ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a4880250-710e-11dc-b3a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 19. února 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 50.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. Hlaty předplácí sei v Praze v administraei na etvst leta . . . . 6 K — s dvojí donkškeu z p na měsl 7k0 na čínit leta va isch: uK so na usě te a Peštou: nn esšc . . . . . . na čtrrt luta . . . . 9 K 60i s drejí zlsilko- na nad nar čtvrt leta-
#5 alto_textblock #5
kei
#6 alto_textblock #6
)
#7 alto_textblock #7
v drobném prodejí: rnnni číslo o sobě . . . za 8b ápoleční . . . . . . . za 2h Ve filialkách na venkově rzuní číslo. . . . . . . očpolodsí . . . . . . . . 3k Inserá t platí se hotevě sapřad. Přečplacení a insenty pžljtná rdnisl- strnce v Marlanské ulici č. 3. Tam nacházejí se též rodhakne tiskárna a ezpečite „Národních Lista“. Rukopisy se nevraenji.
#8 alto_textblock #8
Ke katastrofě na jezeře hajkalském.
#9 alto_textblock #9
R. Z Mysové na jezeru Bajkalském 18. února. (Zvl. tel. »Nár. Listů.) Při stra- šlivém sněhovém orkánu, jaký řádí nad jezerem od noci z 15. na 16. únor, v místech, kde jezero je 1447 m. hluboké, šest kilometrů od Tar- choje, pukl led v šířce více než dvou set metrů. (Fakt sám sdělen byí již včera odpoledne, ale jen zcela stručně. Pozn. red.) Do vodní propasti tím utvořené smeteno bylo asi půldruhé setniny zákopníků, pionýrů a sa- peurů, jakož i jedna četa železniě- ního pluku 2. praporu. Celkem se pohřešuje 128 prostých vojínů, 24 poddůstojníků a S důstojníků, mezi nimi major Petrolov. Má se za to, že všichni tito nešťastníci našli smrt pod ledem. Ve kladení kolejnic se však pokračuje dále. Z Londýna, 18. února. (C.B.) »Reut. kancelář« sděluje ze Senlu z dneška; 2000 Rusů přibylo do Viču a 30 do Čiu-lien-cenu. Očekává se srážka v provincii Pinajongu. Z Paříže, 18. února. (C-B.) Dnes odpoledne byla v kuloárech sně- movních rozšířena zpráva, že mi- nistr vnějších věcí Deleassé zadal za propuštěnou. Zpráva byla ihned a rozhodně dementována minister- ským předsedou Combesem i ji- nými ministry přítomnými. Z Paříže, 18. února. (C.-B.) Sně- movní skupina radikální levice ra- dila se dnes odpoledne o situaci n dálném Východě. Z názorů vymě- něných vysvítá, že skupina jest odhodlána, nyní žádné debatyo předmětu tom nevyvolati. Skupina projevila jednohlasně mínění, že projev Jaurésův na socialisti- ckém sjezdu v St. Etienne o franko- ruské allianci byl na nejméně velmi politování hodným. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
#10 alto_textblock #10
Politika mstivosti. Prohlédaje k živolním zájmům vlasti, toli kerými ranami jako příkořími stihané, zemský výbor království českého usnesl se před dvěma měsíci všemi hlasy — krom dvou německých — vyzvati vládu, aby co možná nejdřive svolala sněm český už proto, by mohl ko- nečně vyřídit rozpočet zemský, opatřit zem- strádající nezbytné zdroje přijmů a poskyt- nout pomoc ubohému lidu v již- ních Čechách, neslýchanou pohro- mou loňskou tak krutě poškoze- nému. Jest zajisté již dosti smutné, že musí být vláda vzdělaného státu na povin- nost svou k zemi tak důležité teprve upomí- nána. — Nuž, včera konečně — po dvou měsících () uráčilo se náčelníku vlády p. Körbrovi dáti na tuto výzvu nejvyš- šímu maršálkovi zemskému odpověd A to pěknou! Tak pěknou, že ji věru měl dát pan maršálek přilepit na nároží ulic pražských a to hodně nízko! Slyšme, jak píše ten »distin- guovaný cizinec« v únoru r. 1904 do Čech! Zvěděl prý od německých poli tiko
#11 alto_textblock #11
(kterých ?), že německá obstrukce na sněmu českém potrvá po tak dlouho, poku bude vídeňský parlament hacen ob- strukcí českou. Pročež prý lze na dělný če- ský sněm pomýšleti teprve pak, až bude dřive vídeňský rajchsrát k prác uzpůsoben. Bude-li tato podmínka splněna, chce prý milerád vyplnit přání po svolání sněmu českého a to tím spíše, poně- vadž dobře nahlíží, kterak země česká nás led- kem své finanění tísně a násled- kem nouze obyvatelstva ociťuje se v položení prekérním (t. j. žalostném, trapném). aniž by bylo jí lze pomoci nařízením vládním. jelikož zemský řád království českého žádného § 14. neobsahuje! Nechť prý tody nejvy šše maršálek hledí působit na — »čes ké strany«, aby upustily od své obstrukce . .. Tak neostýchá se ministr rako uský před celou veřejnosti obnažiti svůj pra- deovský cejch! Nejsvévolnějš v zpoura německé bandy doznaných vlasti- zrádcův proti sněmu království českého jest mu — důvodem, aby nesvolával sněm nejdůle- žitější zeměsoustátí habsburského, ačkoliv dobře ví. že toho »prekerní« stav této komory celého Rakouska svrchovaně potřebuje a žádá !! Místo aby byl těm »německým politikům« když mu přišli oznamovat, že vytrvají ve své obstrukci proti sněmu českému, patřičně odpo- věděl, že bude vláda jejich zeela bezdů- vodný schvál, vzešlý z pouhé jejich stare zášti a mstivosti, s veškerou rázností potírat. místo, poněvadž tím vrhají novou pochoden žhářskou v zemi českou a zhoršují beztak již povážlivý stav rozhárané říše: místo toho vý- tečný ten státník Körber jest jedné mysli s těmi svévolníky, osvojuje si zcela jejich heslo ne- přátelské a odpovídá jako prokonsul německých levičáků: veta za vetu: dokud Čechové ne- upusti od své obstrukce proti vídeňskému parla- mentu, dotud nesvolám českého sněmua byť by toho ubohý stav země seb nalehavěji vyžadovalí Smí a má takto mluviti kdy kterýkoli státník, pamětlivý blaha zemí, z nichž říše péči jeho svěřena se skládá. Máme panu Kör- brovi snad znovu vykládali nesmírný rozdí mezi povahou obstrukce naší proti vídeňskému parlamentu a mezi povahou obstrukce zdejších německých vlastizrádcův proti sněmu království českého? Obstruovali jsme my kdy v parlamentě vi deňském předlohy zákonův o pomoci krajům, živelními pohromami postiženým ? Nikdy J. Me trváme v obstrukci proti parlamentu a vládě jen proto, že nám bylo uloupeno naše dobré právo a nechce se nám vrátit. My se bráníme ob- strukcí před násilím a terrorem německé levice, která usiluje o to, aby Rakousko bylo podro- beno její diktátu, aby prohlášením němčiny za státní jazyk bylo pasováno na stát národně německý s pobořenými hranicemi a byty starobylými historických království a zemí, aby většina slovanských národův byla stlačena na podnož německé menšiny roztrháním našich vlastí, rozbitím Rakouska na pouhé správní de- partementy, ovládané centralisaci německo-byro kratickou a zbudováním pod Krkonoši nové ně- mecké země — německého Trentina,po němž od časů Knotzových a Pickertových ne- tajeně touží zdejší »německá irredenla«. Tomu všemu my se vzpíráme a bráníme svou obstrakcí ve Vídni, jež byla nám vnu- cena vítězstvím revoluční obstrukce německé Nám nezbývalo než sáhnouti v nouzi »k této revoluční zbrani«, jíž se naše pobělohorská šlechta i s panem Lobkowiezem tak štíti, zapo- mínajíc, že zbraní tou v pravdě hájí m svou věc legitimní, zákonnou, ne popíratelné historické právo své vlasti a svého národa oproti podvratným vel ko- německým choutkám a protizákonným
#12 alto_textblock #12
rozmachům německých nepřátel vlasti naší. At se nám dokáže o jediném ze všech těch německých požadavkův nacionálních, že vychází ze skutečné potřeby lidu německého v Čechách a spočívá na právu a zákonu? Proč usiluji o roztržení vlasti našía o zřízení německého uzavřeného území? Což je ohrožujeme v jejich právech a sídlech ? Což ujímáme jim nějaké svobody, nějakého práva Či snad je vyháníme z krajů svých, aby měli příčinu k odvetě? O ničem podobném nikde jakživo ani poluchy. Proč ztropili svou obstruke na sněmu českém? Výslovně proto, že jsme hodlali vypletí starou tu neřest v obcích našich prováděnou s udilením čestného občanství jen k tomu konci, aby se pro volby obecní opatřil panující straně v obci novi voliči. Druhdy sami Němci svorně s námi na n plechy ty žehrali. Avšak od Tasehkářství budě- jovického ethika jejich udělala kotrmelec a — proto obstrukce! Teprv později, z studu, vynašel liberecký Prade záminku jinou pro ni: naši obstrukci v parlamentě vídeňském Celý svět se této rovně hloupé jako nízké zá- mince smál. Ale pan Körber dnes si ji připíná jako k kardu na svůj ministerský klobouk a dotírá sn na nejvyššího zemského maršálka omlouvaje j svůj hřich vůči nouzi země české. — Toje zajisté unicum v novověkých dějinách politi ckých, aby první úřadnik říše t akto vysvětloval veřejnosti, proč nesvolává sněm značné země třebas nahližel, že je ho svrchovaně potřeba Tedy, dokud my Čechové neulevíme ve své ob strukci proti vídeňskému parlamentu, nechá vláda království české propadat německé anarehii, ne- pořádku, svrchované nouzi a bankrotu?! Čirá tedy politika mstivosti a rancuny — má být politikou rakouskou vůči národu českému? Salus rei publicae suprema lex esto. Státník. zapomínající tohoto pravidla vůči nejdůle žitějšímu královstv! říše, má věru čas aby byl — vystřídán
#13 alto_textblock #13
Delegace.
#14 alto_textblock #14
Z Vídně, 18. února. (Telef. zpr. »Nár. Listů«.) Cislajtánská delegace nemá ve Vídni svého domu, který má v hlavním městě uherském Požívá pohostinství panské sněmovny. Doku nebylo nynějšího paláce parlamentního, zasedala v dolnorakouské sněmovné. Nyní rokuje ve sně movně ordů. Tito ve své vlastní sněmovně ne mají zvláštních loží. Chce-li člen panské sně movny uvésti nějakého hosta, musí jej dovést do lože jiné. Z té příčiny také členové pansk sněmovny, chtějí-li býti přítomni debatám dele gačním, musí usednouti v loži, vyhrazené posla necké sněmovně nebo diplomacii. V těto viděl jsme dnes dva bývalé ministerské předsedy - knížete Alfréda Windisehgrätze a hr. Františk Thuna. Dva roprosentanti nedávné minulosti Dole pak na křesle předsednickém seděl mini sterský předseda třeti: bar. Gautsch. Děle 6 hodin trvala dnešní schůze, která celá vyplněna byla všeobecnou rozpravou o spo- lečném rozpočtu vojenství. Prvým a posledním řečníkem byl člen pravice sněmovny panské prine Ferdinand Lobkovic a Bedřich Schönborn Jest mezi nimi podstatný rozdíl. V celé povaz a také v jejich stanovisku, jakkoliv oba problá sili, že mluví jménem své strany. Předsed zemědělské rady v království českém nálež k nejsympatičtějším členům historické šlechly. Jest národu českému blíže, nežli mnozi jiní Takovým osvědčil se také dnes. Leccos vyzní- valo sice starorakouského a všerakouského, ale nezavírá oči vývoji národní myšlenky a osvěty národů neněmeckých a jest přesvědčen, že jazyky národů neněmeckých uplatňovati ae budou ve společné armádě vždy více.
#15 alto_textblock #15
Předseda správního soudu jest mistrem formy. Jest vždy uhlazený na všechny strany Možno konslatovati, že dnešní jeho vývody jsou podstatným ústupkem naproti Maďarům prot známé řeči, kterou měl hr. Schönborn ve sně movně panské. Posl. dr. Fiedler osvědčil se dnes opětn jako znamenitá, právnicko-historická polence, která má vždy zřetel na právnicko-kulturní po litiku, na její situace a příkazy. V podstatě a tresti dnešní jeho řeč byla přednáškouo různosti nazírání v obou polovinách říše na zá ležitosti společné, nejen na vojenské, nýbrž také na hospodářské, tudiž na to, co nazývá se hro- madným slovem rakousko-uherské vyrovnání Tuto různost vyznačil obrazem, pravě, že v této polovině říše pokládán jest dualism solidním manželstvím, ve kterém zachovává se věrnost do smrti, v maďarských kruzích vládních však sňatkem, při kterém sobě ženská čásť vyhražuje jakousí volnost a svobodu, v maďarských kru zích pak opposičních dokonce svobodnou lásku Zástupce městské skupiny karlinsko-smichov ské doložil, že bude-li v Uhrách míti parlament právo spolurozhodovati o stránkách vojenské správy, o kterých rozhodovala dosud jedině koruna, stejné důsledky dostaví se ve příčině vedení, zřízení a organisace vojska také v této polovině říše. Tím byla již vyslovena velm perná polemika proti známé resoluci dra. Der schatty, o které dokázal český mluvčí věcně, že její podáním se dosáhlo opaku toho, čemu vlastně její původcové chtějí zabrániti. Tuto resoluci posoudil po její stránce jak právní, tak národní velmi přesně a přísně a děl, že nemá pouze tváře dvě jako Janus, nýbrž docela tři, jednu obrácenou ke koruně, druhou obrácenou k Maďarům, třeti pak, nejhněvivější, obrácenou proti národům neněmeckým. Hrabě Bedřich Schönborn v této chvíli zvolal, to že není pravda. Pochopujeme interjekci tu. Hrab Schönborn a jeho přátelé z konservativníh velkostatku hlasovali v rozpočtovém výboru pro návrh předsedy německé strany lidové, jakkoliv nemohlo býti jich tajno, jaký jest účel a ci resoluce té. Mnoho jest věcí na světě, o kterých, jak víme ze zkušenosti, nemají Excellence ani po- tuchy. Tím jedině vysvětlujeme si výkřik hr Schönborna, který patrně nečetl, že p. dr. Der- schatta, vida, jaký nemilý dojem učinila jeho resoluce delegační, pověsil na ni pláštík ně mecký. Všichni společní ministři, Goluchowski Burian, Spaun a Pitreich a celá delegace po slouchali pozorně od počátku až do konce hi- storicko právní politickou exegessi dra. Fiedlera. která, jakkoliv se týkala předmětu legistického. všude zůstala svěží a zajímavou. Hodlá ji auto vydati také tiskem, čehož zasluhuje již, že ob sahuje cenný materiál původu maďarského, který bude pro budoucí politíky a publicisty vílaným Co mluvil místopředseda poslanecké sně movny Kaiser o maďarských vymoženostec a maďarských požadavcích, bylo jen rozředěným čajem, kterým častoval delegaci hr. Stürgkh Tento měl sobavy«, německý nacionál zase samě »pochyby«. Že p. Glöekner hněvá se Maďary, myslíme, těm že dobrou mysl nezkazi Zejtra skončena bude povšechná debatta Promluví ještě z českých členů dr. Kramář Jest úmysl v sobotu, nebude-li ve dne dodělár rozpočet společného vojenství, konati ještě schůz druhou po delegační hostině v noci.
#16 alto_textblock #16
Z Vídně, 18. února. (Č.-B.) Plná schůze rakouská zahájena před sedou bar. Gautschem o 11.10 hod. dopol Po autentisování protokolu del. dr. Klieman vyslovil přání, by se dal na jednací pořad jeho návr na náhradu odškodného pro všecky záložníky, čemuí vyhověno. Potom rokovalo se dále o zprávě rozpočtového výboru stran řádného rozpočtu vojenského.
#17 alto_textblock #17
Del. kn. Lobkevic nemluví jmenem své strany ale troufá, že není v odporu se zásadami a cíly če- ských konservativních velkostatkářů. Pojednává ze- vrubně o remontním systému a stavu koňstva, žá- daje, by vojenská správa všímala si více českého koňařství. Děkuje dělostřeleckému inspektoru Kro- páčkovi a gen.m. Krobatinovi za jejich poučování o nových dělech. Delegáti mohli přesvědčiti se vče- rejšími pokusy, že jedná se rozvážně, vojenská správa řídí se vědeckým pokrokem. Národní moment ve vojště nemusí se zanedbávati; srovnává se zcela dobře s příslušností říše. Bude-li třeba, Čech, Maďat. Polák a j. půjdou na smrt pro svůj národ tak jako pro svého císaře a krále. Mezi národním a obecně rakouským smýšlením nesmí dělati se veliký rozdíl. (Souhlas.) Přecházeje k vnitřnímu zřízení vojenské komise poukazuje na hnutí v Uhrách a sblížení vo- jenské otázky s politikou, čímž omezuje se císařova svoboda ve věcech čistě vojenských. Vyrovnání z r. 1867 není zásluhou ani vinou jeho strany, neboť při něm nepůsobila. Avšak pro se teď najednou usiluje o změnu té části, již my považujeme za conditio sine qua non? Nechce ml- siti se neslušně a zbytečně do uherských záleži- tostí, ale vojenské záležitosti nejsou vnítřními uher- skými a nám záleží na nich snad více, protože máma větší podíl na výdajích. Dodáváme 571/20% kontingentu a přispíváme na výlohy 67%. Maďarské snahy nesou se za samostatnou armádou a za roz- dělením hospodářského území. Toto by škodilo více Uhrám, což tam nahlížejí čím dál více. Hospodářské společenství prospívá především jim, avšak hospo- dářské společenství a rozdělení vojska je něco ne- možného. Uznává, že je třeba němčiny jako služební a velicí řeči a nepochopuje, proč se má věnovati maďarčině ve vzdělávacích ústavech vojenských větší péče. Nelze dopustit, aby Maďaři pomaďařovali ve vojště za naše peníze. Ptá se ministra, je-li opravdu zakázáno uherským státním občanům a vo- jenské akademii učiti se některé slovanské řeči Reservátní výnos ministra vojenství neobsahuje ni- čeho nového, co by nebylo již obsaženo ve vojen- ském řádu. Je přítelem Maďarů, avšak víc se jim povoliti nesmí. Všude snaží se rozmnožiti svá odbytiště a po- síliti své vojsko a u nás mělo by se to rozdělovati? Jame odkázáni na sebe. Řečník pochybuje, že pomý- šlejí v Uhrách na rozluku do opravdy, vždyť by to bylo jejich katastrofou. (Hlučný souhlas.) Delegát dr. Fiedler chce dokázati, že státoprávní význam vojenských vymožeností maďarských netýká se pouze vojenských věcí, ale sahá mnohem dále. On sám není odpůrcem maďarských snah; nesvaluje vinu všech konfliktů mezi oběma částmi říše pouze na Maďary. Odcizováním se nejsou vinny pouze Uhry, ale také Rakousko. V tu chvíli, kdy hoví se uherskému státoprávnímu názoru o výsostních prá- vech, musí se přiznati toléž právo ve vojenských věcech rakouskému parlamentu a jest jen na poslan- cích, lidem volených, aby toho dosáhli. Pojednávaje o státoprávním významu vojenských požadavků uherských, dokazuje ze vzniku § 11. XII. zákona z roku 1867, že tehda chtěli vložiti věci vo- jenské přímo do rukou císařových, protože je to kon- stituční zásada, platná také v jiných státech dle učení o rozdělení moci. Jak to, že toho v Uhrách nedbaji? Souvisí to s uherským státním právem, pro něž platí také právo zvykové a zvykový výklad. Dle tohoto státního prá a výkládá se § 11. tak, že pod slovem »majestát«, jemuž přísluší moc nad voj- skem, rozumi se: sacri regni corona, jež zahrnuje v sobě krále i parlament. Řečník uvažuje, mají-li Maďaři právo k tomuto jednostrannému výkladu § 11. Prob' rá vyrovnaeí zákon dle maďarského textu a prohlašuje první články za deklaraforické, 8§ 5.—22. za konstitutivné. ostatek za formální část zákona. Smlouvou je pouze část konstitutivná a proto se tato část zákona jedno- stranně změniti nemůže. Nejen ve vojenských, ale také v jiných společných záležitostech. Připomíná poslední Tiszovu teč o 8 8. vyrovnacího zákona, v níž děje se pokus o výklad dle rakousko právni- ckého názoru nepřípustný Tak zv. »strany stát zachovávající«, jež obírá- vají se pouze malichernými věcmi strannickými, po kusily se Derschattovou resolucí o autoritativný vý klad vyrovnacího zákona. Avšak dosáhly by opaku. to jest daly by vojsko zcela v šane Maďarům. Při- činou maďarských úspěchů je, že v Uhrách je roz- šířeno ve všech vrstvách obyvatelstva a ve všech národnostech vědomí přislušenství k uherskému státu, kdežto v Rakousku Němci, již tu zaujali ta- kové postavení jako Maďaří v Uhrach, rozsívali mezi neněmeckými národy jen nedůvěru ke slátu, pročež Rakousko, vyjednávajíc s Uhrami, nemůže vystupo- vati s náležitou pevností. Delegace nesmí dopustit. aby Derschattově resoluci, jež pojata do výborové zprávy jen jako výborové prohlášení, připisoval se význam, jimž by všichni neněmečtí národové byli vyzýváni k půtkám. (Pochvala.) Delegát Dlužanski by rád, aby vojenská správa dbala přání obyvatelstva, jež nese velká břemena. J povděčen koupím u malých výrobců. Navrhuje reso- luci o sprošténí venkovskýcl záložníků brannýeh
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
—a. V Praze, 17. února. Náš milý parlamentní list noš, který ná hodou — pardon! byl nám k vůli tomu schválně určen — mluví český — odevzdal mi dnes na chodbě jako každodenně poštu. Nebylo v ni tenkráte nie zvláštního; několik pozvání, několik čísel různých novin, které jsem neobjednal, naopak několikrát vrátil, dva listy prosebné a obligátní anonymní korrespondentka, v níž nadává se poslancům vůbec a velectě nému panu poslanci za městskou skupinu třeboňsko jindřicho-hradeckou zvlášt. A ještě jedno psaní. To poslední. Jistý vysocevážený můj volič, koupil si, byv k tomu agentem sveden, od vídeňského splátkáře dva obrazy, a byla na něho, když splátky nedodržel, podána žaloba a pak exe Prosil mě pro boha, abych to zde nějal spravil, by mu exekutor nepřišel sepisovat ná- bytek, to že by nepřežil. Dnes máme prázdno. Domníval jsem se. že mi zbude času podívati se do Doeblingu do Rothschildových zahrad, na místě toho, vykonám rovněž příjemnou procházku do 12. okresu k advokátovi a projdu se zrovna tak. Vlastně měl bych býti svému veleváženému voliči za to vděčen, že mi poskytl příležitosti k tělesné emoci, jež dojista bude velice na prospěch mému zdraví. Jen aby si advokát dal říci. Advokáti jsou mnohdy velmi tvrdohlaví . . Divíte se, že nám zástupcům suverenníh národa českého dostává se také takovýchto ko- misí? Nedivte se. K podobným věcem jsme my všichni dobří a konečně je to v pořádku. Bu poslouchat nebo jít. Můj ty bože, kdybych vám tak olevřel svůj Shanonův registrator, to byste
#20 alto_textblock #20
kuce.
#21 alto_textblock #21
moji drazí, teprve žasli nad tím, co všechno byste v něm našli. Ani byste tomu nevěřili. Co byste na příklad řekli tomu, že mne jeden — mimochodem řečeno — z dobrých přátel o to požádal, abyeh mu zde, možno-li, opatřil zdravou kojnou? Odpověděl jsem mu, že milerád vyhovím jeho přání, jakmile mně sděli, chce-li míti kojnous sterilisovaným mlékem či bez něj. Onehdy jsem zde kupoval kaučukovou podložku do postele a jak často putovati musím do kabinetní kanceláře, abych orodoval tamz toho či onoho, jemuž trestajíeí spravedlnost dala menši či větší výlupek. Konám tyto větší či menší službičky rád, jsem rozeným altruistou, který rád za jiné se obětuje, na sebe pak a na své zapomíná. Ale jedna věc mne přece jen vyrušila, ovšem obzvláštní. Přihodila se mi dnes ráno a snad bude zajímati i širší kruhy a ne pouze moje přátele nejužší. Ležel jsem ještě v posteli, když kdosi z ťukal na dveře a sice velmi energicky, tak as jako činí nervosní lislonoš. Vyskočil jsem z postele a vrhl se do kalho jako proklalec do ztraceného a opět nalezeného ráje. Leč dvéře se zatím otevřely a v nich ob jevil se asi padesátiletý, neobyčejně hřmotný muž, blondýn, s krátkým, moderně přistřiženým plnovousem, v garderobě sice poněkud obnošené však svědčící o tom, že má návštěva nebyla zvyklá objednávati nové šatstvo, ve zdejší »Velk fabrice« na Mariahilf, kde možno dostati zcela nový oděv za šest korun a kde půjčují se v masopustě fraky za dvě koruny denně a bez kauce. Bez dlouhých okolků shodil se židle mou vestu a posadil se, opíraje se o kovové držadlo hole, jež představovalo štětinalého kance. Šlětiny bodaly ho sice do brady, ale zdálo se muto
#22 alto_textblock #22
býti příjemným. Ostatně mi byl náramně pově domým, jako hych ho byl odněkud již znal. »Co si přejete?« tázal jsem se ne přília zdvořile, což se odpustiti musl. »Především bych prosil, abyste nedal svým hostům tak dlouho čekat. Teď je půl deváté já stojím na chodbě již od sedmi hodin. Spo čítal jsem zatím všecky břečťanové lístečky. jimiž tak nechutně jest vyzdoben strop vaš chodby, a potom jsem třikrát za sebou přečet řeč, kterou měl v delegacích vládní kandidá hrabě Stürgkh . .. ... Pardon, pán ten je poslancem. »To pravite vy, ze zdrořilosti; já, klerý mám právo titulovati každého dle toho, co z sluhuje, jmenuji ho — vládním komisařem kdežto u vás je vládním komisařem — pan Skéne Což to ještě nevite ?« »Račte, prosím, sděliti mi, co vás ke mno vede?« »Maličkost. Chci, abyste mi u solidníh finančního ústavu opatřil půjčku dvou milliono zlatých.« Otevřel jsem ústa, což nebývá mým zvy- kem, jsou ale okamžiky v životě lidském, kdy člověk je tak zaražen, že nemá v moci ani je diný gestus. »Snad byste to udělal levněji —« já na to s ironickým přízvukem a ne příliš vlídně »Mluvte se mnou jinak, u všech čertů Víte kdo jsem ?« »Blázen!« — zněla moje odpověď, »kter za okolností takých uchází se o millionový kredit. »Jste tu v Evropě jenom sami hokynáři Kdybych byl snad přišel se k vám vypůjči na oběd, nebyl byste se tak lekl.« »Máte giranty ?« »Kdybych měl k disposici Vanderbiltaa knížete z Monaka, neprosil bych se vás. Chcele, nebo nechcete?« »Nechci, pane, nechei vám dát dva, mi
#23 alto_textblock #23
liony a kdybyste se tu třeba rozkrájel, rozkazu vašemu v tomto směru nevyhovim. Ne, ne, ne!e »Dostal byste ale deset procent provise.« »A kdybyste mi dal provise padesát pro cent —« V okamžiku tom pocítil jsem jakési blahe příjemné duševní lehtání — asi jako člověk který může druhému odmítnouti milliony. »Dám vám lhůtu.« »Nezdržujte mne, v lebce vaší jest o ko lečko víe.« »Což vy víte o velikých problémech světo vých, jež dnes již se rodi a jež revoluci způ- sobí ve všem životě. Snad vám známo, že ji i v nejbohatších ložiskách je pokladů uhelných na mále. Co si počneme, až nám dojde uhl úplně?« »Budeme topit dřívím, jako druhdy. Jestliže se lesy dosud kácely a měnily v ornou půdu. bude se zase orná půda osazovat lesy a sedláe a vůbec zemědělci budou se opět míti dobře. »Tralala! To by to potom s naším prů- myslem špatně dopadalo. Ne tak, pane. Potom budeme topit vodíkem, vlastně vodou, kterou elektrolysí budeme rozkládat v kyslík a vodik. A na to mám zapotřebí dnes millionů.« »To ale nebude nie laciného.« »Mlčte a nerozčilujte mne. Kolik je hodin?e V okamžiku tom sáhl po mých na stole ležících zlatých hodinkách. Nalezal jsem se v bytě samojediný, ve spodcich a bez kabátu. Přistoupil jsem k němu a chopiv ho za ruku, zvolal : »Ty zde nechte!« »Ani by mne nenapadlo si je vzíti. Takové ničemné cibule, jež každého dne svého majitele aspoň o pět minut času okradou, nejsou pro mne. Mám docela jiné.« — V okamžiku tom vytáhl černé ocelové remontoirky, asi za pět zlatých. — »Pouzdro je ovšem bezcenné, ale stroj je iridiový. Víte co je iridium? Nevy měnil bych je s vámi.
#24 alto_textblock #24
Však již strkal mé do kapsy »Dovolte pane, přiskočil jsem a chytil je, za ruku.« »Odpusťle. V tom okamžiku co jsem pro- testoval proti výměně, učinil jsem opak. Člověk je člověk. Zde vaše hodinky. Ale zadarmo byl bych se přece jenom k vám nerad byl na- mahal.« V okamžiku tom se vztýčil a postavil před mne v celé své mohutnosti. Až jsem se zachvěl, jakým kolosem se mi byl zdál »Co cheete ode mne?« »Nedostal-li jsem od vás dva milliony, dáte mi aspoň desítku na flakra, aby se odtud, kde tak špatně jsem pochodil, mohl dostati jinam, na šťastnější štaci.« A jako by nic sahal po mé tobolce, jež ležela vedle hodinek. Nebylo v ní mnoho — jak se samo sebou rozumí — ale za dobrou kořist jsem mu ji přece ponechati nechtěl. On ale dříve než jsem co učiniti mohl. tobolku mi podal s poznámkou, že vzal ji se stolu, abych se sám nemusil namáhati »Dám vám pětku a nie víe !« — zněla moje určitá nabídka. Přemýšlel chvilku, pak natáhl ruku a řekl: »Dobrá.« —
#25 alto_textblock #25
Dnes po celý den přemítal jsem o této zvláštní návštěvě. Dospěl jsem k závěrku, že byl to psycholog mezi darebáky. Tím, že chtěl tak ohromně moc, zůstal mezich žebráka-gentlemana, kterého nebylo možno odbýti almužnou dvaceti krejcarů. Právě teď jsem se přesvědčil, že já nebyl prvním, jenž mu sedl na lep. Zároveň se m dostalo rozřešení hádanky, kde že jsem člověka toho již viděl. Byl na vlas podoben, ba jakoby modelem byl svalnatým postavám z kararského mramoru, jež nesou galerie snémovny.