#1
alto_textblock
#1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 232. ze dne 23. srpna 1901.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Soudní skandál ve Španělsku. Z Ma-
dridu se oznamuje: Časopisy přinášejí zprávuo
ohavném soudním skandále, jenž se udál v Palma
de Mallorca na Balearech. Dle vládního listu »El
Correo« má se věc následovně: V Palmě žije bohatá
vdova, na niž prokurátor soudu vymáhal domnělý
dluh 15 peset 97 centimos. Když odepřela zaplatiti
tuto sumu, zahájil prokurátor proti ní proces. To bylo
před 8 lety. Avšak přes to přese všecko nedospěl
proces dosud ke konci. Za to jsou vdova a její ne-
zletilá dcera úplně na mizině, neboť soudní úřady
zabavily jejich jmění v sumě 400.000 peset. Od té
doby, co jmění zabaveno, nedostaly dámy ani dů-
chodu, aniž výkazů, kterak jím naloženo, ačkoli dů-
chody tyto páčí se ročně as na 40.000 peset. V nej-
větším zoufalství obrátila se vdova k ministru spra-
vedlnosti, jenž jí slíbil, že záležitost okamžitě bude
vyšetřena, takže plna naděje vrátila se domů. Zde
stihla ji nová rána. Jedva přibyla do Palmy, byla
zatčena a se svou dcerou vržena do špinavého vě-
zení. Ničemní soudcové se byli dozvěděli, že ministr
spravedlnosti jmenoval zvláštního vyšetřujícího soudce,
jenž se již vydal na cestu do Palmy. Avšak soudcové
nespokojili se zatčením dam, nýbrž odňali jim ve-
škeré jejich listiny a vnikli násilně do jejich bytu a
zmocnili se zde veškerých listin, jež měly nějaký
význam. Veškeré časopisectvo jest nanejvýš rozhorleno
tímto darebáckým kouskem soudců a žádá, aby byli
přísně potrestáni.
= Pět hodin v moři. Z Malého Losinje se
oznamuje: Zdejší rolník Ivan Lekič se svým dva-
náctiletým synem vyplul minulé středy na člunu
k sousednímu ostrovu Cresu do obce Puntakriž.
V polovici cesty stiženi byli nepohodou a než mohli
otočiti lodici po větru, překotila se a oba ocítili se
v moři. Měli jedva pokdy zachytit se člunu, jenž
v rozbouřeném moři nalezal se skorem úplně pod
vodou. V neustálém strachu, aby se člun úplně ne-
potopil, plynuli takto nešťastníci po moři, držíce se
překocené lodice. V tomto nebezpečném postavení
nalezali se plných pět hodin, až na štěstí zpozoro
vala je rybářská loď, jež je skorem již úplně vysí-
lené vzala na palubu.
= Výbuch v továrně. Z Bridgeportu, Bonn.
se oznamuje: V tavírně firmy Eaton Cole Curn-
ham Co. udál se těchto dnů výbuch a několik děl-
níků bylo poraněno. Výbuch zavinily malé měděné
nádobky na střelný prach, které byly zaslány do to-
várny k roztavení. Dělník jmenem Tony měl naří-
zeno, aby všecky tyto nádobky důkladně prohlédl
by v některé z nich nezůstalo něco prachu a pak
teprve aby je hodil do pece. Zdá se, že Tony konal
svou práci nedbale, neboť když jednu nádobku hodil
do ohně, následoval hrozný výbuch. Tony byl dosti
vážně poraněn. Několika jiným dělníkům byly opá-
leny vlasy a vousy, avšak žádný z nich není, nebez-
pečně poraněn. Jedna z tavících pecí byla zničena.
= O sensační krádeži obrazů v Mnichově.
o níž jsme se svého času zmínili a jež nyní pro-
jednávána bude před soudem, oznamují se následu-
jící p drobnosti: Manželka professora Grütznera ode-
brala se před několíka měsíci na venek. V jejím ma-
jetku nalezaly se cenné obrazy jejího manžela a ji-
ných vynikajících umělců, mimo jiné též obraz o
Lenbacha. Nezdálo se jí, že obrazy jsou v jejím bytě
#4
alto_textblock
#4
dosti bezpečny a svěřila je tudíž v opatrování jedné
své přítelkyni, manželce setníka. Když pí. Grützne-
rová počátkem měsíce vrátila se do Mnichova, na-
lezla sice obrazy u své přítelkyně, avšak shledáno
že to jsou padělky, pouhé kopie s nápodobeným pod-
pisem těch kterých umělců. Učiněno trestní ozná-
mení. Pátráním policie bylo zjíštěno, že jakýs tru-
hlář, jenž si byl dovedl zjednati přístup do bytu
manželky setníkovy, vyndaval obrazy z rámů, dal
jakýmsi malířem zhotovovati kopie a tyto kopie za-
sadil opět do rámů na místě pravých obrazů. Těchto
dnů podařilo se zloděje zatknout. Zatčený udal, že
malíř, jenž hotovil kopie, pokusil se obrazy prodati
a některé také již prodal. Tak na př. jeden z obrazů.
jenž měl cenu as 8000 marek, byl prodán za 2000
marek jakémus mnichovskému obchodníku s obrazy.
Policie zatkla rovněž tohoto obchodníka a též jeho
obchodvedoucího, jenž však později byl propuštěn.
poněvadž neměl ve věci nijakého účastenství. Po-
zději propuštěn na svobodu též obchodník s obrazy
Malíř, jenž kopie zhotovoval, nemohl býti dosud vy-
pátrán.
= Pěknou anekdotu o Nördenskjöldov
vypravuje »Figaro«: Roku 1897 u příležitosti mezi-
národního kongresu žurnalistů ve Stockholmu uspo-
řádaly městské úřady na počest účastníků kongresu
slavnostní hostinu v parku Berzeliově. Nördens-
kjöld byl slavnosti přítomen a seděl u stolu mezi
Julesem Claretiem, ředitelem »Comédie Francaise«a
Alfonsem Humbertem, bývalým členem pařížské Ko-
muny. Oba francouzští hosté byli mu před tím před-
staveni, avšak Nördenskjöld bavil se takřka výhradně
toliko s jedním, kdežto ke drubému choval se velmi
chladně. Baron Nördenskjöld, jenž ve Švédsku nále-
žel k liberální straně, byl by býval považován ve
Francii za reakcionáře prvního řádu. Neměl tudíž
valných sympatií pro Komunu a nejevil valné
ochoty, seznámiti se blíže s bývalým jejím členem.
Avšak jak se již stává při takových příležitostech,
nedával slavný badatel při představování dobrý pozor
a považoval Claretia za Humberta a Humberta za
Claretia. A tak se stalo, že po celou hostinu jednal
s poslancem a žurnalistou Humbertem s nejrozto-
milejší pozorností, kdežto pro ředitele prvního di-
vadla Francie měl jedva vlídné slovo, Claretie ovšem
byl tím velice zaražen a ke konci hostiny stěžoval
si kollegovi, švédskému žurnalistovi, jenž to Nörden-
skjöldovi ihned vytkl. — »Co to pravíte?« odpověděl
slavný cestovatel. »Přece jsem po celou tu dobu
mluvil toliko s panem Člaretiem, jenž ostatně jest
muž velmi duchaplný.« — »Ale nikoli, mluvil jste
s panem Humbertem, se svým sousedem po levici;
pan Claretie seděl v pravo.« — Nördenskjöld byl
všecek nešťasten a dal se ihned nanovo představit
panu Claretiovi a když se rozcházeli, pravil k jed-
nomu ze svých přátel: »Vskutku, oba jsou lidé zcela
roztomilí. Nebyl bych níkdy věřil, že jest možno bavit
se tak dobře s bývalým členem Komuny.
= Blesk zapálil kostel. Z White Plains, N.
Z., se oznamuje: Zvláštní podívaná naskytla se
těchto dnů kostelníku baptistického kostela G. Len-
tonovi, když od neděle poprvé do budovy vstoupil.
Již ve dveřích zpozoroval, že jsou zdi začerněnéa
při bližším pátrání pohřešil varhany, které stályu
východní stěny. Na místě nich nalezl v podlaze hlu-
bokou jámu. Dvanáct trámců v podlaze bylo úplně
shořelých a pod otvorem ve sklepě nalezl kostelník
#5
alto_textblock
#5
hromadu popele a ohořelého dříví, zbytky to býva-
lých varhan. Nahoře ve stropě spatřil malý otvor.
Není pochybnosti, že během bouře v pondělí udeřil
blesk do kostela a vnitřní dřevěné součásti zapálil.
Zajímavé jest pouze to, že nikdo nepozoroval, že
v kostele hoří, ačkoliv požár musil trvati delší dobu.
Drahocenné malby na skle v oknech jsou sice od
kouře začazené, avšak na štěstí nepopraskaly.
#6
alto_textblock
#6
Zemřelí v Praze.
Dne 16. srpna 1901: Drobná Marie, man-
želka sochaře, 51 rok, 223—III. Šredlová Marie, man-
želka majitele povozu, 46 roků, 552—II. Hofmann
Josef, zámečnický pomocník, 50 roků, 1484—II. Rott
Václav, syn obuvníka, 2 měsíce, 253—III. Ježková
Kateřina, švadlena, 60 roků, 8—IV. Lunáčková Marie,
vdova po mlynáři, 65 roků, 535—VII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Karásková Anna, vdova
po sladovnickém pomocníku, 62 roky. Jakubík Štěpán,
dráteník, 42 roky. Jordan Josef, školák, 14 roků.
Koudelova Anna, služka, 19 roků. — U milosrd-
ných sester: David Josef, metař, 71 rok. Dir-
šmídova Marie, služka, 60 roků. Zikeš Petr, obuvník,
61 rok.
#7
alto_textblock
#7
Král. české zem. divadlo v Praze.
#8
alto_textblock
#8
Národní divadlo.
273. hra v předplacení
1. čtvrtka.
Slavnostní představení
na počest
padesátých narozenin Aloisa Jiráska
Vojnarka.
Drama o čtyřech dějstvích. Napsal Alois Jirásek.
Režisér Josef Šmaha.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/210. hod
Po druhém dějství přestávka.
#9
alto_textblock
#9
V pátek 23. srpna.
#10
alto_textblock
#10
Aréna na Smíchově.
V pátek 23. srpna.
Začátek o 7. hod
Fernandova svatební smlouva.
Fraška o třech jednaních. Napsal Georges Faydeat
(autor »Dámy od Maxima«). Přeložil F. Hejda.
#11
alto_textblock
#11
Pištekovo divadlo na Král. Vinobradech.
#12
alto_textblock
#12
V pátek 23. srpna.
Začátek o 3/47. hod
Pohostinské vystoupení pana Viktora Ponrepa
krále magie a eskamotéra.
#13
alto_textblock
#13
Na to:
Ve prospěch pana M. Šálka
Preciosa, spanilé děvče cikánské.
Romantická hra o 3 jednáních. Upravil J. K. Tyl
Hudba od K. M. z Webrů.
#14
alto_textblock
#14
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Choře
#15
alto_textblock
#15
Ředitel V. Suk.
V pátek 23. srpna.
Začátek o 1/27. hod
Ve prospěch paní Anny Šípkové.
Poprvé v letošní saisoně.
Mamzelle Tourbillion.
Francouzská fraška o 3 jednáních od J. S. Režisé
2008
pan Fr. Šípek.
#16
alto_textblock
#16
244-
#17
alto_textblock
#17
241
#18
alto_textblock
#18
Sylvie již již viděla v Dawesovi druhého Batesa.
Ostatně měla právo zvláště o něj se zajímati, neboť byla
jej ošetřovala a chránila. Jen jí děkoval podivuhodný muž
tento, že žil.
Ruf Dawes cítil také k ní oddanost tak bezmeznou,
že málem rovnala se vášni.
Sylvie byla mu dobrým andělem, byla mu ochrán-
kyní, byla jeho nebem. Ona mu podávala potravy, když
byl by hlady málem zhynul a ona věřila mu, když
svět — tento svět několika jen lidí — hleděl naň
s chladnou nedůvěrou.
Trestanec byl by třeba i rád pro děvčátko zemřel
a z náchylnosti pro ni toužil, by již zjevila se loď, jež
by jí vrátila svobodu a jemu okovy.
Ale dny mizely a žádná loď nezjevovala se.
Den co den vyhlíželi všichni pronikavě k obzoru, každý
den zachvívala jim naděje, že hrot přídy »Ladybirdu«
zjeví se za skalisky zátoky, ale marně.
Paní Vichersová churavěla stále více a zásoby po-
travin chýlily se ke konci.
Dawes zmínil se již o tom, že on a Frere měli by
se spokojiti jen s polovicí dávek potravin.
Zřejmo bylo, nepřijde-li brzy pomoc, že musí
všichni zemříti.
Frere osnoval všeliké plány, aby opatřil potraviny.
Chtěl podniknouti cestu do opuštěné osady, chtěl
přeplouti záliv a poohlédnouti se, nebylo-liž zanecháno
a zapomenuto tam několik bedniček se suchary.
Hodlal také klásti léčky bouřlivákům a chytati ho-
luby u Liberte- Pointu.
#19
alto_textblock
#19
Sylvie pohledla na Frera s úsměvem, jímž mu
opět vše minulé promíjela.
Dodala pak:
»Zeptám se trestance, kdo že jest vlastně a budete-li
hodným, povím vám to.«
Frere přijal nabízené mu přátelství.
Ozval se:
»Jsem někdy pravý hrubec, Sylvie, není-liž pravda
Ale nemíním to tak zle !«
Sylvie odvětila upřímně:
»Ano, takým býváte! Ale dovolte, abych vám ruku
stiskla a abychom byli opět přáteli. Není třeba se spolu
stále příti, když jsme zde jen čtyři.«
A tak byl i Ruf Dawes přijat v rodinný kruh.
#23
alto_textblock
#23
Týden potom, když byl uzřel napoprve kouř
z ohně, rozdělaného Frerem, trestanec nabyl opět někdej-
ších sil svých a stal se důležitou osobou.
Nedůvěra, s jakouž shlíželi na něj napoprve, pomi-
nula zatím a již nebyl pokládán za vyvrhelce, jehož
se všichni štítí, po němž jen prstem ukazují a o němž
si všichni jen šeptají.
On sám odvykl drsným způsobům svým a nehrozil
již, aniž si stěžoval.
Zdálo se dokonce, že jest velmi vesel a ačkoliv
chvílemi zachvacovala ho skutečně hluboká melancholie
a skličovala ho, přece zdál se jeviti více duševní rovno-
váhy, než Frere sám, jenž býval často mručivým, osobi-
vým i zlobným.
#24
alto_textblock
#24
Ztracon pro život.
#25
alto_textblock
#25
61