#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
zemědělství
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#4
alto_textblock
#4
Prčmysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 88. ze dne 29. března 1908
#5
alto_textblock
#5
Finančnictví
#6
alto_textblock
#6
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 28. března.
Dvě vedoucí německé společnosti dopravy
zámořní vydaly právě jubilejní spisy. V obvyklé
formě, jaká již stala se typickou pro tento druh
publikaeí, ve skvělé výpravě a s krásnými illu-
stracemi. Snad málo kdy byla zevní úprava
stejně důstojna práce, kterou oba podniky hlu-
boce se zapsaly do vývoje soudobé svěťové mo-
censké politiky vlasti své.
Není tomu vlastně dávno, co se v Německu
s určitým nádechem sentimentality psalo o slav
ných dobách Hansy — a přece v téže době
mocně vzcházelo sémě nového, silného života
V prvé polovině minulého stolotí po skončení
let, kdy Parish nový ruch vnesl do města, kam
otec jeho se utekl z Anglie, Hlamburk jen ne
patrně vsahoval v hospodářské děje Německa
Zdálo se, že Anglii defmitivně připadlu
vláda nad námořní dopravou obchodu, zdálo se,
že Londýn bude i zde diktovali světu a že
Liverpool zaujme druhé místo po něm. Teprve
v lélech čiyřicálých a padesátých vzeházejí prve
činy. Obchod Hamburku dostává se oporou se-
veroněmecké celní a obchodní politiky v ruš
nější koleje a otázka samostatných dopravních
společnosti stává se naléhavou. Výsledkem úvah
jest založení hambursko-americké linie a pak Se-
veroněmeckého Lloydu. Již jména obou společ-
ností ukazují, jak při založení tanul průkopní-
kům nové doby v německé dopravě námořní na
mysli případ Anglie. Lodi obou společníků vy
budovány v loděnicích anglických, jich typy při
způsobeny obvyklým v té době typům britským
a také ve vedení ocitají se mužové, kteří
Anglii nasbírali své zkušenosti.
Dopravně polilika obou společností ne-
mohla ani v těchto počátcích rozepnouti se
smělým letem, jak tomu dnes. Pozadím nebylo
sjednocené, nýbrž roztříštěné Německo, které
teprve sbíralo síly pro nový život a ruch, pru-
ská politika nemohla býti tak vysloveně ob-
chodněhospodářskou ve smyslu k mocenským
cílům světovým, jak jsme nyní toho svědky.
zatím co pozvolna teprve se připravoval vý-
sledek starého zápasu mezi Brémami a Ham-
burkem ku prospěchu druhého z měst uve-
dených.
A přece byla tato léta počátků provanule
smělou odhodlanosti a pevným vědomím, kde
vlastně vytýčeny eíle. Stačí srovnati data o tom,
jak se rozvinoval lodní park obou společností.
jak úzkostlivě toho dbáno, aby obě společnosti
měly pokud možná dokonalé lodi, aby bylo
zřejmo, jak stála pavná vůle i za prvými ná-
běhy. A dnes mluví výsledky: obě zmíněné
společnosti německé dopravy námořní dopravají
nyní více zboží, než veškery německé železnice
dohromady. Dle výpočtu Melehiorova činil úhrnný
dopravní bou společnosti 175 miliard
tunových kilometrů, do něhož není počítána vý-
konnost loďstva pomocného (v publikacích totiž
přesná data v tomto směru, snad z obavy před
zahraniční bdělou soutěží, uvedena nejsou).
A poněvadž jest na prvý pohled zřejmo, že
veškerá tato obrovská doprava nespadá pouze
na účet Německa, jest jasno, že Německo do-
bylo si význačného místa v námořní dopravě
světové vůbec. Staré sny o nadvládě Veliké Bri-
tanie na oceánech ve směru obchodních jsou
dnes hodně stlačeny: vlajka Spojených obcía
vlajka spojeného Německa dnes vesele vlaje na
mořích; na doklad, jak mocní a jak výbojní
jsou mladí soutéžníci starého Britska ..
Noví národové se hlásí a tam, kde práce.
odhodlanost a pevná vůle záři do jich odvahy
dobývají si mocných posici k slávě své i pro-
spěchu svému. Ovšem musí býti určitá soustava
a určitý plán v těchto snahách. Ne prázdné
hlučení, ne přemíra nevraživé kritiky, ale sou-
stavná činnost, která v popředí staví pouze
muže slly.
Jak jasnou řečí mluví děje obou společ-
ností! I tam, kde politika jich jest do jisté
míry rozdílnou. Anglický příklad svítil do po-
čátků jich a německá jich vlajka vlála nad
loďmi vypravenými z loděnie britských, Zdálo
se, že v Německu pevně zakotvila tradice, že
pouze anglické typy lodní jsou rozhodnými.
Jistá nedůvěra panovala v tomto směru k pod-
nikavosti německé. Himer ve své publikaei
o hambursko americké linii výslovně ukazuje
k tomu, proč bylo nutno obraceti se na Angli
při nákupu lodí a zásady tyto — arci s určitým
obmezením — plati pro společnost tuto vůbec.
U Lloydu bylo tomu nejinak; v letech devade-
sálých ale nastává zde obrat.
V čelo správy Lloydu vstupuje muž nových,
moderních německých idejí hospodářských, od-
chovaný duchem dobyvatelským a duchem samo-
statnostních idejí německých. V obojím směru
podal důkazy svého rozhledu i pochopení. Stoje
pevně na stanovisku soběstačnostíi hospodářské
provádí zásadu, že Lloyd jako německá společ-
nost má kupovati své lodi v Německu. Ovšem.
námitky byly na snadě. Není ani zkušenosti, ani
potřebných závodů. Ruka Wiegandova zůstává
pevnou i zde. Opětně zápasí o svoji ideu ve ve-
dení společnosti, až konečně toho dosahuje, že
objednávky lodí a p. zadávány jsou německým
společnostem. Některé pokusy se nedaří, Lloyd
jest nucen odhodlávati se k určitým obětem —
duch správy zůstává nezměněn. Právě tak jakc
Lloyd prošel po své obchodní stránce léty po-
čátků, bylo nutne hromaditi zkušenosti za cenu
výučného, stejně musilo tomu býti i zde. Do-
mácí podniky mohou jen tehdy prospívati, opí-
rají-li se o odběratelskou ochotu doma, mají-li
příležitost k velikým pracím, na nichž by se
do jisté míry učily a ještě více osvědčovaly,a
je-li zde někdo, kdo úspěch domáci práce do-
vede oceniti a uplatniti. Vše to dovedla objedna-
vatelská politika Lloydu. Z počátku padla ne-
jedna poznámka o zbytečném vydávání peněza
uvedeny poukazy na dobré anglické lodě — po
patnácti létech této politiky dostavil se úspěch.
V dvanáctiletí 1894—1906 platil Lloyd za nové
stavby nebo přestavby lodní domácím německým
loděnicím 220 mil. mk. a anglickým 9 mil. mk.
#7
alto_textblock
#7
v roce 1857—1882 domácím 1.5 mil. mk.
anglickým 68.5 mil. mk. Tahle fskta mluví za-
jisté sama o sobě jasně dosti... A tato polilika
pevně vedena, stává se zároveň základem, na
kterém vyrůstá dnešní silné německé loděnictví
Dnes německé lodě nejsou již na primitivním
stadiu počátků: německé loděnice počínají sou
těžiti s anglickými. Tento fakt povede zajistě
k tomu, že i hambursko-amorická linie opustí
své anglofilské tradice co do opatřování lodi
A ruku v ruce s touto soběstačnou politikou
objednatelskou kráčí pevné usilování mocenské
Vstup obou společností do Terstu jest dílem
Wiegandovým. Z jeho podnětu přechází Austro-
amoricana v držení obou společností německých
Za klidným a střízlivým kalkutem obchodni
ekým, který uveden v prospektech, tají se ho-
rečný sen a veliká idea německéhc Terstu.
Od moře k moři bude Německo se rozepínati —
od Baltu k Adrii... Pochod k Adrii nemá býl
prove len batailony se zbraněmí v rukou: střt-
zlivá a přece tak výbojná politika obehodníků
má raziti dráhu k vítězství. V poslední dobř
jako by se Rakouskc vzpamatovávalo: půdy
jednou nabyté ale Lloyd vzdáti se nechce. Prav-
divěji platí o nové německé než o terstské vlajec,
že neopusti mísi, kde jednou vztyčena ...
Probíráme se materiálem, nakupeným začast
i nekriticky v obou publikacích a obraz vývoje Nč-
mecka rýsuje se nad daty, nad čísly a obrazy. Pa-
desát lel... Co proměn létlo Německem; co otřesů
co lojů) co snů, co skepse a co tiché práce vřelo
kypělo pod povrchem. Byla málo zřejma světu, sla
klidně v před, neznala přckážek a vedla k vítězství
A vede k světové moci. Zase táž klidná, vytrvalá
práce, neslyšná na venek. ale plná žhavé touhy.
smělých snů a pyšných činů. Ji netleská dav, jí s
nekoří listy veřejné a přece svými výsledky vede ke
změnám nejpronikavějším. Ta hospodářská práce.
pro kterou přese krásná slova u nás v Čechách přece
jen není tolik porozumění, jak by býti mělo.
Jsme národem mladým a napodobujeme úžasně
rádi. Jako všichni mladí národové. V literafuře
umění, politice — všude plno analogii k cizině. Ne-
měti bychom zase jednou napodobovati cizinu i v
tomto směru, méně vábném snad na povrch, ale tím
cennějším smyslem i výsledky svými?
Nebudeme snad sníli o námořních společnostech
českých, ale přece snad zaloužíme po tom, aby onen
duch v menším měřitku třeba rozlil se po staré vlnst
naší, který vedí k úspěchu Lloyd a hamburskou lini
Jest tolik, tolik práce možno u nás, krásné, výsledné
práce. Jen lidí k ní třeba. Čím více, tím lépe.
Na naší burse udržuje se trvale čilý zájen
pro akcie bankovní. I v minulém týdnu věno-
vána jim značná pozornost. Jednány byly akcie
české banky »Union« za 246 50 a 247 —,
dále akcie Ž vnosťenské banky za 239. ——a
akcie České průmyslové banky za 414.—.
Z hodnet průmyslových- obchodovány za zvýše-
ného kursu akcie První česko-moravské stro-
jirny a sice za 900.—. Jinak podáváno za akcie
Pražské úvěrní banky 520.—, Hospod. úvěrní
banky 390.50, Úvér. ústavu v Hradci Králové
445.—, »Merkuru«, akc. směnár. spol. 6 13.—
První pražské zastavárny 453.—, První české
akc. pojišťovny na život 273.—, Zajišťovsei
banky 147.—, První české továrny orient. cu-
krovinek 250.—, Kolinské továrny kávových
náhražků 670.—, pivovaru v Č. Budějovicích
805.—, České spol. pro prům. cukerní 173.50.
#8
alto_textblock
#8
Zemská banka království českého.
#9
alto_textblock
#9
Zemská banka království českého
stojící v popředí emisních ústavů celé monarchie
rozesílá bilanci za uplynulý 18. rok činnosti. Účtům
jest předeslána zajímavá zpráva výroční
která dotýká se nejprve všeobecně hospodářskýc
poměrů země, líčí výrazně neklidný vývoj peněžníhe
trhu a promlouvá o peněžních ústavech v královstv
českém působících, podle jednotlivých skupin. Podíl
Zemské banky na hospodátském ruchu v roce 1907
vyznačen jest do všech podrobnosti. Vůbec vyzna-
menává se uveřejněná roční závěrka jak sestavením
tak připojenými výkazy průhledností a jas
ností příkladnou, takovou, jakou u mnohých jiných
bankovních úslavů začasté postrádáme.
K posouzení pokroku, jaký náš zemský ústav
učinil, podáváme níže v číselném sestavení i porov
nání výsledků s rokem předchozím
Z výroční zprávy vyjímáme:
Hospodářská práce byla v roce 1907 požehnána
Země vydala bohatou úrodu a v průmyslu, obchodu
i živnostech nalezly kapitál i dělné ruce zaměstnán
plně a výnosně. Ve všech oborech činnosti zname-
nati bylo necbyčejný ruch, jenž tísněn byv v druh
polovici roku mimoládným zdražením poněz, zůsta
celkem ve zdravých mezích.
Sklizeň co do množství v celku předčila úrodný
rok předcházející. Ceny obilin, stoupnuvší vlivem
neúrody v jiných zemích, učinily výsledek hospo-
daření příznivým. Dobylkářství zkvětalo za dostatku
pícnin, neboť ceny se drobily teprve na sklonku
roku. Průmysl cukerní docílil uspokojivých výsledků
co do výroby i odbytu. Zabezpečené další trvání
brusselské konvence a chystané snížení daně cukern
činí výhled do budaucna jasnějším. Pivovarství trpělo
zdražením všech potřeb výroby, výstav piva byl však
větší, přes to, že počasí bylo odbytu málo příznivé.
Lihovary vyrobily méně lihu, leč odbyly jej za cen
stoupajících. U obou důležitých odvětví průmyslu
uplatnily se snahy organisační zřízením Ochran-
ného svazu pivovarů a dohodou o společné prodejně
zemědělských lihovarů.
Průmyslová konjunktura dosáhla vrcholu. Při-
znivý výsledek žní a zvyšované mzdy povzbuzovaly
domácí konsum, ač stoupající ceny hlavních potře
živolních současně mu kladly meze. Těžba uhlí před-
stihla léta předcházející, ani zvýšené ceny spolřebu
neolimezily, dočasně objevil se dokonce nedostatek
paliva. Železárny nestačily hověti poptávkám, jen
stavební živnosti měly menší potřebu. Strojírny byly
po celý rok plně zaměstnány a vykazují vyšší vý-
nosy. Po delším jednání dohodly se na kartelu, o je-
hož významu minění se rozcházejí. Průmysl textilní
již dlouho nebyl tak hojnou měrou zaměstnán. Krá-
čel proto v zařizování a rozšiřování továren a dílen
čele všeho průmyslového podnikání. Před skon-
čením roku pronikly obavy o další trvání konjunktu-
ry, zvláště vlivem uvolněné soutěže zahraniční. Lze
se nadíti, že obrat nebude náhlý, když zavčas by
předvídán; bude však o to tížeji pociťován, oč vý-
konnost byla zvýšena.
Doprava železniční, toto spolehlivé měřítko ruchu
hospodářského, docílila číslic dosud nejvyšších. Na
podzim ani dopravní prostředky návalu nestačily
čímž trpěl zejména vývoz hnědého uhlí. Plavbě p
řekách českých byl nízký stav vody v téže době ne-
malou překá žkou.
Významnou událostí jest dlouho kýžená úprava
hospodářských styků s druhou polovici říše, utvr
zená vyrovnáním na deset let plalným. Zbývá urov-
#10
alto_textblock
#10
Zisk
#11
alto_textblock
#11
Výdaj: e
Úroky . . . . . ..
Odměny a dohodné . .
Daně a poplatky ..
Správní výlohy . ..
Ztráta na cenných pa-
pírech . . . . .
Podíl reservn. fondu na
výnosu bankov. budov
Odpia z bankovn. budov
Odpis z invenláře
Odpis ze záp. zjištěné
. . . . . .
Úhrnem ..
#12
alto_textblock
#12
nati neshody se sousedy na Balkáně, aby mír v eb-
chodní politice byl úplným. Vývoz našeho soustát
poklesl vlivem neúrody v Uhrách a v Haliči, plívo
stoupl hlavně zvýšeným dovozem vlny, příze a ba-
vlny. Po třech letech objevil se zase schodek ob-
chodhi bilance, jenž znesnadnil rakousko uherské
bance úlohu strážce měny. Kovového pokladu jí tak
přibližně o sumu schodku ubylo
Peníze byly zbožím stále hledaným. Za hrani
cemi říše ulvářely se poměry kriticky. Neobyčejně
napětí v Německu, provázené značnými úpadky
stále udržovalo pozornost. V Americe krise na jare
zdánlivě skončená, na podzim propukla v rozmě-
rech, které rušivě působily na celou Evropu. Z křeče
spekulační vyvinula se tam krise úvěrní, která je
nem žlufým kovem mohla býti překonána. Vznikl
mezinárodní boj o zlato, jakého není příkladu. N
štěstí záhy ochabl, dav podnět k zajímavému řešen
platebních styků mezinárodních. V druhé polovině
naší říše přepínání molilního úvěru některých ústa-
vů k účelům dlouhodobým a insolvence v obchodč
dřevařském znepokojovaly věřitele. Návrat zástav
ních listů k emisním ústavům stěžoval tam situnc
ne.nálo.
Rakousko uherská banka nesnížila svou eskentn
sazbu 412% v první polovici roku vůbec. Soukromí
zazba poklesla sice počátkem února na 41/4 %%, po-
čátkem června dokonce na 4/14% 41/4 3%. avšak
cedulová banka vykazovala stále značnou úvěrní po-
třebu říše Koncem června neočekávaně zvýšila sazbu
pro eskont směnek na 5%, když se její zásoba devi
byla ztenčila. S touto sazbou byla by již vyslačila
zvláště když koncem srpna napěti na mezinárodnícl
trzích polevilo. Leč hlavně vlivem vzpomenulých
událostí v Americe cedulové banky evropské byly
nuceny brániti odtoku zlala hrázemi vysokého úro-
ku. V Berlině zvýšena sazba na 61/4 a 71/2 %, v Lon-
dýně na 51/236, 6 a 76, takže na konec přizpůsobila
se i rakousko uherská banka krilickým poměrům sta-
novením sazby 6%. Oběh ba:kovek překročil koncen
záři poprvé dvě niiliardy korun; o měsíc později vy-
kázala banka cedulová nejvyšší napělí a měla v zá-
sobě směnek za 865 milionů korun, kterážto číslic
před tím nebyla dosažena. Potom však již potřeba
polevila.
Nejlíže dolehla tíseň na trh papírů pevně zúro
čitelných. Kapitál docílil přechodně ve volném ulo-
žení neobvyklého výnosů a zanedbával důchodcvo
papíry úplně. Dokonce vracelo se na trh i zboží pov-
ně umístěné a nabídkou sťlačovalo kursy podkkopan
vlivem vysckého úroků. Úroveň zaznamenanýcl
kursů byla v srpnu pro vážně obavy nejnižší, později
třeba že skulečnost předstihla očekávání, převládly
naděje do blízkého obratu v budoucnosti a kursy s
zolavovaly, čím více blížila se doba předvídaného
ulehčení. Pražská bursa cenných papírů, majíc pře-
vážně ráz tržiště pro potřebu ukládací, přirozeně
vykazovala obraty ochablé
Emisní činnost zemských úvěrních
ústavů byla nadmíru stížena, poskyto
vání zápůjček levných nebylo všal
zastaveno, ač z jiných odvětví obchod
kynul zisk vydatnější. V oboru úvěru
krátkodobého udržovala Zemská ban-
ka pohotovost, odpovídající vážnost
situace. Aby Zemské bance mohla býti soudn
deposita svěřevána, předložena byla říšské rad
osnova zvlášiního zákona
Obchodní banky i obě ústředny spořitelen měly
pro peníze výhodné upolřebení a upravily přiměřen
úrokové sazby svým věřitelům. Vklady odměněně ne
zvyklým úrokem soustřeďovaly se u nich a narostly
měrou neobyčejnou. Tento mimořádný příliv dodáv
pražským bankám stále více povahy ústavů deposit-
ních, zároveň však zvyšuje jejich povinnosti, ply-
noucí z pohyblivosti peněz vypůjčených od obecen-
slva na krátkou výpověď. Rozmnožování vlastního
jmění, provedené již dříve, u některých bank ješt
v poslední jarní době, ukázalo se býti opatřením
včasným a na všechny strany prespěšným. tak že
bude v něm zajisté pokračováno,
Spořitelnám neklidný vývoj peněžního urhu
působil nesnáze. Podařilo se jim však zachovalis
přízeň vkladatelů a budou vykazovali vzrůst nových
úspor. V pěstování spořivosti vyznamenávají se hor-
livostí příkladnou. Během rogu zahájily činnost tř
nové ústavy. Městská spořitelna pražská a Spořiteln
česká počet svých sběren rozmnožily. Jedna něme-
cká spořitelna přeměnila stávající úvěrní spelečen-
stvo ve sběrnu. Po jedné spořitelně české a německ
bylo vysazeno hromadnému vybírání vkladů, nárokům
však mohly vyhověti.
Občanské záložny, opirajíce se o důvěru
a stálost svých vkladatelů, udržely úrok z úvěr
středním vrstvám poskytovaného namnoze pod úrov
ni sazeb, které platil velkoobchod a průmysl. Př
řešení otázky úpravy maloživnostenského úvěru zá-
lcžny zajisté osvědčí se věrnými svému půvednímu
poslání. Skutečná potřeba dává vznikati novým své-
pomocným ústavům, na několika místech ustupují
společenstva významem nepatrná, v neposlední řad
vlivem ozdravujícího účinku povinné revise.
Okresní záložny hospodářs ké udr
žely levný úrok vrstvám zemědělským. Jejich užileč-
ná působnost obecně jest uznávána a šíří se všem
směry. Pozoruhodná jest snaha sesíliti kmenové jmě-
ní připojením peněžních fondů kontribušenských
Dvě záložny počaly přijímati vklady, aby úvěrní čin-
nest rozšířily. K nové úpravě zemského zákona ne-
došlo.
Spořitelní a záložní spolky souslavy
Raiffeisenovy překročily první desetiletí svého p-
sobení za poměrů jejich základním zásadám nepří-
znivých. Na štěstí měly dostatek vkladů k ukojen
úvěrních potřeb vlastními prostřeJky. Jejich ústřed
bojovala s nesnázemi, jak udržeti vklady sdružený h
spolků ve službách společné věci. Třeba ze na jedné
straně na konec přikročeno ke zvýšení úroku, vyho-
věla organisace svému původnímu účelu.
Z výtěžků roku 1907 zapraven byl nejprve 4
úrok ze základního fondu částkou 400.000.— K, uhra-
zen účetní schodek na cenných papírech 320 082.32 k
a provodeny pravidelně odpisy. Výnos reservniho
a pensijního fondu přikázán byl fondům přímo,
Přebytek za rok 1907 činí potom 81.331 K 20 h
a přikazuje se z něho fondu pensijnímu 8133 K 12 h.
kdežto zbytek 73.198 K 08 h plyne do obecného
fondu reservního.
Reservy Zemské banky sestávají pak: A) z re-
servního fondu všeobecného 4,655.356 K 43 h, B
z fondu pensijního 480.780 K 96 h, C) z reserv mi-
mořádných 84.498 K 75 h a vsloupí úhrnnou částkou
5,220.636 K 14 h do nového roku 1909.
#13
alto_textblock
#13
Účet ztráty a zisku.
Příjem:
1907 vůči 1906
Uroky . . . . . . . 25,883 098 +
964.297
66.757-
2.08e
Výnos nemovitostí . .
Odměny . . . . ..
70.338 +
1.905
Správní příspěvky ..
757.174 + 16.931
Rozdíl kursů při zá-
92.244 + 86.50e
půjčkách . . ..
13.389
11
Různé výnosy . . . .
Úhrnem : .
26,885.000 1,057.52
#14
alto_textblock
#14
81.331
#15
alto_textblock
#15
26,883.000
#16
alto_textblock
#16
25,269 224 + 754.967
47.004
4.39
262.836
—
91.874
855.685
+
113,084
320.683 + 288. 139
27.301 —
9.091
14.661
17
4.275
+
800
2.48
+
9.59
10575
#17
alto_textblock
#17
pěliny
#18
alto_textblock
#18
Akliva:
Holovost
. . . .
Pohledávky u bankovních
ústavů . . . . . .
Směnky . . . . ..
Cenné papíry . . ..
Cenné papíry reservního
fondu . . . ..
Cenné papíry pensijního
fondu . . . . . .
Zálohy a úvěry v běží-
cích účfech . . . .
H dnoty v depositách ulo-
žené. . . . . .
Zápůjčay komunální . .
Zápůjčky meliorační . .
Zápůjčky železniční . .
Úvěry zjištěné . . . .
Nedoplatky ze zápůjček
a úvěrů . . . ..
Nemovilosti . . . .
Inventář . . . . . .
Přechodné úroky . ..
Pohledávky a předem ko-
nané platy ..
#19
alto_textblock
#19
Úhrnem . .
Pasiva:
Zskladní fond závodní .
Reservní fond . . ..
Penajní fond . . . .
Vklady na kulžky. ..
Vklady na pok adniční
poukásky
. .
Vklady na běžící účty .
Vklady z obchodů zá-
půjčkových . . . .
Deposita v uschování
ve správě . . . . .
Komunální dlužní úpisy
Meliorační úpisy . . .
Železniční öpisy . .
Slosovací úpisy a splalné
kupony . . . . . .
Resesvy mimořádné .
Přechodní úroky a správní
pifspěvky . . . ..
claty povinné . . .
Zisk
#20
alto_textblock
#20
. .
#21
alto_textblock
#21
. . .
#22
alto_textblock
#22
Úhrnem . .
#23
alto_textblock
#23
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
. . . ..
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . . .
turecké . . .. . . . . .
#24
alto_textblock
#24
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. Čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 49%
#25
alto_textblock
#25
Banky:
Česká průmyslová . . . . ..
« »Unione
.
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . . .
#26
alto_textblock
#26
Z trhů peněžních. Praha. Průběh dnešní bursy
byl klidný a trh omezil se pouze na závěrky akci
a placeno za akcie České banky Union K 247.—
akcie České prům. banky K 414.—; za kom. dl
mel. a želez. úpisy kladeno K 97.85 a za 49% zást
listy mor. hyp. banky K 97 60. Dále podáváno z
akcie: První české tov. orient. cukrov. K 250.—
Merkuru« směn. akc. spol. K 613.—, První pražské
astavárny K 453—, První české akc. pojišť n
život K 473.—, Kolínské tov. kávov. náhražků,
570.—, Pivovaru v Čes. Budějovicích K 805.—, Živ-
nostenské banky K 239.—. České spol. pro prům.
cukerní K 174.—, strojírny Daňkovy K 487.—, Praž-
ké úvěrní bauky K 520.—, Hospod. úvěrní bank
K 39 .50, Podolské cementárny K 200.—, Zajišťovac
banky K 147.—, První česko moravské strojírny
880.—, Králobradeckého úvěrního ústavu K 415.—
Pražské paropl. spo. po Vltavě a Labi K 600 —
První české rafin. v Modřanech K 360.— peníze.
Videň. Ustavičné stoupání alpinek mělo za ná-
sledek na dnešní průpravné burse úhradní koup
soutremn. Atcie ty opětně podražily. Tolikéž akcie
pražské železářské společností. Také jinak bylo smý-
štení vzhledem na zprávy z Nového Yorku a na
dobré čáky německého zákona bursovního příznivé.
Kreditky papírů baňských a akcie banky pro zeme
rakouské, kterým prospěly obchody s vídeňskou obch
a také podstatné stoupání amerických hodnot kupo-
vány. Hledána také uherská renta zlatá, protože byl
připuštěna na bursu pařížskou. Na burse polední zá-
jem věnován zvláště akciím dráhy státní na pověsti.
že s neděle pokračovati se bude v poradách postát-
ňovacích. Podnikany v papíru tom koupě spekulační
lady a z Berlína. Kurs papíru toho stoupl o 8K
proti včerejšku. Současně oživil obchod v kreditkách,
ve klerých podníkány koupě berlínské. Kurs jejích
podstatně stoupl. Vůbec zahostila se na celé burse
na konci dnešního obchodu haussa. Vysledek dneš-
ního obchodu jest převahou positivní. Kreditky
stouply o 4 K, akcie banky pro země rakouské
uherské kreditky kupovány. Akcie dráhy státní do-
sáhly zisku 8 K. Alpinky po zisku počátečním zů
staly bez zisku, pražské železářské však stouply pod-
statně. Na trhu s papíry k ukládání bylo smýslení
uherské renty koronové pevné. Na eskomptním trhu
peníze nezměněny, bankovní směnky 1.41/4 at
45/1.%.
Berlín. Pevné smýšlení, jež včera na celé
čáře převládalo, bylo burse i dnes údělem. Rovněž
obratů docílen počet hojný jak v akciích průmyslo-
vých podniků tak i na trhu bankovním. V mnohých
případech docíleno několikaprocentního zlepšení. Pí-
čmou pronikavého vzestupu byly jednak pevné zá-
znamy burs zahraničních, najmě londýnské a novo-
yorské, jednak příznivý dojem vzbudilo zlevnění sou-
kromého diskontu o 1/2 %. Velmi čilé obchody usku-
tečňovány v akciích amerických drah, z nichž opě
kanadská nejvíce vynikla. Pevným smě rem braly se
kursy ruských rent vlivem dobrých záznamů paříž-
ských. V nákupech akcií dráhy státní a rakouských
kreditek pokračováno s nemalým úspěchem. Sou
kromý diskont 41/2 9%.
Česká průmyslová banka. Ve schůzi správní rady.
konané dne 25. března t. r., zvolení byli opětně pp
Jindřich hrabě Clam- Martinic předsedou
JUDr. Ferdinand Tonder prvým a Josef Houde
druhým něměstkem předsedy. Pan Jan Fel eman
em. ředitel cukrovaro, byl do správní rady jedno
hlasným usnesením kooptován.
#27
alto_textblock
#27
Prhy peněžní.
Videňská bursa.
#28
alto_textblock
#28
Závěrečné kursy
Renty:
28. března 27. března
4procentní papírová květnová . .
97.90 97.6
4 2procentní » únorová ..
99.50
99.47
sprocentní stříbrná lednová . ..
97.70 97.55
4.2procentní » dubnová ..
99.55
99.60
4procentní zlatá rakouská . . .
116.35
116.3
4procentní korunová rakouská . .
97.80
97.75
Bl/sprocentní korunová (invest.) .
88 —
88.—
4procentní zlatá uherská . . . .
111.75
111 40
4procentní korunová uherská . .
93.80
93.45
3l/procentní kor. (invest.) uher..
83.85
83.85
92.05
ruská půjčka . . . . . . ..
91.90
#29
alto_textblock
#29
213205.033
381,764.47
17,827. 808
129,484 591
9,496.754
#30
alto_textblock
#30
2,989 196
3,145.638
73.195
72.453
#31
alto_textblock
#31
40 246
#32
alto_textblock
#32
865,955.579
#33
alto_textblock
#33
1907 vůči 1906
korun
2,305.395 + 426.027
4.890.416 + 1,784.01
57.114274 + 3.116 81e
24.891.097 — 4,038.744
2,845.626 + 129.289
459.373 —
#34
alto_textblock
#34
15,350.306 — 4,932.43
#39
alto_textblock
#39
10,000.000
4.582.158 + 131 989
472 648
6.89
8,430.795
+ 712.748
18,838.000
+ 1,726.200
+ 4,348.96
46,927.978
30,086.161 — 3,935.462
213,205.033 + 15,5 23 46
351,836.600 + 18,243.600
15,988 000 + 1,054.800
125,918.600 — 897.400
1,448.756 — 815.65
84.449 + 30.980
8,021.147 + 465,911
33.87
—
10.3
81 531
9.592
+
#41
alto_textblock
#41
865,905.579 + 36,596.280
#42
alto_textblock
#42
150. 25
213 50
260. 75
453.—
148. 90
187.90
#43
alto_textblock
#43
500.—
#44
alto_textblock
#44
97.95
37.95
98.70
90.70
99.75
100.—
#45
alto_textblock
#45
415.—
246.50
390.50
—.—
#46
alto_textblock
#46
450
#47
alto_textblock
#47
+ 15,523. 46
+ 19.3332.25l
+ 1,340.282
2.843. 805
220.026
#48
alto_textblock
#48
+ 1,277. 559
—
11.d49
+
2.64
72.453
#49
alto_textblock
#49
49.324
#50
alto_textblock
#50
+ 36,596. 28
#51
alto_textblock
#51
150.25
#52
alto_textblock
#52
213.50
261.50
453.—
500.—
148.90
187.90
#53
alto_textblock
#53
97.95
97.95
98.70
90.70
99.75
100.—
#54
alto_textblock
#54
414.—
390 50
—.—
#55
alto_textblock
#55
moravská eskontní . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo rakouská . . . . . ..
banka pro země rakouské . ..
dolnorskouská eskontní . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . ..
všeob rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . ..
#56
alto_textblock
#56
Dopravní podniky
Buštěhradská dráha lit. A . ..
» » B . . .
1119.—
Česká severní dráha . . . . . 396.—
—.—
Duchcovsko podmokelská dráha.
Rak. severo-západní dráha . . .
432.—
Polabská dráha . . . . . . .
423.—
402.—
Pardubická (Jiho sev. něm. spoj.) -
——. —
Pražsko duchcovská dráha kmen.
288.—
Pražsko duche. dráha prioritní.
Ústecko teplická dráha
—.
. .
Ferdinandova severní dráha . ...
5250.—
568.—
Lvovsko černovická dráha. . . .
685 50
Státní dráha . . .. .. . . . .
Jižní dráha
144.80
.. . . .
5 4.
Štyrsko-hradecko-köflašská. dráha
1031.—
Dunajska paroplavební společnost
424.—
Rakouský Lloyd . .. .. .. . . .
#57
alto_textblock
#57
Průmyslové podnikyi
Česká cukerní společnost . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . . .
Kralodvorská cementárna .. .
Mostecká uhlářská společnost
Severočeská uhlářská společnost
Západočeská
Poldina huť . .
. .
Pražska železářská společnosť . .
Alpska báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
. .
Ventschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Pešťská vagonka
. . . . .
#58
alto_textblock
#58
Zástavní listy české hyp. banky 59%
40
31/s
Základní úpisy české zem. banky 40
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 490
» » . . . » (vK) 40%
Mel. úpisy . . . (ve zl.) 4 p
4%
» . » (vK)
49%
Žel. „ . „
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 490
4 1/2
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
4
českých spořitelen . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky 5°%
a
49%
„
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky c %
4 %
Želez. úpisy . „
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/2
40
„ »
„
* hal. zem. banky 4 1/29
„ . . 490
Kom. dl. úpisy . . . 49%
Železnič. , » „ . 4%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/ns
» » » » » » 4 %
» » Rak.-uherské banky 4%
» » Dolnorak. hyp. ústavu 49%
» 31/n e
„
. 4
Kom. dl. úp. „
„ . . . » 31/n
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Buská státní půjčka z r. 1906 50
Únorová společná renta (v pap.) 4 200
Dubnová . » (ve stř.) 4.29 %
Květnová » » (v pap.) 4
Červencová spol. renta (ve stř.) 4%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
korunová renta. . . 4%
investiční » . . . 31/s %
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union. . . . .„
»
Česká průmyslová banka . ..
.
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka. . ..
Haličská akc. hypoteční banka,
Rakousko uherská banka . .
Českomoravská strojírna . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . .
Česká spole nost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
. . . . .
Pražská železářská společnost .
První česká rall. v Modřanech
»
» tov. orient. cukrov.
#59
alto_textblock
#59
Devisy a valuty
95.47
95.42
Curých . . . . . . . . ..
95.67
95.66
Paříž . . . . . . . . . . .
240.35
240.40
Londýn . . . . . . . . . .
117.76
117.75
Německá místa . . . . . . .
117.76
117.75
Řlšské marky v papirech . . .
19.10
19.10
Dvacelifrank . . . .. .. . .
251 .50
251.50
Ruhl papír. . . .. .. .. . . .
95.75
95.68
Lira . . . . . . . . . . .
44 4% 44 4
Soukromé (sazby eskontní) . . .
dráhy vyšší na
Smýšl-ní pevné, akcie státní
zprávu, že se přištím týdnem bude pokračovati ve
Báňské hodnoty
vyjednavaní o postatnění drah.
oslabeně. Dodatečná bursa: kreditky 549.50.
#60
alto_textblock
#60
Pražská bursa.
#61
alto_textblock
#61
V Praze, 28. března. Oficiální záznamy znějí
#62
alto_textblock
#62
x. Z Vídně, 28. března. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 649.75, uherské kre-
ditky 775.50, anglobanka 299. —, bankovní jednota
538.50, unionka 555.50, länderbanka 438.25, státní
dráha 685.25, jižní dráha 145.50, polabská dráha
424.—, severozáp. dráha 432 50, turecké tabákové
408.—, rýmavsko-muráňské 565.—, alpinky 687.50,
květnová renta 97.70, uherská korunová 93.80.
turecké losy 188.25, marky za hotové 117.75, ultimo
117.67. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 28. března. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.70,
198.95, Bukurešť na krátké lhůty ——.—, —.—,
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.
Brussel na delší lh.
—, Německo šek na
krátké thůty za 100 mk. 117.70, 117.90, Německo
na delší lhůty -
Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 243.321/2, 243.55, Londýn na delší lh.
—, —.—. Nový York za 100 dollarů —.—
#65
alto_textblock
#65
Závěrečné kursy
28. března 27. března
—.—
1718 — 1718.—
298 50ex 303 25
437.25 432.50
585.— 583 —
613.— 613.—
64750 645 75
775 — 773 —
1083.— 1071.—
538.— 536 75
555.—
555 50
459 —
459.—
#66
alto_textblock
#66
1119.——
395.—
—.—
432.—
422 50
402 —
—.—
288.—
—.—
5260.—
568.—
679.—
145.50
508 —
10.52.—
423.—
#67
alto_textblock
#67
174.— 173.—
2200.— 2200.—
467.— 466.—
—.—
—.—
970 — 972.—
708 —ex 733.—
—.—
—
387.— 387.—
472 —
473 50
2696.—
2710.—
685.—
685.75
562 —
564 25
994 —
983.—
557.—
560.—
935.—
954.—
500.—
505 —
445.——
450.—
—.—
#68
alto_textblock
#68
—.—
#69
alto_textblock
#69
Penize Zboží
#70
alto_textblock
#70
103.—
99.g
92.—
100.50
98 7
98.35
98.85
95.8
#71
alto_textblock
#71
102.—
98.85
91.—
#72
alto_textblock
#72
99.50
#73
alto_textblock
#73
97.85
#74
alto_textblock
#74
97.85
#75
alto_textblock
#75
97.85
#76
alto_textblock
#76
97 85
#77
alto_textblock
#77
97.85
#78
alto_textblock
#78
93 8
#79
alto_textblock
#79
94.—
#80
alto_textblock
#80
93.—
#81
alto_textblock
#81
100-75
#82
alto_textblock
#82
99.75
#83
alto_textblock
#83
100.—
100.3
103.25
—
97.60
93.60
96.55
97.55
96.50 97.50
100.50 101.50
97.90 98 9
100.10 101.05
94.75 95.75
95.—
94.50
95.75
94.75
99.60 100.60
94.50
95.50
99.25
98 25
98.25
99.25
—.—
#84
alto_textblock
#84
89.—
#85
alto_textblock
#85
28-10
#86
alto_textblock
#86
99.10
#87
alto_textblock
#87
89.—
#88
alto_textblock
#88
90.—
#89
alto_textblock
#89
98.25
#90
alto_textblock
#90
97.25
#91
alto_textblock
#91
79.70
#92
alto_textblock
#92
78.7
#93
alto_textblock
#93
92.40
#94
alto_textblock
#94
91.90
#95
alto_textblock
#95
99.70
#96
alto_textblock
#96
99.50
99.55
97.70
97.70
116.35
97.80
88.—
—.—
247.—
415.—
147.—
#97
alto_textblock
#97
99.75
97.90
97.90
116.55
98 —
88.20
#98
alto_textblock
#98
—. —
#99
alto_textblock
#99
248.—
416.—
150.—
390.50 394.—
#100
alto_textblock
#100
—.—
524.—
520.—
—.—
273.—
445.— 460.—
239.—
241.—
569.— 571.—
—.—
—.—
920.—
880.—
467.—
475.—
—.—
—.—
174.—
180.—
855.—
805.—
—.—
—.—
200.— 204.—
472.— 476.—
272
2710
360.—370.—
250.— 270.—