ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a917eb30-660c-11dc-8e8a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
14. května 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 132.
#5 alto_textblock #5
tolik, že v městech všecko hladoví a že vy toho ne- dbáte, pak je opposíče polská vůči vám oprávněna. ba posvátná. Vy musfte býti uklizeni a také budete uklizeni. Vydáváte-li se ve Vídni za výkvět polského lidu, pak nemohu najiti dosti slov, abych proti takové nedůstojně politice vaší protestoval. Nevěříte-li mně zeptejte se lidu sami. Můžete donutiti židy, aby vám obětovali své svědomí, protože jsou na vás závisl a protože mezi tímto lidem není bohužel politických charakterů. Mluvíme-li o nouzi způsobené živelními pohro mami, bylo by špatností, kdybych byl nebyl. pro- mluvil o hladovících dělnících v Haliči a nebyl při- pomenul vládě povinnosti vůči nim a statisícům lidí kteří nemají, co by jedli, kteří se živí jen krádeží žebrotou a revoltami z bladu. (Hlučná pochvala.) Předseda: Uděluji posl. Daszyňskému důtku za slova, kterých užil proti členům polského klubu Předseda volal řečníka k pořádku pro urážku člena sněmovny, jemuž vytýkal nepoctivost. M.-p. dr. Körber líčil příčiny bídy mezi sta- vebním dělnictvem lvovským a prohlásil, že sám nařídil lvovskému místodržíteli, aby bez meškání použil úvěru na vodní a silniční stavby. Hned po velikonocích začala se stavěti budova pro univer- sitní knihovnu. Mnoho stavebních dělníků zdráhalo se příjmouti práci při vodních a silničních stavhách a proto nebylo možno nezaměstnané dostati do práce. Vláda dala ko disposici také peníze na stavbu Ivovského nádraží a mimo to naskytne se také pří- ležitost k práci, až se bude pokračovati v loni za- počatých stavbách z nouze. Vláda učinila, co bylo možného za nynějších okolností a proto nemůže do- pustit, aby ne haličskému mísiodřžiteli vyčítalo nějaké opomenutí. Míslodržitel vynasnažoval se vše- možně o zlepšení zemských poměrů a o žádoucí pomoc. Ani on — minist. předseda — ani místo- držitel nejsou zodpovědni za novinové zprávy o do- mnělých jejich protivách. Oba jsou si vědomi, že mají pracovati společně v zájmu země. Posl. Gniewosz ve věcné poznámce protesto- val proti vývodům posl. Daszyňského a prohlásil, že lvovské nepokoje byly sosnovány. Řečník, jenž byl často přerušován, zastával se dále polského klubu Také on přeje si, by špatné bylo stiháno a vykoře- něno, avšak nesmí se jen co je špatného vidělia generalisovati. (Pochvala mezi Poláky.) Věcné opravy přednesli také poslanci Czaj kowski, Wielowiejski a Klofáč. Posl. Klofáč ukazuje v české části své věcné poznámky k tomu, že bylo dovoleno posl. Gniewo- szovi miuviti celou řeč pod rouškou Iaktické po- známky, jiným však, že se se to nedovoluje a že se po té stránce jeví strannictví presidia. Pokračuje pak německy, upozorňuje řečník vládu na nouzi. která je v okresích hlinském, litomyšlském, žambe- reckém a skučském a praví potom: Užívám této příležitosti k prohlášení, které činím jménem vlast- ním a svých přátel v ten rozum, že laké vodní stavby pokládáme stavbami z nouze a že daleko tudíž od nás úmysl nesouhlasiti za jistých okolností s před- lohami, které se těchto staveb týkají. Naopak před- lohy tyto, které jsou s to, aby zabezpečily pracují- címu českému lidu trvalý a výnosný výdělek ve svém domově, budeme jen podporovati, by tento český pracovitý lid nebyl nucen se slěhovati a v ci- zině hledati živobytí. (Pochvala u přátel řečníkových.) Posi. Daszyňski — rovněž k věcné opravě — odmíti vývody posl. Gniewosze a pojednával ze- vrubně o baličských zlořádech. Udávají-li se podvody a švindle v jiných zemích, v tak nešťastné jakoje Halič díti se nesmějí. Vyčitá šlechticům, že jim ani nenapadá odstraniti nynější nedostatky. Posl. Fresl ve věcné poznámce žádá, by se rolnictvu dostalo podpory z peněz na úlevu nouze poskytnutých. Konečně opravoval vývody Daszyňského také posl. Wielo wi ejski. Referent poslanec Steiner ve svém doslovu litoval, že z debaty o výpomoci v nouzi vyzněla žalostná debata politická a doporučoval výborové návrhy. Následujícím hlasováním výborové návrhy byly schváleny. Polom vykonány volhy: 37členného výboru zdravotního a člena školského výboru a přešlo se k zevrubnému rokování o výborové zprávě stran zvýšení lihové daně Při čl. 2. ujali se slova posl. Thurnher vládní zástupce, odb. přednosta Jordasch-Kochi, jenž rozbíral dopodrobna minorilní návrh Thurn- herův, aby byla prosta dodatečné daně také kořalka, vyrobená z vlastních hospodářských podníků pro domácí spotřebu. Této změny není třeba, proto že domácí nápoj dle platných zákonů je prost daně. Řečník souhlasí s Kathreinovým návrhem, aby pá- lené lihové nápoje, jež zaslány budou z Uher do Rakouska před 1. zářím t. r., avšak dojdou sem až po 1. září, podléhaly dodalečné dani. Borčičovu ná- vrhu, aby se ustanovila dodatečná daň 10 h a Wag- nerovu na zmírnění trestních ustanovení opřel se. Posl. Foerg navrhl konec debaty, což bylo přijato a rokování přerušeno. Posl. Procházka byl přihlášen k dotazu, ale jsa mimo zasedací síň, přišel o slovo. Konec schůze o 8. hod. večer; příšti bude zejtra o 11. hod. dop. a bude se pokračovati v dnečním jednacím pořadu.
#6 alto_textblock #6
Politické zprávy domácí.
#7 alto_textblock #7
V Praze, 13. května. (Z uherské sně- movny.) Dávno připravovaná změna uherského zákona o neslučitelnosti poslaneckého mandátu
#8 alto_textblock #8
=
#9 alto_textblock #9
do hloubky, kde rychle do vody se spustivše, drželi se pevně ohonu, a mírnými šlehy po hla- vách koní ku protějšímu břehu je poháněli. Otu- žili synové přírody jektali ještě řádně zuby. když tryskem od břehu za námi přijeli — voda Jeniseje má tu svěžesť dobré pitné vody. Za Jenisejem jsi již beze sporu v čínske říši, v zemi Uranchů. »Uranchi« znamená »odervanci«. Pověst praví, že jsou potomky rodin, které neopustily vlasť, když celý kmen na západ se stěhoval Jsou Mongolci a příbuzní Tatarům, jakž z po doby řeči vysvítá. Jest jich prý něco přes 30.000 hlav, určitě však nikdo neví. Obývají pruh země větší království če- ského s Haličí a Bukovinou, stepní kraje mez Sajánským hřbetem a pohořím Tannu-ola. Živí se zvláště chovem dobytka, a jen na podzim zimu do hor se stěhují. Část žije též celo- ročně v horách východního hřbetu od lovu zvěře i ryb n chovem losů. Uranchi, jinak Sajoti jsou většinou postavy prostřední — jen několik velkých mužů jsem uzřel — ženy jsou vesměs malé. Žlutá ple jejich jest temnější čínské, také oči jsou méně kosé. Muži holí si hlavu až po temeno, od- kudž krátký cop na šíjí splývá, holení však děje se jen před slavnostnějšími přiležitostmi. Obyčejně hustý podrost hlavu pokrývá. Ženy. muži i děti jsou všichni bez výminky černo- vlasi, leč vlasy nemají lesku. Mužové jsou většinou bezvousí, jen starším zdobí (!) velmi řídké strniště ret a líce. Muži i ženy nosi kalhoty, v létě kratší, z barevné bavlněné látky, v zimě další z kozi kůže se srstí. Pro »parádu« mají modré až k zemi sahající kabáty, proti chladu pak pro léto i zimu dlouhý kožich. Kožešinová čapka zvláštní pěkné formy doplňuje s botamí z vy- dělané kozí kůže oděv mužů — ženy hlavy nepokrývají, vlasy v rulíky zaplétajíce. Po domácku a při práci jsou v létě muži i ženy od pasu nazí. Děti do 12 let mají jen proti rannímu a večernímu chladu nějaký hadřik přes plece. Také přísti a tkáti se dosud ne- naučili. Nevědí, co je košile. Jsou šamán-
#10 alto_textblock #10
s některým zaměstnáním dostala se dnes ko- nečně do sněmovny. Před tím vzata vládní před- loha o neslučitelnosti na přetřes v liberálním klubu, v němž neočekávaný odpor Kol. Szella proti některým ustanovením nového zákona vzbu- dil pochopitelný rozruch. Již dávno se mluvil o neshodách mezi přívrženci bývalých minister- ských předsedů Kol. Tiszy a Banffa a přívržen i nynějšího předsedy Kol, Szella, k nimž v prvé řadě patři členové bývalé národní strany, která se po pádu Banffově sloučila se stranou libe- rální. Vystoupením Tiszovým proti předloze o in- kompatibilitě, kterou, ač byla připravena již předešlým kabinetem, vláda Szellova přijala za svou, neshody tylo byly veřejně potvrzeny. Aby tedy bylo úplně jasno, svolána schůze liberál- ního klubu, aby zaujal určitě postavení jak ku předloze, vypracované sněmovním výborem, tal i k opposičnímu mínění Tiszy a jeho stranníků. Povšechný rozhovor o nové předloze trval v klubu dva dni (v sobotu a v neděli) a zúčastnili se ho vyníkající členové všech klubovních frakcí, ne vyjímaje samého předsedu ministerstva. Prvý ujal se slova Kol. Tísza a prohlásil bez okolků, že návrh zákona nepokládá za šťastný. Nemůžeť schvalovati, aby se z činnosti na poli státního hospodářství vylučovaly osoby jež tam dosud působily na všeobecný prospěch. Při tom shledal, že návrh zákona neměří všem stejnou měrou. Osobám, zabývajícím se pěstěním tabáku a zúčastněným při lihovém kontingentu. nebere se passivní volební právo, ale účastnie finančních podniků vylučují se z volitelnosti. Jest také proti tomu, aby se nový zákon rozšíři i na sněmovnu magnátů. V celku ničeho ne- namílá proti předloze, ale přeje si, aby byla opravena v podrobnostech a v té věci si po- nechává volnou ruku. Hned po Tiszovi mluvil Kolom. Szell. Pro- hlásil, že nepokládá předlohu za nezměnitelnou v podrobnostech, ale stojí na tom, aby nový zákon neodporoval v ničem všeobecnému zákonu o neslučitelnosti z r. 1875. Budou-li některé osoby ze světa finančního novým zákonem ze sněmovny vyloučeny, bude to sice nemilé, ale zákony se nemohou dělati se zřetelem na osob- nosti. Vláda nechce prý činiti nátlak na nikoho, ale poněvadž jednou rozřešení této otázky při- jala do svého programu, musila by zamitnuti předlohy pokládati za svůj neúspěch, jenž by ji nedovolil setrvati na dále v úřadě. Těmito dvěma řečmi vysvětleno stanovisko obou hlavních stran liberálního klubu. Do de- baty zasáhli bývalý ministr Hieronymi a hrabě Štěpán Tisza ze strany přivrženců Tiszových, hr. Széchenyi, hr. Alb. Apponyl a Desíder Szi- lagyi se strany přívrženců Szellových, načež při- stoupeno k podrobné debatě o prvních odstav cích předlohy, jež klubem schváleny. Ony od- stavce, proti nimž se strany Tiszovy vysloveny pochybností, dosud v klubu neprojednány. Na všechen způsob vyřízení zákona o inkompati- bilitě, jenž pro svou přisnost nemá sobě rovna v žádném jiném volebním řádu, bude důležilo nejen pro složení liberálního klubu, nýbrž i pro přiští všeobecně volby, neboť, bude-li záko přijat, asi třetina dosavadních poslanců bude nucena buď se vzdáti svého zaměstnání, aneh kandidatury do sněmu. Ze Zadru, 11. května. (Vlachové miz v Dalmacii.) »Nar. List« obdržel zprávu z Jelše na ostrově Hvaru, že v tamní obe Vrbovsku obecní správa, jež se nacházela dosud v rukou vlaských, přešla do rukou chorvat- ských. Vrbovska v okrese starogradském byla předposlední bašta dalmatských Vlachů. Nyní jim zbývá jen poslední a tou je hlavní město Zader.
#11 alto_textblock #11
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. května. Dopis z Bulharska. V Sofli, 7. května. Všichni rozvážní a vla stenečtí Bulhaři jsou pobouřeni skandáty, které ztropili studenti zdejší vysoké a kresliřské školy protestujíce proti postavení pomníku Caru Osvo- boditeli. Za záminku si herou, že demonstruji proti Rusku, že zakročilo proti výtržným studu- jícím. Když rakouská vláda za místodržitele hr. Fr. Thuna zavírala a odsuzovala studenty z »Omladiny«, bulharští jejich kollegové ne-
#12 alto_textblock #12
ského náboženství, fetišisté. Hlavní kult jes obcování s duchy, jež prostředkuje čaroděj — šamán. Onemocní-li někdo, jde k šamánovi, aby podstoupil boj se zlým duchem. Ten navléká na sebe fantastický oděv, plný kouzelných před- mětů, do rukou bere velkou tamburinu, mručí, kroutí se, vykřikuje, na zem padá, do bubnu tluče jako posedlý, obzvláště, může-li dobrou odměnu očekávati. Zemře-li kdo, šamán duši jeho doprovodí do říše duchů přes sedm údolí, sedm řek a sedm hor, plných hrůz a překážek. Dá mu to celou noc práce, ačkoliv na zpáteční cestě z říše duchů má k službám velikého kouzelného pláka. Příbuzní zemřelého sed kolem a s hrůzou i s požitkem sledují počí- nání muže, jenž zdánlivě jsa přílomen, ve sku- tečnosti s mrtvým předalekou cestu koná. Sajoté žijí v mnohoženství, liší se všal od mohamedánů, neznajíce žárlivosti. Jsou národ pohostinný a rádi hostu nabídnou co sami mají. I přenocování je volno, při čemž jedna z žen hostu k posluze bývá. Obyčejná jídla, nehledé ani k tomu,ž jedí rukama všickni z jedné mísy, jsou tak protivné chuti, že vyhýbal jsem se příležitosti všeho pozvání. Své příjemné kutě pod vlast- ním stánkem nebyl bych také ani za bouře ne- vyměnil za nocleh v jurtě. Doroste-li mladý Sajot, obhlédá se po první své družce pro život. Kupuje si ji o jejího otce za 300 až 500 bělčích kužek. Dle našich peněz asi za 30 až 50 zl. (bělky jsou tu o polovičku lacinější nežli u Minusinska)a sice na roční splátky. Otec mladého manžela dá synkovi potřebné houně a on si postaví ně- kolik kroků od jurty otcovy jurtu svoji. Je-l dobrým hospodářem, přikupuje si znenáhla dalsí ženy, získávaje pracovních sil. Tam, kde Sajoti živí se většinou lovem děli se o čerstvé maso celé sdružení jurt. Jen kůži podržuje lovee sám. Peněžní jednotkou v Uranchaidu, jak už naznačeno, je bělčí kužka. I daně, jichž an Sajoti ušetřeni nejsou, odvádějí se v bělkách
#13 alto_textblock #13
učinili žádného projevu proti Rakousku. Jes očividno, že vzdělávající se mládež bulharská podlehá cízím a nevlasteneckým vlivům. Dobře jim praví »Bevepna Ioma«: Žádný normálný člověk nepochopí, co společného má památk a zásluhy cara Alexandra Il. o Bulharsko s tím co se děje v Rusku, ať je to cokoli. Ale naši studenti chtěji vyslovíti sympatie svým ruským soudruhům. To mohli učiniti už dřív anebo to odložit na dobu pozdější, neměli však spo- jovati tuto otázku s demonstrací proti památce vládce, kterému jsou naši mladí páni povino váni za školy, ve kterých se učí, a za svo bodu, které tak lehkomyslně zneužívají. Urážkou památky Cara Osvoboditele stu dující mládež bulharská stala se podlobnon Stambulovu, jenž prodal kosti ruských vojáků padlých r. 1877 za osvolození Bülharska, Angli čanům na spodium. Četl jsem ve vašem listě seznam make donských Srbův, od členů bulharského Make donského komitétu buď zavražděných neho ra něných. Pokládám za svou povinnost učini k němu poznámku. Že bulharský Makedonský komitét na Srbech makedonských spáchal mnoho vražd, nedás zapříti a my toho hluboce litujeme. Ale mezi těmi vykázanými 37 zavražděnými a 21 raně- nými nebyli jen samí Srbové, nýbrž i několik Bulharů, což se vysvětluje tím, že občan- ské rozbroje v Makedonii dosáhly už takového stupně, který se podobá občanské válce. Tu rečtí vojáci a žandarmovén mající dělati po řádek, neumějí dělati rozdil mezi Bulhary Srby a střílejí obojí. Podobně Arnauté neraze- znávají, kdo je Srb a kdo Bulhar, a vraždí šmahem. Řekové nevraždí ještě, ale denuncuj na ty, které si přejou míti sprovozeny se světa. Kromě toho Bulhaři vraždí nejednou své vlastn lidi buď ze msty nebo že odepřeli podporu re- volněným jejich snahám, anebo konečně, že je z lmn pokutují za zradu. Tak mezi zavražděnými za Srby uveden Hadži Jezekiil, převor lešskéhou monastýra,a učitel Krsto Pejev v Gostivaru byli Bulhaři. Ano Hadži Jezakiil byl dokoneo odpůrcem' Srbův aobětavým podporovatelemu bulharské propa- gandy. Ve Skoplji zakoupil velkou budovusod bratří Dabčevých, opravil a věnoval ji bulharské exarchii pro chlapecký pensionát. a- Charakterným pro poměry makedonskéje zavraždění Ilije Pejčinovského. Znalo jsem osobně toho muže pestré a pohyblivé minulosti. Byl katolickým mnichem v Plovdivě (u francouz- ského řádu Augustianů). Jednoho dne uprehl z kláštera, přinutiv vřátného revolverem, aby mu otevřel. Na to se stal učiteleme frančiny n gymnasiu v Sofií a potom školním inspektorem v Burgase. Byl důvěrným přítelem Stambulova. V kartách prohrál veliké sumy, které si bral ze školských fondů. Po pádu Stambulova, svého ochrance, pospíšil si uprchnout, aby se vyhnul soudnímu stíhání. Uehýlil se de Makedonie, kde se stal učitelem bulharské exarchie, a to nej- prve v Solunuj potom v Söru. Ale prozradilo se, že má styky s tureckou policií, pročež byl propušťěn. Stal se potom tureckým policejním úřadníkem v Solunu, kde společné s Tovfikem vyšším úřadníkem policejním, špehoval členy Mkkedonského komitětu. Když jej omrzelo sloužit policii, nabídl se za professora srbského gym nasía v Solunu a byl příjat. Protože minulos jeho byla známa, nelze Srbům neučiniti vý čitku, že ho přijali za »Srba« a svěřili mu vy- chování své mládeže. Pejčinovský byl zavražděn a vrahy jsou patrně členové Makedonského ko- mitétu. Ale takových oběti jest nejménlěl nnvobo dlee e tovati Mezi zavražděnými uveden také Christe Cica z Djivdjelie. Ani on nebyl Srb, a neby ani Bulhar, nýbrž Cinear, ' turecký špicl. Stej ného druhu je přepadení Cinesra Michala Hadž Pope (nikoli Popoviče) v Bítolji.
#14 alto_textblock #14
Ip.
#15 alto_textblock #15
o
#16 alto_textblock #16
se Evropské pošty v Turecku. »Hooe Bpea« odsuzuje Turecko za bez- ohledné vystoupení proti ovropským poštám v Cařibradě, ale při tom dává šleh i Německu a německému císaři. »Vzpoura turecké vládyje výsledkem německé politiky na březích Bosporu. Stálé koketování se sultanem, bezpočotné te- legramy, posílané z Berlína při každé příleži- tosti, všecky ty věnce na hirob Saladinův, fon- tány pro pokochání pravověrných, vše to za činá přinášet ovoce, avšak ne to, které očeká- vali Němci.«
#17 alto_textblock #17
Nacionalistický nový orgán „Drapeau“, Právě vyšel v Paříži nový velký francouzský list, barvy nacionalistické, směru Déroulědova jemuž dali jeho zakladatelé jméno »Le Drapeau« Mezi své stálé spolupracovníky čítá muže vel kého politického rozhledu, zvučného literárního jména a čistých rukou. Jest to podivný psycho- logický zjev. Mezi tím, cp listy směru proti- nacionalistického překonávají těžkou chronickou krisi, jsouce nuceny zvyšovati předplatné i ceny ve drobném prodeji, listy všech směrů naciona listických, od reakcionářské »Gazette de Frances až k pokrokově republikánské »République« Méli nově, prospívají a svůj obsah rozšiřují. Ovšem povaha lidu francouzského jest těkavá, než tolik můžeme směle tvrditi, že, potrvá-lí toto smýšlení a poroste-li, jako až posud, příští všeobecné volby odstrani ministerstvo páně Waldeck-Rous- seauovo, je-li existence jeho až do té doby po jištěna, z arény politické. První číslo nového listu jest vypraveno p způsobu franeouzských žurnálů a přináší dva velmi pěkné články, jeden od ředitele listu Mau rice Barrěsa a druhý od Pavla Déroulěda, jenž v tak zvané »Tribune des Proserits« pozdravuje své čtenáře ze svého vyhnanství. K historii vzniku tohoto denníku podáváme co píše zpravodaj pařížský německé »Kölnische Zeitung«, jenž praví: »Na skvostném boulevardu de la Madeleine poděl nádherného domu, skvěje se obrovský plakát, oznamující obnovu a přeměnu v denní famosního šovinistického žurnálu páně Dérou lědova »Le Drapeau«. Vypravuje se o ohrom ných sumách, jež jsou listu tomu k disposici A proto se také nedivíte, že se redakce a admi nistrace mohly etablovati v této elegantní čtvrti Nacionalisté peněz nemají a proto otázka velm zajímavá: Odkud tyto peníze ?. Než doufáme
#18 alto_textblock #18
že bude brzy rozřešena ve smyslu starého pří sloví: »Cui prodest ?e Na tuto německou zvědavost dala redak řádnou odpověď; »Od Německa zajisté ne !« Jinak ale, jak jsme již děli, většina list francouzských trpí finančním nedostatkem. Minuiy měsíc měl býti prodán »Sicle«, list, jenž druhuy býval velmi rozšířen a vážen. Praví se, že affér Dreyfusova, ve které tento žurnál hrál velm vynikající úlohu, obhajuje bývalého kapitána. způsobila mu ztrátu celé polovičky abonentů. jichž čítal asi 18 tisíc. Jen největšímu úsil jeho vrchního ředitele p. Yvesa Guyota se po dařilo list zachrániti a jeho existenci na tři léta prodloužíti Tyto dny se prodával jeden z nejstaršíeh listů pařížských, royalistický »Soleil«, vždy dobře zpravený a pečlivě redigovaný. K prodeji veřej nému sice nedošlo, ale list přešel v majetel strany royalistů, jejichž jménem p. hr. de Muyo de Lupé za žurnál veškeré dluhy zaplatil a b valému majiteli p. Filipu Hervé-ovi 50:000f jako odbytně vyplatil.
#19 alto_textblock #19
Shor obecních starších král. hlav svd o města Prahy
#20 alto_textblock #20
nokračoval včera ve schůzi ze dne 6. t. m. za úča slenství nepříliš velkého. Z předmělů, jež měl vyři- diti, schválil bez debaty známou již resoluci v zále- žitosti kanalisování řek a úpravy vod ních cest v Čechách a vzal na vědomí zprávu o schválení koupě zahrady Klnského a sou- sedhích pozemků ohcí smíchovskou. Návrh, kler kiní učinil obecní starší p. řed. Šubert, aby zn- zornil se v ní ráz života lidu českoslovan ského aveškera příroďa zemí českoslo vanských, doznal všeobecného souhlasu. Dlouhů, unavující debata rozpředla se o návrh na schválení projaktu stavby čisticí stanice kanali sační. Podnět kní zavdala řeč a návrh obec. stan p. Schillera, jehož osud byl však neklamným již na jejím počátku. Dlužno podotknouti, že schůze k vůli« předmětu tomůto zúčastnil se též stavebni rada p. Lci n dil e s vrebním inženýrem p. Heinemannem, a inž p. Ryvolou Včerejší schůze schválila konečně také návrh aby definitivním indůstriálním učite kám nla českých obecnýchi a měšťan- ských školách povolilo se 209% příby tečně. Sbor přešel po zahájení schůze hned k projed návání jednacího pořadu a schválil bez debaty jed nomyslně návrh rasoluce v záležitosti kanalisován řek a úpravy vodních cest v Čechách Ke zprávě o schválení koupě zabrady Kin skěho a pozemků sousedních obcí smí chovskou ujal se slova obecní starší p. F. A. Suber Přeje si,hy zahráda byla hojně navštěvována, čehož se docilí, bude-li k jejím krásám připojeno, co by vá- bilo obecenstvo domácí i cizince. Má na mysli, eo zřídil si jenom Štokholm, který znázornil život lidt skandinavského. V Kinského záhradě a na Nebo- zízku nechť zřidí se národopisná výstava českoslo- vanského lidu, ktará vyžadovati bude nepatrného nákladu, protože Nátodopisné museum přenechá j všechny své věci, jež umistily by se ve viile a kromě toho postaví v zahradě sNárodopisnou společnosti dvě nebo tři slavení. Dáte nechí zřídí set vo zahrad sbírka všech nerostů a pěstují se všechny rostliny zemí koruny české. Řečník navrlrůje, aby sbor vyslovil závadní sou- hlas, by v dorozumění s obeí smíchovskou znázorni se v bývalé zahradě Kinského rázni života česko slovanského lidu a veškerá příroda zemí česko- slovanských. Obecní starší, pan Březuovský vítá návr tento, ale podotýká, že provéstí se musl společne s okolními obcemi a zemským výborem. Žadá, b obecní sady nezřizovaly se v rázu secesse a dozorě komise by se postarala, aby stromoví v nich se ne pustošilo a postarala se o záruku, by nájeme v sadech neměnily jejich názvů, jako stalo se na Štvaníci. Zpráva městské rady vzata na vědomí a návr pana ředitele Šuberia odkázán měslské radě. Městská rada navrhla, by schválil se projek stavby čistíci stanice kanalisačn nákladem 1,850.000 K, a by náklad tento opatřils půjčkou. Obecní slarší pan Schiller nesouhlasí s ná vrhem na stanici s čistěním cestou přírozenou a do vozuje, že fevnějším bylo by čištění mechanick s použitím chemikalií. Dovolává se zkušeností na- bytých ve Frankfurtě, kde vláda nařídila, by př čistění výkalů, jež dělo se původně cestou přirozenou, použilo se chemíckých prostředků. Navrhuje, by se záležitosť tato odročila na čtyři neděle a olázáni byli jiní znalci o mechanickém zpracování kalu. Úbecní statší pan Hudl prohlašuje, že po s- bolním vysvětlení stavebního rady pana Lindleye hlasovati bude pro návrh městské rady. Kdyby po- užívalo se při čistění chemických prostředků, zniči se vody ve Vltavě, otráví se voda obyvatelstvu n dolejším jejím toku a výkalů nebude pak nikdo kupovati. Vrchní inženýr pan Heinemann vysvětluje přednost čistění cestou přirozenou a dovozuje čísli- cemi nevýhodnost čistění mechanického, jak přejes je pan Schiller. Obecní starší pan Kasalický navrhuje odro- čení záležitosti a žádá, by zatím vyjednávalo sese zemědělskou radou, za jakých podmínek a v jakém množství by rolníci výkaly odebírali. Obecní starší pan dr. Vlček táže se pana Schi lera, jaké mechanické čistění chce, zdali s chemnika- liemi, které by chemicky látky proměňovaly, neb jen mineraliemi, jako v plynárnách a jaké množství ji bude třeba. Hlasovati bude pro návrh městské rady Náměstek starostův pan inženýr Neubert uvádí. že o kanalisaci jedná se již po 20 let, až konečn vypsán konkurs na projekt a že již tehdy chemické čistění bylo překonáno. Tím, že se kanalisace dalu do rukou Lindleye, musí se mu věřiti. Řečník vy slovuje se proti odročení. Obecní starší pan Schiller praví, že k čistění použilo by se siranu hlínitého, jehož výroba zejmen v okolf Prahy jest levná. Táže se, zda místodržitelstv povolilo čistění cestou přirozenour a má-li obec zá- ruku, že později nenařídí, aby čistilo se chemikaliemi (Hlasy: Je to povolenoí) Obecní starší pan Vaníček má za to, že otázk čistění rozhodnuta byla již při zadání projektu kana- lisace. (Souhlas.) Většina techniků, mezi nimi i cho- mikové, s nimiž mluvil, vyslovila se pro systém Lind leyův. Hlasovati proto hude pro návrh městské rady Po řeči obecního staršího p. dra. Růžičky přimlouvajícího se za návrh městské rady, schválen návrh p. Kasalického na konec debaty. Ke slovu přihlášení byli ještě obecní starší pp Karel Vlček a Weiss, kteří vyslovili se rozhodně pro návrh městské rady Obecní starší p. Kasalický mění svůj návr ve smyslu, by schválil se návrh městské rady a ulo žilo se jí, by vyjednávala se zemědělskou radou o prodejí výkalů. Při hlasování zamítá se návrh p. Schillera všem proti dvěma hlasům (pp. Schillera a dra. Holubov ského). Návrh městské rady na schválení projektu stavby čisticí stanice kanalisační (cestou přirozenou) ná kladem 1,850.000 K schvaluje se všemi hlasy prot třem (pp. Schillera, dra. Holubovského a Bukovského) Návrh městské rady, by náklad na stanici opatři se půjčkou, přijat byl všemí hlasy proti hlasup Schillera. Starosta p. dr. Srb konstatuje, že dle presenčn listiny přítomno jest 65 členů sboru a že tedy návrhy schváleny byly kvalillkovanou většinou. Návrh na povolení nákladu 1400 K a 3000 K n zřízení kanalisace v ulici u Daliborky se schvaluje Stížnost p. Ant. Vaňhy, maj. domu č. 18—VIl na předepsání stočného z připojení tohoto domu k nové uliční stoce, se zamítá. Městská rada navrhla, aby se zamítla stížnos pí. Marie Bartákové a soudr. na rozhodnutí městsko
#21 alto_textblock #21
u rady, kterým nebylo vyhověno žádosti za povolení k prodejí ovoce u chodníků v Rytířské ulici. v Obecní starší p. Kasalický navrhuje, by s stížnosti vyhovělo aspoň na nějaký čas, pokud ne- vykáže se prodavačkám pražským příslušnicím jiné místo Obecní starší p. Weiss upozorňuje, že o záka prodeje ovoce na zmíněném místě žádalo společen- stvo, protože od 1. června má tam přijíti th s ovocem. Návrh p. Kasalického se zamítá a schvaluje se zamítací návrh městské rady Městská rada navrhla, aby pro vystavovatele n výstavě drůbeže a ptactva, kterou pořádati bude v Praze (v Král. Oboře) ve dnech 16. až 19. května spolek pro chov drůbeže a ochranu ptactva v krá českém, povoleny byly ceny kr. hl. města Prahy 1 stříbrná medaille, 2 bronzové medaille a 2 diplomy uznání. Obecní starší p. Prášek poukazuje k důtez- žitosti těchto výstav a navrhuje, by příště kromě navržených medailií povolily se edměny: 5 dukátů chovateli nejlepšího koně, dvě odměny po 5 duká- tech nejlepším chovatelům hovězího dobytka a 3 od- měny po 5 dukátech za nejlepší mlékařské výrobky. Proti návrhu tomuto vyslovili se obecní stars pp. dr. Vlček a Urbánek. Návrh městské rady schválen a návrh p. Prášk odkázán městské radě. Městská rada navrhla, aby definitivním indu- striálním učitelkám na českých obee- uýchaměšťanských školách povolien bylo 20% příbytečnén ízákladního služného, bydlí-li v Praze, s povinností, vyučovati 24 hodi týdně. Obec. star. p. ředitel Rašín ohradil se prot povinnosti 24 hodin týdenního vyučování, ve klere věci dal mu výsvětlení referent p. radda Běle- hliívek. ceř oč e Návrh městské rady pak schválen Návrh, aby rozmnožen byl podet městských sti- pendií universitních z 20 na 25 tím způsobem, že s na ten čas a postupné roční požitek ustanoví na 490 K místo dosavadních 500 K pro každé sti- pendium; návrh na, uzavření smlouvy s p. Karlem Vaňhou o nájem místností ve staroměstské tržnic na dobu 6 let od 1. května 1901 a návrh na uza- vření smluv s firmou F. Odkolek o pekárnu čís. p. 502—III. a o obytné místnosti č. p. 503, 504a 527—III. v Praze na dobu od 1. února 1902, poku se týče od 1. února 1903 do konce ledna r. 1908 schvalují se bez debuty Schůze pro nedostatečný počet přítomných člen sboru pak skončena.
#22 alto_textblock #22
Nový kamenný most v Praze.
#23 alto_textblock #23
U příležitosti dokončení monumentální slavby nového kamenného mostu u Národního divadla bude nákladem obce pražské vydůna obšírná monografie, již sepsalj inženýr pan Rudolf Kaplan. Monografie podává jasný přehled o historii mostu dřívějšího, ale i obšírné pojednání o počáteích a dokončení stavby mostu nového a bude zajisté milou i poučnou upomínkou. e Nový most kámenný, nazvaný mostem císaie Frbntiška, vystavěn jest na místě řelězového mostu téhož jména. Myšlenka postaviti v Praze přes Vltavu ještě jeden most, poněvadž jediný most Karlův, vy- stavěný v letech 1358—1507 rostoucímu ruchu nedo- stačoval, vznikla na začátku 19. století. V čele akce pro postavení nového mostu stál nejvyšší purkrabí hrabě Kolovrat a po něm jeho nástupce Karel hrabě Chotek z Chotkova v Vojnína. V roce 1827 učinéno provolání k veřejdosti a v krátké době utvořena akciová společnost s 2048 akciemi po 200 zl. Spole- dnost ustavila se 15. prosince 1828, a bylo jí uděleno privilegium k vybírání mýta na mostě projektovaném na dobu 50 let s podmínkou, že po vypršení tohoto privilegia bude společnost povinna most bezplatně odevzdati státu. Později, r. 1865, bylo prodlouženo privilegium do 5. listopadu 1914. Rozhodnutím z dne 27. září 1838 byla stavba nového mostu přes ostrov Střelecký schválena. Plány vypraeovali inženy Bedřich Sohnirch. Stavební práce trvaly půltřetíh roku. Dne 2. a 3. listopadu 1841 vykonány zatěžkací zkoušky za přítomnosti ohromných zástupů obecen stva. Dne 4. lisťopadu 1841 byl nový most řetězový slavnostním způsobem otevřen. Most byl dlouhý 412.74 metru, šířka mezi zábradlími 9 m. Veškeré součásti ze železa kujného vážily 423.800 kg, z litiny železné 121.800 kg. zdivo kvádrové měřilo 4568 m lomové 10.812 m, vápna zpotřebováno 692 m3i písku 3792 m. Stavba vyžadovala nákladu 333.133 zl. 49 kr. konv. mince (699.580 K 25 b). Neuplynulo ani 30 let po otevření mostu řetě- zového, když z kruhů odborných počaly se ozývati hlasy, pochybující o úplné jeho bezpečnosti. Z tě příčiny byl most r. 1870 znalci prohlédnut a zjištěno, že hned původně neměl takovou nosnosť, jaká mu příslušela. Proto byl jízdní řád na mostě obmezen Mezitím jednala obec pražská s akciovou společnost o koupi mostu a smlouvou ze dne 30. prosince 1885 koupila most za 220.000 zl. Hned potom zahájeny porady o přestavbě neb úplné novostavbě mostu V roce 1887 odkoupila obec od státu právo jeho ná- padní k mdstu za 25.000 zl. a vymohla si, že jí pri- vilegium k vybírání mýtného bylo prodiouženo a do 5. listopadu 2004. V roce 1889 usnesl se sbo obecních starších vypsati veřejný konkurs jak na nový most kamenný, tak i železný na místo mostu řetě- zového. Ve lhůtě konkursní došlo 10 návrhů a sice 5 na most kamenný a 5 na most železný. Porota vyslovila se jednomyslně, že třemi návrhy jest úplně dokázána možnost nahraditi řetězový most mostem kamenným. První cenou vyznamenán byl projekt »Budoucnost«, jejž výpracovali pp. inž Josef Janů ( 1892), inž. Jiří Soukup a arch. Ant. Balšánek. Dne 20. dubna 1896 schválil sbor obecních star- ších návrh, aby na místě mostu řetězového, dosud mostem cís. Františka nazvaného, postaven byl nový most kamenný. Ve schůzi dne 26. dubna 1897 schvá- len byl projekt a povolen na stavbu nového mostu a na zřízení mostu dřevěného, prozatímního, nákla 1,633.305 zl. 20 kr. s ustanovením, že tento náklad má se uhradit ze státní suhvence, 2 mill. zl. obná- šející Když místodržilelství výnosem ze dne 26. čer- vence 1897 udělilo obci pražské povolení vodoprávní ke stavbě jak nového kamenného, tak i prozatímaíhe mostu dřevěného, vypsáno řízení ofertní na stavbu obou těchto mostů. Zatímní dřevěný most postaven jest tak, že osn jeho jest rovnoběžná s osou bývalého řetězovéh mostu, spadající v jedno s osou nového kamenného mostu a má od ní vzdálenost 33.55 metru směrem po vodě. Most má 17otvorů, jest celkem 343 metrů dlouhý o volně šířce 7.8 metru, z níž připadá 4.9 metru na vozovku a po 1.2 metru na chodníky. Osm otvor přes rameno staroměstské má rozpjetí po 21 metru, čtyři na ostrově Střeleckém po 19.9 metru a pět poli přes rameno malostranské po 19.2 metru; konstrukc mostní uložena jest na 16 pilířích dřevěných a n koncích na zdích nábřežních. Každý pilíř skládá s z devíti jehel svislých, čtrnácti jehel šikmých, proti působení jednostranného zatížení a mimo to jsou n straně proti vodě i po vodě šikmé jehly, tak zvaně »záporníky«. Jehly kulaté mají tlouštku průměrnou 35 cm., jsou asi 12 metrů dlouhé a vězí v řečišti 3.5 metru hluboko; beraniti se přestalo teprve tenkrát, když po 20 úderech beranem 500—600 kilogr. těžkým měřilo vniknutí jehly jen 5—6 mm. Na těchto jehlách ztužených kleštinami, zavětrováním a stažených svor- níky tak, že vše jest jako souvislý celek, umístěna jsou trojdílná sedla, jakožto podklad nosníků kon- strukce mostové. Chodníky jsou o něco vyvýšeny, z fošen 6 em. tlustých, těsně vedle sebe kladených; po stranách chodníků jest jednoduché, dřevěné zábradlí. K se- stupu na ostrov Střelecký zřízeny jsou jednoramenné schody s odpočívadlem. Most zatimní počal se stavěti dne 1. března 1898 a již dne 11. července 1898 konati se mohla zkouška zatěžkací, odlížením 400 kilogr. n 1 čtver. metr tak, že na chodníky narovnány cihly ve váze zatížení odpovídající, načež na most vjely čtyři povozy s nákladem cihel, váhy před tím zjištěné. Jelikož byl výsledek této zkoušky příznivý, bylol shledáno, že prohnutí v uzlových závěsných bodech při úplném zalížení činilo jen 25—30 mm., byl most dne 13. července 1898 o 12. bodině polední k veřej- nému používání otevřen.