ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a10ee290-66c5-11dc-bb2b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
190l.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v útery dne 25. června.
#3 alto_textblock #3
k číslu 173.
#4 alto_textblock #4
Nr »Národní Listye ranní a odpolední spřil.(„Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARU
#6 alto_textblock #6
N
#7 alto_textblock #7
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h
#8 alto_textblock #8
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 25. června. Ministr dr. Re- zek odebere se, provázen koncipistou Greifem, k několikadennímu pobytu do Prahy. Z Vídně, 25. června. Úřadní list uve- řejňuje schválenou poplatkovou novellu o 21. §. zároveň pak průvodní nařízení ministerstva financí a justice o 33. S. Z Vídně, 25. června. Posl. Daszin ský měl včera v Krakově řeč ke svým vo- ličům. Podle referátu »Arbeiterzeitungu« chválil vládu dra. Körbra. Však proto přece dodal, že politika nynější vlády není svědomitá, naopak připomíná známý výrok o říšské radě jakožto »luogo di traffico« (o místě, kde se dělají obchody). Každé skupině v poslanecké sněmovně bylo prý něco povoleno. Národní otázka není rozřešena a sociálně-politické zákonodárství není zmodernisováno. Celý parlament spo- čívá na podkladě nezdravém a jeho rozbití jest pořád ještě nejpopulárnějším heslem pro každou národní stranu. Nastrkování autority dynastie a osoby panovníkovy nikdy nepomohlo. Toho důka- zem jsou dějiny vyrovnacího pokusu česko- německého z r. 1891 a dějiny kabinetu hr. Clara. Zavedení všeobecného hlasovacího práva jest státní nezbytností, kterou uznati musí každý prozíravý politík rakouský. Z Vídně, 25. června. Z Inšpruku do- cházejí zprávy, ze kterých je vidno, že kon- flikt způsobený tak zv. autonomií Jiho- tyrolska, roste každým dnem a ž se nejen zhoršily čáky projektu toho, nýbrž že nastal také rozkol v táboře německo-konservativním. Noviny potírají noviny, praxe praxi. Věci dospěly již tak daleko, že skupina skupinu obviňuje ze zemězrady. Němečtí konservativci stěžují si, že vláda složila ruce v klín a ve- škeru starost v této věci zůstavuje jedině ně-
#10 alto_textblock #10
meckým konservativcům. Zvláštní vý- bor, dosazený pro tuto záležitost, konal četné schůze, ale nedospěl k žádnému vý sledku. Čím déle veřejná rozprava trvá, tím více také množí se rozpory mezi jedno- tlivými stranami a mezi jejich názory. Fak- tum jest, že dosud ani jediný klub se ne- usnesl zůstati na svém stanovisku. Z Pešti, 25. června. Vládní »Nem- zet« uveřejňuje prudkou stať proti Ugro- novi, který se prý neospravedlnil. Nemůže být prý dovoleno bojovati proti trojspolku, který jest jediným podkladem zahraniční politiky monarchie, prostředky nezákonnými. Nemůže býti dále dovoleno, aby nějaká strana maďarská stala se odvislou materiálně na zahraniční vládě. Ugron prý nevysvětlil svůj poměr ke slovanským národnostem v Uhrách a také neprokázal, jak si mohl počínati jako jejich spojenec v Paříži a v Petrohradě. Skupina Košutova, která jest se skupi nou Ugronovou na štíru, hodlá afféru Ugro- novu s Rimlerem uvésti na přetřes na říš ském sněmu.
#11 alto_textblock #11
Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 25. června. (C.- B.) Minister- stvo železniční udělilo městskému zastupitel- stvu v Přimdě povolení k předběžným technickým pracím pro variantu projektované místní dráhy Domažlice-Tachov přes Rájov, Malé Dvorce, Jadruš do Novoměstí na dobu šesti měsíců. Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Minister- ský předseda jako správce ministerstva vnitra jmenoval adjunkta c. k. zastavárny v Praze Františka Sojku správcem tohoto ústavu. Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Minister ský předseda jako správce ministerstva vnitra udělil Josefu Benediktovi, ob- chodníku v Karlových Varech spolu s Aloisem L öwem, továrníkem, Aloisem Gra w at-
#12 alto_textblock #12
schem, továrníkem a drem. Samuelem Theimerem, dvorním a soudním advo- kátem ve Vídni, povolení ke zřízení akciové společnosti pod firmou »První rakouská to- várna na klih z kostí se sídlem ve Vídni« a schválil její stanovy. Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Úřadní list uveřejňuje sankcionovaný zákon ve pří- čině převodu majetku a nařízení ministerstev financí a spravedlnosti o prová- dění tohoto zákona. Úřadní list uveřejňuje vyhlášku mini sterstva železničního ze dne 5. června ve příčině lhůt k zahájení dopravy na několika tratích síti malých dráh v obvodu králov. ského hlavního města Prahy a sousedícíeh obcí. Z Lublaně, 25. června. (C.-B.) Před- seda zdejší notářské komory Jan Gogola zemřel. Z Versaillu, 24. června. (C.-B.) U pří- ležitosti narozenin generála Hocha pronesl finanční ministr Caillaux řeč, v níž od- mítl obvinění nepřátel republiky, jako by tato byla nepřítelkyní armády. Ministr pravil, že žádná jiná vláda neučinila pro armádu tolik jako právě nynější. Armáda je tak pro- niknuta vědomím svých povinností, že všechny podobné pokusy budou bezvýslednými. Svatá láska k vlasti bude vždy vysoce povznesenou nad protivy politické. Z Manily, 24. června. (C.-B) Vůdce povstalých Filipinců, generál Cailles, vzdal se se svým štábem a se 650 muži ge- nerálovi Summerovi. Z Cařihradu, 24. června. (C. - B.) »Ag. de Constantinople« tvrdí, že dle spole- hlivých zpráv Porty došlých jsou zprávyo násilnostech, krádežích a hromadných exe- kucích v různých osadách vilajetu solun- ského bezpodstatny. Z Londýna, 24. června. (C.- B.) Dolní sněmovna schválila
#13 alto_textblock #13
FEUILLETON.
#14 alto_textblock #14
Vzpominky z Krajiny.
#15 alto_textblock #15
I.
#16 alto_textblock #16
Byl krásný letní večer. Seděl jsem n břehu jezera. Slunce právě chýlilo se k spánku za hradbu »Babího Zobu«. Paprsky jeho ještě žíhaly naposled azur oblohy, jež ozařovala se na tiché hladině jezera a oslňovaly hlavu Stolu — strážce Bledského jezera. Člunky, jež čeřily pláň jezerní, působily nesčetné tóny barev mo drých. Náhle vody protějšího břehu se vznítily na- chem, působíce nebeskou harmonii barvy červené a modré. Jakási neodolatelná síla nutila mne zvednouti oko k hřebenu velikána. Jaké báječné panorama Slunce zář po hřebenu Titana roztékala se v záplavu nachu. Sněhy, ležící tu a tam na bo- cích hory, roznítily se v zlaté prameny vlasu Rusalčina, jasně odrážejíce se od zelených luk horských mechů a suchých travin — a ještě více od šedých, holých polí kamenných. »V dáli vábí touha« — a mne též zmoc- nila se neodolatelná touha, z blízka poznati krásy tohoto zvláštního obra. Stol ční do výše 2200 m a přece není kamenitý, holý a strmý jako pří- buzní jeho a sousedi Triglav, Grintovec, Ojstrica. Rovněž nevyčnívá z hrozné skupiny velikánů ale mírnými náběhy zdvihá se k nebesům. Do výše 1800 pnou se lesy, na úpatí listnaté, avšak čím výše, tím více nabývají převahy jehličnaté. Ba ještě ve výši 2000 m. spatřujeme kleč, pla- zící se za štítem nějakého balvanu. Slunce za- padlo a jen zlatá aureola věnčila velikánovo »W gory, w gory mily bracie, tam swo- boda czeka na cie !« zvolal isem a na zejtra
#17 alto_textblock #17
témě.
#18 alto_textblock #18
stanovil jsem, že se osobně seznámím s obrem velikánovičem. Druhý den o 12. hod. s poledne vsedli jsme já, bratr a jeden přítel můj do jedno- koňky. Ačkoli se zdálo, že pata Stolu vystupuje ze samého protějšího břehu jezera, přec, ač ko- ník ujížděl dobře, jeli jsme téměř půl druhě hodiny. A nové sklamání! Co zdálo se nám býti bokem hory, bylo jenom jaksi malým před- hořím, které opět musili jsme objíždět. Konečně stanuli jsme v malé vísce, pod vysokým želez- ničním viaduktem — na vlastním úpatí hory Byly dvě hodiny odpoledne. Zaplatili jsme 2 zl. vozkovi a vyšli v před. Na cestu do chaty, kde jsme měli přenocovat, měli jsme času 4 hodiny, neboť do 6 hodin chtěli jsme býti v chatě. Byli jsme ve výši 650 m., chata leží o 830 m. výše nad úpatím. Turistický šat s krátkými spodky, kované boty a plaid byly naším šatem, hůl se zobcem, nějaká potrava a trochu vína naším břemenem. S chutí tedy vzhůru! Cesta, ač kamenitá, přece rychle ubíhala a my jsme ještě kde jen možno bylo jí nadešli. Krásná apolla zdobily bohaté květy bodláků a nám nad hlavami vzná- šeli se krásní otokárkové, barvoměnky i admi- rálové. Ve výši opět kroužili velicí dravci. Dostoupili jsme lesa a cesta šla nyní po boku hory a jenom povlovně vstoupala. Občas přůseky lesními objevilo se nám skvostné pano- rama, jež opět brzy zakryto bylo lesy. Bledi Selo zmizelo nám s očí a my vzhlíželi jsme do Korutan. Tu pojednou cesta dělila se ve dví. Kde bylo nejvíce zapotřebí značek, scházely. Jedna cesta šla příkře vzhůru, druhá dále zvolna stoupala po boku hory. Cesta pravdy je cesta kamenitá a obtížná. My jsme mladí — pomyslil jsem si — tedy vzhůru! A již jsme stoupali.
#19 alto_textblock #19
Byly tři hodiny, tedy času dost. Brzy zmi- zeli jsme v hloubi lesa. Les čím dále stával se divočejším a cesta brzy měnila se v rokli; za nedlouho dostali jsme se k jakémusi lomu, který zarostlý byl nyní as po pás vysokou trávou. Vzhůru se šlo nyní obtížně, zpátky na cestu jsme se vrátit nechtěli. Dostoupíme-li jenom vrchu této rokle, budeme se moci rozhlednouti z malé výbočky skal, neboť les šel nyní jenv úzkém pruhu vzhůru. Od stromu ke stromu jsme se škrábali v ohyzdné, vlhké a řezavé trávě a celí zmoženi dostali jsme se na vrchol »Z lesa nemůžeme!« byl můj první vý- křik, »jest s obou stran zahrazen nebezpečnými roklemi. Dál tedy dál !«
#20 alto_textblock #20
rokle.
#21 alto_textblock #21
A táhli jsme lesem vzhůru. V tom uzřel jsem skalinu, vypínající se před námi z lesa. Pospíchám napřed a drápu se na ni. Ko- nečně jsem nahoře a zřím před sebou chatu — náš cíl. Přelézáme bařiny, přeskakujeme by- střiny, brzy praská pod námi nějaký starý kořen nebo suchá větev, brzy s rachotem se valí ně- jaký kámen dolů. Již slyšíme zvonky krav a prales ustupuje hustému mlází. My nedbáme a dereme se skrz.
#22 alto_textblock #22
Konečně stojíme na pokraji mlází a zříme na malé pláni suché trávy malou, bílou chatu, přilepenou ke skále. Kolem pak jako staré sří- ceniny rozkládaly se hrubé, polosbořené zdi. Malé, hubené kravky pásly se po stráni. Doleji pod chatou z trámů sbitá chatka, obklopená balvany, byla útočištěm pastevců. Hlademi únavou zmořeni spěcháme k chatě. »Jíst — jíst!« Matička, staruška vyjde z malého tunelu, kterým se skrze skálu vchází do chaty. Obrátí se a za chvílku vrací se s mísou mléka a jakousi plackou. Na malé lavičce, stojící na jakési vr-