#1
alto_textblock
#1
Hnutí revolucionářské.
Ze Ženevy sděluje »Daily Express«, žev
minulých týdnech revolucionáři ruští v Ženevě
dostali sto tisíc liber šterlinků, aby šířili vzpouru
mezi ruskou armádou. Není prý pochyby o tom,
že vzpoura na »Potemkinu« byla organisována
ze Ženevy penězi revolucionářů, kteří mají ne-
omezený úvěr.
#2
alto_textblock
#2
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#3
alto_textblock
#3
Uherská krise.
Z Pešti, 19. července. Jedním z nejdůle
žitějších předmětů jednání včerejší kon-
ference výkonného výboru koa-
lice v Pešti byla otázka, jakým z půso-
bem má se zabrániti poškozen
municipálních úřadníků se strany
vlády. V té příčině byly dány subkomitétu.
jenž má v nejbližší době v té věci porady za-
hájiti, tyto tři modality na uváženou: 1. kde
existují municipální fondy, má býti udělena po-
škozeným úřadníkům náhrada z
ních, 2. kde takové fondy nejsou, mají se
úřadníci odškodniti z obecních
přirážek a kde není možno použíti ani je-
dnoho ani druhého způsobu, má se appellovati
na štědrost veřejnosti.
Z Vídně, 19. července. „Neues Wiener
Tagblatt“ uveřejňuje rozmluvu s uherským mi-
nistrem vyučování Jiřím šl. Lukacsemo
uherské krisi. Vývody ministrovy nesly se
dvojím směrem. Jednak týkaly se otázky vojen-
ské, jednak faktické resistence municipálních
úřadů. Nynější klid v semi, pravil ministr, po-
debá se klidu horečkou nemocného. Veškeré
smýšlení opposice odnáší se na jediný předmět,
totiž na maďarskou velicí řeč. Při tom
jest však opposice tak slepa, že nevidí celé řady
vojenských národních reforem, které přinesl pro-
gram Fejérvárův. Ve smyslu těchto reforem má
se především vyučování madarských
rekrutů díti výhradně v řeči ma-
darské, rovněž tak ve styku s mužstvem a
při všech plucích uherských má
být i maďarština zavedena jako
plukovní řeč. Následkem toho celý postu-
lát maďarské řeči jest povolen. Tc nikomu, zdá
se, ještě nenapadlo. Co naproti tomu značí ve-
licí řeč maďarská? Jest to 60 slov, kterých přes
polovínu jest francouzského původu, která ve
vojenském žiyotě hrají úlohu naprosto
podřízenou, jelikož, jak známo, povelyv
poli dějí se výhradně znameními, bubny, trub-
kami a šavlemi. Nynější většina však dovedla
veřejnosti namluviti, že vešker« národní vědomí
maďarské jest soustředěno jedině a výhradně na
velicí řeči armádní. Ve druhé části svých vývodů
zabýval se ministr Lukaes otázkou faktické
resistence a pravil, že vláda nikterak ne-
zamýšlí nějakých příliš energi-
ckých opatření. Možno očekávati, že prá-
vě následkem velké stagnace ve správním životě
mysli se upokojí a nabude vrchu přesvědčení,
že vláda vzdálena jest jakéhokoli protiústavního
smýšlení. Na konec vývodů svých prohlásil šl.
#4
alto_textblock
#4
O svém objevu neřekl nikomu ani slova, ale
odpoledne odjel do Paříže. Proč a nač, nikdo
netušil. Za svou právní záležitostí nejspíše —
soudila choť. My ale víme, že vyhledal pana
kollegu Demoljesa, který v prvním okamžiku byl
sice strašlivě překvapen, „když měl to potěšen
poznat Lydiina otce,“ ale na sklonku dne, vlastně
již počátkem druhého dne vyzpovídal se pan
Martineauovi, že je nejšťastnějším člověkem pod
sluncem. To bylo při znamenitém šampaňském.
které platil ovšem nastávající tchán, který vy-
ptav se důkladně na minulost i přítomnost pana
Achilla, usoudil, že i budoucnost jeho může
býti velice dobrou, zejmene vezme-li jej do sve
kanceláře.
Vrátiv se druhého dne, neřekl pan Martineau
Lydii ničeho, nýbrž zasvětil jen svoji choť do
celé situace.
Rozevírala široce oči, ale ještě více užasla
Lydie, když třetího dne přivedl do rodiny pan
Martineau „nového koncipienta“ pana dra.
Achilla Demoliesa.
Chvíli se pásli rodiče na rozpscích mladého
párku, na strašlivých červáncích Lydiiných tváří
až konečně pan Martineau dokončil zajímavé di-
vadlo doslovem: „Tak si přece u všech všudy
padněte do náručí. Vždyť to o vás zpívají už
vrabci na střeše, že se máte dávno rádi.“
A morálka? Nevysušujte anebo vysušujte.
vzácné dámy, pijáky svá milostná psaníčka.
máte-li takového rozumného papínka a matinku
jakými byli a jsou manželé Martinesuovi.
Leporello.
#5
alto_textblock
#5
Lukacs, že přes veškera kritická znamení věří
pevně v dohodu mezi korunou a vět-
šin u koalice tím spíše, že nynější stav
chová pro sebe vážné nebezpečí a škodu pro
Uhry i pro celý maďarský národ.
Z Pešti, 19. července. František K ošu
odjel včera do Herkulových lázní a vrátí se od-
tud v polovině příštíhe měsíce.
#6
alto_textblock
#6
Telegrafické zprávy.
#7
alto_textblock
#7
Makedonská věc v anglické sněmovně panské.
Z Londýna, 18. července. Ze sně-
movny lordů. Lord Newton pojednává
o stavu věcí v Makedonii. Praví, žev
Mürzstegu smluvený program na
provedení oprav v Makedonii se
osvěděil jakožto věc pochybená
že by plnomocníkům rakouskému a ruskému
udělený mandát obnoviti se neměl. Mi-
nistr zahraničních záležitostí markýz of Lans-
downe prohlásil: Situace v Makedonii není
sice ještě uspokojiva, avšak anglický velevysla-
nec v Cařihradě oznamuje, že následkem pro-
vedených už oprav v makedonských poměrech
značné zlepšení nastalo. Anglická
vláda jednala již s Rakouskem a Ruskem ve
příčině mandátu jejich civilních je-
dnatelů a docíleno v té věci us poko-
jivé shody. Má býti proveden jenom plán
finanční reformy za mezinárod-
ního dozoru. Tento plán byl obsažen v
nótě, jež turecké vládě dne 8. května byla do-
dána, ale požadavky velmocí byly
sultánem zamítnuty. Velmoci však žá-
dají vytrvale, aby sultán dal jinou odpověď. —
Markýz of Lans downe pokračuje: Mandátu
civilních jednatelů nerozuměli jsme nikdy tak,
že by se jim bylo udělilo zmocnění pro všechny
časy, kteréž by jenom od času k času se ob-
novovati musilo, avšak nebyli jsme nikdy toho
mínění, že by Rakousko a Rusko po dvou lé-
tech z přiznaného jim postavení měly býti
vytlačeny. V nótě ze dne 8. května obsa-
žené návrhy značí dalekosáhlý krok k zabezpe-
čení nejenom účinné kontroly makedonských f-
nancí, nýbrž také obecné kontroly mezinárodního
rázu. Ministr skončil svoje vývody odmítnutím
návrhu, aby Anglie jednala bez ohledu na jiné
#8
alto_textblock
#8
velmoci.
#9
alto_textblock
#9
Z anglické sněmovny poslanecké.
Z Londýna, 18. července. (C.-B.) Odpoví-
daje na dotaz ohledně úlev vývozních pro různé
uhelné a železářské společnosti, pravil státní
podsekretář obchodního úřadu Bonar Law, že
nezamýšlí učiniti ministerstvo obchodu žádných
#10
alto_textblock
#10
kroků.
#11
alto_textblock
#11
Venní zprávy,
#12
alto_textblock
#12
— »Počešťovací akcí« jest podle »Bohemiee
když svaz čes. obchodních gremií v Čechách
zahajuje akci k tomu konei, aby český obehodní
svět ve styku s rakousko-uherskými zeměmi, ob-
zvláště pak s Vídní po česku si dopisoval a také
o to se zasadil, aby se mu česky psalo. To
prý ta »česká rovnoprávnost«, kterou prý Češi
chtějí uplatniti ve všech oborech a která nie
jiného prý neznamená, leč úplné počeštění.
»Bohemia« píše naprosto bezmyšlenkovitě. Kdo
se počeští, když budou čeští obchodníci psáti
po česku a jen české dopisy přijímati? Ten
český obchodník? Anebo snad dokonce Ví
deňan, který, aby udržel obehodní spojení
s českým odbytem, velice ochotně připojí se
k přání českého svého velkopdběratele? Toť už
to němectví v Rakousku je pra — choulostivá
národnost a takové bytelnosti jako jarní sníh.
Na brněnském předměstí nesmí být zřízena
česká universita, poněvadž znamená počeštění
Brna a tím už počeštění Vídně a jako nevyhnutelný
následek i samo počeštění Dol, Rakous! Český
obchodník nesmí česky dopisovati, neboť česká jeho
korrespondence znamená počeštění německého ob-
chodu a k tomu úplné! To že by dokázala ta
— česká troška obchodní, k jejímuž soustavnému
snižování první učenci německých universit zná-
silňují šlechetnou vědu statistiku? Jinak jest
velmi nepředloženo, spílati obchodní české rov-
noprávnosti jazykové už v samých jejích plen-
kách. Co by tomu řekla »Bohemie«, žeji
Němci provádějí, kde v tom svůj prospěch vidí,
sami? Německé listy a právě ty nejzuřivější,
kteréž na předních stranách doporučují vyhu-
bení českých menšin svých měst klaekem a ka-
menem, anebo aspoň obchodním boykotem, bý-
vají plny inserátů, jimiž němečtí detailisté v ně-
meckých městech hledají zručné krámské síly
»Kenntnís der böhmischen (n i kol
#13
alto_textblock
#13
»tschechischen«) Sprache notwendig« (»Znalost
češtiny nutná«). Proč by nemohli vídeňští ob-
chodníci vydržovati pro své české velkoodbě-
ratele české korrespondenty? V celém něme-
ckém světě našem lze pozorovati neobyčejně
prudké hnutí pro naučení se českému jazyku
— nedávno německá universitní mládež praž-
ská vyslala k svému senátu žádost za zřízení
české stolice na universitě, schválenou dokonce
i samým drem. Wenzeslausem Tittou v Třebe-
nicích. Ovšem z důvodů načisto nejsobečtějších.
A českým obchodníkům mělo by se bránitiv
užívání vlastního jazyka ve svých obchodních
stycích!
— Velké mravní rozhořčení českobudě-
jovického Němectva vyzírá z německého tisku
tamního. O poslední matiční slavnosti česko-
budějovické (při níž vstupné na místo slav-
nostní zaplatilo 9615 osob) velikému úspěchu
těšil se žert, jímž vůči radnici ulevila si trýz-
něná, ale vtipná česká duše budějovická. Pro-
dávány tu u velikém počtu lístky s nálezem
správního soudu o zrušení taschkářských mě-
šťanů budějovických v černém rámečku. Z toho
vzúpělo utištěné Němectvo v Č. Budějovicích
nářkem, jemuž výmluvných slov propůjčil ně-
meckonacionální list místní, důkaz, že pa-
škvil zasáhl citelně radniční velkovýrobnu
čestných i nečestných měšťanů. Co prý
by řekli Angličané, kdyby se jim do rukou
dostal podobný lístek, ptá se »písmovedoucí«
německého lístku, na nějž anglická návštěva v
Č. Budějovicích učinila patrně dojem velmi hlu-
boký. Kdyby se Angličanům, pro politickou,
zvláště volební satyru velice vnímavým, vyložil
vznik úmrtního lístku, věštícího hromadnou ka-
tastrofu neslušnosti, násilí a zvůle na budějo-
vické radnici nastolené, podivili by se velice,
ale úžas jejich by vzrostl do nesmírna, kdyby
se jim řeklo, že po takovém světitém skandálu
neslušná zvůle na radnici česko-budějovické pa-
nuje dále, jako by se nebylo nic přihodilo, ba
ještě více, že dává ve svých listech (»Volks-
zig.«) drze prohlašovati, že obec má právo,
jmenovati si třeba tisíc občanů, účel že prý
je tu věcí vedlejší, a pakliže hromadné jmeno-
vání měšťanů v Č. Budějovicích vzbudilou
Čechů rozhořčení proto, že měšťané byli jmeno-
váni k účelům volebním, možno prý tento ž el
s chladným úsměvem přiznati. Tento
cynismus je možným jenom tam, kde nestoud-
nost německá dostoupila svého nejnádhernějšího
rozkvětu, v Č. Budějovicích. Češi budějovičtí
ovšem nepřestanou na své úsilovné snaze za
svým právem a dá bůh, že Němcům co nevidět
jich chladný úsměv po čertech zahořkne!
— Nová siudentská noclehárna v Starém Městě
u Landštýna byla v těchto dnech v hostinci p. Ště-
betáka zřízena. Stalo se tak péčí jindřichohradeckého
odboru klubu českých turistů, aby studujícím a turi-
stům vůbec aávštěva památného a malebného hradu
Landštýna se usnadnila. Staré Město, od Landštýna
jen 1 a půl hodiny vzdálená osada, jest osada ně-
mecká, ale p. Štěbeták jest upřímný Čech a dobře a
levně obslouží každého turistu. I větší počet turistů
může v jeho hostinci najednou přenocovati. Ovšem
třeba zavděk vzíti ložemi z nouze. Noclehárna jest
normálně opatřena 4 lůžky pohodlnými. Doporučuje
se, aby návštěva ohlášena byla p. Štěbetákovi kor-
respondenčním lístkem.
— Posluchačky českého paadagogia přepadenyu
Černého jezera, »Plzeňské Listy« oznamují: V minu-
lých dnech uspořádalo plzeňské obecní dívčí paeda-
gogium za dozoru sil professorských společný výlet
na Špičák. U Černého jezera, nadšeny krásou pří-
rodní, chtěly si žákyně zapěti naši hymnu »Kde do-
mov můj?« Ale sotva že počaly pěti, vyrazil z blízké
restaurace německý hostinský a s ním i jeho syn a
jali se nadávati i vyhrožovati žákyním nejstrašněj-
šími slovy. V tom už tu byl také panský hajný, jenž
vrazil mezi nic netušící dívky, jal se je kopat (!), bít (i)
a řval potom, že je postřílí! Při tom vydatně mu po-
máhal i německý řídící učitel (!) z Nýrska, jenž vů-
bec počínal si jako zběsilec. Přítomní čeští professoři
musili vynaložit všechnu energii, aby zuřivce zkrotili
a žákyně uchránili před největšími brutálnostmi.
Sami bavorští důstojníci, kteří tu právě meškali, od-
suzovali násilnictví německé způsobem co nejostřej-
ším a dodali, že v Bavorsku by v případě tom za-
kročily na ochranu obecenstva co nejrozhodněji pří-
slušné úřady. My čekáme také, že státní zastupitel-
ství dá vypátrati tyto zběsilce německé, z nichž ně-
kteří i život českých dívek ohrožovali.
— Advokát defrandantem. Z Brna se nám te-
legrafuje: V Novém Jičíně dostavil se advokát dr.
Kamil Budík z Bystřice pod Hostýnem k soudu a
udal na sebe, že zpronevěřil peníze svých klientův
obnosu 44.000 K. Byl dodán do vazby ke krajskému
soudu a nad jeho jměním prohlášen konkurs.
— Průvodčí spadl s vláčného vozn. Vzrušující
případ stal se včera o 7. hod. večerní na hlavní třídě
v Holešovicích. V tu dobu jel do Prahy motorový vůz
elektrické dráhy s vozem přívěsným č. 248, na němž
vykonával službu průvodčí A. Kaufmann. Nedaleko
holešovické pošty při přestupování z jednoho oddě-
lení vozu do druhého narazil na prkenní pažení, ohra-
ničující několikametrovou jámu kanalisační, a byl
stržen na dlažbu. Průvodčí utrpěl pádem četné od-
řeniny a podlitiny. Obsah služební brašny se rozházel;