#1
alto_textblock
#1
Strana a
#2
alto_textblock
#2
NÁRODN LISTY
#3
alto_textblock
#3
28. srpna 1903.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 234.
#5
alto_textblock
#5
Bydlíeí ve vyhořelém nyní domě se do-
mů dosud nevrátila. Není pochyby, že
přikatastrnfě zahynula.
#6
alto_textblock
#6
Balkán.
Východní sxpresní vlak vyhozen
do povětří.
Z Vídně, 27. srpna. (C. B.) Sen-
sační zpráva dochází právě z Prino-
pole:
Expresní vlak východních
dráh byl v noci na dnešek
u turecké stanice Kulelju-
Burgasu vyhozen do povětří
dynamitem.
Šest cestujících bylo při tom
usmrceno, patnáet těžce ranéno.
mimo jině také tři železniční zří-
zenci.
Expresní vlak vyjel v úterý o 8. hodině
50 minut ze státního nádraží vídeňského,
o 310. hod. več. stavěl v Bělehradě, v noci
prujel Srbskem, včera dopoledne o 11. hod.
projel Sofií, o 2. hod. 10 min. odp. dorazi
do stanice Sarambeje a před 10. hod. večer
byl v Drinopoli. Stanice Kulelju Burgas, kde
stal se vlak obětí attentátu, je a s 30 kilo-
metrů za Drinopolí. K výbuchu
došlo mezi 11. a 12. hod. noční.
U pokladny zdejšího nádraž
společnosti státní dráhy by ly
v úterý ráno zakoupeny tři nebo
nejvýš čtyři jízdní lístky do Caři-
hradu.
Ke zprávě této dlužno dodati tyto po
drobnosti: Vlak expressní, který denně z ná-
draží vídeňského vyjíždí směrem přes Pešt
do Cařihradu, má přímý vůz do Turecka
který připojuje se po stanici peštské k ostat
ním vozům. Tento vůz, v němž je 12—16
sedadel I. třídy a 30 sedadel II. třídy, by
předevčírem do posledního mí-
stečka obsazen cestujícími, kteři
namnoze vraceli se přímo do Cařihradu nebo
do Drinopole. V polední době byl vůz tento
vždy téměř plně obsazen.
Cestující vídeňští nebo rakouští v poslední
době nepoužívali vůbec tohoto vlaku. Jízdní
lístky do Cařihradu byly vydány tentokráte bud
cizím diplomatům nebo obchodníkům, kteří vra-
celi se do svých působišt. Že nával cestujíeíeh
do Turecka tak značně klesl, vysvětluje se
jednak tím, že saisona cest na východ parným
letním obdobím koněí, jednak nejistotou n
Balkáně, která již mnoho turistů zradila o
výlelu do Turecka. Protože má listek do Caři-
hradu zakoupený dveuměsíční platnost, dá se
asi stěží zjistiti, zdali a kteří cestující použili
v úterý expresního vlaku.
Stanice Kulelju- Burgas, u níž byl
spáchán dynamitový attentát, leží as 30 km. n
jih od Drinopole. U stanice té dělí se železniční
trať, která doposud vedla údolím řeky Marice.
na východní, která vine se poříčím Engery
k Cařihradu a na pobočku, která údolím Mariee
dospívá téměř až k ústí jejímu, k zálivu enos-
skému a končí u přístavu dedeagačského-
Odbočka tato má tudíž pro Turecko,
v době, kdy na všecky strany vy sílá
svoje vojsko, nemalou důležitost.
Stanicí Kulelju Burgas projíždějí nejenom vlaky
Cařihradu do Drinupole a naopak, nýbrž
všecky vlaky, jichž použiti hodlá Porta
k dopravě vojska válečných potřeh
do Solunu, Bitolie i do Skopťje.
Z dalších zpráv uvádíme ještě tyto:
Z Cařihradu, 27. srpna. (C.-B.) Dnes v noci
spáchán byl v kuchyňském voze expres-
ního vlaku, který měl sem přijetí dnes ráno, dy-
namitový attentát, jimž zničeny byly
tři vozy, zabito šest osob, mimo jiné vrohní ku-
ohař, dítě, školák a dvě Turkyně a zraněno
dvanáct osob, také tři železniční z ří-
zenci. Podezřelý muž jeden byl za-
tčen a za spolupachateli vyslán
hlídky. Přísné vyšetřování bylo za-
hájeno. Doprava nebyla přeruše-
na. Stráže na trati byly zdvojnásobeny.
Z Vídně, 27. srpna. (Zvl. tel. „Nár. Listů“.)
Vídeňské cestovní kanceláře sdě-
lují, že železniční spojení s Caři-
hradem nyní jest nepochybně již
úplně přerušeno a že do Cařihradu
bude nutno jezditi přes Terst.
#8
alto_textblock
#8
Ricciotti Garibaldi — spojenco Turků.
„Giornale d'Italia“ uveřejnil rozmluvu s Rie
ciotiem Garibaldiem o balkánské otázce.
Garibaldi prohlásil, že schválil svým přáte-
lům v Řecku, aby naproti makedonskému po-
vstání Řecko dohodlo se s Tureckem. Jen timto
spolkem může býti zachráněna italská (1) Al-
banie od ruského panslavismu a rakouského
pangermanismu. Garibaldi dále pověděl,
že v listu Borisu Sarafovu zaslaném odsoudil, že
povstalci žádají Rusko a Rakousko o zakročení.
Italský národ jen tehdy by poskytl dobročinnou
pomoc, kdyby Bulharsko na vlastní vrub do díla
se pustilo. Co se týče chování italské vlády, Gari-
baldi jí vytýká, že svou nečinností v Albanii páše
zradu na zájmech italského národa.
Celkem je to gallimatiáš, co tuto pan Gari-
baldi pověděl. Albanie není italská, nýbrž alban-
ská, a co se ze slov Garibaldiových prozrazuje.
jsou uchvatitelské zálusky a nikoli přání, aby
také jiní národové dobyli si svobody. Ruského
panslavismu žádného není a Rusko netouží ani
po černomorském pobřeží, pokud není jeho
vlastníkem, nerci-li po adrijském. Garibaldiovy
sympatie k Bulharsku jsou velmi pochybné ceny.
určuje-li si za podmínku jich, aby Bulharsko na
vlastní vrub utkalo se s Tureckem. Bulharsko
se za tuto podmínku p. Garibaldiovi poděkuje
pamětlivo, jak jeho přátelství pomohlo r. 1897
Řekům za války s Tureckem. Tehdy Garibal-
diovy dobrovolníci předstihovali se v utíkání
s „jeho řeckými přáteli“. Radí-li, sám maje zku-
šenosti o síle turecké, Bulharsku, aby se s n
srazilo na vlastní vrub, radí mu fakticky, abys
připravilo týž ösud, jako Garibaldiovi „řečtí
přátelé“. Takovou radu nedává syn slavného bo-
jovníka za svobodu svého národa, nýbrž turecký
spojenec, starající se o zmohutnění moci padi
šachovy v Evropě.
Cenné je pouze slovo „rakouský paniger
manism“, jehož prapor statečně třímají dr. Kor
ňer a hr. Goluchovský,
#9
alto_textblock
#9
Kterak sešlo s manevru c. k. vojska v Novo-
pazarsku.
Rakousko chtělo sousířediti v sandžak
novopazarském co nejvíce vojska, aby je tan
mělo pohotově pro každý případ. Velitel c.k
posádky v Plevlí obrátil se k veliteli tamní tu
recké posádky, Sulejmanovi pašovi, zdaž by ni
čeho nenamítal proti manevrování rakouskéh
vojska v okolí Jabuky mezi Prepolem a Plevlím.
manevrujícího vojska že bude 50.000 m. Sulej
man paša, jinak dobrý přítel rakouského velitele
odpověděl, že takové manevry mohou se konati
nle s podmínkou, že Turecko stejné množstv
vojska postaví na Metalku, kdež je hraniee mez
plevelským sandžakem a Bosnou, a když by ná
klad, který by vzešel z tohoto strážného posta-
vení tureckého vojska, neslo Rakousko-Uhersko.
*
*
s
#10
alto_textblock
#10
K pašování zbraní z Rakouska Srbskem.
K naší zprávě ze dne 25. t. m. píše nám
zdejší zástupce zasílatelské firmy „Kohn a Mitt-
ler“:
Firma E. Kohn a Mittler nepropašovala Srh-
skem žádných zbraní, ani rakouských, ani ji-
ných. Zbraně, které Srbskem pr-
vezla, byly opatřeny srbskými pru-
vodními listy a byly tudíž prove-
zeny se svoleníma vědomím srbské
vlády. Firma tato, jsouc si vědoma svého po-
stavení v evropském Orientě, nepropůjčila se
nikdy vědomě k manipulacím, které by jak-
koli byly v rozporu se zákony a předpisy někte-
rého z tamějších států. Loni byly firmě této na-
bizeny tisíce, aby dopravila bez průvodních listů
německé zbraně jen přes Dunaj z Durděva v Ru-
munsku do Ruščuku v Bulharsku, ale firma E.
Kohn a Mitiler nabídku tuto ihned odmitla.
Pokud jde o 65 beden, nejedná se o zbraně,
nýbrž o patrony, jež byly firmě téte dodány ji-
stým, ve Vídni usedlým agentem bulharským
k dopravě do Sofie, ale nikoli jako patrony, nýbrž
jakožto železné hřebiky. Firma tato ne-
měla ani zdání, že v bednách jsou patrony,
neměla ani nejmenšího důvodu k nějakému pode
zření, poněvadž jí bylo zmíněným agentem naří
zeno, by je vydala v Sofii známěmu tam obchod-
níku se železem.
Kdyby byla jen tušila, že v bednách jsou pa
trony, byla by zásilku bez předepsaných papínů
průvodních nikterak nepřijala.
Firma tato, byvši falešným, ale stanicí ze-
munskou odhaleným udáním dotčeného agenta
bulharského citelně poškozena, podala ihned
jak o podvodu stanicí zemunskou telegraficky
byla zpravena, vídeňskému policejnímu ředitel
stvu trestní oznámení, na základě jehož byl agen
tento bez prodlení zatčen a vzat do vyšetřovac
vazby. vyšetřování trestní není ještě skončeno.
#11
alto_textblock
#11
Telegramy,
d./Ze Skopije, 27. srpna. Větší poče
povstalců napadl turecké vojsk
na Březnické pustě. Zabito bylo 17 tu
reckých vojínů. Když tureckému vojsku ode
slány byly posily, postalci ustoupili. V bitol
ském vilajetu vylupuje tureck
vojsko domy, vraždí rolníky a unáší ženy.
Ze srbských vesnic Nověho Sedla
Blatce a Letovce prchli obyvatele
do Skopije a stěžovali si u kon
sulů. Úřady chovají se k řáděni
tureckého vojska netečně. Na za-
kročení Ruska byl péčský muta
šeriť sesazen. Vrehní velitel tureckého
vojska v Makedonii maršálek Omer Rudži
byl nahražen Nazirem pašou, který nabyo
výcviku ve vojenských školách v Německu.
m. Z Cařihradu, 27. srpna. Turecký konsu
v Plovdivě byl bulharskými četníky insulfován.
Z Cařihradu, 27. srpna. (C. B.) [Poslední
zpráva] Výbuch nastal v okamžiku, kdy vlak
ve stanici Kulelju-Burgas stanul. Restaurační
a kuchyňský vůz III. fř. vyletěly do povětří
6 osob zabilo a 18 zraněno, z těchto 5 těžce.
Pošta, ranění a jistá část eestu jí-
cích budou sem dopraveni východ
ním vlakem expresním, který sem
místo dopoledne přibude o 4. hod.
o dpolední. Ostatní cestující přibudou sem
osobním vlakem, který sprostředkuje službu
mezi Cařihradem a Drinopolí.
#12
alto_textblock
#12
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů “.
#13
alto_textblock
#13
Deputace krupobitím poškozenýcl
u Körbra.
Z Vídně, 27. srpna. K ministerskému
předsedovi dostavila se dnes deputace
zástupců okresů humpoleckého,
pacovského a červenořečické ho
poškozených krupobitím. Depu
tace, sestávající z pp. starosty humpoleckého
a říšského posl. Bečváře, okresních sta-
rostů Bíby a Valenty, správců statků
Nováka a Steinbacha, uvedena byla
k ministerskému předsedovi zemským poslan-
cem ústaváckého velkostatku Bedřichem Leo
poldem Milnerem, který vylíčil nouzi
těchto okresích a prosil ministerského před-
sedu, aby do programu pomocné akce byla
pojala též stavba místní dráhy z
Humpolce do Pacova, protože stavba
její v této krajině jest nezbytnou po-
třebou. Ministerský předseda ujistil depu
taci svou blahovůlí a největší ochotou k po-
mocné akci, ačkoliv, jak pravil, nedá se
ještě v této chvíli číselně určiti, jak velky
obnos stát poskytne.
#14
alto_textblock
#14
Uherská krise.
Z Pešti, 27. srpna. Císař, který dnes
dopoledne navštívil výstavu prací učňů v prů
vodu ministerského předsedy hr. Khuena
vrátí se v sobotu do Vídně.
ch. Z Pešti, 27. srpna. Orgán strany
neodvislosti prohlašuje, že tato k vůli nařízen
ministerstva vojenství, aby 3. ročník vojska
ponechán byl ve službě, trvá na svolán
sněmu a předloží žádost za jeho svolání
presidentu v nejbližších dnech.
Protirakouské demonstrace v Italii.
Z Terstu, 27. srpna. »Independentee
sděluje z Vidimu: Královští manželé byl
zde nadšeně uvítáni, při čemž nejvíce bylo
slyšeti volání: »Sláva králi!« »Sl áva
Terstu!« »Sláva Tridentsku!« —
S balkonu byly házeny kytice, květiny a listy
s nápisy: »Sláva italskému Terstu!-
Damy z pohorského hotelu »San Pietro-
#15
alto_textblock
#15
u Vídímu věnovaly královně kytici se stu-
hami barev italských a černoho
ských s nápisem slovinským.
Návštěva rakouského císaře
v Římě.
č. Z Terstu, 27. srpna. »Piceolo«
oznamuje z Říma, že nastávající schůzk
italského krále s vysokou rakouskou
osobností, která má rozkaz, aby projednala
s ním otázku návštěvy rakouského
císaře v Římě, se v politických kruzích
živě přetřásá. Návštěva tato stala se pravdě
podobnější, protože se zdá, že Lou bét
bude ve Vatikáně přijat. Z Vatikánu vane
jiný vzduch a přejí si v něm, by k návště-
vám došlo, ale žádá se jen, by katoličtí pa
novníci po způsobu Viléma odebrali se
k nim z vlastních vyslanectev. Z Trevisu se
sděluje, že polní podmaršálek Steini n ge
tam dnes přibyl uvítat italského krále jme-
nem císaře rakouského.
#16
alto_textblock
#16
Carova návštěva ve Vídni.
n. Z Berlína, 27. srpna. »Post« praví.
že prvý podnět k carově návštěvě ve
Vídni dán byl z Vídně za návštěvy
Lamzdorfovy, když vyjednáváno o ma-
kedonskou akci. Když Lamzdorf vyřizoval
při audienci pozdrav carův, projevil císai
přání, cara znovu spatřiti. Již tehdy proslý-
chalo se v diplomatických kruzích o schůzi
obou panovníků v době dohledné. Vídeňská
carova návštěva nesouvisí tudíž bezpro-
středně s nynějším utvářením poměrů na
Balkáně, ačkoli se musí přiznati, že schůzka
obou panovníků bude následkem události
v Makedonii míti značnou politickou důle-
#17
alto_textblock
#17
žitost.
#18
alto_textblock
#18
Nově houfnice-
Ze Lvova, 27. srpna Z Nového Tarhu
se sděluje: Pokusná střelba z nových
houfnic jest již skončena. Po skončeném
cvičení sešla se vojenská komise, která pro
hlásila, že výsledek pokusné střelby j es
znamenitý.
#19
alto_textblock
#19
Telegramy korresp. kanceláře
Krise v Uhrách.
Z Vídné, 27. srpna. (C. B) Ministrf
nancí dr. Böhm Bawerk dnes odpo
ledne odjel do Pešti.
— »Uherská telegr. kancelář« v y v r ac
— byvši prý k tomu zmocněna se strany
povolané — včerejší zprávu »Pol. Corr. «
domnělém cestovním plánu císa-
řově. Nebyl prý ještě přesně stanoven.
#20
alto_textblock
#20
Cesty císařovy.
Z Vídně, 27. srpna. (C.-B.) Císař v so-
botu večer z Pešti přibude do Vídně. P
odjezdu krále anglického (3. září) odebere
se císař do jižních Uher ke sborovým ma-
névrům a vrátí se 7. září do Vídně. Dne
10. záři zúčastní se panovník zádušních
bohoslužeb za císařovnu Alžbětu, 12. září
odjede do Lvova a po jízdeckých manévrech
haličských vrátí se (16. září) do Vídně k uví
tání německého císaře, který sem přijede
18. příštího měsíce.
Král belgický.
Z Gastýna, 27. srpna. (C-B) Bel
gický král dnes o 6. hod. odpol. odejel do
Iušpruku.
Volba do bukovinského sněmu.
Z Černovic, 27. srpna. (C.-B.) Př
doplňovací volbě za venkovskou skupinu su-
čevskou zvolen zemským poslancem kandidát
rumunských demokratů, okresní hejtman dr
Aurel ryt. O nci ul.
#21
alto_textblock
#21
Kníže bulharský.
Z Vídně, 27. srpna. (C.-B) Dle »Pol
Corr.« kníže bulharský Ferdinand.
který právě dlí v Uhrách, co nevidět se
vrátí do Sofie.
Rusko pro Černou Horu.
Z Kolína n. R., 27. srpna. (C. -B.
»Köln. Ztg« sděluje z Petrohradu
Kníže Nikola černohorský zaslal ruskému
ministru financí žádost, by podporoval úmys
ruských peněžníků na organi-
saci lesnictví a dolování na Černé
Hoře. Ministr financí poslal carovi dobro-
zdání příznivé a zpravil o tom bursovn
#22
alto_textblock
#22
komité.
#23
alto_textblock
#23
Kulturní boj ve Francil.
Z Paříže, 27. srpna. (C.-B) V Le
Sablesu d'Olonne (dep. Venděe) přišli redemp
toristy z tamějšího kláštera vypudit četníci
Již v klášterní zahradě narazili na houžev
natý odpor. Také brány klášterní byly ve-
směs zataraseny. Mniši, kteří hledali úkry
na střechách, byli četníky odtud sne
šeni. Veškeré osoby, které byly přistiženy
ve vnitřku kláštera, předvedeny vyšetřují
címu soudci. Pět osob, také jeden mnich,
zatčeno proto, že na četníky házeli různým
předměty. Mniši z kláštera vyvedení ode
brali se do kostela. Na ulicích, přeplněných
obyvatelstvem, došlo k různým projevům
pro něž řada osob zatčena.
#24
alto_textblock
#24
Nová vražda konsula.
Z Washingtonu, 27. srpna. (C. B
Americký konsul v Cařihradě sem oznámil
že byl v neděli zavražděn ame-
rický náměstek konsuláv v Bejrutu
(v Syrii). Spojené státy budo
trvati na přísném potrestán
vrahů. Nedá-li Turecko satis-
fakci, odpluje americké válečné
loďstvo, které doposud dlí ve vo-
dách evropských, k Bejrutu.
#25
alto_textblock
#25
Východní Asie.
Z Londýna, 27. srpna. (C. B.) Dl
zprávy »Timesů« ze Šanchaje čínský mi-
nistr zahraničních záležitostí telegrafoval ko-
misařům, ustanoveným k revisi smluv, že
vláda čínská usnesla se vyhověti požadavkům
Spojených států a Japonska a že od 7. října
bude Mukden a Tatunkau přístupen
i cizozemskému obchodu.
— »Reuterova kancelář« oznamuje ze
Tjencinu: Dle doslechu hodlají Číňane
prodati dráhu njučvanskou, proto že pro ob
chod jejich nemá ceny. Za letošní červenec
#26
alto_textblock
#26
tržila prý jen 60.000 doll., kdežto úroky, ne
čítaje dopravní výlohy obnášejí 110.000 dol
Panamský průplav.
Z Nového Yorku, 27. srpna. (C.- B.)
Dle zprávy »Heraldu« z Bogoty (v Nové
Granadě) zvoleni do předsednictví senátu
nacionalisté Caro a Saavedra Rod
riguez. Stalo se tak patrně na popud vlády,
která přeje si pohnouti nacionalisty, kteří až
doposud chovali se odmítavě, ke schválen
smlouvy o průplavu panamském
#27
alto_textblock
#27
Telegrafleké zprávy hospodářské.
Cukerní otázka.
Z Vídně, 27. srpna. Ministr financí dr
Böhm- Bawerk odjel dnes do Pešti, kdež
bude učiněn poslední pokus k definitivnímu
urovnání v otázce cukerní. Ve zdejších
vládních kruzích pokládá se nynější situace za
velice vážnou, doufá se však přece, že bude
dosaženo mezi oběma vládami dohodnutí.
Z Vídně, 27. srpna. Z vládních kruhů
sdělují ke sporu v otázce cukerní: N
výsledku zejířejší audience finančního ministra
rakouského, eventuálně na opětném vyjednávání
s uherským finančním ministrem bude záviseti,
zdali bude provedena výhrůžka, že Uhři zave-
dou celní hranice pro obchod cukerní. Vzhle-
dem na velké důsledky, kteréž by toto opatření
mělo v zápětí, mohlo by se mysliti, že v po-
slední chvíli nasadí se ještě všecky stly, aby
se taková roztržka zamezila. Kdyby proti všemu
očekávání došlo k nejkrajnějšímu, kdyby
se totiž dohodnutí nedocílilo a kdyby uherská
vláda zavedla celní hranice pro rakouský cukr,
pak by vládě rakouské nezbylo, nežli ihned
sáhnouti k retorsi, jejíž rozsah a úči
nek jest nedozírný. Rakouská vláda však dosud
se nevzdala naděje, že v Uhrách si věc roz-
myslí a že nenechají dojíti k nejhoršímu.
Z Vídně, 27. srpna. Úherský minist
financí Lukacs byl dnes přijat císařem ve
slyšení, v němž bylo jednáno o otázee cu-
kerní.
Z Vídně (St. Marx), 27. srpna. (Teleg
zpráva.) Ústřední dobytčí trh. (Zpráva
ode dne 24. do 27. srpna.) Na trh s hovězím
dobytkem dopraveno o 196 kusů méně, nežl
předešlého týdne, ale řezníci koupili 976 kusů
dobytka s obejstím trhu, tak že pro potřebu byl
na tomto o několik set kusů více, nežli minule.
Jelikož také pro Čechy méně kupováno, nemohl
se na trhu zahostiti dobré smýšlení. Na trhu
s moravskými voly prvé jakosti z cukrovarů byl
obchod dosti čilý, ale docíleny jen ceny přede-
šlého týdne. Voli z uherských továren měli velice
zdlouhavý odbyt a jen stěží zacnovaly si ceny
předešlé. Po volich uherského plemene prvé ja-
kosti byla dobrá poptávka a v některých přípa-
dech doeileno zvýšení cen. Voli prostřední jakost
při klidném obchodě prodávány za předešlé ceny.
Voli lehčí a z pastvy měli po celou dobu trhu
mdlý obchod a končili ztrátami.
Na trhu s býky bylo smýšlení pevné
těžké zboží podražilo o 1 K. Ceny lehčíeh
býků se nezměnily. Také v ceně krmných krav
zůstaly ceny nezměněny. Lepší druhy bůvolů
podražily. Drobný dobytek prodáván za ceny
předeslého týdne.
Z přihonu, v němž byly 94 kusy z Mo
ravy, prodáno pro Vídeň 3344, pro Dolní Ra-
kousy 1198, do Čech 53, do Moravy 345, do
Horních Rakous 35, do Švýcar 6 a 45 kust
zůstalo neprodáno. Na trh s vepřovým dobytkem
dopraveno o 715 kusů více, ale o 351 pod-
svinče méně nežli předešlého týdne. Na trhu
s krmníky při čilé poptávce ceny o 1 haléř na
kg se zdražily. Obchod byl velice živý a pro-
dáno vše až na 33 kusy. Vepři na maso pro-
dáváni za nezměněné ceny; nebylo jich pro-
dáno 224 kusů.
Na trh s ovcemi dopraveno o 600 kus
více; jelikož dostavili se také četní kupe
z Čech, byl obchod dobrý a doefleny hravě
předešlá ceny. Do Čech naloženo 600 ovel.
Na trh telecí dopraveno bylo o 230 kusů
více. Telata první jakosti, jichž bylo málo, do-
cílila cen předešlého týdne, kdežto lehčí zboží
o 2—4 h na kg zlevnilo. V zabitých vepřích
byl obchod zdlouhavý při cenách z předešlého
týdne, jen selata poněkud zlevněla. Zabité ovee
se nezměnily, kdežto jehňata měla obchod slabší.
st. Z Pešti, 27. srpna. (Zvl. tlyr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodáno bylo 75.000
pšenice o 5—71g hal. dráž. Platila: p šeni e
tisská 80 kg K 8.—, 81 kg K 7 90, 81 kg
7.80, 805 kg K 7.85, 80 kg K 7.75, žlutá
80 kg K 7.724. 76.5 kg K 7.80, 79 kg K 7.70
78 kg K 7.671. 77.5 kg 7.574, 80.8 K 7.95
stolno-bělehradská stará 78 kg K 7.70, 77.5 k
K 7 65, peštská 81 kg K 7.924, 80 kg K 7.70
79 kg K 7 65, 76.5 kg K 7.40, 75.5 kg K 7.45,
78 kg K 765, 80 kg 7 824. kaločská 77 k
K 7.65, banátská 79 kg 7.724. 77.7 kg 7.70,
báčská 79.5 kg K 7.85, z Turč. Kaniže 78.8
kg K 7.70, hornouherská 79 kg K 7 60, po-
dunajská 78 kg K 7 65, syrmská 76.5 kg k
750, pančevská 76 kg 7.424; žito K 6.—
až 6.15; ječmen K 5.50 až 5.62; o ves
K 5.65; kukuřice K 6.20.
Trh termínový pevný na úhrady
a vyšší záznamy zahraničné.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 748, na duben K 7.75, žito na říjen k
6.19, na duben K 6.45, oves na říjen K 5.44
na duben K 5.66, kukuřice na srpen K 6.15
na záři K 6.15, na květen-červen 1904 K 5 33
řepka K 10 65.
Sádlo K 67.—, jiné zboží beze změny
Pohoda pěkná.
Z Liverpoolu, 27. srpna. (Závěrek.) ve 4 hod
10 min. Obrat 7000 žoků. Z toho na spekul.a
vývoz 500 žoků. Middling loco 6.80. — Americk
dodávky na srpen 6.53, 654, na srpen-září 6.48
6.49, na září-říjen 606, 0.—, na říjen-listopad 5.6
5.68, na listopad-prosinec 5.56, 5.57, na prosinee
leden 5.51, 5.52, na leden únor 5.50, 0.—, na úno
březen 5.49, 5.50, na březen-dušen 5.48, 5.49, n
duben-květen 5.48, 0.—. Smýšlení klidně.
#28
alto_textblock
#28
Národní hospodář.
#29
alto_textblock
#29
Zemské pojišťování.
Národní stranou svobodomyslnou podnikaná
akce na urychlení zavedení zemského pojišto
vání v království českém nenaplňuje ve
doucí orgán strany agrární velkým potěšením
Nejde nám arciť o veřejné hádání se svatým
#30
alto_textblock
#30
duchem tohoto orgánu, pokládáme však v zájmu
věci za potřebně a prospěšně toliko některá
jeho tvrzení na pravou míru uvésti a některá
fakta prostě konstatovati. —
Charakterisuje prý to podivně stranu mlado-
českou, že ji teprv poslední živelne
katastrofa vyburcovala ke správ-
nému nazirání na prospěšnost
autonomního pojišťování ze m-
ského — dříve prý pro tuto otáz ku
pojišťování neexistovalol
Toto tvrzení jest svou lživostí přímo hnusnél
Také redakci dotčeného agrárního listu by mohlo
a mělo býti povědomo — co jest v celé zemi
obecně známo, že jměnem mladočeské strany
dr. Vašatý již v létech osmdesátých
jednání o pozemštění pojišťování na jednael
pořad sněmu království českého uvedl a že do-
tčený svůj návrh od těch dob každý rok opa-
koval, jakož i že tento návrh také tehdejší
Mladočeši, nynější vůdcové agrárníků, Hy rš
Dostal a j. podpisovali.
Při této nevědomosti nemůže býti s podi-
vením, že dotčené redakci není povědomo, že
mladočeská strana podala posl. Bartákem
10. ledna 1896 na sněmě návrh na zavedení
povinného pojišťování proti krupobití, a 18.
února 1897 posl. Jandou návrh na zřizování
povinných okresních pojišťoven proti škodám
z požáru, jež by byly zavázány vstoupiti v zem-
ský svaz zajišťovaci, jakož i že týž poslanee
na sněmě dne 17. března 1899 navrhl, aby
byla zvolena 20členná komise, kteréž by přiká-
zány byly veškeré záležitosti pojišťování k ry-
chlému podání zprávy a návrhů.
Kromě toho konstatujeme, že při rokování
o pracovním programu sgrárním Klub národní
strany svobodomyslné dne 26. března 1901 do
tohoto programu zavedení zemského pojišťování
do akčního programu pojal, jakož i že země-
dělské sdružení Klubu poslanců svobodomysl-
ných na sněmu království českého v posledním
zasedání sněmovním jednomyslně se na tom
usneslo, aby bylo zavedení zemského pojišťování
vřaděno v nejpřednější úkoly strany.
Nuže, k těmto akcím byla podle vedoucího
orgánu strany agrární mladočeská strana vybur-
cována živelní pohromou, jíž byly naše kraje
postiženy 19. července 1903
Při velkém daru zapomínání opětně dotčené
redakci zajisté zavděčíme se objasněním hlavní
příčiny dosavadních průtahů při zavedení zem-
ského pojišťovánl.
Sněm království českého uložil 19. kvělna
1899 zem. výboru, aby prozkoumav stanovya
zařízení již trvajících pojišťoven proti škodám
z ohně a krupobití v zemích sousedních a po-
rovnav zákony, na jichž základě pojišťovny ty
zařízeny byly, s některým již trvají-
eím domácím ústavem vyjednával,
zdali by nemohl tvořiti zákla
pojišťovacího ústavu zemského.
Zemský výbor ve své sněmovní zprávě ze
dne 28. února 1900, v níž zevrubně vyličuje
jednání, jež po tomto příkazu sněmu provedl,
pojednává také o vyjednávání s c. k. p rvním
českým vzájemně pojišťovacím
ústavem proti škodám z ohněa
krupobití v Praze ve příčině jeho pře-
vzetí do správy zemské a konstatuje s poli-
továním, že toto vyjednávání nevedlo k cíli,
uvádí také tohoto neúspěchu příčinu:
»Správa tohoto ústavu vyslovila sice vůči
zemskému výboru ochotu, zahájiti se zástupci
zem. výboru předběžné vyjednávání o převzetl
tohoto ústavu do správy zemské; zatím vš ak
vydala oběžník okresním výborům
a obcím, v němž se rozhodně o pírá
snahám po převzetí ústavu tohoto
do správy zemskě a proti zamýšle-
nému zřízení zemského ústavu po-
jišťovacího čilou agitaci rozvíjl.
Vzhledem k tomu dospěl zemský
výbor ku přesvědčení, že by ve-
škerá vyjednávání s tímto ústa-
vem byla bezvýsledná a usnesl se
tudíž od nich upustiti«
Zemským výborem eitovaný oběžník vydalo
ředitelství první české vzájemné pojišťovny dne
1. ledna 1900 některým okresním výborům,
jež vstoupily na prospěch z řízenl
pojišťovacího ústavu zemskéh
v akci.
V tomto zajímavém cirkuláři, jímž měl
býti akce, čelicí ku pozemštění pojišťování již
v zárodku udušena, dotčené ředitelství mimo
jiné psalo:
»Podepsaná správa chová pochybnost více
než důvodnou, že by pojišťo vá n
zemské mohlo skýtati nějakých
lepších výhod, pojištění levněj-
šího a mohlo osvědčovati u vyše-
třování škod a jich nahražováni
větší kulance, než to činí dosud ústar
soukromé.«
Ředitelstvo pak obšírněji vyličuje hrozivou
situaci pojišťování i tvrdí, »že pojišťovny ele-
mentární hledí s obavou budouenosti vstříc.«
»Zlu tomuto« — píše ředitelstvo — »které
jako tísniei balvan ochromuje každou prospěš-
nější činnost pojišťoven, naprosto neo-
pomohlo by pojišťování zemské,
neb čemu nedovede zabrániti na
rozpoěteeh a bedlivých výzku-
mech spočívajíeí a po kupecku ra-
cionálně a hospodárně řízená in-
stituce soukromá, tomu tím méně do-
vedla by čeliti na širokých základech autone-
mie spočívající instituce zemská. — —
Ke konci shrnuje ředitelství své výklady
v tvrzení, že jest si toho vědomo, že
neni tu naléhavé potřeby, ohlížeti
se po instiluci jiné, když je tu
úshav jím spravovaný.« —
K tomuto přípisu byl připojen neméně za-
jímavý lelák, jímž bylo členstvo vzájemné poji-
šťovny ředitelstvem již 1. března 1897 proti
pozemštění pojišťováni mobili-
sováno.
V tomto letáku se obbajuje s velikým na-
dšením svoboda a sebeurčení občanů také při
pojišťování a v něm se dokazuje, »že se
ůmysl, zbaviti občanstvo sebeur-
čování v záležitostech soukro-
mých, a postaviti je pod poručen-
ství autority zemské, naprosto ne-
srovnává s pravou svobodou a du-
chem XIX. století.s
Z dalšiho obsahu tohoto letáku vyjímáme