#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
31. srpna 1903.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 237.
#5
alto_textblock
#5
Úholičkách 19 K 80, Radlicích 31 K, Dobříči 10 K
Vokovicích 102 K 60 h, firma J. Kohout, továrna
strojů na Smíchově 40 K, klášter u sv. Markétyv
Břevnově 300 K, obecní zastupitelství v Bubenči 500
K, k tomu již dříve vykázaných 3236 K 97 h.
úhrnem 5641 K 27 b.
Z Mladé Boleslavi. K podnětu okresního starosty
poslance C. Papouška zahájeny byly v okresu mla
doboleslavském sbírky ve prospěch krajin krupo-
bitím poškozených. Dosud odevzdány byly kanceláři
okresního výboru tyto příspěvky: obec Všelisy 50
občanská záložna v Dol. Cetně 50 K, spolkový cukro-
var 1000 K, obec Rokytoves 30 K, Jan Hrabě z Ro-
kytovse 4 K, obec Nepřevazy 29 K, obec Strenice
40 K, okresní záložna hospodařská v Mladé Bule-
slavi 150 K, příspěvek okr. Tondu 500 K, celkem
1853 K, které odeslány byly Zemské bance pro fond
nouzový. Další příspěvky stále docházejí.
Obecní zastupitelstvo města Tábora věnovalo ve
prospěch poškozených 400 korun; čistý výtěžek kon-
certu »Zory« obnáší 254 kor. 78 h. a odveden témuž
účelu.
#6
alto_textblock
#6
Výstavy.
Výstava v Pardubicích.
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
V Pardubicích, 30. srpna.
#7
alto_textblock
#7
—fček. Za neveselé nálady otevřely se dne
brány výstavní. Chladné, přímo mrazivé počasí, ostrý
vitr a neustále zakaboněná obloha nevěštily uičeho
dobrého a kalily naději na příznivý průběh dne.
Také časté přeháňky zvýšovaly obavy. Vzdor tomu
však dopravovaly zvlášiní vlaky celé zástupy obe-
censtva, spěchajícího na výstavu, kde písčité cesty
proměněny byly v pravé kaluže, takže zřízenci měl
plné ruce práce s odstraňováním spoust, jaké děst
zde v několika hodinách nadělal. Až teprve odpo-
ledne obloha se vyjasnila a zlaté slanko usmálose
na nás, jak se říká, »na celé kolo« a rázem zjasnilo
také až dosud zamračené tváře návštěvníků, jichž
dostavilo se na 10.000, počet to na tuto časovou ne-
pohodu více než uspokojující.
Dnešní den plynul ve znamení rudého karafiátu.
neboť dali si sem dostaveníčko sociální demokraté
kteří přišli za prudkého deště v průvodu bezmál
2000 osob čítajícím v čele s posl. Steinerem. Průvod
uvítal předseda výstavního výboru pan dr. Jose
Štolba. Pravil:
Přátelé! S upřímným potěšením vítám na vý-
stavě východočeské jménem výstavního výboru mo-
hutnou organisaci dělnictva sociálně- demokratického.
organisaci, která stejně vyniká jak velikostí svých
cílů, tak i vojenskou přímo disciplinou, konsekvene
svou jakož i nezdolnou eoergil, kterou za cíli těmi
se bere. Vítám vás proto s takovým potěšením, po-
něvadž bez dělnictva našeho vše, co tuto postaveno,
bylo by nemožné. Co platny by byly sehe skvělejší
myšlénky, kdyby nebylo vás, kteří je v život uvá
díte, co platny by byly sebe skvělejší vynálezy lidí
bohem nadaných, kdyby je nemohli odevzdati do
vašich rukou, kteří teprve činíte je služebnými po-
kroku lidstva.
Arci skvělé myšlenky, skvělé idee vyžadují také
intelligentního, vnímavého, vzdělaného dělnictvaa
v ohledu tom s pýchou hleděti můžeme na dělnictvo
české. Tak jako český duch vydobyl si již úctu ce-
lého svěla, tak také česká ruka dokázala toho, že
jest v celém světě nejen hledána, ale i uznána.
A jak četné jsou pevně semknuté řady vaše, jež
tvoří hotovou armádu, atmádu práce, armádu po-
kroku, armádu, na kterou národ náš spolehati musí
a také spolehá.
Vytýká se vám s nejedné strany, že boj za práva
vyděděnců uspal ve vás city vaše k vlastnímu ná-
rodu. Nevěřím tomu. Dějí se arci pokusy, získati
vás pro hnutí beznárodných, oněch zvláštních tvorů
kteří zaprou matku, otce, rodinu i vlasť, když kyne
jim prospěch hmotný, a není také pochyby, že
mnohý, uštván hladem a bldou, chvějící se rukou
po prospěchu tom sahá, ale jádro české sociální de-
mokracie jest neporušené, ty elitní pluky armády
vaší — abych tak řekl — jsou si vědomy svých po-
vinností ke svému národu, jsou si vědomy oněch
ideálních statků duše lidské, jež člověka činí teprve
člověkem. Toho nejlepším důkazem jest naše tak
zvané uzavřené území, kdež právě také příslušníci
vaší organisace náležejí k nejvytrvalejším pioněrům
a obhájcům věci české.
Vílejte nám tudíž ve výstavě, kdež tolik vaš
poctivé a úmorné práce, vítejte nám na místě, kde
všechny třídy našeho národa podaly si svorně ruce
aby vytvořily dílo, jež jest nejen jim samým, ale
celému národu našemu ke cti.
Zde můžete poznati, co dokáže společná, touté
ideou vedená práce, zde můžete poznati, jak z ne
patrných počátků nadšení vytvořiti může věci veliké
S pýchou konstatuji, že v řadě těch, kteří pracoval
na díle tomto s takovým úspěchem, kráčela svorně
s námi ostatními i organisace vaše a proto čest bu-
diž vám za práci tu, čest budiž vám za to, že přišli
jste v tak hojném počtu, abysle shlédli ovoce spo-
lečné práce té, čest budiž vám za to, že ke krásnému
výsledku tomu měrou tak vrchovatou jste byli při-
spěli. A protož českému dělnictvu a tudíž zejment
také mužům, ve vaší organisaci sdružsným, jakož
stálému pokroku české práce jmenem výstavního vý
boru hřímavé na zdar!
Jemu odpověděl stručnou řečí p. red. Vaněk
načež rozptýlili se účastníci po výstavě. Večer uspo-
řádali ve výstavní areně s úspěchem div. předsta
vení — dávali se Hauptmannovi »Tkalci« — při vy-
prodaném domě.
V zemědělském pavilenu pořádána byla výstav
skotu, jež byla hojně obeslána a těšvla se po celý
den stále četné návštěvě a ukončena byla o 6. hod
večer prohlášením cen.
V hudebním pavilonu koncertovala výstavní ka
pela, jejíž výkony příjemně naladily obecenstvo, ze
jmena večer, kdy zazářila výstava v plném jas
elektrického světla. Také ohňostroj sledovůn byl se
živým zájmem a jásotem obecenstva.
#8
alto_textblock
#8
Výstavní ceny.
#9
alto_textblock
#9
Podáváme zde seznam cen, udělených při ob
časné výstavé skotu v Pardubicích.
Za kollekci čistokrevného skotu ob
drželi čestné diplomy rady zemědělské: Jan Prokeš.
mlynář v Dašicích, Frant. Barva z Ceradic, rolnicko-
lukařská škola ve Vys. Mýtě, Fr. Voltr z Hubenie
velkostatek Slatiňany.
Za čistokrevné býky obdrželi: I. cenu
stříbrnou medailli rady zemědělské a 80 kor. Andrl
Jan z Vračovic, okr. Vys. Mýto. II. stříbrnou medanll
a 60 kor. Ant. Köhler z Moravan. III. bronz. medaill
rady zemědělské a 50 kor. Frant. Voltr z Hubenie
IV. bronz. medailii a 40 kor. Jan Čapek ze Zalše
okr. Vys. Mýto. V. bronz. medailli a 30 kor. Josei
Klofanda z Janoviček, okr. Vys. Mýto. VI. bronz
medailli a 20 kor. Václav Pleskot z Čep.
Za čistokrevné jalovice a krávy
I. cenu stříbrnou medailli rady zemědělské a 30 kor.
Jan Cejo z Tisové, okr. Vys. Mýto. II. bronz. me-
dailli a 25 kor. J. Jůva z Hrnšové, okr. Vys. Mýto.
III bronz. medailli a 20 kor. Jos Voltr z Hubenie
IV. bronz. medailli a 15 kor. Frant. Freidl z Vys.
Mýta.
Za býky křížence: I. cenu bronz. medaill
a 30 kor. J. Skalický z Doubravice. II. bronz. med.
a 20 korun Frant. Kubelku ze Slatiňan. III. bronz.
mednitli a 10 korun Rud. Štěpánek ze Dřenie.
Za křížené jalovíce a krávy: I. cenu
stříbrnou med. rady zem. a 30 kor. Frant. Ronda
z Máteřova. II. bronz. medašíli a 25 kor. Vincene
Novák č. 33 z Jezbořic. III. bronz. medaříli a 20 kor.
Josef Vopelák z Vostřešan. IV. bronzovou medanll
a 20 korun Bedřich Balcar ze Sezemic. V. bronz-
med. a 20 kor. Fr. Zavřel z Dražkovic. VI. bronz
med. a 15 kor. Josef Štěpánek z Dražkovic a VII.
bronz. med. a 15 kor. Josef Topič z Dražkovic.
Za dobrý chov a ošetřování uděleno
bylo čeledi p. Jana Prokeše z Dašic, p. Fr. Barvy
z Ceradic, p. Fr. Voltra z flubenic, Rolnicko-lukař
ské školy ve Vys. Mýtě a velkostatku Slaliňany po
5 koruách.
Výstavní ceny: I. zlatou medailli výstavní a 9
kor. Fr. Voltr z Hubenic. II. zlatou medatíli a 80 kor.
Jan Čapek ze Zálše, okr. Vys. Mýlo. III. stříbrnou
medailli Ústřední hosp. společn. a 70 korun Jesel
Klofanda z Janoviček, okr. Vys. Mýto. IV. stříbrnou
medaillira 2100 korun Fr.Barva z Ceradic. V. stříb
#10
alto_textblock
#10
medailli a 100 korun Jan Prokeš z Dašic. VI. stříbr
medailli a 70 korun J. Cejp z Tisové. (Týž věnova
odměnu ve prospěch živelní pohromou stižených)
VII. stříhrnou medailli a 80 korun Josef Pravda
Dvakačovic, okres Chrudim. VIII. stříbrnou medaill
a 50 korun Josef Voltr z Hubenic. IX. stříbrnou me-
dailli J. Kratochvíl ve Starém Kolíně. X. střibrneu
medailli a 60 korun Josef Vaňásek z Hrušové. Xl
bronzovou medailli Ústř. hosp. společ. a 60 koru
Josef Zběhlík z Chocně. XII. bronzovou medaillia
60 korun Václav Jůva z Hrušově. XIII. diplom Úst
hosp. společnosti a 60 korun Ol. Fuxa z Pardubie
XIV. diplom a 40 korun Václav Ple kot z Čepů. Xv
diplom a 40 korun K. Kopecký z Pardubic. XvI
diplom a 10 korun Fr. Kubelka ze Slatiňan (za býka
11/2 roku starého). XVII. diplom a 10 korun Joseí
Vopelák z Vostřešan.
Za býky čistokrevné obdržel J. Brýdl
z Tisové bronzovou výstavní medailli a 30 korun
za býky křížené Josef Kučera z Nabočan
okres Chrudim, bronzovou medailli a 30 koru a Jos
Skalický z Doubravice bronz. medailli a 30 korun.
Za jalovice a krávy křížené: Dr
bílek Josef ze Skrovádu bronz. výst. med. a 30 K.
J. Barcal z Radhoště, okr. Vys. Mýto, bronz med.
a 30
Po 20K a výstavním diplomu obdrželi
za býky: Jos. Topič z Dražkovic, Jos. Dokonal
z Jesničan, Ant. Novotný z Mravína, okr. Vys,
Mýto, J. Bažant v Tuněchodech, Václav Beneš z Čivie,
Jes. Dobruský z Jesničan Vine. Andrle z Barchova.
Jos. Skalický z Doubravice, Jos. Karel z Moravan,
Jos. Vopelák z Vostřešan, Fr. Freidl z Vys. Mýta
Fr. Kubelka ze Slatiňan.
Za krávy a jalovice obdrželi po 20 K
výstavním diplomu: Jos. Štěpánek z Dražkovic, F
Zavřel z Dražkovic, Vine. Horák z Jezbořic, Č. Horák
z Koloděj, Anna Horáková z Ohraženice, J. Brýd
z Tisové (za jalovice), Jos. Brýdl z Tisové (za krávu)
Fr. Freidl z Vys. Mýta, Václav Paďour z Hrušové,J
Fendrych ze Slatiňan a Fr. Víšek z Vorie.
Za krávy a jalovice po 10 K: A. Ku-
belka z Barchova, Jos. Štěpánek z Dražkovic, Jos
Skalický z Doubravice, Jos. Zavřel z Dražkovic,
Tužil z Máteřova a Procházka z Kunčí; za bý ky
V. Andrle z Barchova, Jos Metelka z Dražkova, Jos
Hruš z Dražkovic, Jos. Topič z Dražkovic, Fr. Se-
monský z Droždie, Jos. Skutil z Chvojence, Fr
Hanka z Máteřova, Jos. Vopelák z Vostřešan, Ant
Novotný z Mravína a Fr. Vlasák ze Dřenic (20 K)
Čeledi rolnické školy vysoko-mýtské a velko-
statku Slatiňany za dobré ošetřování skotu věnováno
po 5 K
#11
alto_textblock
#11
Slavnost položení zákla dního ka-
mene k sokolovně v Brandýse n. L
konala se za četného účastenství jak místního
tak i okolního lidu, ačkoliv počasí bylo nepři
znivě. Celě město odělo se do slavnostního
roucha, skorem všecky budovy, až na nepatrný
počet domů několika zdejších občanů, ozdobeny
byly prapory barev zemských, z čehož nejeden
z účastníků slavnosti seznával, že v samém
Brandýse n. L. jeví se této krásné a vznešení
myšlénce sokolské — odpor a neporozumění
jež původ svůj má ve hlubší, nežli jak oby
čejně v různých maloměstech jsme zvyklí —
shledávati.
O 10. hodině dopolední seřadily se mísln
korporace a spolky v továrně p. Fr. Melichara
odkudž ubíraly se ve slavnostním průvodu mě
stem na náměstí, kdež je očekávaly zástupy
lidu, které připojivše se, spěly za zvuků sokol
ské kapely zdejší k sokolovně.
Potom na staveništi sokolovny zapěl zdejš
pěvecký spolek » Bojan« sbor od Bendla »Cho
rál národa českého«. Na to ujal se slova bratn
Bedřich Schöníelder, starosta družstva
pro postavení sokolského domu:
Velectěné shromáždění a drazí bratři ! Dne
nadešel nám významný den, neboť klademe zá
kladní kámen k tělocvičně, jež jest věnována
zdejšímu tělocvičnému spolku »Soko!« a má
býti střediskem čílého života všech vlasteneckých
spolků zdejších.
Vznešený a těžký úkol jest proveden, ovoce
9leté usilovně práce pyšně vypíná se před
námi.
Pokládám za svou povinnost poděkovati za
přispění v práci naší všem vlasteneckým kru-
hům, všem vlasteneckým občanům jak zdejším
tak i vůkolním.
Dále sluší zde vzpomenouti také sl. okres
ního výboru a zdejšího sl. obecního zastupitelstva.
Ještě jednou vzdávám jménem družstva pro
vystavění tohoto domu všem těm, již umožnili
postavení této budovy, náš nejvřelejší dík.
Dále dovoluji si srdečně přivítati vás všecky
veleclěné shromáždění, jež jste se ku dnešn
slavnosti dostavili a tím přispěli k významu
lesku téže.
Zvláště vítám sl. okresní zastupitelstvo, sl.
zastupitelstvo obce zdejší a obcí okolních, pak
veškeré dámy, c. k. a taktéž samosprávné úřad-
nictvo, všecky zástupce různých bratrských
jiných jednot a korporaci, vítám spolky našeho
města, jež vyslali své zástupce a taktéž vítám
pěvecký spolek „Bojan“, jenž celou tuto slavnosi
zapěním sborů zvýšit má a konečně dovoluji si
bratrsky přivítati našeho slavnostního řečníka
bratra Viktora Rašina. (Na zdar!) a žádám jej,
aby se ujal slova.
Br. Viklor Rašín (který uvítán bouřli-
vým „Na zdar!“): Velectěné shromáždění! Se
srdcem radostně rozechvělým ujímám se slova,
neboť se splnilo to, co si členové „Sokola“ bran-
dýsského a jejich přátelé v městě a okresu tak
toužebně přáli.
Budujeme Sokolovnu a dnes slavíme polo-
žení základního kamene k ní. Sokolovna jest
dům, zusvěcený tužení a cvičení nejen těla, ale
ona je i domem, v němž srdce, rozum a ná-
rodní sebevědomí pěstováno má býti. (Vý
borně!)
Tento národní stánek náš v úctě a vážnosti
chovati musí každý věrný syn, každá zdárná
dcera naši milé vlasti české. (Výborně!)
Náš národ počtem svých příslušníků ne-
může se měřiti s národem, ze tří stran vlasť naší
svírajícím a usilujícím přes tisíc let o naši exi-
stenci. Nejprvé pod záštitou šíření křesťanství,
později na pokoření svobody svědomí vysílány
hordy žoldáků a křižáků, aby ujařmili, aby po-
kořili a po případě i vyhubili ze srdce Evropy —
z krásné vlasti naši, živel slovanský a tak za-
hladili lahodné zvuky našeho mateřského jazyka
českého. (Výborně!)
Stateční předkové naši vítězně odráželi
na útěk obraceli nesčetná vojska nepřátel a da-
řilo se jim vítězství proto, že lid český nejen
tužil tělo své, ale on vzdělával a cvičil rozum
svůj a to, co chybělo statečným obrancům naší
vlasti na počtu, to nahraženo bylo dobrou jakosti
bo jovníků (Výborně!), jež všecky sílila veliká,
opravdová a obětavá láska k naší krásné vlasti
české.
Přátelé, drazí bratři a milé sestry! Až po-
dnes musí u nás — ano, dovolím si tvrditi, že
ještě sdnes ve zvýšené míře platiti musí to. c
#12
alto_textblock
#12
v dřívějších dobách lidu českému, tomu Emenu
velké slovanské rodiny, nejdále na západ posu-
nutému, bylo takřka živolním příkazem, který
má vlastně zaručiti jeho budouenost a jeho byti.
A proto, velectění přátelé, kdo myslí to
s bojem za práva našeho národa poctivě, ten
musí podporovat z plných sil svých vznešené
a ušlechtilé snahy našeho bodrého Sokolstva.
(Výborně!), našeho to národního vojska.
Velectění přátelé! My všichni prožíváme hi-
storickou dobu svého národa, v níž je nám stále
brániti, stále upevňovati naše posice proti těm,
kteří odvěká práva našeho jazyka ve vlasti našt
chtějí zkracovati, proti těm, kteří ujařmují nás
politicky a proti těm, kteří snížením duchovní
vzdělanostní úrovně našeho lidu, snaží se
vrhnouti nás zpět. Troji nepřátelé: nepřátelé ná
rodní, odpůrci političtí a nepřátelé pokroku třemi
proudy usilují o to, aby lid náš ochromili a tak,
aby ve svém spravedlivém boji za svépráv-
nost a samostatnost zemi koruny české podlehl
(Výborně!)
Všem poctivým příslušníkům našeho n
roda mělo by býti vlasteneckým příkazem, aby
dle majetkových poměrů svých každoročně sklá
dali národní daň na vystavění a vyzbrojení
»sokoloven«, aby v každém okresu v mílé vlasti
naší ne jedna, ale několik mohlo jich býti zbu
dováno, aby sokolovny jako majáky ve vlnobyti
našich zápasů byly střediska, z nichž by světlo
nadšení, statečnosti, neohroženosti a nepoddaj-
nosti proti našim nepřálelům zářilo do všech
krajů naší milé vlasti a bylo posilou bojovní-
kům za práva národní, za práv
lidská, za pravou svobodu a po-
krok všech vrstev lidových. (Vý
borně!)
Kdykoliv, drazi přátelé, přemýšlím o po-
stavení našeho národa, vždy mysl moje zalétne
do starověku k národu řeckému.
Národ řecký byl počlem mnohem menší
národa našeho a přece domohl se takového po-
stavení význačného, že svou slávou takřka na-
plnil celý svět. A v čem záleželo to kouzloa
úspěchy, to je třeba věděti a lidu uvědomiti,
abychom vyrazili zbraň z rukou těm falešným
prorokům i z našich českých řad, kteří před-
stíráním malomoci ničí jmenovitě u naší mlá-
deže české sebevědomi a se zlou radou k nám
přicházejí, když doporučují přimknutí se našeho
národa k jinému národu silnějšímu — a to ještě
k odvěkému nepříteli našemu. (Výborně !)
To kouzlo úspěchů záleželo v moudrýel
a praktických zařízeních řeckého národa, která
vedla každého řeckého příslušníka k vysokému
sebevědomi národnímu, k tělesné a duševní
zdatnosti, byla zdrojem nezměrné lásky k vlasti,
trpělivosti a sebeobětování na prospěch celku.
A proto také dovolím si v dnešní řeči své
poukázati na dvě zařízení národa řeckého
sice na »Palaistru« a »Gymnasion«. V obou
cvičili se již od časného mládí Řekové, aby ve
slavnostních zápasech, t. zv. stadiích a hippo-
dromech, před tváří celého Řecka závodili
o ratolest olivovou, největší to vyzno menán
lidské v dobách tehdejších.
Však nejen ratolest olivová pudila Řeký
do těchto evičení, nýbrž všeobecné pře
svědčení to bylo, že jen neustálým, rozum
ným evičením netoliko télo síly a pružnosti na-
bývá, ale i duše se bystří, oživuje a tak člověk
k dokonalosti dospívá.
V tomto přesvědčení záležela důležitost
těchto ústavů; důležitost, kteráž je záhy učinila
i shromáždištěm veřejného života Řeků. Do ve-
selých prostor jejich přicházeli občané všec
stupňů věku, aby se buď bavili pohledem na
hry a evičení mládeže, aneb by sami se těchto
zúčastnili. V krátké době staly se »Palaistra«
a »Gymnasion« Řekům nezbytnou potřeboua
nebylo v Řecku žádného města, jež by aspon
jedním »Gymnasionem« honositi se nemohlo
větší pak města čítala jich i více. Tak na př.
v Athénách za doby Sokratovy byla tři tako-
váto shromaždiště.
Drazí přátelé! Čím statečným a slavným
Řekům byla uvedená zařízení, tím musí se ná-
rodu našemu, má-li prospívati, státi sokolovny
Také v sokolovnách mladí Čechové musí s
cvičiti, neboť všeobecně cestu proklestiti si must
porozumění pro přesvědčení, že rozumným tělo
cvikem netoliko tělo síly a pružnosti nabývá
ale i duše se bystří a k neohroženosti dospívá.
(Výborně!)
Také naše sokolovny musí se státi shro-
maždištěm veřejného života českého a do pro-
stor jejich rádi choditi musí občané čeští všech
stavů a povolání i všech stupňů věku.
Sokolovny určeny jsou k tomu, aby byly
budovami našeho národního sbratření a když
venku Štěstěna více se na jednotlivce usmála
obdařila ho jměním, bohatstvím neb výnosným
úřadem, tolik pravého vzdělání má míti ten
šťastnější, aby v národním našem chrámu, totiž
v sokolovně, bratrsky bral účast na tušení če-
ské síly, zdokonalování a ocelení českého du-
cha a tak hřivnou svěřenou příspěl ke společné
práci. (Výborně!)
Přátelě! Čím kdo je bohatším,
čím jest kdo učenějším, tím většt
má povinnost pracovati na po-
vznešeni všech lidových vrstev.
(Bouřlivý projev souhlasu. Výborně!)
Zvláště v době dnešní, kdy zachmuřen
jest obzor naší lidové národní pospolitosti, kdy
vinou našich politických stran cizinci zmocňují
se našeho dělného lidu a pohříchu již se ho
také částečně i zmocnili, již ty massy, ty ba-
taillony našeho dělného lidu od nás se odtrhují
a podaří-li se cizincům toto dílo zhoubné úplně
— pak běda našemu národu — jest ztracen
(Bouřlivé »Výborně!«) Tu třeba shromáždišť ve
všech okresích naší drahé vlasti a v nich vý-
mluvným, přesvědčujícím slovem bíti na po-
plach, aby požár nenárodního, cizáckého vlivu
se dále nešiřil, ale aby byl uhašen přesvědčo-
váním a bratrskou láskou — a takovým
shromáždištěm musí býti také tato
sokolovna. (Výborně!)
Náš národ posud nemůže pracovníky své
odměňovati úřady a tituly, naopak předním
nejodvážlivějším bojovníkům jeho v odměnu
plynou různé nepříjemnosti a škody a proto
tím více jest nám poučováním vé st
každěho jednotlivce k té povinno-
sti, aby v boji našem stál jeden z
všecky a všickni za jednoho. (vý
horně h
#13
alto_textblock
#13
Uznání vykonané práce má býti každému
českému člověku onou olivovou ratolesti národa
řeckého, vlastně jediným a nejvyšším vyzname
náním. (Souhlas.)
Toto uznání vykonané práce národní mělo
by býti veřejně manifestováno, aby pracovní
kům bylo posilou a těm, kteří ještě opodál ve
škeré práce nečinně stojí, aby bylo pobídkou.
by také oni jednou přiložili ruku i mysl k ná
rodní práci. (Výborně!)
Proto, velectěné shromáždění, konám dne
z tohoto místa tu milou povinnost, když vzdá
vám veřejné uznání nejen všem činovníkům.
ale i všem členům »Družstva pro postavení So-
kolovny v Brandýse n. L.« a všem šlechetným
dárcům a přízniveům.
Před deseti lety ustavilo se zde družstvo
s předsedu p. Trojanem v čele, po něm pra-
covali jako předsedové družstva pp. továrník
zdejší Frant. Melichar, JUDr. Václav Jiskra
Bedřich Schönfelder. Poslednímu popřáno vý-
sledky práce dlouholeté vtěliti ve skutek.
Tak dovoluji si dále zmíniti jména oběta-
vého a příčinlivého jednatele družstva bratra
Prokopa Stockého, jehož vždy po zásluze bude
vzpomínáno.
Velectěné shromáždění!
Sokol brandýsský v prvém čísle svého
»Slavnostního věstníku« velmi správně uvádí
postup práce, uvádí příznivce a řadu ostatních
pracovníků, již na této společné práci podílu
brali. Na zajímavý článek tento dovoluji si
upozorniti proto, že v něm jasně jest vypsáno.
které korporace jdou ruku v ruce s námi v prác
národní.
Však tímto rokem, velectěné shromáždění
nebude ještě sokolovna tak zabezpečena, aby
bez obětavé podpory přátel všech a stoupeneů
směrů a snah sokolských mohla býti po všech
stránkách vyzbrojena tak, aby mohly se splniti
ty krásné naděje, jež do ní vkládáme jmenem
naší národní české společnosti. Tu bude třeba
ještě více obětavé prácel
Proto také vybízím důtklivě všecky osvěd
čené příznivce, aby i na dále postup díla již
započatého svou přízní a podporou provázeli
(Výborně !)
Tém pak občanům z Brandýsa a okol
již buď z nepochopení anebo proto, že nalezaj
se v osidlech zpátečnických proudů, posud ne
přispěli, posud se nezúčastnili práce národní.
připomínám: »Kdo nejde s námi, jde proti nám
kdo pracuje pro zájmy cizí a nikoli pro zájmy
národa svého, ten poškozuje národ svůj a jes
jeho nezdárným synem a zhoubným škůdcem
(Výborně ! Bouřlivý souhlas.)
Mnoho jest u nás v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku po stránce výchovné, po stránee
národní, národohospodářské a politické zaned-
báno a proto jest třeba mnoho úsilovné, vy-
trvalé a soustředěné práce. (Výborně!)
Vy všichni, kteří se z dnešní slavnost
radujete, chováte zajisté to toužebné přání, aby
veškerá práce národní úspěšně se konala v so-
kolovnách a to od prostého, nejjednoduššího
cvičení mládeže škole odrostlé až do častých,
mohutných schůzí voličských. Těloevik a hry
poučné přednášky i zábavy, debaty národoho
spodářské i politické, ušlechtilá četba i přátel
ský rozhovor nechť také naleznou přistřeší v
sokolovně, k níž dnes základní kámen klademe
Končím, velectěné shromáždění, appellem
na vás, abyste po této stránce všichni přiložili
ruce k dílu, aby se nám toto dílo podařilo
A tomu platí mé upřímné, srdečné a bratrské
»na zdar!« (»Na zdar !« Bouřlivý souhlas. Řeč
níku se blahopřeje.)
Potom hudba zahrála národní hymnu »Kde
domov můj« a zdejší zpěvácký spolek »Bojane
přednesl sbor od Bendla »Svůj k svému !«
Na to přikročeno k poklepům na základn
(Dokonč.)
#14
alto_textblock
#14
Němci proto snažili se oslabiti jeho finanční
prostředky, aby znemožnili jeho protiněmeck
vystupování a použili jednoho z akcionářů,
Němce A. Lesinga, důvěrníka Bismarkova, k akci,
která po dlouhém procesování způsobila hosti
našemu ztrátu 2,000.000 rublů, avšak on zů-
stal vítězem a prolivníci jeho po značnýchf-
nančních ztrátách musili ustoupiti, tak ze spo-
lečnosti všechny Němce vypudil. Jako před-
seda slovanského spolku v Moskvě zá-
častňuje se horlivě na všech událostech slo-
vanských národů; známa je dojista čtenářům
poslední jeho řeč při oslavě Mistra Jana Hus
v Moskvě. Jmenovitě posledními svými návštěvami
na Balkáně učinil rozruch mezi tamějšími Slovany,
ježto působil ke sblížení národů bulharského a srb-
ského. V salonech jeho v Moskvě shromažďuje se
créme společnosti moskevské i česká tamější ko-
lonic. Vzácný host náš navštívil včera v průvodn
svého přítele z balkánských cest, člena výboru praž-
ského slovanského klubu a nedávno jmenovaného
člena »sorevnovatelja« slovanského spolku v Moskvě
pana Arthura Pílanzra naše Národní divadlo, kde
byl vřele přivítán ředitelem panem Schmoranzem
drem. Kadlecem. Hosta provází též sekretář slovan-
ského klubu v Praze pan Forman.
— Z Brna, 31. srpna. (Zvl. tel. „N. L.-
Prctiklerikální tábor národních
socialistů navštívilo asi 6000 osob. Kleri-
kální sjezd byl za zamčenými dveřmi rozbit.
Dvéře do sálu vypáčeny. Policie koná
#15
alto_textblock
#15
stráž.
#16
alto_textblock
#16
— Osobní. Doc. MUDr. Karel Výmola, lék
chorob ušních, nosních a hltanových začal ordinovati
dne 31. srpna od 8—9 a 11—1 hod. — Pan MUDe.
Leitgeb, zubní lékař, mešká do 15. září mimo
Prahu. — Pan doc. dr. A. Heveroch mešká v mě-
síci září mimo Prahu. —— Od ministra vyučování jme-
nování byli: zatímní učitel na gymnasiu v Příbrami
dr. Josef Zahradník a suplent na státní reálc
v Jičíně dr. Alexandr Batěk učiteli v 9. třídě hod-
nostenské na české státní škole průmyslové v Plzni
a učitel náboženství na ústavu pro učitelky v Opavě
dr. Antonín Kubíček učitelem náboženství na uči-
telském ústavu v Kroměříži. — Ve schůzi zemského
výboru moravského jmenováni byli: suplenti n
zemských reálkách Karel Hlavinka v Hodonfně,
Antonín Dvořák a Václav Komberec v Lipníku,
Alois Ždímal a Methud Divoký v Telči skuteě
nými učiteli na svých místech (v zatimné vlastnosti);
učitei na české soukromé škole střední v Moravské
Ostravě Josef Valenta a professor na české reálce
v Lipníku Zdeněk Franta skutečnými učiteli na
zemské reálce v Kroměříži; Jan Ježek zatímním
učitelem na reálce v Jihlavě; podučitol Josel Hra-
dil učitelem na úslavu pro hluchoněmé v Lipníku
MUDr. František Hlávka zalím. obvodním lékařem
v Nové Vsi; dr. Ant. Irovský byl trvale potvrzen
pro zdrav. obvod mohelnický.
— Rodinné zprávy. Slečna Boža Padourov
dcera c. k. poštmistra, a pan František Král,
c. k. poštovní assistent, slaví sňatek v úterý dne 1.
září t. r. o 10. hod. dopoledne v kapli sv. Václava
v Nuslích.
— Úmrtí. V Mnichově Hradišti zemřel p. JUD .
Ferdinand Kopečný, advokát, v pátek dne 28.
srpna t. r. o půl 8. hod. večerní v 51. roce svého
věku. Pohřeb koná se o 4. hod. odpol. na tamější
hřbilov. — V Sobíně zemřel dne 30. t. m. ve věku
45 let soukromník pan Matěj Kalous. Mrtvol
jeho převezena bude dne 1. září o 10. hod. dopol. do
Hostivice, kde bude pohřbena.
— Pohřeh p. Fr. Rutha, velkoprůmyslníka a spl-
sovatele, člena řady vynikajících závodů a podniků
českých, konal se včera odpoledne z kostela sv. Ště-
pána na hřbitov olšanský za přehojného účastenství
obecenstva. Prostranství před kostelem bylo už dlouho
před 4. hod. pro komunikaci uzavřeno, poněvadž se
tu shromáždilo množství obecenstva, aby zesnulého
na poslední jeho pozemské pouti k věčnému odpočin-
ku doprovodilo. Také veškery lodi chrámové byly
smutečními hosty přeplněny. Rozměrný katafalk za-
ujal značně místa před hlavním oltářem. Uprostře
sta planoucích voskovic spočívala kovová rakev, šesti
kariatidami ozdobená, obklopena byla hájem exoti-
ckých květin. Pred katafalkem položeno přes 70 věnců
a kytic z drahocenných květin a se stuhami barev
národních, na nichž dárcové zlatým pímem prcjevoval
svoje sympatie k zesnulému. Nádherné ty květinová
dary věnovali kromě pozůstalých a príbuzných: Česká
grafická společnost „Unie“, správní rada Živnostenské
banky, Měšťanský pivovar na Král. Vinohradech, druž-
stvo Národního divadla v Praze, L. Novák, rod. Führi-
chova, A. Kafka, inž. Jelínek, dr. O. Herold. rod. He-
verova, dr. L. K., K. a Zd. Wimmrovi, A. a M. hr
Aichelburg, rod. J. Beneše, O. Zachar, rod. dra. Podlip-
něho, O. Bondy, J. Otto, rod. Chrpova, Hitzova a Tů-
mova, Měšťanská beseda v Praze, F. Maader, M. a v
Němcovi, J. V. Novák, Kunc-Reitler, dr. Kühn, V. For-
mánek, J. Talský, rod. Šimáčkova, E. Lederer, Husník,
Seltmann, Obichová, „dlouhý stůl“, H. Kreutzer, Če-
ská domácnost, rod. Kasalovská, rod. Schwarzova,
přátelé od Bachorů, „Máj“, rada Höhn, dr. J. a O. He-
roldovi, úřadnictvo branického pivovaru, společenský
pivovar pražských sládků, rod. Duchkova, A. Růžička,
arch. Pudlač, Ústř. Matice školská, rod. Mastných.
Ústř. M. divadelních ochotníků, O. Bělský, L. Reiman-
nová, bratří Thomayerové a j. v. — O 4. hod. odpol.
farář Batha za assistence šesti duchovních vykonal
před katafalkem pohřební obřady, při nichž sbor pěvců
z Národního divadla zapěl smuteční písně. Po ukon-
čení obřadů byla kovová rakev s tělesnými ostatky
zesnulého snesena do zlatého andělového pohřebního
vozu, kolem něhož tvořili špalír sluhové Živnostenské
banky a officianti pohřebního ústavu Fuchsova z
Žitné ulice. Nekonečný průvod pohřební záhajily
spolky a korporace s prapory a hudbou: společenstv
mistrů dlaždičských, podpůrný spolek dělníků dlaždi-
čských, střelci z Král. Vinohradů, vojenští vysloužili
z Vyšehradu, sladovníci a j. Za pohřebním vozem
kromě pozůstalých a příbuzných ubírali se: intendant
Národního divadla dr. Herold, za společnost těhož
divadla řed. Schmoranz, tajemník dr. Kadlec, drama-
turg Jar. Kvapil, dámy Laudová, Maturová a Hůbne
rová, herci Krössing a Řada; členové Družstva Ná-
rodního divadla, za Ústřední Matici školskou dr. Po-
spíšil, dr. Šámal a řed. Zeman, obecní starší a městšt
radově dr. Podlipný, Hudl. dr. Kühn, Sokol. Siřiště,
inž. Herain, za správní radi pivovaru pražských slád-
ků v Braníku, řed. Kreutzer, Tichna, E. Lederer
Praus, úřadnictvo téhož podniku, polic. ředitel dvor.r.
Křikava, ředitel Živnostenské banky A. Růžička, úřad-
nictvo tohoto ústavu, za město Král. Vinohrady sta-
rosta J. Víšek, nám. Bureš a M. Novotný, za město
Smichov starosta Al. Elhenický, prof. dr. Thomayer,
dr. Pečírka, za smíchovský akc. pivovar dr. Vlček,
Hejtmánek a Hauner, za Máj J. M. Hovorka a dr.
Kronbauer, členové správní rady banky „Slavie“ cís
r. Novák a arch. O. Bělský, naklad. Topič a Vilimek,
K. B. Mádl, kap. Čech, pí. Náprstková, J. Lier, hrabě
Aichelburg, A. B. Stýblo, dr. Vl. Škarda, magistrátn
úřadníci, členové smíchovského divadla, členové Mě-
šťanské besedy se starostou p. st. r. Terebou, depulace
pražského „Hilaholu“ sládek Hlasivec, lék. Švejda,
sládek Staněk, rada Hrdlička, cís. r. Pakeš, zástupcové
ústřední jednoty divad. ochotníků a j. v. Průvod ubíral
se ulicí Štěpánskou na Václavské náměstí a všude
byl očekáván velikými zástupy obecenstva. U muse
farář Batha vykonal opětné vykropení, načež byly
tělesné ostatky zesnulého odvezeny na hřbitov olšan-
ský, kde uloženy v rodinné hrobce za zpěvu smuteě
ních písní. — Poslední vůle Františka Rutha
byla od okresního soudu pro hořejší Nové město po-
stoupena obchodnímu soudu v Hybernské ulici z loho
důvodu, poněvadž zesnulý byl majitalem protokolo-
vané firmy. Referentem této záležitosti jest p. rad
Hrdlička. V testamentu, jak jsme již uvedli, jest jme
nována pí. H. Benešová, dcera zesnulého, univer-
sální dědičkou. Pan Ruth v poslední vůli poroučí jí, aby
ráz své rodiny zachovala vždy če
ským a dbala toho, aby se dítky neponěmčily.
Praví dále: »Měla-li mne moje rozmilá dcera
Hedvika, jakož i její choť ráda, pak zajisté vy-
hoví měmu přání. Nevyhoví-li fomu, nedojde po-
žehinání ani spásy a stihne ji za to kletbas
#17
alto_textblock
#17
kámen.
#18
alto_textblock
#18
Denní zprávy.
— Poetickou úplavicí, kterouž v násle
cích svých prusko-realistických záchvatů chro
nicky stůně český orgán Schindowského, vyply
nul z duše bohumila pěvce včera zvlášť pozo
ruhodný epigram, věnovaný » České straně lidově«.
pod kterýmžto pseudonymem tají se strana reali
stická, jak zasvěceným kruhům známo. Epigra-
mem tímto vytýká se straně realistické, že
zřídka kdy to činí, a když, pak neví, co
čint. Tak na příklad, když svým známým
osvědčením odsoudila evangelický klerikalismue
svého orgánu, »byl by prý málem smrtí
splatil tuto »obranu«. K epigramu tomuto
připojuje »redakce« poznámku, že básník straně
křivdi, ale aby nebylo potlačeno jeho mínění.
propouští prý jeho epigram s odůvodněním,že
prý spisovatelé pod čarou bývají ostatně auto-
kraty. Ovšem toliko v listě realistickém, kterýž
autokratismus spisovatelů pod čarou jinde,
listech protivných, neuznává. Zajímavo jest,
že nepopírá uvedená redakční poznámka,
že manifestačním prohlášením proti evangeli-
ckému klerikalismu by byla »česká strana
lidová« málem svůj orgán zabila. Že t
tenkráte důkladně mlasklo, to bylo slyšeti hezky
daleko v české veřejnosti; ale že rána šla až na
samý život české odnoži „Kirch. Corr.“ Schin-
dowského, toho veršované potvrzení čteme včera
černé na bílém. Básník lituje, že „česká strana
lidová“ vznesla se, jak v balladě zvon z vody
ne chvíli, zazvonila a zapadla do své tůně a tam
dříme nyni. Bude-li možno pro těžké bahno
realistické tůně, jímž v kampani prusko-realisti-
cké tak důkladně hnuto, zvon nad hladinu ještě
jednou vytáhnouti, rádi uslyšíme, jak vycinká
„svému orgánu“ za jeho doslovné vyhovění roz-
kazům výkonného výboru realistického.
— Ruský host. Včera přijel do Prahy vzácný
přítel českého národa hr. Artur Ivanovič Čerep-
Spiridovi č, plukovník ruského námořnictva v zál.
generální konsul srbský a předseda Slovanského
spolku v Moskvě. Předkové hosta našeho bojovaliu
Grunnewaldu. Týž narodil se r. 1867 ve Vitebské
gubernii, absolvoval námořní akademii a věnoval
službě námořní u ruského loďstva. Ovládán jsa láskou
k Slovanstvu, opustil voj. dráhu i věnoval se studiu slov.
národností, za kterým účelem země slovanské na
vštívil. Později stal se vrchním inspektorem ruského
loďstva. Na to zúčastnil se akce obchodní, založiv ru-
skou akcionářskou společnost pro dopravu parníkys
kapitálem 8 millionů franků. Láska ke slovanskému
dílu odváděla jej od této činnosti, ač mu tato vyná
šela 800.000 franků ročně. Jeho mocný řečnický ta
lent i slovanské cítění často ho činilo obá
vaným mezi Němci, kteří ho nazývali »němcožroutem-