes. A přece slyšíme, jak pověsti se trousí o změno osob. Jmenuje se osoba za Jrá. Piedlera a jiná za min Práška. Nám nepomůže více změna osob, my 10z- hodně musíme odhítnouti i tři místa v ministerstvu poněvadž se nám nejedná o změnu osob, nýbrž změnu systěnau. Mluvim nyní pouze za svou osobu: Po měn názoru jest předně nutno, abychom ztskali aktivn svaz všech českých poslanc ů bez rozdílua pak sebevědomě, hrdě a nechroženě budeme jednat na říšské radě jako nerozborná hradba česká. (Pa- Uesk. Valání: Dej to bůh!) Na sněmu bylo voláno „My vám to splatíme na radě řBské!“ a přiznám se vám, že všichni jsme to volání povnžovali za něco co se samo sebou rozumí. Ne za mstu — to slov má v politice divný zvuk — ale za obranu přiroze- nou to považuji. Půjdeme do oposico! Zmaříme jedná ní říšské r- dy. Ale pak Němci budou obstruovat sněm znovu Kdo najdeme prostřodek jednání to urovnati? Byl oposice na říšské radě, ale drobila se, až z ní nezbyla leč forma, slovo- Sociální demokratě brání se oposici a realist nazvali obstrukci dnes nesmyslem. Chápu to, chtějí práci, chtějí výsledky. Ale někdy nad tu práci jde cil, nepotlačitelný temperament. A připomínám Dě- jiny našeho národa od Denisa, který po vyhození pánů s hradu pražského volá: „Někdy je chybou, nechybovat s ostatními, a opatrný i moudrý Moravan Karel ze Žerotína lituje později sám svého opatri ckého varování.“ Dějiny se opakujt. Připominám to, aby nikdo potom nezrádovel, aby pak každý, celý národ — subjektivně řečeno — chyboval s chybu- jicími! Sociální demokraté s námi prý nepůjdou, ale nevělím, že ky to bylo možno. Já chápu docela jejich požadavky, je to nutno, aby bylo ku právu pomoženo nejslabším z nás, leč zde není možno dč- lati výjimek. Začneme-li jednou jen čachrovat, pak ztrácíme oporu, půdu pod nohama. Půjdeme v boj. boj krutý, buďme připraveni na rány, ale musímne ten boj věsti houževnatě a důsledně; pak-li jsme slabi a bojime se, pak nastupane polskou politiku oporlunismu. Výtřiky: V boj!) Dnes oportunismu není v čoském národě, zmizel náhle, k našemu užit. ku. Věřím upřímně, že ten linel, který české poslance spojil ve sněmu, učiní též zázrak solidárnosli na řHšské radě. Ja mám silnou víru, že zvítězíme, opřeme-li s silně o lid svůj, přimkneme-li se duše k duši! Co dnes se děje, je pouze první šarvátkou Slo vanstva a Němectva. My musime ten první prudký náraz vydržeti, jsouce první výspou Slavie. My bu- deme bojovati ne jako hlásal Mommnsen a Peschka razbíjením lebek, ale prací a kulturou. Není bez naděje ten náš boj. Bud heslem naším hospodářská soběstačnost, uvědomování té utajeně naší moci a síly, bojujme dotud, dokud Němec nám sám ruku nepodává k smíru čestněmu. Abychom mohli klidně spolužití s těmi Němci, které přece se světa spreva- diti nemůžeme, musi se nás bát, musí ná plně respektevati. Kéž dějinný genius Slo- vanstva bdi nad námi, chrání nás a dovede k vítěz- ství. (Bouřlivý, dlouho trvajíci potlesk. Řečníku se s mnoha stran blahopřeje) Předseda pan starosta Jirů děkuje pohnut panu dru. Schauerovi za opravdavá, mužná slova a vy- bízí k debatč. Poněvadž nikdo se nehlásí ke slovu. navrhuje p. starosta resoluci, vyznívající v ten rozum, že rozhodně odsuzuje se frivolní jednání Němců na sněmě českém, odsuzuje se nerozhodnost vlády v otázce jazykové a plný souhlas projevuje se s de- misí ministrů českých dra. Fiedlera a K. Práška. Účastníci schůze vílají vřela semknutí svých českýeh poslanců všech stran a prosí je důtklivě a snažně. aby zasadili se všemi silami o stmelení všech po- slanců na radě říšské v nerozborný celek, kterého bude třeba v nevyhnutelně nutném boji proti ne přátelské Vídni. Resoluce byla přijata ohromnou většinou účastníci radostně se rozcházeli ze zdařilé schůze.
#11 alto_textblock #11
Veřejná schůze voličů v Něm. Brodě, jež se konala v malém sále sokolovny, těšila se ne obyčejné účasti. Schůzi zahájil v zastoupení před sedy svobodomyslné organisace dra. R. Halí ka jednatel téže, ředitel měst. úřadů p. JUC. Bartu- šek a po krátkém, případném úvodu požádal zem. poslance a starostu města p. dra. E d. Šubrta, aby se ujaí slova. Dr. Šubrt promluvil na to o posledním zase dání sněmu království českého v delší, velmi cenn řeči, v níž skvěle objasnil správný postup českých spojených stran. Ukazal, jakého přemahání bylo třeba se strany českých poslanců, aby nebylo »na lep sednuto« Němcům. Vývody jeho, které jasně ozá- řily poslední zasedání sněmu, byly přítomnými pro- vázeny časlým a hlučným souhla sem. Důkazem jednomyslnosti a svorného ducha všech shromáždených jest tato, všemi protí jedinému hlasu přijatá resoluce, kterou navrhil dr. Gotler Vyslechnu«še vývody svého zemskébo poslane pana dra. Šubrts, projevujeme mu svoji důvěru. souhlasíce úplně s postupem jeho, jakož i poslane národní strany svobodomyslné vůbec při posledním zasedání zemského sněmu. Rozhodně odsuzujeme, že vláda ustonpila teroru Němců a připustila náhlě skončení sněmu, čimž pro kázala naprostou nevážnost k vět š i n poslaneů tohoto království a napr stou neschopnost čeliti diktátu pru šáckých Němeů, K vladě takové nemů žem míti důvěru a schva ujeme proto demisí ministnů Fiedlera a Práška. Žádáme svoje poslance na říšské radě, aby k povalení této vlády užili všech i ne- ostřejšlch prostředků a prokázali tak, že v Rakousku bez Slovanů a proti nim nemůže a ne- smí se vlá tnouti. Vandajské pustošení českých bytů obchodů se strany Némeů v městech ně- meckých, kde jest česká menšina, naprosta nevšt- mavost vlády vůči utrpení našich lidl v t. zv. uza- vřeném území, nuti nás ke klidné, nikoli násílnické odvetě, k odvetě národohospodářské. — Cíle vědomé provádění hesla ssvůj k svému« v životé soukro mém i veřejném, důstojná a neustupná oposice proti strannické vládě nadržující Němcům jest uejiepší ce- stou k nápravě.
#12 alto_textblock #12
Denní zprávy. — Požadavky »starých pánů« buršáckých spolků. Jak dnešul »Moutsgsblatt« sděluje, ko- nala se po včerejším bumlu v německém kasině porada t. zv. »starých pánů«, bývalých to členů buršáckých spolků. Po podrobném rozhovoru o všech zkušenostech, za pražských výtržnost učiněných, bylo usneseno vyslati šestičlennou deputací »z lůna shromáždění« ku předsedovi ministerstva s požadavky německého studentstva v Praze. Požadavky tyto — nebylli »Montsgsblatt« mystifikován — vrehole v žádosti za sesazení starosty dra. Groše, rozpuštění městské rady pražské, za vojenskou orgznisaci policie a po- stavení jí pod vojenský soud. Tyto požadavky byly jednohlasně schváleny jako resoluce. Poža- davky tyto mohou ukazovatí na dvě věci. Bu jsou dokladem zhoubného působení alkohulismu. který je také historickým obyčejem boršáckých spolků a jeví takto své účinky na starých čle- nech těchto spolků, anebo chtěli sstaří pánovée zbudovati pyramidální pomnik německé drzont v Praze a to se jim ovšem podařilo vrchovatě Jinak jest pozoruhodno, že německý referáť ne- jmenuje ani členy šestičlenné deputace, ani ni koho z účastníků schůze. Příčina je na snadě. mezi »starými pány« těmi je přespřiliš advokátů a lékařů pražských a ti nebudou se vystavovati důkledkům takové roklamy u své české klientely. bez níž by nemohli dělat ani mladé ani staréa vůbec žádné pány. — »Ve znamení boykotu«. Pánové Osea David Kuh v Týnské uličce měli na dnešek brilantní nápad a ten také uskutečnili ve svém pondělníku. Vytýkajl českým divadlům praž- ským německý repertoar a uvádějí na příklad, že jenom v tomto týdnu dávaly se v Praze na českých scénách četné německé hry od Hlaupt manna, Schnitzlera, Halbea, Fuldy, Sudermana V době, kdy se káže s české strany národní boykot, měli by Češi postarati se o to, aby oboru ducha a umění byly proveden tyto zásady, české umění znárodněno a od hanby němectví očišténo, posmívají se pp. Kuhové. Tato renomáž pražských »Němeůe s německou kulturou a německým uměním je už příliš ošuntěnou praktikou, než aby ještě táhla. My Češi zde v Praze a v Čechách srov- náváme svou kulturu s kulturou Němeů v Praze v Čechách a v tom ohledu se zajisté nemusíme rozhodně stydět. Abychom zůstali jenom při dneš- ním předmětu, při dramatu, jest vzájemný poměr asi len, že Němci v Čechách nemají žádné původní drama, kdežto my Češí mám svou moderní původní dramatickou literaturu, ať je jakákoli, je naše. Němci v Čechách ne- mají ani takovou. Stálé divadlo v Praze mají Němci od r. 1783. Češí od 1862 a přes to, že německý národ vládl již v 18. století bohatou dramalickou literaturou a že tedy vývoj pro německé drama v Čechách a v Praze měl nej- skvělejší podmínky zaručeny, nemohou naši jme- navati jediný název hry německé v Čechách zrozené, která by byla repertoárním kusem jich pětadvacet let starého stálého divadla pražského. Jaký zůrodňujíci účinek mělo na naší dramati- ckou produkci prozatímné české a později Ná- rodní divadlo, jest známo, náleží to k naší největší chloubě, jest zárukou našeho kulturního jádra a kulturní oprávněnosti, nemluvě ani o opeře, jíž nemá co rovného po hok postaviti ani pro- dukce všech Němců v Rakousku, neřku li našich domácích chuďasů německých. Naproti tomu není snad literárně a umělecky sterilnějšího kmene na celém světě nad německý v Čechách a kdyby došlo na srovnávání, možno dost, že bychom vyhráli, kdybychom se s »Montagsblat- tem« vsadili, že bylo v samém Německu a to nikoli na nejposlednějších scénách dáváno víc ně- meckých překladů z češliny než původních kusů o »německých dramatiků v Čechách« napsaných. A při tom dáváme Němcům v Týnské uličee napřed, jak pravíme, celou moderní operu če- skou. Není to tak zlé s námi a pokud se umění a literatury v Čechách ba i v celém Rakousku týče, máme my Češi právo dívati se na Němee s hůry a ne naopak. Se zdejšími Němci si vů- bec každé srovnání zakazujeme. Při tom dlužno připomenouti jen to, že české představení ještě v polovině minulého století bylo považováno na roveň státnímu zločinu a potíráno všemi pro- středky nemiloardně němčícího absolutismu. Ostatně pánové Kuhové z Tynské ul. jsou ti poslední, kteří se mohou vydávati za přibuzné Schillera, Götha a Grillparzera a Němci v Praze jsou vůbec typem »Protze«, penězi se snad mohou chlubit, ale uměním a literaturou ?!
#13 alto_textblock #13
— Nejvyšší maršálek prine Lobkovic odjel d Opočna k otevření nové místní dráhy. — Rodinné zprávy. Pan Jaroslav Marcha redaktor »Selských Listů« v Olomouci a slečna Tonča Tomečkova z Veselí nad Moravou, sla- viti budou v úterý 3. listopadu t. r. ve Veselí n. Mo- ravou svůj sňatek manželský. — Ruský host. Včera přijel do Prahy pan Peti Petrovič Bašlov. gubernator z Novgorodu, aby si prohlédl památnosti pražské. Milý tento host za- jímá se velmi o náš český kulturní pokrok. Dopro- vází jej p. Stanislav Forman, sekretář »Slovanského klubu.- — Poslední události a pražské obchodnictvo. Pre kráfkost času nebylo možno rozeslati ke sehůz obchodnictva a živnostnictva, svolan na dnešek, dne 2. listopadu t. r. o 8. hoď. večerní vo velké zasedací síně obchodní a živnostenské komory v Praze, všem pp. interesentům pozvánky. U páno svolavatelů, firmy St. Bartoš, továrna na slaměno a plstěné klobouky v Praze, Příkop, neb V. Feigl. obchod s krajkami v Praze, Ovocná ulice, může s každý, kdo dosud nebyl pozván, pozvánku vyzved- nouti. — Ku postupovým poměrům finančního kon- ceptního úřadnictva v Čechách. Píše se nám: Uveřej- nili jste před několika dny pod timto vyznačením obsah telegramu, jimž se finanční konceptní úřad- níci v Praze obrátili na ministra-krajana Práška z tím účelem, aby konečně vymohl jmenování úřadník finančních VII., VIII. a IX. služební třídy na základ obou vypemných, dávno vypršelých konkursů. K vůl vystižení bídy této nejzuboženější třídy koncepiníh úřadnictva bylo též po správnosti podotknuto, že po- slední jmenování v tomto oboru sluzby bylo dne 26. zář 1907 a že místa služební, o něž jde, jsou uprázdněna již přes rok. Zdali tak dlouhá vakance je na místě, lze posouditi již z okolnosti, že úřadní v IX. třídě služební, o něž jde, slouž! již 16—17 let. v X pak 10 až 11 leti Aby pak verejnost byla poučena a důvodu, proč právě v Čechách a právě u této kategerie úřadnické postup beztoho nad po- myšlení špatný umělým způsobem se zadržuje, po- dotýká se toto: Jde o obsazení asi 11 uprázdněných míst a vzhledem k bídným poměrům postupovým je- ště o jmenování asi 25—30 úřadníků IX. a X. třídy ad personam, tedy v každé třídě (finanění sekretáři a finanční komisaři) o povýšení asi 40 osob (místa koncipistů nejsou uprá zdněna žádná). Porozumíme pak ihned 13měsíčnímu váhání jen Němci obsazeného finančního ministerstva, když vedle úřadního statutu. na rok 1908 konstatujeme, že všech 40 komi- sařů, kteří jsou na Fadě ke jmenován na seknetáře jsou Češi. Z 50 pak služebním poladem nejstarších koncipistů, kteří mají býti ko- misary jmenováni, je 46 Čechů, jeden žid a tři Němcil Jde tedy vesměs jen o odstrčení če- ských úřadnsků; vůči německým by si toho slavná vláda nikdy nedovolila. Na tomto přímo pro- vokativním jednání finanční správy hlavní vinu má vicepresident zemského finaněního ředitelství pan Tersch, jenž má vše české v ošklivosti, jehož vlivem všichni němočtí kandidáti již mimo služební pořad s přeskočením českých kolegů povýšení byli a který ač mu hrozné přímo postupové poměry českých f- naněních konceptních úřadníků známy jsou, nikdy ani prstem pro ně nehne, dále ovšem též persenální referát v ministerstvu financí, složený vesměs z nej- zarytějších nepřátel všeho českého. Věc je charakteri- slická též pro vážnost, jaké se v té příčině téší v nejvyšších byrokratických kruzích náš ministr kra- jan, který navzdor obecně uznané nejvyšší potřebě nedovedl na panu ministrovi financi, také Slovanu vymoci po 13měsíční době jmenování systematicky odstrkovaných úřadníků, odstrkovaných proto je- nom, že jsou — Češi! Ještě sluší sděliti důvod pro kterýž — prý — ministerstvo konečné povýšen českých úřadníků odpirá: že by se letos mnoho obt žil rozpočet, ježto prý ministerstvo musilo spousty finaněních konceptních úřadníků povýšiti letos du vyšších služebních tříd — v Haliči! To se musí s tichým souhlasem české delegace a českého mini- stra krajana ušetřiti na — českých úřadní- clchl — C. a k. armáda a smysl pro — národnostn rovnoprávnost. Toť jsou dva pojmy v Rakouskua zejména u nás v Čechách, jak se zdá, dosud docel neslučitelné. Příliš křiklavý doklad toho sděluje se nám z Č. Budějovic: V době, kdy národnostní bo jest v celé zemi a zejména v tomte městě napjat do krajností a kdy by tedy bylo povinností nejen všech civilních, ale i vojenských úřadů, zachovávaůiv ohledu národním přísnou nestrannost, staví se vyšší vojenské kruhy okázale výlučně na stranu německou, ignorujíce českou společnost. Tak na příklad sta- niční velitel v Č. Budějovicích, generálmajor šl Zednik ze Zeličeggu, jenž jest přeložen do In- špruku, uspořádal na rozloučenou dne 30. t. m. dů- stojnický večer v německém domě, kamž všichn důstojníci, tedy i čeští, jíti musili. Budějovický německý dům při každé příležitosti odívá se v rou- cho barev velkoněmeckých, v německém do- mě tom pořádají se všeněmecké projevy — ale vzdor tomu nemohl pan generál najíti v celém městě jinou místnost k rozloučení se s důstojníky e a k. armády, jichž značné procento hlásí se k če- ské národnosti. Pří té příležitosti jest vhodno opětn připomenouti české veřejnosti, jaký nepřirozený a pro důstojníky české národnosti nej- výš ponižující a národní čest jejich urážející poměr panuje v Č. Budějovi cích v příčině společenských styků s občanstvem: v Č. Budějovicích totiž každý důstojník, aě Čech či Němoc musí býti členem ni- mockého „Geselligkeitsvereinu“, kdežio členem České besedy nikde a důstojnického sboru nejen býti ne- muzí, ale nesmí. Rozdíl v obou těchto spoleích je ten, že kdežto Beseda chová se při každé příležitost loyálně a nejvýš taktně, „Geselligkeitsverein několikrát do reka odfvá německý dům ve velkoně- mecké roucho, vystupuje na veřejnost s praporem zdobeným barvami velkoněmeckými a ochotně dává jméno své k disposici ke každé protičeské štvanici A spolek tento musí pomáhati udržovati při život c. a k. důstojníci, kterým se za tím účelem při vy- plácení zéže strhují měsičně 2 K. To jsou zajist roztomilé poměry, které doporučujeme pozornust českých poslanců a členů delegace. — Rovsáhlé zatýkání v Č. Budějovicích. Policie českobudějovická má vydatné žně. Nějaký darebál ujal se tam hnusného řemesla udavačského a n jeho udání zatčeno byle již pře s třic e mladých lidí, vesměs Čechů, obviněných se shluknutí, neuposlechnutí stráže, veřejného násil a jak se všecky ty přečiny a zločiny jmenují, pro které po každé politické demonstraci tolik mladých lidí českých ocitá se na lavicích obžalovaných. Způ- sob, jímž policie českobudějovická provádí toto za- týkání, jest neslýchaný. Do bytu, do dílny, do kan- celáře přijde policista a aniž by měl zatýkací rozkaz zatkne sve jménu zákona« občana, který v době de- monstrací třeba ani venku nebyl. Někdo jej uda a to stačí. Na policii se zavede s každým takto zatčeným výslech a je-li podezřelým, že skutečně demonstroval, ponechá se ve vazbě. Následkem ta- kového bezpříkladného jednání jest celá řada českých mladíků nevinně vězněna. Naproti tomu z něme ckých štváčů a rváčů, kteří výtržnosti vyvolali, nebyl zatčen, ba ani zjištěn nikdol — Druhá česká obecná škola ve Vídni zřízen byla, jak české veřejnosti známo, ve III. okresu ví- deňském. V těsných mistnostech, kde dříve byla školu jazyková, otevřena letos již druhá třída. Samozřejmě. že nestalo se to bez »patřičné« pozornosti se strany německé. A také úřady nelení všemožným způsoben osvědčiti svou »lásku« nové škole. To však příli vydržovatele školy, spolek »Komenský« ve Vídni-III 3 Strohgasse 45, nermouti. Za 40 let svého působení dávno přestal doufati v trochu spravedlnosti se straný německé, dávno přestal věřiti, že kulturním podnikům
#14 alto_textblock #14
národů neněmeckých ve hlavním městě říše nebudou kladeny překážky, když už v podporu doufati nelze. Ale jiná starost doléhá. Příštím rokem bude otevřen ve škole třída třetí — a pro tuto není míst- nosti. V dosavadním útulku není možno novou místnost najmouti a tak nezbývá spolku než řešiti otázku vlastní nové budovy. Netřeba všsk ani podotýkati, že náklad na školu přesahuje pro- středky spolkové. Nezbývá než spoléhati v této Úísni na českou veřejnost, že hojnou podporou umodní spolku odvážití se podniku nutného a nákladného. — Z výboru pro lidové přednášky českých vy- sokých škol pražských. Program XXVI. řady před- nášek pro lid, jež konati se budou v Praze a před- městích, v listopadu a prosinci t. r., jest následující: I. Prof. dr. Josef Janko: Staří Slované v ohledu národopisném, jazykovém a kulturním (I. kurs cyklu »Slovanští národové v minulosti a přítomnostie) v sobotu 7., 14., 21., 28. listopadu, 5. a 12. prosinc o půl 8. hod. večer v sále fysikálního a elektrolech- nického ústava české vys. školy lechnické v Praze na Karlově náměstí (vchod z Resslovy ul.). II. Prol dr. Rudolí Dvořák: Lidové náboženství čínské (IIl. kurs cyklu »Dějiny náboženství«) v pondělí 9., 16., 23, 30. listopadu; 7. a 14. prosince o půl 8. hodině večer na Malé straně v Lázeňském sále u Kar- lova mostu. III. Soukr. doc. dr. Antonín Hobza: Poměr mezi státem a církví. Jeho vývoj a přílomný slav, v úterý 3., 10, 17. 24. listopadu, 1. a 8. pro- since o půl 8. hodině večer na Král. Vinohra- dech v zasedacím sále radničním, Purkyňovo nam. IV. Univ. ass. dr. Josef Šebor: O tuberkulose. Pro- gram a dosavadní výsledky boje proti této chorobě, v neděli 15., 22. 29. listopudu, 6., 13. a 20. prosie o půl 3. hodině odpol. v Nuslích, pivovarská r- staurace, Haviičkova třída čís. 55. V. Prof. dr. Boh Kučera a soukr. doc. dr. Jiří Baborovsk ý, dr. Fr. Slavík a dr. Boh. Kužma: Hmota a světlo, společný kurs s demonstracemi; ve středu 4., Il. 1b., 25. listopadu, 2., 9. prosince o půl. B. hod. veě. v c. k. fystkálním ústavě U Karlova. VI. Soukr. doe Ing dr. Vítězslav Felber: O prostoru, času, hmotě síle a jiných důležitých pojmech mechaniky, v čtvrtek 5, 12., 19., 26. listopadu, 3. a 10. prosino o půl 8. hod. več. v posluchárně č. IV. české rys. školy technické v Praze na Karlově nám, (hlavní vchod). Přednášek těchto lze se každému zútast- niti. Zapisné do 1 kursu (6 přednášek) 1 K, dělnictva a studentstvo 50 h. Šatna a sylaby jsou zdarma. — Na venkově v listopadu a prosinci pořádati se bade především cyklus pedagogických přednášek v Hradei Králové péči kraj. odboru Jednoty Komenstého: 1. Prof dr. Fr. Čáda: O základech výchovy, 2a. list. 2. Prof. dr. Fr. Scherer: Hygiena věku de ského a mladi vůbec, 29. list. B. S. doc. dr. O. Kádner: Výchova školní a v době školy, 6ä. pros. 4 S. doc dr. B. Foustka: Socialní pěče o dite, 8. pros. 5. Týž: Výchova mravní vzhledem ke spo- lečnosti. 13. pros. 6. Prof. dr. A. Heveroch: Ve- chova dětí odchylných, 20. proz. Kromě toho budon konány řady přednašek nebo přednášky ojedinel v Jaroměři (prof. dr. K. Kadlec, prol. dr. k Babák, prof. dr. Fr. Krejčl). v Krčíně n. Me. (s. doc. dr. B. Foustka), na Mělníce (prof. de. St. Růžička, s. doc. dr. B. Foustka a prol. d Václ. Novotný). v Plzni (s. doc. dr. J. Daneš) v Táboře a v Třebíči na Moravě (prol. dr. l Máchal, prof. dt. Fr. Čáda a prol. dr. K Weigner), jichž přesný program bude oznamován ve dnech jejich pořádání. — Plzeň českým menšinám. Odbor Národní jed- noty pošumavské a odbor Ústřední Matice školské v Plzní svolávají na čtvrtek dne 5. listopadu na 8. hodinu večerní do řemeslnické besedy v Plzni schůzi zástupců národních spolků, společnosti a korporací plzeňských. Na schůzi této stane se úrada o vhodném spůsobu opatření prostředků k podpoře našich menšin na českém západě. V době, kdy německé výbojaá spolky vrhají se jako dravci na naše české menšmý, kdy statisice marek z říše ročně pomáhá germaniso- vati naši mládež také v nejbližším sousedství Plzně, jest třeba opatřiti rychlé prostředky k obraně. Ješt lelos! Zajisté nebude jediného českého spolku v Plzni, jediné národut zpolečnosti, jež by akce této se ne- zúčastnily. Každá korporace nechať vyšle nejméně dva zástupce do schůze čtvrteční. Ty korporace, jež by zástupce v čas vyslati nemohly, nechať písemně (jednateli odboru Národní jednoty pošumavské panu kustodu Malému) součinnost svou oznámí. Dnes roze- slána byla pozvání k této sohůzi. Jestliže někter korporaci nedopatřením pozvání se nedostalo, nechat se přihlásí o ně v kanceláři kustoda lidové čítárny. Svolavatelé očekávají, že česká veřejnost porozumí a vykoná v Plzni svou povinnost! Odbor Národní jednoty pošumavské v Plzni. Odbor Ústřední Matic školské v Plzni, — Jour fixe učilelů pensistů z Prahy a okoll koná se v úterý due 2. lisitopadu v restauraci »U kuřiho oka« na Král. Vinohradech v Hálkově t. o 4. hod. odpol. — Přírodovědecký sbor musea král. českéhe ke nal dne 23. října t. r. za předsednictví cestovatele p. řed. Kořenského schůzi, ve které adjunkt dr. J. Perner na památku 25. výročí úmrtí J. Barranda podal zprá- vu o stavu díla Barrandova. České museum, jemuž se odkazem Barrandovým dostalo drahocenné jeho sbírky, pokračuje ve vydávání díla toho, a jiže velkých dílů bylo uveřejněne, i jest naděje, že v 2—3 letech celé dílo Barrandovo bude dokončeno. Fond Barrandův, založený prof. Fričem, uveřejňuje pak pojednání o některých menších skupinách, jež v hlavním díle Barrandově nejsou zařaděny. Na te p. dverní rada prof. dr. Vrba přednášel o znázornění souměrnosti krystalů dle své nové methody, kda jednoduchými pomůckami, třemi zrcadly a vhodně přiříznutými kartony aneb skly skoro všechny tvary krystalové, jich osy a roviny souměrnosti dají se vý- borně znázorniti. Na to ukázal kustos dr. Edv. Bayer obrovskou šišku sosny Pinus Coulteri ze Sierra Ne- vady, darovanou prostřednictvím p. řed. Kořenského p. J. Červinkou v Kalifornii, a celou přes 1 m vy- sokou kvetoucí rostlinu, Ferula asa foetida (čertov lejno). darovanou red. „České Flory“ p. M. Fulínem Kustos čr. Vávra předložil hlodavce pižmovku (Fibel Zibethinus), která poskytuje známou kožešinu „bi- sam“ a která byla střelena na panství blatenském kde několik jich bylo nasazeno a rozšířilo se pak p jižních Čechách. Dále ukázán žralok Chlamydose lache z Japonska, darovaný cestovatelem p. St. Vrá- zem, říční mušle e perlou (dar p. inž. Jana Tilleho) a krásná serie javanského motýla Hypolymnus bo- lina. Přítomným rozdán pak plakát s podobiznou Barrandovou, který má informovati širší kruhy o vý- znamu tohoto učence. — Ze spolku českých lékařů. Je v dobré ješte paměti, že lefošní sjezd českých lékařů přivedl d Prahy řadu hostí slovanských a vynikajících zástupet vědy lékařské. Spolek českých lékařů užil první pří- letitosti vzpomenouti zásluh svých slovanských ko legů a rozhodl ve své valné hromadě aspoú přední repraesentanty z hostů jmenovati k návrhu výboru čestnými a přespolními členy Spolku českých lékařů. Nebylo možno v této chvíli nevzpomenouti i našich zástupců vědy lékařské, které jich činnost vědecká i zásluhy o Spolek českých lékařů staví v popředí našeho života vědeckého a spolkového. Valno hromadou Spolku českých lékařů z dne 26. října 1908 jmenováni jednomy- slně k návrhu výboru čestnými členy Spolku českých lékařů: Prof. dr. A. G ln- ziňski (Lvov), prof. O. Bujwid (Krakov), Kwasnički (Krakov), prof. Petrov (Petrohra. prol. Rydygier (Lvov), primář dr. Šlajm ar (Lublaň), prof. Wicherkiewicz (Krakov). Z pro- lesorů české lakulty lékařské jmenování čestnými členy: prof. Chodounský, prof. Janovský. prof. Maixner, prof. Reinsberg a prol. Thomayer. Členy přespolními jmenování : dr. Pisek (Lvov), dr. T. Gvozdecky (Lipica Polne). dr. Borzenski, dr. Kurtz (Varšava), dr. Jova Danič. — »Domácnost«, první česká škola kuchařsk v Praze. — V úterý dne 3. listopudu o 3. hod. odp. zahájeny budou pravidelné zimní dychánky spolkové Dychanky tyto staly se jedním z hlavních středisek našeho společenského života pražského. Shromažďují po způsobu klubovním přední naše damské kruby. stojící v popředí podniků názodních, společenských i humanitních. Členy uvedení hosté jsou vítáni. Roční příspěvek 10 K. V pátek dne 6. listopadu o 3. bod odpol. započne v kuchařské škole vyučování v zím- ním kursu cukrářském. Kurs tento potrvá po cel zimní období a bude se konati každý pátek v týdnu až do odvolání. Poplatek za jedno odpůldne čin