#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNI LISTY
#3
alto_textblock
#3
22. února 1904. Císlo 54.
#4
alto_textblock
#4
z Král. Vinohradů, Klicperova ulice č. 25. Při
výslechu hrál ten ubožák velmi trapnou roli. Vy-
mlouval se, že prý to řekl jen šeptem a div se
při tom nerozplakal. Koncipista pan Präda, který
Skálu před dalším trýzněním zástupu zachránil,
při tom upadl, neboť mu někdo nastrčil hůl.
Později byl ještě jeden právník zatčen, po-
něvadž učinil protiruské projevy a tím zástup
obecenstva podněcoval. Než přišla stráž, byl
prostořeký právník důkladně sbit.
Odpoledne byli všichni zatčení na staroměst-
ském policejním komisařství podrobeni výslechu
vrchním komisařem panem Plochem a pak pro-
puštěni na svobodu. Před tím již stoupenci jieh
přišli policejního ředitele prosit za propuštění za-
tčených. Očekávali je před vraty budovy policej-
ního ředitelství a když je uvítali, hojivý balsám
útěchy jim dali na zpolíčkované obličeje a modři-
nami posetá záda.
Mezitím projevy pouliční nabyly v Praze
velkých rozměrů.
Za několik minut po 12. hodině polední
sbor pěvců na kruchtě Mikulášského kostela
zapěl carskou hymnu »Bože carja chraní !«a
tím slavnostní bohoslužby za zdar vítězství ru-
ských zbraní ve válce japonské byly skončeny
Hlavní dvéře chrámu se otevřely a lid nadšený
za zpěvu písní »Hej Slované !« a »Kde domov
můj?« vycházel na náměstí, kde bylo shromáž-
děno ohromné množství obecenstva. Kněžím
pravoslavným uspořádány vřelé ovace a za stá-
lého hromovému dunění podobného provolávání
sympatií ruskému lidu u carovi nekonečný dav
ubíral se kolem staroměstské radnice.
Před vestibulem radnice, kde byli shro-
máždění členové representace obce, zástup se
zastavíl, nové projevy nadšení pro Rusko učmil
a pak za zpěvu národních písní nastoupil po-
chod Melantrichovou ulicí, přes Můstek a Ovoe-
nou ulicí do Ferdinandovi třídy, kde zastavil
před domem vedle Choděrů, kde se nalezají
úřadovny francouzského konsulátu.
Mnoho tisíc účastníků čítající zástup obnažil
hlavy, zapěl »Hej Slované!« a provolal více-
kráte slávu a na zdar Francii, jako přítelkyní
ruského národa.
Na daný povel zjednáno ticho a jeden
z vůdců pravil: »Projev končíme důstojně tak,
jak důstojně začal. Před znakem republiky
francouzské voláme: Zdar vítězství slovanského
lidu, zdar vítězství ruského lidu! Na zdar !«
Projev tento provázen bouřlivým provoláváním,
načež za zpěvu národních písní měl nastat
rozchod, když v tom dán povel: k radniei
Současně zakročila policejní stráž za veden
vrehn. komisaře p. Fahouna. Policisté učinili
kordon a zástup rozdvojilí. Za volání »hanba!«
postupoval jeden oddíl zástupu lidu směrem
k Perštýnu a druhý na Příkop.
Prvý oddíl dostal se na Staroměstské ná-
městí před radnici, kde učinil ovace represen-
taci obecní za to, že zúčastnila se bohoslužeb
za vitězství ruských zbraní. Po opětných mani-
festacích ruskému národu nastal rozehod.
Méně klidnějším byl pochod druhého od-
dílu zástupu. Na příkopě včera dopoledne byl
opět uspořádán buršácký buml, ještě ve větší
míře než jindy, jen aby buršáci dokázali, že
ani policejní ředitel ani místodržitel, ba ani
obecní representace nemůže tuto provokativní
promenadu zakázati. O několik minut konal se
buml kratčeji, snad proto, že došly zprávy o
velkém shromáždění lidu na Staroměstském ná-
městí. Buršáci táhli z bumlu do německého ka-
sína, odkudž jednotlivě se rozcházeli. Jeden ta-
kový oddil a sice pět členů buršáckého spolku
»Ostmark«, z nichž tři měli barevné čapky, se-
šel se se zástupem českého lidu, národní písně
prozpěvujícího, Na příkopě, »U Špinků«. Jak-
mile barevné čapky zpozorovány, zvoláno: »To
je provokace!« a už čapky zmizely pod četnými
ranami. Buršáci ukryli se pak v průjezdu »Vi-
deňské kavárny«.
Při tom zatčen sťavbyvedoucí p. Karel
Štěpán z Táborské ulice č. 44, na nějž uvaleno
podezření, že jednoho z buršáků udeřil hol.
Za zpěvu písní zástup postupoval po Příkopě
zastavil před kasínem, v jehož průjezdě byli
seskupeni buršáci v barevných čapkách. Po ně-
kolika 3tuleích buršáci utekli do kasína, vrata
zavřena a policisty střežena. Několikráte chtěl
buršáci z kasína odejíti — najednou měli chvat.
jindy popljejí tam daleko do odpoledne — ale
sotva že učinili několik kroků, zahnáni byli na-
zpět do kasína. »Marš do boudy!« voláno př
tom za bouřlivého souhlasu. Na to zástup ubíral
se k Prašné bráně, kde nastal rozehod.
O těchto pouličních projevech správcové
komisařství a velitelé stráží učinili obsáhlá
sdělení policejnímu řediteli, odkudž referováno
o něm místodržitelství.
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy zahraničné.
#6
alto_textblock
#6
Nevlastní bratr Viléma II.
Německý soud říšský v Lipsku zamítl od-
volání redaktorů »Leipz. Volkszlg.« Luettichaa
redaktora »Altenb. Zigu.« Hellmanna, kteří sou-
dem v Lipsku v říjnu m. r. odsouzeni byli pro
otištění noticky pod nadpisem »Nevlastní bratr
Viléma II.«, na 6 resp. 3 měsíce do vězení
A jaký skutek zločinu obsahovala noticka ta?
Zaznamenala pouze zcela neviňoučkou zprávu,
že někde v Rakousku zadržen byl blázen, jenž
se vydával za nevlastního bratra Viléma I
Procesy pro urážku veličenstva v Německu za-
bíhají skutečně až do těch krajností, kde jsou
kruty i směšny zároveň.
#7
alto_textblock
#7
Milostná afléra korunního prince německého.
V Berlíně mlčí se o ní, tím hovorněji vy-
pravují o ní však listy zahraničné. Také my.
ač vlastně nenáleží v přehled zjevů politi
ekých, chceme se o afféře té zde zmínii,
poněvadž jest v nemalé míře charakteristickou pro
mravní úroveň těch kruhů v Německu, jež roz-
hodují především také o jeho politických osu-
dech. Zprávy anglických a francouzských listů
tvrdí prostě, že 22letý následník německý za-
miloval se, jak se po demokraticku řiká: až po
uši do koloraturní pěvkyně berlínské opery.
mladé a neobyčejně krásné, kteráž zatím již
propuštěna byla. Jména pěvkyně listy neudávají,
dvůr berlínský pak zvěsť onu opětně již demen
toval, ale sám jeden berlínský list přinesl již
v notice »Genealogické experimenty« nadepsané
velmi průzračné narážky na novou tuto afféru
dvorní. Leč listy zmíněné trvají na sděleníeh
svých a novoyorský »Journal« dokonce dokláda,
#8
alto_textblock
#8
že mezi následníkem a otcem vyvinul se ná-
sledkem afféry té poměr velmi napjatý.
Štihlý mládce onen přes 22 let svých osvo-
juje si prý až značnou neodvislost vůči otci
svému a to také v této afféře. Vilém II. odkázal
jej však v meze energickými slovy, dokládaje
též, že synáček již jako důstojník jest povinen
bezpodminečnou poslušnosti nejvyššímu veliteli,
nemá-li býti pro nekázeň odkázán před vojenský
soud. Korunní prine však, jenž jest velmi vzně-
tlivé povahy, odtušil dupnuv nohou: »Jako dů-
stojník německé armády vím dobře, čím vám
jsem povinen ve věcech vojenských, ale jako
Němec (!), ano i jako důstojník mám právo,
stýkati se s každým, s kým mně libo a vůbee
jednati dle libosti své. Vy sám Veličenstvo,
neposlouchal jste otce svého lépe nežli jáv
mém stáří. A zakázal jste si vměšování do ně-
kterých záležitosti svých právě tak, jako já to
nyní učiniti musím. Ano, musím vám říci, Veli-
čenstvo, nebudu-li moci žíti dle své povahya
dle svě vůle, že ihned zřeknu se důstojnické
hodnosti své a že budete-li mne i potom nutiti
k tomu, co se mi nelibí, že, tak přísahám vám,
nikdy již neobléknu uniformu německou.
A nepomůže-li ani to usídlím se v Paříži.
Londýně neb Spojených státech, kdež budu míti
dosti svobody žíti jako svobodný člověk a ne
jako hodinový stroj. Ovšem dlužno za to zod-
povědnost ponechati novoyorském listu, zvláště
když to zni tak tuze dlouze a tak tuze po ame-
ricku, zvláště i co do svého — stilu. Vilém II.
prý ostatně byl odpovědí jako bez sebe a teprve
po chvili nutil se do klidu, odvětil, že synáček
jako prostý poddaný měl by snad právo tak
mluviti, nikoli ale jako korunní prine a jako
příští panovník. Jako takový že musí přece jen
poslouchati. Na to označil prine, že jest nej-
prve člověkem a potom teprve korunním prin-
cem a že by raději zřekl se trůnu, než aby po
celý život zůstal »korunovaným otrokem«. Tyto
podrobnosti rozmluvy vedené prý mez
čtyřma očima, jsou celkem dost hloupě smy-
šleny a zvláště slova princova až příliš v ro-
mantickém slohu známých anglických a ameri-
ckých románů podána, než aby bylo lze víry
jim přikládati. Jinak ale při hojnosti zpráv o
téže afféře z různých pramenů popírání dvora
berlínského věc tu rovněž prý nezastře. Není
kouře bez ohníčka. Ovšem dosavadní až příliš
známá záliba německého následníka ve vojáčko-
vání nesvědčí, že by se tento tak snadno zřekl
uniformy, jak americký zpravodaj byl tak ro
manticky vylíčil.
#9
alto_textblock
#9
Španělské zbrojení.
Pařížská bursa měla v sobotu veliký krach.
jakého nebylo již od let dávných. Přispěly
k tomu vedle pověstí o rusko-americkém kon-
fliktu (následkem odmítnutí konsula Morgana
Ruskem) a domnělém odvolání vyslance ruského
z Londýna (!!) především zprávy o zbrojení
Španělska, francouzského souseda. Zbrojení to
děje se skutečně v rozsáhlé míře, ale soud
o účelech jeho různí se naprosto. Jední praví,
že se tak děje ve shodě s Anglil na úkor volné
plavby ruských lodí v moři Středozemním, druzí
zase, že naopak madridský dvůr se obává, že
Anglie, aby posílila svou posici gibraltarskou
při ústí moře Středozemního, chce zabrati okolní
území španělské a snad také, používajíc váza-
nosti Ruska na dálném Východě a tím i částečně
osamocenosti Francie — obsaditi i kus Marokka
při Středozemním moři, kdež Španělsko samo
vedle Francie má tolikeré zájmy. Snad ale ne-
jsou daleci pravdy i Španělové sami, kteři
pokud jsou od vlády neodvislí, tvrdí, že vláda
španělská, předstirajíc možné zápletky zahra-
ničné, doplňuje a vyzbrojuje vojsko své
hlavně proto, aby čeliti mohla
vnitřním nesnázím, revolucím,
kynoucím v samé zemí. K tomuto účelu
zbrojení poukazuje především liberální »Impe-
rial« madridský. Situace vnitřní ve Španělsku
stala se následkem řádění nynější reakcionářské
vlády na nejvýše napjatou.
Pro 13. t. m., výroční den to vyhlášení
republiky ve Spanělsku, byly všechny veřejné
projevy co nejpřísněji zakázány. Přes to al
pořádána celá řada republikánských táborů,
na nichž všech pronášena myšlenka, že nutno
použiti první vhodné přiležitosti k povalení mon-
archie. Již i na nedávných táborech — jak jsme
zde opětně zaznamenali, hlásali republikánští
řečníci brzké sesazení krále s takovou smělosti,
jež svědčí nejlépe, že jsou si jisti bezpečné
půdy pod nohami svými. Na druhé straně jevi
se známky i blízkého odboje karlistického. Před
samými hranami Madridu cvičí se karlistická
mládež ve střelbě na ostro a v Barceloně po-
řádali karlisté nedávne schůzi, v níž provolá-
vali »Slávu!« papeži i don Carlosu. Slovem,
monarchie bourbonská ociťuje se ve stále prud-
ším křížovém ohni mezi republikány z jedné a
karlistickými absolutisty z druhé strany.
Není tedy výklad »Imparcialu» o účelu
zbrojení nynějšího tak zcela bezdůvodný, zvláště
když na doklad jeho poukázati lze k té okol-
nosti nápadné, že se ve Španělsku doplňujea
vyzbrojuje nyní zvláště vojsko pozemní, kdežto
při zmíněných zápletkách zahraničních nemohla
by se výzbroj a doplnění loďstva stavěti teprve
do druhé řady. A byla to právě vláda nynější,
jež nedávnou předlohu ve sněmovně za rekon-
strukci loďstva na neurčito odložila.
#10
alto_textblock
#10
Ricciotti Garibaldi a Albanie.
Ricciotti Garibaldi prohlašuje, že nikdy ne-
mínil podniknouti výpravu s ozbrojenci do
Albanie, tím méně nyní, když jest churav.
#11
alto_textblock
#11
Denní zprávy.
#12
alto_textblock
#12
— Spolek pro zbudování pomníku Husova
v Praze konal včera dopoledne v primátorské
síni staroměstské radnice valnou hromadu za
četného účastenství. Po vyřízení formálností
předseda p. dr. Podlipný vzpomenul některých
důležitějších bodů z výroční zprávy, která vy-
dána tiskem a dodána bude všem členům a pří-
znivcům spolku. Zpráva ta především vzpomíná
důležité události v dějinách spolku, že totižv
minulém roce správním konala se velkolepá slav-
nost položení základního kamene pomníku Mistra
Jana Husa na Velkém náměsti staroměstském.
Ve zprávě vřelé díky projeveny všem, kdož ja-
kýmkoli způsobem přispěli ke slavností této, na
niž dojmy zůstanou nezapomenutelnými. Dále
zmiňuje se zpráva o tom, že výbor zadal zhoto-
#13
alto_textblock
#13
vení nového modelu pro pomník p. Šalounovi.
jenž se zavázal, že do roka zhotoví nový model
pomníku ve velikosti 14 originálu. — Spolek
čítá členů: 61 zakládajících, 77 přispívajícíeh
a 294 činných. — Zpráva výroční vykazuje či-
stého jmění 247.279 K 88 h. — Vřelou vzpo-
mínku věnoval předseda zesnulým členům Jindř.
Schmidtovi, Jul. Zikanovi a dlouholetému revi-
soru K. Kvisovi, jichž památku účastníci valné
hromady uctili povstáním. Vřelé díky vzdány
časopisectvu za podporování snah spolku, ze-
jmena „Národním Listům“, které roznítily pla-
mennou činnost a horlivost, jejíž výsledkem byla
sbírka 90.000 K,, spolku do vínku odevzdaná.
Dále poděkováno městské radě pražské za účinné
podporování spolku a za snahu, aby dílo bylo
zdárně dokonáno. Výroční zprávy jednomyslně
schváleny. — Při volbách zvoleni: za předsedu
opět p. dr. Jan Podlipný, do výboru pp. Anýž
Jesef, dr. Baxa, Q. Bělský, prof. dr. G. Blažek,
V. Březnovský, Svat. Čech, dr. Em. Engel, Karel
Hartig, inž. J. Kaftan, prof. Jan Koula, R. Kou-
kola, dr. Jos. Mazánek, dr. J. S. Novák, R
Purkrábek, Josef Rašín, Ed. Rechziegel, Al
Simonides, dr. Josef Scheiner, Václav Štěpánek
a Emil Švagrovský; za náhradníky pp. F. X. Čer-
vený, Vil. Amort, dr. Č. Klika, V. Kukaň, V
Malý a K. St. Sokol; účetními dozorci pp. B.
Kavka a Em. Richter; předsedou smírčího soudu
p. dr. K. Pippich. — Jednomyslně schváleny
návrhy výboru, aby za vynikající zásluhy o velko-
lepý výsledek slavnosti položení základního ka-
mene pomníku Husova byly odevzdány čestné
diplomy spolku básníku Svatopl. Čechovi, Al.
Jiráskovi, dru. Pekařoví, Václ. Smakalovi, Neu-
mannovi, jednateli slav. výboru B. Kavkovi, dále
pí. Hovorkové a Maternové; diplomy členů za-
kládajících uděleny pp. arch. V. Hartigovi, o.
Bělskému, arch. Koukolovi, Purkrábkovi, V
Březnovskému a Simonidesovi. Pí. Maternová za
tento projev uznáni vyslovila srdečné díky.
Pan dr. Scheiner referoval o nutnosti dů-
kladné opravy rodného domku Mistra Jana Husa
v obci Husinci. Sokol pražský sice pečoval vše-
možně o udržení domku, ale náklad přesahuje
veškeré jeho finanční síly. Oprava rodného
domku Husova bude vyžadovati nákladu 5000 K.
k jehož uhražení má přispěti Sokol, Svatobor
Česká obec sokolská a peněžní ústav. Scházejí-
cích 1000 K žádá se od Spolku pro postaven
pomníku Mistra Jana Husa a sice ne darem, al
jako zápůjěku, která bude splacena z výnosu
darů, vložených do pokladničky v rodném domku
Husově. Pan arch. Hartig vyslovil se proti vy-
hovění této žádosti, dokládaje, že spolek dle sta-
nov sbírá peníze jen na pomník. Po vysvětlení
pp. Simonidesa, Keclíka, Štěpánka a prof.
Blažka, že zachování rodného domku Husov
jest neméně důležitým úkolem než postavení
pomníku a po sdělení, že stanovy nebudou tím
porušeny, byl návrh na poskytnutí obnosu
1000 K na opravu rodného domku Husova
schválen všemi proti třem hlasům. — Předsed
sděluje podrobnosti o jednání výboru s panem
Šalounem a dokládá, že výbor jednal ve zmoe-
nění, daném valnou hromadou a po návrhu vy-
nikajících odborníků. Pan arch. Hartig vyslovuje
nedůvěru, že návrh pomníku bude se líbit, nebot
i všechny dosavadní návrhy nebyly s nadšením
přijaty a doporučoval vypsání nového užšího kon-
kursu. Pan red. Anýž upozorňuje, že o návrzícl
vyslovila se řada vynikajících odborníků, jichž
dobrozdání nutno respektovati. Novým konkur-
sem bylo by provedení pomníku teprve oddáleno;
z těch důvodů doporučuje, aby setrval výbor
při ujednání, které učinil k radě umělců. Po pro-
jevu souhlasu odpověděl předseda k dotazu pana
Klimenta, že místo na Staroměstském náměstí,
kde položen jest základní kámen pomníku Hu-
sova, označeno bude úpravnou deskou s kalichem
a ukončil pak valnou hromadu vyzváním k veřej
nosti, aby ve velkém počtu přistupoval lid český
ke spolku za členy.
— Výsledek volby na Královéhradecku
na strmého koně sází především realistické
prohloubené umravněnce, kteří se cíti v prvé
řadě povolanými, věsti z volební ostudy ze dne
19. t. m. mravní naučení pro celý národ.
»Byli jsme poraženi všichni i strana naše po-
kud jsme pokládali české voličstvo za sebe-
vědomější osobně a uvědomělejší politicky,« píše
nedělní realistický orgán. Palič se tu míchá
mezi pohořelé a z líčeného jeho nářku slyšeti
lze křečovitý smích nepřátelské zloby vůči
všemu, co utrpělo na Královéhradecku dočasnou
a výstražnou pohromu. V bývalém okresu posl.
Jaroše povalena myšlenka národní, jednotnost
organisace státního programu, politická prohlé-
davost a vyspělost, která velela v okamžiku
největší krise české taktiky, třemi stranami če-
skými za jedině správnou a možnou prohlášené
a uznané. Stojí-li za jediným z těchto mo
momentů strana realistická, mohla by se
počitati k poraženým v bitvě královéhradecké, kde
na bojišti leží především zdravý český rozum
politický, jako těžce raněný. Je známo, že stran
realistická vyhlašuje se před národem za gene
rálního pachtýře českého rozumu. Nuže, těsně
před 19. únorem slyšeli jsme definici realisti-
ckého raisonu národní bytnosti české v nestře-
žené chvíli uniklého realistickému péru: »V -
mřeli Polabané. Proč by nemohli Čechově?
A za tu cenu, aby mohli žíti lidé?! Ne-
stálo by to za to?« Až »politická výchova
českého lidu«, kterou realista znovu dnes
omýlá jako vinu strany svobodomyslne
v duchu realistické konfesse politícké zvítězí,
pak nastane okamžik, kdy bude možno »čítati
nepokleslých a organisovaných mužů v celém
národě 0.05, ostatek bude se skládati z reali-
stických »trojek«, máme-li vejíti na symboliku
čísel, realistickými duchaplníky pěstovanou.
Realistická frakce, zastoupená »Přehledem«,
který se už zděsil leckterého plodu práce pro
český rozum a českou duši, vzniklého v nej-
vlastnějším ateliéru masarykysmu, hrozí se
axiomu realistického dávno známého, ale v této
upřímnosti nezahalené realistické logiky poprvé
tak zřejmě vysloveného. Považuje tento »ka-
cířský a zle pessimistický názor
o oportunitě národní smrti Čechů za způ-
sobilý, aby vyvolal po národě bouři.
Ovzduší, ve kterém tento výrok vznikl, ale bouři
aspoň až dosud nevyvolal, umožňuje právě
takové události jako jest volba na Kralohra-
decku a jest tohoto současného stavu stejně
závažným symptomem jako volba. »Přehled-
popírá sice, že by citovaný názor mohl být
realistický a obviňuje p. Pelcla, redaktor
»Rozhledů« přímo z falsa na účet realistický,
eož si nepochybně p. Pelcl v »Přehledu« vy-
#14
alto_textblock
#14
rovná, ale pro každého znalce pathologických
proudů ve smýšlení české veřejnosti jest jasno.
že přihlásíli se na výzvu »Přehledu« zakrytý
pisatel »J. K.« plným jmenem ke svému kacíř-
skému a zle pessimistickému názoru a odpřisá-
hne-li při tom obětavě své nepříslušenství ke straně
realistické, jeho výrok a názor není ničím jiným,
leč kulturou morových bacillů, vypěstovaných
na realistickém bouillonu! Tito lidé pozbyli
práva všeho mluviti třeba i s pokryteckou škra-
boškou o událostech, kteréž teprve se dotýkati
musí každého věrně a poctivě smýšlejícího Čecha
a tou jest volba právě vykonaná. Že pravdu máme
my, že všude jest politická výchova pokleslá,
kde nad program národní vyvýšen program
třídní a stavovský, ukazuje fakt. Z 8000 hlasů
obdržel tento vyvýšený stavovský a třídní pro-
gram 7000 hl., neboť také hr. Sternberg volen
agrárníky, jak to znalec a podpůrce jeho kan-
didatury Šťastný docela otevřeně přiznal! Zvi-
tězil vlastně program třídní a celý národ hoře-
kuje. Na tom faktu nic nemění skutečnost, že
všichni mladočešti voličové musí nevyhnutelně
voliti při doplňovací volbě agrárního kandidáta
officiálního p. Srdínka jakožto menší zlo, jemuž
by byla strana zajisté ušla, kdyby na místě
kandidáta vůbec nemožného, byl býval kandi-
dován muž schopný a povolaný.
— Volby v Sulislavi vykonány byly včera.
Telegram z volebního bojiště zní: »První a třeti
sbor náš. Druhý opanovali Němci jedenácti proti
našim sedmi hlasům.« Volby dopadly tak, jak
dalo se čekati. Při posledních volbách vyhráli
jsme ve všech třech sborech. Druhý sbor do-
stali jsme proto, že 2 Němci byli pro nezapla-
cení obecních dávek vyreklamováni. Líčiti důle
žilost Sulislavi pro náš národnostní boj není
snad již třeba. Sulislav je poslední obcí, jejíž
představenstvo máme dosud na Střibrsku ve
svých rukou. Vše ostatní, zvláště Vranov
Sytno Svinnou jsme již ztratili. O Sulislav vede
se nejpvudší boj. Němci z blízkého Střibra
napinají všecky síly, aby nám Sulislav
vyrvali. Pošumavská jednota stará se již po
leta o zřízení české duchovní správy v Su-
líslavi, ale věc ta zvláště u konsistoře
tak je uměle a malicherně protahována, že
budí to již všeobecné pohoršení, zvláště když
oběti, které občané sulislavští věci přinesli,
jsou veliké. Ve Stříbře chovají se v kostel
k češtině naprosto odmítavě, ale přes to zbra-
ňuje se všemožně Čechům, aby ve starém ko-
stelíčku sulislavském mohli míti svého českého
kněze. Až bude známa naší veřejnosti celá
historie snah, nesoucích se po zřízení české
fary v Sulislavi, teprve bude vidno, jak po-
divnou hrála v této otázce úlohu pražská kon-
sistoř. Historii bojů českého obyvatelstva na
Stříbrsku za rodný jazyk liči názorně Šubrlovo
»Drama čtyř chudých stěn«. Aby kraje ty byly
zněmčeny, šlapán byl zákon, humanita, svoboda
— Němci počinali si jako zběsilí. Dnes drží se
již jen Sulislav! O volbách sulislavských bývá
v obci živo. Sjíždějí se »parceláři« češti
i němečtí, z Plzně přijiždějí našinci v řadě ko-
čárů, u starého vlastence starosty Králence po-
dávají si hosté ruce. Také včera byl takový
ruch. K volbám byly učiněny z české i ně-
mecké strany všecky přípravy, na vše bylo pama-
továno — vědělo se již dlouho předem jak
volby dopadnou, neboť bylo jisto, že voliči přijdou
k volbě jako jeden muž. Sulislav zůstane zase
v rukou českých, bude tam dále český starosta.
Je to událost, která stojí za to, aby z ní měla
česká veřejnost radost. Všem, kdož se o to za-
sloužili, náleží upřímný dík a uznání.
— Osobní. Na trvalý odpočinek po své žádosti
odcházejícímu dvornímu radovi a předsedovi kraj-
ského soudu Norbertu Okenfuszovi v Králové
Hradci udělen byl bezplatně rytířský kříž řádu Leo-
poldova. — Architekt Jindřich Fanta jmenován byl
učitelem v IX. třídě na státní škole průmyslovév
Liberci. — Assistent na uměl. průmyslové školev
Praze Jan Beneš jmenován byl učitelem v IX. tř
na témž ústavu. — JUDr. Leop. Bondy v Praze
zapsán byl do listy advokátů.
— Promoce. Pan Bohumír Valenta z Bučovie
na Moravě, soudní adjunkt v. v. a kandidát advo
kacie v Praze, bude v úterý dne 23. února 1904o
121/2 hod. polední na české universitě Karlo-Ferdi-
nandské na doktora veškerých práv veřejně povýšen.
Týž byl dle dekretu vrchního soudu zemského v Praze
Praes. 21.417
5
#15
alto_textblock
#15
ze dne 15. prosince 1903 č. j
zapsán do seznamu obhájců ve věcech trestních.
— Osobní z pošty. Jmenován byl poštmistrem
2. tř. výpravce Ant. Kontek v Bystrém u Poličky.
— Přeloženi byli: poštmistří 1. tř. Frant. Drksz len
ze Soběslavi do Nuslí 1. a Pavel Stříbrný z Mě-
děnce do Nových Benátek; poštmistři 2. tř. Rudolí
Nechvíle z Milešova u Sedlčan do Hlubočep, Fer-
dinand Kneifel z Hlubočep do Zbraslavic a Jan
Srba ze Sudoměřic do Kralovic u Plzně; nad-
správec Mor. Wagner z Trutnova do Litoměřic
(po své žádosti). — Místa expedientská dostali: po-
mocná úřadnice Božena Křižova v Kozmicích.
pomocný úřadník Josef Kusý ve Svojšicích u Ko-
lína, expeditorka Tereza Mráčkova v Divné (?).
Žemřeli poštmistři 2. tř. Josef Rezek ve Zbra-
slavicích a Karel Taula ve Spáleném Poříčí.
— Arcibiskup pražský baron Skrbenský dnes
ráno odjel z Prahy do Vídnč.
— K úmrtí p. Karla Kvise, pokladníka banky
»Union«, oznamuje se nám: Tělesná schránka ze-
snulého bude zejtra o 5. hodině odpolední z českého
pathol. anatomického ústavu převezena do Gothy.
kde dle ustanovení závětí projeveného bude spálena
Katolický farní úřad odpírá vykonati nad mrtvolou
obvyklě obřady církevní. Vyjednávání v té příčině
zahájené není dosud skončeno
— Úmrtí. Paní Angela Rücková, choť ma-
jitele reality v Nymburce p. Čeňka Rücka, zemřela
v sobotu 20. února v 58. roce věku svého ochrnutím
srdce. Pohřeb konán bude v úterý 23. února o 1074
hod. dopolední z domu smutku v Palackého třídě na
místní hřbitov sv. Jiří. — Ve Vršovicích zemřela
sobotu dne 20. února paní Karolina Capali-
niová, vdova po ústředním řediteli statků rytířského
rádu Křižovníků s červenou hvězdou. Pohřeb konati
se bude zejtra v úterý dne 23. února o půl 5. hod.
odpolední z ústřední kaple hřbitova olšanského. —
Včera zemřela v Sadské oblíbená a zasloužilá diva-
delní herečka paní Anna Kamila Vratisla-
vová, rozená z Bischofů. Jako 16letá dceruška
c. k. setníka ryt. z Bischofů stala se žákyní pan
Elišky Peškové a krátce na to i členem divadelní spo-
lečnosti Pavla Švandy ze Semčic. Později provdavši
se za herce Frant. Vratislava, přešla s ním ke spo-
lečnosti Václ. Svobody, kde oba dlouhá léta půso-
bili. Zesnulá byla herečkou intelligentní, napsala ně-
kolik divadelních her původních a několik přeložila
z frančiny, vlaštiny a němčiny. Čestná budiž jí
pamět!
— Dary udělené Občanskou záložnou na Smí-
cEově. Na včerejší valné hromadě této záložny bylo
usneseno učiniti následující dary: Po 1000 K: Tělo-
cvičné jednotě „Sokol“ na Smíchově na uhražení hy-
polekárního dluhu. Ústřední Maticí školské, částka
na rozdělení mezi zchudlé občany smíchovské. Po
500 K: Deseti českým školám na Smíchově po K 50.—
na pořízení učebných pomůcek. 400 K: Národnímu
divadlu v Brně jako II. lhůtu na upsaných K 2000. —.
Po 200 K: Občanské besedě na Smíchově, Dobrovol-
nému ochrannému sboru v Praze, průmyslové škole
#16
alto_textblock
#16
pokračovací na Smíchově stálý roční příspěvek, zpě
váckému spolku „Lukes“ na Smíchově. Po 100 K: Prů-
myslové škole pokračovaci na odměny žákům, Okresní
nemocenské pokladně na Smíchově příspěvek k mimo-
řádnému reservnímu fondu, Spolku k zařizování a vy-
držování léčeben pro nemoce plicní příspěvek, Spolku
pro zřízení a vydržování dětské nemocnice a choroh-
nice v Praze, Pensijnímu fondu českých žurnalistů
Spolku „Komenský ve Vídni, Spolku „Láska“ vzá-
jemně se podporujících obuvníků na Smíchově, Stu-
dentské koleji vysokých škol pražských, Ottovu pod-
půrnému fondu pro chudé posluchače Českoslovanské
obchodní akademie. Po 50 K: Jednotě pro povzbuzení
průmyslu v Čechách, Spolku pro podporování chudých
studujících c. k. české reálného a vyššího gymnasia
na Smíchově, Spolku pro podporování chudých stu-
dujících c. k. české reálky a gymnasia na Malé straně
— Jungmannovo nadání, Českému domu ve Vídni,
Bratrstvu smíchovskému, spolku vzájemně se podpo-
rujícímu, Řemeslnicko-živnostenské besedě na Smí-
chově pro fond nadace Komenského. Podpůrné jednolě
samostatných řemeslníků a živnostníků na Smíchově,
Místnímu odboru Národní jednoty pošumavské, Míst-
nímu odboru Národní jednoty severočeské, Zpěvá-
ckému spolku „Hlahol“ v Praze, Českému odboru
slovinského alpského družstva, Nadaci Skuherského
v Praze, Ženskému výrobnímu spolku v Praze, Husovu
fondu, spolku pro podporování nemajetných studují-
cích v Praze, Umělecko-průmyslovému museu obchod-
ní a živnostenské komory v Praze, Mense akademice
v Praze, Obchodnímu gremiu na Smíchově na od-
měny pilným žákům pokračovací školy, Spolku absol-
ventů Českoslovanské obchodní akademie, Družstvu
českého Národního domu v Trutnově. Po 40 K: Druž-
stvu sv. Václava na Smíchově ku pořádání májových
slavností, Spolku českých feriálních osad, Špolku
sv. Josela Arimatejského v Praze. Po 25 K: Matici
místecké v Místku, Matici hodoňské v Hodoníně, Slo-
vanskému obchodnímu spolku ve Vídni, Spolku ku
podporování nemajetných studujících na české fakultě
filosofické v Praze, Spolku filologickému v Praze,
Prvnímu zásobovacímu výrobnímu družstvu obuv-
níků na Smíchově a po 20 K: Dobročinnému
spolku českých paní a dívek „Ludmila“ ve Vídni.
Spolku „Ochrana opuštěných dívek“ v Praze, Národní
jednotě katolické na Smíchově.
— Dary záložny vinohradské povolené včerejší
valnou hromadou. Účelům a spolkům místním: Obci
Král. Vinohradů na účely vzdělávací a všeobecně uži-
tečné podniky a zařízení K 12.000.—; na ošacení
chudých školních dítek K 600.—. Po 400.—: odborům
Ústřední Matice školské, na pomůcky měšťanským
a obecným školám, Jednotě „Sokol“, Spolku chudýcl
sludujících c. k. reálky. Po K 300.—: Spolku chudých
studujících c. k. gymnasia, Měšťanské besedě k účelům
vzdělávacím. Po K 200.: na odměnu žákům pokračo-
vací školy průmyslové, místnímu odoboru Národní
jednoty severočeské, Místnímu odboru Národní jednoly
Pošumavské, Útulku sv. Josefa. Po K 100.—: na
vánoční stromel chudých školních dítek, Konferenci
sv. Václava, Spolku vzájemně se podporujících živ-
nostníků, Nemocenské pokladně pomocníků při spole“.
různých řemesel a živnosti, Okresní nemocenské po-
kladně pro zvláštní fond. Po K 60.—: Jednotě „Hla-
hol vinohradský“, na potřeby pokračovacího kursu
pro dívky. Po K 50.—: Řemeslnicko-živnostenské
besedě, Presbylerstvu evang. farního sboru. Po K
40.—; na odměny žákům pokračovací školy obchodní.
Spolku pro pěstování her české mládeže, Prvnímu
společenstvu obuvníků pro jubilejní fond, Podpůrnému
fondu obchodního gremia, Nemocenské pokladně obuv-
níků samostatných, Dělnickému spolku „Samaritán
Spolku domovníků na podpory, Nár. vzděl. dělnické
besedě „Komenský“. Po K 30.—: Podpůrnému fondu
sboru měst. hasičů. Po K 20.—: Damskému kruhu pro
csamělé paní a slečny. Zpěváckému spolku „Harmo-
nie“, Spolku „Lidumil“ na podpory, Podporujícímu
spolku obchodníků a obchodnic na tržišti. Nemocen-
ské pokladně dělníků obuvnických. Účelům a spol-
kům mimo Král. Vinohrady: České dětské nemocnici
a chorobnici splátka na zakladatelský vklad K 1000. —.
Spolku studentské koleje českých vysokých škol praž-
ských na zakladatelský vklad K 1000.—. Matici Opav-
ské K 300—. Po K 200.—: na hudební festival
Ústřední Matici školské v Praze pro Moravu a Slezsko.
Spolku českých žurnalistů a jich fondu pensijnímu,
Pensij. fondu úřadníků záloženských. Po K 150.—
Spolku léčeben pro nemoci plicní. Po K 100.—: Men-
sae akademicne, Spolku „Husův fond“, Spolku „Ko-
menský“ ve Vídni, na vánoční stromky škol matičních,
Spolku feriálních osad, Spolku pro zbudování chrámu
Páně ve Vršovicích. Po K 80.—: chudé školní mlá-
deži v Nuslích-Pankráci. Po K 70.—: chudé školni
mládeži ve Vršovicích. Po K 50.—: Dobrovolnému
ochrannému sboru, Spolku pro vystavění chrámu Páně
v Braníku, Ústavu hr. Pöttinga v Olomouci, na stavbu
akademického domu, Průmysl. jednotě na knihovnu,
Spolku výtvarných umělců „Manes“. Po K 40. —;
Ženskému výrobnímu spolku, Technol průmysl. museu
na kursy živnostníků, Technické Matici, Spolku archi-
tektů a inženýrů na vydávání zpráv, Jubil. ženskému
asylu, Akademické čítárně, Chudé školní mlá deži v
Braniku, v Hostivaři, obce michelské, Odboru zem.
jednoty soukromých úřadníků pro podpor. vdov a si-
rotků. Po K 30.—: chudé školní mládeži obce záběhli-
cké. Po 20.—: Spolku moravských a slováckých stu-
dujících „Radhošt“. Spolku „Arnošt z Pardubic“. Na-
daci Jonákově, Podpůrnému spolku mediků „Purky-
ně“, Podpůrnému spolku filosofů, Nadaci Skuherského
pro české techniky, Vycházkovému odboru české tech-
niky, Spolku posluchačů inženýrství. Spolku českých
mediků, Jubilejnímu nadáni pří státní průmyslové
škole, chudým posluchačům Českoslovanské akademie
obchodní, Č. k. uměl. prům, škole na podpory pro
žáky, Podporujícímu spolku na malířské akademii,
Šafaříkovu stípendiu v Turčanském sv. Martině, Stu-
dentskému oděvnímu družstvu, Spolku ku podporo-
vání chudých studujících středních škol v Praze.
Ženskému spolku „Minerva“, Zeměvědné společnosli.
Podpůrnému spolku kandidátek učitelství, Pokračovací
průmyslové škole v Prachaticích, chudé školní mlá-
deži obce hodkovičské, obce chodovské, obce horno-
krčské, obce dolno-krěské, kunratické, podolské, nov.-
star.-strašnické, štěrboholské, členský příspěvek na
chrám sv.-Víta, Spolku spisovatelů „Máj“, Stálé ře-
meslnické výstavě, Pensijnímu spolku sboru a orkestru
Národního divadla, Českoslovanské jednotě. Bolzanovu
sirotčinci, Jirsíkovu nadání, Asylu pro hluchoněmé
dívky v Krči, Spolku arimatejskému, Spolku pro blabo
propuštěných káranců, Spolku Ochraně opuštěných
zanedbaných dívek, Spolku „Libuše“ ve Vršovicích,
Konventu Alžbětinek, Bratrstvu vzájemně se podpor.
řemesl. a živnost. v Praze, Spolku úřadníků žurnálů
českých, Spolku českých ceslujicích, Jednotě samo-
správných úřadníků na podpůrný fond, Literá mnímu
odboru obch, spolku „Merkur“ v Praze, Podpůrné
jednotě oprávn, hudebníků „Cecilie“. Spolku pro
ochranu zvířat, Spolku vzájemně se podperujících
živnostníků na Pankráci, Spolku pro nezůročitelné
půjčky, Dobročinnému ženskému sboru „Vlasta“ na
Žižkově, Spolku absolventů Českoslovanské obchodní
akademie, Spolku obchodnickému ve Vídni. Česko-
slevanské obchodnické besedě na podpory, Spolku
vdov po c. k. státních úřadnících. Podpůrnému spolku
dělníků tesařských v Praze a okoli, Podpůrnému spol-
ku poštovních zřízenců, Podporujícímu spolku stavitel-
ských dílovedoucích, Krejcarovému spolku v Podole.
Obchod. spolku „Merkur“ pro odhor pro případ nemoci
a úmrtí, Řemeslnicko-živnost. besedě v Nuslích, Fi-
lantropické družině v Praze, Asylnímu spolku česko-
slov. učitelek v Praze, Krombholzově nadáci čes. od-
boru na knihovnu. Během roku 1903 vyplaceno
z usnesení výboru: K účelům místním: Mistnímu
odboru Ústřední Matice školské na Král. Vinohradech
dar K 200—, Společenstvu různých řemesel a živ-
ností na učednickou výslavu K 100.—, Tělocvičné
jednotě „Sokol“ (mimořádně) K 100.—. Účelům mimo
Král. Vinohrady: Na postižené krupobilím K 1500.—
na záchranu Rolnické záložny v Kateřinkách dalších
K 500.—, Ústřední Matici školské místo věnce
F. I. Riegrovi K 100.—, na stipendia příští české
university v Brně K 100.—, „Sokolu v Čes. Budě-
jovicích na slet K 50.—, na podporu vydávání díla
„La Nation Tchéque“ K 50.—, na Schnirchův fon
K 25.—, různé dary menší K 200.—, výboru pone-
cháno k disposici K 275.—. Celkem K 26.000.—
— Ve sv.-václavské záložně při sdělávání soudem
nařízené bilance shledáno množství nepatrných vkla-
dů, některé jen na několik baléřů znějící. Poněvadž
vypisování těchto zbytků vkladů vyžaduje mnoho
práce, žádá výbor záložny majitele takových vkladů,
aby knížky vkladní záložně darovali ve prospěch sa-
nační akce.
— Nový „zázrak“, charakterisující hloupost a zai
bedněnost všech, kdož v něj věří, stal se v Drysicích