ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a6efb510-8ebe-11dc-82a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
o
#2 alto_textblock #2
T
#3 alto_textblock #3
ve
#4 alto_textblock #4
Ročník XXXXIX.
#5 alto_textblock #5
z osdlo lleo nnu na
#6 alto_textblock #6
V Praze, ve čtvrtek 16. září 1909 vobžs sbev tuvěnon doža udlig a dbtsten vusstod ovlotobet
#7 alto_textblock #7
lavžlensn jodujlado vo vde u ošonido iltádez zrbž st nit a
#8 alto_textblock #8
ilětanogogoa vd-
#9 alto_textblock #9
levo ldvodoezade ob oblecb ee laodniveo jnvo
#10 alto_textblock #10
Číslo 256.
#11 alto_textblock #11
Na ranní avečerní listy předplácí su V Praze v administraci nn měsle. . . . . . 2 K 2p na čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvoji donáškoui na měsle na čtert feta : . . . 7 K 62k ve fliálkách na měslo. . . . . 2 K 80 h Pošton- na měsle n i : . . 2 K o dvojí zásilkou na měsie. na čtvrr ki leta
#12 alto_textblock #12
N
#13 alto_textblock #13
V drobném prodejir ranná čislo o sobě . . za B h večorní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově- ranní čislo . . . . . . večerní . . . . . . . . 5 k nseráty platí se hotové napřed- Předplseení a luserty admrnistrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se táž redakce. tiskárna a szpedicu „Národních Llstů“ Rukopisy se nevracejl.
#14 alto_textblock #14
že velká většina zásilek posílána na dobírku, že se poškodí, ztratí, nepřijme, nebo staví ode- silatelovi k disposici a t. d. a že veškerá, z tčchto abnormalit dopravy po- vstalá korespondence musí sle vy- řizovati v takovém jazyku, v jak em zásilka je podána. Kdyby každý český cbchodník a průmyslník odevšad výhradně české nákladní listy žádal, všude pokud možno zboží své na česke nákladní listy posílal a veškerou korespondenci odevšad žádal ve nro správné češtině, jak sťcupla by po- Českému lidu k uvážení! ptávka po českém personálul Nejinak zase a ovšem jen vinou českého Německo-nacionální zášť a útočnost prot lidu vypadá to u úřadů poštovních, na národu a jazyku našemu dosahuje té doby svého vreholu. Vyhazování českých lidí z práce př. u c. k. poštovní spořitelny. a bytů, vypovídání jich z obei, demolování če- V této jest od založení jejího ohromný po- ských škol a příbytků, přepadání občanů našieh čet majitelů účtů v řízení klearingovém i úspor- — jsou skoro již všední zjevy ve zněmčených ném ze zemí českých, čeští účo stníe krajích vlastí našich, jakož i v Dolních Rakou- klearingu přijímají však s největším kli- sích. V cestě všeněmecké této politice stojí však dem tyto důsledně jen německé spisy: Konto- Němcům celistvost království českého, která auszug, Gebührenschein, Abbuchungsschein známou vládní předlohou o krajském roz Gutschriftsanzeige, Zahlungsanweisung a j. Na dělení a jazykovým zákonem pro Čschy měl německých výpisech z účtů bývá po přání Němců býti prolomena a rozpoltěna. ovšem také každé jméno české firmy k — ne- Předloha sice dosud v theprii neuskutečněna. poznání zkomoleno. — Následujících několik ale v praxi se zvolna již provádl. čísel sloužiž ku posouzení, máme-li opravdu Čeští soudcové při jmenování ze zněmče- jaký nárok na respektování našeho jazyka u to- lého území přesazování, poštovní čeští úřadnie hoto úřadu: nesmi území tato projížděti, čeští železniční Tak v prosinci roku 1908 bylo vloženo zřízenci šmahem přesazováni, průmyslové dělni v šekovém řízení: etvo propouštěno atd. V Čechách 140,076.926 K, na Mo- Nejvíce však namířeno mají německo ravě 48,733.907 K, ve Slezsku 13,458.440 naelonální politikové na dopravní podniky korun. V Dolních Rakousích (s Vídní) státu — na poštu a dráhy, jichž něme- 137,868.554 K. ckým zabarvením lze vtisknouti i ryze českým Tedy s amotné Čechy vložily mnohem krajinám německý ráz. Tukovýmto prostředkem více než střed obchodního ruchu našehe státu ke germanisování krajů našich kromě státních Dolní Rakousy s Vídni. drah a dráhy buštěhradské jsou zejména po- Ještě poučnější jsou výplaty, při nichž má státněné trati dráhy české severní, severozápadní, c. k. poštovní spořitelna na manipulačním po- jakož i severní dráhy eís. Ferdinanda na platku a provisi největší zisk; Moravě. Z Čech 80,681.089 K, z Dolních Rakous Kdo očekával, že postátněním těchto tr 33,407.369 K, z Moravy 29,470.359 K. drah učiněna bude germanisaci jich přítrž, do- Při všem tom vedena je c. k. poštovní spo- spivá ku poznání pravého opaku, neboť bylo-li řitelna duehem ryze německý m. dříve obsazování tratí těchto po stránce národ- Lhostejnost českého lidu již nestní pro nás velmi špatné, je nynějším obsa- dávno jevila své vážné následky, jichž jsmesi zováním národnostní rovnoprávnost bita přímo nevšimali, dokud sami Němci svojí panovačností ve tváť. Několik málo cifer poslačí, abychom nás na ně neupozornili. Čeští uchazeči c místa tvrzení naše podepřeli doklady. u drah jsou šmahem odmíláni a kde není již Dráha česká severní probíhá 45 uchazečů německých, jsou přijímáni jen na ml- územím německým a 55% českým; z úřad- sta nejpodřízenější s podminkou úplné znalosti níků však náleži 29% národnost něměiny, kdežto u Němců znalost češtiny se české a 71% národnosti německé nežádá. Zkoušky odborné skládají se u drah rovněž Při reditelství télo dráhy v Praze, která v jazyku německém, čimž lidem českým na- je z 922 česká a z 8% německá, je ná- mnoze i studovaným, neovládají-li plynně něm- sledující poměr: činu, je vůbec znemožněnc, státi se definitivne V čele stojí ředitel Němec Baudis mi, ačkoliv stanou se jimi Němci i s mi- a centrální inspekfor Rotky; nimálním školským vzdělání m. z úřadníků jim podřízených, kteří mají služného A přece jest dorostu českého se vzděláním více než 5600 K je 6 Němeů a — žádný středoškolským množství tak obrovské, že rok Čech; s platem 4800 až 5600 K 9 Němců. co rok na sta absolventů těchto škol nemůže 1 Čech, s platem 3600 až 4400 K 14 Němců, dosíci zaměstnání sebe podřízenějšího. Sociální 4 Češi, s platem 2800 až 3200 K 20 Němců, postavení absolventů středních škol je hrozné. 3 Češi, s příjmem 2200 až 2600 K 25 Němeů. Nejlépe karakterisují postavení tohoto studova- 11 Čechů, s příjmem 1600 až 2000 K 26 Němců ného proletariátu případy, že absolventi s ma- 8 Čechů, s příjmem 1400 až ... K 7 Němeů, turitou žádají o ořijelí k finanční stráží, 2 Češi, tak, že u ředitelství české se- ano i ku dráze za — brzdaře (!) a na místa verní dráhy v Praze je zaměstnáne cel- venkovských listonošů poštovních, tedy o místa kem 29 českých a 109 německých úřad- kategorií nejnižších, s příjmy stačícími na vy- níků (!) oproti tomu u ředitelství dráhy se- hladovění bez jakéhokoliv zajištění pro případ verozápadní ve Vídni, kterážto dráha stáří. projíždí 76% územím českým a 24% něme- A naše veřejnost každým německým ckým, je 710 Němeů a 14 Čechůl! podáním, každým německým slo- Poměry u obou těchto drah jsou však po- vem při vyřizování svých záleži- važovány za národnostně pro nás ještě — při- tostí u úřadů těch pomáhá tlačit znivější, nežli u severn dráhy cís. Fer- vlastnísvůj dorost ke zdi, neboť zmen- dinanda na Moravě a ve Slozl sku šuje tím nutnost zaměstnávati české síly, a úřa- Poměry národnostní u tétc dráhy ilustruj dy, nám i tak pramálo příznivé, zamitají české výborně několik episod. z ryze českých stanie žadatele obsazujíce místa petenty národnosti v Kroměříži strhl německý praktikane německé. Stiasny v nádražním lokále český plakát se slo- Německá nárcdní rada veřeju vy „lch dulde hier keine ezechische Plakate!“ v novinách, i v úřadních, vyzývá ně- (Českých návěšti tu nestrpím !) mecké uchazeče o místa u drah Tamtéž německá kasírka před nedávnem aby nehlásili se u ředitelství nebo vyplazovala jazyk na venkovanku, žádající če- ministerstva, nýbrž přímo u — sky o jízdní lístek. V Tlumačově osopil se „Volksratu“l německý pokladník na českého cestujíeího slo- Neznamená to, že v ministerstvech zasedaji vy: „Lecken Sie mich in a...“ — V Na pa- dnes na vlivüplných místech sam němečtí na- jedlech nadával německý konduktor Werner cionálové a že Volkarat je jakousí expositurou Sokolům, jedoucím do Uh. Iradiště, „Elne ministerstov? Rotte, Bagage.“ O Uher. Hradišti vyjádřil Odkud vítr vane, poznáme na první pohled, se vůči českému úřadníku, jenž žádal tam porovnámeli poměr národností pouze u tři mi- o místo záložního úřadníka, personální referent nisterstev, vnítra, obchodu a financi, ve Vídni slovy: „Hradiseh wird als eine v nichžnachází se celkem 446 úřad- deutsche Station angesehen, Sie sin níků Němců a pouze 40 Čechů (i) ein Czeche, so können Sie nicht hinkommen“. ovšem zase na nejpodřízenější cl To jsou malé úkazy ze stanic v ůze m mistechl ryze českém, jak polom vede se teprve ce- A nyní po tomto poznání veliké protekce stujícím našim ve zněmčeném území a zejména a vylouděné přomoci, kterou drží Němci ve těm, kteří německy vůbec neumějí? svých rukou, odpovězme na otázku, jak čelit A co proti tomuto řádění dělá česká naše jich soustavnému rozpinání, kterak paralysovati veřejnost? Až na několik zápisů v knihách stíž- jich výbojnost a kterak zorganisovati naši ná- ností, novinářských lokálek a poslaneckých in- rodní i hospodářskou záchranu? Nejinak, tervencí, dohromady nie. než když každý Čech uloží si za To pravé hnutí obecenstva ce- svatou povinnost domáhati se jak stujícího a zboží prodávajícíh v obehodech, taki u všech státní ch zde schází! úřadů rovnoprávnosti českého ja- Co platno je veškeré zakročování proti drzo- zyka, když ve stycích s úřady, at stem německých úřadníků, a proti usazováni ústních nebo písemných, jenom jich v českých krajích, když české cestu- českého jazyka uživati budeme, jící obecenstvo na drahách ponej- když ihned a energicky protesto- více němčiny užívá, když zásilky vati budeme proti každému poško- naše posíláme a dáme si pesilati zování národní naší rovnopráv- na německé nákladní listy a když nosti, když na úřadních budovách tak sami způsobujeme poptávku v kraji převážně českém nikde ne- po německém personálu, trhajíce strpíme nápisy napřed něme- naštim českým lidem sporé so usto cké, když se rázně postavíme od ú st?! proti dosazování německéhe por- Takový česky psaný nákladní list má za sonálu do českých krajin, když následek značné české úradování, povážímeli, j edním slovem budeme konati je-
#15 alto_textblock #15
Český sněm svolán. Z Vídně, 15 září. (K. k.) V zejfřejši »Wiener Zeitung« bude uveřejněn cís. patent, kterým svolávají se zemské sněmy: čes ký, hornorakouský, moravský a korutanskýna 21. a zemský sněm kraňský na den 23
#16 alto_textblock #16
zaří t.r.
#17 alto_textblock #17
Proti germanisaci u státních úřadů.
#18 alto_textblock #18
nom (o, čemu v posledních bojích jsme se naučili od Němců. Každý německý tiskopis, každé německé razitko budiž dostatečnou příčinou ku protestům neboť necháme-li si líbiti poškozování našeho jazyka ve věcech malých, nevšímneme si an věcí velkých. A k této národní povinnosti nevoláme pouze jednotlivce, nýbrž k té vybizíme zase po příkladu Němců naše samospráv- né korporace, které vlivem svým nejvíce mohou vykonati k šířen těchto obranných hesel, ku prác voláme veškeré naše spolky vzdě- lavací a vůbec každého, komu bu- doucnost našeho národa není lho- stejnoul Sem upněte zraky své otcové a matky hledajíce postavení svým dětem, sem hleďte češti obchodníci a živnostníci hledajíce odbě- ratele, zde soustřeďte ke společné práci slly své nejen ti, kteří národní naše pokoření nesli jste trpce se stanoviska mravního, nýbrž i oni, kteří trpěli tím na vlastních svých hospodářských zájmech! Nesnížíme se k násilnostem, půjdeme cestou zákonnou; pů- jdeme-li ale pevně a nezvratně v tom svatém přesvědčení, že velí nám tak nejen pocit národní hrdosti, ale i naše a našich dětí ohrožená existenoel
#19 alto_textblock #19
Přiostření ullerské krise. z Vídně, 15. zár. (Zvl. telef. zpráva »Nár L.-) Uprostřed krise, ve které se ocitl madan ský kabinet a maďarský parlament, svolala spo- lečná vláda konference, kterým předložila řádný rozpočet na rok 1910, jenž obsahuje tolik mimořádných výdajů, kolik jich nebylo dáno již v žádněm rozpočtu společném. Je pochopitelno, že dr. Wekerle jako chef kabinetu přechodního, klerý jest opětně před demisi, nechce a nemůže zavázatí ani sebe ani kohokoliv v maďarském parlamentu pro ja- kékoliv zvýšení řádných, mimořádných a doda- tečných výdajů vojenských; na druhé strane maďarská krise vnitřní je stupňována a zostřo- vána vojenskými požadavky a mezi těmilo zvláště a mezi zahraniční politikou vůbec vládne spojnlost s vnitřní siluaeí a politikou mediýskou. Kromě joho vojenské kruhy jsou připra veny, že maďarská strana neodvislosti využit- kuje na prospěch požadavků svých situaci, ve které se nalezá vojenská správa, jsouc nucens žádati od obou delegsci a od obou parlamentů nové veliké oběti peněžní pro vojsko Konečně křesťanští sociálové a vídeňský parlament jsou faktorem, na který musí bráti kruhy rozhodujíeí a společná vláda, povolujíce a vyhovujíce Ma- darům, náležitý zřetel, poněvadž mohly by vznik- nouti potíže v ten rozum, že by se svlzele na uherské straně překonaly, nové však na rakou- ské straně způsobily.
#20 alto_textblock #20
Úžasné zvýšení vojenského roz- počtu. Z Vídně, 15. září. »Zeitu« telegrafj z Pešti: »Polilická situace podstatně se zhoršila Koruna vzhtedem na stanovisko vídeňského parlamentu nechce učiniti žádných ústupků vo jenských, na druhé straně vojenské kruhy ne- chtěji vzdáti se požadavků v příčině vývojea vybudování vojska. Požadavky společné vlády týkají se přede vším annexe. Žádá se přes 200 mil. koru a to 160 mil. na věci již opatřené a 54 mil pro Turecko. Kromě toho zvyšuje se řádní vojenský rozpočet o 50 mil. Na velké koráhí vojenské žádá se 240 mil., ze kterých šestina 40 mil. zataditi se má již do rozpočtu na r. 1910. Tento rozpočet byl by celkem o 300 mil. větší, nežli dosavadní Ostatních 200 mi na válečně lodi by se rozdělilo pro léta nej bližší. Tím však nejsou ještě náklady vojenské vyčerpány! Bude žádáno od delegací povolení 300, po případě 500 mil. nových. Na rok hodl vojenská správa zavésli nový voj-n-ký zákon a současně zvýšiti konlingent nováčků, což by vyžadovalo nových 50 mul. korun. Konečně chce zavésti vojenská správa dělostřelbu v hon- vědském vojsku, eož by tolikéž vyžadovalo 50 mil. Tyto nesmírné výdaje nemůže povobiti ani kabinet kosliční, ani většina koaliční. Převlád názor, že vídeňské kruhy nevyhovi požadavkům madarským a nepřijmou ani návrh Andrassův, ani návrh Košutův. Tak zv. skupina bankovn (poslanci strany neodvislosti, kteři jsou pro ne prodlené zřízení samostatné cedulové banky uherské) zbrojl přimo ke ksmpan obstrukčnl. President Justh prohlásil dnes svým přá- telům, že sám a jeho přívrženci v delegaelel zmaří povolení úvěru na annexi, nedostanou-l a se Maďaři banku samostatnou. Hr. Audrassy vyrozuměl dnes stoupence své že podá svým voličům zprávu stůj co stůj. ještě nežli sestoupí se říšský sněm, mezi 20. 25 září v Košici. Z toho jest patrno, že An- drassy vyčkává vyjasnění situace a jest pře- svědčen, že se slane způsobem koaliční vládě nepříznivým.«
#21 alto_textblock #21
Odpor obou vlád. Z Vídně, 15. září. Jak se dovídáme, činí obě vlády společné vládě mnohem větší odpor pokud se týká zvýšení řádného rozpočtu vojen ského pro země anektované, nežli proti mimo- řádným výdajům. o
#22 alto_textblock #22
Druhá trať z Pešti do Zemuna. Z Pešti, 15. září. »Egrelertes« uveřejňují tuto nepověřenou zprávu: »Z jara zaháji se stavba druhé trati z Pešti do Zemuna. Armádní zpráva zakročila v uherském ministerstvu ob- chodu, aby se tato železnice vystavěla co nej- rychleji, protože jest z důvodů strategických nezbytně potřebnou. Za nedávného konflsktu se Srbskem neděla se doprava vojska na železni- cích dosavadních dosti rychle a zkušenost po- učila vojenské kruhy, že musí býti k Balkánu co nejdříve vybudována ještě trať druhá.«
#23 alto_textblock #23
Politické zprávy domáci.
#24 alto_textblock #24
V Praze, 15. září. (Bosenská ústava v ministerské radě.) Na konferenci spo- lečných ministrů s ministry rakouskými a uher- skými jednáno mimo jiné také o příští ústavě bosenské. Osnova ústavy byla svým časem před- ložena vládě rakouské i uherské, jež ji projed- naly a s různými poznámkami vrátily společ- němu ministru financí. Uherská vládu činí proti osnově námitky jak po stránoe ústavní tak správní Také rakouská vláda projevila některá přání. V předvčerejší společné ministerské po- radě, když bosenská ústava vzata na přetřes. ukázalo se dle „N. W. Tagbl.“, že protivy mez jednollivými vládami nejsou tak závažné, aby vylučovaly brzké dohodnutí. Jest prý naděje, že v brzku se dosáhne dohody mezi vládou rakou- skou a uherskou, takže osnova bosenské ústavy může býti už za podzimního zasedání předlo- žena oběma parlamentům. V Praze, 15. září. (Marná naděj e.) Krakovský „Czas“, chopiv se známého článku hr. Bedř. Dejma v „N. F. P.“, pokračuje ve svých optimistických předpovědích o příští po- litické situaci. Až prý se Němci spřátelí se sně- mem království českého, pak se celý rakouský parlament octne v jednom společném autonomi- stickém táboře, celý až na haličské Rusy. Ru- sové, jako Němci až doposud, popírali práva zemských sněmů, očekávajíce vše jen od ústřed- ního parlamentu a vlády. Dnes, kdy Němci ustoupili (!) od takového stanoviska, Malorusové zůstali samojediní jako poslední centralisté, jako poslední vyznavačí pohřbené politické myslenky. Němci však svcu domnělou změnou taktiky mají prý namířeno také na Slovanskou jednotu, která je jim ovšem trnem v oku. Uznají-li Němci bi- storické stanovisko české = soudí „Czast — a dorozumějí se na české, zemské půdě s Če- chy, pak prý slovanská vzájeminost pro nás Če- chy pozbude významu a nebude třeba, abychom se sdrůžovali v jednom společném parlamentním tělese se Slovinci, Chorvaty, Malorusy a snad i polskými lidovei. Doufa-li některý německý politik skutečně v takový účinek „dělnosti“ če- ského sněmu, kojí se marnou nadějí.a V Praze, 15. září. (Zl řeči hr. B athy aně.) V tu dobu, kdy členové Wekerlova kabi- netu marně se v Pešti snažili o sestavení něja- kéhe společného vládního programu, místopřed- seda strany neodvislosti mluvil před voliči v Su- botišti v duchu stejně nesmiřlivém, v jakém mluvil před letními prázdninami. Hr. Batthyany prohlásil, že strana neodvislosti kromě samo- statné cedulové banky musí neústupně žádati demokratickou volební opravu, zamítnouti množ- né hlasování a zavésti tajné volby aspoň ve městech. Bankovní (Justhova) skupina bude jako ústavní záruku žádati, aby nový kabinet byl se- staven výhradně z členů strany neodvislosti. Fusi má za možnou jedině na programu strany neodvislosti. Koalice je nadále nemožna, po- něvadž nová vláda musí před voliče předstou- piti s jednolným programem. V Praze, 15. září, (Vyzvědačstv v Tridentsku.) Ve vlašském jižním Tyrol- sku je poplach. Přišlo se prý na stopu dobře zorganisovaného vyzvědačství, sloužícího sou sední Italii. V tridentské „Banca cooperatival zmizely nedávno peníze. Zjistilo se, že scház 435.000 K, které však nezmizely najednou, ný brž byly po částech zpronevěřeny. Vyšetřováni vedle k domovním prohlídkám u známých irre- dentistů a sebraný u nich materiál vzbudil pode- zření, že běží o vyzvědačství, provozované na širokém podkladě, jež placeno z peněz, zprone věřených v tridentské bance. Zatčeno několik známých osobností v Tridentě, Roveredě, Bol- zanu i v Inšpruku a také v redakcích vlašských časopisů tridentských vykonány prohlídky. Do vyzvědačské aféry jsou prý zapleteni také pod- důstojníci pioněrského sboru. Celkem zatčeno dosud 14 osob z různých měst tyrolských. Z Téšina, 14. září. (Polské reálné gymnasium v Orlové.) Došla sem z Vídné zpráva, že ministerstvo osvěty vyřídilo příznivě ohlášení, že slezská školská matice polská zři- zuje v Orlové polské reálné gymnasium. Zpráva z ministerstva očekává se ještě teuto týden, tak že by sškola mohla býti otevřena v nejbližších dnech Z Terstu, 14. září. (Slovinský uči- telský ústav v Gorici.) Ministerstvo osvěty na zakročení posl. Marani odvolalc prý nařízení, jímž se slovinské pobočky koper ského učitelského ústavu překládají jako samo statný slovinský ústav do Goricc. Úřadně zprá- va ta dosud potvrzena není.
#25 alto_textblock #25
Politické zprávy zahraničně.
#26 alto_textblock #26
V Praze, 15 září.
#27 alto_textblock #27
Cholmská Rus.
#28 alto_textblock #28
Otázka Cholmské Rusi — dle „Nového Vremene“ — bude již v podzimním zasedání vznesena na hosudarstvennou dumu, od níž vláda očekává, že schválí její kroky k vylou- čení Cholmské Rusi z území království pol- ského i k tomu, aby z ní utvořena byla nov
#29 alto_textblock #29
gubernie, jež připojena bude ku generálnému guberniu kyjevskému. List myslí, že se již Poláci s tímto osudem Cholmské Rusi smiřují, protože ochabla jejich agitace v západoevropském i slovanském tisku proti projektu ruské vlády. Vydělení Cholmské Rusi z rámce království polského — praví „No- voje Vremě“ — je v prospěehu obou slovan- ských národů, neboť od toho závisí udělení krá- lovství polskemu zemské a městské samosprávy. List by nebyl proti tomu, kdyby otázka byla rozhodnuta plebiscitem, je však přesvěd- čen, že by se obyvatelstvo — až na polskou šlechtu a katolické kněze — prohlásilo pro úmysl vlády. Ruská politika Alexandra II., osvo- boditele sedláků z nevolnictví, položila tam tak pevné základy oddanosti selských mass ruských i polských k Rusku, že ruská vláda může se na ně spolehnouti. Je-li tak, myslíme, že by ruská vláda tím spíše mohla nechat otázku cholmskou rozhod- nouti plebiscitem. My před rokem navrhovali, aby také otázka bosensko-hercegovská rozřešene byla plobiseitem a dobře-li se pamatujeme, i „Novoje Vremě“ se prohlásilo pro tento způso řešení, Mohlo by se tedy zaň přimlouvat i při otázce cholmské. Možno dodati, že ruská vláda po 14. listo- padu nehodlá prodloužiti v království polském „stav zesílené ochrany“, což znamená, že relace úřadů líčí smýšlení Poláků jako normálné.
#30 alto_textblock #30
Slavnost odevzdání okresní hospo- dářské školy ve Hlinsku.
#31 alto_textblock #31
(Pův, zpráva „N. L.- Pamálným dnem nejen pro město Hlinsko a okres hlinecký, nýbrž i pro celou česko-moravskou vyso- činu zůstane pro vždy 12. září 1909, den slavnost- ního odevzdávání okresní zimní hospodářské a letní hospodyňtké školy. Dne 3. února 1906 učinil starosta okresu blineckého Karel Adámek návrh na zří- zení télo školy. V době poměrně krátké byly vyko- nány veškeré přípravy k jejímu zřízení. Dne 12. února téhož roku přijal jednomyslně okresní výbor hlinecký návrh tento. Již v listopadu téhož roku bylo zažádáno k zemskému výboru o zemskou podporu. Dle návrhu rozpočtové komise z 18. března 1907 sněm království českého povolil zemskou subvenci. Taktéž i vláda vyhověla žádosti o subvenci státní. Dne 8 června 1907 byla komise za účelem vyhile dání vhodného staveniště, 31. srpna 1907 již komise stavební, 7. října počato s přípravami ke stavbě, 19. října 1907 položen základní kámen, 31 října 1908 dokončena stavba školy, 3. listopadu 1908 zahájeno vyučování v zimní hospodářské škole a 13 dubna lelos na lelní škole hospodyňské. V králké době dvou let provedeno byto dílo, jež v jiných okresích vyža- duje mnoboletého jednání. Slavnost byla tahajena za velikého účastenství obyvatalstva okresu hlineckého i četných zástupců z okresů skutečského, nasavršského, cholěbořského a j. vůkolních okresů, u přítomnosti přisedicího zem- ského výboru Karla Adámka, zástupce zemského vý- boru království českého, rady zemského výboru dra. A Dokoupila, členů okresního zastupitelstva bline- ckého, zástupců vůkolních okresních výborů, městské rady hlinecké, obecních výborů, mnohých místních spolků a j. Ř-ditelka letní hospodyňské škofy Marie Vod- várková promluvila k chovankám případně, po- ukázavši na význam odborného vzdělaní hospodař- ského a na národní a společenské úkoly, jež absol- ventky hospodyňské školy mají. Chovanka Růžena Smahlova promluvila ke svým družkám na rozloučenon a chovanka Marie Sokolovská poděkovala jměnem chovanek kura- loriu školnímu. Na to byla konána prohlídka školní. Hlinecká okresní haspodářská škola jesí sice nejmladší školou tohoto druhu v království českém, ale největší a nej- lépe zařízenou školou tohoto druhu. To byl jedno- myslný úsudek všech odborníků, kteří školu navští- vili. Již poloha jeji byla velmi šťastně volena, škola stojí na svahu mírného návrší mezi městem a před- městím při erární silnici poličské v naprosté blíz- kosti města, obklopena rozsáhlým dle plánu ředilele zemských sadů p. Karla Rozinka vkusně a účelně upraveným sa dem. Rozsáhlá budova školní stěží mohla v sebe pojmouti veliké množství účastníků slavnosti, kteří z města i z širého věkolí k slavnosti zavítali. Pokud bylo lze zjistiti, zúčastnili se slavnosti jednak osobně, jednak pozdravy blahopřejnými zástupcové zem. vý- boru král. českého, okresních zastupitelstev hline- ckého, skutečského a j., městských rad a obecních předslavenstev vůkolních, státních úřadů, hospo- dářské akademie v Taboře, král. střední ze mské ho- spodářské školy v Chrudimi, zimních hospodářských škol východočeských, ředitelstev škol měšťanských v Hlinsku a j., Jednoly učitelů hospodářských škol, místních spolků »Svantovfta«, »Pokroku«, Musen okresu hlineckého, »Vlasty«, Řemeslnické besedy. sborů dobrovolných hasičů, Dělnické jednoty, »Svor- nosti«, »Komenského«, Hospodářského spolku okres- ního, Včelařského spolku, Hospodářského družstva ze Skuče a j. spolků odborných. Předseda kuratoria okresní starosta p. Karel Adámek promi vil slavnostní řeč. V úvodě vzpo- menul významu vzdělání pro zabezpečení zdárného vývoje našeho národa. Poukázal, jak již naší bu- dilelé vedli náš národ vždy k vědomi nezvratné pravdy, že musí svou sílu vyhledávati vždy jen v rozhojňování svého vzdělání a v intensivní práci. Správně Polenský svého času napsal, že kdykoli jeme vitězili, dálo se to pokaždě více převahou ducha nežli moci fysickou, a kdykoliv jsme podlehli, býval tím vinen vždy nedostatek duševní činnosti, mravní statečnosti a odvahy, a že, nepovzneseme li ducha svého a ducha národa našeho k vyšší a ušlechtilejšt činnosti nežli jest u sousedů, nejen nedobudemei čestného místa v řadě národů, ale neuhájíme ko- nečně ani přirozeného bytu svého. V době Husově český národ vzdělaností převyšoval ostatní evropské národy. Vzdělanost výrobců jest nejdůležitějším činitelem u výrobě. Ve vytrvalém závodění našem v hospodář- ské a kulturní práci se sousedy lze odolati nebezpečí úpadku našeho národa. Ve vzdělání jest síla a mot států i národů. Řečník dále pojednal o významu od- borného školství pro rolnicivo a vylíčil začálky snah v okresu hlineckém po odborném vzdělávání rol- niciva. Nešelřili jsme, pravil řečník, námahy ani ná- kladu, aby tato škola byla tak zařízena a vypravena, by vyhovovala všem nárokům, jež v naší době na takové ústavy se činí a činiti musí, avšak marným by bylo naše podnikání, kdybychom nyní po doko- nání svého díla nenalezli při interesentech, zvláště pak při našem rolnictvu náležité podpory. Postavením a zřízením této školy vykonali jsme svou povinnost oproti rolnictvu, nyní jest na našem rolnictvu, aby ono vykonalo svou povinnost vůči škole, především péčí o trvalou hojnou návštěvu její, jež jest blavní podmínkou jejího blahodárného působení. Návštěva odborných škol hospodářských není zákonně povinns