#1
alto_textblock
#1
Pan dr. Čerohorský řečí účinnou projevuje
nejdříve své politování, že v nejdůležitějším oka-
mžiku, před volbami, nároc není jednotný. Kdyb
vyslal nejlepší zástupce, domohl by se náležité váhy
Dnes nejen nejsme za jedno, ale vznikají strany na
novém základě. Proti tomu nutno se obrátiti. Není
spravedlivo domáhá-li se jeden stav, aby měl roz-
hodující postavent v národě. Nevěří, že nynější vo-
lební řád znamená petrifikaci. Pokud v této říš
chceme býti činitelem, musíme si přáti, aby vůle ve-
škerého lidu rozhodovala a aby vládlo ministerstvo
parlamentní. Dnešní ministerstvo není tak složeno,
aby mohlo vyhověti našim požadavkům, ale jeví se
přece pokrok, že aspoň částečně bylo odstraněno pro-
težování Němců v úřaech. Zálež, na tom, aby zá-
stupcové českého národa dovedli se v parlament spo-
jiti v jediný šik. Ze své politické zkušenosti ví, ž
můžeme se domoci úspěchu jenom tehdáž, budeme-li
pracovati spojenými silami. (Výborně! Potlesk.)
Pan posl. Březnovský děkuje klubu, že jej pod-
poroval a navrhl ve výkonném výboru jeho kandi-
daturu. Vedení strany ovšem rozhodlo jinak. Od-
stoupil by okamžitě, kdyby šlo o prospěch národní
ale poněvadz se domnívá, že jeho kandidatura byl
odmítnuta jen pro odpor israelitů, neodstoupí.
Pan dr. Nejedlý projevuje povděk, že obě politi-
cké rany sešly se na společné schůzi. Má úctu k
všem kandidaturám, ale vyslovuje se pro kandidaturu
p. Březnovského, jakožto zasloužilého pracovníka
živnostníka a řemeslníka.
Pan Šmakal dotazuje se, proč bylo upuštěno o
kandidatury p. Březnovského a proč na 15 mandátů
pražských nen. navržen žádný živnostník.
Pan učitel Těšínský vítá kandidaturu dra. Srba
jměnem učitelstva.
Pan Kysela zmiňuje se o jednání koncentračnín
a kandidatuře p. Březnovského. Výkonný výbor neby
proti jeho kandidatuře a kandidatura p. Čech: vznikla
z toho důvodu, aby se dostalo zastoupení obchodni-
ctvu. V zájmu discipliny strany žádá, aby byl volen
kandidát, navržený výkonným výborem
Posl. red. Anýž chce vysvětliti otázku kandida-
tury. Nejednotnost ve voličstvu jest symptomatickým
zjevem. Nepochopí-li naše občanstvo, že svorný po-
stup jest nezbylností, podlehne oněm stranám, ktere
mají výbornou organisaci. Rveme se nikoli o věcia
zásady, nýbrž o mandáty a to je smutným zjevem
Řečník jest starým přítelem p. Březnovského a zná
jeho zásluhy o živnostnictvo i zájmy národní. Nechce
mluviti pro žádnou kandidaturu, voličstvo rozhodne
samo, ale vysvětluje, že kandidatura p. Březnovského
nebyla odmítnuta z nějakého odporu proti němu jako
živnostníku, také odpor israelitů nebyl rozhodujícím
Pan Březnovský byl vyzván, aby kandidoval v ně-
které venkovské skupině měst a to nechtěl. Obchod-
nictvo vystoupilo s rozhodným požadavkem, aby byl
kandidován aspoň jeden obchodník a toto stavovské
stanovisko rozhodlo proti p. Březnovskému. Dnes
je věc hotova a záleží na voličích, chtějí-li se pod-
robiti rozhodnutí výkonného výboru. Varuje před
osobními rozpory v době tak důležité. (Hlučný po-
tlesk)
Pan Tůma vyslovuje se proti p. dru. Nejedlému.
jenž porušuje disciplinu strany. Dovozuje, že obchod-
nictvo má také právo, aby mělo aspoň jednoho zá-
stupce na říšské radě. Obchodnictvo nemohlo nikde
kandidovati prospěšněji než na Novém městě praž-
ském, které jest obchodní čtvrtí. (Potlesk.)
Pan Čech na dotaz p. dra. Záhoře odpovídá, že
strana svobodomyslná zajisté se zasadí o moderní
způsob pohřbívání. Dále praví, že klub voličů novo-
městských nemá příčiny si stěžovati, že byl výkon-
ným výborem pominut, poněvadž navrhl terno kandi-
dátů, a sice pp. Březnovského, Čecha a Hašourk
a dal výboru plnou moc, aby rozhodl a proto jest
v zájmu discipliny, říditi se usnesením výkonného
výboru. (Výborně!)
Pan prof. dr. Blažek navrhuje, aby byly vyslo-
veny díky bývalému poslanci p. prof. inž. Novotnému.
jenž již nekandiduje, za jeho záslužnou činnost
Potlesk shromáždění pokládá p. předseda za souhla
a prohlašuje, že jej dá zaznamenati a p. prof. Novot-
němu sdělí.
Pan dr. Nejedlý dokládá, že proti p. Čechovi ni-
čeho nemá, ale poukazuje na zásluhy p. Březnov-
ského jako starého pracovníka.
Pan Březnovský prohlašuje opětně, že bez boje
neustoupí.
Pan dr. Klumpar poukazuje na to, že schůze má
skončiti důstojně. Nebude-li ve straně platiti autorita
pak bude strana skýtati smutný obraz. Proti p. Břez
novskému nebylo žádných námitek, ani odpor israe-
litů nerozhodoval. Před třemi měsíci předstoupili ob-
chodníci před výkonný výbor a prohlásili, že se spo-
kojí s jedním zástupcem. Již tehdy byl jim dán př-
slušný slib, poněvadž tak důležitý stav má míti n
říšské radě zastoupení. Stejný slib dán i živhiostní-
kům a také z nich jsou kandidování pp. Krejčík, Do-
ležal, Kratochvil a Huml. Mandáty nejsou dnes
#2
alto_textblock
#2
v žádném okresu jisté a musí se dobýti skutečnou
prací a agitací. Přirozenými kandidáty na Novém
městě byli pp. prof. Novotný, dr. Srb a dr. Černo-
horcký. Kromě oho uvažováno o kandidatuře p. Ha-
šourka, kandidatuře obchodnictva a p. Březnovského
a tu byl nutno spiniti především daný slib. Voličstv
jest suverenním, ale se stanoviska strany nemohl
si výkonný výbor jinak pečínati. Žádá, aby se o kan-
didátech nehla ovalo, aby schůze skončila důstojně
a spory osobní nebyly zatahovány na veřejnost. (vý-
borně! Potlesk.)
Starosta p. dr. Grož dodává, že klub voličů novo-
městských usnesl se na kandidaturách, které nedošly
konečného schválení, ale správní výbor přistoupi
na přání výkonného výboru a přijal jeho kandidáty
aniž se tím vzdal svého práva pro budoucnost
V dnešní schůzi představili se společní kandídáti
Třeba se střetla různá mínění, měla schůze p. ece prů-
běh uspokojivý. Končí schůzi se žádostí, aby zájem
projevený o všeobecné prospěchy národní byl zachovár
a tak nemůže boj skončiti na škodu našeho národa-
(Výborně! Potlesk)
#3
alto_textblock
#3
Denní zprávy.
#4
alto_textblock
#4
— Národní autonomisté v národě českém
mohou se popadnouti za nos, právě uveřejněné
jmenování soudních úřadníků vykonáno bylo
podle jich principu národnostní samosprávy
v každém ohledu a dvanáctiletým auskultantům
německým dána přednost před patnáctiletým
českými podle národně autonomních statusů
soudcovského úřadnictva v Čechách, v ohledu
soudního úřadnictva přistoupila vlád
Beckova na zásadu odděleného
německého území v Čechách. V tě
příčině uveřejňuje »Pr. Tagbl.«, že jeho víden-
ský dopisovatel, aby zvěděl, na jakém základě
dálo se jmenování soudců a zdali jest i pro bu-
doucí případy postaráno, aby německé »di-
strikty« byly německými soudci obsazovány
došel si pro výklad k německému ministru
krajanu i zvěděl od něho toto:
»Německý ministr-krajan Prade pozdvihl s ve-
škerou rozhodností hlas proti tomu, aby se jme-
nování soudních úřadníků dálo na základě statusu
i hájil právo německého obyvatelstva na soudn
funkcionáře své národnosti. Okolnost, že na ně.
mecké straně panuje daleko silnější nával do státní
bureaukracie, nemůže pro něj — jak ministr Prade
vždy dovozuje — býti rozhodujícím, zvláště kdyi
v Čechách a ve všech smíšených zemích vůbe
přijímání do státní služby díti se má podle po et-
ního poměru národností. Že jindy této methody
nebylo šetřeno od krátkozrakých a Němcům ne-
přejných činitelů a že český přebytek přímo uměle
vypěstován byl, nesmí býti nyní proti Němcům
využitkováno. Ministr souhlasil s jmenováním soud.
úradníků právě uveřejněným jenom s tou pod-
mínkou, že se bude v přijímání úřadníků ve smí-
šených územích postupovati přísně podle poměru
síly obou národností. Kromě toho budou zahájeny
za několik měsíců v lůně vlády jíž ohlášená
vyjednávání v záležítostech různých
sporných otázek národnostnícih. —
V čele diskuse bude zajisté postaven problém
jmenování úřadníků v jazykově smíšených zemích.
Ale bude-lí proveden jenom návrh učiněný mini-
strém Pradem pří tomto jmenování soudních
úřadníků, bude již asi ve třech letech tak zhruba
učiněna přítrž nepřístojnosti jmenování českých
úřadníků v německých okresích a každý národní
kmen obdrží počet soudních funkcionářů, náležitý
mu podle čísla obyvatelstva. Tím, že minist
Prade dopomohl, aby 56 soudních adjunktů bylo
jmenováno soudními tajemníky, dokumentoval, že
Němcům neběží o hmotné poškozování českých
úřadníků, nýbrž toliko o záchranu nacionálních
zájmů německých.«
Takhle vypadá jmenování soudních úřad-
níků v autentickém světle německého krajana
ministra. Podle týchž zpráv český ministr krajan
dr. Pacák zastával na konferencích od prvopo-
čátku princip, že se má při jmenování soudců
v Čechách postupovati přísně podle statusu, tak
aby výhradně služební doba a stáří rozhodovalo
o postupu soudních úřadníků. Jak nebezpečným
— dí »Pr. Tagbl.« — bylo by se přijetí to-
hoto principu Němcům stalo, vysvítá z toho,
že by podle Pacákova projektu z 29 volných
míst 8. třídy hodnostní nejméně 27 připadlo
Čechům a nejvýše 2 německým čekatelům. Mezi
oběma stanovisky prostředkoval předseda mini-
sterstva a výsledkem jeho prostředkování jest
řečené jmenování. Příčina, pro kterou místa
v Teplicích a Děčíně ponechána českým funk-
cionářům soudním, vykládá se se strany něm.
ministra krajana tím, že v okresích těch úřadovali
až dosud čeští úřadníci a z německé strany ne-
bylo možno postaviti žádné ani zpola českým
uchazečům co do stáří a služebních jlet rovno-
cenné konkurenty. To je nádherné přiznání
Na ostatní, českým úřadníkům náležitá místa,
povoláni tedy němečtí konkurenti aspoň zpola
českým uchazečům rovnocenní. Pan bar. Beck
podal svým prostředkováním výtečný výklad k
#5
alto_textblock
#5
svému výroku o nejvýstřednějších německých
požadavcích v Čechách, jsou nejvýstřednější, ale
prováději se! O dojmu, jaký toto nejnovější
nadělení v národě českém učinilo, doví se pan
baron Beck v pravý čas. Že český ministr kra
jan vykonal svou povinnost, zachrániv, co mohl,
je ovšem nepopíratelno. 50 nových českých
soudních tajemníků jest důkazem jeho úsilí,
jemuž podařilo se zachrániti postup těmto nej-
starším na řadě jsoucím úřadníkům českým.
—S jakou troškou lze v táboře agrárním
dělati volební náladu, vidno z úvodníku „Ven-
kova“ ze dne 1. máje, pod záhlavím „Útoky
před volbami“. „Úvaha“ ta od začátku až do
konce není ničím jiným, leč důkazem, že prosa-
téři agrárního tisku jsou právě tak upřímnými
agrárníky, jako básníci jich hymen. To jsou ba-
nální vynucenosti, o nichž přesvědčení aní srdce
nic nevědí; takové plané dušování, jehož zjevná
jalovost křičí mezi řádkami. Ani jediné myšlen-
ky, helá pustina, na kloudný nápad nenarazíme,
aniž když povšimneme si míst, jako nejdůležitější
proloženě tištěných. Suď bůh, co si myslil pi-
satel, když psal větu, že „lid náš dobře vidí,
že městské stavy činí poslední pokus, aby ven-
kov dostaly prvně do svých rukou“ (1!), anebo
větu, že pjakmile venkované postaví se na své
vlastní nohy a budou do parlamentu voliti své
vlastní lidi, konec bude dosavadnímu vyssá-
vání (?) a deptání (!) českého zemědělstva!“
To ani klerikální list — nehledě ke stylu — ne-
smí s takovými všeobecnostmi před své čtenáře
a jestliže je neagrárníku v Čechách při tom ně-
čeho lito, je to myšlenková prázdnota, zející
na svět z ústředny agrární inteligence, ja-
kou jest pražsko-venkovský její orgán. List ne-
může se zbavíti falešné noty, skřípá na každém
obratu, na každem odstavci. Slyšme jen:
„Městské strany bojí se těch chvil, kdy venkov
bude požadovati, aby uznán byl za rovnocenného
činitele s městy, aby jemu měřeno bylo stejným
loktem, jako obyvatelstvu středišť městských..“
Co odvětiti na to čtrnácte dní před volbami,
jež vykonány budou poprvé podle naprosté
rovnocennosti a veskrze stejného lokte všech
státních občanů, vymoženého zásluhou říšských
zástupců „městských stran českých“, přes
bouřlivý odpor stran venkovských, jimž právě
tato rovnost byla šídlem v oči?! A ty městské
strany české, jimž byla tato rovnost tak vzácna,
že za ni přijaly vůbec menšinu mandátů proti
většině mandátů venkovských! A marno všechno
sebenucení, řvodníkář „Venkovův“ živou mocí
nemůže se dostat za paušál, že „městské
vrstvy“ nestojí za nic, e že jediným cílem
„městských vrstev českých“t jest vyssáti, udep-
tati, zničiti, s povrchu země české vyhladiti če-
ské venkovany. Je to primitivní, temný a otupělý
způsob, jakým provádí orgán české strany
agrární povel svých rozkazovatelů, rozseti co
nejvíce zášti a nenávisti mezi česká městaa
české vesnice bez svědomí a bez pomyšlení na
to, že není představy o nějaké budoucnosti české
s podmínkou trvalého rozštěpení, schismatu,
rozkolu v národě na městsk. a venkovské vrst-
vy. Zatím co odvěk, národní nepřitel strojí se
s nebývalou dosud prudkostí k teritoriálnímu,
správnímu rozdělení vlasti na půl, agrárníci ve
vlastním národě připravují zásadní rozdělení ná-
roda podle měst a venkova, podle principu ne-
sriřitelnosti! A přece je jisto, že jakmile
bude vyřízen volební boj, který jest v podstatě
jenom otázka osobní, nejbližší starostí všech ve-
řejných činitelů v národě musí býti všemožné
zcelení rány v jednotě národa, způsobené secesí
agrární. Nechť pánové, v jejím čele stojící, ne-
činí z rány té ránu nezhojitelnou! A to se přece
děje, ukazují-li, anebo ve svém tisku českému
venkovanu ukazovati dají českého měšťáka bez-
mála jako — vraha venkovského lidu!
#6
alto_textblock
#6
— Podle posl. dra. Eppingra neuspokojí
prý jmenování soudců německé obyvatelstvo
úplně, poněvadž zásada jmenování: výhradně ně-
mecké soudce pro jazykové území německé, ne-
byla úplně k platnosti přivedena. Nesmí prý se
pustiti se zřetele, že dorost kvalifikova-
ných německých soudních úřadníků potřebě
nevyhovuje, nemají-lisnad dokonce
auskultanti jmenováni býti okresními soudci
a soudními sekretáři. Náhrada, které se dostalo
českým soudním úřadníkům za jich přejití, tím
že jmenováni soudními tajemníky, jest prý sice
nákladnou, nikoli však zavržitelnou pomůckou
z nesnází, při 40 případech povýšení znamená
to o 24 až 30.000 K ročně více. Dr. Eppinger
hájí názor, že napříště má se přijímání českých
a německých soudních praktikantů říditi podle
poměru 4: 3, jakož prý se již nyní děje.