#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNI LISTY
#3
alto_textblock
#3
23. února 1904. Číslo 54.
#4
alto_textblock
#4
v tvář všem nepřátelům a škůdcům Slovanstva
plný víry a naděje ve vítězství naší pravdy
našeho slovanského práva nad veškerou jejich
zlobou.
»Marné vaše proti nám jsou vzteky,« za-
hřměl opět v neděli náš lid v naší Praze svým
utiskovatelům v duši, chovaje pevnou víru, že
Rusko vyjde nejen neoslabené, ale vítězné
z nynějšího zápasu svého, aby se mohlo po
zdatném odrazu nebezpečí mongolského opět
s novou křepkosti, s novými silami vrátiti
svému poslání v evropském světě slovanském.
Nedivíme se, že nepřátelé našeho národa
a všech Slovanů pro tuto velikou a vážnou
manifestaci pražskou pukají zlostí a zlořečí na
vládu, jak mohla dopustiti nám té demonstrace,
kterou prý jsme porušili neutralitu Rakouskal
Oh, ptali se oni po neutralitě Rakouska r. 1870
za války německo francouzské, když oslavovali
Sedan jakoby tam sami byli vyhráli? Toho se
ovšem tenkrát nenadáli, že 34 leta po Sedanu
dočkají se podobné odpovědi slovanské Prahy
#5
alto_textblock
#5
Delega ce.
Z Vídně, 22. února. (C. - B.)
Rozpočtový výbor zakouský rokoval o při
kázaných návrzích resolučních.
Vyřídil resoluci del. Dlužanského o svo
lávání venkovských dovolenců k bran
nému cvičení, vysloviv přání, by ve žních od 15
července do konce srpna venkované — mimo řemesl-
níky — nebyli povolávání k cvičení.
Mimo to příjata další resoluce téhož delegáta
o přídavcích vojenským duchovním, jit
bez své viny nemohou postoupili do VIII. třídy hod-
nostní.
V resolucích Kaisrově a Kliemannov
o náhradě cestovného záložním brancům
zeměbrancům usneseno po návrhu Pergeltově vypu-
stiti slovo »brancům« a postoupiti je vládě k blaho-
volnému uvážení.
O Kaisrově návrhu na podporován
rodin svolaných vojínů usneseno k Pergel
tovu návrhu vyzvati vládu, aby věc zevrubně vy
šetřila.
Resoluční návrh Kaisrův o předloze no
vého trestního zákona vojenského by
též přijat.
Přes resoluční návrh Deleganův o víně
pro voják y přešlo se k jednacímu pořadu, čímž
byla vyřízena také petice antialkoholická.
#6
alto_textblock
#6
V plné schůzi uherské delegace odb. che
Muller odpovéděl jmenem ministra zahraničných věc
na dotaz po zabezpečení svobody panamskéh
průplavu, až otázka ta bude na jednacím pořadu,
že bude nt mocnostech bliže interesovaných, aby
udělaly tu počin.
Odpověď vzata na vědomí tak jako další na
Ugronův dotaz po dunajských ústích.
Rozpočty ministerstva zahraničných věcí a spo-
lečného ministerstva přijaty ve 3. čtení, načež del
Ugron odůvodňoval svůj návrh na uložení dele-
gačních spisů do archivů poslanecké sněmovny
uherské.
Tento návrh dá se na program některé z pří
štích schůzí.
Dále rokovalo se o vojenském rozpočtu.
Ref. del. Münních podal o něm obšírnou
zprávu.
Del. Pap (liherální strana) bude hlasovati pro
rozpočet. Narážeje na rozpravy v rakouské delegaci
nepochopuje, proč by vojenské reformy musily vést
nezvratně k rozdvojení armády. Uvažoval o lichosti
takých vývodů a z řečí v rakouské delegaci proslo-
vených soudí, že občanský živel v politickém život
v Rakousku nepřeje Uhrám, kdežto blahovůle vo-
jenské správy uspokojuje Maďary a těší je. Konečni
přičiňoval řečník různé poznámky k výkladu mi
nistra vojenství v rakouské delegaci.
Del. hr. Wilezek (lid. str.) považaje vojenské re-
formy za oprávněny. Uhry nechtějí seslabovati zá-
klady vyrovnání, chtějí jen, aby platila parita, vy
rovnáním zaručená. K tomu přispějí nové reformy
jež nejsou na ujmu pohotovosti armády. Protestuje
však proti ustavičnému zvyšování vojenských břemen,
pročež také bude hlasovali proti rozpočtu.
Del. hr. Emerich Szecsenyi (vládní str.) soudí.
že nový vojenský program vládní strany je pouhým
přiznáním zahanbujícího fakta, že Uhry dosud ne-
bájily svých práv. Není pochyby, že pojem »uherské
vojsko« platí jen, pokud není na ujmu vojenské
jednotě, neboť hlavní zásadou v našich zákonech
jest jednota vojska a společenství obrany. Tomute
názoru holdovali velcí tvůrci vyrovnání a k ní mus
přilnouti strany, stojící na státoprávním základě.
protože obrana vyrovnání je vlasteneckou povinnosti
a zachování armádní jednoty zárukou prestiže
velmocenského posťavení říše. Rozklad velké armády
ve dvě menší ztenčil by velice cenu Rakouska
i Uherska a proto třeba v zájmu velmocenského po-
slavení říše přinášet oběti a rozvoj národní samo-
statnosti nesmí hnáti se do těch koncův, aby vo-
jenská jednota byla rušena. Arci musíme však
nalehati na splnění svých zákony zaručených ná-
rodních požadavkův a zvlášť duch ve vojště musí
se změniti. Rakouští důstojníci nesmějí považoval
Uhry za provincii a uberský národ za národní kmen
Lituje centralistické tendence rakouského parlamentu
i delegace jeho a soudí, že obě delegace sejíti by se
měly na dráze k dosažení společného cíle, protože
cíle obou parlamentů (rakouského i uherského) jsou
stejné, neboť je mnoho společných syazků a mnoho
společných zájmův obou částí říše. Žádáme na svých
rakouských kolezích jen, aby provedlo se, co bylo
způsobeno před 40 lety tak, jak bylo způsobeno
Dejte králi, co je královo, my jsme nikdy císaři ne-
odpírali, co je císařovo. (Hlučný souhlas.)
Del. Ladislav Okolicsanyi (ogronovec) považuje
program liberální strany za nedostalečný. Až do-
sáhne se národních vymožeností dostatečnou měrou
na základě vyrovnání z r. 1887, vzdá se svého zá-
sadního státoprávního postavení, neboť jedná se mu
pouze o blaho národa a ne o vílězství jeho strany.
Konstatuje však, že dosažené výsledky jsou velic
skrovny a proto není možná, aby obnovil se v Uhrách
pokoj a pořádek. Vždyť ani není ještě proveden
zákon z r. 1867. Se zákonem v ruce žádáme právo
náležité Uhrám jako státu národnímu. Odkazy mi-
nistra vojenství na armádní tradice svědčí zcela jasně.
že vojenská správa nemyslí to do opravdy s národními
snahami maďarskými. Armádní tradice nenabudou
nikde v Uhrách ohlasu. (Hr. Št. Keglevich volá
Oho!) Vojenská správa doposud Uhrám zcela nedů
věřuje. Řečník polemisuje s vývody ministra vo
jenství o nezbytnosti jednotné služební řeči. Není
spokojen se zamýšlenou vyučovací reformou. Likna-
vost v úpravě trestního řízení vojenského a v zále-
žitosti odznaků vzbuzuje domněnku, že v kruzích
armádní správy jeví se nedovolené vlivy. Nedůvěřuje
vojenské správě a proto bude hlasovati proti rozpočtu.
Příští schůze bude z ejtra.
#7
alto_textblock
#7
Politické zprávy domácí.
#8
alto_textblock
#8
V Praze, 20. února. (Náklad na nová
děla.) V mimořádném vojenském rozpočtu žádá
se pro letošek 15 millionů korun na nová děla.
V delegaci rakouské nebylo dosud sděleno, jaký
bude celkový náklad na opatření nových děl;
výborová zpráva uherské delegace podává však
již dosti přesná čísla, z nichž vysvílá, že nová
děla se vším příslušenstvím budou státi 165
millionů korun, koupě koní a potřeby pro muž-
stvo k obsluze nových děl 19 millionů korun,
celkem tedy 184 milliony korun a připočítá-li se
k tomu ještě povolený již náklad 38 millionů
na nově houfnice, shledá se, že nová děla bu-
dou rakousko-uherské poplatníky státi nejméně
222 milliony korun. Pravíme nejméně, po-
něvadž při výrobě nových děl vyskytnou se asi
další výdaje, dosud nepředvídané. Výroba nových
#9
alto_textblock
#9
děl s příslušenstvím má býti dle zprávy uherské
delegace ukončena za tři až čtyři roky. Do roz-
počtu vzaty následující »příbližné« položky:
12.800.000.—
Dělové hlavně s příslušenstvím . . K
lafetty . .
28.000.000.—
. . . . . .
2,800.000.—
ostatní výprava děl . . . . . .
46.600.000.—
různé povozy . . . . . . . .
11.220.000.—
postroje koňské . . . . . . . .
2.430.000.—
potřeby jízdecké . . . . . . .
35000.—
stavba batterií . . . . . . . .
náboje.
54.414.000.—
. . . . . .
2,500.000.—
schránky na náboje atd. . . . .
jiné potřeby kovové a kožené . .
1,000.000.—
3,200.000.—
dovozné . . . . . . . . . .»
#10
alto_textblock
#10
ženou bezpečnost země provedení záměrů svých
Kruhy ty ukazují k tomu, že když Španělsko
nedovedlo před málo lety s tehdejším loďstvem
svým, zatím zničeným, čeliti nevojenskému tehdy
státu Unii, že dnes při zkrachovaném vojenství
svém a při minimálním loďstvu svém nemůže
opravdově nijak pomýšleti na účast v zá
pletkách zahraničných.
#11
alto_textblock
#11
Bolestná »důvěra« mezi spojenci.
Četnietvo italské zatklo v Trevisu poblíže
hranice rakouské dvě osoby, které domněle foto
grafovaly strategická místa při jezeře Gardském
Do Říma telegráfováno, že jsou to dva důstoj
níci rakouského praporu mysliveckého, jenž lež
v Rivě posádkou. Později ukázalo se ale, že
jsou to lázeňšti hoslé z Rivy, a to jeden příruě
obchodu z Vídně a druhý jakýsi host z Budy
šína. Byli také prý na svobodu propuštěni.
#12
alto_textblock
#12
Celkem. . . » 165,000.000.—
#13
alto_textblock
#13
k tomu sluší dodati
nákup koní . . . . . . . . .
4.851.000 —
nové obleky a výzbroj pro mužstvo
3.,491.000.—
1,052.000.—
postele pro mužstvo
. . . .
1.422.000.—
opatření ruční střelné zbraně s náboji
poboční zbraně
1,527.000.—
. . .
jiné výlohy (nové stavby atd.) . .
6,654 000.—
Celkem . . » 19,000.000.—
a s hořejším součlem dohromady . K 184,000.000.—
V Praze, 20. února. (Přípravy k no-
vému sněmování uherskému.) Oppo-
siční listy uherské šíří zprávu, že hr. Tisz
hned po skončení delegačních prací podáv
uherské sněmovně návrh na zostření jednacího
řádu a sice ve způsobě pouhého návrhu k jed-
nacímu pořadu, o němž smějí mluviti jen čtyř
řečníci. Vládní »N. P. Journ.« prohlašuje sdě
lení opposičních listů v této formě za nesprávné.
Správné jest prý, že hr. Tisza, jak oznámil již
před delegacemi, učiní opatření, aby znemožnil
další obstrukci. »V té věci — píše peštský
list — netřeba nijakých domněnek, neboť jest
jisto, že majorita, bude-li obstrukce i dále ma-
řiti parlamentní práce, užije vší energie, aby
takové řádění překazila. Vláda má již hotový
plán, jejž provede; podrobnosti tohoto plánu
jsou prozatím tajemství vlády, která však sděli
v čas liberální straně, co zamýšlí podniknouti,
poněvadž hodlá obstrukci potírati jen a doroz-
uměním a za účinné pomoci celé liberální
strany.« Podrobnosti vládního plánu budou tedy
uvedeny v známost teprve na sklonku delegač-
ních prací.
Z Pešti, 22. února. (Ministersí ká
rada.) Včera konala se ministerská rada, jež
se sešla dopoledne a s krátkou přestávkou
trvala až do pozdních hodin odpoledních. Jed-
nalo se o návrzích, které budou podány
poslanecké sněmovně v prvé schůzi po delega-
cích, bezpochyby příšti pondělí. Mimo jiné bude
podána též předloha, týkající se reformy vojen-
ského trestního řádu.
Ze Lvova, 22. února. (Projev ru-
ských akademiků.) Ruští akademikové-
sdružení ve spolku »Drug«, zaslali petrohrad,
ským universitním posluchačům projev sympatií
s přáním všelikého zdaru ruských zbraní ve
válce rusko japonské. Jest to odpověď na blaho-
přání, zaslané všepolskými skademiky japon-
skému vyslanci ve Vidni.
#15
alto_textblock
#15
Göbre přijat na milost.
Bývalý poslanec Pavel Göbre, jenž byl ocit
se následkem známých události na drážďanském
sjezdu socialistickém ve sporu s vedením strany
a proto mandátu se dobrovolně zřekl, má být
kandidován nyní ve 22. volebním okrese saském
na mandát uprázdněný úmrtím poslance Ro
#16
alto_textblock
#16
senova.
#17
alto_textblock
#17
Poslanec Václav Hrubý o situaci.
#18
alto_textblock
#18
Z Opavy, 22. února.
(Původní zpráva „Nár. Listů“o
V politickém spolku pro Slezsko mluvil včera
posl. Václav Hrubý o politické situaci. Pravil: Ny-
nější neutěšený stav státu a monarchie týká se také
našich českých srdcí, poněvadž máme velký interes
na existenci a rozkvětu národnostního státu rakou-
ského. Právě proto snad přítel i nepřítel žádá od nás-
abychom se vydali na milost a nemilost Bylo by všal
poslouženo tím zájmům státu? Poslouženo bylo by
jen německým choutkám panovačným. Byl by to nový
triumf německé levice a myšlénky obstrukční vůbec-
Jest věru neuvěřitelno, že u nás nepostihuje se ne
konečný rozdíl mezi německou a nynější českou ob-
strukcí a že se rozdil ten neuznává. Proto není zby-
tečno zas a zas připomínati to, zvláště z té příčinyi
že německá publicistika stále o tom rozšiřuje klam.
Motiv a účel německé obstrukce — to jest faktum hi-
storické — byl strannický egoism a nadvláda. Jazy-
kové výnosy byly jen vítanou rouškou a záminkou.
Nechtěla-li státní autorita čeliti Němcům, musí tak
činiti česká delegace a to nejen v zájmu vlastním,
nýbrž — jakkoli zní to paradoxně — v zájmu jiných
národů a státu sama, nehoť vítězné německá obstrukce
stala se principem, stala se nebezpečným vzorem,
stala se ustavičnou brzdou pro jiné strany a národy
a celý státní vývoj. Česká obstrukce jest tedy dílem
nezbytným, jest prostředkem, aby obstrukce byla zasa-
žena na kořeni a na zdroji a odklizením jejím, aby
uklizeny byly zároveň důsledky obstrukční myšlénky
samy. Česká obstrukce, abych užil porovnání, byla
šachem proti německé obstrukci, jest šachem proli
vítěznému postupu jejímu, neboť německá obstrukce
žije na sněmě království českého a kdyby Čechové.
jak dr. Körber ve svém listě k zemskému výboru krá-
lovství českého si přeje, svolili k posunutí své dobré
posice na politické šachovnici, zlratili by partii. Vy-
hrála by ji — nikoliv vláda, nikoliv politické strany
— nýbrž obstrukční myšlénka. Byl by to imposanlní
úspěch německé obstrukce. Podobně bylo by, kdyby
česká obstrukce byla zdolána. Nikoliv zdoláním ob-
strukce naší může býli přivoděno uzdravení, nýbrž
překonáním principu obstrukčního, dráždidla obstruk-
čního. Prostředkem k tomu jest restitutio in integrum
zahájením nové partie, které by však bylo možné
jen tenkráte, kdyby Němci na levici vydali šachovní
figurky, obstrukcí ukořistěné. Česká obstrukce jest tedy
politickou nezbytností a jest svým etickým účelem
v základech různá od německé. Z toho samozřejmě
plyne, že čeští poslanci nemohou opustiti svou posici.
dokud nebudou zjednány předpoklady mnou vzpome-
nuté. Podmínky ty zjednali mohou Němci transakeí
s Čechy. Jim náleží iniciativa, aneb vládě. K tomu
však jest nyní naděje poskrovnu. Vzpomenutý list
dra. Körbra jest přímo výzvou k Němcům, aby ne-
povolili. Jest zajisté jedním z nejnešťastnějších aktů
dra. Körbra, jehož následky se dostaví. Českým stra-
nám, zvláště pak velkostatku jest vržena rukavicea
velkostatek ji zdvihne. Nastává tedy boj rozhodný.
Jsme k němu připravení a vyzbrojeni, jako kdy-
koliv jindy, zajistě však také ochotni ]“ poctivému
vyrovnání a poctivému smíru. Situnce jest nyní ta-
ková, že říšská rada, která sejde se počátkem března.
po několika dnech opět se rozejde, aby snad byla
rozpuštěna. Potom nové volby, nebo absolutismus,
onen absolutism, jehož počátek (Solferino, Králové
Hradec) vždy provázen byl neštěstím a státním ban-
krotem a jchož zřízení mohlo by býli tedy osud-
ným, poněvadž vniterní i vnější poměry jsou mnohem
nepříznivější nežli jindy. Stát má býti raději zničen,
poněvadž nemá se státi národu českému po právu
a poněvadž několik vzporných hrdel advokátskýcha
úřadnických nechce se znehodnotiti inferiorním če-
ským idiomem, (Hlučný souhlas.
Po řeči této, již shromáděné členstvo se souhlasem
přijalo, schválena byla tato resoluce:
„Poněvadž národní poměry českého lidu ve
Slezsku k lepšímu se nemění, naopak stálos
horší, ana jazyková rovnoprávnost se neprovádí,
spíše ve všech oborech správy dosazují se do če-
ských krajů úřadníci jazyka českého neznalí, české
školy za úřadního spolupůsobení stále chvatem
mění se v německé a snahy německých výbojných
institucí nabývají vřelé officiosní podpory, žádáme
českou delegaci na radě říšské, aby vládu dra-
Körbra napořád vytrvale všemi piostředky houžev-
natě potírala.“
#19
alto_textblock
#19
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 22. února.
#20
alto_textblock
#20
Nervosa Vilčma II.
Pařížské »Patrii« sděluje se z Londýna
Sem došly velmi nepříznivé zprávy o zdran
císaře německého. Jest ve stavu kraj.
ního nervosního rozechvění, jež
může u něho vzbuditi každé
chvíle politické činy nejvážněj
šího dosahu. Tři úmysly stále vzněcují
teď ducha jeho: zalíbiti se Rusku, sesl a bit
tak allianci franko-ruskou a dosíci
na východě pro Německo zcela volné ruky.
S jiné strany se sděluje, že Vilém II. co
nevidět nastoupí cestu na zotavenou na slunný
jih, jež v lednu byla odložena a že pobude
nějaký čas na Maltě (?) a na Sicilii. Jachta
»Hohenzollern« odpluje za tím účelem prý již
v nejbližších dnech do Středozemního moře,
kdež přijme v některém příslavu Viléma II. na
palubu svou.
#21
alto_textblock
#21
Zbrojení Siamu proti Francil.
Do Annamu v Západní Indii, kterýž — jak
známo — Francie před léty již si osvojila, aby
tak kryla pozadí svého Tonkina, došly zprávy
z hranice siamské, že vláda siamská sou-
střeďuje vojsko u Non-Kaye, města ležícího
na Mekongu. Osm tisíc vojska pravidelného
i dělostřelectva již tam táboří. Francouzské
úřady vojenské uvedeny jsou tím v nemilé roze-
chvění a jeden prapor vojenský, doplněný na
míru válečnou, byl poslán již na Mekong, aby
posílil cizineckou legii na této části pomezí, jez
dosud bylo skorem úplně nechráněno. Soustře-
ďování vojska siamského v místech těch jes
tím povážlivější, že od Non-Kaye vojsko siamské
mohlo by táhnouti přímo na hlavní město An-
namu, aniž by se za nynějších poměrů setkalo
na cestě nežli jen s rozptýlenými strážemi fran-
couzskými a to velmi slabými. Není pochyby,
že i toto zbrojení Siamu jest dílem piklův an-
glických. Angličané, jichž indická država po
zabrání Birmy přímo na Siam sousedí, používají
tohoto státu, s nímž Francie teprve tyto dny
uzavřela jakýsi modus vívendi, znovu za berana,
aby upoutali k západní hranici Annamu mnoho
vojska francouzského, by Francie nemohla ho
použíti na severní hranici annamské a tonkinskě
k nátlaku oproti Číně, totiž kdyby této se za-
chtělo spojence francouzského, Rusko, ohrožo-
vati ve spolku s Japonskem.
#22
alto_textblock
#22
Ke zbrojení Spanělska.
K obšírným zprávám včerejšího odpoledníku
našeho o zbrojení španělském a na vzrušení
způsobeném tím v občanstvu tamním, podáváme
ještě některé podrobnosti: V neděli zasedala
ministerská rada v Madridě po pět hodin. Mi-
nistři prohlásili velmi rozhodně, že panika bur
sovní jest bezdůvodna. V pravdě počaly pohyby
vojska ale již v sobotu. Ministr vojenství zapři-
sahal zpravodaje, by neoznamovali žádných po
drobností. Tisk žádá, aby vláda konečně pově-
děla pravdu o účeli zbrojení. Republikání uve-
řejnili manifest, v němž protestují proti diktátor-
skému počínání si vlády. V těchto kruzích,
jakož i v kruzích liberálních soudí napořád, že
vláda provádí zbrojení v míře tak rozsáhlé jen
k vůli vnitřním nesnázím, aby totiž vzbudila
mínění, že vlasti hrozí nebezpečí z venči, a aby
pod heslem nutné nyní svornosti přiměla revo-
luční strany, by zanechaly z ohledu na ohro-
#23
alto_textblock
#23
Denní zprávy.
#24
alto_textblock
#24
— Výsledek volby říšského poslance na
Hradecku zavdal časopisům podnět k úvahám,
jež sice na vzájem si odporují a mnohé nespráv-
nosti v sobě zahrnují, zejmena pokud se týče
názorů o síle a zdatnosti jednotlivých politických
stran tohoto volebního obvodu, nicméně všechny
shodují se v tom, že počet hlasů pro hraběte
Sternberga odevzdaných nesvědčí právě o poli-
tické prozíravosti voličstva, naopak jest velice
zarmucujícím zjevem, který vzhledem k přištím
volebním kampaním naplniti musí každého uvě-
domělého Čecha důvodnými obavami před ná-
sledky nebezpečných agitačních rejdů, v nichž
zalíbilo se hr. Sternbergovi. Také nepatrný počel
hlasů, odevzdaných pro kandidáta národní strany
svobodomyslné, rozmanitým způsobem se ko-
mentuje. Praví se zejmena, že vedení volebních
záležitostí svobodomyslné strany porážku zavi-
#25
alto_textblock
#25
nilo, a sice nejenom v tomto okrese, nýbrž i ve
skupině obcí venkovských na Německobrodsku
kde agrárnímu kandidátu usnadněno bylo vítěz-
ství také tím, že tu strana svobodomyslná svou
kandidaturu vůbec ani neprohlásila. Svobodo-
myslné voličstvo zaslalo nám v té příčině projev
na němž usneslo se v den volby po odevzdání
hlasův kandidátu strany agrární. Nemůžeme, než
přisvědčiti, že výtky a stesky tohoto způsobu
skutečně jsou oprávněny. Byly tlumočeny s plným
důrazem již před hradeckou volbou na kompe-
tentních místech a zajisté budou podnětem akce
která má za úkol domáhati se pronikavých změn
u vedení volebních záležitostí naší strany. Tolik
prozatím. — O nejnovějším volebním manévru
hr. Sternberga, který nevzdal se naděje, že do-
stane se mu mandátu při volbě užší, sděluje se
nám z Hradce Králové: V sobotu 20. t. m.
konal hrabě Sternberg důvěrnou sehůzi se
svým štábem, na které další postup pro užš
volbu byl stanoven. Výsledek porady byl vyzra-
zen a zní takto: Protože nelze doufati, že by
dosáhl hrabě nadpoloviční většiny z počtu voličů
oprávněných k volbě, to jest z počtu spojených
hlasů, jež byly soustředěny na posl. Srdín-
kovi a dru. Hajnovi, má na oko hráti hrabě
Sternberg poraženého a veřejně z bojiště
ustoupiti. Očekává, že na protivné straně na-
stane ochabnutí práce a voliči Hajnovi že v tétc
klamné situaci volby se zdrží, a tak on svým
dosavadními hlasy zvítězí. Vzhledem k tomuto
volebnímu manévru upozorňují se příslušné
kruhy na tuto okolnost. Povinnostikaždé-
ho uvědomělého voliče za daných
okolností jest, dostavitise k volbě
dne 26. t. m. a voliti nyni kandidáta spo-
jených národních stran, p. Hynka Srdínko,
rolníka ze Svobodných Dvorů.
— Zajímavé připomenutí. Ve své troufalé
a vyzývavé odpovědi na žádost zemského vý
boru království českého, aby svolán byl opětně
sněm království českého, odpověděl jak známo
dr. Körber zcela jako plnomocník
Němeů, že by to bylo bezúčelné, dokud
trvati bude obstrukce na řišské radě. Němci že
dříve neupustí od své taktiky v Praze, doku
Čechové ve Vídni nerozmyslí se jinak. Což
kdybychom dra. Körbra chytiti chtěli za slovo ? Což
neví pán ten nic o tom, čím naplněny jsou dnes
všechny všeněmecké a nationální listy? A tyto
strany tvrdí dnes na českém sněmu muziku a nikoli
strana liberální. Chce-li tedy dr. Körber již
hráti úkol německého zástupce, nechť si lépe
všímá svých klientů a jejich hlasů. Ti připomí-
naji mu velmi energicky, tak že se věc nemá
jak ji ráčí ličiti. Pouhým odstavením české ob-
strukce ve vídeňské sněmovně že se německá
obstrukce na Sněmovním náměstí v Praze od-
kliditi nedá. Němci žádají o něco víc, než o to.
Dokud nebude provedeno národ-
nostní rozdělení okresů, dokud
nebude provedena změna zem-
ského volebního řádu pro sněm
království českého tak, a by
Němei beze vší české »milo s tie,
v zemském výboru, v banká ch,
v zemských ústavech, v komisích
atd. nabyli zastoupení, jaké jim
dle jejich významu a zvláště dle
jejich poplatnosti přísluší, dotud
prý od obstrukce neupustí. Nu, c
tomu říká pan dr. Körber? Aneb byl, jakse
obecně za to má, s Némci skutečně srozuměn.
když provedli svůj kousek? Pak mu neřekl
všechno. To by ale tak scházelo, abychomse
my v nynějším zápasu k vůli krásným očím
páně Körbrovým zbavili nejvydatnějšího trumfa.
neučiníme to ani k vůli mnohem hezčím očím
pana barona Parishe.
— Nedělní manifeslace zlaté zlovanské
Prahy pro národ ruský nedoznala u veškerého
pražského tisku bez výjimky onoho nadšeného
uznání, jakého v celku i v některých podrob-
nostech zasluhovala jako projev účastenství slo-
vanské duše české velkému bratrskému kmeni.
napadenému ve své klidné, ohromné kulturní
práci na východě piráty vyzbrojenými, vycviče-
nými, najatými a vedenými úhlavním nepřítelem
světové budoucnosti Slovanstva. Rozumi se, že
v první řadě to byly listy německé, jimž žluč
zalila oči, a kteréž mimo to rozpáleny pro srážku
manifestantů s buršáky na Příkopě před něme-
ckým domem, spustily povědomý vodopád splašků
německé kultury na obyvatelsívo pražské a na
jeho manifestaci pro věc mu drahou, ano svatou
Není jiné pomoci, domácí právo v Praze náleží
Čechům a zvláště ve velikých momentech, kdy
vrchu nabude strázeň duše davu, nedá si toto
právo nijak zkracovati. Možno sice ztrpěli po
celou řadu neděl maškarádu buršáckého bumlu
na Příkopě klidně a bez přílišných emocí za
českými zády provozovanou, ale i tato trpělivost
našla své meze za mimořádných okolností, jak
se v neděli ukázalo. Jaká to ostatně pošetilost
od studujících jinochů německých, naraziti si
barevné čapky na hlavy a trčeti jimi proti davu,
rozohněnému dojmy na Velkém náměstí staro-
městském právě zažitými a nakvašenému ulič-
nictvím několika také českých zrůdných nedo-
chůdčat a mrzáků smýšlení! Praví-li »Bohemie«,
že měla c. k. policie Příkopy uzavřít v den
ruské manifestace a že nenčinivši to, dopustila
se taklické chyby, jest nekonečně větší chybou,
že opičí divadlo německých kulérů nebylo aspon
pro tuto neděli české manifestnce vůbec zaká-
záno. Vinu ať ostatně hledá »Bohemia« u velko-
hubého svého kollegy z Jindřišské ulice, kterýž
na celý předchozl čas neostýchal se uprostřed
českého obyvatelstva Prahy, rozechvěného prv-
ními zprávami o úspěchu japonských zbraní,
přinášeti oslavné články pro Japonsko a tropiti
si posměch z Ruska. Německé listy chtějí uči-
niti z nedělní manifestace pro Rusko a jeho
válečné štéstí hnedle výhradní demonstraci proti
Němcům, ačkoli poznamenání buršáků Na při-
kopě stalo se vlastně jenom náhodou a pakliže
nikoli náhodou, tedy jenom vyzývavostí
drzých mladíků, útočících již pouhým
svým provokativním zjevem, dvojnásob uráž-
livým v rozpoložení mysli, v jakém se lid v ne-
děli nacházel. Hořekování německého tisku jest
naprosto nemístné, neboť mezi »obětmi«, kteréž
budou na neděli jistý čas pamatovat, nacházejí
se větším počtem také studenti — »češti«, aneb
aspoň česky mluvící posluchači vysokých škol
českých, realisté a sociální demokraté, theore-
tičtí anarchisté atp., neměly tedy projevy ná-
rodních manifestantů proti opposici dokonce
žádné jednostranné nacionální tendence. Kdežto
realistický denník obmezil se pouze na naivní
#26
alto_textblock
#26
poznámku, že »slušní lidé dovedou projeviti
sympatie i odpor důstojně« a nikoli poličky,
zuří sociálně-demokratický denník až za meze
veškeré příčetnosti. Rány jsou politování hodny
nejen se stanoviska »slušnosti projevu sympatií
a antipatíí«, ale především se stanoviska toho.
kdo je přijímá. Z těžka lze však i nejrozšaf-
nějším zahrnouti v tuto soustrast ojedinělé — řek-
něme — zpozdilce, kteří proti tisícům, jdoucím
na moleben do ruské církve za Rus a cara,
postaví se voláním »Hanba carovi ! Zmar Rusům,
zdar Japoncům!« zrovna sboru obecních starších
ve tvář v moment nejslavnější. Ti si pro poličky
přímo příšli, a určitě věděli, že něco obdrží za
své falešně pochopené hrdinství a jestliže nikdo
z nich neodnese nějaké politování hodně ná-
sledky, není možno říci, že by jich nebyli za-
sloužili. Kdyby se tak někdo postavil proti mani-
festačnímu nějakému průvodu sociálně-demokra-
tickému, řekněme na prvního května, a provolával
hanbu dělnickému svátku, zdaž by vyvázl živ
z rukou sociálně-demokratických? Jak umí so-
ciální demokracie etíti svobodu přesvědčení, uká-
zala rozbíjením schůzi národního dělnictvaa
svými surovostmi proti každému protivníku, jakož
ultima ratio, jímž nepohodlným nepřátelům hrozí,
jest vždy výprask. Protož, nadává-li sociálné-
demokratický denník budiž, ale brekot je odporný
i tomu, kdo v brachialním násilí nespatřuje
zrovna výkvět lidskosti.
— Hraběti Sternborgovi se ztratilo 1000
dragounů. Hrabě Sternberg, jenž svoje ví-
tězství považoval již v první volbě za jisté, když
docházely volební výsledky pro něho méně pří-
znivě, rozčilen pobíhal po restauraci Grand-
hotelu v Hradci Králové a svému překva-
pení ulehčil si touto větou: „To pre mne je
unbegreiflich, kam se mně podělo
ten tisíc man“. Počítal tedy, že dostane o
1000 hlasů více a tu máš, 1000 dragounů s
mu ztratilo.
— Kluby občanské. Členská schůze Ob-
čanského klubu v Karlíně koná se
v úterý dne 23. února o 8. hod. večer v ho-
stinci p. A. Kazdy v Karlině.
— Z Kolína. (Odbor Zemské jednoty sou-
kromých úřadníků v král. českém v Kolíně) pro-
jednávaje na valné své hromadě dne 21. t. m.
konané záležitost o zavedení zemské daně ze
služného, která jedině stav soukromého úřad-
nietva, jako živel národohospodářsky slabý sti-
hnouti má, protestuje co nejdůrazněji v resoluci
zemskému výboru podané proti takovýmto sna-
hám, posmívajícím se přímo moderním zásadám
sociální spravedlnosti a žádá, aby zemský výbor
návrh tento odmítl a sněmu ani nepředklá dal.
— Vyzvání ke všeobecné sbírce na stavbu
Národního divadla v Brně činí se dnes k obe-
censtvu provoláním na všech nárožích vyvěše-
ným. Sbírka měla býti po dohodě s výborem
Ústřední Matice školské a Družstvem národniho
divadla v Brně vykonána již před rokem, avšak
z různých důvodů byla odložena na jaro letos-
ního roku a děje se za souhlasu nejen téch,
kdož jsou pod provoláním spolu podepsáni, ale
také po dohodé s výborem Ústřední Matice
školské. Jak Družstvo národního divadla v Brně,
tak výbor matiční jsou přesvědčeni, že vlaste-
necké obecenstvo najde již způsob, kterak po-
třebám jak školství matičního, tak kulturním
potřebám Čechů brněnských vyhověti, aniž by
jeden nebo druhý účel při tom musil býti za-
nedbáván.
#27
alto_textblock
#27
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva
v Klatovech zvolený tamní advokát dr. Karel Ho-
staš byl od císaře polvrzen. — Pan MUDr. Bedřich
Honzák, býv. assistent a I. sekundář chirurgické
kliníky prof. Maydla, redaktor »Časopisu lékařů če-
ských«, důvěrný lékař chirurg Úrazové pojišťovay
dělnické pro království české, přesídlil do Štěpánské
ulice č. 40 (Dvorní pivovar), kde provozuje odbornou
praxi chirurgickou, operativní a orlhopaedickou.
— Úmzti. Dne 21. t. m. zemřel v Praze nejstarší
měšťan jílovský pan Fr. Bayer u věku 85 let.
Mrtvola bude 28. t. m. do Jilového převezena a na
tamním hřbitově do rodinné hrobky uložena. — Dne
21. t. m. zemřela v Praze zánětem mozkových blan
ve věku 43/4 roku Burčínka Slavíkova, jediné
dítko pana pošt. oficiála Otty Slavíka. Pohřeb bude
dnes o 31/2 hod. odpol. z domu č. 41 n. na Vyše-
hradské třídě na hřbitov vyšehradský. — V Roudnici
zemřela v pondělí paní Amalie Procházková,
rodem Püchlerova, vdova po vrchním kontro-
loru, u věku 87 let. Pohřeb konati se bude zejtra
o půl 3. hodině odpol. z domu smutku na Poděbra-
dově náměstí.
— Ze zemského výboru král. českého. Ve schůzi
dne 17. února konané za předsednictví nejv. maršálka
Jiřího knížete Lobkovice jmenování byli: p. Ant. Ka-
lina, zem. poslanec, zástupcem zem. výboru ve výboru
pokračovací školy kupecké v Blatné, p. Jos. Pilnáček
v Hradci Králové zástupcem v kuratoriu obchodní
akademie: Arnošt Marschner def. správním úřadníkem
vš. veř. nemocnice ve Cvikově a p. MUDr. Ot. Kubát
prvním a p. MUDr. Jos. Lexa druhým sekundářem
vš. veř. nemocníce v Ml. Boleslavi. Zemské školní
radě sdělí se souhlas: se zřízením měšť. školy pro
chlapce v Týništi, s rozdělením měšť. školy dívčí na
Smíchově na 2 školy, s vyškolením obce Ruska ze
šk. obce Pouchova a se zřízením jedné zatímní po-
bočky při obecné škole v Černovicích a třetí zal. po-
bočky při obec. škole dívči v Klatovech. Souhlas ode-
přen s proměněním školní exposilury ve Věvrově v sa-
mostatnou obecnou školu se současným vyškolením
této obce ze šk. obce Křakova.
— Volba okresního starosty na Žižkově. Členové
okresního zastupitelstva v Žižkově svoláni byli na
včerejší odpoledne do schůze, jejíž hlavním bodem
byla volba okresního starosty na místo odstoupivšího
starosty p. Zdárského. Schůzi řídil náměstek starosty
p. G. Žák a přítomno bylo 33 členů. Po přečtení zá-
konitých uslanovení a poznámkách pp. Šmídla, Ná-
pravníka, Jelínka, Bursíka a Veitra přikročeno k volbě
Z odevzdaných 33 lístků znělo 18 na jméno p. MUDra
Frant. Kotýnka a 15 na jméno p. Rudolía Baroubka.
Jest tedy zvolen okresním starostou p. dr. Kotýnek,
který za projevenou důvěru vyslovil díky a v případě
potvrzení v tomto úřadě slíbil zastávati jej tak, aby
získal důvěry i těch, kteří ho nevolili. (Pan dr. Ko-
týnek narodil se r. 1863 v Hulicích okresu královi-
ckého. Střední školu navštěvoval v Chrudimi, vysoké
školy v Praze, kde byl v r. 1889 na doktora ve-
škerého lékařství povýšen. Od r. 1890 provozuje lé-
kařskou praxi v Žižkově, kde byl r. 1898 zvolen měst-
ským lékařem. Jest čelným funkcionářem četných
místních spolků národních a řadu lel důvěrníkem Nár.
sírany svobodomyslné za město Žižkov.) — Do télo
schůze zastupitelstva dostavili se noví členové za
město Žižkov pp. dr. Truhtář a J. Nápravník. — Do
komise k prozkoumání účtů okresních za rok 1903
zvoleni pp. dr. Truhlář, Bucháček, stav. Lupíšeka
stav. Kurz.
— Z obci přodměstských. Obccní zastupitelstvo
v Karlině bude míti sezení v místnostech radnice
v pátek dne 26. února 1904 po 3. hodině odpoledne.
Ve schůzi městské rady karlínské dne 18. t. m. phijala
byla nabídka p. Jos. Popela na koupí parecll za 2.a
3. blok III. pozemků invalidních za 130 K za 1 čtv.
sáh a schválen připojený náčriek stavební. Úsneseno
podati pelici sněmu, aby domáhal se vydání zákona,
dle kterého by země a stát přispívali obcím městským
k uhražení chudinských nákladů vzniklých novým
zákonem domovským a s díky přijaty infekční nemoc-
nici věnované chirurgické nástroje a operační stůl
z pozůstalosti p. MUDra. Jos. Bulovy. = Ve schůzích