#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
19. září 1913. Číslo 257.
#4
alto_textblock
#4
ního dělnictva, pochodíci z úpadku stavebního ru-
chu na Ostravsku, provedla v nejbližší době stavbu
slibených budov: českého gymnasia v Opavě, okres-
ního hejtmanství v Polské Ostravě, okres-
ního soudu v Moravské Ostravě a nádražních
budov na trati Kunčice—Polanka. Při zaměstnáván
dělnictva budiž dána přednost dělnictvu domácímu
před dělnictvem pruským, které svou konkurene
postavení domácího dělnictva stěžuje, aniž naše
dělnictvo může si pomoci stejným způsobem, nebot
do Pruska skoro nesmí. Deputace pdžádá vládu,
aby zakročila i u všech ostravských závodů, jako
státních dodavatelů, aby zaměstnávaly vždy nej-
prve dělnictvo domácí. Konečně deputace odebere
se k ministerskému předsedovi hr. Stürgkhovi
aby intervenovala v záležitosti opravy voleb-
ního řádu slezského. Porada tato je po-
těšitelným zjevem v životě Slovanů (Čechů
i Poláků) slezských už proto, že se jí zúčastnil vedl
poslanců stran měšťanských i poslanec sociálně
demokralický dr. Witt.
#5
alto_textblock
#5
Rakousko-Uhersko.
#6
alto_textblock
#6
Nesnáze haličské.
#7
alto_textblock
#7
Nebývalé živelní pohromy, jež stihly le-
tos Halič a způsobily jí dle předběžných od-
hadů škodu na 260 milionů korun, zmírnily
trochu nevraživost mezi politickými stranami
Uznává se všeobecně potřeba brzkého svolání
sněmu, aby mohl učiniti nutná opatření ve
prospěch postížených živelními pohromamia
proto je také nutno dohodnouti se o nějaký
pracovní program, který by byl přijatelný
všem stranám, také maloruským.
Ve straně ukrajinské lze nyní pozorovati
dva proudy, starý, který stále ještě doufá v
možnost brzkého provedení spravedlivé re-
formy zemského zřízení a volebního řádu a
jeví proto ochotu vyjednávati s Poláky,
proud nový, který se vzdal naděje na polskou
ústupnost, ponechává haličský sněm svému
osudu a obrací pozornost jen k vídeňskému
parlamentu, kdež má býti obnovena akce, tý-
kající se maloruské university. Živelní pohro-
my nutí však i Ukrajince, aby umožnili sně-
movní zasedání a postarali se o zmírnění bídy
jež stejně ohrožuje lid maloruský i polský.
V „Poln. Korresp.“ chválí nejmenovaný
polský politik místodržitele Korytowského
že si počíná rozvážně, zná dobře hospodář-
ské potřeby země a vyzná se dobře v politi-
cké správě. V zemi je pozorovati uklidnění
jež nezmařila ani akce posl. Stapiňského
lidovců, kteří ve svých útocích na místo-
držitele zůstali osamoceni. V uklidňovací prá-
ci nalezl místodržitel Korytowski nevítaného
sice, ale vydatného pomocníka v živelních po-
hromách, které také Ukrajince naladily přízni-
věji k zasedání sněmovnímu. Pisatel doufá
že Ukraijnci přijmou nějaký kompromis. Ryt
Korytowski již začal vyjednávati se stranami
a je prý s dosavadním výsledkem své akce
spokojen.
#8
alto_textblock
#8
Herman Vámbéry.
#9
alto_textblock
#9
Maďarský orientalista Herman Vámbéry
jenž zemřel tyto dní ve věku 82 let a byl
včera s velikou okázalostí v Pešti pochován
byl z maďarských učenců nejznámější v zá-
padní Evropě. Jeho stati a informace o politi.
ckých událostech v Turecku a ve střední Asii
byly pilně čteny zvláště v Anglii, kde stařičký
orientalista byl snad více ctěn a vážen než
v Pešti. Maďarům se nelíbil pro svou theorii
o původu Maďarů z Turkestanu. Vámbéry do-
kázal, že Arpada nikdy nebylo, že slovo „ar-
pad“ znamená jen vůdce a celá kronika ano-
nymního Bélova písaře o příchodu Maďarů
do Uher a podmanění tamějších Slovanů že
je pouhá bájka. Vámbéry byl původu židov-
ského a byl syn chudého žida Wambergra
z prešpurské stolice. Učil se napřed krejčím,
ale touha po vzdělání přivedla ho na gymna-
sium, kdež projevil neobvyklé schopnosti ja-
zykové. R. 1857 dostal se pomocí bar. Jos.
Eötvöše do Cařihradu, kde studoval turackou
historii a turecký jazyk. Tam přestoupil k isla-
mu a v přestrojení za žebravého derviše pro-
cestoval počátkem let šedesátých turkmen-
ské středoasijské státy Bucharu a Samarkand
Evropanům do té doby neznámé. Jeho ličení
#10
alto_textblock
#10
plochu náměstí přizpůsobiti komunikaci a naopak
komunikaci zaříditi s největším taktem k danému
okolí. Na malostranském břehu projektuje se před-
mostí, jehož dvěma segmentovými frontami má se
umožniti co největší rozevření pohledu na Malou
stranu a Hradčany; plocha takto vzniklého pro-
stranství má býti upravena sadově a prostor jeho
uzavírati mají ze dvou stran veřejné budovy rázu
monumentálního. V tom však může se skrývali
značné nebezpečí pro plastický charakter Malé
strany, jenž svojí zdrobnělou mnohotvárností a roz-
manitostí poloh jednotlivých domků, tvořícíc
shluky různě zbarvených a osvětlených ploch, při-
spívá výborně k podepření a vyniknutí velkolepého
dojmu klidných horizontal hradčanských. Proto
nelze připustiti na Malé straně, a zejména v těch-
to místech, velké a klidné plochy veřejných bu-
dov s velkými proporcemi řešení průčelních, ne-
boť jejich nepříznivý vliv na Hradčany jako pohle-
dovou dominantu Malé strany jest samozřejmý
Zde měla by se navrhnouti raději čtvrt obytných
domů rodinných se zahradami, utvořená z malých
skupin malebně řešených, aby nutná tu pitoresk-
nost a hojnost zeleně byla docílena. Povinnosti
státu by bylo, aby náležitými úlevami daňovými
vyšel této akci vstříc.
Mostu císaře Františka dostalo s
volnějšího prostranství toliko na levé straně Vlta-
vy náměstým Harrachovým, na jehož severní frontě
znáné domy Jechenthálovské jsou jednou z těž-
kých chyb dřívějšího řešení regulačního v této část
Malé strany. Na druhé straně mostu před Národ-
ním divadlem dosvědčují již tři křižovatky směrů
komunikačních, že bylo zde třeba projektovati
předmostí.
Jistým překvapením jest pro dnešní regulaci
projekt nového mostu mezi mlýny Šítkovskými a
ostrovem Petržílkovským ve směru ulice Myslíko-
vy. Po obou stranách mostu nelze aspoň nyní utvo-
řiti vhodné prostory pro předmostí; ulice Myslí-
kova jest na nábřeží Riegrově zcela novýmí domy
ukončena, na straně smíchovské pak vyústil by
most proti frontě právě postavených domů, takže
na nějaké změny půdorysu uličního dotyčných částí
měst v dohledné době nelze vůbec pomýšleti. Před
vstupem na břeh smíchovský bylo by nutno rozdě-
liti most ve dvě ramena, aby se docílilo vyústěno
#11
alto_textblock
#11
nabytých zkušeností bylo po jeho návratu do
Evropy r. 1864 přijato zvláště v Londýně
s velkou pozorností. Vydal pak o střední Asi
několik knih, původně anglicky. V Pešti stal
se docentem orientálských jazyků na univer-
sitě a později řádným profesorem. Zde změnil
opět víru a stal se helvétou. Tureckými pomě-
ry zabýval se až do poslední doby a ještě za
loňské války napsal článek do „Times“ , v
němž vysvětloval příčiny tureckých porážek
Pád turecké říše je prý nevyhnutelný, poně-
vadž osmanský Turek je nepřístupný pokroku
a evropské kultuře a proto turecký stát v
Evropě se udržeti nemůže.
#12
alto_textblock
#12
Albanští stípendísté rakouského zahraničníhe
ministerstva
#13
alto_textblock
#13
„Arb. Ztg.“ upozorňuje, že v rozpočtu ra-
kouského mínisterstva obchodu byla při titulu
„Podpora vývozu“ položka na vychování al-
banských jinochů. Ačkoli rozpočtový výbor
se vyslovil proti této položce, platí se z ra-
kouských peněz dosud na vychování Albancí
v Rakousku. Na počátku balkánské války by-
lo přivezeno opět několik synů albanských
rodin do Rakouska a byli ministerstvem vněj-
ších věcí umístěni na útraty rakouské vlády
v různých klerikálních ústavech ve Světlé
Rozích, Křemži a Medlíku u Vídně. Prázdniny
trávili letos tito stipendisté zahraničního mi-
nisterstva v Au u Goiserů, kde z rakouských
státních peněz najaty pro ně dvě vily.
Jest přímo dojemná péče zahraničného
ministerstva o vzdělání albanských dětí. Jaká
škoda, že dětí vídeňských Čechů nejsou také
Albanci. Měly by dnes ve Vídni jistě škol nad-
bytek. Hr. Berchtold by se o to postar al.
#14
alto_textblock
#14
Za hranicemi.
#15
alto_textblock
#15
Nepokojní sousedé Černé Hory.
#16
alto_textblock
#16
S Albanie třeba Evropě nespouštěti oka
Ona jí podává už rsní důkaz, že se uklídnit
a uspořádat nechce a že „samostatnost“, kte-
rou jí Evropa v Londýně zaručila, považuje
pouze za privilej na krvavou anarchii, jež vté
zemi vždycky byla domovem.
Nepokojně si nevedou Albanci, kteří s
dostali pod vládu Černé Hory a Srbska, nýbrž
pouze ti „samostatní“. Za ně jest Evropa zod-
povědna i těmto státům, i své vážnosti. V Al.
banii to začíná tak, jako před několika lety
v Makedonii, když si Evropa obrala za úkol
zavésti tam pořádek. Jako v Makedonii pří-
tomnost evropských komisarů a žandarmeri
poměrů nezlepšila, nýbrž zhoršila, tak bude
i v Albanii, neukáží-li evropští komisaři hned
na počátku, že mají dost energie, a že oči je-
jich pronikají v podstatu věcí, které tvoř
albanskou otázku.
Nejprve tedy musí býti konstatováno, že
nové albanské nepokoje nemají původ v Čer-
né Hoře a Srbsku, ani v albanském obyvatel-
stvu srbských států. Ony vznikají v „samo-
statné“ Albanii samé, a tu třeba vzíti na vě-
domí, že Albanci nejednají proti Černé Hoře
a Srbsku z vlastního počinu, nýbrž popuzováni
jakýmisi cizími agenty, jimiž prý seu
nich všecko hemží. Protože pak nepokoje
tropí pouze Albanci katoličtí, ve-
doucí si nepřátelsky i proti domorodým mosle-
mům, následuje z toho, že také agenti, mezi
Albanci působící, jsou v žoldu katolického
státu, jímž není Italie, jež právě přátelsky
upravuje své obchodní styky s Černou Horou
i Srbskem a nemá na tom žádného zájmu
aby srbské státy nedosáhly trvalého pokoje
Popuzování Albanců může vycházetí pouze
od těch, kdo se neostýchali v orgánech svých
veřejně ohlásiti, že Albanii a Makedo-
nii zorganisují v stálé nebezpečí Srbsku
Černé Hoře.
Za hranici Černé Hory se tito příjemn
její sousedé neodvažují, ale číhají při hranic
a kdo ji překročí, třeba beze zbraně, stane se
obětí jejich zákeřnictví. Onehdejší telegran
o tom, že u Tuz se udála srážka mezi Černo-
horcí a Albanci, ve které dva Černohorci
padli a jeden byl raněn, potřebuje doplnění.
Mladý černohorský student Vule Rašovič šel
z Podgorice do Tuz navštívit svého otce. Z
průvod byli mu dání žandarm Radoslav Po-
#17
alto_textblock
#17
mostu do směru ullce Jakubské a Smetanovyi
zlská se tím sice plocha, nutná pro komunikaci
avšak nevytvoří se tu prostor předmostí výškově
neboť zůstane výškově beze stěn.
Palackého most, na straně smíchovské
zcela bez předmostí, má obdržetí na druhé straně
potřebné vyúsťovací prostranství přilehlou části
nově utvořeného náměstí s pohledem na pomnil
Palackého. Volba umístění pomníku v nejbližšín
styku s těžkou a příliš živou komunikací neodpo-
vídá ovšem nikterak požadavku jistého klidu okoli
jehož se mělo tomuto pomníku dostati, neboť le
tu jen stěží nalézti poměrně dosti klidného místa
pro pozorování pomníku. Rozměry a hmotou po-
mníku Palackého dány jsou též proporce prostoru
náměstí, v němž se tento nalézá, dáno ohraničen
prostoru frontami určité vzdálenosti a zdůrazněna
potřeba aspoň třístranně uzavřeného prostranství
o určité výšce. Jsou tedy, již dost přesně podmí-
něny rozměry západní i jižní stěny náměstí, jeho
hlavním rysem bude otevřenost oproti mostu
řece. Zcela jinak ovšem třeba posuzovati hned
vedle vzniklé náměstí před Emausy, jehož úkolem
jest umožniti pohled na malebnou skupínu klášte-
ra na Slovanech, kdysi dominantu prospektu této
části Nového města, dnes ovšem toliko jen cenný
element pro vytvoření jistého obrazu
uvnitř města, jehož hmota během doby tak
vzrostla, že ji timto elementem ovládnouti již ne-
lze. Tu a tam ozvou se ještě hlasy po náměstí rovně
k řece otevřeném, proto snad, aby bylo možno
víděti je z nábřeží, aneb dokonce i z levého břehu
Vltavy. To by ovšem neodpovídalo nikterak skrom-
nějšímu dnes charakteru Emaus, který vlivem okol-
ností byl jim vtisknut a na který nutno si již jednou
zvyknouti; Emausy jsou nyní schopny tvořití hlav-
ní čelní stranu prostranství ohraničeného v prav
i v levo frontami činžovních domů vhodné výšky
uzavřeného na protější straně stavbou, dovolující
průhledy na skupinu klášterní, jež bude míti o
nynějška význam a platnost dominující strany to-
liko uvnitř náměstí. K nejsilnějším složkám působ-
nosti obrazu Emaus náleží především staré hluboké
niveau bývalého Podskalí, o několik metrů nižší
nežli nynější úroveň nábřeží i nasypaného již ná-
městí Palackého, neboť právě tímto prohloubením
prostranství před skupinou kláštera nabývá talo
#18
alto_textblock
#18
povič a vojín Ilija Rašovič. Cestou vzali k sobě
na vůz nějakého moslema z Tuz a ženu Černo-
horku. Za Ržanickým mostem čekalo je ně-
kolik Albanců v úkrytu. Žandarm Popovič.
jakmile je zočil, skočil s vozu, ale v tom už
Albanci dali do něho salvu a žandarma na
místě ubilí, studenta a vojína těžko ranilí.
(Student druhý den zemřel.) Albanci odňal
ubitému žandarmovi pušku, čepici a revol-
ver, v němž bylo ještě 5 kulí, a ty všechny
vrazili do mrtvého žandarma, načež prchli
Prchající byli od jiných Albanců pozdravován
střelbou a jásotem.
Z toho se vidí, že vina pohraničného zlo-
čínu u Tuz leží pouze na Albáncích. Tito sou-
sedé jsou tím horší a nebezpečnější, že se jim
stalo národním zvykem vražditi vyhlédnuté
obětí zákeřně a tím podlejší, že nevraždí pou-
ze muže, nýbrž i děti a ženy.
#19
alto_textblock
#19
Noviny jsou povinny pilně si všímati ne-
pokojných Albánců a při každé příležítost
naléhati na vlády velmocí, aby je držely na
uzdě, jakož se vzájemné zavázaly. Hrozíť od-
tud nové nebezpečí evropskému míru.
#20
alto_textblock
#20
Ke sblížení okťabristů a nacionalistů.
#21
alto_textblock
#21
Čím více se blíží odhalení pomníku P. A. Sto-
lypina v Kyjevě, tím jsou menší naděje na dohodu
oktabristů a nacionalistů. Sám předseda dumy
Rodzjanko tvrdí, že nemá nic společného
s podnětem ku poradám a pochybuje, zda se najde
společný program pro nacionalisty a okťabristy.
Nacionalisté prý příliš „popravěli“ (odchýlili se na
pravol. Podle jich mínění otázka obecní samosprá-
vy má být vyloučena z minimálního programu
právě této věci přikládá Rodzjanko největší vý-
znam. Jinak uznává, že myšlenka dělného centra
byla by velmi zdravá, kdyby vyhověla těm pod-
mínkám, že by centr dovedl hájit důstojnosti du-
my, byl dělným a kdyby dovedl uskutečnit to, če-
ho je teď stále třeba.
Oktabristský „Golos Moskvy“ vyjel si na kom-
binaci dělného centra z okfabristů a nacionalistů
velmi ostře a s tužkou v ruce dokazuje, že z toho
nic nemůže být. Ukazuje, že 100 okfabristských po-
slanců a 88 nacionalistů ještě nemohou tvořit vějši-
ny v dumě, která má 442 poslance a neměli by
většiny, ani kdyby k nim přimkla ještě Krupen-
ského strana centra se svými 33 hlasy.
Poměry v dumě jsou ovšem smutné. Není tam
žádné většíny, není tam vlastně ani vládní strany.
„V ohromné většině strana okťabristů ve čtvrtě
dumě zaujala oposiční stanovisko“. Strany, na levo
od okťabristů jsou přirozeně oposičně naladěnya
ze stran na pravo od okťabristů jen Krupenského
„centrovíci“ jsou spolehlivě vládní, poněvadž na-
cionalisté a krajní praví tak útočili na vládu, že
před samými prázdninami ministři vyhlásili po-
věstný „bojkot dumy“
Siluace čtvrté dumy je tak trochu tragicky
bezvýchodná. Dělné většiny není, ostře oposiční
duma být nesmí, vládní být nechce, a schválí-li
konečně nějakou předlohu, státní rada ji odmitá.
Není divu, že ve zpátečnických hlavách ruských
se rojí plány ještě více přisířihnout zákonodárná
práva dumy, udělat z ní jen poradný sbor. carovi
dát právo dávat sankci i zákonu, sehválenému
jen menšinou dumy, omezit volební právo, aby
krajní oposiční strany vůbec se nemohly do dumy
dostati. Na ústupky ústavním požadavkům občan-
stva se nepomýšlí, když se zástupce ruského ob-
chodu Salazkin v Nižním Novgorodě dovolával
nutnosti uskutečnit sliby ústavního manifestu ze
17. října 1905, ministerský předseda Kokovcov na
toto vyzvání vůbec neodpověděl a oficiosní „Rossi-
ja“ nazvala slova Salazkinova planými fantaslemi
#22
alto_textblock
#22
Akademik V. M. Bechterev mezí „neblago-
naděžnými“.
#23
alto_textblock
#23
Známý účastník pražského slovanského sjezdu
r. 1908 a lonského sokolského sletu akademik Vl.
M. Bechterev dosáhl 18. září 35leté své profe-
sorské činnosti na vojensko-medicinské akademii
petrohradské. Nyni se jedná o to, má-li VI. M.
Bechterev dále zůstat profesorem, či má být po-
slán na odpočinek. Na vojensko-medicinské aka-
demii jest pravidlem 25letá služba. Ministerstvo je
proti dalšímu pobytu mezi profesory, aby uvolni-
lo přístup mladším silám. Podle nových předpisů
může ministerstvo dovolit, aby po 25leté službě
profesor zůstal ještě 5 let, ale po 30leté službě pro-
pouští se automaticky. V takové situaci je dnes Vl.
M. Bechterev, ale vzhledem na jeho světoznámou
vědeckou činnost v oboru psychologie a neurologie
bude žádat profesorský sbor, aby prof. Bechterev
byl i nadále ponechán v akademii. Podle mínění
profesorů je však málo naděje, že této žádosti bu-
de vyhověno. Závisí to od toho, zda se prof. Bech-
terev také dostal do seznamu proskribovaných
profesorů, kteří dali podnět k ostrému odmítnutí
výroku vojenského ministra, že sami profesoři jsou
iniciátory nových statutů akademie. Je-li v tomto
seznamu „neblagonaděžných“ i prof. Bechterev,
půjde asi na odpočinek.
#24
alto_textblock
#24
imposantní výšky a potřebuje jí nutně k svému
účinu architektonickému; takže má-li se zacho-
vati Emausům nynější intensita pohledového jejich
dojmu, bylo by třeba zachovati aspoň přibližně sní-
žené niveau, jako bylo původně před nimi, a uspo-
řádati náměstí sadově s použitím rozdílů terrainů
ke vhodným úpravám architektonickým. Úplným
zasypáním nynějšího sníženého prostranství až do
výše nábřeží zmenšila by se valně výšková pro-
porce obrazu skupiny klášterní a nastalo by silné
sploštění původního dojmu vyvýšenosti nad před-
loženým prostorem. Problem tohoto náměstí byl
podnětem již několika různých řešení. Naposle
městská regulační kancelář došla k příznivému
rozluštění projektem, obsahujícím návrh náměstí
Palackého, s nímž vyslovil souhlas též autor po-
mníku Palackého Stanislav Sucharda.
Zvláštním případem jest ještě železniční mos
na Vyšehraděj protíná čtvrt městskou velmi bez-
ohledně a rozděluje prostranství před úpatím bý-
valé vyšehradské tvrze ve dvě skoro stejné části
jež, postrádajíce důraznějšího frontálního uzavření
nepůsobí jako dva samostatné celky, aniž by ovšen
mohly působiti jako prostor jediný. Zde mohlo by
se snad ještě s jistým příznivým výsledkem zasá-
hnouti vhodnou úpravou sadovou okolních pásů
ploch po stranách viaduktu, spolu s přemístěním
nynějších železných schodů na druhou stranu otvo-
ru podjezdu a náležitým architektonickým vyře-
šením výstupů z ulice na chodníky mostní.
Téměř ve všech případech dají se konstato-
vati potíže, vyplývající z bezplánovitého prová-
dění regulací různých částí města, jež byly zbo-
řeny a znovu postaveny bez nejmenšího často po-
rozumění pro organismus celku, pro jeho potřeby
a pravděpodobný rozvoj v dohledné budoucnosti-
důsledky těchto partialních regulací jsou v někte-
rých místech regulačními hříchy dnes jen stěží
odčinitelnými. Bude tu třeba odstraňovati tyto
jednotlivé vady nejon samy o sobě, nýbrž i posla-
rati se též o zmízení pravé příčiny oněch chyb, col
so může státi především vypracováním řád
ných praeliminárních plánů regulač
ních pro Velkou Prahu na základě zkuše
ností a z nich plynoucích předpokladů, získanýcl
z dosavadního vzrůstu města.
Arch. Josef Chochol.
#25
alto_textblock
#25
Ze statístiky ruských vězení.
#26
alto_textblock
#26
Podle úřadních zpráv ruského ministra spra-
vedlnosti r. 1913 bylo ve vězeních na Rusi 194.418
osob (r. 1897 jen 77.254). Ministerstvo spravedlno-
sti hledí dosti černě do budoucnosti, pokud se tý-
če zmenšení počtu vězňů; počítá, že r. 1914 jich
bude 210.000. Svoje černohlídství odůvodňuje vzrů-
stem „chuliganství“. Celkový náklad na vězení či-
nil 37 mil. rublů. Co se týká zdravotních poměrů,
podle úřadní zprávy tylózních onemocnění r. 1912
ubylo. 1. ledna 1913 jich bylo jen 153, z toho 75
případů skvrnitého tyfu. 1. srpna 1913 jich bylo jen
1. Počet souchotinářů mezi vězni dosáhí čísla
4473. Roku 1914 mají být zřízeny pro souchotináře
dvě speciální věznice, jedna na severovýchodě
Evropy, druhá na Kavkaze.
#27
alto_textblock
#27
Pro ženské volební právo v Holandsku.
#28
alto_textblock
#28
V Hangu uspořádalo ve středu osm set že
demonstraci pro ženské hlasovací právo, poně-
vadž trůnní řeč se o něm nezmiňuje. Před de-
monstraci odevzdala deputace ministerskému
předsedovi memorandum, které mu tlumočí ne-
spokojenost žen. Ministerský předseda pravil, ž
zákonodárce dá ženám volební právo po ohlá-
šené revisi ústavy. Demonstrantky pak klidně
prošly podle budovy, v níž zasedá druhá komora.
Tato vykonala volby svého presidla. Předsedou
zvolen liberál dr. Goeman Borgesius, prvním ná-
městkem sociální demokrat dr. Troelstra, druhým
katolik van Nispen tot Sevenaer. Poprvé zasedá
v předsednictvu holandské sněmovny sociální
demokrat.
#29
alto_textblock
#29
Anglie nechce čínsko-japonské válce.
#30
alto_textblock
#30
Japouské ministerstvo zahraničné zkoumalo
jak by se zachovala britská vláda v případě ja-
ponské válečné akce proti Číně. Dostalo se mu
odpovědi, že taková akce budí obavy Anglie, po-
něvadž by mohla vésti k rozdělení Činy. Oproti
tomu jest Anglie ochotna poskytnouti diploma-
tickou podporu japonským požadavkům na za-
dostiučinění a odškodnění.
#31
alto_textblock
#31
Denní zprávy.
#32
alto_textblock
#32
— Půlmilionový delicit chomutovské ně-
mecké výstavy? Zpráva „Brüx. Ztgu.“ o sto-
padesátitisícovém deficitu zemské něm. vý-
stavy v Chomutově byla prvním výstřelem do
této německé výstavy a první zprávou o jejím
finančním krachu. Očekávání, že brzičko do-
víme se více z tajů tohoto německého thea-
trum, splnil včerejší „Gablonzer Tagblatt“,
který přináší z Chomutova dlouhý dopis, plný
tak zajímavých podrobností, že pokládáme za
svou povinnost otisknouti jej v překladu celý
„Gablonzer Tagblatt“ píše: „Co zasvěcencům
už dlouho bylo známo, totiž deficit výstavy.
stalo se skutkem. Bylo by škodlivou pštrosi
manýrou, kdyby se to popíralo, a usilovánío
to, aby deficit byl udán ve výši několika tisíc
korun, nelze pochopiti. Proč se nemá říci, že
deficit je mnohem větší? Musíme souhlasiti
s těmi, kteří jako znalci výstavních podniků
s úzkostlivostí po celou dobu trvání“ pozoro-
vali, jaké zbytečné výlohy dělaly se
pořádáním banketů, uvítacích večerů, dinér
a pod. Co se týče výloh a nákladu, přeziralo
se nepochopitelně to, že výstava má více
interní ráz provinciální a že Cho-
mutovje malým m ěstem, naproti tomu
luxusní vydání odpovídala velkoměstu a vý-
stavě říšské. Nyní prý se Chomutov obrátí na
německá města v Čechách o pomoc na krytí
delicitu, což ovšem nesetká se s pochvalou
poněvadž tato města mají zrovna dost svýcl
finančních starostí. Potom ovšem je nutno, aby
deficiti byl přesně udán: podle našich infor-
mací nelze pochybovati, že deficit nečiní měně
než půl milionu korun. Jak známe smý-
šlení četných obecních správ, protiví se
německá města na severozápadě
přispěti se svou výpomocí a míní
se, že Chomutov musí deficit sám uhraditi.
tím spíše, že zdejší obchodnictvo vydělalo ve-
liké peníze. A konečně nelze se ani ubrániti
náhledu, že Chomutov příliš si zahrál s veli-
kášstvím. Pravili jsme už, že výstava roz-
čarovala všeobecné sympatie, a protože Cho-
mutov od počátku žárlivě trval na tom, aby
zemská výstava byla uspořádána v jeho
maloměstských zdech, nechce se
nyní nikdo vměšovati Chomutovským do do-
mácího sporu, který povstal defi-
citem. Nechť případ chomutovský je pouče-
ním, aby maloměsto, když už pořádá vý-
stavu, nezapomínalo toho, že je jen malo-
městem.“ — Tento dopis chomutovský „Ga-
blonzer Tagblattu“ je zajímavým dokumenfen
ke vzájemné žárlivosti německých měst v če-
chách. Sarkasmus, jímž „Gablonzer Tagblatt“
traktuje chomutovskou zemskou něme-
ckou výstavu, dosvědčuje, že výsta va
nebyla tím, za co ji německý tisk po dobu
jejího trvání vydával. Hrdi Němci na své dílo
chomutovské být nemohou!
#33
alto_textblock
#33
— Říšsko-německé peníze v českých spořitel-
nách. Pod tímto nadpisem naříká „Reichenbergen
Zeitung“ nad tím, jaké neuvěřitelně prý veliké
obnosy peněz stěhují se z Německa do českých
spořitelen a sice zásluhou inserování českých
spořitelen v říšsko-německých časopisech. Tout
záležitostí zabývala se v pondělí v Drážďanech
schůze zástupců samosprávy okresu drážďanského
při níž bylo dokázáno, že i v úřadním listě drážďan-
ském uveřejňují se inseráty českých spořitelen,
nichž se nápadným způsobem lákají němečtí vkla
datelé 414—414% úrokem, aby peníze ukládaliv
českých spořitelnách. A Němci saští prý jdou n
tuto českou slaninu a jest prý zjištěno, že neuvěři-
telně veliké peněžní obnosy putují ze Saska do
českých měst. Schůze drážďanská prý se usnesla
po vylíčení skutečného stavu věcí na opatřeních
jež budou doporučena vládě na obranu saských
spořitelen. Jedná se v první řadě o to, aby se ener-
gicky vystoupilo proti reklamám českých spo-
řitelen v německoříšských časopisech, v druhé
řadě pak o to, aby českým spořitelnám byl u za-
vřen čekový úřad říšského poštovnictví něme-
ckého. „Reichenberger Zeitung“ posuzuje průběh
a usnesení drážďanské schůze s nevolí, poněvadz
výtky, činěné tam českým spořitelnám, týkají s
ovšem německých spořitelen v Čechách av
první řadě spořitelny liberecké. Pro nás je tento
drážďanský případ zajímavým jen jako dokument
že německé souručenství jde jen — až do těch
#34
alto_textblock
#34
kapesl
#35
alto_textblock
#35
— Svaz českých spolků ženských rozesílá tote
provolání: „V neděli 21. září 1913. Svaz student-
stva českého pořádá manifestační schůze za II. uni-
versitu českou v Brně ve všech čelných městech
českých, moravských a slezských. Jako české
Sokolstvo i ženy české stotožňují se s význam-
nou akcí touto našeho studentstva za přední poža-
davek kulturní národa českého a chtějí podle
povinnosti avé přispěti k důstojnému celku. Pro-
síme proto za nejhojnější účastonství, projevy a p.
V neděli 28. září 1913. Svaz českých spolků žen-
ských koná v Praze (o 7. hod. večer ve dvoraně
#36
alto_textblock
#36
Hlaholské na nábřeží Riegrově) manifestační schů-
zi za výchovu a vzdělávání hospodyňské divek
našich a žádá spolky ženské i jednotlivce, by věc
tuto — pro nás tak důležitou — podepřeli nejhoj-
nějším účastenstvím. Projevy přijímá Svaz českých
spolků ženských v Praze-III. 20. V sobotu 12. října
1913 večer pořádá v Praze akademii mirovou
Ústřední sdružení mírové žen českých při Svazu
českých spolků ženských.“
— Utlačovaní pražští Němci. Při zápisu v ně-
mecké obecné škole u Matky boží Vítězněv
Praze-III., vykonaném dne 18. t. m., zapsány byly
v sedmi třídách celkem 84 děti. Do první
třídy, která je smíšená, přijato 5 chlapců a 3 děv-
čata, do třídy druhé, rovněž smíšeně, 7 chlapcůa
7 děvčat, do třetí (smíšené) třídy 8 chlapců a9
děvčat. Do rozdělených tříd čtvrté a páté přijatot
do čtvrté chlapecké 14 hochů, do čtvrté dívčí 7
děvčat, do páté chlapecké 15 hochů, do pátě dívčí
9 děvčat. Třídy se sedmi a osmi dětmí jsou v po-
měru ku přeplněným jednotřídkám v našich men-
šinách skutečně zajímavou ilustrací útisku Němců
v Čechách.
— Z pražské komise hospodářské, konané
včera na radnici staroměstské za předsednictví
náměstka sterostova pana cís. rady J. Schröttrat
Vzata na vědomí zpráva ředitelství Pražských obec-
ních plynáren, že při opravě nátěru veřejných svíti-
len na Malé straně upozorněni byli majitelé s ou-
kromých svítilen, aby je dali opraviti, že
však až na malé výjimky upozornění tomu ne-
bylo vyhověno. — Na výměnu podlah ve
škole č. p. 333-VII. v Rajské ulici zařadí se do
rozpočtu obnos 4500 kor. — Vzata na vědomí
zpráva městského úřadu stavebního, že úprava
prodloužené ulice Janovského mezi ulicí Heřma-
novou a Šternberkovou VII. pojata byla do se-
snamu prací příslušnických a provede se v zimě
letošního roku. — Stavebnímu úřadu se uloží
opraviti propadlou dlažbu před českou školouv
Masné ulici v Praze-l. — Dozorčí rada nad obec-
ními dvory a čištěním města se požádá, aay za-
řídila čišténí Královské třídy v Praze-VIIl. zame-
tacím strojem, poněvadž třída tato jest velice
dlouhá a při frekvenci vozové dosavadní způsob
čištění nevyhovuje. — Ředitelství pošt a telegrafů
se požádá za opatření, by cementové bloky, které
na Václavském náměstí pro novou tvárnicovou
trať telefonní jsou kladeny, nebyly čištěny
a upravovány na ulici, nýbrž přímo
v továrně, kde se vyráběji.
— Z městské rady na Král. Vínohradech.
Ku provedení schválen návrh technického oddě-
lení na rozšíření elektrovodné sítě v ulici Slezské
a Písecké. — Schválen návrh na elektrické osvět-
lení v části města „na Kovárně“. — Zamítnuta
podaná žádost o povolení k ověšování závodů
zbožím. — Českému zemskému spolku pro nemocné
plieními chorobami udělen mimořádný příspěvek
50 K.— Panu Č. Bukovskému schváleny stavební
změny v nové stavbě na rohu ulice „ve Pštrosce“
a třídy Jungmannovy. — Panu ing. J. Rosenbergovi
dáno povolení k stavebním úpravám v domě č. p.
42 (nároží Škrétovy a Palackého tř.). — Panu J.
Šeredovi povoleny stavební změny ve dvorní pří-
stavbě domu č. p. 1438 [Jungmannova 86).
— Prázdnínová manilestace za druhou českou
universítu v Brně. Dne 21. t. m. v neděli uspo-
řádáno bude na sto manifestačních schůzí v če-
ských, moravských a slezských městech, na nichž
má býti oživen zájem pro kulturní potřeby české-
ho národa. Přední kulturní nezbytnosti českou jest
druhá česká universita v Brně. Proč právě v Brně
žádáme českou universitu, jest pro účel a vývol
vysoké školy samozřejmo: Město, kam universita
přijde, musí míti vysokoškolské prostředí, musí
míti řadu kulturních ústavů: musea, obrazárny.
divadlo, i vědecké ústavy: knihovny, archivy, vě-
decké společnosti, spolky odborné atd., musí býti
střediskem vyšších státních a zemských úřadů,
středních škol, soukromých ústavů a různých pod-
níků, v nichž by mohli nalézti zaopatření honoro-
vaní i nehonorovaní docenti, lektoři, konstruktoři
a assistenti. Vysoká škola potřebuje řadu po-
mocných ústavů (fakulta lékařská velké nemocni-
ce). Česká universita musí býti zřízena v kultur-
ním a národním středisku českého národa na Mo-
ravě. Těmto požadavkům nejlépe vyhovuje Brno
a nelze ohlížeti se stále na politické protidůvody
národních naších odpůrců. Jest povinností všeho
českého uvědomělého občanstva postaviti se za
tento náš kulturní požadavek.
— Z České Akademie. Třída III. České Aka-
demie vypsala cestovní stipendium 400 korun
k shledávání literárních památek a korrespondence
fi tištěné) českých humanistů v knihovnách říše
rakousko-uherské. Konkursní lhůta končí 30. t. m.
— Občanský klub v Praze VII. upozorňuje
P. T. pány voliče všech sborů, že reklamační
lhůta končí dne 23. září 1913 o 12. hod.
dopol. Ve volební seznamy možno nahlédnouti
u p. Gust. Jandoše, Plynární ul. 1030-VII.
u p. Jos. Housy. Rudolfova ul. 840.-VII. a
magistrátní exposituře v Praze VII. 265.
— Svaz Osvětový v Praze upozorňuje členy
své i vzdělavacích sborů venkovských na mani-
festační schůze za druhou českou
universitu v Braě, konané dne 21. t. m.
studentskými spolky českými v osmdesáti sedmi
městech Čech. Moravy a Slezska a doporučuje
všemožné podpoře i účasti.
— Z kruhů časopiseckých. Dnešním dnem po-
čínaje přesídlila redakce i administrace časopisu
„Český Svět“ do nových místností v Karlině,
Královská tř. č. 48. I. p.
— Abiturientí gymnasía klatovského z r. 1873
sjedou se po 40 létech v Praze ve dnech 24. a 25.
září. První přátelská schůze bude 24. září v 7ž/% h.
večer v hotelu „Paříž“
— Hmotné a služební poměry justičních sluhů
a dozorců vězeňských. Dne 8. září 1913 v Praze
shromáždění c. k. just. sluhové a dozorci vězňů
obrátili se k poslaneckým kruhům s prosbou, aby
při zahájení říšské rady v září 1913 vynaložily vše.
aby malý finanční plán a zákon o platu sluhů k
služební pragmatice ještě v měsíci září 1913, a to
s platností od 1. září 1913 nabyly zákonné plat-
nosti. Požadavky svoje shrnuli v tyto body: 1. aby
přáním justičních zřízenců ohledně jejich rovno-
právnosti oproti jiným státním zřízencům, jako po-
štovním, četnickým, finanční stráží atd., bylo vy-
hověno vzhledem k zařazení do kategorie pod-
úřadnické; 2. při jmenování sluhy podúřadníkem
má tento býti zařazen do téhož stupně podúřadn.
schematismu, kterému přináležel jako sluha a to
za zaúčtování elužební doby, kterou jako sluha
ztrávil v témže stupni; 3. revise zákona ze dne
25. dubna 1873, č. 47 ř. z. 1., za příčinou zrušení
stávajících, zastaralých místních tříd a vyměřování
aktiv. přídavku dle panující drahoty na základě
vojenských tarifů a certifikátů o trhových cenách:
4. zavedení 35leté, resp. 30leté doby služební pro
justiční sluhy, resp. dozorce vězňů, při započítání
veškeré, v jakékoli vlastnosti ve státních službách
ztrávené doby služební: 5. poskytnutí rodinného
přídavku, stejně jako u státních zřízenců v Uhrách
a to pro služebnictvo, náležející do podúřadnické
kategorie, při 1 dítěti 200, při 2 dětech 300, při
3 dětech 400 K ročně; 6. poskytnutí poloviční sle-
vy pro just. zřízence při použití III. třídy na všech
rak, stát. drahách: 7. Přiměřené označení „Zehr-
geld“ na „Poplatek výkonný“ a polovičního po-
platku na celý poplatek při úřadních výkonech,
které provedeny býti nemohly, jakož i povolení
poplatku 2 K při prodejích z volné ruky a uscho-
vání, dále plného poplatku při současném prove-
dení několika úřadních výkonů, za každý jednotli-
vý výkon zvláště. Konečně povolení poplatku z
pochůzky per 10 h za každý kilometr cesty, od
úřadní budovy počínaje, jakož i poskytnutí při-
rážky 3 K za noční službu po překročení 40 km
od budovy úřadní počínaje: 8. poskytnutí denních