Strana 4.

NÁRODNÍ LISTY.

27. února 1909. Číslo 58.

bosensko-hercegovských zákonů moci vystěho- vati se do otiomanské říše a budou přijat v Turecku jako ottomanští podda ní právě tak jako zemští příslušníci Bosny a Herce- goviny, kteří se nyní zdržují v Turecku, budou vždycky oprávněni disponovati neobmezeně svým nemovitým majetkem v Bosně a Hercegovině., budou ho moci propachtovati anebo buď sami anebo třetmi osobami spravovati. Jest samo zřejmo, že bosensko-hercegovští zemští příslus níci, kteři se budoucně odeberou do Turecka. bez úmyslu vystěhovaleckého, budou tam mít stejné postavení jako rakoušti nebo uherští státn příslušníci. Článek IV. Svoboda kultu a zevnější vy Von náboženský zabezpečují se jako dosud Mc hamedánům, kteří se zdržují v Bosně a Herce govině trvale nebo přechodně. Mohamedání bu- dou míti právě tak, jako dříve, stejná občanská a politická práva jako všichni obyvatelé Bosny a Hercegoviny jiných vyznání. Jméno jeho cí- sařského Veličenstva sultám jako kalifa bude i nadále ve veřejných hodlitbách Mohamedánu uváděno. Práv náboženských nadací (vakuí) bude dbáno jako dosud a styků Mohamedánů s jich církevními vrchními hlavami nebude n- jak překáženo ;tyto vrchní cirkevní hlavy zústano jako dosud podřízeny šeich-ul-islamatu v Cari hradě, který udilí investituru reisr -ul-ulemovi. Článek V. Poněvadž rozhodnutím rozhod čího soudu bylo zjištěno, že otomanský stat mě dle otomansského zákona o pozemkovém vlast- nictví v Bosně a Hercegovině nemovitý majetek různého druhu, zavazuje se společná rakousko- uherská vláda zaplatiti v 15 dnech po ratií.kae tohoto protokolu otomanské vládě v Cařihradě obnos 23/4 milionů tureckých liber ve zlatě jako náhradu za tyto nemovité statky. Člámek VI. Rakousko-uhersko se zavazuje uzavřti do dvou let po ratifikaci tohoto prot-- kolu na základě evropského mezinárodního prá- va s Tureckem obchodní smlouvu, která na- bude platnosti, pokud jiné obchodní smlouvy vysoké Porty budou uzavřeny a pa tomtéž zá- kladě platnosti nabudou. Zatím uděluje Rakousko-Uhersko souhlas ke zvýšení tureckých cel z hodnot z 11 na 15 po uplynutí 15 dnů po schválení tohoto proto- kolu, dále k zavedení nových monopolů, neb k vyptrání spotřebních dávek za těchto 5 druhů petrolej, eigartettový papír, zápalky, alkohol hrací karty; všechno s podmínlou, že současně a bez rozdílu bude se používati toho při do- vozu jiných zemí. Pokud jde o dovoz druhů. které jsou předmětem monopolu, bkde věcí správy těchto monopolů, aby druhy rakouského nebo uherského původu odbírala dle procentni sazby ročního dovozu tohoto druhu, předpoklá- daje, že cena požadovaná za dodávku mono- polových druhů odpovídá tržním poměrům v do- bě koupě, při čemž dbáti dlužno také jakosti dodávaného zboží a ceny, vypočitané z průměru posledních 3 let. Mimo to jest samozřejmo, že rozhodne-li se Turecko místo pro zavedení mo- nopolu pro vybírání spotřebních dávek na tytn druhy, buďou spotřební dávky ve stejné výši vybírány za stejné turecké výrobky i výrobky jiných států. ČI. VII. Společná rakousko uherská vláda, uznávajíc výsostní práva otomanské vlády po- kud jde o poštovní službu, zavazuje se, že po schválení tohoto protokolu zruší císařsko-králpv- ské poštovní úřady, kde neni žádných jiných za- hramičních poštovních úřadů. Zavazuje se také dále zrušiti ostatní eísařsko královské poštovní úřady v otomanské říši, pokud je zruší jiné noc- nosti, které mají v Turecku poštovní úřady. Čl. VIII. Ježto vysoká Porta mž v úmyslu na evropské konferenci anebo jiným způsebem vyjednávati se zúčastněnými velmocemi za tím účelem, aby zrušeny byly v Turecku kapitulace n nahraženy mezinárodním právem, prohtašuje Rakousko-Uhersko, uznávajíc oprávněnost těch- to úmyslů vysoké Porty, že již nyní jest ochotno plně ji při tom podporovati. Článek IX. Tento protokol bude ratifikován a nabude platnosti ihned po výměně ratifikací Ratifikace budon pokud možno nejdříve ale nej později během dvou měsíců vyměněny v Cati

slovo „válka“, jako neškrilo slovo „Elsnsko- Lotrin

sko

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“

Bienerthovo vyjednávání se skranami. Z Vídně, 26. února. Ministerský předsed- bar. Bienertb jednání s jedmotlivými, stra- nami pro nastávající kampaň předvelikonočn zahájil již dnes. Měl odpoledne rozpravu s důvěrníky kře sťansko-sociální strany bývalými ministry drem Ebenhochem a drem. Gessmannem s posl. bar. drem. Fuchsem, Schrafflem a Fin kem, které přítomen byl také zástupce stran křesťansko-sociální v kabinetě ministr obchod dr. Weiskirchner. Rozprava trvala celé tři hodiny a věnován byla výhradně dělnosti poslanecké sněmovny Účastníci opouštěli palác ministerského pře sedy ve smýšlení velmi stísněném. Po této p radě dostavil se ministr dr. Weiskirchne k min. dru. Žáčkovi. Na zejtra odpoledon pozval si bar. B'enerth důvěrníky německýeh stran t. zv. svobodomyslných. V úterý odpolodne přijdou zástupci české strany katolieko národní, téhož dne večer zá- stupci české strany agrární, ve středu odpoledn pak zástupci Českého klubu. Delegáti jednolli- vých českých skupin budou míti napřed porady s ministrem drem. Žáčkem.

Panská sněmovna. Z Vídně, 26. února. Diplomatická kore spondence sděluje: Ihned po vyhlášení reskrip- tu, kterým říšská rada bude nově svolána, bud provedeno eísařem jmenování presidia panske sněnsovny. Presidentem bude jmenován opět kníže Alfred Windischg ätz, druhým vicepresi dentem kníže Alois Schönburg. Proti jmenování kniž. Fürstenberg prvním viceprosidentem činí se jisté námitky přes to, že jmenování to jest prerogativou ko runy. Kníže Fürstenberg jest, jak známo, hod nostou nn pruském dvoře, kde má funkci nej vyššího maršálka, druhého hodnosty mezí nej vyššumi hodnostmi. V polských a českých kru zích panské sněmovny prohlašuje se za ne vhodné, aby pruský dvorní úřadník byl pre- sidentem jednoho ze zákonodárných sborů ra kouských. Tyto námiitky ovšem nemají osobníh ostří proti knížeti, nýbrž mají toliko za účel há jiti prestiž panské sněmovny před dvojakostí Pattalova kandidatura na vicoprosidentství v po slanecké sněmovně. Z Vídně, 26. února. Karlidutura dra Pattaie na hodnost presidenta sněmovny posla- necké nrazíla na rozhodný odpor v samé stra- ně křesťansko sociální, správněji řečeno v jej skupině staroklerikální, která nemile nese, že byl dr. Ebenhoch odstaven, jenž mohl, jak po- vědomo, státi se presidentem sněmovny již roku 1897, kdy nepřijal kandidaturu jemu nabíd nutou po úradě s biskupy. Ujišťuje se, že sku- pina, které náleží bar. Fuchs a par. Morsey. chce navrhnouti za presidenta sněmovny dra. Ebenhocha, kdyby pak kandidntura tato nebyla příjata, provésti z toho důsledky. Na všeche způsob v samé straně křesťansko-sociální n- projde kandidatura Pattajova hladce, nehledě k ehování stran jiných.

Ze Srbska.

Sp. Z Bělehradu, 26. února. (Pův. ügr „N. L.“) Sněmovna přijala dnes jednomysl ně obchodní smlouvu srbsko-š paněl skou dle návrhu ministra Milovanoviče. Zpravodaji, vrátivší se ze Skopije, konsta tují, že průběh srbského sjezdu byl tak

výborný, jako volba hlavního výboru a organi sace srbského obyvatelstva v Turecku.

Telegramy korresp. kancsláře.

Z Hířského srěmu uherského.

Z Pežti, 26. února. (K. k.) Poslanecká sněmovna schválila zákon o povolení braneckéh kontingentu ve 3. čtení a poslala do sněmovny panské. Potom rokovalo se dál zevrubně o domovn dani a schváleny 88 15.—17. Příští schůze bude z e j t r a.

Z říšského sněmu německéko Z Berlína, 26. února. (K. k.) Při 2. čtení r oz počtu pro chráněná území, jenž počíná t tulem »Státní tajemník«, ve spojení se zvláštním roz- počtem pro východní Afriku. Posl. šl. Liebert (říš. str.) chválil osadní správu a dovozoval, že hlavním zlem ve východní Africe jsou indičtí obchodníci, kteří podvádějí domo rodce. St. tajemník Dernburg pravil, že Indové jsou pro východní Afriku nevílanou konkurencí. Z ro porů mezi obchodem a majiteli plantáží vznikt mnoho nesnází, avšak mezinárodní smlouvy zakazuj ztěžovati Indům osidlení. Při tom musí se také dbati anglického zahraničního obchodu. Běloši musí svo autoritu održeti přísnou sebekázní. Důležité otáze německé školy věnuje se úplná péče. Program o slavh cest je stanoven rozpodtem z r. 1905. Na jeho pro vádění se horlivě pracuje. Lákati k vystěhovalectv do osad je nes právný poslup. Dělnická otázka je rozřešena co nejlé pe. J 38.000 dělníků plantážních a 8000 železničních. Posl. Schwarze (střed) chce, aby se s černo- chy jednalo přísně, ale spravedlivě. Doporučovu missie pěči správy. St. taj. Dernburz odvětil, že k missiím nelze ve všéch osodách chovati se stejně. Kde podpor není třeha, nesní býti řišská pokladna zbytečne obtěžována. Posl. Latimann (hasp. sdr.) je povděčen, ž u všech stran se jeví dobrá vůle podporovati osady Ani sociální demokracie nepočíná si již tak odmftavě jako dřív. Posl. dr. Gobler (jihoněm. str. lid.) shledává že v poměru k obyvatelstvu jest ještě luze mnoh úřadíků. Jeho strana považuje politiku st. tajemník vůči domorodcům za povázlivou. S činností missí se mnoho nepořídí. Na druhé straně není třeba roz bijeti černechům hned lebky. Německý obchod musí býti v osodách podporován víc než dosud. Komis Rohrbach, velmi zdatný úřadník, měl zůstati v jiho západní Africe. St. taj. Dernburg odpověděl, že Rohrbach žá dal za dosazení osídlovací komise pod svým vedenívn K tomu nebylo prostředků. Není pravda, že celá západní Mrika je s guvernérem za jedno. Při sporec a když rada novoguin ejské gubemnie složila úřad šlo o osobní podrážděnost členů, poněvadž jim g verner ještě ani nepřodiožil celní tarií. Chceme pořádek a dobré hospodářství, Zahnízdí li se v osadách opět nepořádky, samospráva v afri ckých obcích pomine. Heroický vývoj osad jest jiz odbyt. Nyní má následovati rozvej občanský, o chodní. Stav věcí v západní Africe neposuzuje tra gicky Posl. Arendi (říš. str.) pravil: Veškeré oby vatelstvo východní Afriky je za jedno v tom, že sy stém guvernera Rechenberga je velkým nebezpečín pro osady. St. taj. Dernburg: Jmenování a propouštěn guvernerů je věcí císatské exekutivy a ne věcí l zislativy. Musí jednati nestranně a ujímati se úřa níků, nepro zradí-li se na ně nic závadného. Otá zku daně ze soli vyšetří. Přičinme se — končil — aby chom dohodou dospěli k míru ve východní Africe. Po osobních poznámkách další rokování byl odročeno na zejtřek.

O pruh jihobosenského územi. Z Paříže, 26. února. (K. k.) Zvláštní dopisovale „Matinu“ v Bělehradě měl rozmluvu s ministrem Pušičem, jenž pravíl: „Kdyby konference nemohla s sestoupiti, aoy uvažovala o našem požadavku, aby Srbsko a Černá Hora spojeny byly pruhem jihobo- senského území, pak budeme žádati od mocnosti, aby neuznaly annexi a ponechaly otázce volný průběh Bitka v Tavrizn. Z Tavrizu, 26. února. (P. t. a.) Zlráty včerejš srážky na obou stranách páčí se asi na 100 mužů Hlavní voj Aina ed Dauleh střílel dnes prudkce na městskou čtvrt Khiaban. Francouzský velevyslanso Cambon u německého clsaže. Z Berlína, 26. února. (K. k.) Císař přijal v po lodne v zámku za přitomnosti státního tajemníku

sv. p. Schoena francouzského velvyslance Cembona. Oba pánové byli císařskými- manželi pozváni n snídani Z Borlína, 26. února. (K. k.) K audienci fran- couzského velevyslance siuší ještě dodati, že Cam bon byl přijat v soukromém slyšení, aby vyřídil úkol uložený mu presidentem Falliěresem. Důvěrná pozada s kn. Bůlowem Z Berlína, 26. února. (K. k.) Z parlamentníc kruhů sdělují, že vůdcové různých stran bloku měl dnes důvěrnou poradu s říšským kancléřem.

Generál č'Amade. Z Paříše, 26. února. (K. k.) Dle madridských zpráv generál d'Amade přibude zejtra do Sevilly bude mít audienci u krále. Pozejtří bude v Mladrida. kde navštíví ministra vojenství. Ministr Grey o konžské ofázca. Z Londýna, 25. února. (K. k.] V dolní sněmovně za dnešní adresní debaty prohlásil ministr Greyo konžské otázce, že Anglie by velice ráda uznala při- pojení, avšak nesmí miti za následek uznání starého režimu na Kongu. Vláda nepodnikne žádných kroků. pokud parlament neprojeví své m nění o beigické od povědi, která dojde asi ve 14 dnech. Adresa byla konečně sněmovnou přijata. Omezuji vslké veřejné schůze v Tureok. Z Cařihradu, 26. února. (K. k.) Dle poloúřadního sdělení v áda dostala autentické zprávy, že ty dni mají se konati na veřejných místech veliké schůze pořádaně několika osobnostmi a jejich jednání mohl by zkaliti svornost mezi různými třídami občanstva Aby se předešlo porušení veřejného pořádku, byl usneseno, že každá schůze musí býti 24 hodin na před policii ohlášena, jinak její konání bude za- Čínský vladaž o politiekých stázkách. Z Pekina, 25. únera. (Reuter.) Soukromý dopis vladařstva, který byl zaslán presidentu Taftovi, po jednává o slanovisku vladaře a jeho rádců k nejdů- ležitéjším otázkám politickým. Nedávná změna mini starstva je prý čistě osobní záležitostí, která nezna- mená žádnou změnu ve vnitřní nebo zahraniční politice vlády. Dopis slibuje dále vážné prov aden reforem. Požívání opia je pro Čínu hanbou může býti vykořeněno za součinnosti Spojených států. Stran Maudžurska poukazuje na japonsko- americkou smiouvu, že Čina bude podporována v správě tohoto území a doufá ve přispění Ameriky Dobrá vůle mezi Čínou a Japonskem má největší význam pro vládu. Tat uznává obtíže, které se staví v cestu vyklizení Ko- reje Japonskem, avšak je přesvědčena, že Japonsko vzdá se konečně svého pevného postavení v Číně

mezeno.

i Korejí.

Z korlesů. Z Madridu, 25. února. (K. k) Sněmovna projed- návala předlohu o námořní dopravě. Mnoz řečníci žádali, by byl škrinut či. I., který stanov pro všechny španělské a cizí lodi, které přijíždějí d přístavů španělských nebo na Balearech, poplate jedné pesety z tuny.

Zmatky v Persli. Z Teheranu, 25. února. (Reuter.) Dle telegramu z Tavrizu byl všude odražen prudký útok. jejž podnikli šachovi stoupenci na město od východu a jihu. Úlnčníci se ztrátami ustoupili. Z Cařihradu, 26. února. (Havas.) Následkem lehké choroby zdejšího perského velevyslance byl konference se zástupcem endžumenů odložena n zejtřek. Členové velevyslanectví přísahali na ústavu. Vylučují všecky Asiaty ze Spojených obcl. Ze Sacramenla, 26. února. (K. k.) Státní senát kalifornský schválil 28 hlasy proti 7 resolucí, v níž se zžádá, aby ze Spojených států byli vyloučení všichni Asiati. Nový státní tajemník ve Spojených stálech. Z Nového Yorku, 26. února. (K. k.) Franklin Macveagh v Chicagu převzal úřad státního tajem níka v kabinetě nového presidenta. . . .

Z Charloftenburgu, 26. února. (K. k.) Viceadmí rál v příkazností šl. Werner zemřel zde ve věku 84 let. Z Pešti 26. února. (K. k) Předseda poslanecké sněmovny šl. Justh se lehce nastudil a nebude ani několik dní ze svého bytu vycházeti.

Denní oznamovatel

na sobotu, 27 února. Den od začátku roku 58., do koncu roku 808. Východ slunce o 6. hod. 50 min. rano, západ slunce o 5. hod. 36 m. odpol. — V- chod měsíce o 10. hod. 27 min. ráno, zapad měsíe o 1. hod. 37 min. v noci.

Katolíků svátky: Leandra b. Evangelíků: J. Blahoslava Pravoslavných (14. února): Auxence.

Msteoroiagická pozerevani na rozhiadna na Petřiné 325 metrů nad mořem. Dne 25. a 26. února 1909. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr.. 737.7 736 9 736-1 Teploměr C. — 6.2 — 8.2 — 08 83 9i Vlhko . . . . 90 Obloha ... pom. Pod polo. SV v Sita větru . čerstvý slabý čerstvý Teplota nejvyšší ve stínu . . — C- Teplota nejvyšší na slunci . .. + 6.5 Teplota nejnižší ve stinu . . — 94 Teplota nejnižší při zemi . . — 119 Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru za hod : 13.5 km. Srážky v mm. 0.o

(Za slá no.)

Poslanec dr. Drtina za naše právo nebude se bít.

»Osvěta Lidu« ve svém 18. čísle (»Účel světi prostředky«) snaží se provésti důkaz, že »Východo- český Kraj« nesprávně referoval o výroku poslance dra. Drtiny, dne 4. ledna 1909 ve Vamberku na veřejné schůzi proneseném. Poněvadž »Osvěta Lidu« projevila i mé osob velikou pozornost, prohlašuji toto: Když poslanec dr. Drtina projevil názor, žeje třeba, aby říšská rada se usnesla na rámcovém jazykovém zákoně, provedl jsem důkaz, že říšské radě nepřísluší právo rozhodovat o jazykové otázc a že takového zákona pro Čechy ani není třeba, poněvadž dle platných zákonů (Obnovené zřízení zemské z r. 1627, Kabinetní list Ferdinanda V z r. 1848 a § 19. státních zákonů) jest nam jazyková rovnoprávnost úplně zajištěns. Pan poslanec dr. Drtina zase uváděl důvody svoje a když konečně uvedl i ten, jak chceme čeli vzpouře německých poslanců, pravil jsem »Musime mít odvahu za svoje práv se bítíe Pan poslanec dr. Drtina odpověděl »Chce-li se bít pan učitel Hošek, jt se bít nebudule Ani o slabiku méně, ani o slabiku více. Snaha »Osvěty Lidi«, aby tento výrok dra. Drtiny byl zatušovan výrokem: »Chce-li sep. Hošek za české státní právo bí, nemám nic prot tomu, jen že mu mnoho nevěřím, maje zkušenost, že ten, kdo o své zmužilosti mnoho mluví, obyčejně první utíká « atd. jest zcela obyčejný pokus kejk liře, a logikou ne příliš obeznámeného.

Martin Hošek,

odborný učitel ve Vamberku.

i chlapei

Dívky

vyvinují se silně a zdravě a ztratí všechny své slabosti, opatříte-li jim potřebnou zvláštní

výživu ve formě

SCOTTOVY emulse

nejlepší všech prostředků vyživu jících, který během posledních 32 let od lékařů, jakož i od po- rodních babiček vřele doporučo-

ván byl SCOTTOVA emulse jest sladká jako krém a lehčej stravitelná než mléko. Cana původní láhva K 2. 50. K dostání ve všech lékárnách 2480—3

jn s touto znám- kou — s rybá- řem — jako ga- ranení znněka SCOTTOVA léčení.

hradě.

Všemohoucímu zalíbilo se povolati na věčnost našeho vroucně milovaného syna, chotě, otce, bratra, tchána, dědečka a pradědečka, pana

Krise na Balkáně.

„Šuraj Ummel“ o cestě krále bulharského Berlina.

Z Cařihradu, 26. února. (K. k.) „Šuraj Ummet“ přikládá zprávě, že král Ferdinan z Petrohradu jede do Berlína, velkou důle žitost a plá se, v jaké bodnasti to činí a zanechá-li královský titul na hranicích. Časopis líčí s ji- stým uznáním povahu a karieru krále Ferdi- nenda, i služby, jež prokázal Bulharsku a praví: Jede-li král Fordinnad inkognino do Berlína. aby našel tam půjčku, již Bulharsko potřebuje na výplatu náhrady, nelze se vůbec o tom šiřiti. V opačném případě bude to velmi jistým zku- šebram kamenem politiky Německa k Turecku.

ěcha

em. statkáře,

místopředsedu společného cukrovaru v Plaňanech, člen a mnoha vlasteneckých a dobročinných spolků atd.

Dvořáka

Polemiky bělehradských listů se zahraničním

tiskem.

Zesnul klidně, oddán do vůle Boží, v pátek o půl 3. hodině odpolední v 67. roce věku svého, Tělesná schránka drahého zesnulého bude v pondělí dne 1. března 1909 o 9. hodině dopoledne v domě smutku v Kolíně, Heverova ulice, vykropena a do rodinné hrobky v Poboři po zádušní mši svaté k věčnému spánku uložena.

Z Bělehradu, 26. února. (K. k.) Časopis »Samo- uprava« oponuje tvrzení rakouského a uherského tisku, že Srbsko 30 let nepromluvilo ani slova Bosně a Harcegovině a zdůrazňoje, že jak srbská veřejnost tak laké srbětí státníci během posledníei tří let s největším zájmem sledovali události v Bosně a Hercega vině. List prohlašuje v závěrku, že Rakousko Uhersko špatně počitalo, hodlajíc využitkovati pro vlastní do bývačné plány zdůvodněného odporu velmocí prot porušení svropského míru a že datší následky své volného postupu rakouskouherského pro Evropu musily by převážiti evropskou lásku k míru, Rošitel míru, útočník na práva a svobodu na- rodů může očekávati pouze odsouzení svého nebla- hého díla, ale nesmí naprosto činiti výtky někomo jinému. »Politika« dovozuje v polemice s pařížským »Tempsem«: Ačkoliv jest pochybno, zda »Tempse mluví jménem francouzské vlády, jest Srb ům již dávno známo, že nemohou mičeho očekávati o francouzské diplomacie, protože minula doba, kdy francouzský národ vždy vystupoval na ochrana po Ulačovaných a na ochtanu práva. Pichon nerovná se Lafayetovi, ale mnohem spíše Napoleonu III., který se zvláštním talenlem provozoval politiku nepřátel Francie. Bylo by rovně tak nestušno, kdybychom Pichonovi dávali rady, jako nedůstojno nás jakkoukoliv formou prositi. Jest věc Ruska, které neschvaluje annexi Bosny a liercego viny a zastává se Srbska, aby dobodlo se se svým spojencem Francií, klerá postupuje právě proti „Temps“ tvrií, že Francie i pres to chová sympati pro Srby. Tylo sympatie jsou však jen soucitem který věnujeme obětem. Takové oběti jsou však na- prosto zbaveny každé povinnosti, sympatie prejevo- vati. Franeie chce mir, ten závisi však od Srbů, pro tože Srbové jedině mohou rezhodovali o svých zále- žilostech. Francie nesmí škrtnouti ze svého slovplku

V KOLÍNĚ, dne 26. února 1909.

Prantišek Barnáš, c. k. vrchot rada vrehního zem. soudu v Praze, MUDr. Jaroslav Jouza, obvodní a nemocutční lékař v Koliné, Alois Drahorád. c. k. vrchní inženýr c. k. mistodrži telštví v Praze, Emanuel Mašín, statkář v Kolině, zeťové.

Kateřina Světinová, matka. Anna Dvořáková, cho.

Růžena Dyořáková roz. Zvonikova, Marie Dvořáková roz. Holekova, Marie Dvořáková roz. Hanušova, snachy Miloslava, Jaroslav, Bohuslav, Aninka Barnášovi, Vladimír, Jaroslava, Růžena Dvořákovi, Jaroslav Jouza, Emilie Drahorádová, Emanuel a Jaroslav Mašinovi, Vojtěch Dvořák, Jaroslav a Vojtěch Dvořákovi, vnuci a vnuéky. Miluška Žížkova, pravnučk

Vojtěch Dvořák, titkář v Poboř Jaroslav Dvořák, statkář v Poboří, synové Božena Barnášová, Bohumila Jouzová, Emila Drahorádová, Jaroslava Mašínová, dcery