#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
23. září 1913. Číslo 261.
#4
alto_textblock
#4
ších institucí anebo jí nemají a v tom případě
musí učiniti místo jiným mužům při nejbližších
#5
alto_textblock
#5
volbách.
#6
alto_textblock
#6
Z německé pokrokové strany.
#7
alto_textblock
#7
Rozšířené předsednictvo německé pokrokov
strany konalo za předsednictví dv. r. Bachmanna
mimořádně četně navštívenou schůzi, ve které po
vyřízení běžných záležitosti učiněna řada důleži-
tých usnesení. Pokud se týče sjezdu strany, bylo
usneseno, že veliké zájmy německého lidu v Če-
chách nutno společně řešiti a že pořádání sjezdu
strany v důsledcích toho může se pořádati teprve
po vyjasnění situace během měsíce října v Praze.
Jelikož jak v Chomutově, tak v Ústí dne 5. října
budou přítomni velmi četní důvěrníci pokrokové
strany, naskytá se příležitost ku předporadě o otáz-
kách, jež mají býti projednány na Volkstagu, jakož
i o programu zemského sjezdu strany. Předseda
rozvinul pak obraz politické situace, jež vedla k
usnesením chomutovským a k uspořádání Volks-
tagu. Potom bylo jednáno o návrhu stanov k uspo-
řádání příštího Volkstadu a utvoření stálého kolle-
gia německých důvěrníků na nejširší basi. Debaty
zúčastnili se posl. dr. Urban, Pfersche, Kafka, Eck-
stein, Müller, Rzach a red. Melzer. Jednomyslně
vysloveno, že při stálém zachovávání neodvislosti
poslanců je účelným a záhodným pořízení porad-
ního sboru. Rozhodnutí o stanovách ponecháno
klubu býv, zemských poslanců pokrokové strany.
Jako náhradníci za stranu do 24členného výboru
vysláni do organisačního výboru dv. r. Pfersche.
Eckstein a Krieg. Příští schůze předsednictva koná
se počátkem nejbližšího týdne a zabývati se bude
programem ústeckého shromáždění důvěrníků
Volkstagem.
#8
alto_textblock
#8
Rakousko-Uhersko.
#9
alto_textblock
#9
Hr. Tísza a gener. Krobatín.
#10
alto_textblock
#10
Společná návštěva ministra vojenství, ge-
nerála Krobatina a ministra honvédů Ha-
zaie u hr. Tiszy v Gesztu souvisí ovšem
s novým rozmnožením armády a novými vo-
jenskými břemeny rakouských a uberských
občanů. O této věci přicházejí čas ob čas na
veřejnost zprávy, pocházející vesměs „ze stra-
ny nejlépe informované“, a přece si navzájem
odporují. Nedávno jsme citovali takovou „zce-
la spolehlivou“ zprávu z „N. W. Tagbl.“, když
byl ministr Hazai posledně ve Vídni. V oné
zprávě se tvrdilo, že otázka nového rozmno-
žení armády nachází se teprve ve stadiu při-
prav a ministerstva rakouské a uherské ne-
měla dosud ani příležitosti o ní se vysloviti.
Dnes čteme o téže věci v „Zeitu“ infor-
maci, pocházející z Pešti od osoby vojenské
ve které se praví: Naproti všem opačným
zprávám nutno konstatovati, že výše no-
vého rozmnožení armády byla jíž
předněkolika měsíci do všech po-
drobností smluvena s oběma kabi-
nety — rakouským i uherským. Ministerstvo
rakouské vyslovilo s plánem vojenské správy
úplný souhlas, a také tehdejší kabine
dra. Lukácse, v němž zasedal i nynější mi-
nistr honvédů Hazai, nečinilo nijakých námi-
tek. Svolení kabinetu Lukácsova je ovšem zá-
vazné i pro kabinet Tiszův a proto by musilo
překvapiti, kdyby novému rozmnožení armády
činil překážky týž hr. Tisza, který za Luká-
csovy vlády provedl v uherské sněmovně ná-
silným způsobem nové vojenské zákony.
Pešťský zpravodaj vynáší na veřejnost
tuto dohodu obou kabinetů se společnou vlá-
dou proto, že v některých maďarských listech
vyskytly se opět zprávy, že hr. Tisza jest
ochoten vyhověti vojenskému požadavku jen
za nově národní ústupky ve pro-
spěch Maďarů. Hr. Tisza mohl by prý ve
vojenském návrhu vymoci nějaké změny rázu
čistě vojenského, ale o nějakém spojen
národních otázek maďarských s novou vojen-
skou předlohou nemůže býti řeči, „poněvad
nejkompetentnější místo odpírá co nejrozhod
něji takové směšování.“
#11
alto_textblock
#11
Změny, které by hr. Tisza mohl vymáhati
v předloze vojenské správy, týkaly by se dl
jiné pešťské informace lhůty, do které se nový
vojenský plán má provésti, tak aby se náklad
spojený s rozmnožením armády, rozdělil n
více let, než si přeje ministerstvo vojenství.
#12
alto_textblock
#12
Z bukovínské pravoslavné církve.
#13
alto_textblock
#13
Mezi bukovinskými Rumuny a Malorusy
vesměs pravoslavnými, jest dávný spor o ob-
sazování stolice arcibiskupské. Rumuni pro-
hlašovali hodnost metropolity černoveckéhoa
nejvyšší místa v pravoslavné konsistoři, ze-
#14
alto_textblock
#14
jména hodnost vikára arcibiskupova, za svou
národní državu. Duchovní ruští však popírají.
že by jen Rumuni měli právo na nejvyšší cír-
kevní hodnosti v zemi a domáhají se jich i pro
sebe. Proto po smrti posledního vikáře, Mi-
rona Kalinescula, hodnost víkářská nebyla p
několik let obsazena. Teprve nyní ve Vídni
rozhodli a sice poprvé ve prospěch Malorusů
Víkářem jmenován ruský duchovní, konsisto-
riální rada Artemon Manastyrský a tím
uznán za budoucího nástupce nynějšího metro-
polity Vladimíra Repty, Rumuna. Ale vedle
Manastvrského jmenován konstistorním archi-
mandritou pro persona Rumun, Jevsevij Po-
povici, který je patrně vyhlédnut za ná-
stupce Manastyrského. Dle černovecké „Rus-
ské Pravdy“ jmenování obou vikářů stalo re
bez návrhu a snad i proti vůli metropolity
Repty. Ale „Rus. Pravda“ dodává, že metro-
polita se neodváží proto vídeňskému rozhod-
nutí protestovati, poněvad beztoho dělá vždy
jen to, co se mu z Vídně poručí.
#15
alto_textblock
#15
Za hranicemi.
#16
alto_textblock
#16
Protíruské výbuchy v Bulharsku.
#17
alto_textblock
#17
Nedá se již tajiti, že se v Bulharsku šíří smý.
šlení Rusku nepřátelské a že již vybuchlo v něko-
lika případech velmi silně. Ještě za druhé války
obyvatelstvo demonstrovalo proti ruskému Červe-
nému kříži, přinášejícímu pomoc na bojíště. Živel-
nou sílu měla již demonstrace nikopolská, o ní
došly zprávy minulou sobotu. Bulharští důstojníe
se zapřísahají, že nikdy nepromluví ani slůvka rus-
ky a že budou přáteli nepřátel Ruska. Nejsilněj
dán záští k Rusku výraz básní „O Rus pravoslavna
prokleta budi!“, již v „Dnevniku“ uveřejnil pseudo-
nym Vuetur.
Stojíme tu před jevem ne zcela novým. Nen
to nic jiného, než obnovená stambulovština. Ruso-
filové a slavjanofilové vzali na sebe zodpovědnost
za bulharskou politiku v době obou balkánskýcl
válek. Prvá válka jim vynesla slávu, druhá bez-
sláví, a tu se protivníci vrhají nejen na ně, nýbrž
i na vše, co zakládalo jejich program. Rusko je
první na řadě.
To však je pouze psychologický moment a ná
je třeba znát i věcné důvody, kterými noví stam-
bulovci podpírají své rusofobství. Právě vhod nán
přichází vysvětlení, které Simeon Radev, jenž byl
spolu s p. Tončevem zmocněncem Bulharska v Bu
kurešti, dal dopisovateli petrohradských „Birževých
Vědomostí“ Olgěninu. Ruský novinář se pozastavi
nad tím, že bulharští delegáti zůstali v Bukurešti
Ještě, když po podepsání bylo tam oslavováno uza-
vření míru. „Mně bylo Bulharů hluboce lto“, píše
o tom, „neboť oni skutečně trpěli v těch rozkoš-
ných letohrádcích, kde při ohnivých a krásných
zvucích cigánské hudby a zvonění pohárů oslavo-
váno bylo jejich ponížení a porážka, kde byly po
hřbívány jejich sny o Velkém Bulharsku. Proč ne
odešli hned po podepsání míru?
Pan Radev, sám novinář, ukojil zvědavost ru-
ského kolegy a pravil mu:
„Neodešli jsme pro to, že pořád ještě, i p
podepsání míru jsme v rukou Rumunska
Rumuni nám dali na jevo, že minuly časy, kdy
dr. Danev mohl s Rumunskem nakládati, jak mu
napadlo. Musíme pykati za hříchy svých před-
chůdců.“
Rus se ptal, proč Bulharsko odpadl
od Ruska a dalo se na uzdu Rakousko-
Uhersku, proč je nyní v Bulharsku taková ex-
plose nepřátelství k Rusku? Pan Radev odpověděl
„Kdo chce porozuměti psychologii bulharskéh
národa, musí se především osvoboditi od těch před-
sudků které jste sí vy Rusové utvořili o našich
politických stranách. Vy nás dělíte na rusofily
rusofoby. Oněm věnujete všecky své sympatie
podporu a důvěru, k druhým se chováte nepří-
znivě a nepřátelsky, což často velmi špatně skrý-
váte. A tím chybujetel Po. Gešov a Danev jsou
vámí patentovaní rusofilové, a přece jejich politik
šla v okotrě zájmům Ruska, ano i samého Bulhar-
ska. Naší rusofilové ruskou vládu stále obelhávali
ličíce jí jinak smýšlení a vůli bulharského národa
a obelhávali i svůj národ, líčíce mu jinak věci
ruské. Gešov a Danev od prvého okamžiku věděli
že Rusko nechce, aby se Bulharsko upevnilo na
Mramorovém moři, a vědouce to, přece klamal
bulharský národ, ubezpečujíce, že Rusko je s ním
a slibuje nejúplnější pomoc. To se opakovalo 1v
#18
alto_textblock
#18
konfliktu s Rumunskem. Vláda p. Daneva do po-
sledního okamžiku tvrdila, že Rusko se zaručiloz
neutralitu Rumunska a nedopustí, aby se chopilo
zbraní proti Bulharsku. Ale když ministertsvo Ra-
doslavova ujalo se vlády, našlí jsme v aktech de-
peše ruské vlády, které mají obsah právě opačný
a jsou plny rad, aby se Bulharsko dohodlo s Ru-
munskem. Je-liž pak divu, když se Rumunsko
vmísilo do dělení Makedonie, že veřejné mínění
bulharské se poplašilo vidouc, že Bulharsko není
Ruskem podporováno? Bulharský národ se nedo-
vtípil, že byl o věci špatně zpraven svým člověkem
Danevem, a myslil, že jest oklamán a do duše ura
žen Ruskem. Hlavní vina padá skutečně na naše
lidi, ale ani Rusové nejsou bez viny. Náš vyslanec
Bobčev neustále nám telegrafoval, že ruský národ
je nadšen pro nás, abychom jen šli dál, až vztyčíme
kříž na chrám sv. Moudrosti. Ruské noviny nás po-
vzbuzovaly a my myslili, že se bude opakovati to
co bylo r. 1876: že car Mikuláš II. posléze povel
vůli ruského národa a prohlásí, že se nás třeb
branně zastane, bude-li zapotřebí. Ruské noviny
mohly znáti smýšlení na ruském dvoře a měly nám
je tlumočiti, ne pak osobní mínění Petra Pavlo-
viče nebo Pavla Petroviče.
Přistupuji k rozdělení Makedonie. Již r. 190
bylo jasno, že Rusko si přeje, aby Srbsko zmohut-
nělo. Vina ruské vlády je v tom, že nám upřímně
neřeklo, co od nás očekává. To nám neřeklo nejer
v tomto případě, ale za celých 36 let. Ono, pravda
Bulharsko stvořilo, ale právě proto se mělo vždy-
cky k němu chovati otevřeněji a nehráti si s ním
na slepou bábu. Ruská politika od r. 1908 byla
dvojaká: jednou se nachylovala k Srbsku, po druhé
k Bulharsku. Když spor srbsko-bulharský dospěl
k momentu, kde měl býti rozhodnut ruským carem,
naši rusofilové měli se Ruska otevřeně otázatí, co
si přeje, abychom ustoupili Srbsku; místo toho
Gešov přinutil (i) krále Ferdinanda podepsat
osudnou odpověď carovi, jež urazila všechny Rusy.
Tento telegram pokládám za nejo sud-
nější chybu Bulharska v posledních
36 letech. Stambulov sice provokoval Rusko
ještě drzeji a hrubějí, ale za Stambulovem stály
čtyry velmoci. A kdo stál za p. Gešovem? Jen
pouze Rusko. Jak bylo za takových okolnost
Rusko urazit? Bulharsko nemělo jiné možnosti, ne
buď upřímně přijmouti rozhodčí soudi ruský, anebo
úplně ustoupiti Rumunsku, dáti mu co chce a spo-
jiti se s ním proti Srbsku. Ale místo toho p. Danev
s Rumunskem nakládal, jakoby bylo guantité ně-
gligeable a pouštěl do veřejnosti hlasy, že Rusk
nedovoluje, aby se Bulharsko dohodlo s Rumun-
skem. Národ věřil p. Danevu a již tehdy nazýva
jednání Ruska podlým a věrolomným.
Ejhle, taková byla politika našich patentova-
ných rusofilů! Nyní jsme u vesla my stambulove
čí „rusofobové“. Řekněte, i kdybychom chtělí, mů-
žeme-li za nynějších okolností voditi politiku, která
by šla v okotrě zájmům a názorům Ruska? Vidíte
jak přisně a bez milosti odsuzujeme takovou poli-
tiku. Nebudeme v ní tedy pokračovati. Naše poli-
tika bude upřímná a loyalná. Nebudeme, jako čini
p. Danev, svalovati všechnu zodpovědnost na Ru-
sko, ale s druhé strany nechť nám také Rusko
otevřeně poví, chce-li se zasadití, aby nám byly
vráceny Drinopol a Kavala? Nám je třeba věděti
čeho se můžeme od Ruska nadáti, a podle toho
se budeme k němu chovati. (Cařihradským mírem
obě tato místa jsou pro Bulharsko ztracena, Bu-
haři tedy nemají už na Rusy žádných ohledů.) Ru-
munsko jest jediný balkánský stát, který není o
Bulharska oddělen nepřechodnou propastí. Mez
námí a Srbskemi Řeckem na věky pře
stalo všechno spojenl. S těmito sousedy
nikdy víc nevstoupíme ani do realného spolku, a
s nimi nechceme žíti v trvalém míru.
My se k zajímavé rozmluvě p. Radeva ješti
vrátíme, abychom ji rozebrali.
#19
alto_textblock
#19
Srbové a Maďaří.
#20
alto_textblock
#20
Z Bělehradu, 20. září.
Zlou krev zde budí, že v Uhrách zase pro-
následují Srby. Účinkuje to neblaze na veřejné
mínění i náladu politických kruhů srbských, jež
z toho soudí, že Maďaři za každou cenu chtějí
zmařit i každý pokus, aby mezi Srbskem a Ra-
kousko-Uherskem byl zjednán jakýs takýs modus
vivendi.
Nové pronásledování zahájeno zatčením pro-
fesora Vasy Stajiče. On v Somboru v nějaké spo-
lečnosti řekl, že půjde do Bělehradu, nějaký špicl
donesl to úřadu, jenž íhned učinil »opatření«
aby prof. Vasa Stajič »neutekl«. Zavezli ho do
Segedina a hned ještě než ho začali vyšetřovat
#21
alto_textblock
#21
obléklí ho do žatů trestanců a jako odsouzeného
trestance ho chovají. Tuto surovost omlouvaji
lím, že prý je v Somboru cholera a že šaty pro-
fesorovy musejí býti desinfikoványj a protože
segedinská trestnice má v zásobě jen šaty tre-
stanecké, nezbylo, než jedny nabídnouti panu
Vasovi Stajičí.
#22
alto_textblock
#22
no. Nehledě k tomu, že dnešní hospodářská si-
tuace naprosto neposkytuje vyhlídky na úspěch
podobné akce v dohledné době, jest povinností
vlády, aby rozhodla zama ve prospěch zpravedlí-
vého požadavku českého. Česká delegace jistě se
chopí nejbližší vhodné příležitosti, aby požadavek
celého českého národa přivedla k úspěchu.
a
a
#23
alto_textblock
#23
Srbové a Albancí.
#24
alto_textblock
#24
Z Plzně. Jako třetí den jubilejních slavností
40letého působení akademického spolku „Radbuza“
v Plzni konala se v neděli o 10. hod. dopoledne v
dvoraně Měšťanské besedy v Plzni manifestační
veřejná schůze za zřízení druhé české university
se sídlem v Brně. Schůzi, jež konala se v přeplněné
dvoraně besední, byli přítomni: purkmistr města
Plzně dr. Václav Peták, býv. zemětí poslanci dr.
Mandl a M. Pokorný a říšský poslanec dr.
Fr. Lukavský. Po zahájení schůze PhC. Horou
zvolen předsedou purkmistr dr. Peták, po jehož
proslovu pronesl velmi věcnou a bystrou řeč o po-
žadavku druhé české university inž. Dvořáček
z Prahy, jenž velmi šťastně vyvrátil německé ná-
mitky proti druhé české universitě, odůvodniv
současně i oprávnění stanoviska českého. Po jeho
řeči učinil příslušný projev říšský poslanec dr.
Lukavský za národní stranu svobodomyslnou,
další řečníci pak za stranu sociálně demokratickou
(p. Remeš), národně sociální (p. Berkovecl, státo-
právně-pokrokovou (p. Fiala) a realistickou (dr.
Kohn). Na to přijata jednomyslně navržená reso-
luce. Ke konci schůze přijat pak návrh starosty
dra. Petáka, aby obecní zastupitelstvo král. mě-
sta Plzně postavilo se v čelo petičn
akcičeskýchměst ve prospěch zřízení druhé
české university se sídlem v Brně. V tomto smyslu
poslán ze schůze také telegram ministrpresidentu
hr. Stürgkhovi a ministru vyučování ryt. Hussar-
#25
alto_textblock
#25
(Interview se správcem srbského ministerstva za-
hraničných věcí Spalajkovičem.)
Chtěje zvěděti přesně, co pravdy jest na po-
plašných zprávách o nové krisi na hranicích srb-
sko-albanských, požádal jsem o rozmluvu správee
srbského zahraničného ministerstva p. Spalajko-
#26
alto_textblock
#26
viče.
#27
alto_textblock
#27
Přijal mě jako obyčejně laskavě a na můj do
taz sdělil,
Poslal jsem včera okružní notu našim zástup-
cům, aby ji oznámili velmocem. Žádáme tam, aby
mocnosti okamžitě učinily opalření, zabezpečujíc
pokoj v Albanii tím, že tam zorganisují řádné čet-
nictvo; máme právo to žádati, poněvadž — kdyi
velmoci žádaly, abychom odvolali několik vpřed
posunutých stráží v Albanii, které zamezovaly pří-
stupna naše území, namítali jsme, že opatření to
jest nebezpečno, dokud není zorganisováno čel-
nictvo. Ba dokonce jsme navrhli, že sami prozatín
zorganisujeme toto četnictvo, abychom mohli od-
volati své vojsko. Nechtěli o tom ani slyšet a řekl
nám, že právě přítomnost našeho vojska jest pří-
činou vření v Albanii. Uposlechli jsme a za dva
dny ani jediný voják nebude na albanském území
Avšak už vidíme, že zmatky v Albanii rostou. Vraž-
dí naše vojáky a úřadníky a vpadají na naše územt
a znepokojují naše obyvatelstvo, pašují k nám
zbraně a podněcují naše Albance ke vzpouře. Ne-
můžeme toho přece strpěti a proti žádáme na
Evropě, aby zorganisovala okamžitě četnictvo. Ne-
stane-li se tak, budeme nucení sami učiniti opatře-
ní na svou bezpečnost. Vyslali jsme už značnou v -
jenskou moc a dali jsme také pokyny svým úřa-
dům, aby zabránily Albancům z Albanie na trhy
v Prizrenu a v Dakovici přístup, který jsme jim
povolili na žádost velmocí. Jestliže tito Alban
nemají ohledů na životy a klid našich poddaných
netřeba ani nám míti ohledů na jejich potřeby ho-
spodářské. A konečně překročíme zase hraniee
a zaujmeme zase posunutá stanoviště dotud, doku
nebude zřízeno, četnictvo. Současně žádáme od
Albanie peněžitou náhradu všech nákladů, které
musíme činiti její vinou.
#28
alto_textblock
#28
kovi.
#30
alto_textblock
#30
Z Českých Budějovic. Manifestace za druhou
českou universilu konala se v Čes. Budějovicích
v neděli o 10. hod. dopol. ve velké dvoraně be-
sední za účasti asi 200 osob. Částečně lze slabou
tu návštěvu omluviti současně pořádaným velkým
sociálně demokratickým táborem lidu. Národní so-
cialisté pak schůzi úplně ignorovali, nikdo z jejich
strany se nedostavil — prý z antipatie proti mlado-
českému řečníkovi. Schůzi zahájil jménem svola-
vatelů předseda akad. spolku „Budivoje“ p. Po-
rod, načež zvolen za předsedu p. říš. poslanec Fr.
Vodňanský, za místopředsedy pp. profesoři r
Jakubec. Vojt. Novotný a učítel Ed. Mo-
ravec, za zapisovatele právník p. Houdek.
Předseda p. posl. Vodňanský, uvitav přítomné,
stručně naznačil účel schůze a udělil slovo hlav-
nímu řečníku p. PhC. R. Procházkovi, který
ve věcné, klidné a promyšlené řeči, hodinu trva-
jící, otázku druhé české university probral. Řečník
vylíčil historii dosavadního dlouholetého a dosud
marného usilování v tomto ohledu, dovodil ciframi
a doklady nutnost a oprávněnost druhé české unl-
versity, pro kterýžto požadavek měl by býti v celá
české veřejnosti, ve všech jejích vrstvách zájem
elementární a vyzýval všecky kompetentní kruhy,
aby v tom směru neunavně pracovaly. Pak ujal se
slova p. říš. posl. Fr. Vodňanský, který pravil,
že je nutno otázku druhé české university ne-
nechati usnout a spojiti se svorně v jeden šik za
tímto důležitým cílem. Za stranu pokrokovou při-
hlásil se ke slovu p. prof. V. Novotný. Za nár.
stranu svobodomyslnou promluvil p. JUDr. Jos.
Hezký. Uvedl, že požadavek druhé české uni-
versity jest jedním ze styčných bodů, v němž jsou
všichní Čechové za jedno. Pádnými důvody pak
dokládá oprávněnost české university v Brně. Mů-
že-li býti německá universita v Praze, kde jest
sotva 8 proc. obyvatelstva německého, proč by
nemohla býti česká v Brně, kde je Čechů 50 proc.
a Morava je zemí ze tří čtvrtin českou. Když pak
byl ještě učinil prohlášení za stranu státoprávně
pokrokovou učitel p. Ed. Moravec. přijata byla
jím navržená resoluce, načež předseda poslanecp.
Vodňanský schůzi ukončil přáním, aby my-
šlenka druhé české university se vžila do všec
vrstev českého lidu.
*
#31
alto_textblock
#31
V . . . ..
#32
alto_textblock
#32
Nový typ válečných lodí.
#33
alto_textblock
#33
Rusko zavedlo nedávno nový typ válečných
lodí, který nazvali »Novik«. »Novik« jest střední
velikosti mezi křižákem a eskadrovou torpédovou
lodí. »Noviky, spuštěný před dvěma lety na vodu.
má jen 1280 tun vodního obsahu, dlouhý je 9
metrů, široký 9.5 m, a ponor činí 3 m. Hlavní
předností nového typu lodního jest neobyčejná
rychlost — 36 uzlů (66 km) za hodinu při strojích
o 36.500 koňských sil. Je to rychlost obyčejnýcl
rychlíků, což při válečných lodích ještě nebývalo.
Bystrý chod skoro nedovoluje na loď jistě cílit
dély. Silný a neulovitelný »Novik« je nebezpečný
zvláště svými torpédy. Zbudován byl v Řusku
podle plánů štětínské loděnice »Vulkán«. Jakmile
nový typ válečných lodí v Rusku dobře se osvěd-
čil. Německo hned ocenilo neobyčejnou výhodu
takových lodí a objednalo ve štětínské loděnici
»Vulkán« hned 12 takových lodí.
#34
alto_textblock
#34
Smyšlenky »Az Estu«.
#35
alto_textblock
#35
Z Bukurešti, 22. září. (K. k.) »Agence Télegr
Roumaine« jest vůči domnělému interviewu s ru-
munským vyslancem ve Vídni, otištěnému v pešt-
ském listě »Az Esf« zmocněna prohlásíti, že vy-
slanec neměl žádný interview. Proto jsou téi
smyšleny výroky, jež svrchu zmíněný časopi
připisuje vyslanci jak pokud jde o Rumuny
v Úhrách, tak i pokud jde o jiné otázky.
#36
alto_textblock
#36
Zmatky v Mexiku.
#37
alto_textblock
#37
Z Washingtonu, 22. září. (K. k.) Mexiětí kon-
stitucionalisté oznamují, že plukovník Francesco
Gardenas, domnělý vrah Maderův, byl zavraždě
pobliž Mechoacanu, kam se chtěl odebrati, aby
převzal vedení nad spolkovým vojskem. Gardena
byl prý zavražděn proto, poněvadž byly obavy.
že by mohl prozraditi rozkazy, které dostal v noci.
kdy Madero byl zabit a kdy Gardenas velel
vojsku, jež Madera odvedlo z jeho paláce do
vězení.
#38
alto_textblock
#38
Téhož dne se konaly schůze podobné v Hl u-
boké v sále hotelu „Obec“ (referent p. JUUSt.
J. Slepička) a v Týně n. VIt. (ref. p. Jos.
Čech, technik).
#40
alto_textblock
#40
Z Jaroměře. Manifestační schůze za zřízen
druhé české university konala se v neděli o 10.
hod. dopol. v Sokolském domě za předsednictví
starosty města p. Fejtka. Hlavní řečník p. JUC.
G. Hrejsa nastínil vývoj otázky druhé české uni-
versity a uvedl důvody pro tento naléhavý, vysoce
kulturní náš požadavek. Po něm promluvil za ná-
rodní stranu svobodomyslnou inž. pan Ferdinand
Moravec. plaiduje pro svornou a usilovnou sna-
hu všech českých parlamentních zástupců po brz-
kém a důstojném vybudování druhé české univer-
sity se sídlem v Brně. Za stranu realistickou pro-
mluvil pro tuto naléhavou potřebu p. dr. Trojan.
Naléhavějším než druhou českou universitu shledal
mluvčí strany národně-sociální, úřadník nemocen-
ské pokladny p. Volák, zaútočiti na stranu mlado-
čskou, i bylo se zřejmým povděkem shromáždění
přijato okamžitě zakročení pana předsedy a pana
JUC. Šroňka, kteří vysvětlili národně sociálnímu
řečníku, co je účelem schůze, takže mu nezbylo
než zkroušeně ukončiti své vývody. Sympaticky
přijata byla slova zástupce strany sociálně-demo-
#41
alto_textblock
#41
Manifestační schůze za druhou
#42
alto_textblock
#42
českou universitu v Brně.
#43
alto_textblock
#43
Zásluhou studentstva byla neděle dnem pro-
jevů českého národa ve více jak stu městech zemí
koruny české ve prospěch brzkého zřízení druhé
české university v Brně. Z řady schůzí, na kterých
mluvili řečníci naší strany, byly zaslány telegramy
min. předsedovi Stürgkhovi a min. Hussarkovi.
v nichž tlumočilo se stanovisko resoluce, na všec
schůzích jednotně a jednomyslně přijaté. Akce tato
studentstvem vyvolaná, bude jistě posilou české
delegaci a měla by býti východiskem důrazné akce
v celé české veřejnosti. Otázka druhé české uni-
versity jest v zásadě rozhodnuta a proto nepova-
žujeme za rozumný návrh, abychom si universitu
sami z vlastních peněz zakládali, jak bylo navrže-
#44
alto_textblock
#44
Dramatické umění.
+ Národní divadlo. V sobotu dne 20. září 1913
Nově scénováno a studováno: „Zkrocení zle
ženy.“ Veselohra o 5 dějstvích. Anglicky napsal
William Shakespeare. Přeložil J. V. Slá-
dek. Režisér Jaroslav Kvapil.
Lahodná italská jména a drsné anglické mra-
vy, renaissanční nevázanost a postranní úmysl
moralisující, duchaplné slovné souboje šlechticů se
šlechtičnami a hloupé slovní hříčky sluhů, mistrně
nadhozená povahokresba a ledabylá zápletka, ná-
měty z novell, satirické šlehy, učené příměry
bleskurychlá rozhodnutí, na hlavu postavená prav-
děpodobnost a nad vším zdravý, žárný, bez-
starostný, osvobozující smích: tyto znaky
Shakespeareovy veseloherní tvorby jsou také pod-
statnými částmí jeho přepracování staršího
vděčného, divadelně nadmíru působivého motivu
o zkrocené zlé ženě. Dojista, silně nanesená mra-
vopočestnost Kateřinina poučného kázání ke konei
kusu poněkud ruší líbezný dojem nozpustilé hry
která se tím skono mění v problemové drama
poměru manželky k manželu, kdežto přece hned
od počátku bylo jasno, že Petruchiovo léčení zle
ženy je dílem rozmaru, bravury, povýšeného hu-
moru spíše než aktem sociální spravedlnosti a či-
nem ethickým. Povýšenost muže nad ženu byla
mladému Shakespearovi asi naprostou samozřejmo-
stí; jako Oberon ztrestá Titanii, jako Blažen
zkrotne před Benešem, tak má nezpůsobná Ka-
tuška předem prohráno proti rozmyslnému od-
půrci-milenci, a provedení důkazu superiority mů-
že být, jak se skutečně stane, předmětem spole-
čenské sázky, nikoli však pohnutkou k vážnému
sporu a zneklidňujícím úvahám. Trapné a bolestné
stránky postupného pokořování zlé Kateřiny nejsou
ani předváděny; všechno světlo se soustředuje n
znamenité nápady, jimiž krutý a vtipný vychovatel
vyhání z „ďáblice“ její vrtochy a vzdorovitos
Místo bychom věnovali pozornost politování hodné
titulní hrdince a skoro trpitelce, jsme tudíž cele
upoutání onou skvěle se stupňující řadou léčivých
prostředků, jichž používá Petruchio. Jako často
u Shakespeara, prožívá i zde hlavní osoba boje.
#45
alto_textblock
#45
bolestí, litost, které jsou však vyjadřovány jen
sporými řečmi a poznámkami; nedostáváť se jí
prostě dechu a času k odporování a uvažování. Při
prvé srážce, kde ji Petruchio míní odzbrojití libez-
ností, jest mu ještě rovnocennou odpůrkyní; ale
pak je čím dál tím více zatlačována do posice
obranné, či vlastně do bezbrannosti, má jen zřídka
možnost nějakým „Ach“ či „Prosím“ či „Milý
muží“ či „Odpusť mu“ projevovati své odchylné
mínění nebo svůj hlad nebo své již již měknouci
srdce — až dvojím bázlivým přisvědčením, jím
přivolí, že slunce je měsícem a muž ženou, před-
vede nám sama úspěšný výsledek kury na ní pro-
vedené. Poslušné okamžité zjevení se u hostiny n
příkaz mužův má pěkný účinek proto, že kon-
trastuje s chováním dvou normálních manželek
tiráda však, jíž se k závěru příznává, že nutno
„sklonit šíje pod mužovo jarmo“, nemá, psycholo-
gicky, mnohem větší průkaznosti než naučený me-
chanický souhlas se záměnou luny a slunce.
Petruchiova methoda, jež od přehnané zdvo-
řilosti přejde k neslýchanému nezdvořáctví př
svatbě, pak pod rouškou lásky a úslužností týrá
ženu a léčí ji únavou, hladem, nespavostí, škádle
ním a zdánlivým vyplňováním jejích přání, je tak
důmyslně a při tom přece hospodárně znázorně-
na, že se naší době zdá vyzývavou neskromností
chtít Shakespearca v tomto ohledu napravovati
opravovati. A přece se to po dlouhou dobu dělo
Vymýšlela se nová trápení, narážky se nahrazo-
valy dopověděnými drsnostmí a burlesknímí scé-
nami, scény Kateřinína krocení stahovaly se jiny
zas v jediný výjev, zkrátka, tato efektní, byť jistě
ne vrcholná Shakespesreova komedie bývala na-
pěchována přídavky a prodrobována znešvařující-
mu přebásňování, jak v cizině tak u nás. Zbytečno
podotýkat, že páně Kvapilova režíe (v níž „Zkro-
cení“ bylo dáváno již před dvanácti lety) nedo-
voluje si žádného libovolného zasáhnutí do textu
a pořadu scén; snaha, podati Shakespearen v pod-
statě (ne ovšem venkoncem) nekráceného, one
snaha, jež na př. v našem „Romeu“ zašla, myslím.
příliš daleko, jesť ovšem vůčí této krátké hře, jež
aní nevyžaduje častého střidání dějiště, velice u-
snadnčna. V jedné věcí uchýlilo se arcí naše pr-
#46
alto_textblock
#46
vedení od originálu: tím, že byla škrtnuta cel
předehra, s vlastním dějem nijak nesouvisící, o opi-
lém kotláří Slyovi, jemuž, přestrojenému za knížete
„Zkrocení“ předvádějí na zámku. Tato odchylka
jíž r. 1901 na našem jevišti nebylo, je po měm
soudu správná. Dlouho bylo, Kilianem i jinými o-
borníky, prohlašováno za absurdnost, onu intro
dukci na jevišti znázorňovatij před několika lety
stala se, po několika předchozích pokusech, tato
„absurdnost“ vírtuosně provedenou skutečností
když berlínský Reinhardt opilého kotláře nejen po-
stavil na jeviště, nýbrž vykázal jemu i jeho partne-
rům vynikající úlohu, stlačiv tak vlastní „Zkroce-
ní na komedii, hranou v rámoovém kuse. Bylo
proti duchaplnému tomu pokusu, jenž také ve
vlastním kuse rozpoutal pestrou grotesknost a roz
pustilost, mnoho namítánot závažný protidůvod je
ten, že Shakespeareově předehře, ať úmyslně či
nedopatření, schází dohra, takže Slyova úloha zů-
stává fragmentární.
Našemu představení dosťalo se vypuštěním po-
žátečních výjevů hned vážnějšího vzezření; a tím
že intrika, mající v svém centru druhý milostný dě
(Bianca a její nápadníci), byla hrána zběžně a bez
zbyťečného applombu, vystoupil ostřejí ústředn
problém hry, nescházelo aní komických a bur-
leskních detailů (na příklad ve scéně Petruchio-
vých sluhů) v celku bych však přece řekl, že n
příklad v srovnání s naším „Večerem tříkrálo-
vým“, tak prostým a dovádirvým, představení
„Zkrócení“ vázlo a působilo poněkud mdle.z
řady podružných poslav — a podružnými jsou ve
„Zkrocení“ všechny s výjimkou obou hlavních mi-
lenců — upozornili na sebe představitelé komi
ckých genrů, tak pan Váňa a Boleška, a zvláště
humorní sluhové pánů Muška a Čepely (kterýžto
utvrdil nedávný dobrý dojem, nabytý z vystoupen
v „Konváři politikovi“)
Paní Červené pečlivě nastudovaná Kate-
řína byla zprvu bytost zlá, na konec zkro
cená, snažila se též znázorníti ponenáhlý přechod
od jedné krajnosti ke druhé; dvojklaností Kateři-
níny povahy jsem však nepostřehl, zvláště ne jiste
něhy a gracie, která, byť sebe ufajenějí, má a
hned z počátku býť jejím karakteristikem, podá-
#47
alto_textblock
#47
vajíc výklad a východisko možné přeměny a vřelé
lásky. Na páně Vojanovu spiš inteligentním než im
pulsivním výkonu byla nejzajímavější jeho ne-
ustálá dvojí hra, jíž se pojetí Petruchia kompliko-
valo a prohlubovalo. Tento Petruchio hrál si n
nezdvořilce, hrál si na tyrana, hrál si na zlosyna
bylo vidět, že tu běží o masku, o přijatou úlohu
o vytčený úkol, krok za krokem, detail za detailem
vyplňovaný. Ale jakož pan Vojan dovede v určitém
jednom okamžiku podati klíč k svému pojetí úl-
hy, tak i tentokráte, a to zde hned na počátk
hry, takže tím bylo usnadněno stopovati jeho
úmysly a finessy: V prvém svém výjevu, kdy pře
Hortensiovým domem se skrčí a pisklavým hlasem
vykřikne své jméno, naznačil, tuším: tento Petr-
chio je veselý, až i uličnický, skrz na skrz dobr
hoch, jejž láká dobrodružství, dráždí odpor a svár
Prvá scéna s Kateřinou s pádnými výpady a od-
velami a potom krátké monology ukazovaly tého
milého netragického joviálního společníka a mílen-
ce, který přísného vychovatele hraje, zatím co by
O. .
se od erdce ehtěl smát.
#48
alto_textblock
#48
Různé zprávy.
#49
alto_textblock
#49
Porady německé společnosti pro soudn
lékařství ve Vídni byly včera zahájeny přednáškou
dra. Marxe z Prahy.
— Merlusan. Z Vídně, 22. září. (K. k.) N
schůzi sjezdu německé dermatologické společnosti
podal přednosta dermatologické univ. kliniky ve
št. Hradci prof. dr. Rudoli Matzenauer zajímavá
zdělení o novém rtuťovém preparátu, vypraco-
vaném docentem drem. Hanušem Bucht alou.
asistentem tamního lékařsko-chemického ústavu
Zavedení tohoto preparátu má neobyčejný dosa
pro léčení příjice. Ze sdělení vysvítá především
že nový preparát »Merlusan« je prvním svého
druhu, který nemusí se vpravovati do těla in
jekcemi nebo natíráním, nýbrž prostě ve formě
tabletek užívá se vnitřně a má při tom pře
účinek, který úplně se vyrovná účinkům injeko
nebo léčby mazáním, jakž bylo konstatováne
dlouhým klinickým pozorováním na stech paci-
entů a přesným zjišťováním rtuti v moči. „Mer
Lusez« je sloučenina rtuti a bílku a hlavní jeh
#50
alto_textblock
#50
léčebná cena záleží v tom, že je to sloučenina
rtuti, která neobsahuje součástek tělu cizích, ani
tělu škodných. Přednášející uvedl řadu pokus
s »Merlusanem« v ústavě pro experimentální
pathologii prof. Klemensiewicze a vyslovil tomuto
učencí dík za podporu badatelské práce, »při níž
se chemie a praktické lékařství spojily ku blahu
trpících a nešťastných lidí«.
= Kníže Kacura dal se po návratu do Toki
opět vyšetřiti. Lékař zjistil, že Kacura trpí ne-
vyléčitelnou rakovinou žaludku.
— Mezinárodní sjezd protí alkoholu. Z Mi
lápa, 22. září. (K. k.] Dnes byl zahájen 14. mezi-
národní sjezd proti alkoholu. Dostavilo se na něl
350 osob. Zahajovací slavnosti zúčastnili se mimo
oficialní zástupce některých států st. podtaje mník
v ministerstvu vnitra Falcioni, milánský starosta,
někteří seuátoři a poslanci, zástupci úřadů a četné
vyníkající osobnosti. Po pozdravném proslovu st.
podtajemníka Falciona měl prof. Marchiafava za
hlučné pochvaly zahajovací přednášku o patholo-
gických účincích alkoholu.
= Prol. Bechtěrev pensionován. Otázka, zů-
stane-li prof. Vl. M. Bechtěrev i po své 35-
leté službě ve vojensko-medicinské akademii, byla
řešena vládou dříve, než mohl profesorský sbor
požádat, aby VI. M. Bechtěrevu bylo dovolenoi
dále přednážeti. Ministerstvo poslalo Vl. M. Bech-
těreva na odpočinek; sám zasloužený učenec do-
věděl se o tom teprve z novin. Odchod profesora
Bechtěreva učinil hluboký dojem na profesoryi
žáky, mezi nimiž byl velmi populárný. Osiřela
klinika nervových chorob, poněvadž nebude tak
snadno nalézti náhradu za tohoto odborníka svě-
tového jména. Správa vojensko-zdravotnická po-
spíšila si použit litery zákona, protože profesor
Bechtérev patřil ke skupině profesorů, s nimiž
vláda nebyla spokojena
— Známý pařižský dirigent Cuvellier, jehož
jméno proniklo i Rakouskem, bude co nejdřív
slaviti sňatek se známou variétní zpěvačkou
Oterou.
Anglické stávky. Z Londýna, 22. září.
(K. k.) Stávkující železniční zřízencí v Liverpoolu
a Birminghamu zahájili dnes ráno opět práci.
Německý vojenský zmocněnec Winterfald
Z Paříže, 22. září. Stav podplukovníka a ně-
meckého vojenského ataché Winterfelda jest ber-
nadějný.
= Spousty způsobené bouřemi v Chorvatsku
Ze Záhřeba, 22. zálí. Dle zprávy z venkov
byly způsobeny bouřemi strašné spousty, zejména
vinice v některých krajích byly úplně zničeny
škody jsou ohromné.