ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a376efd0-66ef-11dc-acb4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 7
#1 alto_textblock #1
petrském. Zesnulý hrabě byl pohřben na místním hřbitově v rodinné hrobce. Z Tangeru, 27. srpna. (C.-B) »Reu- terova kancelář oznamuje: Vláda oznámila evropským státům, že je vývoz bramborů, tomat, rajských jablíček a banánů dovolena pětiprocentovému clu podroben. Toto opa- tření spadá do úmluv, jež Said el Menebdi učinil za svého pobytu v Londýně. Z Basileje, 27. srpna. (C.-B.) Dosa vadní čínský vyslanec v Berlíně Li-Haj-Huan dnes odpoledne sem přibyl. Z Kamence, 27. srpna. (C.-B.) Před- seda ministerstva šl. Szell sem přibyl, aby se zúčastnil se svými spolužáky 40letého jubilea maturitního. Za tou příčinou uspořá- dán byl slavnostní banket. Ministrpresiden dr. šl. Körber zaslal šl. Szellov telegraficky své blahopřání.
#2 alto_textblock #2
„Den prostějovského protisjezdu zaznamená kulturní historik jako nešťastný den v němž mladočeští poslanci posta- vili se po bok Všeněmců. Tohle nám ještě ke všemu scházelo!« Tak zní závěrek článku pražského klerikálního orgánu, napsa- ného hlavně na naše úvahy o hrozící, aneb již z plna zahájené pohromě moravského lidu, do jehož středu vnesena nešťastnou myšlenkou kroměřížského sjezdu nejnověji také nábo- ženská roztržka. Vyložili jsme již ně- kolikráte, proč za to máme, že rozhojnění změti otázek kulturních, národnostních i politi- ckých, jimiž český národ té doby jest tak vy- čerpáván, je rozvíjení otázky náboženské v lidu českém nezodpověditelnou svěvolí, kompli- kací veřejných poměrů, k jichž správnémua výhodnému řešení zapotřebi má česká veřejnost všech svých sil. Situace, v níž musíme viděti, že nával energie našich národních nepřátel, znova posílené kletou křivdou, na národě spáchanou zrušením jazykových nařízení, že na Moravě zastupitelstvo lidu nachází se v začarovaném kruhu německých smiřovaček, kteréž mají moravský lid český sotva probuzený a národně ozbrojený zase od- zbrojiti a upoutati, že v Téšínsku způsobem nejprudším zuří bratrovražedný boj česko-polský. že v Čechách nachází se desorganisace národa v třídní hoj všech proti všem na nepopíratelném postupu, situace těto nejvýše spletitě, jejíž po- vážlivost těmito řádkami jen co nejpovrchněji jest dotčena, využitkovala svatá eírkev tím, že podržela pochodeň k těmto nashromážděným hořlavinám. V Čechách nastávají, na Moravě kynou zemské volby, zdaž může býti vítanější příležitosti než vyhnati vřavu politickou na vrchol ještě náboženským rozvášněním? Volební úspěchy klerikální strany na Moravě, dobyté, nezkrotná ctižádost vedení téže strany, před očima světa na Moravě zbudovati »montem ultra monte ultramontana,« neuha-
#3 alto_textblock #3
vaný kočí, je tu jen Jan celý zaražený, troucí si tvář, zasaženou zpropadeným bičíkem. Nastalo ticho... Jan mocí přemáhá pláč ... Princezna na zemi se již nehýbá, asi omdlela. Tato nehybnost rozlobila bývalého ko- čího a beze vší úcty k tak vznešené dámě strči ji nohou pořádně do zad. »Ach, bože!« vzdychá nyní princezna, kterou to trochu přivedlo k sobě. »Jaké to hrozné neštěstí! A moje krásné šaty jsou plny bláta! Co si pomysli prine! Bože, bože !« A Jan ji znovu strčí a aby ji úplně při- vedl k sobě, zatahal ji za vlasy. »Jeje!« Obrátila se a vidí, že koči má pruh přes tvář. »A ty máš nánu . . . od čeho? »Od biče,« bruči Jan a ponenáhlu do stává zlost. »Tím jsi ty vinna, hloupá, že's nechtěl hrát na lupiče.« »Ne, na lupíče ne, já se bojím.« »Vždyť jsem tu a mám deset bambitek. A kdyby se mi to při tom bylo stalo, byl bych to vypravoval večer tatínkovi.« »Nu, tak si hraj na lupiče, ale sám. Já budu strom nebo zeď a tak si to jako uděláš při tom . . « Jan trochu váhá, ale pak praví: »Ne, to by nebylo pravda.« Chvilku už pozoruje Pavla a nechutí nos svého bratra: »Ty jsi už zas ztratil šátek !« Milosrdně dává princezna šáteček svému kočímu: »Tu máš, půjčím ti svůj.«
#4 alto_textblock #4
sitelná žízeň politické moci, která hledá ukojení při zemských volbách, toť jediná pří- čina, jediný původ sjezdu kroměřížského, kterýž jinak zbudován jest na lži, že jest třeba víru křesťansko-katolickou hájiti a brániti proti útokům a svodům nevěreckým. Ptáme se, kde v době nové anebo nejnovější v národě českém byla tato víra ohrožována?! Kde se jevilo jaké hnutí, o němž by se i jen vzdáleně mohlo soudití, že by ohrožovalo zájmy, na kro- měřížském sjezdu hájené? I Husova oslava ukázala, že český národ je, bohudík, boz vnímavosti pro jeho náboženské pojímání, že v Husovi nevidí dnes než genia umravnění, stálosti a věrnosti k smrti, českou duši, k nej- vyššímu rozkvětlou, antigermánskou od vyhánění germanismů z jazyka českého až k vyhnání Němců z pražské university, českého člověka, neskonale tragicky zahynulého týmž Římem, kterýž takto stvořil předobraz velkého autodafé bělo- horského a pobělohorského, jaký přichystal ná- rodu týž — Řím. To ovšem národ český nikdy Římu nezapomene, ta vzpomínka mučivá je la- tentní. Leč co činí kroměřížští zaslepenci a jich pražští stoupenci? Oni z této latentní učiniti chtějí flagrantní vzpomínku. Ať pánové dobře se podívají na to, co hodlají, co počí- nají! Nic jiného, leč že rozvinují celou otázku česko-římskou v celé její šíři a věkovité délce. Oni pokoušejí se národ český do ní vbičovati A to je počínání naprosto zvrácené. Když vešlo hnutí »Pryč od Říma!« v účinnou platnost mezi Němci v Čechách, když bylo z jistého vznešeného místa prohlášeno, že hnutí to jest totožné s hnutím »Pryč od Rakouska«, co uči- nila církev v Čechách? V největší tichosti a nepřístupnosti konsi- stoří přichystala úžasný plán národnostního roz- dělení království českého k účelům duchovní správy, k tomu konci, aby touto obětí, tímto darem německému Belzebubovi zastavila další odpadlické hnutí. Tento plán byl přihotoven úplně nejen před ustanovením příštího biskupa výhradně německě diecése v sev. Čechách, nýbrž i výměrem vikariátů k novému biskupství nále- žeti majících. Pokusy klerikálního tisku zatušo- vati proniknutí zpráv o tomto starém klerikálním úkladu do české veřejnosti jsou marny ! Kdo je to, kdo se tu stavl po bok německých naci- onálů proti Čechům? Ať si jen přečte mudre »Kat. Listů« zprávu o včerejším sjezdu českých menšin v Mostě. Na prvním místě stížností prvního řečník sjezdu je stesk na to zadržování národní rovno- právnosti duchovní správou v kostele. »Čes ká hierarchie, zvláště vLitoměřicí ch, jest hlucha k žádostem za české bohoslužby, kterých nelze vymoci ani ve farnostech většinou českých, jako v Čouši, Jiřetíně, v Zálužía jinde.« Proti německým fanatikům hesla »Pryč od Říma!« měla se církev v Čechách postaviti po bok národně pronásledovaných menšin če- ských a věrna poslání de propaganda fide, měla jít tam, kde zbožný lid o bohoslužby volá. To je právě to karakteristické, že katolický missionář dá se v Tichomořsku od lidožroutů, kteří nechtí o víře slyšeti, snísti, ale na Litoměřicku stačí pohrůžka německého veteránského spolku, že se nedostaví k průvodu o Božím těle, aby byly ihned zrušeny české bohoslužby v městě, anebo horlivý a poctivý český kněz odstraněn. O Vídni ani nemluvíme, tam se vyskytuje zvláštnost, že českého kazatele vydržují si zbožní dělnícia služky z vlastního groše. Tady jest místo půso- bení pro eírkev, když si vzpomněla na »drahou mateřskou řeč«. Jest ovšem daleko pohodlnější na sjezdu uprostřed katolických tovaryšů a bratrů i sester třetího řádu hřmíti proti »svobodomysl- níkům a nepřátelům církve«, naž postaviti se v boj tam, kde zájmy katolické jsou skutečně ohroženy! Tak se věci mají, a když štvaním klerikál- ním, v poslední době tak zmohutnělým, počne si lid český uvědomovat, čím vším se klerika- lismus na něm provinil, jakým strašným skut- kem hodlá pomoci odvěkým nepřátelům národa našeho k dosažení jich cíle, roztržení králov- ství, potom budou »Katol. Listy« bycha honiti ještě později než dnes, any píší »Tohle nám ještě ke všemu scházelo!« Že se mladočeští poslanci v Prostějově postavili po bok Vše- němců, jest prostě zabodněnost, jichž snůškou pražský klerikální orgán vůbec jest. Sám orgán tento praví, ze prostějovský sjezd je protisjezdem, nebýti sjezdu kroměříž- ského, nebylo tudíž protisjezdu v Prostějově. Jak ostatně soudí i duchovenské kruhy mo- ravské o sjezdu, to ukázalo se významnou o-
#5 alto_textblock #5
posicí proti němu při jeho svolávání, a jak smýšlejí o něm církevní kruhy dru. Kohnovi nadřízené, tomu svědčí nevyvrácené zprávy o nemilosti Říma, jakéž se stal účasten právě pro sjezd a svou moravskou politiku. Nejekla- tantnějším důkazem nemilosti téte jest, že ani druhého dne sjezdu nedošlo papožské požehnání, o něž prvního dne telegraficky žádáno.
#6 alto_textblock #6
Denní zprávy. — Poněmčování. V boji Námoů s Němci o to, mají-li býti Čechy roztrženy a ve dvou porcích německým žaludkem pohlceny nebo pozřeny najednou, proklouzne sem tam do- znání, jež není pro nás bez zajímavosti. Z polemiky o tuto věc dovídáme se na příklad, proč vlastně němečtí liberálové spokojili by se, kdyby jim prozatím jen kus Čech byl obětován. Příčina skromnosti té je vědomí, že s germani- sací nejde to přece jenom tak rychle, jak by si vroucí německé srdce přálo. »Germanisace nikde ve světě nepokračuje — hlásá tisk. kanc. německo-liberální — ba zdá se, jakoby smrtí kancléře Bismarka německý národ byl dospěl na vrchol.« Němectvo je všude, s výjimkou Flámska, na ústupu. Minulým sčítáním bylo zjištěno, že Němci ve Švýcarsku jsou na ústupu, v Německu se přes německou státní řeč a všechny prostředky moci nepodařilo, Poláky od národ- nosti jejich odvrátiti, naopak Poláci se v Ně- mecku množí a na Rýnu vznikají celé kolonie Poláků, tak jako české kolonie v hnědouhelné pánvi české. Na Moravě jedno německé město po druhém mění se v české a v Dolních Ra- kousích rozmnožili se Čechové v minulých desíti letech o 52.6 procent! V roce 1890 bylo v zemi té pouze 6 okresů, kde nebylo Čecha, ve- všech ostatních napočteni, a sice ve mnohých až do 16 procent! A od roku 1890—1900 ještě větší se jeví přírostek. V roce 1779 byla slovanská jména mezi majiteli domů vídeňských zvláštností. V r. 1887 bylo jich 12 proc. již a dnes 27! V roce 1780 bylo mezi stem vídeň- ských živnostníků pouze 6 se slovanským jme- nem. V roce 1887 bylo jich již 32 a nyní je jich dojista již 50 procent! Vždyť od roku 1880 do nynějška — tedy za 20 let — stoupl počet českých učedníků ve Vldni z 25% na 509! Zjevy tyto ovšem nepovzbuzují Němce k tomu, příliš spolehati na přirozený vývoj národnostní, proto usilují o zrychlení procesu toho a hotoví se k násilí. A přece dobře vědí, že není to česká výbojnost, česká žízeň po německém duchu, která toho je příčinou, nýbrž že nejvý- datnějším germanisátorem je ten, jenž Němce povznesl, s nímž nejvíce se chlubí a na nějž nejvíce spolehají. Kdo jiný, než — německý průmysl? V tom vězí tragika národního boje českoněmeckého, však zároveň je to zjevem nejpřirozenějším, že tam tíhnou dělné ruce, kde jich zapotřebí a kde si následkem toho také více vydělají. — Lékařská župa pošumavská koná svou valnou hromadu dne 2. září 1901 o 10. hodině dopolední »na střelnici« v Klatovech. — Pan prof dr. B. Eiselt slaví dnes své sedmdesáté narozeniny. Slovutný učenec naší lékařské fakulty mešká právě v Jindřichově Hradci, kde uchystali mu jeho ctitelé vzácnou pozornost. Z Prahy byly mu dnes zaslány z kruhů lákařských i studentských četné blahopřejné pro- — Osobní. Pan MUDr. Kšanda Karel, by- valý assistent české lékařské fakulty v Praze, lékař všeobecné nemocnice, polikliniky, dětské nemocnice, nalezinee a porodnice, zvolen byv továrním lékařem rolnického cukrovaru v Bohušovicích, bude udíleti porady lékařské v radnici v Bohnčovicích, kamž z Litoměřie dnem 1. září t. r. se přesídlí. — Pan MUDr. Jan Webor zahájil opět praxi lékařskouv Ouvalech, v domě p. V. Štrupla. — Rodinné zprávy. Místodržitelský koncipista pan Hanuš Zdenko Dvořák v Náchodě žádá nás za uveřejnění této opravy: »Za mé nepřítomnosti v Ná- chodě — byl jsem několik dní na dovolené — vy- skytla se v některých novinách pražských, zejmena i v »Nár. Listech« zpráva, že jsem se zasnoubil v těchto dnes se slečnou Michellettou Novotnou, dcerou velkostatkáře v Drážďanech. Zpráva tato nezakládá se naprosto na pravdě a vznikla nedorozuměním ně- kolika pánů náchodských.« — Povážlivá nehoda na železnici.. Píše se nám ze Staré Boleslavi: Dne 23. t. m. poslal, jako každý den, zdejší pekař pan Krbec svého učně Josefa Kržka s vozíkem, do něhož zapřaženi byli dva psi, do blízkých obcí Hlavence a Hlaven se zbo- žím. Učeň jel po cestě zapovězené, totiž poděl kolejí rak. severo-západní dráhy a sice od nádražní budovy až k cestě, vedoucí k Hlavenci, pak lesem, tvrdou pěšínou, aby se vyhnul písčinám. Ke čtvrté hodině ráno ocitl se se svým psím spřežením na nebezpe- čném místě, u kolejí, po nichž právě přijížděl rychlík. Na neštěstí upravovala se právě v těch místech trat i byl tam naházen písek. Psi nemohli vozík s ná- kladem utáhnouti a učeň nevěděl si rady ani pomoci
#7 alto_textblock #7
jevy.