#1
alto_textblock
#1
Číslo 7.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Dělník.4
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
— V Panochově kamenickém závodě, kde
políruje známý tyran dělnictva, Matěj Faktor,
divně vše vypadá. Faktor je znám již delší
dobu mezi dělnictvem — obzvláště jemu podřízeným,
neboť nestydí se dělnictvo vyssávat dvojnásobně:
Nejdřív na výdělku, pak knížkou na
pivo, která mu nese značné procento. Dělnictvo
jemu podřízené odměňuje dle toho, kdo nejvíce
propije. Běda tomu, kdo pije málo. Někdy se
stává, že dělník nemůže v sobotu ani vše zaplatit.
Minulý týden stalo se to dělníkovi B.,
který je nešťasten, že vůbec k Panochovi přišel.
Přišel tam o oko, začež dostal malou rentu, ale
i tu mu tento podařený Faktor stále vyčítal a dřel
ho, ovšem, aby p. Pánoch o tom nic nevěděl,
neb již jednou chtěl se podařeného Faktora
zbavit, ale nemohl pro jeho pokoru. Faktor lezl
před ním po kolenou s rukama sepjatýma od
vrat až do pisárny a plakal. Dělník B. dobře
věděl, že, pracuje-li celý týden anebo pět dnů, je
to stejné. Chodil tedy málo kdy v pondělí do
práce. Když přišel posledně až v úterý osopil
se Faktor: »Proč jsi mi v sobotu nezaplatil?«
B. mu odpověděl, že když mu nedal vydělat,
nemohl zaplatit. Faktor počal jej hned fackovat
a že se dělník nedal, strhla se mezi nimi rvačka.
»Vy, Faktore, patrně jste již zapomněl, když
hrál jste 4 dny v týdnu karty a pak jste šel
na písaře p. Svobodu (nyní v okr. pokladně) se
sochorem, že vám nechtěl v sobotu napsat, co
jste chtěl! A nyní chcete týrat také dělníky?
. Radíme vám, přestaňte s tím tyranstvím, nebo
proti vám zakročíme jinak! Pana Panocha se
tážeme, ví-li o tom hanebném zacházení s dělnictvem
ve svém závodě? Či dal Faktorovi
k týrání dělnictva plnou moc? Pozorovatel.
— Klerikalismus na českém jihu na postupu.
Zhoubně působící kněži v ústavu Petrově, když
nyní vidí, jak velikou jest jejich moc a jaké
massy zadaly jim vši svoji vůli, přenášejí své
panství i do politiky, se kterou začnou veřejně
záhy, z celých Čech nejdříve. Zdálo se z počátku,
jakoby kněži řádů jiných nechtěli míti nic
společného s Petrovými, ale byla to asi vypo-
čítavost:- aby nepřekážel nikdo nekalému řemeslu
jejich, a nyní, když již je všechno úsilí
proti nim marno, hájí i každý civilní kněz ústav
Petrův jak samého papeže, a každé slovo, které
někdo proti němu řekne nebo napíše, vztahují
na „svaté náboženství“ a „jeho viditelnou hlavu“
a vyhrožují mu odvetou. Octlo se před několika
dny v „Budivoji“ dlouhé jejich prohlášení, se
kterým vystoupili proti „Jihočeským Listům“ a
„Stráži Lidu“, a varovali je, psát něco proti kle-
rikálům. Podepsali se pod ně: Členové „Kato-
licko-politického spolku“, o kterém dosud jsme
nic nevěděli, a důsledky, jež slíbili odvozovat,
jsou již také zde: V nejposlednějším čísle „Jihočeského
Živnostníka“ (který je prozatím jejich
orgánem, ač ve vydavatelském družstvu zasedá
posl. Holanský, jeho bratr Martin a ještě asi
čtyři mladočeši) oznamují, že počne vycházet!
v Č. Budějovicích nový list, časopis katolíků, k
hájení zájmu prý — církve katolické a jejího
kněžstva.
-|- Potrestaná pýcha. Manželka dílovedoucího
p. Pippicha z Hardtmuthovy továrny, která
stloukla nedávno dělnici, o čemž přinesli jsme
zprávu, stála proto jako obžalovaná v pondělí,
dne 4. srpna před zdejším okresním soudem.
Vyznávala se, že na poušti nemusela by zažit
více strachu a hrůzy, jako před tímto přelíčením
v uplynulých dnech. Prosila dělnici za odpuštění
a slibovala všechno možné, jen aby dělnice nevypovídala
a nepředkládala lékařské vysvědčení,
poněvadž potom, i kdyby dělnice potrestání její
nežádala, musela by býti trestána na žádost
státního nádvladnictví pro ublížení na těle. Když
i zástupce žalobkyně, p. dr. Bendík, v jehož v
kanceláři byla obžalovaná též prosit o přímluvu,
za ni prosil, odvolala žalobkyně žalobu, když
uvolila se pí. Pippichová žádati na své útraty
za otištění odvolání v „Jih. Dělníku“ (viz na
jiném místě) a za trest dáti témuž listu příspěvek
10 K.
— Neugebauer zatčen. Bývalý inšpektor
budějovického měšťanského pivovaru, Gustav
Neugebauer, byl prý dne 4. srpna v Brně zatčen,
následkem trestního vyšetřování pro zločiny podvodu
v pivováře spáchané, a bude dopraven
do vyšetřovací vazby k zdejšímu krajskému
soudu.
— Je to totéž a není to totéž. Svého času
se zdejší české listy pozastavovaly, že při svatbě
pana Kotta nebylo pamatováno sbírkou na Matici.
Minulý týden konal pan dr. Zátka, tedy
#5
alto_textblock
#5
zajisté také dobrý Čech, svatbu své dcery s jedním
důstojníkem zdejšího pluku. Čekalo se, co
se asi při této bohaté svatbě vybéře na Matici.
Ale — kde nic, tu nic. Matice jako kdyby nebyla.
Bude se nadále jenom žádat od těch
vlastenců méně zámožných, aby svou povinnost
k Matici konali.
+ Z kruhu obchodního pomocnictva. Píše se nám
z Č. Budějovic: Pod dojmem mohutného hnutí, jež vyvolaly
třídní organisace odborného pomocnictva pro dosažení
nedělního klidu, počala i ČOB. nesměle, opatrně,
aby si nerozhněvala svých protektorů, žádati o nedělní
klid. Ne ovšem všude. Tam, kde není toho prožluklého
OSOP., tam ČOB. stará se i na dále, jako až dosud, jen
o zábavu. Dokonce její členové a straníci se vyslovili
proti nedělnímu klidu, jako se stalo ve Vodňanech. Jak
upřímně a jak důsledně se domáhá ČOB. o kardinální
náš požadavek, to ukazuje také její odbor u nás. V
květnu t. r. se konala schůze o nedělním klidu, která
byla velice četně navštívena. Pánové Karbus a Soukup
v odvážlivé řeči volali, že musí nám býti nedělní klid
dán a pod. Schůze měla skutečně jistý úspěch. Zdejší
obchodní a živnostenská komora se usnesla, doporučiti
místodržitelství zavírání obchodů v neděli o 10. hod.
dopol. Jest to málo, ale přeci je to pokrok a vzácné
uznání oprávněnosti našeho požadavku se strany šefů.
ČOB. ovšem hned triumfálně prohlašovala, to že jest její
úspěch, ona že má zásluhu, že zaveden bude nedělní
klid. - Ale radost její byla předčasná. Na usnesení obchodní
a živnostenské komory byl vyzván okresním
hejtmanstvím p. Hansen, aby jako předseda svolal obchodní
grémium ke schůzi stran nedělního klidu (o čemž
jsme tehdy hned referovali, pozn. red.) Pan Hansen se
ale bojí schůze a proto poslal po šerech arch papíru s
vyzváním, aby se podepsal, kdo jest proti nedělnímu
klidu. Šéfové se podepisovali jeden za druhým, kromě
čestné vyjímky p. Vogla, který jediný se prohlásil pro
nedělní klid. Nuže, nebylo nyní povinností ČOB., jako
representantky budějovického obchod, pomocnictva, aby
proti tomuto jednání šefů protestovala? Zajisté že ano,
neboť vzavši jednou boj za nedělní klid do svých rukou,
byla povinna jej věsti dále Tolik káže důslednost a
opravdovost. Ále kdež pak něco takového očekávati
od ČOB.! Budějovičtí pomocníci mysleli, že nedělní klid
bude pozměněn v jejich prospěch. Ale nedbalostí a
ospalostí ČOB. jest opět vše prohráno. Kde pak by páni
z ČOB. ted, v době výletů a jiných zábav, si vzpomněli
na požadavky obchodního pomocnictva. Zábava jest jim
přednější než práce a starosti o zlepšení mizerného jeho
postavení. Jest však nutno vytknouti, že zdejší obchodní
pomocníci sami jsou si vinni, že nic se opravdově nedělá
pro jich zlepšení Jest zde Odborný spolek obchodního
pomocnictva, který by zajisté s opravdovostí a
upřímností si všímal zdejších poměrů a pracoval o jich
zlepšení. Avšak následkem toho, že několik kolegů bylo
pro svou činnost propuštěno, byl spolek oslaben a zbývající
členové nemají mnoho chuti se obětovati, když
vidí, že nemají u svých kolegů opory a pomoci. Dříve
zde zlepšení nenastane, dokud obchodní pomocníci v
Budějovicích se nevybaví z vleku ČOB. a nestanou se
členy OSOP. Proto kolegové, kterým blaho našeho stavu
jen poněkud na srdci leží, přistupujte hojně k Odbornému
spolku. Pak uvidíte, že nebude se jednati o nás
bez nás. My jsme nezávislí, neberouce nejmenší podpory
od šefů. Za to jest na naší straně upřímnost a neohroženost
v boji za naše požadavky a jen těmito zbraněmi
se vyhrává! —al.
— Skupina »Unie« stavebního dělnictva
v Česk. Budějovicích přesídlila z Dlouhé ulice
do Široké ulice, do hostince soudr. Máchy »u
Soudku«. Stavební dělníci, vezměte to na
vědomí.
— Veřejná spolková schůze »Unie steveb-
ních dělníků«. V neděli, dne 10. srpna, o 9. hod.
dop. koná se v hostinci soudr. Máchy »u Soudku«
v Široké ulici veřejná spolková schůze skupiny
stavebních dělníků s přednáškou. Účastenství
všech členů jest nezbytně nutné, jakož i ostatního
stavebního dělnictva.
— Musí prý nás zničit. Nemanický starosta
Tomáš Bauer vzal si za úkol zničit sociální demokraty.
To prý by každý přivandrovalý tulák
mohl si postavit barák a v obci chtít poroučet.
A to rozhodně líbit sedláci si dát nesmí, pravil
p. starosta. Pane starosto, o to poroučení nebudeme
se s Vámi hádat, ale na jedno se Vás
musíme tázat: Kdo je ten přivandrovalý tulák?
Víte-li pak, p. starosto, odkud Vy jste do Nema-
nic přišel? Pane starosto, Vy máte také dítky,
víte, kudy ty se budou toulat? Či myslíte, že
z té Vaší hadroty jim dáte tisíce? Pochybujeme,
neboť máte té bídy také až dost jako ta lůza,
jak jste nás nazvál. Po druhé, než budete o té
lůze mluvit, opodívejte se kolem sebe, neboť
zrovna z Vašeho baráku vyletí té lůzy do světa
nejvíc. Starejte se raději o obecní studny, neboť
vody jest nemanickým lidem nutně zapotřebí a
nemíchejte se do věci, kterým nerozumíte.
+ Pátrají po uhli. Na Chýnovsku, nedaleko
Tábora, zahájila jistá berlínská firma pátrání po
uhlí. Přivezla s sebou na 8 vagonech potřebné
stroje a chce vrtati do hloubí až 500 metrů.
Pokusné práce trvati mají několik měsíců. Kéž
skončí se zdarem, bylo by to veliké štěstí pro
celý romantický kraj chýnovský i táborský.
Hlavní zisk odnášeli by ovšem cizáci, ale dělníku
je již lhostejné, má-li hlad v práci berlíňana anebo
»vlastence« — třeba i svého spolužáka.
#6
alto_textblock
#6
+ O poměrech na našem venkově přinesli
jsme již mnoho zpráv a dokázali jsme, jak bezcitně
s malým lidem sedláci jednají. Dnes píše
se nám o podobném z Řivnova na Táborsku:
Jan Navrátil, dříve bostinský, nyní majitel domku,
v němž provozuje živnost truhlářskou a poctivě
se živí, tak že nikdy ani v nejmenším trestán
nebyl, jest od několika let vydán bezedné
mstě několika necitelných rolníků, především
však rolníka Matěje Kroužka. A to od
času, kdy tomuto rolníku pracoval. Kroužek již
asi před patnácti lety stavěl obytné stavení, k
němuž truhlářskou práci zadal Navrátilovi. Maje
svůj materiál doma, žádal Navrátila o zhotovení
práce truhlářské v domě svém a ku stravě.
Když mu strava dávána nebyla, nucen byl
Navrátil stravovati se doma a po dokončení žádal
náhradu za stravu. Neobdržel však toho
nejmenšího a tak zakročil soudně. Rolník byl
odsouzen náhradu dáti, ale přece tak neučinil
po dnes. Navrátil aby měl pokoj, nepožadoval
více náhrady soudem přesně vyměřené, avšak
pokoj nemá přece ještě po dnes. Při každé příležitosti
mu zmíněný rolník surově spílá zlodějů,
ano jedenkráte od některých surovců najmut
byl jistý vagabund, a tento v zimě jmenovanému
truhláři v noci u domku všechna okna
vytloukl za litr kořalky. V letě pak »nadějná«
mládež pohádána »věhlasnými pohlaváry«, setřásala
nezralé ovoce se stromů, stromy pustošíc.
Když konečně darebáctví dostoupilo vrchole,
odhodlal se Navrátil stíhati soudně, tak že několik
nerozvážných služebníků svých »pánů«
odpykalo to ve vězení. — Při okresní silnici
přeřezáno bylo před nějakým časem několik
stromků. Ihned jako pachatel označen byl starostou
syn jmenovaného truhláře, 11 letý, avšak
když se přišlo na stopu pravému pachateli, který
byl v přízni hlavy obce, trestní vyšetřování bylo
zastaveno. V posledním pak čase, dne 31. července,
vedl 12 letý hoch zmíněného truhláře
dva kousky dobytka po panské mezi, která hraničí
s polem zmíněného rolníka. Vyhledávaje
každou nejmenší příležitost, přistihnul tam hocha,
vzal mu dobytek, udeřil hochem o zem a po-
ličkoval jej, že hoch s pláčem a rozerván přišel
domů. Otec hocha volán hned na obecní úřad,
tam pan starosta označil hocha za velkého roz-
pustilce, an prý, jsa týrán, zvedl na onoho rolníka
kámen. Po té třetí den, večer o půl 10. hodině,
když zmíněná rodina ubírala se na lůžka,
bušeno bylo na dvéře příbytku a na otázku, kdo
jest, zněla odpověd »četník«. Když však stará
neduživá matka, nemohouc onu návštěvu pochopit,
tázala se: »Co že by měl četník u nás dělat?«
zvoláno hrubě, jenom aby rychle otevřela.
Na to vešel četník s rolníkem Kroužkem, kde
prý mají syna, toho malého. Rodiče vzbudily
dvanáctiletého hocha a začal výslech: »Ty prý
jsi nadával zmíněnému rolníku, zároven vyhrožoval
mu kamenem, pak motou, že prý mu posadíš
červeného kohouta na střechu?« Když-
matka namítala, že jest to všechno lež, že jest
to ovoce bezuzdné záště a že vůbec hoch pojmenování
červeného kohouta nezná, okřikl ji
četník, aby byla ticha, a vyptával se po stáří
otce i matky. Když stará matka obrátila se
proti rolníku, an vytýkal také, že prý hoch, když
jej týral, se proti němu obořil se slovy »mor-
die«, což prý jest trestné, poukázala matka se
smíchem, že pan Četník používá výraz »krucifix«,
to že by bylo také trestné; četník postavil
se hned do bojovné posice, jak může se opovážit
s ním tak mluviti? Když matka chlapce
odvětila: »Snad se nechcete se mnou prát?«
bral si hned rolníka za svědka, zdali ho viděl,
že by proti ní zvedl ruku? Po příznivé pro četníka
odpovědi, s poukazem, že jest půl desáté,
skončil četník svůj úřední výslech. Hoch, když
výslech byl skončen a páni se vzdálili, tázal se,
co prý jest to červený kohout? — Jest to malý
obrázek, jak daří se chudému člověku, když osud
jej zavěje do takové vesnice, kde vládne neob-
mezeně několik kmotříčků. Běda tomu, kdo má
jenom trochu sebevědomí; ten často musí sám
sebe se tázat, žije-li mezi lidmi anebo mezi barbary.
— Slasti chudých na venkově. Dne 30. září
dostavili se do obce Svinů synové Tomáš a
Vojtěch Hovorkovi a žádali obec, aby se ujmula
jejich nemocné matky, která jest 67 roků stará.
Žádali 10 kr. denně podpory, která nestačí ani
na slupky s brambor. Úvolovali se, že veškeré
ošetřování vezmou na sebe, ale obci zdálo se
býti 10 kr. denně mnoho a povedený pan starosta
navrhoval 2 zl. ročně! Tak jest postaráno