#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIIL.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí 20. července 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 198.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. lIsty
předplkěi se:
v Praze v admlniskrae
sk Htřrt lets . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
na ně
čtnt 1aa . . . . 7 K 5ok
ve alislkách: a K 9o
na maěiíc
Poštout
něsle
Bavrt leta . . . . 9 K ao
s drojí zisilkon
::ke
n
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . .
odpeledni
.. . na 2k
Ve filialkách na venkovi:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
vdpolodní . . . . . . . . 4k
Inserát
plati se hotově napřel
Předplacení a inserty přijímá sěmnlnl-
strace v Mariznské ulici č. 3.
Tam nacházejí sa té1 rečakee
Hiskárna a snpedics „ Fárednich Listů“
Eukopisy se novraesji
#9
alto_textblock
#9
Ještě slovo o výsledku slovan-
ského sjezdu.
Usnesení slovanského přípravného sjezdu
znají čtenářové naši již z podrobných zpráv
o schůzích kongresu. Usnesení tato tvoří dvě
skupiny: první skupinou jsou prostředky k se
znání, k duševnímu sblížení a kulturnímu po-
vznesení slovanských národů, druhou pak jsou
návrhy na hmotné sesilení, na hospodářské
tím také politické zmohutnění Slovanstva.
O usnesení první skupiny, o prostředcíeh
povahy ideální, osvětové a kulturní pojednali
jsme včera v rozpravě o výsledku sjezdu a
označili jsme je jakožto projekty vhodně
uskutečnění schopné a tedy praktické.
Každému, kdo o věci klidně přemýšli.
musí býti zjevno, že navrženými sjezdem
cestami, budou-li upraveny a bude-li jich
hojně, úsilovně a vytrvale užíváno, velikého
cíle: mocného kulturního povznesení a duchov-
ního sjednocení Slovanstva dosíci lze bude.
Avšak ani sebe větší osvětový rozvoj neza-
ručuje sám Slovanstvu té budoucnosti, kteráž
jako možný a dosažitelný ideál nám tane na
mysli. Slovanstvo musí se státi, jako celek i
v jednotlivých národech, rovnomocným činitelene
oproti jiným velkým národním nebo plemenným
skupinám, musí se státi činitelem samo-
statným, na ostatním světě nezávislým a ze
sebe sama křepkým, musí se státi hospodář
sky silným. K dosažení pak tohoto, v prak-
tickém životě a v zápasu světových soutěži ne-
skonale důležitého cíle doporučuje program
pražského sjezdu tři prostředky, jejichž vhod-
nost, účelnost a dalekosáhlá účinnost samy se-
bou bijí do očí. Především má býti provedena
organisace výrobních a obchod-
ních styků mezi jednotlivými slovanským
národy, organisace vývozu a dovozu
mezi jednotlivými slovanským
zeměmi, aby slovanští národové přestali býti
předmětem vyssávací spekulace národů jiných
aby pokladu svých otčin, jakož i plodů svoji
pilné práco sami mozi sebou náležitě využíval
a sami ze sebe, ze vzájemné výměny bohatli.
Aby pak těmto hospodářským snahám poku
možná silného podnětu a rozmachu bylo dodáno.
má býti v příštích letech uspořá-
dána v Moskvě veliká všeslo van-
ská výstava, jež by také čistě osvělovým
a ideovým stykům široký základ dala, velkolepý
obraz slovanského světa poskytla a takto slo-
vanským národům vzácnou příležitost zjedn ala,
aby sebe samy blíže seznali a také před ostat-
ním svělem v pravém světle se ukázali.
Jakožto vrchol a korunu hospodářské vzá
jemnosti a nezbytných snah po kmotném po
vznesení doporučuje konečně program sjezdu
založení velké slovanské banky
jež by celému přištímu slovanskému ústroji dá-
vala život, krev a sílu. O nezměrném dosahu pro
jektu slovanské banky netřeba zde zajisté šířiti sloy
— ten ocenili již plnou měrou naši národní od-
půrci a nám zbývá jenom projeviti přání, ab
slovanská banka co nejdříve a především skut
kem se stala.
Vytkli jsme včera a zde hlavní články z řetězu
dobře uvážených usnesení, jež připravná konfe-
rence učinila a již tyto věci odůvodňují zajisté
a opodstatňují naše shora učiněné prohlášení, že
sjezd úkolu svému do stál.
To, co vykonal, jsou arci prozatím jeno
projekty a programavé návrhy, ale již tím, že
nalezeny formule, prostředky a cesty k dušev-
nimu, kulturnímu sjednocení a ke společnému
osvětovému a hospodářskému postupu všecl
slovanských národů, výkonáno dílo veliké
Usnesení přípravného sjezdu pražského mají —
dle původního, v Petrohradě smluveného plánu
— předložena býti jakožto návrhy velkém
obeenému slovanskému sje zdu,
avšak tento plán není asi nezměnitelný. Svolání
nového, velkého sjezdu na př. do Moskvy bude
#10
alto_textblock
#10
vyžadovali mnoho obsáhlých příprav a značného
času a sám předseda nynějšího, přípravného
sjezdu pan dr. Kramář prohlásil, že nebude
možno obecný velký slovanský kongress tak brzy
uspořádati.
Však proto přece bude zaji s t
možno, v akci, jež v Praze zaháje-
na byla, činně pokračovati a lec-
která usnesení pražské »konfe-
rence« ve skutek provésti dříve,
než velký kongres lze bude svolati. Tento velký
sjezd mohl by pak prostě schváliti, co dle
pražských usnesení již skutkem učiněno bylo,
potvrditi, co ještě zbude a zahájiti činnost pro
další elappy novodobé slovanské vzájemnosti
duchovní jednoty. Aby nyní již provedení sehopné
návrhy pražského sjezdu co možná brzy ve
skutek uvedeny byly, bude pěčí jednotlivých
národních deputací a zemských komitétů slo-
vanských.
Pražský sjezd slovanský zna
mená tedy skutečnou událost
značí vážný skutek a čin. Avšak ješte
v jině příčině, než ve věcech shora dotčených
způsobil pražský sjezd radostnou událost
srdečné sbližení delegátů ruských
a polských, jakož i nadějnou shodu čtyř
jihoslovanských deputací, jež se sloučily v de-
putaci jedinou. Prolomení ledu mezi Rusy
Poláky, kteréž se na sjezdu v Praze událo, není
arci daleko ještě žádným rusko-polským smírem,
ale může se snadno státi jeho východiskem
počálkem. Že nejsou dosud splněny předpoklady
a podmlnky, jež Poláci právo mají klásti, miru
mezi národy ruským a polským překážeti
nemusí, naopak: mír národů těch
v duchu spravedlnosti a práv
urychlil by jenom skulečné pro-
vedení oněch předpokladů a pod-
minek. Jakmile se národové ruský a polský
svými povolanými zástupei dohodnou, vláda
ruská jistě překážek činiti nebude a obecné slo-
vanské shodě, novodobě duchovní jednotě Slo-
vanstva bude dán pevný, nerozborný základ.
A takž, přehližejíce průběh pražských kon-
ferencí, jsme oprávnění prohlásiti: výsledek slo-
vanského přípravného sjezdu neoslňuje a ne-
vzbuzuje žádných illusí nebo fanlastických
přeludů, ale budí důvěru ve zdravý smysl
slovanských národů a tím také již naději, že
příšti osudy těchto národů budou lepší minulých
Program pro první epochu nové slovanské vzá-
jemnosti, jak v Praze byl sestaven, nevyhlašuje
žádných skvělých, zářivých nebo hřímavých
hosel, ale otevíra všem slovanským lidem dobré
vůle jasnou perspektivu do budoucna.
Kéž znamená výsledek slov an
ského sjezdu pražského probu-
zení nového slovanského jar al
#11
alto_textblock
#11
Politické zprávy domáci.
#12
alto_textblock
#12
V Praze, 19. července. (Rom. Dmowsk
o výsledelch pražské konference)
Vídeňské listy ofiskují o pražské slovanské kon-
ferenci jen zprávy tiskově kanceláře, někdy dosti
seškrtané; samy o konferenci neplšou. Jedino
výjimkou během týdne byla námi citovaná sta
»Zejtu«. Dnes má »N. Fr. Pr.« obsah roz-
mluvy svého pražského zpravodaje s posl ruské
dumy, Romanem Dmowským. R. Dmowsk
vysvětluje tu účastenství Polaků v pražšké kon
ferenci zvláště pruským útokem na Poláky po
znaňské. Nebezpečí, hrozící jim od Němeů ne
toliko v samotném Prusku, nýbrž i v jiných stá-
tech, utvrdilo je v přesvědčení, že se musejí
spojiti s jinými národy, kterým hrozi od Něme
totéž nebezpečí. U Slovanů západních našli půdu
úplně připravenou. V Rusku je sice dosud jinak
ale pro Poláky je důležito, že aspoň v části ru-
ského obyvateistva nacházejí porozumění pro po-
třeby Slovanstva a jeho úkoly. Nové slovanské
hnutí má za účel rovnoměrný rozvoj všech slo-
vanských národností, a v tomto směru, klerý
#13
alto_textblock
#13
jediný Poláci mohou podporovati, pražská kon
ference přijala jasná ustanovení. Pokládáme to
— pravil R. Dmowski — za důležitý krok
rozvoji a jsme velice spokojeni, že všichni účast
níci projevili veliké porozumění, jaký význam
má pro Slovanstvo národ polský.
V Praze, 19. července. (Chorvaté
Vlaši v Istrii.) Ve Vídni meškal tyto dn
zemský hejtman istrijský, dr. Rizzi. V roz
mluvě s redaktorem jednoho vídeňského listu
potvrdil, žepoměry mezi Vlachy a Slovany
istrijskými se v poslední době značně zlepšily.
tak že říšsti poslanci z Ištrie mohou nyní spo-
lečně zakročovati ve prospěch své země. Nový
zemský volební řád poskytl Chorvatům značné
výhody a také opravené zemské zřízení jest jim
na prospěch. Mimo to, pokud jde o chor
vatské školství — pravil dr. Rizzi vý
slovně — Vlachové jsou ochotni nečiniti nyn
nijakých překážek při zřizování potřebných nových
chorvatských škol, ovšem pokud na to stač
zemské finanční prostředky.
V Praze, 19. července. (Vládní akee
pro Istrii.) V pátek konala se ve Vídni z
předsednictví odb. předn. dra. Engl a porad
o potřebách Istrie, již se účastnili dr. Rizzi
dr. Laginja, Mandič, Spinčič a Spadaro. D
Engel přednesl vládní program na povznesení
Istrie v oboru kulturním a hospodářském. Pro
gram týká se staveb přistavních, silničních, zři-
zení 35 nových poštovních a telegrafních stanie
telefonu, zřízení nových obecných, měšťanskýei
a hospodářských škol se státní subvencí, po
vznesení rybolovu atd. Poslanci istrijští pouká-
zali na bídu, hrozicí Istrii následkem letošního
sucha a žádali, aby vláda přistoupila ihned ku
provádění svého programu. Dr. Engel slibilči-
niti, co bude možno a dodal, že celá vládn
akce je rozpočítána na dobu deseti až pat
nácti let.
#14
alto_textblock
#14
Německo-cirkevni proudy
v Litoměřicích.
(Věnováno české veřejnosti — české Národn
radě.)
Litoměřická diecese byla odjakživa bolest
nem našeho severu nejenom v ohledu národ
nostním, ale i národnostně církevním. Český
kněz za nyní panujících poměrů proniknout
nemůže, takže se zdá, že i na poli tomto vůle
třebenického Titty je rozhodující. S české strany
kdo paralysuje tyto vlivy ?! Jednota katolického
duchovenstva poukazovala na nezdravost a ne
udržitelnnst poměrů těchto — ta musila jíti, nel
byla živým svědomím německým násilníkům
třeba i mitrou zdobeným.
V litoměřické diecesi nerozhoduje při správě
duší Kristovo »Jděte do celého svéta a učle
všecky národy« — — ne, zde rozhoduje
úvaha, co by tomu všemocný Titta a jeho
Volksrat řekl, zde rozhodují ohledy na Němee
a ono slastné vysluňování se v záři všeněmeck
přízně a plaliti tak za plnokrevného, nekler
kálního Němce!
Česká Jednota musila jíti, německý. »Ver
band«, zastoupený ve Volksratu, trvá a pracuj-
dále o povznesení matky Germanie.
Kde ale hledati kořeny onoho zla ? — vsy
stému — v celé církevní správě litoměřické
Kdo řídí diecési tuto? Němec biskup s 5 ně
meckými a 2 českými kanovníky.
Litoměřický biskup se nijak svým něme
etvím netají — ano i ty barvy zemské u něho
— jako virilisty staroslavného sněmu českého
— jsou v nepřízni . .. jak to nejlépe doku
mentovala oslava jeho diamantového jubilea
Celý dóm — kanonie — biskupský palác s
skvěl v záři rakouských, papežských praporů
český marně jste hledali, ani český kanovník ho
neměl! Není to přímá urážka celé třetiny če
ského diecésního lidu a českého kléru !? Jak
biskup tak kanovníci propagují němectví a př
každé přiležitosti akcentují německé stanovisko.
#15
alto_textblock
#15
poukazujíce na uměle vyvolanou roztrpčenos
německého kléru a lidu, čeští členové však
recte český člen svým na všechny strany uslád
lým chováním a těmi nekonečnými ohledy, ne
hájí nikterak úspěšně zájmy naše. Němečtí ka
novníci jsou s německým klérem ve stálém
styku, oni mají informace, oni si docela, je-l
zapotřebí i různé projevy objednají
Při obsazování kanonikátů — chtějí-li zamezit
jeho spravedlivé zastoupení a obsazení Čechem —
zatáhnou za šňůrku na popud kasina a vše je hned
v proudu, Volksrat, poslanci, biskupové, klérus, li
a výsledek: Besitzstand rozšířen a upevněn. Dr. Kor
dač a jiní by mohli dost a dost povídati... S česk
strany se obyčejně o to stará jednotlivec a en je
ještě kaceřován a prononsován za člověka, modernou
zapáchajícího. Důstojný projev českého kléru a lidu
se nestane, ano český klérus se dá ukolébati krásný-
mi slovy, on nechce činiti bolest milovaněmu p
stýři, kterému jeden Němec milejší než dva i viee
Čechůl
Vlivy tyto, nám Čechům krajně nepřátelské
uplatňují se všude, ve správě diecesní, v semináři
ve sboru profesorském, kde český učenec, český sna
živec se nepupouští. Tak na př. od roku 1904 až d
roku 1908 ustanovil biskup Schoebl 4 profesory bo-
hosloví a sice: Na základě konkursu jednoho Čech
dra. Šandu, který musil se podrobiti soutěži se
Němci a profesuru jen proto obdržel, že jeho práce
dvěma profesorskými sbory v Litoměřicích a Česk
Budějovicích za nejlepší byla uznána. Čech, ten měně
cenný, se uplatnil prací. Ostatní profesury obsazemy
3 Němci bez konkursu a sice: V. Pohlem
Schlenzem a Steinmetzrem, který 1. Híjnem má ob
držeti stolici St. Zákona, ačkoliv ji biskup Schoeb
opětně a výslovně slíbil dru. Šandovi, který svou
schopnost pro stolici tuto mnohými vědeckými pra-
cemi dokumentoval. Slib biskupský v tomto případu
neplatí, jedná se o Čecha! Při obsazování shora uve
dených stolic jest naprosto jisto, že kvalifikace dra
Š. byla před konkursem taková, jako všech tří Něm-
ců, kleří žádného konkursu dělati nemusíli a př
nichž postačilo, že jsou Němci! Jmenování tolo b
konkursu příčí se zcela výnosu minist. osvěty ze dn
29 března 1858 čís. 264, výnosu to dosud platnému
dle něhež biskup jen výjimečně bez konkursu sto
lici bohosloveckou uděliti může takovému uchazeči
jenž svoji způsobilost dokázal zvláštními úspěchy
učilelskými neb spisovalelskými. Ze 3 jmenovanýc
vůbec jen jeden působil jako učitel na gymnasiu (co
zajisté žádoucí způsobilost ku profesuře církevníh
práva nezaručuje!).
Spisovatelsky z těchto 3 uvedenýchi nikdo čin
ným nebyl — pardon! — přece a tu, svěle žasni
Siemmelzer vydal brožuru o knize „Judith“, která je
bek církcvní aprobace psána v duchu modernisti
ckém. U Čecha by to vadilo, u Němce ne; u toho
platí volnost vědeckého bádání, tomu k dosažení slo-
lice prof. v Litoměřicích depomůže kasiňácké dopo
ružení. Očekáváme s plnou jistotou, že onen obra
ve smýšlení p. biskupa potrvá a on i svou benevo
lenci ukéže v provádění zdravě moderních oprav
své diecese. Facit je: k dosažení bohoslovecké pro
fesury v Litoměřicích bez konkursu pochybnou kva-
lifikaci nahražuje a doplňuje němectví a po
chlebování.
Tací lidě, dosazení německými pohlaváry pr
svoji německost, nebudou hlásati jen „jejich“ vědu
ale budou jistě i uplatňovati v řadách německéh
knězského dorostu ducha, který byl důvodem jejicl
jmenování. Duch tento, krajně nám nepřátelský, slv
beztoho již orgie vůči našim lidem v území uzavíra
ném, kde napřed jde Germania a pak toprve spása
o české duše — neškodí-li tol
Nynější biskup nápravu nezjedná, ten je hříčko
v rukou svých pochlebníků, kteří jej v nejlepší na
ladě udržují, pravý slav věcí zatajujíce a snaží s
jen o to, by jeho pomocí nějského toho teplého, heb
kého místečka dosáhli. Kdo zjedná nápravu — snac
nástupce? Jest již známým faktem a veřejným ta-
zemstvím, že nástupcem biskupa Schoebla má být
dr. Hilgenreiner, protekční ditě biskupa Frinda a ně
meckého kasina a třebenického Titly. Neupíráme
#16
alto_textblock
#16
dru. Hilgenreinerovi jakousi kompilačnou vědeckos
a agitačního ducha. Dr. Hilgonrciner má snad schop-
nosti, býti vůdčí oscbností německých církevních
řad, ale nikdy biskupem v Litoměřicích. Německý
Verband stojí za drem Hilgenreinerem, jakož i jiné
vlivuplné osobnosti, které chtějí jej biskupem míli
Pochivalné doporučení, již dnes u místodržitelství le-
žící a císaři dra. HI. jako biskupa litom. doporučující
nic nemění na onom faktu: dr. Hilgenroiner bisku-
pem litoměřickým býti nemůže a nesmí pro sv
strannické němectvíl
Biskup liteměřický musí býti jazykově kvalifi-
kován, on má býti svým diecesanům otcem, máa
musí znáti jejich řeč a to dr. Hilgenreiner, klerý j
říšsko-německého původu, nezná. Nejen to, o dru. H
je známo, že je nacionální fanatik, neboť dosudj
v dobré paměti jeho nacionálně výstřední vystoupen
pli jmenování Schustra kanovníkem hradčanským
Jmenování dra. II. by znameralo casus belli.
ono by bylo urážkou českého kléru a českého lidu
znamenalo by utužení germanisace ve správě die-
cesní. Celá česká veřejnost musí konečně doznati.
že se nejedná o věci podružné, ale zásadně důležité,
týkající se našeho národního rozvoje
Uzná-li dr. Titta sám důležitost a vlivnost cír
kevní moci ve všenárodní složce — nesmí ani nám
býti lhostejno, kým a jak na 600.000 lidí v ohledu
národně církevním spravováno jest! Nedopusíme.
aby tak důležité posice byly obsazovány na úkor ná
a našich lidl
Bude-li zápas Slovanstva dobojován u nás —
a to na českém severu — nesmíme nic se zřetel
poušíěti, co by naše posice upevnilo ve všech obo
rech a odvětvích lidové a církevní správy. Výstraž-
ného hlasu povznášíme, nechť nezanikne, ale vzpru-
ží náš český klěrus a lid, by tito spojenými silami
hájili dědictví, prušáckými vetřelci a náhončími
ohrožené.
#17
alto_textblock
#17
Zkušební jizda nové lodi Rakouského
Lloydu „Praga“
(Od vlastního zpravodaje »Nár. Listů«.)
V Terstu, 18. července 1908.
H. Jest zajisté chvályhodna snaha správy
Rakouského Lloydu, že snaží se získati a upou-
tati sympathie národů tohoto mocnářství k srému
podniku U podniku loďařského jest k tomu při-
ležitost lepší než kdekoli jinde. Každá loď má
své jméno, jehož slávu roznáší na dalekých ce-
stách; jím představuje se lodím ji potkávajícím,
rozhlašuje a činí je známým po přístavech zemí
bližších i dalekých. Přirozeno, že pokřtění lodi
něčím jménem jest etí pro nositele jména. Poli-
tická i hospodářská potence českého národ
zjednala vstup jměnům, které vyjadřují pojmy
českému lidu drshé, do Joďstva Rakouského
Lloydu. Několik let už brázdí moře loď, ne-
soucí jméno Bohemia, loni s upřímným po-
těšením česká veřejnost kvitovala poklonu ná-
rodu českému učiněnou tím, že krásná loď no-
vého typu nazvána jménem otce národa, Pala-
ckého, nyní se k nim druží jako třetl sestn
a třetí projev pozornosti Rakouského Llovdu
k Čechám loď, pokřtěná po královské Praze,
krásným, zvučným jménem »Praga«.
Zdvořilost plně zasloužená významem če-
ského národa v této říš1. Což ovšem nevylučuje,
aby byla přivětivě přijímána a zajisté i oplácena.
Příležitosti k tomu poskytuje v míře dostatečné
zvýšený obchodní ruch na východ i vzmnáhajíeí
se obliba českých turistů pro divukrásné, sio-
vanské pobřeží Adrie. Výborné spojení s Ter-
stem, které zřídily c. k. státní dráhy, umožňuje
dospěti k Adrii takřka přes noc a tuk pohodlně,
jak si jen lze přáti.
Nejsou-li Čechy na břehu moře, nemaj
k němu, díky vymoženostem moderní dopravní
techniky, aspoň daleko. A co vice, mohou s pří-
větivým zájmem sledovati poutě a osudy proza-
tím aspoň tři lodi, které se téší ideálnímu pro-
tektorátu Čech.
S vysvětlitelnou a omluvitelnou hrdostí hledí
česká delegace na mořského obra, na jehož přidé
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#21
alto_textblock
#21
Výstavní táčky.
Pan Riedl z Riedelsteinu si to asi od svých
soukmenovců odnese! Zůstal přese všechno za
klinání Wenzeslause Titty ve výkonném výboru.
representuje tam pořád druhou národnost, ale
pro své rodáky dosud ani prstem nehnu! ! Nebý
jiných starostlivých členů komitétu, nevím, jak
by se chudákům Němcům na výstavě dařilo
sám jsem tuhle viděl, jak jednomu dali velkou
portu na pivě, a jak předevčírem zas jiného
Němce, před výstavou prosím, obklopili, mačkali
se na něho, šťouchali a strkali ho, dvě viržinku
mu zlámali, když chtěl být laké miliontým.
Ano, to zazlívá panu Riedlovi nejvíce pa
Heřman Katz z »Bohemie«, že se v čas nepo-
stara o to, aby miliontým byl Němec.
Je to opravdu už skandál, jak to na vý
stavě chodi! Stotisícím byl žák Jan. Beran,
čtvrtmiliontou slečna Anna Hájkova, půlmiliontým
plnokrevný Pražák František E ba, v sobotu
miliontým Václav Šťastný, samý a samý Čech.
A já vím, že kdyby si snad usmyslili
čihali na 1,111.111tého, že to bude zase ně-
jaký pan Václav Pokorný, slečna nebo paní Kono-
pásková, ale jen ne žádný Przivrezel ! Tak
k čemu vlasíně je na výstavě německý konsu
pan Riedl z Riedelsteinu ??
Vždyť lo bylo také naším, tajným přěním
aby miliontým byl tentokrát bodrý občan z Chebu
nebo Chomulova.
Člověk si neumí ani dobře představit to
nadšení, jakého my ve své srdečnosti byli by-
chom schopni, až by byl pan vládní rada Ho
towetz a s ním i ostatní p. t. funkcionáři, c
čekali u turniketu iako hodináři na polední vý
#22
alto_textblock
#22
střel, popadli za rukáv dotýčného občana a zvo
lali: »To je on — ten mihion !«
Hudba by byla spustila »Hej Slovaně«, zá-
slupy okolo »slávu« a »na zdar« — a tu by
teprve šťastný miliontý vypravil ze sebe: » Jo
majne Hern — wos wolnsten?«
A jak by letělo od úst k ústům : »Milionty
je Němec!«
Jsem jist, že by ihned ulichlo všechno na
zdarování a slávování a že by výslavou zaznělo
hřímavé, trojnásobné »Hajl, Hajl, Hajl!« Byl
bychom mu hned dali za klobouk dubovou ra
tolest, do knoflikové dírky chrpu, do kapsy ška
tulku sirek »Bund der Deutschen (však je taky
na výstavě prodávají), do jednoho šosu »Bohe-
mii« a do druhého »Tagblatt«, přes prsa velko
německou šerpu a pak ho nechali domlouva
se s panem Riedlem. Představte si ten špás
když by se ti dva byli nesmluvili a byl by jin
musel přijít na pomoc nějaký český soudní ad-
junkl, kterého z Egerlandu vyhodilil
A my bychom se byli při tom bavili, učil
miliontého řikat: Nastar, héska holka, strě prst
skrz krk . . . do večera by skoro mluvil tak
dobře česky, jako pan Riedl. Rozumí se samo
sebou, že bychom mu dali zahrát »Deutschland,
Deutschland ýbr olles, Wacht am Rhein . . .«
všecko, co by jenom chtěl. I vědro »Urquellue
byli bychom mu ze Žatce v automobilu při
vezli, aby nemusil tu českou šťávu plt, něme-
ekou kychyní byli bychom ho uctili, oblibenou
v Egerlandu kapustou a červeným zelím . .
a to ne a nel Miliontým zase musil býti
Václavl
Když šlo o německého poslance na Novém
městě, to dovedl pan Riedl litat v kočáru
automobilu, ale aby se byl postaral o milion-
tého Němce na výstavě to ne! Pan Kalz si to
dobře zapamatuje, jak tajně drží s Čechy a jak
#23
alto_textblock
#23
jim pomahá dokazovat, že oni to jsou, kler
plní výstavu. Snad při »měnění« druhého mili-
onu bude jinakl
Skoro jsem se sám zalek' toho slova
druhý milion! Pomalu jimi budeme báze
jako Wanderbildt! Pravím pomal u, poněvadá
nepůjde to asi tak rychle jako s tím prvým
Především objevují se neklamné známky toho
že společnost pražská, jež původně prázdniny
hodlala ztrávit na výstavě, přece jen se roz-
myslela a rozjela do lázní, zátiší a lázniček.
Jak to vim? Můj bože, vždyť čtu tak
inserátyl
»Křeslo, sedadlo, čivrtka lože ald. v xy
divadle přepusti se levně na dobu prázdnin.«
Potom prozrazují mi to spuštěné záclony a pa-
píry proti slunci ozbrojená okna a konečně ná
padné oživení restauraci: pražských poledním
vdovci. Tak se teď opraveně říká »slaměným«
jimž nevaři žádná švagrová ani teta . . .
Bude nutno tedy po druhý milion něe
učinit Slyšel jsem o zamýšlené konkurene
krásek. Proč ne! Máme jich jen v Praze
tolik, že by stály za slušný katalog, jak pak
teprv v celém obvodu obchodní komory. Ale
dovolím si návrh ten ještě rozšířiti: Když vý-
stavu krásek, tak taky výstavu krasa vc ů
Nelekejte se, pánové — a vy dámy se
nesmějte! Nedělám ten návrh k vůli sobě —
to by jury měla s první cenou strašně lehkou
práci — ale bylo by to z brusu něco nového. Před-
stavte si, jak by se to vyjímalo krásně, až byste
jednou později rozesílati mohli na příklad tako
véto sdělení: »Pan Zachariáš Kalabza na ju-
bilejní výstavě v roce 1908 . . . druhou nebo
třetí cenou poctěný krasavec a slečna X.v
poroučejí se jako novomanželé!« Nesmělo b
se tak arci stát až padosát lot po výstavě ..
#24
alto_textblock
#24
Dvě neděle bychom tedy měli šťastně ob
sazeny a kdyby jenom z Prahy k závodu krásek
přišly všechny dámy, které bezpečně jsou pře-
svědčeny, že jsou nejhezčími — sto tisí
návštěvy je málo! Nezubte se škodolibě, pánové,
totéž platí také o vásl
Pro samé neděle ale nesmíme zapomenout
také na svátkyl Jen v tomto nekonečněm
měsíci máme dva důležité — připominám
proto, abyste už radši dnes za dobré pamět
napsali gratulace — a to Anny a Boženy
Kdyby si každá slečna nebo paní Anna, An
dulka, Anička, Aninka, Anoušek (následuje tt
sta variací) řekla, že oslaví svůj svátek n
výstavě (a sama sem přece nepůjde, protožes
to ani pro třikráte plnoletou dámu nesluší) —
zas by naskočilo sto tisíc. Ale tu bych prosi
zábavní výbor, aby učinil následující opatřenl
Na všech elektrikách nalepí se veliké plakaty
přes celý vůz: »Dnes se na celé výstave
taneuje !«
To by znamenalo, že jakmile vkročí žensk
noha do výstavy, nezastaví se od turniketu
k hyppodromu. Ať je Andulka nebo Kordulka
vdaná nebo na vdávání — o stáří nemluvim,
protože není vůbec žádných starých dam —
hned se oetne v kole a tak to půjde celo
výstavou. Toho dne se nebude chodit, nýbrž
výhradně tančit! A jestli jsem řek' prve něeo
o slotisicové návštěvě — tak to odvolávám
Jen za ten den bude čtvrtmiliontý.
Já bych to dovedl shánět dohromady
Když to tak počítám, vidím, že jsem jen do
konce tohoto měsíce sehnal hračkou půl milionu
a že bych vlastně dalším rozvinováním svýci
gemiálních myšlenek uvedl výbor do rozpaků
co dát všechno za dárky deselimiliontému
který by už na sv. Václava paradoval výstavou
Toho se dopustit nesmím . . . a proto radši,
#25
alto_textblock
#25
jen ať si slavný výbor jde svou starou, vyšla-
panou cestiěkou, opatrně a klidně, jak to už
ostatně napovídají začáleční plsmena pořadatel-
stva výstavy, slavné Obchodní komory.
Že ale mám opravdu zdar výstavy na
srdei, toho dokladem budiž moje desatero, které
denně si pětkrát opakují a doporučuji k opako-
vání všem, kdo jako já nedovedou si spusti
před oči žaluzie a plýtvají zlatem mlčení, spo-
kojujíce se střibrem mluvy. Moje vřstavní des-
tero zní:
»V jediného presidenta budeš věřiti a tim
je León Bondy!«
»Nevezmeš jména výstavního výboru na-
darmo, ale dokonce k němu nepřidaš žádné
křivé a nezpůsobné slovo l«
»Pomni, aby's den sváteční světil a v ne-
děli a ve svátek od rána buď na výstavě !«
»Cti otee svého i matku svou a más-li ženu,
déti a tehyni, všeeko to voď na výstavu le
»Nezabiješ při květin věm korsu splašenými
koňmi n koho a když, tak sebe l«
Šesté . . . já se stydím to říct
Sedmé — týká se toho pána, který na-
vštívil ondyno pavilon bankovnictví.
»Nepromluvis křivého svědectví o výstavěl
Slyšiš, Zevloune
»Nepožádáš manželky bližního svého, aby
si dala s lebou na výstavě rendez-vous, nýbrž
smluviš schůzku s panem manželem, který ti ji
sám přivede.
A co se těch statků v desátém přikázání
týče — těmi se netrap. On ti bez toho nikdo
nic nedá l
Jedenácté přikázání — je známo od Šam-
berka.
#26
alto_textblock
#26
Zevloun.