ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 a916a910-66c4-11dc-bfe2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 4. ze dne 4. ledna 1901.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= Bouře v Anglii. Z Londýna se oznamuje Bouře, jež zuřila celý minulý pátek nad průplavem La Manche a nad Anglií, byla jedna z nejhorších. jež od dávné doby byly pozorovány. Na různých částech jižního pobřeži Anglie měly prý vlny vskutku výši hor, takže plavba na průplavu několikkráte byla přerušena. Mnohé lodi vrženy hyly na břeh anebo překotily se v ohromných vlnách a ztráta na lid- ských životech zdá se býti velmi značná. Také na pevné zemi strhány byly s domů střechy a pobořeny zdi. Telegrafní spojení ba i doprava na dráhách byly částečně přerušeny. Blíže Holyheadu vržen byl na břeh liverpoolský parník »Primrose-Hil!« a celá posádka, čítající 40 mužů, zahynula už na jediného muže. Na pobřeží cornwallském utonulo 9 mužů a 4 v průplavu bristolském. Osobní parník »Viktoria«, konající službu mezi Calais a Doverem, byl bouří odtržen od přístaviště, kdy teprve čásť cestujících a zavazadel byla na lodi. Parník nemohl se ve pří- stavu udržet a musil vyplout na širé moře. Parník »Princesse Clémentine«, konající službu mezi Osten- dem a anglickým pobřežím, měl velmi nebezpečnou plavbu, během níž vysláno několik telegramů bez drátu s břehu na loď, jež jest opatřena přístrojem Marconiovým. Navzdor prudkému burácení a kymá- cení lodi zdařila se mechanická reprodukce došlých depeší úplně, čímž nanovo dokázána výtečná zdat- nost tohoto systemu. = Podmořská telefonie. Londýnská »Daily Mail« oznamuje z Floridy, že »Southampton Beli Telephone Company« onehdy provedla několik po- zoruhodných pokusů o podmořskou telefonii s uspo- kojivým výsledkem. Pokusy konány v zálivu mexi- ckém mezi Keywestem ve Floridě a Havannou na Kubě na vzdálenost 100 angl. mil a kabel spojující obě místa osvědčil se býti dobrou pomůckou. Ačkoli způsobilo některé obtíže, zprostředkovati s úspěchem slova různých, rychle mluvených obratů v řeči, bylo poměrně snadno rozumět, bylo-li každé slovo vyslo- veno odděleně a zvolna. »Daily Mail« ujišťuje, že vynikající znalci jsou přesvědčeni, že není daleka doba, kdy bude možno hovořiti telefonicky mezi An- glií a Amerikou. = O novém nálezu papyrů v Egyptě se oznamuje: Oba neunavní angličtí učenci Bernard P. Grenfell a Arthur S. Hunt, jichž jmena spojena jsou skorem se všemi důležítými nálezy posledních let, podnikli také minulé zimy nákladem jedné z univer- sit v severní Americe systematické kopání ve Fa- jumu na levém břebu Nilu, jižně od Kahiry, kdež mumiové hřbitovy poskytly již časté nálezy papyrů. Výsledky předstihly veškerá očekávání. Kopání po- čalo 3. prosince 1899 se 40, později až se 140 děl- níky v okolí Urum el Baragatu, tři míle jižně od města Tutunu, starého Tebtunis. Tamější zříceniny byly domorodci, pátrajícími po papyrech, kteří si z toho již dávno byli učinili výnosnou živnost, dosud skorem ušetřeny, poněvadž to, co se nalezalo na po- vrchu, pocházelo z doby mohamedánské, takže ne- bylo lze tušiti zde pozůstatky z dob starých. Nale- zeny nejprve zříceniny chrámu Seknebtunisa, obdoby krokodilího boha Sebeka, kolem něhož bylo možno poznati domy kněží, v jichž sklepech nalezeny četné svitky papyru, celkem as 200, popsaných řeckými literami ze tří prvních století po Kristu. V lednu
#4 alto_textblock #4
r. 1900 objeven hřbitov v jižní části města s hroby z dob Ptolomaeovců a as s 50 mumiemi, zabalenými v pruhy papyru, vše dobře záchované. Největší a nanejvýš překvapující nález však bylo objevení vel- kého hřbitova krokodilích mumií. Několik tisíc kro- kodilů od největšího v délce více než 4 metry až k malému mláděti nalezeno tu dobře zachovalých. Co však dodává těmto mumiím neskonalé ceny pro archaeologii, jest způsob, jakým byly zachovány. Jsou zabaleny v krásné, dlouhé pruhy papyru, po- kryté řeckými literami, kusy, jež velikostí předstihují vše, co nám dosud bylo zachováno z řeckých pa- pyrů. I vejce těchto posvátných zvířat byla tímto způsobem zachována, neboť mnohé mumie, jež zevně se podobají ostatním, obsahují pod obalem papyru toliko krokodilí vejce. Třeba že vnější obaly namnoze jsou poškozeny vlhkostí a hnilobou, ujišťují šťastní badatelé, že tímto nálezem krokodilího hřbitova po- čet zachovaných řeckých papyrů z posledních tří století před Kristem skorem byl zdvojnásoben. Rozumí se, že rozluštění tohoto nového pokladu,z něhož větší část řeckých kusů poslána byla do Ox fordu, bude vyžadovati ještě delší doby. = Zvláštní vánoční obyčej panuje v Corn- wallu. Camborne, středisko cornwallského hornictví, čítá mezi svými obyvateli četné vdovy a ženy, jichž muži meškají mimo dům. Poněvadž krajina nedovede uživiti obyvatelstvo, ubírají se četní mužové do ci- ziny, do Dacoty, Indie, jižní Afriky, zkrátka, kdekoli jest třeba zkušených horníků. Někteří umírají v ci- zině; jiní zapomínají na své povinnosti k rodiněa tak učiněn den před svátky vánočními v Camborne »dnem vdov«. Vdovy a mnohé z žen, jichž muži jsou nepřítomni, vstanou časně z rána a obléknou se co nejchudobněji, neboť v den před vánocemi není han- bou, přijímati almužnu. Jsou mnohé domy, kde pra- vídelně shromažďují se drobné mince ku podělování v tento den. Vdovy putují ulicemi, některé samotny některé spolu s jinými. U kupců dostávají dárky na penězích anebo v potravinách. Obchodníci s osad- nickým zbožím na př. vždycky dávají šafrán, jejž jako vzácnost ve dnech vánočních musí míti v Corn- wallu i nejchudší. = Proces pro hypnosu. Z Paříže se ozna- muje: Podivný případ projednáván bude v nejbližší době před zdejším soudem. Dva muži, již oba ve značné míře mají moc hypnotisovati ženské, jsou obviněni z četných krádeží a zločinů proti mravo- počestnosti. Do této aféry zapleteny jsou některé dámy z nejlepší společnosti a jakkoli jim bude trapno, budou se musiti dostavit jako nejdůležitější průvodní svědkyně. Značné jejich vnimavosti pro hypnotické umění bylo zločinci nejhanebnějším způ- sobem zneužito. Výslech konán bude částečně s vy- loučením veřejnosti, avšak celá serie podivných zlo- činů bude projednávána veřejně. Oba hypnotiséři mimo jiné použili své moci a přiměli mladé služky, s nimiž se nenápadně seznámili, pohypnotickou sug- gescí, aby pro ně kradly. Béhem minulých týdnů bylo několik služek zatčeno pro krádež. Vyšlo záhy na jevo, že dívky jednaly pod hypnotickým vlivem obou nebezpečných zločinců. Donášely v době noční kradené věci oběma mužům do domu a byvše zatčeny. zapřísahaly se, že jsou nevinny. Někteří známí pa- řížští lékaři, kteří se důkladné byli zabývali therapi suggesce, podnikli s nešťastnými oběťmi obou obža- lovaných zajímavé pokusy, jichž výsledek dokázal,
#5 alto_textblock #5
že dívky vskutku byly s to, provésti každý rozkaz suggerovaný jim v hypnose, několik dní potom přesně v udanou hodinu. Dvaadvacetileté, poněkud chorobné dívce bylo suggerováno, aby se po 20 hodinách pro- bodla. Pak ji probudili. Byly právě 4 hodiny odpo- ledne. Druhého dne o 12. hodině dívka, jež byla potají pozorována, povstala, odložila šití, na němž právě pracovala a chopila se nože, jenž úmyslně byl na stole ponechán. S mocným rozmachem bodla se, poslouchajíc vůle hypnotisérovy, plnou silou k srdci. Kdyby zbraň nebyla bývala dokonale půso- bící divadelní nůž, jehož čepel při nárazu vnikl na- zpět do rukojeti, byla by dívka, poslouchajíc cizího rozkazu, provedlo sebevraždu.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze. Dne 29. prosince 1900: Čejková Marie, manželka truhláře, 31 rok, 1350—II. Dušková Jo- hanna, manželka domovníka, 35 roků, 398—II. Je- dličkova Albina, dcera sluhy, 14 dní, 1141—II. Masch- ková Marie, manželka c. k. místodržitelského rady. 71 rok, 680—II. Doubravská Josefa, vdova po ob- chodníku, 65 roků, 1642—II. Císařovských Aloisie, dcera úřadníka, 20 měsíců, 549—II. Schnobl Václav, býv. kostelník, 83 roky, 1880—II. — Ve vše- obecné nemocnicl: Heim Josef, kočí, 34 roky. Černá Anna, švadlena, 31 rok. Špiclova Anna, dcera kováře, 19 roků. Pohlava Josef, zedník, 48 roků. Foubík Matěj, nádenník, 41 rok. Veselovský Meči- slav, c. k. poddůstojník, 19 roků. Krkavec Jan, vy- čepník, 46 roků. Boskovicová Marie, manželka prá- delníka, 66 roků. Borkovicová Marie, vdova, 66 r. — U milosrdných sester: Dohnalová Veronika, dělnice, 47 roků. Skořepová Karolina, švadlena, 38r.
#7 alto_textblock #7
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V pátek dne 4. ledna. 100. hra v předpl. 4. čtvrtka. Pád Arkuna. Zpěvohra o předehře »Helga« a třech dějstvích »Dargun«. Slova od Anežky Schulzové. Hudba od Zdeňka Fibicha. Konec o 1/211. hod. Začátek o 7. hod.
#8 alto_textblock #8
Svandovo divadlo na Smichově. Začátek o 7. hod. V pátek 4. ledna. Večer čtvrtý a předposlední. 520 Vystoupení komiků pp. Švába a Vanderera. Švábův Sylvestr
#9 alto_textblock #9
Pištékovo divadlo na Král. Vinohradech. V pátek 4. ledna. Začátek o 1/27. hod 46. lidové představení za poloviční ceny. Potrhlý švec.
#10 alto_textblock #10
Máte úplný právě ukončený
#11 alto_textblock #11
román CHOUANI,
#12 alto_textblock #12
tedy objednejte si skvostné deaky platěne za 18 kr., poštou 23 kr. v knihařském závodě Jos. Šrámka v Praze, Školská ul. č. 13. Telef. 2422. Též možno na veškeré předcházející romány desky 48 objednati, jakož i jich vazby se zhotovují.
#13 alto_textblock #13
d
#14 alto_textblock #14
12
#15 alto_textblock #15
9
#16 alto_textblock #16
rád žerty z Fomy Bogdanoviče, s jeho zpěváky a hosti- nami, k velkému zármutku matinky, jež velmi milovala celou rodin Galagajovu. Teta Felisata Borysovna nejela také s námi. V noci byla velká bouře, a ona se leknutím rozstonala. Její panské běhaly celou noc po domě s léky a obklady. Matinka u ní ztrávila větší část noci, ale nechť ji pře- mlouvala jakkoliv, teta oznámila rozhodně, »že ani za ten nejlepší marcipán« se nehne z Tichých Vod. Jeli jsme tedy s matinkou a sestrou. Kereti odjel již včera dáti Galečce francouzskou hodinu. Ačkoliv jsme spěchali, při- jeli jsme do Bogdanovska na mši trochu pozdě. Za ko- stelní ohradou stálo množství různých povozů, od vyso- kého kočáru s erbem se šesti zapřaženými koni, náležejícího generálu Ryndinu, veliteli oddílu jízdy v našem okolí, až do skromného vozíku okresního přísedícího. Pod loubím před kostelem stál lid. Vesele kmitaly se ve žhavém jasu slunečním bílé haleny sedláků, uprostřed krátkých červe- ných kabátů husarů, kteří byli usazeni v Bogdanovsku, červených pentlí, harvínků a máků černovlasých dívek. Protlačili jsme se postranními dveřmi do kostela, který byl naplněn pobožnými jako o největší svátek; veškeré sousedstvo pokládalo za svou povinnost, přijeti blahopřát Anně Vasiljevně. Na čestném místě u pravé kruchty, vy- pínaje širokou a vypouklou hruď, posázenou řády, stál generál Ryndin, ramenatý a zdravý stařec. Jeho husté obočí a černé kníry odrážely se ostře od docela šedivé hlavy. Vedle něho stál Foma Bogdanovič v modrém fraku a nankynových spodkách, chvěje se očekáváním. Sbor na kruchtě se připravoval ku zpěvu. Za zlatými mřížemi oltářových dveří pohybovala se tiše růžová záslona. Modrý dým z kadidla vinul se k otevřenému oknu, po křivém
#17 alto_textblock #17
A šťastný Lev svého štěstí ani netuší; sotva že jsme usedli do bryčky a on se podepřel, spal jako zabitý. Arciť jest mu teprve dvanáct let a mně již minulo patnáct! Naše koně uhánějí tryskem po hladké cestě, vinoucí se jako stuha nekonečnými poli. Svěží vánek nám šlehá do tváře. Jest ticho a kamkoliv pohlédneš, houpají se vysoké, těžké klasy. Temný mráček zakryl kus měsíce. Před námi se objevil ohníček; jsou to vozkové, nocují v stepi a vaří si večeři. Jedeme rychle kolem nich; sotva že postřebnu dva osmáhlé obličeje v beranicích, stažených až na obočí, s píšťalami v zubech, kostnatou ruku nata- ženou nad kotlík, pak vidím širokou hlavu vola a kolo vozu, jasně osvětené plamenem. A tam se opět pohybují nesčísiné vlny klasů, jakoby si sdělovaly jakési zázračné tajemství: tak mlčelivě a vážně se pohybují nad zemí. Zvedneš hlavu — a tam zříš ještě nesčíslnější, tajemnější množství neustále nových a nových hvězd, skteré jakoby z temného nebe se rojily. »Maksimič,« napadá mně, »jest dosud jist, že hvězdy jsou duše spravedlivých, dí- vající se k zemi. A což by mohla býti vlasť Keretiho lepší než naše?« ptám se sama sebe, pohlížeje na svého vychovatele, který vedle Lva spal, »on o ní mluví vždy s takovým nadšením. Ne, to není možná, nevěřím, že by mohlo býti někde lepe než u nás. Vždyť Bogdanovští pěvci zpívají:
#18 alto_textblock #18
Nad krásnou naši Ukrajinu není!« »Není krásnější země« . . . opakuji, objímaje Sylvu, která ležela na přední lavičce bryčky vedle mne, a po- ložil jsem hlavu na její hřbet. (Sylva nás dohonila již v Bogdanovsku.) Zapomenutá otázka.
#19 alto_textblock #19
3