#1
alto_textblock
#1
190l.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v útery dne 25. června.
#3
alto_textblock
#3
k číslu 173.
#4
alto_textblock
#4
Nr »Národní Listye
ranní a odpolední
spřil.(„Nančný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARU
#7
alto_textblock
#7
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#8
alto_textblock
#8
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 25. června. Ministr dr. Re-
zek odebere se, provázen koncipistou
Greifem, k několikadennímu pobytu do
Prahy.
Z Vídně, 25. června. Úřadní list uve-
řejňuje schválenou poplatkovou
novellu o 21. §. zároveň pak průvodní
nařízení ministerstva financí a justice o 33. S.
Z Vídně, 25. června. Posl. Daszin
ský měl včera v Krakově řeč ke svým vo-
ličům. Podle referátu »Arbeiterzeitungu«
chválil vládu dra. Körbra. Však proto
přece dodal, že politika nynější vlády není
svědomitá, naopak připomíná známý výrok
o říšské radě jakožto »luogo di traffico« (o
místě, kde se dělají obchody).
Každé skupině v poslanecké sněmovně
bylo prý něco povoleno. Národní otázka není
rozřešena a sociálně-politické zákonodárství
není zmodernisováno. Celý parlament spo-
čívá na podkladě nezdravém a jeho rozbití
jest pořád ještě nejpopulárnějším heslem
pro každou národní stranu.
Nastrkování autority dynastie a osoby
panovníkovy nikdy nepomohlo. Toho důka-
zem jsou dějiny vyrovnacího pokusu česko-
německého z r. 1891 a dějiny kabinetu hr.
Clara. Zavedení všeobecného hlasovacího
práva jest státní nezbytností, kterou uznati
musí každý prozíravý politík rakouský.
Z Vídně, 25. června. Z Inšpruku do-
cházejí zprávy, ze kterých je vidno, že kon-
flikt způsobený tak zv. autonomií Jiho-
tyrolska, roste každým dnem a ž
se nejen zhoršily čáky projektu toho, nýbrž
že nastal také rozkol v táboře
německo-konservativním. Noviny
potírají noviny, praxe praxi. Věci dospěly
již tak daleko, že skupina skupinu obviňuje
ze zemězrady. Němečtí konservativci
stěžují si, že vláda složila ruce v klín a ve-
škeru starost v této věci zůstavuje jedině ně-
#10
alto_textblock
#10
meckým konservativcům. Zvláštní vý-
bor, dosazený pro tuto záležitost, konal četné
schůze, ale nedospěl k žádnému vý
sledku. Čím déle veřejná rozprava trvá,
tím více také množí se rozpory mezi jedno-
tlivými stranami a mezi jejich názory. Fak-
tum jest, že dosud ani jediný klub se ne-
usnesl zůstati na svém stanovisku.
Z Pešti, 25. června. Vládní »Nem-
zet« uveřejňuje prudkou stať proti Ugro-
novi, který se prý neospravedlnil. Nemůže
být prý dovoleno bojovati proti trojspolku,
který jest jediným podkladem zahraniční
politiky monarchie, prostředky nezákonnými.
Nemůže býti dále dovoleno, aby nějaká
strana maďarská stala se odvislou materiálně
na zahraniční vládě.
Ugron prý nevysvětlil svůj poměr ke
slovanským národnostem v Uhrách a také
neprokázal, jak si mohl počínati jako jejich
spojenec v Paříži a v Petrohradě.
Skupina Košutova, která jest se skupi
nou Ugronovou na štíru, hodlá afféru Ugro-
novu s Rimlerem uvésti na přetřes na říš
ském sněmu.
#11
alto_textblock
#11
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 25. června. (C.- B.) Minister-
stvo železniční udělilo městskému zastupitel-
stvu v Přimdě povolení k předběžným
technickým pracím pro variantu projektované
místní dráhy Domažlice-Tachov přes
Rájov, Malé Dvorce, Jadruš do Novoměstí
na dobu šesti měsíců.
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Minister-
ský předseda jako správce ministerstva vnitra
jmenoval adjunkta c. k. zastavárny v Praze
Františka Sojku správcem tohoto ústavu.
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Minister
ský předseda jako správce ministerstva
vnitra udělil Josefu Benediktovi, ob-
chodníku v Karlových Varech spolu s Aloisem
L öwem, továrníkem, Aloisem Gra w at-
#12
alto_textblock
#12
schem, továrníkem a drem. Samuelem
Theimerem, dvorním a soudním advo-
kátem ve Vídni, povolení ke zřízení akciové
společnosti pod firmou »První rakouská to-
várna na klih z kostí se sídlem ve Vídni«
a schválil její stanovy.
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje sankcionovaný zákon ve pří-
čině převodu majetku a nařízení
ministerstev financí a spravedlnosti o prová-
dění tohoto zákona.
Úřadní list uveřejňuje vyhlášku mini
sterstva železničního ze dne 5. června ve
příčině lhůt k zahájení dopravy na několika
tratích síti malých dráh v obvodu králov.
ského hlavního města Prahy a sousedícíeh
obcí.
Z Lublaně, 25. června. (C.-B.) Před-
seda zdejší notářské komory Jan Gogola
zemřel.
Z Versaillu, 24. června. (C.-B.) U pří-
ležitosti narozenin generála Hocha pronesl
finanční ministr Caillaux řeč, v níž od-
mítl obvinění nepřátel republiky, jako by
tato byla nepřítelkyní armády. Ministr pravil,
že žádná jiná vláda neučinila pro armádu
tolik jako právě nynější. Armáda je tak pro-
niknuta vědomím svých povinností, že všechny
podobné pokusy budou bezvýslednými. Svatá
láska k vlasti bude vždy vysoce povznesenou
nad protivy politické.
Z Manily, 24. června. (C.-B) Vůdce
povstalých Filipinců, generál Cailles,
vzdal se se svým štábem a se 650 muži ge-
nerálovi Summerovi.
Z Cařihradu, 24. června. (C. - B.)
»Ag. de Constantinople« tvrdí, že dle spole-
hlivých zpráv Porty došlých jsou zprávyo
násilnostech, krádežích a hromadných exe-
kucích v různých osadách vilajetu solun-
ského bezpodstatny.
Z Londýna, 24. června. (C.- B.)
Dolní sněmovna schválila
#13
alto_textblock
#13
FEUILLETON.
#14
alto_textblock
#14
Vzpominky z Krajiny.
#15
alto_textblock
#15
I.
#16
alto_textblock
#16
Byl krásný letní večer. Seděl jsem n
břehu jezera. Slunce právě chýlilo se k spánku
za hradbu »Babího Zobu«. Paprsky jeho ještě
žíhaly naposled azur oblohy, jež ozařovala se
na tiché hladině jezera a oslňovaly hlavu Stolu
— strážce Bledského jezera. Člunky, jež čeřily
pláň jezerní, působily nesčetné tóny barev mo
drých.
Náhle vody protějšího břehu se vznítily na-
chem, působíce nebeskou harmonii barvy červené
a modré. Jakási neodolatelná síla nutila mne
zvednouti oko k hřebenu velikána.
Jaké báječné panorama
Slunce zář po hřebenu Titana roztékala se
v záplavu nachu. Sněhy, ležící tu a tam na bo-
cích hory, roznítily se v zlaté prameny vlasu
Rusalčina, jasně odrážejíce se od zelených luk
horských mechů a suchých travin — a ještě
více od šedých, holých polí kamenných.
»V dáli vábí touha« — a mne též zmoc-
nila se neodolatelná touha, z blízka poznati krásy
tohoto zvláštního obra. Stol ční do výše 2200 m
a přece není kamenitý, holý a strmý jako pří-
buzní jeho a sousedi Triglav, Grintovec, Ojstrica.
Rovněž nevyčnívá z hrozné skupiny velikánů
ale mírnými náběhy zdvihá se k nebesům. Do
výše 1800 pnou se lesy, na úpatí listnaté, avšak
čím výše, tím více nabývají převahy jehličnaté.
Ba ještě ve výši 2000 m. spatřujeme kleč, pla-
zící se za štítem nějakého balvanu. Slunce za-
padlo a jen zlatá aureola věnčila velikánovo
»W gory, w gory mily bracie, tam swo-
boda czeka na cie !« zvolal isem a na zejtra
#17
alto_textblock
#17
témě.
#18
alto_textblock
#18
stanovil jsem, že se osobně seznámím s obrem
velikánovičem.
Druhý den o 12. hod. s poledne vsedli
jsme já, bratr a jeden přítel můj do jedno-
koňky. Ačkoli se zdálo, že pata Stolu vystupuje
ze samého protějšího břehu jezera, přec, ač ko-
ník ujížděl dobře, jeli jsme téměř půl druhě
hodiny. A nové sklamání! Co zdálo se nám
býti bokem hory, bylo jenom jaksi malým před-
hořím, které opět musili jsme objíždět. Konečně
stanuli jsme v malé vísce, pod vysokým želez-
ničním viaduktem — na vlastním úpatí hory
Byly dvě hodiny odpoledne. Zaplatili jsme 2 zl.
vozkovi a vyšli v před. Na cestu do chaty, kde
jsme měli přenocovat, měli jsme času 4 hodiny,
neboť do 6 hodin chtěli jsme býti v chatě.
Byli jsme ve výši 650 m., chata leží o 830 m.
výše nad úpatím. Turistický šat s krátkými
spodky, kované boty a plaid byly naším šatem,
hůl se zobcem, nějaká potrava a trochu vína
naším břemenem.
S chutí tedy vzhůru! Cesta, ač kamenitá,
přece rychle ubíhala a my jsme ještě kde jen
možno bylo jí nadešli. Krásná apolla zdobily
bohaté květy bodláků a nám nad hlavami vzná-
šeli se krásní otokárkové, barvoměnky i admi-
rálové. Ve výši opět kroužili velicí dravci.
Dostoupili jsme lesa a cesta šla nyní po
boku hory a jenom povlovně vstoupala. Občas
přůseky lesními objevilo se nám skvostné pano-
rama, jež opět brzy zakryto bylo lesy. Bledi
Selo zmizelo nám s očí a my vzhlíželi jsme do
Korutan. Tu pojednou cesta dělila se ve dví.
Kde bylo nejvíce zapotřebí značek, scházely.
Jedna cesta šla příkře vzhůru, druhá dále
zvolna stoupala po boku hory. Cesta pravdy
je cesta kamenitá a obtížná. My jsme mladí —
pomyslil jsem si — tedy vzhůru! A již jsme
stoupali.
#19
alto_textblock
#19
Byly tři hodiny, tedy času dost. Brzy zmi-
zeli jsme v hloubi lesa. Les čím dále stával se
divočejším a cesta brzy měnila se v rokli; za
nedlouho dostali jsme se k jakémusi lomu, který
zarostlý byl nyní as po pás vysokou trávou.
Vzhůru se šlo nyní obtížně, zpátky na cestu
jsme se vrátit nechtěli. Dostoupíme-li jenom
vrchu této rokle, budeme se moci rozhlednouti
z malé výbočky skal, neboť les šel nyní jenv
úzkém pruhu vzhůru. Od stromu ke stromu
jsme se škrábali v ohyzdné, vlhké a řezavé
trávě a celí zmoženi dostali jsme se na vrchol
»Z lesa nemůžeme!« byl můj první vý-
křik, »jest s obou stran zahrazen nebezpečnými
roklemi. Dál tedy dál !«
#20
alto_textblock
#20
rokle.
#21
alto_textblock
#21
A táhli jsme lesem vzhůru. V tom uzřel
jsem skalinu, vypínající se před námi z lesa.
Pospíchám napřed a drápu se na ni. Ko-
nečně jsem nahoře a zřím před sebou chatu
— náš cíl. Přelézáme bařiny, přeskakujeme by-
střiny, brzy praská pod námi nějaký starý kořen
nebo suchá větev, brzy s rachotem se valí ně-
jaký kámen dolů. Již slyšíme zvonky krav a
prales ustupuje hustému mlází. My nedbáme a
dereme se skrz.
#22
alto_textblock
#22
Konečně stojíme na pokraji mlází a zříme
na malé pláni suché trávy malou, bílou chatu,
přilepenou ke skále. Kolem pak jako staré sří-
ceniny rozkládaly se hrubé, polosbořené zdi.
Malé, hubené kravky pásly se po stráni. Doleji
pod chatou z trámů sbitá chatka, obklopená
balvany, byla útočištěm pastevců. Hlademi
únavou zmořeni spěcháme k chatě. »Jíst —
jíst!« Matička, staruška vyjde z malého tunelu,
kterým se skrze skálu vchází do chaty. Obrátí
se a za chvílku vrací se s mísou mléka a jakousi
plackou. Na malé lavičce, stojící na jakési vr-