#2
alto_textblock
#2
Národní hospodář.
#3
alto_textblock
#3
zemaědělství
#4
alto_textblock
#4
Obohod
#5
alto_textblock
#5
Prcmysl
#6
alto_textblock
#6
Einanonictví
#8
alto_textblock
#8
Příloha „Národních Listů“ k číslu 90. ze dne 31. března 190s
#10
alto_textblock
#10
ovt
#11
alto_textblock
#11
váhy.
#12
alto_textblock
#12
Zá-
#13
alto_textblock
#13
Telegrancké zpravy.
#14
alto_textblock
#14
Postálňovací akce.
Z Víduč, 30. března. (K. k.) Dopoledne konal
se v min, předsednictvu porada m.-p. bar. dra.
Becka s ministrem železnic Derschattou, která
trvala několik bodin a týkala se další postátňovae
akce. Poradě byli přítomní také odb. 5ét dr. Weebem
a dv. rada Kaister z min. železnic.
Z Vídně, 30. března. (»N. F. P.«) V konferenei
ministerského předzedy s ministrem železnic o otázc
sestátňovací bylo ujednáno, že ministerský předsed
bude se zabývati také příště olázkou sestálňovací,o
níž se dosud pracovalo jen v ministerstvu železnie.
Z toho lze dále souditi, že nyní také politické strany
uvažují o otázce sestátňovací.
Ankela o stavebních živnostech.
Z Vídně, 30. března. (N. F. P.«) Zejtra konáse
v ministerstvu obchodu anketa o poměrech živnost
stavebních.
Z mkefy o lihovém kontingentu.
Z Vídně, 30. března. (.N. F. P.) V anketě o l-
hovém kontingentu stěžovaly si všechny strany n
výši nově daně z kořalky. Ministr Iinancí prohlásil
však, že jest vytoučena změna daňové snzby, o kte-
rou se a uherskou vládou dohodl. Naproti temu na-
značil — poněvadž z Terstu došěly pilně telegramy.
týkající se zvýšení exportní benifikace — že bude
s uherskou vládou jednati o tom, aby dosáhl zvýšení
jejího o 1 K. V anketě projevena byla naklěje, že
lihový kontinzent zůstane nezrněněn. V posledních
dnech překvapil však ministr fmancí sdělením, že
kontingent musí se zmenšiti o 30.000 hl, aby se za-
bránilo klesání cen. Budou asi zavedeny úlevy při
povolovaní daňového úvěru a při provádění ostatních
opetření. Celkově vzato, má se za to, že kontingení
jest nízký, takže by i za dosavadního kontingenlu
ceny stouply.
#15
alto_textblock
#15
Dívidenůy.
Z Vídně, 30. března. (K. k.) Účetní závěrk
hirtenberské továrny na náboje za r. 1907
vykazuje čistého zisku 944.477 K. Bude navržen
vyplácení dividendy 4% a superdivi-
dendy 119%.
Z Pešti, 30 března. (K. k.) Valná hromad
Uherské banky pro úvěr pozemkov
schválila návrh ředitelstva, aby z čistého zisku
3,486.871 K vyplácela se dividend a 15 franků
Vídsňský trh na hovězí dobylek.
Z Vídně, 30 března. Přihnáno 3143 kusů: 1932
z Uherska, 236 z Haliče a 975 z jiných rak. zemí
Bylo: 2225 volů, 448 býků, 442 krav a 28 buvolů.
takto 2664 krmných a 479 kusů slabého skotu
Krmného dobytka bylo — 835 než minulý týden, ale
trhu to neprospělo, protože řezníci bývají ke konci
měsíce velmi zdržehvi. In. zboží připlatila sotva K 1,
jinému zboží K 1—2. Býci a slabý skot, jehož bylo
— 118 kusů než minulý týden, placen o K 2—4 dráž.
Znamenali: voli krmní uherští K 52—86, ha-
ličti K 66—86, také K 90.—, němečtí K 62—98, arci-
prima K 99 až 101, býci a krávy K 54—74, bu-
voli K 46—54, slabý skot K 38—52 za 100 kg živé
#16
alto_textblock
#16
st. Z Pešti, 30. března. (Zvl. telgr. » Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 6000 a
Smýslení pevné. Platila za 50 kg: pšeni ce
tisská 79.5 kg K 11.70, 75 kg K 11.45, pešťská
75.6 Vg K 11.60, stolno bělebiradská 78
K 11 80, horňácká 71 kg K 11.60, sivačská
76 kg K 11.62%, tursko-bečská 75 3 kg K 11. 60,
obecká 75 kg K 11. 60, skladní 74 kg K 11.20
žito K 10 20—10.30; kukuřice (— 5 hal
K 6.50.
Terminový obchod byl zprvu pevný
na nedostatečný dovoz, ke konci mdlý na zá
znamy berlinské.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 11.36, na květen K 11.38, na říjen K 9.71.
žito na duben K 10.39, na říjen K 8 54
oves na duben K 7 24; kukufice na
kvělen K 647; řepka na srpen K 16.55.
Sádlo po K 138.—; jiné zboží beze
změny.
Pochmurno.
Z Liverpoelu, 80. března. 4 h. 10 m. (K. k.)
Obrat 8030 řoků Denní dovoz —.—. Dodávky na
březen 5.27, na březen-duben 5.27, na duben květen
5.26, na květen-červen 6.27, na červen-červenee
5.27, na červenec-srpen 5.28, na srpen září 5.23, na
září-říjen 5.18, na říjen-listopad 5.14. na listopad-
prosinec 5.11, na prosinec-leden 5.11, na leden
únor 5.10. Smýšlení klidné.
#17
alto_textblock
#17
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 30. března. (Peněžní burse
věrečné smýšlení peněžní bursy slabé.
Obrat akcií 620.000 (400.000).
Union-Pacifie 126.50 (126.75).
Kanada Paeille 152.25 (151.75).
United States Steel Corporman 34.— (34.50)
Baltimore and Ohio 821/4 (83.25).
30. března 28. březn
Rlo fatr čís. 7 . . . . . 6.— 6.—
na březen. . . . . . . —.— 5. 75
na červen. . . . . . . 5.75 5.80
Cukr.
30. března 28. břez
3.86
Cukr (Fair Musc.) . . .
8.89
8.50
Tuky Westeru Steam . .
9.—
Tuky známka Wilcex . .
8.70
Z Nového Yorku, 30, března. (Obílní bursa.
Smýšlení obllní bursy stálé.
Pšenice.
30. března 28. březn
100.75
pohotová . . . . . . . 100%
na květen . . . . . . 1017/2
102.25
na čerrenec . . . . . . 96.2
96 %
Kukuřice
30. března 28. březn
na květen . . . . . . 79.50
75.50
na červenec . . . . . . 73/% 72 12
na září . . . . . . . .
Petrolej
30. března 28. břenn
rafinovaný, kesonový . . 10.90
10.90
rafinovaný' Standard White 8.75 8.75
Kovy-
30. března
28. března
Měď. . . . . 13.12 13.37 13.12 13.37
. . 31.95 32.12 31.50 31.62
Čin .
Železe čís. 2. . 17.75 18.25 17.75 18.25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 30. března. (Bavlnářská bursa.
Bavlnové lhůty byly z počálku úhradami vzpru
ženy, ale později seslabeny likvidacemi a skon-
čily stále.
30. března 28. března 27. břemn
10.40 10.40
pohotová . . . . 10.40.
9.59
na květen . . . . 9.60
9.53
na červenee . . . 9.60 9.59 9.54
na říjen . . . . 9.45 9.49 9.46
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 30. března. Na květe
9.79 (9.80), na říjen 9.75 (9.46).
#18
alto_textblock
#18
Káva.
#19
alto_textblock
#19
Z trhů cukerních.
#20
alto_textblock
#20
V Praze, 29. března.
Haussa, v poslední době na cukerních trzích p-
nující, tyto do jinté míry rozmazlila, takže rázem
stávají se ve smýšlení nedůtklivými, jakmile dostavi
se nedostatek dalších momentů přiznivých. Z této
okolnosti, kterou bylo možno pozorovati i na počátku
týdne právě minulého, mohlo by býti snad odvozo-
váno, že ceny letošní kampaně dostoupily již vrcholu,
jelikož obrat ve směru cennovém obyčejně bývá pro-
vázen podobným kolfsáním. Nicméně odborné kruhy
nepovažují další stoupání cen za vyloučené, jelikož
hlavní gross amerických nákupů ještě se nedoslavilo,
následkem čehož trhy ochotně připravují se ještě na
další zlepšení cen; přes to patrna bývá u nich ne-
trpělivost, jestliže v okamžiku větších vybídek nedo-
stává se jim opory ve zprávách z Ameriky, a jsou
proto v takových chvílích lehce přístupny vlivům mo-
mentů nepřiznivých.
Na počátku právě minulého týdne rozladila trhy
taklo zpráva, že Americe podařilo se učiniti závěrku
v jistém třtinovém cukru za ceny nižší, než jaké
odpovidaly by evropské pavitě; v důsledku toho
ustoupily také záznamy smerické, což neminulo se
s účinkem na naše trhy. Tato slabá nálada trhů byla
však rychle překonána, když Amerika své záznamy
znovu zvýšila a současně vešto ve známost, že trust
učinil novou větší závěrku v Evropě. Ve středu hlá-
šeny dovozy kubánské ve výši 40.000 t. proti 61.000
tun loni, čímž schodek ve zřejmé výrobě kubá nské
dostoupil výše 307.000 t. Ještě větším dojmem však
na evropské trhy působila depeše, že počet pracují-
cích tam továren klesl na 141 proti 180 loni, z čehož
následuje, že 27 centrál svoji práci již ukončile.
Z toho soudí se ovšem, že počet továren, v kampani
se nalézajících, bude nyní dále rychleji klesati, čímz
dostává se znovu potvrzení dřívějším zprávámo
očekávaném velkém schodku na Kubě.
Proti velkému počtu kupujících stál i tento týden
tábor prodavačů, kterých ani tentokráte nebyl nedo-
statek, takže zvýšené vybídce podařilo se opětovně
způsobiti ústup cen. Těmnito prodeji, které z velké
části připadají na účet spekulace, ovšem hausovní zá-
vazky těchto kruhů se zmenšují, čímž vnitřní posici
artiklu dostává se jaéhosi ozdravění. Nicméně ne-
umlkají ani nyní hlasy, že posice spokulantů nejsou
malé, takže nenadálým realisováním jejich závazků
trhy vydány by byly mocným otřesům.
Základní tén našeho trhu se surovinou byl
též v minulém týdnu pevný, což plutí ovšem v první
řadě o zboží starém, ač tohoto naše továrny v pří-
tomné době mají již jen zbytky. Naproti tomu k vět-
ším obratům docházelo v nové kampani, třeba že
tato vo svých conách nevykazuje onoho získu jako
zboží staré; pokračující kontrahování řepy nabádá
však továrny k opatrnosti, aby při dnešních vyso-
kých cenách cukerních kryly se aspoň částečným
předprodejem. Trh náš končí smýšlením klidným při
záznamech K 26.05 za pohotové zboží a K 23.15 z
říjen-prosinec franko Ústí.
Na domácím trhu s bílým zbožím rafinerie
posledně liberované množství již úplně rozprodaly.
Živá poptávka konsumu měla však za následek, že
včera odpoledne uvolněno bylo další 1% z kontin-
gontu na duben, při čemž cena zároveň o 1/4 K zvý-
šena na K 75.— z továrny. — Terstský trh byl
konečně v minulém týdnu s to, hlásiti rovněž poně-
kud lepší poptávku z Levanty, která ovšem našln
ochotného ukojení: koncem týdne znamenáno za
centrifugšlní pilé pohetové K 29.75 až 91.— a n
duben-srpen K 30.75 až 31.8714. — Londý nský
trh a bílým zbožím byl mírně ustátený až povný
ačkoli domácí poplávka dosud nikterak neuspokojuje.
Náš granulated obchodován tam včera pohotový za
sh. 12.111/4 a na květen-srper za sh. 13.1 1/4.
Německé trhy těžily v minulém týdnu v první
řadě z poptávky Ameriky, čehož využitkovaly zvlášte
ve středu, kdy u nás a ve Francii byl svátek. Hambur-
ské záznamy vykazují koncem týdne zisk 20—50 fen.
u zboží starého a 10 fen. u nové kamppaně.
Zřejmé zásoby světové obnášely tento
týden:
#21
alto_textblock
#21
1908 1907 rozdí
tnn ta
tun
dle Lichta . . 3,483 688 3,784.851 (— 301 163)
dle Czarnikowa . 3,486 500 3.767.340 (— 280. 840
Počasí bylo v minulém týdnu z počálku velice
chladné a teprve v druhé polovině poněkud teplejší,
jelikoz mimo te v tomto týdnu nedostavily se žádné
srážky, mohlu býti konečně započato s polními pra-
cemi ve větším měřítku.
Pokud řepního kontrahování se týče.
možno znamenati u nás v Čechách za minulý tý-
den značné zlepčení, jelikož ve většině okresů došlo
již k dohodě mezí cukrovary a rolníky na základ
ceny K 2.— až 2.20. Rozpory trvají dosud v okol
Prahy a směrem k Čes. Brodu, lze však míti za to.
že v obapolném zájmu dojle i zde v brzku k dohodě.
Řepě věnovaná plocha bude dle všeho u nás jen ne-
pntrně menší loňské, Na Moravě vázlo kontraho-
vání v některých krajích rovněž, avšak i tam sjednán
dohoda oběma stranám vyhovující; řepná plocha bu-
de asi stejná jako joni. Naproti tomu možno
Uhrách očekávati schodek asi 7—10% v osevu.
V Německu bude dle došlých zpráv na severu a
severovýchodě osev obmezen e 5—105%, v Duryňsku
o 4—5% a v ostalních krajích bude asi stejný jako
loni, vyjímaje Slezsko, kde místy bude větší. V
Francii očekává se v severních departementech
zvětšení osevu řepního o 5—10, v jiných bude men-
ší. Pokud Belgie se týče, počilá se tam s redukeí
asi 5—10, kdežto z Nizozemi chlašuje se přírostek
o 8—109%.
Z kolonií došlé zprávy nepřinášejí celkem
nic nového. Na Demeraře, Trinidadu a Javě panuje
stále sucho; v Louistaně třtinové plantáže utrpěly
silně tornadem.
#22
alto_textblock
#22
K návrhům Cingrovým na zlepšen
poměrů hornických.
#23
alto_textblock
#23
(Dokončení.)?)
#24
alto_textblock
#24
Nejdalekosáhlejší ze všech návrhů jest návrb na
sní žení pracovní doby (směny) pro horníky
při uhlí, pokud jsou zaměstnáni pod zemí. Jak známo.
byla doba ta stanovena zákonem z r. 1901 na devěi
hodin a nynější návrh směřuje k zavedení Shodinné
směny. Pro posuzování jeho jsou směrodatná dvě
fakta
1. Zda zkrácení doby pracovní nebude míli za
následek sklesnutí těžby v té míře, že by zdražilo ná-
klad výrobní o tolik, že by naše uhelná industrie ne-
mohla dobře konkurovati s cizím dodavatelem, pro
nějž takovéto zkrácení pracovní doby nenastane.
2. Zda ze snahy i ve zkrácené směně vyrubat
aspoň tolik, co doposud a z toho vyplývajícího po-
hánění dělnictva k intensivní práci nepřekročí ná-
maha mez, kterou klade tělesná způsobilost k ní čili
zda nenastane z toho přapjetí sil dělníkových.
Před rokem 1901 byl podobný spor, jaký na-
stane nyní, o účincích zkrácení směny. Bylo stejné
tvrzeno, že zavedením 9hodinové směny klesne vý-
konnost a nastane snadno přemožení dělnictva, které
by se ovšem musilo jeviti jednak ve větším počtu
onemocnění a úmrtí, jednak ve větším počtu úrazu
protože při chvatu snáze přeblédne se hrozící ne-
bezpečí. Výsledky pozorování o tom, do jaké míry
předpovědi ty se spinily, mohou nám býti důležitou
pomůckou při úvaze, zda hrozí předpovídané nebaz-
pečí při Shodinné směně. Proto sestavili jsme z oli-
ciální statistiky několik dat o tom, vztahujících se
na dva okráky: obvod revírního horního úřadu
#25
alto_textblock
#25
*) Srv. č. 83. t. r. — O otázkách v těchto sla-
tích probíraných pořádána bude v dubnu t. r. ve
Vídni anketa, svolaná ze řad poznikatelských i děl-
nických.
#26
alto_textblock
#26
Rok
#27
alto_textblock
#27
1898
#28
alto_textblock
#28
1899
#29
alto_textblock
#29
1900
#30
alto_textblock
#30
190t
1902
1903
#31
alto_textblock
#31
1904
#32
alto_textblock
#32
1905
#33
alto_textblock
#33
1906
#34
alto_textblock
#34
Rok
#35
alto_textblock
#35
1898
#36
alto_textblock
#36
1899
#37
alto_textblock
#37
1900
#38
alto_textblock
#38
1901
#39
alto_textblock
#39
1902
#40
alto_textblock
#40
1909
#41
alto_textblock
#41
1904
#42
alto_textblock
#42
1905
#43
alto_textblock
#43
190e
#44
alto_textblock
#44
pochodí.
#45
alto_textblock
#45
Relní taot
těáby na
delníka
#46
alto_textblock
#46
6199
#47
alto_textblock
#47
6281
#48
alto_textblock
#48
5665
#49
alto_textblock
#49
5235
5593
5634
5895
6752
#50
alto_textblock
#50
6006
#51
alto_textblock
#51
Ročni quot
těšby nia
dálun
#52
alto_textblock
#52
1644
#53
alto_textblock
#53
1434
1535
1593
1551
1644
1661
1772
1849
#54
alto_textblock
#54
Mostě a v Mur. Ostravě. Volba ta jest zúmyslná
jsou to především obvody, v nichž doluje se výhradn
jen uhlí, takže i data vzatá ze slatistiky o bratrských
pokladnách o těchto obvodech správních vztahují se
jen na dělnictvo, zaměstané při dobývání uhlí. Mimo
to representuje Ostravsko těžiště kamenouhelné těžby
rakouské vůbec a Mostecka zaujímá hnědouhelne
doly největší a poněvadž leží ve středu hnědoubelné
pánve, jeví se u jeho podníků vliv dobrého či špat-
ného obchodního stavu, přec jen v menší míře nežl
u závodů revíru chomutovského nebo teplického, kde
se horší marky hnědého uhlí vyskytují častěji.
#55
alto_textblock
#55
Hnědé uhlí (Mostecko)
#56
alto_textblock
#56
Nemocen
skýna dt
na l délnika
Ba rek
#57
alto_textblock
#57
12.2
#58
alto_textblock
#58
134
#59
alto_textblock
#59
12.8
#60
alto_textblock
#60
11.3
126
13.1
13.3
#62
alto_textblock
#62
Černé uhlí (Ostravsko)
#63
alto_textblock
#63
Nemoceu-
ských dná
na 1 délnik
za rok
#64
alto_textblock
#64
11.5
#65
alto_textblock
#65
11.6
#66
alto_textblock
#66
10.8
#67
alto_textblock
#67
119
#68
alto_textblock
#68
102
#69
alto_textblock
#69
10.3
#70
alto_textblock
#70
113
#73
alto_textblock
#73
Kvota smrtelných úrazů jest počítána pro cel
Rakousko, proto že jen tak lze aspoň tolik paraly
sovati vliv úrazů povstalých z příčin s prací direktně
nesouvisících (katastrof), že lze i uvedených dat
užiti pro naši úvahu.
Jak hned z rubriky první vidno, nemělo snížení
pracovní doby za následek snížení těžby, kvota připada-
jící v lělech 1898—1901 a 1903—1906 na jednoho děl-
níka, zejmena při černém uhlí, se nesnižila; snížení
nastavší při hnědém uhlí není následkem snad kratší
doby pracovní, nýbrž špatného stavu obchodního let
1203—1905, který nutil k omezení pracovních dnů
Výkonnost 1 dělníka za směnu se po zavedení 9ho-
dinné směny ani při bnědém uhli nezmenšila, jak
dokazují přehledy uveřejněné o výkonnosti za směnu
při jednotlivých závodech v úřadní »Soziale Rund-
schau« z r. 1906. Toho, kdo poměry důlní práce
zná, tento výsledek nepřekvapí, neboť elektivní práce
na dole neobnáší ani 8 hodin a to jest asi příčinon,
proč u erárních dolů jest možna na Mostecku Sho-
dinná směna a závod je při tom schopen konkn-
rance s ostatními soukrolnými doly, které mají sménu
9hodinnou. Dělník pracuje stejně, jen různé pře-
stávky a odpočinky mezi prací se zkratí.
Zkrácení takové, které nutně při Shodinné směně
nastati musí, může míti neblahý vliv jen u dělníků
kterým jest práce s takými přestávkami potřebou,
tedy zvláště u dělníků starých, jejichž síly na inten-
sivnější práci nestačí. To ovšem bude míli za ná-
sledek, že dělníci tací jakožto neschopní budou pro-
visionování, zjev to, který lze pozorovali i po zave-
dení 9hodinné směny. Kdežto u hnědého uhlí bylo
v lefech 1898—1901 provisionovaných invalidů 8.94
8.50, 7.82, 8.3 na 1000 aktivních členů bratrské po-
kladny, stoupl jich počet v létech 1902—1904 : na
9.37, 10.50, 11.50. U černého uhll byl poměr ten
1898 1901: 9.0, 9.24, 8.82, 9 58 a v létech 1902 at
1904: 11 02, 11.63, 12.14.
Toto většl zatížení bratrských pokladen jest všal
jen přechodné a sklesne zase v létech pozdějších.
Svechu zmíněný úbytek efektní doby pracovní, na-
stane-li vůbec jaký, nebo zkrácení odpočinků mezi
prací může býti konečně aspoň z části nahraženo
lepší organisací závodu, zejmena zrychlením doby
potřebné k sjezdu mužstva a zkrácením cest k dí-
lům, jež musí dělník konati pod zemí od jámy —
mnohdy jsou to distanca více než půlhodinné.
Tak už po uzákonění 9hodinně směny byly n
mnoha závodech zavedeny klece, pojímající více
mužů nežli posud, čímž zmenšen počet sjezdů
uspořen tak čas. Severočeská báňská společnost pro-
hloubila dokonce i novou jámu jen k tomu účelu, by
mužstvo rychleji dostalo se k svým pracovním mí-
stům — prostředek to vyplácející se ovšem jen tam,
hdu není třeba hloubení jamy hlub kého, tedy příliš
nákladného. Různá ta zlepšení lechnická však nejsou
tak drahá, aby byla opravdovou překážkou pro za-
vedení Shodinné směny. Z uvedeného tedy lze kon-
kludovati, že při zavedení Shodinné směny netřeba
se obávati snížení těžby, aspoň ne trvalého, a aby
si mužstvo brzy zvyklo na intensivnější, lépe řečeno
bezpřestávkovou práci, poslaraji se už závody samy.
Zbývá ještě uvažovati, zda zkrácením doby pra-
covní nenastane přílišné vyčerpávání sil dělnictva.
Odpověď jest dána vlastně už svrchu: u valné vět
šiny dělníků ne, nejvýš u starších. Že 9hodinní
směna se nepříblížila k té hranici, jest vidno
z rubriky druhé načeho sestavení. Počet nemocen
ských směn nebo úmrtí po jejím zavedení nevzrosti
i lze souditi důvodně, že poměry ty se nezhorší
o mnoho při 8hodinné směně; nejvýše, jak už so rchu
připomenuto, posune se doba věková, ve které děl-
ník už nebude s to staditi požadavkům naň kladeným,
o něco málo v před.
Také počet smrtelných úrazů, jichž jedině lze
užiti co spolehlivého srovnávacího prostředku pro
podobné úvahy, nevzrosti po roce 1901, splše klesl
takže i se stanoviska bezpečnostního momento ne-
třeba se obávati, že by 8hodinnou směnu bylo nutno
vykupovati větším risikem práce, většími oběťmi na
životech, zejmena vezme-li se v úvahu nynější roz-
voj bezpečnostních opatření při dolování, které ce do
úrazů smrtelných stojí ze všech oborů nyní už na
2. místě. O zavedení Shodinné směny strhne se jistě
velký boj — majitelé dolů budou se jí brániti u
z ohledu na ostatní odvětví průmyslová. Bude-li však
na obou stranách dosti poctivosti, s jedné aby se í-
dila jen důvody hospodařskými a neuzavírala se
faktům jako na př. že anglické hornietví s Shodinnou
směnou má zkušenosti velmi dobré a s druhé uvě-
domění se povinnosti k práci v stanovené době, pak
shledají obě strany, že při Shodinné směně obě dobře
#74
alto_textblock
#74
Hnulí řepažské. V sobotu jednáno o dohoduv
otázce kentrahování řepy mezi zástupci Pražské-
ho svazu cukrovarnického, zaujímajícího
12 cukrovarů poblíž Prahy a zástupci řepařských or-
ganisací z polit. okresů smíchovského, kla-
denského a hořovického. K dohodě však
nedošlo, ježto cukrovarníci odepřeli přijati podnínku
smluvní, dle níž nesmějí přiznati vyšších cen nebo
jiných větších výhod pěstitelům mimo sdružení ře-
pařské stojícím. Přes ostrou disonanci, kterou schůze
energickým protestem z kruhů zemědělských končila
lze doufati, že i zde, podobně jako v ostatním krá-
lovství českém i na Moravě (viz dnešní tržní zprávu
cukerní) nalezne se prostředek ke zjednání všeobecn
žádoucí dohody.
Z trhá peněžníck 30. března. (Pův. zpr. „N. L.
Praha. Při dorti pevném trhu došlo na dnesn
#75
alto_textblock
#75
Úmrtí za
rok sa 100
dělaíků
#76
alto_textblock
#76
6.87
#77
alto_textblock
#77
B.74
#78
alto_textblock
#78
11.40
#79
alto_textblock
#79
7°ai
#80
alto_textblock
#80
8.84
#81
alto_textblock
#81
6.22
#82
alto_textblock
#82
5.91
#84
alto_textblock
#84
Úurtí sa
k na 10
delntt
#85
alto_textblock
#85
9.16
#86
alto_textblock
#86
9.71
#87
alto_textblock
#87
8.69
#88
alto_textblock
#88
8.76
#89
alto_textblock
#89
7.73
#90
alto_textblock
#90
7.82
#91
alto_textblock
#91
7.5
#92
alto_textblock
#92
Smrtolných
úrasů na
100-
dinn
#93
alto_textblock
#93
1.83
#94
alto_textblock
#94
1.82
#95
alto_textblock
#95
3.10
#96
alto_textblock
#96
1.70
#97
alto_textblock
#97
2.30
#98
alto_textblock
#98
1.03
0.7
#99
alto_textblock
#99
1.71
#100
alto_textblock
#100
1.67
#101
alto_textblock
#101
n
#102
alto_textblock
#102
n
#103
alto_textblock
#103
Smrtelnjel
úrasl n
100e
dělnekt
#104
alto_textblock
#104
0.96
#105
alto_textblock
#105
1.14
0.92
1.25
#106
alto_textblock
#106
1.13
#107
alto_textblock
#107
0.77
#108
alto_textblock
#108
0.95
#109
alto_textblock
#109
1.51
#110
alto_textblock
#110
1.07
#111
alto_textblock
#111
Burse závěrán akcií České banky „Union“z
247.— K. akcil Živnostenské banky za 239.— a akcie
České spol. pro průmysl cukerní za 175.— K: zi
kom. dl. mel. a želez. úpisy čes. zem. banky kladeno
97.25 K. Dále podáváno za akcie: První české továr-
ny orient. cukrovinek 250.— K, „Merkuru“, směn
akc. spol. 611.— K, První pražské zastavárny 453.—
K, První čes. akc. pojišť. na život 473.— K. Kolínské
tov. kávav. náhmžků 670.— K. pivovaru v Čes. Bu-
dějavicích 805.— K, Pražské úvěrní bunky 520.— k
Hospodátské úvěrí banky 390.50 K, České prům
banky 414.— K. Podolské cementárny 200.— K
Zajišťovací banky 147.— K, První českomoravské
strojírny 880.— K. Královéhradeckého úvěrního
ústavu 445.—, Pražské paróplav, spol. po Vltavěa
Labi 600.— K, První české ralin. v Modřanech 360.—
kor. peníze.
Nídeň. Tendence na začáteční burse Byla přl-
znivě dotěena návštěvou německého říšského kan
eléře, lakže přes citelné seslabení, které oznámen
z Nového Yorku a po bezprostfedně čekaném obno-
vení seslátňovacích porad potrvala pevná tendence.
Bankovní papíry báňské měly živější zájem. Na. po-
lední burse se nálada, zlepšila, prolože z Berlin
ohlášeny pevné zprávy. V akciích slátní dráhy n-
stala repsise. Železářské papíry měly živější obcho
a stouply Bursa končila klidným, příznivým smýšle-
nín. Kreditky, unionky, anglo-banky a hankovníh
spolnu, jakož i bodenkreditky byly vyšší, akcie stát-
ní dráhy se upevnuy, obojí severozápadní a podíly
státní dráhy měly poptávku, akcie východních dral
byly značně vyšší, alpinky a pražské železářské stou-
ply. Na trhu k ukládání uherská korunová renta měla
dále poptávku. Na eskomptoím trhu peníze lehě
4/n
Berlín. Týden zalájen byl smýšlením pev-
ým, obraty ovšem omezily se na míru nejmenší
V průběhu dostavily se ziskové prodeje a kdbyž ohlá
šeno z Londýna smýšlení oslabené, dostavily se v
některých hodnotách i větší realisace, jež měly z
následek až jedneprocentní oslabení. Takové ústup
ky kursové vykazují gelsenkirchenské a některé ti-
try trhu kasovního. Jinak jak na trhu hodnot bankov-
ních, tak i pokud se domácích dopravních hodno
týče, nebyly ztráty kursové větší 14 %. Z cizích titr
chaby akrie dráhy jižní a státní na podně: vídeh-
ský. Hodnoty americké realisovány pro účet londýn-
ský. Soukromý diskont setrval na 414%, Denní pe-
níze 495.
Pražská bursa. Včera vyšlo první číslo přílcby
ke kursovnímu lístku, obsahující ceny uhlí,a
bude pak pravidelně tato příloha vydána po každé
burse pro obchod s uhlím, Číslo druhé tedy 15.
dubna t. r. Tato příloha obsahuje více než 120 po
tožek a vykazuje ceny na nádraží Praha — Smíchov
dráhy buštěhradské, pak ceny při dopravě povozem
franko sklep, včetně potravní daň se skládkou
v Praze, konečně ceny z dolů, kterážto část jest nej-
obšírnější, Pořad při záznamu jest zařízen tak, že
v každém oddělení s nejdražší známkou se započne
a pak se pokračuje sestupně k nejlevnější a sice pro
kamenné uhif z pánve kladenské, jakož i západo-
české, dála hnědé uhli z pánve lomské a osecké.
bilinské, mostecké a duchcovské, chabařovické, boho-
sudovské a falknovsko loketské. (Bližší v tržních
zprávách. )
#112
alto_textblock
#112
Spolok pre zkoušení a přehlížení parních kotlu
v Praze kenal v noděli dopol. ve svých místnostech
v Jindřišské ulici XXV. valnou hromadu. Zúcastnie
se jí 11 členů, zastupujících 227 kotlů a 80 hlasů
Schůzi zabájil p. cís. r. dr. techn. R. Jahn a vyslevi
polěšení rad zdárným výsledkem činnosti spclkové
v roce minulém. Dále uvádí, že důležilá otázka slane
se v nedaleké době předmětem veřejného rozhovoru
Jest to záležitost sestátnění agendy kotelních spolků.
Názory o tom jsou velmi různě a bude nutno náhledy
vytřibiti, aby se docílilo shody. Dnes není možne
přednést určité návrhy, ale pan předseda slibuje, že
bude svolána mimořádná valná hromada, pakli se
olázka stane aktcální. Na to podal ředitel p.
Hrubý výroční zprávy, z nichž zřejmo, že zpolek
má 1459 členů s 3362 kolly. Techmické práce jak
zákonem předepsaně, tak i v zájmu majitelů závedů
předsevzaté i četné odborné expertisy v různých do-
mácích i cizozemských průmyslových závodechi, jako
v Německu a Rumunsku zaměstnávaly naše iženýry
úplně a hledělo se veškerým přáním členů vyhověti.
Mimořádných prací i topících pokusů bylo jako jiná
leta. Ve zkušební stanici zkoušelo se 231 kusů kovů
(tyčí, lamel, drátů atd.) na pevnost, tlak i težnost
byly v tem obsaženy předměty pro stavbu mostů
i železničních vozů jak tu- tak i cizozemských dral
(francouzských, italských a argentinských). Dále s
zkoušelo 392 kusů stavebních hmot (kostek, kamene
cihel a cementů), mezi nimiž se nalézala značná část
předmětů, které na základě výnosu minist. železnič-
ního před upotřebením ke stavbě drah dříve přede-
psaným zkouškám podrobeny býti musely. Z techini
cké zprávy vysvítá, že loni bylo provedeno 4332 zev
ních a 1731 vnitřních revisí, 719 tlakových zkoušek
273 zkcušek obsluhovačů parních kotlů a 6ť zkoušek
těchže u strojů. Celkem provedeno 7115 prací, k
zjištění bezpečné činnosti přehlížených těles směřujt
cích, s připočtením dobrozdání, zkoušek hmot at.
celkem 9526 prací. Příjmy činily 107.557 K, zisk činí
9933 K. — Památka zesnulých členů uciěna byla po-
vstáním. — Schváleny sazby za prováděné prácea
stanoveny časopisy, v nichž zprávy spolkové maji
býti uveřejňovány. Schválen návrh jednoho člena,
aby seznam časopisů těch byl deplněn o oficiální
časopis „Den“, což patrně bylo přeřekmutí. — Při vol-
bách zvoleni: předsedou p. dr. inž. R. Jahn, místo-
předsedou p. R. Miller, do výboru pp. cís. r. F. V.
Goller, inž K. Prokopec, Ant. Mikšíček, inž Fr. Zvě-
řina a za zemský spolek strojíren pp. Josef Janalk
a vrch. ředitel Boh. Mařík. Za revisory pp. R. Ha-
velka a E. Netval, do smírčího soudu pp. J. Felc-
mann. K. Hanuš, A. Duda, G -Hodek, J. Hyross, V.
Jarkovský, F. Kohout a H. Kubík. Pan Havelka vy-
slovil díky a uznání cí. r. dru. Jahnovi a výboru
za obětavou činnost, načež předseda p. dr Jahn za
toto uznání jménem svým, výkoru i úřadnictva vřelo
poděkoval.
První česká diskontní spolačnost v Praze měl
v neděli dopol. v obchodní komoře IX. valnou hro-
madu za přítomnesti 61 členů, zastupujících 299 po-
dilů. Schůzi zahájil předseda p. F. J. Materna
uvedl, že v minulém roce Diskontní společnost znova
dosáhla rozšíření svých obchodů. Dále sdělil,ž
z podnětu společnosti zřízena byla Česká banka.
která nyní všecku úvěr. votřebu pro Diskontní společ-
nest obstarává. Z výroční zprávy uvádíme, že spo
lečnost čítá 448 členů s 944 závodními podily v ob
nosu 472.000 K. Leni bylo eskomptováno účetních
pohledávek za 20.427.230 K a směnek za 20.445.02
korun. Zůstatek zápůjčelr je 7.035.034 K. Dále uvádí
se ve zprávě: Obchod náš v minulém roce rozvíjel
se zcela přiměřeně a věnovali jsme také patřičnou
pozornost tomu, by i záruky za úvěry námi poskyt-
nuté byly revidovány a můžeme po stránce tétov
celku říci, že nenalezli jsme zvláštních závad. Tam
ovšem, kde shledali jsme, že někteří z klientů našich
zúmyslně nešetřili stanov i jednacího řádu našeho.
tu neváhali jsme spojení přerušiti. Jak v účtě bilanč-
ním je uvedeno, utrpěli jsme jedinou ztrátu 3000 K
u fy. Josef Krejčí, mlýn a pila v Jedlí u Šilporka,
kde rozhodla se správní rada přistoupiti k tresinímu
oznámení. Výsledek tohoto byl, že Joseí Krojčí od-
souzen byl na 1 rok a Adolf Krejčí na 11/2 roku
do vězení. — Rozvázný účet vykazuje tylo položky
a čislice: Aktiva: Hotovost porladniční 46.792 k
24 h. Zápůjčky 7,035.034 K 97 h. Uložené jistiny
82.502 K 02 h. Inventář po odpisu 588 K 80 h. Cen-
né papíry 139.710 K, dividenda za rok 1907 2358 K.
Úrcky z půjček na rok 1908 předplacené 23. 810 K
65 h. Úrok a vrovise nedoplacená 1049 K. Úhrnen
#113
alto_textblock
#113
jmu.
#114
alto_textblock
#114
7.332 035 K 68 h. Pasiva: Závodní podíly 472.000
kor. Reservní zlrátový fond 128.255 K 79 h. Penstjní
fond 3183 K 16 h. Reservní fond pro kursové dile-
rence 4500 K. Vklady 3.299.935 K 06 h. Výpůjčky
3.259.012 K. Úroky z půjčez na rok 1908 předem při-
jalé 85.628 K 41 h. Úroky ze závodních podílů
8952 K 40 h. Čistý zisk: kursovní rozdíl při cen-
ných papírech 460 K, čistý přebytek 70.158k
8ů h. Úhrnem 7.332.085 K 68 h. Čistý zisk takto byl
rozdělen: tantiema správní radě 11.031 K, 426 úroky
ze závodních podílů, dozorčí radě 1800 K. zbytek po
přidělení obnosů úřadníkům připsán reservnímu fon-
du ztrátovému, hterý dosáhl výše 159.191 K. — Na
jeden závodní podíl bude vypláceno 20 K počínaje
dneškem u pokladen České banky. Při volbách zvo-
loni do správní rady pp.: Frant. Holbubek, Josel
Řivnáč, F. Topič, do dozorčí radý pp. Ilausler,J
Jehodář a D. Rosenkranc. Doslovem předsedy p.
J. Malerny s přáním zdaru k další činňosti a podk-
kováním přítomným schůze skončena
Dohoda obchodníků a lovárníků v oboru pěreu
lánu. Na anketě továrníků porculánu a obchodníků
s porculánovým zbožím z Rakouska a Uherska, ko-
nané 25. t. m. docíleno bylo skorem ve všech bo-
doch dohody, (akže podepsání osvědčení, žádaného
továrníky, naslane bozpochyby co nejdive. Pouze
v olázee obalů, nemohlo být docíleno dohody. a
zástupci českých obchodních svazů se jí domálali.
Ankela pořádána na podnět vídeňského společen-
stva obchodníků s náslobím. Na ankotě zastoupeno
bylo 84 přítomnými obchodhíky 708 obchodníků a
20 továrníky skorem tři čívrliny celé výroby. Bglo
usneseno, založili říšský svaz obchodníků.
Olárka stálních sprostředkovatelen práce
Uhrách. Návrh živnošlenského zákona, uveřejněný
nedávno uherským ministerstvem obchodu, obsahuje
také zásadní opatření ohledně sprostředkování práce.
Návzh praví, že sprostředkování práce má býti sist-
ní instibucí a že je nutno utvořiti po celé zemi se
úřadů pro sproslředkování práce. Tenlo úmysl vlády
narazil namnoze v kruzích zamůstnavatelů na tuhý
odpor a zvláště velmi prudce znmílán byl crgani-
sací stavilelskou. V poslední době kolovaly zprávy.
že vláda na svém úmyslu pevně trvá a že stální se-
kretář Szterényi ohlásil svoje odstoupení, nebude-li
lze myšlenku provésti. Nyní však prohlásil Szterénri,
že ovšem považuje zasáhnuti stálu do sprostředko
vání práce za nejúčinnější rešení tohoto těžkého
problému, že však nikterak nepodmiňuje setrvánív
úradě provedením úmyslu vlády.
Angle-zakouská banka. Dopravní závod Caroa
Jellinek buda proměněn za účasti angle-makouské ban,
ky ve spalečnosl s ručením obmozeným
Práplav dunajsko-sávský. Uherský ministr ob-
chodu Košut uveřejňuje plány na zamýšlený průplav
z Dunaje do Sávy. Hlavní myšlenkou stavby jest
důležitost spojení Dunaje se Sávou z ohledu podpe-
rování směru vývozního přes Rěku. Pamětní spis de-
tyčný opalřen jest čelnými plány a výkresy, je2
umožňují důkladné posouzení otázky. Z různých va-
riant vedení průplavu voleno východiskem město
Vukovar na Dunaji. Nákladu bude vyžadovati stavb
asi 24 mil kor. Délka průplavu činí 56.5 km. Pi
průplavním clu 74 hal za tunu a dopravě 1.8 nl
tun byly by ubraženy udržovací výlohy a úroky z i-
veslovaného kapitalu
Buštáhradská dráha. Dne 14 dubna konána bude
bilanční schůze správní rady huštěhradské dráhy.
Závěrka hude lotos dosti přízniva. Z vydaného vý-
kazu vysvítá, že dopravní příjmy stouply o 1.2 mil.
korun. Toto plus vzrostio opravou za listopad a pro-
sinec asi o 660.000 K, tudíž na 1,860.000 K. Proná-
jem vagonů vynest asi o 130.000 k více. V celku tedy
vzrostly hrubé příjmy podniku asi o 2 mil. K. Na-
klady vzrostly ovšemí také značně, asi o 1.2 mil. K.
Lze očekávati, že na obě kategorie akcil bude vy-
plácena vyšší dividenda.
Ruské finanice. Ruský minisír financž poukázal
nedávno ve své řeči v dumě na to, že nové daně vy-
nesly v posledních pěti letech 162 míl. rublů. Kdežto
v dřívějších letech byly ve vátních pokladnách větsí
holovosti k disposici, vešlo se v tento rok bez hotc-
vostí. Aby byla v rozpočtu zachována rovnováha,
nutno zachovávati ve výdajích zvláštní opatrnosti.
Co se týče mimořádných výdajů, bude vyžadovati
nutná stavba druhé koleje sibířské dráhy a stavbe
amurské dráby v přištích pěti letoch 70 až 80 mi.
ruhlů ročně. Na organisaci zemské obrany bude za-
potřebí v příštích pěti až šesti letech 50 až 60 mi.
rublů ročně. Vzrůst řádných výdajů odhaduje mi-
nistr na 80 mil. ruhlů ročně. Státní dluhy činí nyní
812 miliardy rublů. Poněvadž by bylo nebezpečno,
činit. nové dluhy, buďe nutne naléz.. nové zdrcle
phjmů. V první řac dlužno pomyšleti na daň z peí-
Skrojíza Breitfeld, Daněk a Spol. Správní raca
společnosti této rozhodla se ve své včerejší scliůzí
pa předložení čisté rozvahy za rok 1907 navrhnout
XXXVI. řádnému valnému shromáždění akcionáno,
které konali se má v neděli dne 3. kvělna t. r. alr
vyplácena byla dividenda z čístého zisku za rok 1907
v čásíce 26.— K (dvacelšesí) na jednu akcii. Sou-
časně usnesla se správní rada navrhnouti valnénu
shromáždění zvýšiti dosavadní akciový kapilál ze
8.400.000 K na 10,000.000 K vydáním 8000 kusů no-
vých akcil.
#115
alto_textblock
#115
Prodej Salmových dolů obci vídoňiské. Horno-
slezské koksárny a chemické továrny sdělují, že
zprávy o jednání o prodeji da. Salmovských dolů
vídeňské obci pestrádají veškeré podslaty
Komitét ke zřizení zemské jednoly pro ene
koní v král. českém kuná v Praze v neděli 5. dulna
I. r. o 10. hod. dopol. schůzi v místnostech kavárny
»Orient« (proti státnímu nádraží). Program: Čtení
protokolu o poslední schůzi komitětu. Zpráva před-
sednictva o sehválených stanovách (návrh na tisk
stanov). Navh na stanovení ustavující schůze »Ústř.
jednoty pro chov koní«. Zpráva předseduietva o vy-
řízení žádosti, podané Ústř. sborom rady zemědělské
a zpráva o nákupu koní pro vojsko. Ustanovení
spolkových místností. Volné návrhy.
#116
alto_textblock
#116
Druhý mezinárodní kongres pro cukrovarnictví
a průmysly kvasné bude konán ve dnech 6. až 10.
dubna t. r. v Paříží. Pořadntolem je Associace fran-
couzských chemiků cukrovárských a lihovarských,
jejímiž členy jsou i naši přední odborníci češtl. —
Bohatý program přednášek vykazuje nad průměr
hojnou a čestnou účast českého světa cukrovarského.
Tak v oboru apslytickém ohlásili práce profesoři če-
ské techniky dr. Stoklasa a K. Andrlík. V obo-
ru odpařování a aparátů vůbec docení české techniky
dr. J. Kavan, pak inženýr chemie J. Podhora
z Ouval. Mimo to lada přednášek francouzských in-
ženýrů (na př. Puvrez de Groulart, Dumesníl a j)
týká se prací českých strojíren, zejména přední naší
limmny tohofo oboru: akc. strojímy dříve Breilíeld,
Daněk a spol. Jest polěšitelno, že i naši chemikové
tak čestně vystupují na mezinárodním kolbišti práce.
Jadranská banka v Terstu. Výroční zpráva za
druhý rok činnosti jadranské banky v Terstu kon-
statuje další slibný rozvoj této jihoslovanské banke
V minulém roce pracovala banka se zvýšeným kapi-
tálem 2 mil. kor. Účastnila se přes tyto poměrně malé
prostředky čile na hospodářském ruchu na Adrii,
tak provedla sdružení tří rejdařských firem ve spo-
lečnost „Dalmacija“ a zúčastnila se na nové emissi
akcií „Navigazione Libera Triestina“. Vklady na kníž-
ky vzrostly skorem o 1 mil, kor. a na běžné účty
o 1.5 mil kor. Celkem spravuje banka cizích peněz
přes 5 mil. kor. Čistý zisk činí 160. 186 kor., z čehrož
vyplácí se 5% dividendy. Reservní fondy vzrostou
na 75.100 K.