#1
alto_textblock
#1
190I.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 21. června.
#3
alto_textblock
#3
K čislu 169.
#4
alto_textblock
#4
Nr »Národní Listv«
ranní a odpolední
s příl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hiidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#8
alto_textblock
#8
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3b
#9
alto_textblock
#9
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 21. června. Nedošly ještě
žádné zprávy o tom, jaké zámysly
mají Vlachové, kteří včera rozbili
istrijský sněm v Kopru ihned po jeho se-
stoupení, ale patrně chtějí svůj odchod pro-
měniti v trvalou abstinenci.
Sama »Neue Freie Presse«, která
brala vždy irridentu přímořskou pod svá
ochranná křídla, konstatuje, že terroristé
istrijští snesli klidně, když byl sněm zem-
ský přeložen z Poreče napřed do Pulje a
potom do Kopru, kde byl shromážděn již
loni. Také tento list podotýká, že jest zvlášt-
ním zjevem, aby většina rozbila ně-
jaké zastupitelstvo; tak činí jinde
menšina. »Neue Freie Presse« soudí, že mo-
tivem činu italianissimů bylo odcizení, které
nastalo mezi Vlachy a drem. Kör-
brem a které se také jevilo na říšské radě.
Nicméně v ranním listě projevuje mínění, že
pohnutku postupu Vlachů přímořských dlu-
žno hledati v Tyrolích.
Z Vídně, 21. června. Professor prvního
stát. gymnasia německého v Brně Sch wer-
tassek jmenován ředitelem státního gym-
nasia v Mikulově a professor státního gym-
nasia ve Vídeňském Novém Městě Joset
Fuchs jmenován ředitelem stát. gymnasia
v Hranicích.
Z Vídně, 21. června. Všechny listy
reprodukují zprávy »Národních Listů« o kr-
vavé exekuci ve Skalici.
»Arbeiter Zeitung« věnuje této
afféře stať, kterou končí slovy: »Veřejnost
ma právo, žádati za vyšetření této příhody.
Očekáváme nejpřísnějšího vyšetření. Provésti
je beze všech ohledů jest povinností státu v
nejvlastnějším jeho interessu.«
Z Vídně, 21. června. Ze Štyrského
Hradce se oznamuje. Buršáci němečtí ho-
dlali svolati schůzi na které chtěli zaujati
postavení proti hudbě bosenské vojenské
kapely. Ohlásili schůzi tu u rektora, který
však ji zapověděl.
Ze Lvova, 21. června. U maršálka konala
se schůze předsedů všech stran,
na sněmu haličském o pracovním pro-
#11
alto_textblock
#11
gramu pro nynější zasedání. Jde o to, by
práce co nejrychleji se vyřídila, jelikož jest
žádoucno, aby vzhledem na polní práce sněm
nezasedal přes 10. červenec. Mezi předlohami,
které třeba projednati, nalézá se vládní
osnova ve příčině úpravy haličských
řek.
Z Pešti, 21. června. Předseda králov-
ského soudního dvoru v Bystřici vyzval
advokátní komoru v Maroš Vasarhély,
aby advokát dr. Karel Lang, který jako
uherský advokát ve svých soudních podáních
má německý nápis »Dr. Karel Lang, advo-
kát v Bystřici v Sedmihradech« byl přinucen
činiti podání s nápisem jenom maďarským.
K tomu podotkl předseda, že kdyby tak
dr. Karel Lang neučinil, musil by soud
jeho podání vůbec odmítnouti.
Dr. Karel Lang obrátil se k mini-
stru spravedlnosti a vnitra.
#12
alto_textblock
#12
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 21. června. (C.-B.) Uřadní
list oznamuje: Ministr kultu a vyučování
propůjčil první až páté třídě soukromého
gymnasia v Doupově právo veřejnost
pro školní rok 1900—1901.
Z Frankfurtu, 20. června. (C. - B.)
Korunní princ řecký s korunní princeznou
sem dnes přibyli.
Z Paříže, 20. června. (C.-B.) Ministr
zahraničních záležitostí Delcassé přijal
dnes odpoledne s úřadníky svého minister-
stva členy marockého vyslanectva
a uvítal je. Abdel Kerim ben Shi-
man děkoval za srdečné přijetí, jehož se
poselstvu ve Francii dostalo. Na to byli po-
zváni členové poselstva u ministra ke sní-
dani. Abdel Kerim ben Shiman odevzdal
ministru Delcasséovi darem marocké
koberce a ciselovaný jatagan.
Z Londýna, 20. června. (C.-B.) Při
rokování o finanční osnově odůvodňoval
Flower svůj změňovací návrh, dle něhož
by se poskytovalo na cukr dovážený z angli-
ckých osad částečné osvobození od cla. Kan-
cléř pokladu Hicks Beach odvětil, že
přijetí tohoto návrhu znamenalo by opětné
#13
alto_textblock
#13
vrácení se k politice, od kteréž bylo před 40
lety již upuštěno, poněvadž nebyla na pro-
spěch ani Anglii ani osadám. Kdyby se po-
litika tato, pokud se cukru týká, opět zahá-
jila, musila by býti rozšířena také na ostatní
výrobky osadnické. Tím by byl však vážně
ohrožen anglický vývozní obchod do cizích
států. Anglický vývoz do cizích států byl
dvakráte větší než anglický vývozní obchod
do osad. Cizí státy učinily by stejné ústupky
jako osady a žádaly by, aby se s nimi rovněž
tak jednalo jako s osadami, což by jim An-
glie povoliti nemohla.
Dillon tázal se, zdali se spojené moc-
nosti dohodly ve příčině obnosu náhrady,
kterou má Cina zaplatiti, ve příčině způsobu,
jakým se tak má státi a ve příčině prostředků,
jimiž má býti splácení lhůt oněch zajištěno.
Státní podsekretář zahraničních záleži-
tostí Cranborne odpověděl, že byl ob-
nos náhrady ve společné notě vyslanci čín-
ským plnomocníkům zaslané ustanoven na
450 millionů taelů. O ostatních otázkách
budou se konati ještě porady.
Návrh Flowera byl na to 366 hlasy
proti 16 zamítnut.
#14
alto_textblock
#14
Boje v Čině.
Z Tjencina, 20. června. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje: Čínské vojsko obsa-
dilo s dovolením velitelů spojeneckých vojsk
četná menší místa v blízkosti Jancunu, odkud
cizí vojsko odtáhlo.
Generál Lorne Campbel1 prohlašuje,
že výtržnosti, k nimž došlo nedávno mezi cizími
vojíny a policejním mužstvem ve zdejší anglické
čtvrti, se asi již opakovati nebudou, poněvadž
dotyční účastníci, kteří se nějak provinili, byli
přísně potrestáni. Generál Voyron přislíbil
v té příčině svou úplnou podporu a prohlásil
výslovně, pokud se týká vojska francouzského,
že bude pořádek zachován.
#15
alto_textblock
#15
Válka jihoafrická.
Z Londýna se píše: Lord Kitchener pře-
rušil své podezřelé mlčení o příbězích z minu-
lého téhodne dvěma telegramy, kteréž zvláštní
světlo vrhají na nedávné prohlášení ministra
#16
alto_textblock
#16
FEUILLETON.
#17
alto_textblock
#17
Zlý hošík.
Napsal A. Čechov. Přeložil Z d. Bělčic ký.
#18
alto_textblock
#18
Ivan Ivanyč Ljapkin, mladý člověk příjem-
ného zevnějšku, a Anna Semenovna Zamblická,
mladé děvče, pustili se dolů po příkrém břehu
a usedli na lávku. Lavička stála u samé vody.
v hustém, mladém vrboví. Kouzelné místečko
Sedli jste tu a skryli se před světem — vidí
vás pouze ryby a pavouci, rychlostí blesku bě-
hající po vodě. Mladí byli opatřeni udičkami,
sáčky, baňkami s červy i ostatními náležitostmi
k rybolovu. Usednuvše, ihned začali lovit.
»Jsem rád, že jsme konečně sami«, začal
Ljapkin, ohlížeje se. Musím vám mnohé říci,
Anno Semenovno . . . Velmi mnohé . . . Když
jsem vás uviděl poprve . . . Tehda jsem poro-
zuměl, proč žiji, porozumněl jsem, kde jest
má modla, které musím zasvětit svůj čestný,
namáhavý život . .. Uviděv vás, zamiloval jsem
se poprve, zamiloval jsem se strašně ! . ..
INechte ji škubati, ať se lépe zakousne ! . .
Řekněte mně, má drahá, zapřísahám vás, mohu-li
se spoléhati — ne na vzájemnost, nikoliv! z
tu nestojím, nesmím už na to mysliti — mohu-li
se spoléhati na . . . Táhněte!«
Anna Semenovna vymrštila ruku s udie
a vzkřikla. Ve vzduchu blýskala se stříbrně
zelená rybka.
»Bože můj, okoun! Aj, ach... Rychleji
Ujtrhl se l«
#19
alto_textblock
#19
Okoun utrhl se s háčku, zaskákal po trávce
k rodnému živlu a . . . žbluňk do vody !
Při honu za rybou Ljapkin, místo ryby,
jaksi netušeně uchopil ruku Anny Semenovny
a bezděky přitiskl ji ke rtům . . . Ona odtrhla,
ale pozdě: ústa se jako sama sebou setkalav
polibku. Rozumí se: bezděky. Za polibkem ná-
sledoval druhý, potom přísahy, ujištění . .
Šťastné minuty! Ostatně, na této zemi není nie
zcela šťastno. Šťastno nemá otravy v sobě samu,
ono otravuje se čímsi mimo. A tak stalo se
i zde. Když se mladí lidé líbali, najednou bylo
slyšeti smích. Pohledli na řeku a oněměli;
ve vodě stál po pás nahý, malý hoch. Byl to
Mikulášek, gymnasista, bratr Semenovny. Stál
ve vodě, hleděl na mladé lidi a jedovatě se
usmál.
»A—a—a . . . vy se líbáte?« pravil.
»Dobře ! Řeknu to mamince.«
»Doufám, že vy, jako ctný člověk . . .«
zabručel Ljapkin, červenaje se. »Číhati jest
nízké, ale žalovati podlé, hnusné a mrzké . ..
Spolehám se, že vy jako ctný člověk . . . «
»Dejte rubl, pak nic neřeknu!« řekl ctný
člověk. »Jinak vše povím.«
Ljapkin vyndal z kapsy rubl a podal jej
Koleňkovi. Ten smáčkl rubl v mokré pěsti,
hvízdl si a odploval. Mladí lidé se nyní již
nelíbali.
Druhý den Ljapkin přivezl Mikuláši z města
barvy a míč, a sestra mu dala všechny krabičky
od pilulek. Na to bylo nutno darovati i záponky
s psími hubičkami. Zlému hochovi vše to se
patrně zalíbilo a aby obdržel ještě více, začal
špehovati. Kam šel Ljapkin s Annou Semenov-
#20
alto_textblock
#20
nou, tam šel i on. Ni na minutu nenechával
jich samotných.
»Ničema!« skřípal zuby Ljapkin. »Tak
malý a již tak veliký ničema! Co z něho bude
dále ! ?«
Celý červen nedával žíti ubohým zamilo-
vaným. On hrozil udáním, pozoroval i žádal
dárků; a jemu vše bylo málo, a konec ke konci
začal mluviti o — kapesních hodinkách. Co dělat?
Bylo nutno hodinky slíbiti.
Jednou při obědě se pro nic za nic zasmál,
a mrknuv jedním okem, otázal se Ljapkina:
»Říci ? Ano ?«
Ljapkin strašně se začervenal. Anna Seme-
novna vyskočila od stolu a utekla do druhého
pokoje.
A v takovém stavu se nacházeli mladí lidé
do konce srpna, až do téhož dne, kdy konečně
Ljapkin učinil Anně Semenovně návrh. O, jaký
to byl šťastný den! Pohovořiv s rodiči nevěsty
a obdržev svolení, Ljapkin nejdříve běžel do
zahrady a jal se hledati Mikuláška. Naleznuv
jej, div, že nezajásal nadšením: chytil zlého
kluka za ucho. Přiběhla Anna Semenovna, hle-
dajíc také Mikuláška a lapila jej za druhé ucho.
I třeba bylo viděti, jaká rozkoš se obrážela na
lících snoubenců, když Mikulášek plakal a upro-
šoval jich:
»Miláčkové, zlaťáčkové, holoubkové, nebudu
Aj, aj, pusťte mne !«
Potom doznali si oba, že za celý čas, co
byli do sebe zamilováni, ani jednou nepocítili
takové slasti, tak opojně blaženosti. jako když
tahali toho kluka za uši.