#1
alto_textblock
#1
Nepřítel ustoupil až k vesnici Siduniantunu (2
versty na jih od Futejaduanci) do opevněné po-
sice, odkudž jeho 2 batterie na naše dělostřele-
ctvo zahájily křížovou palbu. Naše sotňa roze-
hnala se pak útočně na jednu z těchto batterií.
Jedna čásť dojela až ke střeleckým zákopům,
kdežto druhá čásť sotně k opevněné posici dě-
lostřelectva se hnala, ale zde na drátěné pletivo
narazila a nazpět odjeti musila.
Mrtvých a raněných ztratila sotňa asi 40 mužů.
Zjistivši postavení nepřítelovo v těchto místech
i jeho silu, vrátila se naše jízda na
své stanoviště.
—ch. Z Petrohradu, 1. listopadu. V kru-
zích zdejšího generálního štábu očekává se, že
učiní Japonci co nevidět velký
rozmach a pokus, aby za každou cenu
provedli přání svého panovníka, jenž žádá, aby
Port Arturu a Mukdenu dobylia
tím pro tento rok japonský vá-
lečný plán vyčerpali. Toto mínění
vzniklo následkem posledních situačních zpráv
generála Kuropatkina.
#2
alto_textblock
#2
Afféra švédského parníku
»Aldebaran«.
Z Geelfsu, 1. listopadu. (C.-B.) Dnes ko-
nalo se zde vyšetřování v záležitosti střelby na
parník »Aldebaran«. Kapitán, oba kormi.
delníci, první strojník a několik mužů potvrdilo,
vyjma kapitána, přísežně svoje výpovědi. Na
další dotaz prohlásil kapitán, že když padla
první rána, nemyslil na to, že tato jest výzvou
cizí lodi; soudil pouze na nebezpečnou situaci
a nedal tudíž signál předepsaný
řádem signálním z 1902, nýbrž dal pouze
vztýčiti švédskou vlajku. První kormidelník od-
pověděl v týž smysl, zatím co druhý kormidel
ník odvětil, že hned tušil, že to jest výzva
cizí lodí.
#3
alto_textblock
#3
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Moravský místodržitel“ ve Vídni.
Z Vídně, 2, listopadu. Moravský místodrži
tel hrabě Zierotin sem přijel.
Proti povinnému učení se oběma zemským
jazykům.
Ze Lvova, 2. listopadu. Spolek professorů
škol středních a vysokých usnesl se valnou
většinou na resoluci proti návrhu hr. D zie-
duszyckého, který byl zemským sněmem
přijat a kterým se zavádí povinné vyučo-
vání jazyku ruskému a polskému
na všech středních školách ha-
ličských. Spolek prohlašuje, že opatření to
je zbytečným po stránce výchovné škodlivým
po stránce národní, kromě toho pak vzhledem
na přetížení žáků neuskutečnitelným. Současně
#4
alto_textblock
#4
však vyslovuje přesvědčení, že doporučuje
se žactvu středních škol haličských, oběma ja-
zykům se naučiti.
Sanace haličských zemských financí.
Ze Lvova, 2. listopadu. »Kurrier Lwowskie
sděluje, že místodržitel hr. Potocki odjel
s ředitelem haličského fondu propinačního do
Vídně, aby vymohl prodloužení pro-
pinačního práva o dalších 15 let,
t. j. do konce roku 1920. Opatření to sou-
visí se sanací zemských financí,
které jsou ve stavu velmi zbědovaném. Zemský
rozpočet vykazuje totiž schodek 16 millionů
korun. Zemská správa proto pomýšlí na nové
příjmy a uvažuje o prodloužení propinačního
práva. Tento plán naráží však na nejprudčí
odpor lidových stran. Polská strana li-
dová již vyzvala venkovské obce, aby hro-
madnými peticemi zmařily pro-
dloužení práva propinačního.
#5
alto_textblock
#5
Telegraflcké zprávy.
#6
alto_textblock
#6
Sjezd haličských socialistů.
Z Krakova, 1. listopadu. (C.-B.) Sjezd so-
cialistické strany haličské a slezské prohlásil
se 52 hlasy proti 26 pro spolek se socialistickou
stranou rusko-polskou, která má mimo
jiné v programu politickou neodvis-
lost Polska a se socialistickou stranou pru-
sko-polskou.
Druhý návrh, aby předsednictvo strany za-
hájilo akci ke sjednocenosti všech so-
cialistických stran polských, byl
schválen jednohlasně.
Převážnou většinou byl dále schválen návrh
předsednictva strany, směřující proti snahám,
založiti zvláštní židovsko-socialisti-
ckou stranu.
V tajné schůzi bylo pak jednáno o zá-
ležitostech tiskových. Ve veřejné opět
schůzi bylo protestováno proti vydání ru-
ských sběhů některými haličskými okres-
ními hejtmanstvími a usneseno dle možnosti po-
skytovati sběhům hmotné pomoci.
Večer byl sjezd skončen.
#7
alto_textblock
#7
Povážlivé zjevy.
#8
alto_textblock
#8
kanty již několik let, nabízejí se
místa — úřadníků pomocných...
Právě tak tomu s ambulancí č. 131, jež do-
jíždí z Liberce do Prahy, ač po právu výcho-
diskem jejím měla by býti Praha, jako hlavní že-
lezniční středisko. Také druhá ambulance č. 580
(nižšího řádu) má východiskem Liberec a co
nevidět bude proměněna v ambulanci úřadniekou
a tím Praha přijde proti všemu právu a zákonu
o ambulanci.
Co toto hromadění ambulancí v uzavřeném
území vlastně znamená, chápe dnes již každý
laik: neznamená nic jiného, než umělé sic, ale
soustavné zabezpečování agendy
pro druhé německé poštovní ředi-
telství, jež zřízeno býti má v Li-
berci. Že krtčí práce tato prováděna je s hor-
livostí náležitou, netřeba dokládati. Stačí prostý
fakt, že v příslušném departementu (č. VII.) po-
štovního ředitelství sedí šmahem úřad-
níci všeněmeckého a německo-
nacionálního smýšlení: Frosch-
mayer von Scheibenhof, Hoyer,
Winter, dr. Richter atd. Mimochodem ře-
čeno, děje se tímto nejen protizákonným, nýbrž
i nestoudným nadržováním německému živlu
ve službě poštovní nezměrná ujma úřad-
nictvu českému, což vyplývá již z okol-
nosti, že od nynějška dozor na ambu-
lance v ryze českých krajích, projíždějící
ryze českými městy, jako Praha—Cmunt, Budě-
jovice—Plzeň atd. vykonávají výhradně
Němci. Jak němečtí úřadníci v ambulancích
plní svou povinnost, je snad již z dřívějších zpráv
našich známo. Přijde-li jim do rukou zásílka
s českou adresou, jako na př. Cmut, Hlohovec
a pod., pomohou sobě zcela jednoduše: ne-
chajízásilkua zásilkou a nestarají
se o ni více, byť i desetkráte dotyč-
nou stanici přejeli. Nevadí jim, že
zásilka dojde třeba za tři, za čtyři
dni — dostane-li se totiž náhodou do rukou kol-
legovi českému, jenž se jí z milosrdenství ujme
— oni znají svoje protektory a vědí, že se jim
ni vlásku nezkřiví . .
Onehdy však přihodil se pánům Němcům
a tím také poštovnímu eráru malér, o němž ne-
vydají z pochopitelných důvodů úřadní commu-
nique. Loterní úřad vídeňský podal, jak obvykle,
balík riskont, výkazů a jiných listů loternímu
úřadu do Prahy, kde již druhého dne měl ko-
nati se tah. A co se stalo? „Ambulanční“ Něm-
čour z příslovečné pohodlnosti této zásilky ani
si nevšíml, takže balík převezen byl až
do Děčína a odtud přes Prahu zase
do Vídně zpět. Rozumí se, že na vídeň-
ském loterním úřadě byl nehorázný poprask,
když tam doručena byla zásilka, důležitá pro
pražský tah, konaný téhož dne a „nehoda“ tato
stála poštovní erár nic víc a nic méně než sedm
stovek. Chybu napraviti bylo nezbytno a to
stalo se tím, že do Prahy veškerá čísla
riskont poslána byla — telegrafi-
cky. „Úsporný“ a germanisační systém vášně
prosté vlády Körbrovy osvědčil se tedy znamenitě.
#9
alto_textblock
#9
Oba pánové přijali radostně tuto „ratolest
míru“ pana domácího a večer dostavili se na
minutu do jeho bytu.
V jídelně pana domácího panovala již
slavnostní nálada a po srdečném uvítání usedli
všichni tři pánové k bohaté tabuli. Výtečná jídla
řízné plzeňské, delikátní lahůdky a vzácná vína
střídaly se za přátelské zábavy, veselé, jako bý-
valo jindy, za nezaleného ještě jejich přá-
telství.
Ale hlas pana domácího stal se ke kone
večeře nezvykle vážným:
„Milí pánové, dovolte, bych vám předloži
ještě nyní párek jeřábků, mojí vlastní rukou
střelených. Těším se, že vám budou chutnati.
Pan domácí zazvonil a na jeho pokyn při-
nešeni jeřábci v delikátní zvěřinové úpravě.
Pan adjunkt a pan berní dali se do nich
a pochutnávali si jak náleží na vzácné u nás
lahůdce. Jeřábci byli chuti rozhodně lahodné.
ačkoli trochu tuzí. Za krátko zmizeli z talířů
a pánové utírali si spokojeně ústa.
Pan domácí hleděl radostně na své hosty
a na tváři jeho objevil se záblesk jakési vítězo-
slávy. Povstal pomalu, přistoupil s výrazem do-
cela již změněným k pánům a pravil hlubokým
hlasem, jenž se chvěl pohnutím:
„Pánové, byli jste kdysi moji nejlepší
přátelé, ale sami nezachovali jste se jako praví
druzi. Zarmoutili a urazili jste mne velice svou
nenávistí k mým holubicím a jejich stíháním.
Nikdy nepřijali jste jich laskavě za jejich ži-
vota, nuže, určil jsem tedy jejich hrobem vaše
žaludky. Právě požili jste s radostí tělesné po-
zůstatky mých starých, nešťastných holubie!“
Výraz směšně krutého zděšení objevil se
na zbledlých tvářích obou pánů. Duše ubohých
holubic začaly pánům strašit v útrobách, jakoby
Z. M.
chtěly ven, venl
#10
alto_textblock
#10
Že zprávy naše o chystaném národnostním
rozdělení obvodu poštovního ředitelství pro král.
české nespočívaly na lichých domněnkách, na-
svědčuje řada zjevů z nejnovější doby, o nichž
zvěděli jsme v kruzích do věci zasvěcených.
Aby zjednán byl k trhacímu dílu náležitý stati-
stický základ, provádí se právě — nenápadným
způsobem ovšem — zjišťování národ-
nosti jednotlivých úřadníků po-
štovních. A ne jenom tento fakt dokazuje
ochotu k diktátu páně Eppingrovu: vášněprostá
vláda Körbrova, či oddaný služebník její ryt. Ša-
fařík připravuje půdu plánu tomu zcela ne-
pokrytě a bez ostychu v oboru poštovních
ambulancí. Přítel našeho listu sděluje nám
v této příčině: „Že severní dráha prodloužila svoji
trať, jež končila dosud v Mikulášovicích, až do
Dolního Einsiedlu na saských hra-
nicích, nestalo se na plano. Běží o to, by am-
bulance čís. 44 a 42, jež vyjížděly z Prahy,
byly kombinovány s ambulancí č. 43, vycházející
proti všem dopravním zásadám z Mikulášovic.
neboť její ústí je v Nymburce, velkém to stře-
disku drah a sídle erárního poštovního úřadu. Je-
likož ale v Mikulášovicích byl přednostou zu-
řivý Němec Zapp, který z protekce něme-
ckého poštovního komisaře, pověstného Čecho-
žrouta dra. Wismayera dělá kariéru přímo bá-
ječnou a který byl právě přeložen do Trutnova
v předpokladu, že za krátký čas bude jmenován
přednostou v nádraží libereckém, byla a mbu-
lance naschvál ponechána v Miku-
lášovicích. Teď, kdy právě jedná se ná-
sledkem prodloužení trati až do Dolního Ein-
siedlu o kombinování zmíněných tří ambulancí,
obradila se obec mikulášovická rozhodně proti
přeložení východiska ambulance do nádraží praž-
ského, jelikož tak poštovní úřad mikulášovický
klesl by na zcela nepatrný úřádek, jemuž co do
výnosnosti rovná se řada úřadů v ryze českých
obcích, jež ovšem zúmyslně se neerarisují, kdežto
ve zněmčeném území postátňuje se kde jaký
úřádek, jen aby německým úřadníkům dopo-
mohlo se k místům správcovským — synkům to
německých matadorů, kteří namnoze ne-
mají ani vzdělání, předepsaného
pro místa úřadnická. V poslední době
jmenováni byli na př. úřadníky němečtí ucha-
zeči, kteří mají sotva 5—6 tříd gym-
nasiálních, kdežto Čechům, již maj
odbyty střední školy a jsou prakti-
#11
alto_textblock
#11
Denní zprávy.
#12
alto_textblock
#12
— Krvavé demonsirace v Přivoze. (Ger-
manisační činnost úřadníků Sev. dráhy
v Přívoze.) V Přívoze, městě, čítajícím přes
12.000 obyvatelů, na samé hranici pruské, žilo
obyvatelstvo v klidu tak dlouho, dokud nezmoc-
nili se mandátů v obecním zastupitelství úřad-
níci Severní dráhy. Nyní, kdy obecní zastupi-
telstvo tvoří vlastně úřadníci Severní dráhy, za-
vládl v Přívoze takový život, že české třičtvrti-
nové většině snášeti jest horších svízelů, než
v kterémkoliv českém městě v uzavřeném území.
Tito úřadníci Severní dráhy germanisují se všt
bezohledností kdysi český Přívoz. Po českém
nápise v ulicích není takřka památky, české
dopisy nepřijímají se u této obce, zkrátka, s če-
ským člověkem se zde více nepočítá. Hlavním
sloupem těchto germanisátorů jest úřadník Se-
verní dráhy, pan Karel Petrich. Tento Karel
Petrich nasil v Přívoze tolik dračího semene a
štvanic národnostních, že popsali bychom tlusté
knihy, kdybychom jeho prušáckou činnost poně-
kud vylíčiti chtěli. Proti generálu Petrichovi a
jeho štábu, Pötzelmannovi, Hühnerovi, Gewin-
nerovi napsáno již tolik a přece Severní dráha
nečiní s těmito rušiteli míru a klidu pořádku
žádného. — Petrich, Pötzelmann, Hühner, Ge-
winner ovládají celé město. Za posledních let
nastavěno jejich přičiněním několik německých
škol, aby dítky zřízenců mohly býti germaniso-
vány. Německé školství jest v rozkvětu, české
v pravém slova smyslu se ubíjí. Pro německé
školy nastavěno paláců, českých 616 dítek by
nejraději zadupali do země a rozstrkávají je po