ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a776ca80-71e2-11dc-9799-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NARODNI LISTY,
#3 alto_textblock #3
30. září 1904. Císlo 270
#4 alto_textblock #4
Každá opravdová povaha o sobě někdy pochybo- vala. To není ani slabostí, ani malomyslností, dívá- mo-li se na věci příští střízlivě. Žijeme ve státě, kde vláda jest jen rafii na hodinách, která ukazuje, kolik uho- dilo; stroj hodinový však řídí jiné mocnější rucel Střízlivost naše udrží tím pevněji naše odhodláni Kéž zápas náš s vládou a německým soupeřem skoně jak neblahá episoda v české anabasi veden »vlastní silou“. Národ žije v tisícile tí ch. a bohdá, i lid náš v době brzké jarým po- stupem dohoní, v čem zabrániti mu chce dnes nepřízeň doby! V rozpravě, rozvinuvší se po řeči p. poslance dr Dvořáka, vyličoval p. posl. Krejčík poutavým sdělením, jak ve skulečnosti vypadá tak zvané zněm- čené území. I ve městech, za německá prohlašova ných, jako v Trutnově, Teplicích a Liberci je velký počet Čechů. Spor německo-český není, dle osobn zkušenosti řečníka, přovážně politický, nýbrž spor ten má pozadí konkurenční, hospodářské. Pan posl. Březnovský praví, že celý spor politický vede se o otázku, jesíli v Čechách sm. Čech mluviti česky a jestli několik líných německých úřadníků má se naučiti česky. Každý živnostník neb obchodník, přistěhuje-li se do jiného města nebo země, musí se přiučiti řeči, tamtéž převlá dající. Proč tedy takový talentovaný úřadník nemá se naučiti česky? Ministerský předseda ovšem se o to nemůže starat, když má na starosti tři ressorty. Přecházeje k nastávající kampani sněmovní, pravil řečník, že po- slanci pp. Glöckner a Eppinger prohlásili, že Němci budou opět provozovat obstrukci. Kdo to je ten Glöckner? Ten chodí na svobodě jen proto, že zemské blázince jsou přeplněny. A pan Eppinger stal se při- živníkem „české spořitelny, které na tom nezáleží, aby byl sněm neb nikoli, poněvadž tam ani nepo- touklo ani nebyla povodeň. Ale je pozoruhodno, že kurátorem tohoto ústavu je místodržitel král, českého. Řečník vzpomíná haličské cesty dra. Körbra a podro- buje řeči jeho ostré kritice a diví se, že v té věci nezakročil státní zástupce. (Hllučný souhlas.) Předsedající p. posl. dr. Podlipný resumoval pronesené názory, tlumočil přesvědčení, že situaceje jasnou pro poslance české i pro lid český a nadše- nými slovy povzbuzoval k vytrvalému boji proti Vídn a její Čechům nepřátelskému smýšlení. Dále při- mlouval se za to, aby poslanci udržovali stálé styky s lidem českým. S poděkováním za pronesené výklady ukončil schůzí.
#5 alto_textblock #5
Denni zprávy.
#6 alto_textblock #6
— Výkonný výbor národní strany svohodo myslné měl včera schůzi, ve které jednal o na- stávajícím zasedání sněmu království českého Usnesl se pezvati zástupce českých stran n. sněmě království českého ke spelečné porad o postupu ve sněmě, jakož i připravil návrhy které budou předloženy zemskému klubu posl neckému. — Jak shánějí parlamentní armádu pro nám. Jeden z účastníků letošního žurnalistického kongresu ve Vídní měl to potěšení i čest zvěděti z úst dra. Körbra, že mu ani nenapadne v do- zirně době parlament rozpustiti. Věřime. Dokud může se chef nynější vlády oháněti paragrafem čtrnáctým, je mu lépe při nynějším parlamentě než eventuálně při nějakém jiném, který by asi solva ochotnější byl, než je nynější. Dle všeho pokusí se dr. Körber o to tak zvané »zlomenl- české obstrukce. Dosud to nešlo. Němci byl sice hned od počátku nejnadšenějšími stoupene myšlenky: český vzdor třeba násilím zdolati, však dr. Körber přece jen váhal s použitim prostředků, které by divnon byly illustra k jeho »vášně prosté vytrvalosti«. Nečinil tak ovšem k vůli tomuto svému heslu, nýbrž z toho důvodu, že viděl, jak s Čech a s jejich obstrukci zjevně sympatisuji všichní Jihoslované a jak jim aktivně pomáhají. viděl ale také, že dost obojetně chovají se Po- láci a že nemají chuti pomáhati Némeům prol nám, ale také němečti katolici zdáli se mu bjt dosti nejistými combatlanty pro výpravu, jejiž účel byl, český parlamentní odboj zdrtiti. A tu když počítal, dospěl k poznání, že kdyby vy táhl se svými věrnými do pole proti české ob- strukci, nalezal by se v — menšině. Proto vy pravil se do Haliče, proto štval právě z této země tak nápadně proti nám a proto vyzname- nal oba vůdce německo-katolického voje, pana Kathreina a pana Ebenhocha vysokou bodnost zemských hejlmanů! Pana Kathreina měl sice už dávno v hrsti, pán ten byl při všem, co podnikaly spojené německé strany, proti nám nevstoupil-li se svými lidmi zjevně do něme- ckého souručentsva, nebyla to jeho zásluha, al zásluha asi dvou neb tři lidí, kteří přece jen se hrozí dosud myšlenky, aby jako dědicové Greulirovi provedli přemet do tábora lěch, o nichž stigmatisováni byli jako »černí Čechově«. Dr. Ebenhoch je ostatně věrným druhem svého tyrolského kollegy. Týž muž, který z vlastního popudu před čtyřmi léty napsal brožurku, v níž dokazoval, že ani jazykovými nařízeními Bade- novými ani Gautschovými Němcům nejmenšího příkoři se nestalo, který měl dosti odvahy zjevně tvrditi, že máme nepopíratelné právo na to, co nám bylo jazykovými nařízeními povoleno — dnes divným řízením božím obrátil. Dnes na- bízí své přátelství a spojenectví panu Luegrori a anlisemitům, dnes ochoten je připojiti se k nim a zúčastniti se výpravy proti nám, kteři nic jiného nečiníme, než že bráníme to, co dle jeho vlastního přesvědčení před nedávnem ještě bylo naším nepopíratelným právem. Ejhle. co se stalo z bývalého německého feder- listy a stoupence myšlenky poctivé rovno- právnosti naproti všem národnostem rakouským Pan zemský hejiman hornorakouský a pan zem- ský hejtman tyrolský v Körbrových službách proti nám. Však páni se mýli, demnívajíl se, že nás svou felonií zvrátí v odporu našem. Nikoli. Na jejich pomoc jsme nespolehali. Měl jsme v minulých sedmi letech, od kdy svádí se boj za jazyková nařízení, příležitosti dost důkladně je poznati, poznali jsme je výborně zejmena v té době, kdy byli s námi ve většině a víme, jak se chovali oproti nám a jakté spravedlnosti a rovnému právu všech národno- sti Rakouska v praxi rozuměli. Však se ještě o tom při příležitosti zminíme, jak věrné jsme to měli pomoeníky v boji svém v trojici pánů Kathreina, Ebenhocha a Jaworského. Není to pouhá ibsenovská fráse, že v osamocení je síla, přátelé i nepřátelé naši se přesvědčí snad,že ve výroku tom je jádro.
#7 alto_textblock #7
— »Chladnou krev!« Kdo zahlédl tent nadpis nad včerejším úvodníkem »Prager Tag blatiu«, zajisté vrhl se naň s dychtivostí, kterak esi kroli orgán pražského kasina chaldejskou svou krev nad událostí dne, se stanoviska ži- dovsko-liberáliího nejsensačnější, nad epochálním přímo faktem ze života rakouských Němců, ktel raději zpřetrhali svůj turnéřský svazek s ně- meckou říši, nežli by v něm dále trvali s ně- meckými židy v Rakousku. Leč nikoli. Tak jako německá israelita Ostmarky sladce spolkla tento dokument smrtelného záští skutečných, arijských Němců, kladoucího antisemitismus výše než vše- německou a německo-nacionální věc, tak i nej- typičtější představitel německého židovstva v Če- chách, »Prager Tagblatt«, snesl německo nacio- nální kopanec bez mrknutí. »Prager Tag blatt« chladil včera nikoli svou, nýbrž ně- mecko-nacionální krev, rozbouřenou installováním vlašské právnické fakulty v Inspruku. S vytrva- losti obchodního cestujícího, po každém vyha- zovu se vracejícího, nabízí Němcům dále své politické »artikle« s prolhanou dryáčnickou vý- mluvností. »Bylo by bezprávím a to bořkým a snad osud- ným bezprávím,« vece, »kdyby národnímu spor na tyrolské půdě mělo býti dodáváno těhož při- barvení, jako velikým německým konfliktům s Slovany na severu a jihu říše. Již po léta pozor- vati lze, že vlašský spojenec v parlamentě a mim parlament ne-li s Němci jako takovými, tedy přec s německými pokrokáři jdoucí, domlouvá se se Slovany, jej utiskujícimi a trý z ní cí mi Úlisk a trýzeň, jež snášeti jest Vlachům od Slovanů ! Však Mercyův list píše ještě drzeji! V Dalmatsku, v Přímoři, všude, kde hi- storický vývoj Slovany vedle Vlachů umístil. ode vždy prý Italové byli od Slovanu utiskováni a násilím zahrnováni, př čemž stát dával za pravdu Slovanům a vlašští poslanci, když začasté vedli stesk nad mu čednictvím (»Martyrium«) svého lidu, mu sili doznati, že nacházeli ochrance a přímluvěí v táboře německém. Toť příšerné! Leč ješté hnusněji je člověku, když orgán chabrusu a ro dinný list usanovaných velešníků pražských po jednává o parallelnosti kultur italské a ně- mecké a když dokonce dovozuje (doslovně !). že odborná dřevařská škola ve štyrské vesnici anebo škola Ma tice školské někde na Litoměřicku jest Němeům daleko nebezpeč nější než celá vlašská universit v Inšpruku. Totě nějaká poklona oběma kulfurám: jak italské tak německé ! Leč prolhu nost německo-liberálního námluvčiho nezná mezi Nikoli prý státní smlouvy, ale Říma a Hellady poselství podmiňuje prý styky našich něme ekých liberálů s Vlachy a protož prý to neni německé a nacionální bojovati proti Vlachům s týmž elanem, jako proti jiným národům. Němce opravdu ohrožujícím. Co může ješti přijiti po těchto výronech druhé mízy Eppin grovy ?4 Čekáte ještě jenom slavné prohlášen našich liberálů, že Vlaši k Terstu obdrží pože hnání pana Ehrenfelda ze staroměsťského »bad hausu«, půjdou li s sebou proti české obstruke v parlamentě. Leč nic takového. Rozpěnění krev pražsko-německého Romea k Julii z Rove reda na konec náhle schladne i končí své zastu veníčko kapkou božské — splhyr »A se stanoviska politiky rakouské (?!) pokro kové strany není to oportunní, vhánět Vlachy do spojenectví se Slovan Vice nechceme a nemůžeme říci, ať sí každý vezm z těchto řádek, co chce Proč tedy tolik řeči a vášnivých přísal lásky?! Vzal das parallelní kulturu, Řím i H ladu; Vlaši vemte si z našich řádek, co v nieh skutečně vězí, totiž nabídku: »My vám dáme a to třeba i v Iněpruku universitu a vy nám podržite Čechy, abychom je pohodlně zardou- sili.« Toť všel — Agenda u c. k. okres. soudu v Žatci K otázce jmenování okresního soudce v Žatei obdrželi jsme tento přípis: „V nynější době, kdy u veřejnosti české více než kdykoliv jindy s patrným zájmem posuzuje se obsazení míst přednosty okr. soudu v Žatci, usvědčuje sama agenda soudu žateckého nepravdivost něme- ckých nájezdů proti jmenování soudce české národnosti, zejmena jich výklady o zbytečnost soudních úřadníků češtiny znalých v Žatci. Netvrdíme, že by česká agenda v Žatci dosaho- vala poloviny čísel běžných, ale dlužno podc- tknouti, že českou agendu v Žatci vykonává pě osob úřadních a sice 3 referenti a 2 zapiso vatelé — exekutory nečitajíe; tedy zaměstnává česká agenda v Žatei as tolik sil, kolik jich vů- bec okresní soud ve Žlutici u Karlových Varů k disposici má, čili česká agenda v Žatci vy- rovná se dle počtu sil pracovních, kterémukoliv menšímu okres. soudu. Což by ale medle páni Němci tomu řekli, kdyby pro takový soud usta- noven byl soudce, jazyka německého neznalý ; při nejmenším by celou Cislajtanii vzbůru nohama a ještě na ruby převrátili. Přednosta soudu pověřen jest hlavně záložitostmi, pozů- stalostí se týkajícími, jak může, nejsa češtiny vůbec mocen, o záležitostech českých rozhodo- vati? V žatecké praxi o těchto záležitostech roz hoduje Čech diurnista; tento překládá české vý- povědi do němčiny a skončený protokol opati se douškou: „Strany byly česky vyslechnuty. prolokol německy sepsán.“ A tomu se říká mo derní soudcovství, nestrannost a vykonávání zá- kladních článků ústavních. Při této manipulac přihodil se v Zatci tehdejšímu referentu, dru. Bayerovi, nemilý zajisté připad, že sepsaný takto protokol presidiem krajského soudu v Mostě — a tehdejší president krajského soudu dvorní rada Zettel, člen „Bundu“, nebyl zajisté milovníkem českého národa — za příčinou správ- ného soupisu v jazyku českém byl vrácen. Oč se vyřízení záležitosti pro- dloužilo, leží na bíledni. Podobných připadů ovšem přihodilo se nejen v Žatci, ale i všude jinde dosti. Když zarytý Němec, president kraj ského soudu, doznává nutnost úplné znalosti jazyka českého z ohledů praktických, tu jeh stoupenci i nadále dovozují svou převrácenou theorií úplný opak. Záleží ovšem nemálo na če- ském živlu na Žatecku, aby, jsa dbalým svého zákonem zaručeného práva, s úřady vždy je- nom česky jednal a německá, jemu nesrozumi- telná podání nepřijímal.
#8 alto_textblock #8
— Osobní. Známý koncertní pěvec p. Bohumíi Umirov (Nepomncký) přijel do Prahy po několika- letém pobytu v cizině. Pan Umirov stal se oblíbeným pěvcem koncertů a salonů v Paříži — kde stále žije — i v Londýně a vykonal též dvě velké umělecké cesty po Americe, o jejichž úspěchu bylo časem refe- rováno i v našem listě. Pan Úmirov je sympatickým
#9 alto_textblock #9
členem naší zdatné umělecké kolonie pařížské i lon- dýnské a svými produkcemi přispěl mnoho k roz šíření známosti české národní písně v cizině. — Nový starosta v Košiřich. Městské zaslupilel- stvo v Košířích zvolilo ve včerejší své schůzi jedno- myslně svým starostou p. Frant. Lamače, lékárník v Košířích. Jednomyslná volba vzbudila u veškerého obyvatelstva Košíř úplné uspokojení, neboť p. Lama je mužem pokroku, přílelem chudiny i mládeže a po- žívá ve všech kruzích místního občanstva neobme zené vážnosti a důvěry. — Srbský list v Praze. »Huerponann Taacnnu jejž v Praze vydává dr. Kamenko Subotič, v po sledním (7.) čísle má článek »Do Zlaté Prahy«, v němž vyzývá studující Srby, aby chodili na vyšší vzdělání. zvláště na vysoké školy do Prahy, proleže Srb může v Praze pro svůj praktický život více získati, než ve Štyrském Hradci nebo ve Vídní, ano i než v Paříži. A konečně ti Srbové, kleří mermomocí chtějí sludo- vati na vysokých školách německých, najdou je i v Praze. — Je si přáti, aby článek byl od Srbů hojně čten a uvažován. Ale nemůžeme jej propustiti bez poznámky, že ti Srbové, kteří nemohou býti ben vysokých škol německých, nejlíp učiní, když je budou i příště vyhledávati ve Vídni a jinde, než aby chodili za germanisací do Prahy. To by byly smutné vý- sledky slovanských styků. — Ze staroměstské radnice. V těchto dnech na staly četné změny v řízení referátů magistrátníel úřadů. Tak mag. rada pan Josef Šimůnek, před- nosta referátu popisního, byl povolán na místo před nosty referátu berního a na jeho místo povolán mag rada pan Václav Trümmel, dosud přednosta referátu živnostenského. Přednestou referátu živno stenského stal se mag. rada pan Václav Prusík dosud přednosta referhtu berního. Mag. rada pan Hugo Wunsch, přednosta referátu vojenského, sla se přednostou referátu slavebního a přednosta refe- rátu stavebního pan Václav Jira ustanoven předno- stou referátu vojenského. — Také dodavatel obce pražské. Píše se nám U samého Mostu leží důl „Richardův“, majetek to pp Baldaufa a Rudolpha. Tam konala se 16. t. m. vý- znamná německá slavnost. Majitelé dolu, okrášlivše důl velkoněmeckými prapory, přivezli sobě zvláštním vlakem účastníky německého sjezdu městského z Te- plic, aby jim ukázali zařízení dolu a demonstroval jim způsob těžby. Potom byla na dole obvyklá sní- daně, při niž přetékala německá ústa účastníků i ma- jitelů velkoněmeckými ideami. Kdyby pp. majitele „Richarda“ reflektovali jen na odběratele mezi obcem německých měst, neměli bychom proti této, na rekla- mu vypočteně slavnosli čeho namítati. Však důl „Ri- chard“ je jedním z největších dodavatel elektrických podniků pražských, tedy dodavatelem král. hlav. města Prahy a správa v těchto dnech uzavřela s nim na novo dodávku 700 vagonů uhlí. Naši sousedě znají nás věru dobře; na nás není třeb bráti ohledů, my přece vytrvalými zůstaneme jich od- běrateli. Jen otázku správě našich elektrických pod- niků: „Jest to absolutně nutným, strkati ta vytrvale naše peníze do kapes našich úhlavních ne- přátel? Čekáme vysvětlení- — Občanský klub v Karlíně žádá své pp. členy by se největším počtem zúčastnili pohřbu dlouholetého jednatele p. Bedřicha Trunečka, obchodníka v Karlíně který koná se v sobotu dne 1. října o 2. hod. odpoledne z ústřední kaple v Olšanech. Zesnulý náležel ku předním pracovníkům nár. strany svobodomyslné Karlině. — Ke kroměřižské schůzi pokrokových skran plše se nám z kruhů účastnictva: Realistický denník, zdá se, nemá dosti na jedné ostudě, ve středečním svém čísle dopouští se druhé. Pan A. M. Chytil odpovídá na článek o úmyslně nesprávném referátu realisti ckého orgánu o sjezdu kroměřížském tak nejapně že jeho dopis činí dojem, jakoby si z Herbena jeho listu dělal dobrý den. Jsme zvědavi opravdu co asi na bajky realistického dopisovatele říká prok dr. Drtina, jenž sjezdu byl přílomen a viděl i slyšel jak marně realističtí křiklouni la Kyjovský, Dorai se snažili ukřičeti p. Stránského, jehož věcných dů vodů nedovedli vyvrátili a jenž debaty se zúčastni vůbee nejživěji. V replice p. M. A Chytila se praví že p. Stránský sa dehaly nezúčastnil a že poda návrh na konec debaty! Slejně mluví p. Chyti o účasti p. Hodáče, jenž přece na sjezdu měl svů referát a zakončil sjezd a debalu brillantním do- slovem! Pana M. A. Chylila asi mrzí, že svým komickým vystoupením v debatě za všeobecné po- zornosti nezískal pro sebe než útrpný úsměv proto chce si hrát na obhájce realistického denníku a řečnických kotrmelců jeho stoupenců. Jisto jest, že on i tito stoupenci v Kroměříží pohořeli načistoa že tolikéž lze říci o celém moravském stntečku realistickém, přes všechno pošetilé vynášeníse realistických dopisovatelů. — Čivrlý sjezd českých zubních lékařů pořádal ve dnech 24. až 26. září t r. spolek českých zubních lékařů. Sjezd tento vynikl nad předešlě každoroční sjezdy nejen dosud největším účastenstvím zubních lékařů z Čech a Moravy, ale i rozmanitostí a hojnost přednášek theorelických a praktických. Sjezdu před cházel v sobolu dne 24. září přálelský večer na uvi tanou kollegů venkovských a mimořádná valná hro- mada spolku českých zubních lékařů, na které po jednáno bylo o aktuálních otázkách stavovských, čímž průběh její se značně protáhl. Přes to účastníci se- trvali po vyčerpání pořadu valné hromady ve družné přátelské zábavě. Sjezdové práce zahájeny byly v ne děli ráno za předsednictví pana p ol. Nessla, před- nosty zubního ambulatoria. Dopoledne vyhražene bylo přednáškám z oboru praktického zubního lékař ství, které konali pp. prof. Nessel, dr. K. Wachsmann předseda spolku českých zubních lékařů, dr. J. Mězl, nssistent zubního ambulatoria, dr. R. Faustus a J Šolín, zubní lékaři v Praze a dr. J. Mráček, zubn lékař v Kroměříži. Na 70 účastníků tísnilo se koh přednášejících, bedlivě stopujíce jejich výklady a zvlá- ště výkony. Odpoledne pořádána byla vycházka do městské ústřední elektrické stanice, kde ochotou sprá- vní rady elektrických podníků pražských dostalo se účastníkům odborného výkladu. Dále problédnuty byly ústřední jatky, v nichž průvodcem byl správce pan Vacata. Ponděli dle programu mělo býti vyhraženo přednáškám theoretickým. Než k projevenému přání bylo nutno některé demonstrace opakovati, tak že dopoledne konány přednášky theoretické i praklické. Odpoledne pokračováno v přednáškách theoretických od 4 do 8 hodin večer. Přednášeli pp. prof. Nessel, docent Jesenský, dr. K. Wachsmann, dr. V. Vostrčil a dr. A. Tomášek z Král. Vinohradů, dr. Mézl a dr Chládek z Prahy. Živý zájem, s nímž sledovány byly přednášky praktické, udržel se i při výkladech theore- tických. — Odhaloní pomníku Klementr Pechovi. Na ví- deňském ústředním hrbilově odhalen byl minulou ne- děli za četného účastenství náhrobní kámen, který postaviti dala Národní beseda v X. okresu ve Vídni svému zakladateli a dlouholetému předsedovi Kle- mentu Pechovi, neunavnému pracovníku národnímu ve Vídni. Zpěvácké spolky „Hlahol“ a „Záboj“ před- nesly za řízení sbormistra „Hlaholu“ p. Kováře To- vačovského Truchlozpěv, načež p. J. Weisz v delš vřelé řeči promluvil o záslužné činnosti zesnulého vlastence, který největších zásluh získal sobě o zbu- dování české školy Komenského ve Vídni. Po odhalen pomníku, opatřeného reliefem zesnujého a nápisem „Klementu Pechovi, budovateli českého školství v Vídni a svému zakladateli, věnuje Národní beseda“ provolána zesnulému vlastenci „Sláva“, načež pro- mluvil za ústřední odbor spolku „Komenský“ p. Zenk o velkých zásluhách zesnulého o spolek „Komenský“ a poděkoval jménem spolku Národní besedě za uctěn a zvěčnění památky Pechovy. Slavnost ukončena z- pěním dalších dvou slok zmíněného sboru a díkem předsedy p. Fuchsa všem přítomným za tak čelné účastenství. — Z Jednoty samosprávných úřadníků obecních a okresních v král. českém. Správní výbor s delegáty krajských odborů měl v Praze schůzi za předsednictví p. Jos. Lišky, okresního tajemníka z Jičína, ve ktere vyřízen velice obsáhlý a důležitý program. Mimo jine spolkové záležitosti vzdány nejprve vřelé díky před- sednictví „Besedy“ v Českých Budějovicích, p. posl Švarcovi z Plzně a všem pp. kollegům, kteří obětav přispěli ke zdaru letošního sjezdu. Kol. Axamit před- nesl obsáhle vypracovaný program ku povznesení sla- vu samosprávného úřadnictva českého, který přijat by se všeobecným souhlasem a povděkem. Důležitý tente pracovní program předloží se příštímu sjezdu Jednoty jenž svolán bude do Prahy. Stalo se nulností, vštípit konečně našemu lidu, že samospráva jest posledn
#10 alto_textblock #10
zbytek svobody našeho ujafmeného národa a prolc by se lépe pečovati mělo o samosprávné zlízenía vice věžiti si ho i těch, jejichž doživotním úkolem je- o samosprávu se starali a ji representovati, a kteři tento zbytek občanské svobody hájí a střeží. Všechny vážné poctivé strany politické měly by pečovati, aby zákonem zabezpečena byla existence úřadníků samo- správných. Všichni vědí, že „všechna moc pocházi z lidu“ atd. a při tom pohlížejí na jediné své vlastni úřady lidové (na obecní a okresní) jako na nějaké nutné zlo, ač tylo pouze pro ně a za ně pracují. Mnozí hlásají, že spořádaná obec jest základem státu. Samo- statného státu nemáme, ale spořádaných obcí na- mnoze ani nechceme, jinak bychom musili vybirati prvně jen kvalifikované úřadníky a také je dle toho platiti a jich též lépe si vážiti. Rozeslány byly dotaz- níky všem obecním úřadníkům k vyplnění, by sebraia se dala k vymožení zemského zákona na úpravu právních i hmotných poměrů obecních úřadníků, je jichž poměry v menších městech jsou neuvěřitelně Následkem zvýšené agendy úřaduje se odpol. v kan- celáři ve Spálené ulici č. 24. Vykonány jsou již pří pravy k vydávání vlastního listu od 1. ledna 1905 Z podpůrného fondu rozděleno bylo šest studijníc nadací a uděleny podpory vdovám a sirotkům p členech Jednoty. V říjnu konati budou schůze krajský odbor jíčínský a pražský. Všem krajským odborům a důvěrníkům okresním zaslány byly instrukce k za- hájení soustavné práce na povznesení české samo- správy. — Spolek „Ochrana opuštěných a zanedhaných dívek v Praze“, působící od r. 1885, vychovává v svých ústavech v Černovicích a v Lobči u Kralup 52 dívek ve věku od 4 do 16 let. V době prázdnin zaslali účelům spolkovým: slč. J. Koubkova v Sedlčanec sbírku 54 K, sl. Z. Drobných v Roudnici sbírku 36 k sl. J. Emingrova v Praze sbírku 26 K, nejmenovaná paní pod šifrou „Zd. Fábrová“ 80 K, sl. Bož. Fričov na Král. Vinohradech 40 K, sl. Maxantova v Praze 4 K- pí. J. Dědková v Praze 3 K, p. P. Smath v Říčanech 2 K, pí. A. Havličková v Praze pololetní příspěvek na určitou chovanku 72 K, nejmenovaná k uctění pa- mátky svého učitele 7 prof. Ladisl. Sourka 10 K. Dále darovaly: sl. M. Pickova, odb. učitelka, 9 nových košil; pí. Valentová, choť advokáta, šatstvo, obuv. rukávník, 2 šk. brašny; žákyně M. Pantůčkova a M- Tumpachova školní knihy. Spisky „Levně a chutně“ (kuchařská knížka za 60 h, poštou 68 h), „Skromně a čistě“ (Dopisy staré tety, jak zaříditi domácnost. cena 50 h, poštou 58 h), sepsané předsedkyní pí. A. Cardovou-Lamblovou, těší se veliké oblibě, takže prvního spisku pořízeno bylo druhě rozšířené vydání. Spisky doslati lze v každém rádném knihkupectví aneh je zašle za hotové (též za poštovní známky, k objed- návce připojené) účetní spolku sl. K. Krostova v Žiž kově, plynárna. Výroční zprávy o činnosti spolku za sílají se zdarma — Na vzdělání českých ditek Ústř. Malici školsk přispěli: Při stavbě p. V. Vorlička se sl. M. Benešovo vybráno družičkou sl. Jožkou Benešovou a mládencen p. K. Šmídem v Semilech 33.—, akademikové okol sluštického 183.50, při sňatku p. Aloisa Ditricha se slč. Ant. Boumovou v Kozlově 12.22, při pohřbu Bož Karlíkové v Osíku vybráno 6.—, obec tamtéž svato- václavský dar 10.—, „Zvonečkáři“ na „Merkuru“ ve Dvoře Král. 600.—, vlastenecká společnost „u Be- ránka“ v Blatné 50.—, výtěžek dívčího věnečku v Pod- moklicích 10.—, český spolek „Barák“ v Mišení 8.22. „Budeč“ radnicko stupecká svatováclavský dar 10.— damský odbor Malostranské besedy 218.—, při sňatku sl. Aničky Aulické v Janovsí 11.08, Čtenářský spole „Palacký“ v Senici 201.20, „Mládenci“ v Národním domě v Olomouci svatováclavský dar 400.—, češti zřízenci v Třebovicích 7.20, odbor Ú. M. Š. v Sobě- slavi 300.—, studující třebechovičtí 40, odbor Ú. M. Š v Přelouči 400.—, v Poličce 150.—. XIX. batterie mistrů „Kanonýrů“ v restauraci Kolářově svatovácl dar 20.— — Veřejná knihovna v Praze-Libni otevřena bud v neděli dne 2. října. Knihy půjčovati se budou: v středu od 5—7 hod. odpol. a v neděli od 9—11 hod dopol. Knihovna nalezá se v přízemí školy „Libušiny“ Legitimace a knihy vydávati se budou pouze dospělým Nově sestavený seznam knih lze koupiti v knihovně — Přednášky. Společnost přátel staro- žitností českých v Praze má zejtra v sobotu 1. října o půl 8. höd. večer členskou sehozrv mrsr nosti spolkové v Řetězově ulici (přizemí restaurace Svatovácl. záložny). Na programu jest přednáška starosty, měst. stav. archiváře p. Jana Heraina »Brána Písecká či Bruská na Menším městě pražskéme a »Vybírání mýta a cla obcí staroměslskou v branách malo- stranokých, pak o známce branného.e Hosté členy uvedení jsou víláni. — Dary. Koncertisté na kulečníku v kavárně »Slavii« odvedli naší pokladně 250 K jako svatováclavský dar pro Ústřední Matici školskou — Pošlovní a telegrafni úřad »Praha, zemský sněm«. Za příčinou svolání zemského sněmu král, českého v Praze zřízen bude po dobu zasedání sněmu v budově sněmovni poštovní a telegrafní úřad, který nazývati se bude »Praha, zemský sněm a který činnost svoji dne 4. října t. r. zabůjí. — Z ředitelství stálních dráh. Ode dne 15. října t. r. vydávány budou ze stanice Samechov na místní dráze Kolin—Čerčany zpáleční lístky za sníženou cenu do zastávky Sázava. Podrobnější ustanovení ob- sažena jsou v návěštích u osobních pokladen. — Zahájení dopravy na nové trati k vinohra- skému nádraži. Predevčírem, ve středu, bylo vyzkou- šeno elektrické zařízení tohoto prodloužení trati a sic zástupcem ministeria železnic p. stav. radou Fort- wánglerem. Včera pak se konala technicko-policejn komise na télo trati za vedení inspektora generáln jnspekce p. J. Szczepaniaka. Komise zúčastnili se pp. za místodržitelství sekrotář J. Mahling, za silniční erá vích. inž. A. Novotný, za správní radu elektrickýe podniků cís. r. Jahn a místopředseda Varvažovský za kancelář elektrických podniků chefinž. Pelikán vrch. inž. Al. Svoboda, sekretář Vodička a inženýř Řežábek a Opatrný, za obec vinohradskou náměstel Al. Bureš, vrch. inž. Al. Tichý a komisař dr. Steiner za obec nuselskou starosta J. Veselík a ředitel obecnícn úřadů Fr. Kůrka, dále vrch. komisař Novotný, inspek tor c. k. státní dráhy J. Vávra, za c. k. poštu a telegrat inž. Chocholín. Komise projela celou trať motorovým vozem s vozem přívěsným, plně zalíženými a vy- zkoušela celou trať. Po bezvadném shledání celé trali i celého jejího vyzbrojení dáno bylo komisionálně povolení k provozování dopravy na télo prodloužen lrati a dnes ráno byla zahájena doprava z Král. Obory až k vinohradskému nádraží. Lze doufati, že tímto prodloužením, dávno již dožadovaným obyvateli obce Nuslí, bude poslouženo nejen lěmto, ale i obyvatelstvu pražskému, které zajisté bude hojně trati používati. zejmena v měsících letních, jelikož mnohem levněji bude možno dráhou elektrickou dojeti z vinohradského nádraží až do nejbližších stanic, než z nádraží Fran- tiškova. Vozy vléčné, když budou silně obsazeny př plných vozech motorových, budou jezditi rovněž a pod nuselské schody. Když vůz motorový nebude na- plněn, budou pasažéři z vléčného vozu nuceni na stanici Havlíčkova třída přestoupit, ježto vůz vléčný bude odepjat. Novým tímfo prodloužením přibyly na trati Král. Ohora—Král. Vinohrady tři stanice, z nichž dvě a sice Wenzigova ulice a ulice pod Karlovem jsou stanicemi dle potřeby i jest tedy obecenstvu dáti zna- mení při nástupu i výstupu, neboť jinak vozy slanicemi těmi projedou bez zastavení. Upozorňujeme, že z ko- nečné stanice „Vinohradské nádraží“ bude možno za 12hal. lístek dojeti až na zastávku Marianská ulice aneb do stanice Štěpánská ulice na trati Spálené ulice. na zastávku Chodská ulice směrém k Olšanům. — Vyzvědač v auplickém konsulátě. Na zdejším anglickém konsulátě na Havličkově náměstí i v bez- pečnostním oddělení policejním panoval od před- včírka velký shon, neboť dopaden byl na konsujště vyzvědač, jehož jméno — Josef Vomacka. Tento vý- lečník narodil se v roce 1877 v Benešově, F'dly otec jeho ještě se psal Vomáčka. Před 16 léty dostal se Vomacka do jižní Afriky a tam zdomácněl. Naučil se nejen anglicky, ale také několika nářečím doma- rodců. Ve válc anglo-burské měl prý hodnost po- ručíka a dostával denně 12 korun. V jedné bitvě byl raněn na levé noze, která mu byla odňata a nahra- žena nohou umělou. V té době seznámil se s ředitelem a s jedním z největších akcionářů zlatých dolů jiho- afrických, lordem Williamem Waters van Nessem. Týž ujal se Vomacky, odvezl ho do Londýna a odtuddo
#11 alto_textblock #11
pomohl mu k místu písaře u anglického konsulátu v Praze. Lord Ness měl k tomu jisté důvody, aby do Prahy dosadil svého důvěrníka. Po častější kol- respondenci přijel Ness dne 18. září do F rahy a sešel se v kavárně „Metropol“ na Václavském náměstí s Vomackou, jemuž učinil lákavou nabídku. Slibi písaři opatření výhodného místa v Africe a tučnou odměnu několika set liber sterlingů, když mu sděli obsah dopisů, zaslaných anglickému konsulátu ve při- čině zlatých dolů, jichž ředitelem byl lord Ness. Vo- macka dal se k tomu pohnouti. Ale vyzvědaěství dlouho neprovozoval. Již dne 27. září sekretář kon- sula zpozoroval, že někdo nepovolaný měl v rukou balík dopisů, určených k odeslání do Anglie. A mezi těmi dopisy byl také jeden s adresou lorda Nesst. Poněvadž konsul podobný dopis nenapsal, vzniklo podezření, které se vysvětlilo po oleviení dopisu. Pisař Vomacka byl předvolán k výslechu ke konsu- lovi A. Wentworth Forbesovi, z počátku zapíral, po- zději však se přece přiznal, že prohlížel dopisy konsulátu a zasílal jich obsah do Londýna lordu Nessovi. Jakmile Vomackovi bylo sděleno, že bude zatčen, vyrazil písař ze dveří a na schodech vypálil si proti pravému spánku střelu z revolveru. Střela minula cíl, odřela mu jen trochu kůži a vle- těla na zeď. Písafe zadrželi, odvedli na strážníci, kde mu lékař ránu obvázal. Ze strážnice byl Vomacka odveden do bezpečnostního oddělení a odtud k okres- nímu soudu na Ovocném trhu, kde byl tajemníkemp. Neuhausrem pro přestupek porušení listovního tajem- ství (§ 1. zák. ze dne 6. dubna 1870) odsouzen do vězení na tři dny. Poněvadž ránu neměl dostatečně ošetřenu, takže se o něj mdloby pokoušely, byl Vomacka prozatím propuštěn na svobodu. — Doprava trestanců. Včera byli Prahou do trest- nice na Borech vezení tři odsouzenci ze Znojma. — Do Řep byla odpravena od krajského soudu v Jičině 19letá služka Marie Rybínova, pro žhářství odsouzená do žaláře na tři roky — Dva dělníci. V dílně v domě čís. 12 v Dlouhé třídě včera odpoledne pohádali se dva dělníci. Vilém John uchopil železnou postranici postele a udeřil Lud- víka Krausa tak notně, že po první pomoci lékařské musil být zraněný odvezen do nemocnice. Trestní ří- zení bylo zavedeno. — Když si dědaček zapaloval. Stařičtí manžel Chocholoušovi vraceli se v neděli z návštěvy ze sou- sední obce do Třeboratic u Karlína. Cestou shasla dě- douškovi dýmka a poněvadž při panujícím větru ne- mohl si zapálit, postavila se babička zády k němua v tomto zátiší Chocholoušek si zapaloval. Nešťastnou náhodou vzňaly se všechny sirky v krabičce u ula- meny zachvátily šat babičky, která byla tak značně popálena, že ji musili odvézt do nemocnice — Vlak se vyšinul. Na zdejší nádraží spol. rak.- uherské státní dráhy došla včera zpráva, že osobní vlak této dráhy, který včera o 8. hod. dopol. měl přijeli do Olomouce, opozdi se o dvě hodiny. Příčinou opo- zdění byla ta okoinost, že nedaleko stanice Krasikov následkem prasknuti kolejnice vyšinula se lokomotiva a tři vagony. Z pasažérů i zřízenců dráhy nikdo ne- přišel k úrazu. — Smrtelný úraz na elektrické drázo. Úsudek lč- kařů, kteří ohledali 91letou stařenu Marii Dubskou z Nusli, jež byla rozmačkána pověstným ochranným rámem motorového vozu elektrické dráhy u musea, že hodiny živola stařenky jsou sečteny — úsudek len byl správným. Marie Dubská včera odpoledne ve vše- obecné nemocnici těžkému zranění podlehla a její mrtvola byta převezena do ústavu pro soudní piivu. — Zřízenec Václav Jančar, který u elektrických pod- níků slouží od r. 1898 a po celou tu dobu vzorně si ve službě počínal, uvedl při výslechu sedm svědků, kteří mohou dokázat, že v čas dával zvoncem vý- stražné znamení a že jel zvolna. Že nezastavil tak, aby stařena nedostala se pod ochranný rám, vysvěttuje tím, že trat v těch místech má značný spád a vůz i po zahzdění jel asi půldruhého metru. Dělku ta slač la, aby nahtuchlá a naslepntstene dostata se do semknutí rámu. — Při této příležitosti dlužno v zá- jmu bezpečí neopatrných chodců žádati, aby správní rada elektrických podniků dala zlídit u všech vozů motorových ochranně rámy systemu Svoboda-Charvát- Jirgel, kteréž rámy bezpečněji se osvědčily než ony starého systemu. — Dále se nám sděluje: Stařena Dubská byla odvezena na kliniku prof. dra. Kukuly. kde teprve zjištěno, jaké těžké a četné rány Dubská utrpěla. Na pravé noze měla kosti zlomeny na něko- lika mistech, takže jednotlivé úlomky pod kůži pro- rážely. Stehenní kosť v krčku u pánve byla úplně odlomena. Pravou ruku měla zlomenu v předloktí a na celém těle četné podlitiny a odřeniny. Mrtvolu budou pitvati soudní lékaři pp. prof. dr. Reinsbera a prof. dr. Slavík. — Náhlé úmrti. Ve svém bytě v Jungmannově třídě na Král. Vinohradech zemřel včera dopoledne náhle 46letý dlaždič Josef Doskočil. Z nařízení lékaře byla mrtvola převezena do pathologického ústavu. — Z Prahy VII. (Zřizení nutných elek- trických tratí. — Nový obecní dvůr.) Prodioužením trati Král. Obora— Král. Vinohrady pod nuselské schody dostalo se také Nuslím vhodného připojení na síť elektrických dráh pražských. Po Vršo- vicích přišly na řadu Nusle. Můžeme tedy aspoň nyní očekávati, že správa elektrických podniků pražských obrátí svou pozornost ke vlastním částem pražským. Tak na příklad Letná již po řadu let marně dovolává se pro rozvoj svůj tak velenutných elektrických dráh. Již poloha této rozložité části pražské vyžaduje toho. Na Letné kolem pražské vodárny vyrostly nové části městské na katastru pražském i bubenečském. Zdravě položená města tato jsou již nyní značně zalidněna, stávajíce se čím dále lím více útulkem úřadnictva, živnostnictva a obchodnictva pražského a není tudiž divu, že nedostatek řádných kommuni- kací stává se den za dnem citelnějším. Na Letnou již od let projektováno jest dvojí připojení na sí elektrických dráh našich. Jedno od třídy Bělského přes Belerediho do Brusky, druhé prodloužením trati Smíchov—Bělského třída, od této Rudolfovou třídou do Bubenče. Trať Belerediho třída— Bruska má výhodně připojení na trať Král. Obora—Král. Vinohrady; nepatrným prodloužením trati Smíchov—Bělského třída k vodárně pražské na Letné nabyla by Letná a Bubeně přimého spo- jení na nádraží severozápadní dráhy, dráhy státní společnosti, k nádraží císaře Františka Josefa, do středu Václavského náměstí, Vodičkovou a Myslikovou ulicí na Smíchov. Stejně výhodného spojení dostalo by se tak Letné na Karlín, Žižkov a dolejší Nové město. Pro Bubenč, jež náležejíc k okresu smíchov- skému, odkázána jest v jednání s úřady na Smíchov, měla by trať zmíněná výhodu přimého spojení se Smíchovem a byla by zajisté hojně používána. Také návštěvnici hřišť lelenských, professoři a žáci ma- lířské akademie na Letné atd. atd. nalezli by pohodl- ného spojení s ostatní Prahou a s předměstími. Nepatrné prodloužení trati Smíchov—Bělského třída k vodárně na Letné, na příklad aspoň k nároží ulice Čechovy, nevyžadovalo by rozmnožení voziva, jelikož i kolejnic mají elektrické podniky pražské dostatek, jednalo by se tu o pouhé položení asi 500 metrů kolejnic. Za to by trať tato k pilotovému mostu pře Benátky oživla a potřebám obyvatelstva pražského by vyhověno bylo. Jsme přesvědčeni, že zástupei naši na radnici pražské v této příčině nenaleznou odpůrců u svých kollegů z ostatních měst pražských a očekáváme nyní s plnou určitostí, že aspoň v jed- nom směru s položením kolejnic na Letnou co nej- dřive započato bude. — Jen tak mimochodem vzpo- mínáme ještě jiné důležité potřeby Prahy VII. — obecního dvora. Dosavadní starý obecní dvůr mohl snad poslačiti pro bývalé Holešovice; pro velikon, lidnatou čásť Prahy VII. však již dávno naprosto nepostačuje. To jest sice také na rozhodujících místech známo a uznáváno. K účelu postavení nového obec- ního dvora, který by vyhovoval nynějším hospodář- ským potřebám Holešovic Buben zakoupen byl již také před časem pozemek na tak zvaných »Bateriích« na Maninách, avšak přes to tato důležitá potřeba obecní očekává klidně svého rozřešení. Peníze za pozemek byty vydány a leží ladem. Vyhlídnuté zakoupené místo pro nový obecní dvůr v Praze VII. leží nedaleko nového dřevěného mostu libeňského vyhoví tudiž nový obecní dvůr jak polřebám Hole- šovic Buben tak i Libně. Ze zrušeného starého obec-