#1
alto_textblock
#1
Dne 27. února 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Číslo 56. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
časopisy na fanatické katolíky, na jesuity a papežea
proč? Inu, v Holandsku byl zavražděn člověk a 25
lidí bylo vzato do vazby, samí prý katolíci. Dali jsme
si tedy práci a vyšetřili jsme věc tu, jež se udála
následovně: Holandské obce Appeltern, Altforst,
Maasbommel a Alfen jsou sídlem nové prote-
stantské sekty. Jistý Scherf z Aliforstu jest hla-
vou této sekty. Shromáždění odbývalo se v jeho
domě. V noci z pátku na sobotu (z 2. na 3. únor)
byly shromáždény u něho (Scherfa) 32 osoby. Scherí
a jeho spoluvěrci byli prý přesvědčeni, že čeledín
Brinkmans jest čertem posedlý. Zavolali tedy nešťast-
ného chasníka, vrhli se na něho a zavraždili jej, ač
je úpěnlivě o milost prosil. Za ustavičného zpívání
žalmů, uťali mu hlavu, ruce a nohy. Na to myli
sobě tito spoluvěrci ruce v krvi jimi zavražděného,
při čemž ustavičně zpívali. Scherf a jeho nejvěrnější
přivrženci byli zatčeni. Prudké demonstrace udály se
před Scherfovými dveřmi a četníkům jen s velikým
namaháním podařilo se zatčené z davů lidu odvésti . ..
Četnictvo bylo tam sesíleno. Starosta z Appeltern dal
oznámiti, že nejvýše 3 osoby smějí jíti pohromadě.
Pánové Mijnlieff, inspektor z blázince v Tielu, dr.
Ruysch a dr. Bollaan taktéž z Tielu vyšetřují za-
tčené. V mnohých příbytcích jsou okna rozbitaa
obyvatelstvo se bouří. Tato hrozná vražda stala se
vlastně proto, poněv dž tato protestantská sekta po-
třebovala oběti, aby žádoucí království Kristovo na
zemi prý obnovila. Odtud blažené nadšení a zpěvy
u členů této sekty po vraždě. Nyní, an čert byl
zabit, jmenuje se hlava této sekty veřejně »de Heer
Jezus« »Pán Ježíš« a tisícileté království nadešlo prý
»osvíceným« (voor de »verlichten«). Jak jsem byl
zpraven, pozůstává sekta tato z 25 osob, údův to ve-
směs »Nizozemské reformované církve« (Nederlandsch
Hervorm. kerk), žijících ve vesnicích Appeltern, Alt-
farst, Maasbommel a Batenburg. Nová tato sekta
touží prý ještě po více lidských obětích.
Další zprávy, jež mne došly, zní: Již po dělší
dobu byla mezi některými protestanty náboženská
sekta, kteráž horlivě se scházela. K posledu se roz-
hodla, že musí několik smírčích obětí padnouti. V domě
vraha Scherfa bylo večer shromáždění, při němž hro-
zinkový chléb a mléko slavnost tuto zvýšily. Ženský
člen této sekty v Německu žijící, dostavil se schválně
k tomuto »veledůležitému« shromáždění. Asi ve tři
hodiny v noci zavolal Scherf svého pacholka 38letého
pocházejícího z Ijzendeornu a když tento přišel, udeřil
jej sekerou, načež se vrhli naň přítomní a za zpěvu
žalmů hrozně jej umučili. Žena vraha Scherfa prý
řekla, že její nejstarší dcera (kterouž měla než se
provdala) musí též býti obětována. Proto jí bylo všech
5 dítek odňato. Vrah Scherf tvrdí stále, že je Ježíšh
Bratr vrahův byl vehnán davem lidu do řeky Maas.
Vrah Scherf z Appeltern byl zavřen do blázince
v Medembliku.
Tyto dny ztratili antverpští katolíci velikého do-
brodince úmrtím kejklíře Oskara Proosta, čili jak jej
ve Vatikáně zvali Oscarino Prostiani. Týž zemřel ve
veliké chudobě v Lüttichu, byl však odtud do Ant-
verp převežen a zde slavně pochován. Sv. Otec
Lev XIII. dal si též od Oskara Proosta jeho kejk-
lířství ukázati. Proost požádal kardinála Parocchiho
o hodinky, kteréž jsou velmi historické a drahocenné
jen s těžkým srdcem půjčil mu je tento stařičký kar-
dinál. Oskar Proost je vzal, ale upustil je a při tom
klopýtl a stoupnuv na ně celou tíhou svojí, rozšlápl
je na plosko. Sv. Otec s přítomnými nemohli smíchu
se udržeti a kardinál Parochi strachy o své draho-
cenné hodinky div neomdlel. Ale »Oscarino Prosti-
ani« zvedl hodinky, pofoukal na ně, přivoněl k nim
a dal je opatrně kardinálu Parrochimu do kapsy
Parrochi je rychle vytáhl, aby poznal, dají-li se ještě
zpraviti a hle — hodinky byly neporušené a šly zna-
menitě! Čtenář uhodne, že ty hodinky, které Proost
upustil a rozšlápl, byly jiné — padělané a proto ho-
dinky kardinála Parrochiho zůstaly celé. Oskar Proost
prováděl své nevinné kejklířství též před králem Leo-
poldem a zde v Antverpách často, ale vždy jenom
k dobročinným účelům. Také pro české tři studenty
dal představení, jež vyneslo na dva tisíce franků
tím jim pomohl do Ameriky a tam k dalším studiím.
Vděčná mu buď památka a Bůh hojným odpla-
titelem i
#5
alto_textblock
#5
Zprávy církevní.
#6
alto_textblock
#6
* Jeho Milost nejdp. kníže-arcibiskup
pražský Lev svobodný pán ze Skrbenských
zavítá dnešního dne do chrámu Páně sv. Iguáce
o 6. hod. odpolední, aby tam měl podožnost Mari-
anské kongregace, jak byl svého času dp. řiditeli Je-
melkovi slíbil. Jest naděje, že zbožný lid pražský
této pobožnosti hojným počtem se súčastní.
Audience poutníků u sv. Otce byla v
ve čtvrtek minulý u sv. Petra ve Vatikáně. Piemon-
ští poutníci shromáždili se úplně, jakož i poutníci
(romei) z Abruz a Sicilie, kteří přestáli bouři na moři,
a četní poutníci a mezi nimi i Římané. K nim při-
#7
alto_textblock
#7
připojily se též urozené rodiny cizí. J. Sv. sestoupil
do basiliky provázen svým dvorem, vstoupil na no-
sítka v kapli Nejsv. Svátosti a objevil se poutníkům,
kteří ho s jásotem uvítali. Po okvyklých modlitbách
udělil sv. Otec, za všeobecného dojmu, apoštolské po-
žehnání. Pak byli představeni vůdcové poutníků a sv.
Otec ubíral se do svých komnat středem radujících
se poutníků. Poutníky představovali: arcib. Megr.
Adami; biskupové: Monsgr. Sardi z Anagni a Ři-
naldi Montefiascone. Počítá se celkem osm tisíc pout-
níků dosud. Zajímavým předmětem obdivu piemont-
ských byly mravy Campagne čili Ciociaria (čočaria)
v Římě známé. Skupina 100 žen z campagne sem
připutovala, Jak mnoho různých krojů a mravů a ná-
řečí a přece všichni se sjednocovali nadšením ducha
a vzornou zbožností, zpívajíce žalmy a litanie P. Marie
v basilik ách.
Nový arcibiskup v Kolíně. Za příčinou
slavnostního nastolení nového arcibiskupa v Kolíně
nad Rýnem dra. Simara dne 20. t. m. zaslal císař
Vilém odpověď na holdovací telegram, v níž přeje
novému arcibiskupu, aby jeho působnost byla ku
prospěchu církve a státu. Tato byla právě dokázala,
že stát si církve váží, poněvadž v brzce vybrala
vláda dra. Simara z tří kandidátů navržených kapi-
tolou.
Pastýřsky list. J. Exc. dr. Frant. Bauer,
biskup brněnský, vydal právě pastýřský list, v němž
jedná o milostivém létě a pouti římské, k níž slovy
v pravdě otcovskými vyzývá, poukazuje zvláště, že
třeba obrátiti pozornost »k Římu, jakožto městu sva-
tému, které nemá na světě sobě rovného, kde se
přechovávají a uctívají předrahé ostatky utrpení Páně,
kde jsou hroby knížat apoštolských a milionů světců
známých i neznámých, již smrti mučenickou a hrdin-
skými ctnostmi je oslavili a posvětili, a kde jsou nej-
starší, nejčetnější a nejvýmluvnější památky sv. víry
naší, abychom u věrnosti, oddanosti a lásce ku sv.
Otci a společnému domovu našemu tím více se utvr-
dili, ze sv. víry naší tím vroucněji se zaradovali a
potěšili a slovem i skutkem tím ochotněji a tím roz-
hodněji ji vyznávali.«
Osobní. Vdp. dr. Frant. Kolísek byl jmenován
definitivním správcem fary na dómě. — V Hüttel-
dorfě u Vídně zemřel prelát a farář Eman Pale
v 84. roce věku svého. Narodil se ve Velkém Mezi-
říči na Moravě, na kněze byl posvěcen r. 1839 ve
Vídni.
Úmrtí. V neděli večer zesnul v Pánu řádný
profesor morálky německé bohoslovecké fakulty v Praze,
vdp. ThDr. Antonín Kurz, který byl letos pro-
rektorem německé university, loňského roku rektorem,
v letech 1894 a 1897 děkanem universitním. Na-
rodil se v Radonicích 5. července 1837, na kněze
byl posvěcen 29. července 1863. Bylo mu tedy 63 let.
Zesnulý byl kanovníkem kapitoly u Všech Svatých
a za své zásluhy byl vyznamenán rytířským řádem
železné koruny třetí třídy. Před svým odchodem na
universitu pražskou působil jako profesor bohoslove-
ckého semináře v Liitoměřicích. R. i. p.
Postní pobožnosti. Horlivou snahou pana,
Ferdinanda Sokola, velkoobchodníka a zasloužilého
řiditele bratrstva dominikánského konati se zase bude
příštím pátkem počínaje po celou dobu postní vždy
o 4. hod. odp. pohožnost na Petříně. Rok od
roku přibývá počet zbožných věřících, tak že ně-
který pátek útulný a milý kostelík sv. Vavřince
takměř ani nestačí. A kostelík nezůstává pozadu za
posvátným Petřínem. Horlivý spolek turistů rozmno-
žuje každoročně okolní krásy přírody a zboží věřící
nezanedbávají svého kostelíka. Četné dary, kteréž
štědré dámy odvedly loni p. Sokolovi, učiní možným
podniknouti některé opravy a okrasy. Zbožní věřící
zajisté i letos štědrými dárky vynasnaží se krásy ko-
stela rozmnožiti a posvátnou tuto svatyni i s vedlej-
šími kaplemi zvelebiti. — Popelec ve středu pope-
leční uděluje se u sv. Jakuba po každé mši sv.
(tyto jsou v 6, 7, 8 a 10 hod.) Postní kázání konají
se v pátek po sv. požehnání (toto jest o půl 5. hod.)
v neděli po sv. požehnání jest křížová cesta.
Řád kazatelský sv. Dominika čítá v pro-
vincii rakousko-uherské 102 kněží, kteří vykonali
slavné sliby, 18 kněží, kteří dlí mimo provincii, 15
kleriků se sliby, 8 kleriků v noviciátě, 81 bratřía
4 bratří mimo provincii, celkem tedy 228 členů.
Velmistrem celého řádu jest vsdp. Th. dr. Ondřej
Frühwirt se sídlem v Římě; hlavním prokurato-
rem jest vdp. Jacint Maria Cormier se sídlem
v Římě, provinciálním převorem pak jest vdp. Sadok
Szabó se sídlem ve Vídni. Pražský konvent u sv.
Jiljí má za převora vdp. M. Bubeníka, pak jsou
konventy řádové v Čechách v Litoměřicích, Chebua
Ústí n. L., na Moravě pak v Olomouci, ve Znojmě,
a Uh. Brodě.
30.000 milosrdných bratrů a sester
působí v Německu. V 1000 nemocnicích ošetřují
půl milionu nemocných. Z toho se pozoruje, k čemu
jsou katolické řády. Protestanté hledí milosrdné sestry
#8
alto_textblock
#8
nahraditi diakoniskami, které však nemají jiné touhy
nežli po vdavkách.
Kapucín apoštolem tisku. Člen kapucín-
ského řádu v provincii Sassari v Italii, bratr Bona-
ventura da Calanzianus, jest majitelem veligého den-
ního listu a působí mocným vlivem na politiku ve
své provincii. Vláda italská jej vyznamenala řádem
za zásluhy. Poslanec Caldesi a soudruhové tázali se
po důvodech tohoto vyznamenání v italském parla-
mentě. Je to podobný podnik jako mají Assumpti-
onisté.
K pořízení nových kostelů. V Brně se
spojilo družstvo, jež má za účel stavbu nových ko-
stelů, zvláště v Husovicích, kde se jeví největší nedo-
statek v té věci. Spolek ten pořídil lotterii ve pro-
spěch tohoto podniku. To jest chvalitebná svépomoc.
#9
alto_textblock
#9
Zprávy denní.
#10
alto_textblock
#10
*
Důstojníci a sňatky pomocí novin.
C. k. zeměbranecké doplňovací okresní velitelství č. 8.
v Praze rozeslalo dne 23. t. m. všem záložním dů-
stojníkům svého obvodu vyhlášku c. k. ministerstva
zeměbrany ze dne 6. t. m., kterou se důstojníkům
zapovídá hledati nevěsty s penězi pomocí inserátů
v novinách. — Ač uznáváme, že sňatek prostředko-
vaný novinami, při němž už předem udávají se peně-
žité podmínky, neodpovídá právě ideálnímu pojmu
o manželství vůbec, přece nemůžeme zatajiti svůj
názor, že takový výnos jednak vzhledem k dnešním
poměrům důstojnictva pokud se týče uzavírání sňatků
není odůvodněn, jednak že je to i rána do vody.
Lajtnant se bez peněz ženit nemůže, poněvadž musí
míti kauci, a najde-li ženu s penězi novinami nebo
jinak, to konečně na věci nic nemění, neb to hlavní,
že se žení více méně pro peníze, platí jako tak.
Ranou do vody však jest takový výnos proto, poně-
vadž nikdo k svému inserátu nedává své jméno,a
insertní kancelář sotva po tom v zájmu armády bude
pátrati, kdo se pod tou neb onou značkou skrývá.
* Světští učitelé — učiteli náboženství.
»Čas« z 20. února píše v úvodníku, že by nebylo
absurdní, kdyby vyučování náboženské docela bylo
svěřeno učitelům — pod dozorem vyšších úřadů cír-
kevních. — Avšak zajisté bylo by absurdní svěřiti
vyučování katolickému náboženství učitelům,
o nichž nelze míti za to, že by mu vyučovali v du-
chu katolickém, nýbrž, o nichž dle různých
projevů musí se souditi, že by zneužili moci sobě svě-
řené způsobem, který by se vyšším dozorem cirkev-
ním tak snadno kontrolovati nedal. Mělo-li by se
souditi dle různých projevů na schůzích a v listech
učitelských, o značné části našeho učitelstva
nedalo by se předpokládati, že by kato-
lickému náboženství vyučovali svědomitě a poctivěa
tudíž by svěření jeho jim bylo absurdní. — Pravdu
úplně převrací »Čas«, když tvrdí, že »kněží činí si
nároky na veškeré mravní vychování mládeže«. Jsou
to právě učitelské listy, které vykládají zákon v tom
smyslu, jakoby bylo jen věcí učitelů náboženství vy-
chovávati mládež »v mravnosti a nábožnosti«; na-
proti tomu, právě kněží tvrdí, že po rozumu zákona
při výchově mravně-náboženské mají učitelé s nimi
spolupůsobiti, mají je podporovati. — Třenice, o nichž
»Čas« mluví, mívají příčinu svou nejčastěji právě
v tomto nedostatku jednotného spolupůsobení, který
se projevuje zvláště u příležitosti náboženských cvi-
čení a utvrzuje právě v pochybnostech o opravdové
způsobilosti k vyučování náboženství.
L + 27. Vezmou si na vlastenectví pa-
tent. Kdo zas? Inu, »Hlasy ze Siona«. Dušují se,
že nikdy, nikdy, nikdy neodepřela jejich církev posluš-
nosti a uznání státu a táží se: »Na které stráně je
více upřímné věrnosti k státu, jeho hlavě a jeho zá-
konům, zdali na straně církve naší či při církvi
římské?! — Patronové Wolfovi a Schönerera umějí
tedy vlastenčiti, aby lépe vyniklo nevlastenectví, ne-
rakušanství »jeho Milosti Jana Nepomuka Eduarda
Brynycha.« (Jak viděti, jsou dvojctih. páni také
někdy »vtipni« !) Denuncovati ovšem nechtějí. Oni
jen tak nevinně »nahoru« referují: »Náleží k tomu
pravá klerikální drzost, když titíž lidé, jejichž vrstev-
níci a přední representanti nejednou hlásali zjevnou
vzpouru proti státnímu zákonodárství, nejednou pro-
hlásili neplatnou přísahu věrnosti státními občany
panovníkům složenou a tyto stíhali kletbami, najednou
se tváří, jako by byli nejpevnějšími oporami trůnu
a státního pořádku, jako by zejména v Rakousku
kynula spása v jejich objetí ... Pak se divme, že
Rakousko vidí jedinou spásu v Schönererovi a Wol-
fovi a s otevřenou náručí vítá pastory z říše, když
hlásají »Los von Rom.«
L 5. Ze socialistické chumelenice.
Musí na nás přijíti zase noví buditelové a učiti nás
vlastenectví a národní hrdosti, neboť v obojím kle-
sáme ke své vlastní hanbě. Novým důkazem toho
jsou opět volby do obecního zastupitelstva v Horním
Jelení, kde jindy národně uvědomělí občané volili
tentokráte sociálně-demokraticky, tak že třetí sbor