#1
alto_textblock
#1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 238. ze dne 29. srpna 190l.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Sensační souboj. Z Petrohradu se ozna-
muje: Společnost zdejších světáků ztratila jednoho
ze svých vynikajících členů, knížete Wittgensteina,
gardového důstojníka, jenž však ještě více byl znám
v ne právě urozeném světě tingl-tanglů, jehož hvě-
zdám nejrůznější velikosti dvořil se nanejvýš horlivě.
Jedna z těchto hvězd, s níž podnikl kníže výlet do
okolí Petrohradu, byla příčinou souboje, jenž mla-
dého kavalíra stál život. Dáma z tingl-tanglu, žen-
ština dosti všední, seděla v kupé vlaku s jednou ze
svých kollegyň a obě dámičky dobíraly si pasažera,
jenž seděl proti nim, pronášejíce více méně humori-
stické domněnky o jeho národnosti. Neznámý vůči
těmto drzým šprýmům konečně pozbyl trpělivostia
prohodil: »Mé dány, podám vám vysvětlení o své
národnosti, když, jak se zdá, dělá vám to takové
starosti. Jsem Rus; ale odkud vlastně jste vy?« —
»My jsme Pařížanky,« odpověděla jedna z dámiček.
— »Tak?« na to pasažer, »to vám nebude nikdo
věřit, neboť Pařížanky bývají zdvořilé, kdežto vy
jste pravý opak toho.« — Po těchto slovech vyběhly
dámičky na chodbu vagonu a zavolaly svého kava-
líra. Byl to kníže Wittgenstein, blízký příbuzný ze-
snulého kancléře německého knížete Hohenloha. Za-
stal se dámiček, došlo k hádce, vyměněny navšti-
venky a konec byl souboj, v němž kníže střelen byl
do života a za malou chvíli zemřel, kdežto jeho
soupeř, prostý obchodník, měl toliko prostřelený
svrchník. Souboj ten vzbudil v petrohradské společ.
nosti největší rozčilení.
= Lichvářská koupě obrazů. Z Londýna
se oznamuje: Policejnímu soudci Mr. Laneovi v zá-
padní části Londýna podána byla žaloba na lichvář-
skou koupi obrazů, jež je skutečným lupičstvím
Otec rodiny, náležející k lepším třídám, puzen nej
krutější nouzí, nabídl obchodníku s obrazy cenný
obraz. Obchodník dával za obraz celých 10 shil
lingů a nebožák aby opatřil hladovícím détem chleba.
obraz skutečně za tuto cenu prodal. Několik dní
potom zpozoroval obraz ve výkladní skříni obchod-
níkově a byla na něm udána cena 850 I. st. Proda-
vač žádal soudce o radu, zdali by mohla koupě býti
odvolána pro lstivé podvedení, avšak dostalo se mu
jen slabé útěchy, poněvadž by věc musila býti pro-
jednána před nejvyšším soudem a kupci musil by
býti dokázán zlý úmysl na vykořistění tísně bližního.
což jest velmi drahé a velmi pochybně.
= Nejistota na belgických dráhách stává
se přímo příšernou. Před několika dny omámena
oloupen byl na trati mezi Ostendem a Brusselem
jakýs pasažer z Drážďan a těchto dnů opět oloupen
byl na jižním nádraží brusselském inženýr de Al-
meiro Correo z Ria de Janeiro o tobolku s 2000 fr.
Bylť podnikl studijní cestu po Evropě a právě se
hodlal vrátit přes Paříž do Brazilie. Když vstoupil
do průchodního vlaku rychlíku do Francie, zpozo-
roval ztrátu, vystoupil a udal věc nádražnímu komi-
saři. Následkem telegramu zatčen byl při příjezdu
vlaku do Monsu pasažer, jenž se byl při vstupování
do vlaku nápadně tlačil k okradenému. Avšak
zatčený, hudebník z cirku, neměl při sobě ničeho
z krádeže a musil tudíž býti opět propuštěn.
= Spící selka. V nemocnici v Carském Sele
nalezá se od 15 dnů 33letá selka, Mar Pikalenová
z Estonska, pohřížena v hluboký spánek, jenž se o
#4
alto_textblock
#4
lethargického spánku liší tím, že citlivost jest nepo-
rušena a veškeré fysiologické výkony dějí se pravi-
delně. Lékaři označují tuto chorobu jakožto »kata-
tonii« a »Novoje Vremja« líčí stav pacientky násle-
dovně: Spící pacientce přivádí se potrava pomocí
zvláštní sondy nosem. Temperatura pacientky jest
skoro normální, barva tváře růžová. Ve spaní činí
tytéž pohyby, jaké lze pozorovati vůbec u spících
Z počátku přicházely po celý den davy zvědavců.
aby se dívaly na pacientku, nyní však bylo to za-
kázáno.
= Zbabělá vražda. Z New Yorku se ozna-
muje: Panující spor mezi dvěma zápasníky pěstí
skončil v pondělí večer zbabělou vraždou. Alois Jo-
seph, 23letý, byl po 10. hodíně před kavárnou Eu-
rope ve vých. Houston streetu postřelen od 20letého
Charlesa Auerbacha a během několika minut zemřel.
Pachatel uprchl, avšak druhého dne ráno vydal se
dobrovolně policii a byl uvězněn. Joseph byl jak
uvedeno zápasníkem, avšak pouze pro zábavu, kdežto
ve skutečnosti byl podomním obchodníkem. A v obou
těchto případech byl Auerbach jeho konkurentem a
sokem. V pondělí večer bavilo se několik mladíkův
Hamilton Fish parku ve vých. Houston streetu boxo-
váním a mezi nimi byl i Joseph. Později přišel do
parku Auerbach a tu prý Joseph k němu přistoupil
a udeřil jej pěstí do obličeje. Na to se Auerbach
vrátil s výhrůžkou, že půjde pro policii. Za několik
minut na to opustili park Joseph a jeho přátelé a
když kráčeli mimo kavárnu Europe, tu Auerbach
náhle vyskočil a na Josepha střelil; kule vnikla do
úst a uvázla v zadní části krku. Na pronásledování
vraha nikdo ani nepomyslil, nýbrž přátelé Josepha
dopravili těžce raněného do blízké lékárny, kam záby
na to přichvátali dva detektivové. Joseph zemřelv
lékárně dříve, nežli se přivolaná ambulance dosta-
vila a mrtvola byla dopravena na pol. staniciv
Union Marketu. Simon Smith a Samuel Flanders
byli zatčeni jako svědkové. Auerbach byl u policej-
ního soudu v Essex Marketu odkázán před koronera.
= Konec španělského bandity. Z Madridu
se oznamuje: Právě jako Italie má také Španělsko
svoje proslavené bandity, kteří loupí a vraždí jen
tam, kde skutečně lze něčeho ulovit a vůči chudým
lidem zahanbují dobročinností mnohého boháče. Sko-
rem každý kraj španělský má svoje vlastní tlupy
banditů, jež nepostrádají romantického rázu. Nejza-
jímavější lupiči zajisté jsou lupiči andalusští, »rode-
rové« z okolí Valencie, kdežto bandité staro-a
novokastilští obyčejně bývají velmi prosaičtí. Zmocní-li
se četníci některého bandity, což bývá spojeno s krva-
vými boji, udělají s ním krátký proces; zastřelí jej
prostě, předstírajíce, že se pokoušel o útěk. Těchto
dnů dostalo se do rukou četníků několik členů po-
věstné lupičské tlupy Mariana Velayosa. Zajatí pro-
zradili — ovšem že četníci použili také oblíbených
»pomůcek«, aby přiznání vynutili — útulek svého
náčelníka. Velayos vlákán do léčky tím, že zajatý
jeho bratr přinucen, aby mu napsal dopis, v němž
jej zval k dostaveníčku. Jedva se Velayos dostavil
na místo, byl obklopen několika četníky. Pokusil se
uniknouti do hor, avšak nepodařilo se mu to, klesl
smrtelně raněn, zasažen třemi výstřely. Měl ještě
tolik síly, že prosil, aby mu zavolali duchovního.
Žádosti jeho bylo vyhověno a ze sousední vesnice
přišel duchovní, jenž umírajícího vyzpovídal a udělil
mu poslední pomazání.
#5
alto_textblock
#5
= Otrávené ovoce. Z Battle Creeku, Mich.
se oznamuje: Paní Klára Wandelová, čiperná vdo-
vička, není mezi ženským obyvatelstvem příliš oblí-
bena a má dle všeho mnoho nepřátel, neboť těchto
dnů se někdo pokusil ji otráviti. U domovních dveří
nalezla velký kornout naplněný ovocem a na kor-
noutě bylo dle všeho ženskou rukou napsáno: »Vý-
hradně pro paní Kláru.« Když byla vdovička něco
ovoce požila, těžce onemocněla, takže musila býti
dopraveena do hospitálu, kde nyní leží ve stavu
velmi povážlivém. Zbytky ovoce byly lučebně pro-
zkoumány a zjištěny v něm stopy prudkého jedu,
strychninu. Policie zavedla vyšetřování, aby zjistila,
kdo ovoce vdovičce poslal.
#6
alto_textblock
#6
Zemřelí v Praze.
Dne 22. srpna 1901. Dvořák František, oba-
vník, 36 roků, 1182-II. Čermusová Julie, dcera děl-
níka, 1 a půl roku, 207—V. Řeřábek Stanislav. zá-
mečník, 30 roků, 408—II. Pos Jan, bývalý mlynář-
ský pomocník, 64 roky, 440—III. Heřmanová Lud-
mila, dcera ředitele kůru, 8 neděl, 4—VI. — Ve
všeobecné nemocnici: Geislerová Josefa,
manž. rukavičkáře, 27 roků. Hatláková Františka,
manželka vyrabitele oplatek, 26 roků. Cihelková Lud-
mila, vdova po kočím, 54 roky. Fechtrová Anna,
vdova, 68 roků. Preidlová Klára, manželka nájemce
domu, 44 roky. — V chudobinci: Mocová Bar-
bora, vdova po hostinském, 78 roků.
Dne 23. srpna 1901: Hanzl František, pekař-
ský pomocník, 27 roků, 67—VI. Popelová Anna,
manželka advokáta, 54 roky, 40—II. Schlossrová
Marie, maj. domu, 72 roky, 1458—II. Martinovský
Karel, syn plavce, 6 roků, 1251—II. Molhanecova
Cecilie, dcera tovární dělnice, 11 měsíců, 37—I.
Andrlík Jan, sládek, 49 roků, 521—II. — U milo-
srdných bratří: Zouzal František, hnihařský
pomocník, 57 roků. — U milosrdných se-
ster: Hudec Karel, číšník, 59 roků.
#7
alto_textblock
#7
Král. české zem. divadlo v Praze.
#8
alto_textblock
#8
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 29. srpna.
#9
alto_textblock
#9
279. hra v předplacení.
3. čtvrtka.
#10
alto_textblock
#10
Vojnarka.
Drama o 4 dějstvích. Napsal Alois Jirásek. Režisér
Josef Smaha.
#11
alto_textblock
#11
Aréna na Smíchově.
#12
alto_textblock
#12
Ve čtvrtek 29. srpna.
Začátek o 1/27. hodině.
Ve prospěch billetářů.
20450
Nový Robinson.
Veselohra o 3 jednáních. Pro české divadlo upravíi
V. Táborský. Režlsér p. J. Kubík.
#13
alto_textblock
#13
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
#14
alto_textblock
#14
Začátek o 3/47. hod.
#15
alto_textblock
#15
Ve čtvrtek 29. srpna.
#16
alto_textblock
#16
Pohostinská hra
pí. Ott. Splavcové a p. Splavce, členů první česko-
americké společnosti Ludvíkovy v Chicagu.
V srdci Chicaga.
Velké americké sensační drama o 4 jedn. s přede-
20427
hrou. Napsal R. Aloin.
#17
alto_textblock
#17
260-
#19
alto_textblock
#19
257
#20
alto_textblock
#20
Asi dvě hodiny na to přikvačily kozy, aby pily.
Bylo to pět starých koz a dvě kůzlata hopkovaly
klidně k vodě.
Ruf Dawes, jenž číhal v úkrytu svém, viděl nejprve,
že námaha jeho částečně byla marna.
Koza, jež kráčela v čele, octla se v léčce. Jala se
mečeti tak komicky, že, ač život neb smrt závisely od
jeho úspěchu neb neúspěchu, Ruf Dawes musil se smáti
pitvorným pohybům postrašeného zvířete.
Ostatní kozy, vidouce vůdkyni svou lapenu, rychle
daly se nyní na útěk, ale v nevelké vzdálenosti odtud
chytly se ještě tři kozy.
Ruf Dawes soudil, že nyní jest na čase, aby kořist
svou zabezpečil, ačkoliv tři jiné léčky zůstaly ješté
prázdny.
Přiběhl k staré koze s nožem v ruce, ale dříve
než ji mohl dostihnouti, utrhlo se oko, koza stará potřásla
chundelatou hlavou svou a již pádila odtud.
Ostatní byly však chyceny bezpečně a také hned
usmrceny.
Zkažení jedné léče dalo se oželeti, neboť tři zůstaly
neporušeny a ještě před západem slunce, chytil Ruf Da-
wes čtyry kozy.
Odstraniv léče bedlivě a uschovav je, neboť byly
konaly dobré služby, trestanec přitáhl těla k pobřežía
chtěl je nakládati na plavidla svá.
Shledal ale, že tíže těl kozích jest přílišná a že
voda, vniknuvší mezerami mezi jednotlivými otepmi sítí,
plavidlo jeho úplně rozmočila, takže nevznášel se již ani
nad vodou.
#21
alto_textblock
#21
»Vzmužte se jen, paní Vichersová — za den neb
dva bude vše překonáno!
»O, vy jste to! Poslala jsem pro pana Dawesa.«
»Jest pryč. Robím teď člun! Nevyprávěla vám o tom
Sylvie?«
»Řekla mi, že na člunu pracuje Dawes.«
»O, ano, já — to jest my jej děláme. Dawes vrátí se
ještě dnes večer. Mohu něco pro vás učiniti ?«
»Nikoli, děkuji srdečně. Chtěla jsem slyšeti jen, jak
daleko Dawes pokročil. Musím brzy odtud, mám li se vůbec
odtud dostati. Děkuji, pane Frere, jsem vám velmi po-
vděčna za návštěvu. Ovšem jest to zde poněkud strašlivé
místo pro přijímání návštěv, není-liž pravda ?«
Frere odtušil:
»Nic nevadí zatím. Budete beztoho v málo dnech
opět v Hobart-Townu. Jistě nalezne nás loď některá. Mu-
síte ale zůstati při dobré mysli! Chcete vypíti trošku
čaje aneb vůbec něčeho požíti ?«
»Nikoli, děkuji. Není mi tak dobře, bych mohla ně-
čeho požíti. Jsem tolik znavena.«
Sylvie dala se do pláče.
»Neplakej, drahoušku, bude mi brzy lépe. O přála
bych si, aby byl pan Dawes již zpátky.«
#23
alto_textblock
#23
Pohněván odešel Moric Frere.
Ano, tento Dawes byl vším a ničím.
Ať si tedy na něj počkají.
Po celý den při krušné práci, již mu bylo konati
z rozkazu trestancova, přemýšlel Frere o tom, jak by
mohl věc proti Dawesovi obrátiti.
—
#24
alto_textblock
#24
85