Strana 6. Číslo 309

KATOLICK LITY.

Dne 10. listopadu 1900.

čínská vláda ubezpečila místokrále v poříčí Yangtse ve vší formě, že taotai šanghajský nebude zbaven svého místa. Úřednící zodpovědní za řež v Paotingfu byli tam v pondělí zastřeleni. — Čínské listy ozna- mují, že císařská vláda ze strachu před výpravou spojenců do Singanfu vyslala čínské vojsko do Čongtsefu, aby se tam opřelo případnému postupu spojenců. Z Paříže, 9. listopadu. (T. k.) Dnes rozdaná žlutá kniha o Číně ohsahuje 362 dokumentů.

Válka v Jlžní Afrlce.

Ze Standartonu oznamuje se, že tam generál French dorazil na svém ústupu 26. října. Gen. French započal ústup od Machadorpu a Belfastu 12. října ve dvou kolonách, z nichžto jedné velel generál Mahon. Cestou museli se oba potýkati se sborem generála Sumbra, jenž čítal asi 1000 mužů a ne- ustále Angličany napadal. Generál French při tom ztrat 1 1500 tažných volů a 80 vozů a byl pak jiným sborem pronásledován až do Heidelberka. Severně od Standartonu stojí prý asi 1500 Boerů.

Z Londýna, 8. listopadu. (T. k.) Depeše lorda Robertse z Johannesburku z 8. t. m. praví: Plu- kovník Legallais přepadl Boery jižně od Bothavillu a způsobil jim úplnou porážku. Úkořistili jsme dvanácti a patnáctiliberku, 4 Krupova děla a jednu maxi- movku s celým nábojem a zajali 100 Boerů. 25 Boerů bylo zabito a 30 raněno. Ztráty na anglické straně jsou: 3 důstojníci mezi nimi plukovník Legallai a 8 mužů mrtvých, 7 důstojníků a 26 mužů raněných. Steijn a Dewett, kteří byli boji přítomni, rychle od- Z Pretorie, 8. listopadu. (Reuter.) Proslýchá se, že v bitce u Rendsburgdriftu generál De- wett byl raněn do nohy. Z Bothaville, 8. listopadu. (T. k.) V boji, jenž byl zde sveden, bylo zabito 23 Boerů; 20 ji- ných bylo raněno a 100 zajato. Angličané ukořistili 8 děl. Ztráty na straně anglické obnášejí 3 důstoj- níky a 4 muže. (?) Z Bloemfontainu, 8. listopadu. (T. k.) (Reuter) Boerové přepadli a obsadili včera dvě farmy, 12 mil odtud. Z Brusselu, 9. listopadu. (Tel.) Transvaalský vyslanec dr. Leyda oznámil francouzské vládě úřadně, že president Krügr přijede dne 19. t. m. do Paříže. Vídno z toho, že Krüger činí nároky na pocty, jaké se vzdávají nejvyšší hlavě státu. Z Haagu, 9. listopadu. (T. k.) Boerské po- selstvo odebere se odtud v úterý do Francie, aby se tam sešlo s presidentem Krügerem.

táhli.

Zprávy hospodářské.

Boj o stavbn bosenských drah. Na spo- lečné ministerské poradě v Pešti, konané ve středu, 7. t. m., bylo tedy rozhodnuto, že Pešť bude spojena se Sarajevem až na hranice Sandžaku. Dráha ta má vystavěna býti ve 3 letech. Náklad ponese Bosna, vlastně poplatníci naši budou platit 66 a Maďaři 34 procent. Ministerstvo Körbrovo prosadilo ve schůzi té alespoň tolik, že se současně musí stavěti trať Ar- žano-Bugojno, která má spojiti bosenskou síť s dra- hami rakouskými. Jiná trať Split-Aržano jest alespoň v principu povolena. Stavbou této trati měli bychom přímé spojení Terstu a Sarajeva, ovšem do Splitu po moři. Výbor českého odboru rady zeměděl- ské pro království české konal dne 31. října t. r. za předsednictví předsedy českého odboru pana Heřmana Jandy řádnou svoji schůzi. Péčí odboru uspořádán byl 8. a 9. října t. r. v pathologickém ústavu prof. dra. Hlavy kurs o hubení hrabošů. Kurs pořádal docent bakteriologie p. dr. Iv. Honl a súčastnilo se ho celkem 32 účastníků z 25 okresů. C. k. ministerstvo orby povolilo na stavbu hospo- dyňské školy v Stěžerách k dřívějšímu příspěvku 32.000 K dalších 5000 K. Kuratoriu rolaické školy v Čes. Budějovicích zvýšen státní příspěvek vydržo- vací počínaje r. 1901 na tři leta z dosavadních 2000 na 3000 K ročně. Na zřízení sklenníku při rolnicko-vinařské škole na Mělníku povolena státní podpora 1000 K. O žádostech kuratorií rolnických škol v Kostelci n. O. a v Plzni za změnu ve střední školy hospodářské podal odbor zemskému výboru zamítavé dobrozdání; upozornil však opětně na po- třebu nové střední hospodářské školy pro český jih a jihozápad. Žádost hospodářskébo spolku v Jindř. Hradci za zemskou subvenci na odbytý již kurs ho- spodyňský byla zemskému výboru opětně příznivě doporučena: navržena subvence obnosem 420 K. Na hospodyňský kurs při zimní hospodářské škole v Opočně v r. 1901 navržena státní subvence 555 K. Na hospodyňský kurs v Chrudimi doporučil český odbor rady zemědělské státní subvenci 300 K na za- řízení a 640 K na vydržování. C. k. zemskou školní

radou povoleny byly pro školní rok 1900—1 dva nové pokračovací kursy hospodářské v Mladošovicích (o. Příbram) a Řepníkách (o. V. Mýto). K návštěvě ovocnicko-štěpařského kursu v Troji povolil český odbor rady zemědělské 16 žadatelům z řad učitelstva obecních škol cestovní podpory úhrnem 300 K. Na zakoupení odborných knih pro hospodářské knihovny rozdělena byla státní dotace 1000 K Zem. výbor udělil dvě ze čtyr státních stipend í po 100 K na studijní cestu do Paříže p. L Burketovi, řid. roln. les. školy v Písku a panu V. Laušmanovi, inspektoru pro chov hosp. zvířectva při českém odboru rady zamědělské. — Mlékařskému družstvu ve Štěnci udělena byla zemská subvence 800 korun; mlékařskému družstvu v Plzni povolena byla k výplatě druhá lhůta státní subvenca v obnosu 1000 K (celková subvence 3000 K). — Spolku pro průmysl lihovarnický v Praze po- volena byla pro rok 1900 zemská subvence 3000 K; zem. ústř. spolku včelařskému povolena byla státní subvence 500 K. — C. k. finančnímu okr. řiditelství v Chrudimi doporučeno bylo příznivé vyřízení žádosti družstva rolnického sklad ště pro okresy Králové Hra- dec a Nechanice za povolení svobodného skladiště kainitu. Po té zprávy předsednictva se schvalují. Pak podával čl. v. p. J. Srb jménem IV. komité zprávu o zřízení zemské školy mlékařské. Záležitost zřízení české školy mlékařské projednává se v českém od- boru již od r. 1898. Referent podává stručný přehled posavadního jednání. Odbor předložil již r. 1899 jak zemskému výboru království českého, tak c. k. mini- sterstvu orby podrobné návrhy a žádal za brzké pro- vedení a sice přimlouval se za zřízení samostatné školy mlékařské v Praze neb v nejbližším okolía pokud možno za připojení školy k některé prosperu- jící průmyslové mlékárně. Zatím došla žádost za zří- zení mlékařské skoly v Plzni a za eventuelní slou- čení mlékařské školy s rolnickou školou plzeňskou, při níž jest již zařízena družstevní mlékárna. Zemský výbor i c. k. ministerstvo orby požádaly český odbor rady zemědělské, by v této věci konal další šetřenía aby zejména vyslechl sjezd intersentů mlékařských, pořádaný při mlékařské výstavě v květnu t. r. v Praze. Na tomto sjezdu byla potřeba mlékařské školy uzná- vána jednomyslně; též jednomyslně usneseno požadovati školu mlékařskou samostatnou, možno-li s vlastní mlé- kárnou. Referent navrhuje: 1. Zemský výbor království českého budiž opětně požádán o brzké zřízení samo- statné mlékařské školy české se sídlem v Praze neb nejbližším pražském okolí. 2. Škola budiž opatřena vlastní mlékárnou na denní spracování 2000 litrů mléka, 3. Žádost obcí okresu plzeňského o zřízení mlékařské školy v Plzni nelze k příznivému vyřízení doporučiti. Zástupce zemského výboru J. Osv. Vojt. hrabě Schönborn přeje si, aby zamítavé stanovisko vůči žádosti plzeňské nebylo do konečných návrhů pojato, a z toho důvodu aby vynechána byla závě- rečná slova při odstavci 1. návrhu referentova. Č. v. p. dr. F. Šitenský připomíná, že sjezd interesentů většinou rozhodl se pro mlékařskou školu v Plzni, kde se škola přirozeným vývojem připravuje. Počet zapsaných rolnických společen- stev v Rakousku koncem r. 1898. V Ra- kousku bylo koncem r. 1898 v obchodním rejstříku zanešeno rolnických záložen Deličových 157, záložen Raiffeisenových 2055, družstev prodejních 288, druž- stev těžebných, mlékáren a pod. 139, pojišťoven 15, společenstev nákupních 197, celkem bylo zančšeno 2855 rolnických společenstev. Pokud se týká zá- ložen Raiffeisenových, bylo jich v Čechách koncem r. 1898 úhrnem 434, na Moravě 250, ve Slezsku 137, v Dolních Rakousích 437, v Hor. Rakousích 150, ve Štýrsku 150, v Tyrolsku 301. v ubohé Ha- liči pouze 21, v Přímoří také jen 23, v Kraňsku 45, v Korutanech 66, v Bukovině 6, v Dalmacii 8, v Solnohradsku 27. Z toho vídíme, že nejzanedba- nější rolnický lid je v Haliči. Zda tu nenese velikou vinu i katolický klerus v Haliči, který z bázně nechá pole pustnouti a věřící lid ponechává úplně židům na pospas, či je tu již všesko ztraceno? Přesídlení obchodu a výdělková daň. Dosud bylo zvykem, že kdo přestěhoval obchod, byl nucen na dvou místech za půl roku platit daň z vý- dělku. Aby se tomuto dvojitému zdanění předešlo, nařídilo finanční ministerstvo, aby každý obchodník neb maloživnostník, který závod svůj přestěhoval do jiného obvodu berního, v čas bernímu úřadu ohlásil své přesídlení, aby mohla jemu daň zaplacená ve starém beraímu okresu připsána býti do berního katastru no- vého berního okresu. Přestěhuje-li se obchodní aneb živnostní závod ve větším městě, ve kterém je více berních obvodů, nestane se žádné připsání a učiní se v berním katastru pouze poznámka o přestěhování závodu. Následky nízkého stavu vody. V Szege- dině leží v tamějších špýcharech nahromaděno po více neděl přes 100.000 metráků pšenice. Příčina toho je, že obilí to nemůže býti po vodě dopraveno do mlýnů do Pešti, poněvadž voda v Dunaji a v Tise stojí tak nízko, že nelze po ní ničeho dopravovati.

První česká akcijní továrna na zužitko- vání plodin v Třebenicích mimo výtečných všem našim pánům čtenářům známých výrobků uvádí svou zvláštnost a sice: „Švestkovou marmeládu“, která vyzna- menává se znamenitou chutí a lahodností nevšední a jsme přesvědčeni, že výrobek ten nejen že uvede se zde na místě v Čechách, ale v brzku najde cestu i do ciziny. Gratulujeme nové správě k podnikům tak zdařilým. Tržní zprávy. Vídeňská peněžní bursa. Dne 9. listopadu, [Závě- rečné kursy.) Únorová renta 97.40. Květnová renta 97.5). Rakouská korunová venta 98.55. Stříbrná renta 97.35. Rakouská zlatí renta 114.65. Uherská zlatá renta 114.85. Uherská kor. renta 90.35 Losy z r. 1880 celé 132.—. Losy z r. 1860 pět. 162 —. Losy z roku 1364 202.—. Losy kreditní 398 00 Losy z roku 1854 170.00 Komunalní losy 382 00. Tisské losy 140.50 Turacké losy 106.— Úvěrní skcie 662.50. Anglobanka 273.00 Unionka 544.00. Banka pro země rak. 415.—. Uherské kreditky 664.00. Bankovní jednota 472.00 Ústav pro úvěr pozem. 868.—. Unionky pražské —.— Živnostenská banka 262.00. Lvov - Černo- vická —.—. Státní dráha 661.00. Lombardy 113.00 Št. Hr. Köfl. 528.— Ssverní dráha 6230 Severozáp. dráha —.l Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 470.—. Česká sev. dráha —.—. Buštěhradské A) ——. Buštěhradská B) 1118. Pražsko-duchcovská dráha —.—. Duchc. -Podmokelská Ústecko-Teplická —. Vídeň. tramwayky 253 00. Nové víd. tramwayky 249 —. Dunaj. paroplavba 755.—. Tur. tabák. rež. 286C0 Tov. na zbraně 290 —. Alpinky 426.50 Rim- Muráňské 488.00. Pražské železářské 1685. Záp. -české uhelné 273.—. Sev. české uhelné ——. Mostecké uh 845 —. Česká montaní spol. 1200 Napolnouy, 19..20. Paříž 95 85 Londýr 240 60 Německá města 117 65 Ruble papír. 254 50. Schodnica 1540. Pražská plodinová bursa. Dne 9. listop. 1900. Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 7581 ka. na 1 hektolitr 8.30—8.85. Žito 72—74 kg. české 8.40—8 65. Ječmen výběr 8.75—9.00, obyčejný 7 80 až 7.95. Oves bílý 6 35—6.40, obyčejný 6.25—6.30. Kuku- řice uherská 7.7)—0.—, Seno lisované 3 75—4.40, nelisované 4.20—4 60. Sláma cepy mlácená 3.50—4.—, sláma ku stlaní 2.50—3.—. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. C: 29 50—30.00, č. 1: 28.50—29.— č. 2: 27 00—27.50, č. 3: 25.00—25.50, č. 4 23.00—23.50, č. 5: 21.00—21.50, č. 6.: 18.50—20.00, č. 7: 17.50—18..00, č. 8: 13.50—14.00. Žitná mouka za 100 kilo č. I. : 24.00 a 25.00, č. II.: 23.00—24.00, č. III.: 18.50—19.00, č. : IV. 14.00—(0.00. Pšeničné otruby 11.20—0000, žitné otruby 12.00—00.00. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 925 —10 50, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vaření žlutý 11.50 - 2 50, k vaření zelený 13. 0—14.00 Čočka 15 00 a 21.03. Zemcata k jídlu 1.80—2.00, k pálení líhu 0.00 at 0.00. — Olejnatá semena: Řepka —.— až —.—. Mák 25.00—26.00. Kmín 42.00—43.00. Sužené ovo c e: Švestky 12 00—14.50, hrušky 15 00—28—, křížaly 8.00 a 9 —. Jetelová semena červsná 60.00—67 —, bílí 40.— až 70.— Sušená čekanka: 8 75— 8 9 K volebnímu fondu strany křesťansko-so- ciální dále přispěli: Fr. Vojáček, kníž. arcib, vikář v Janovicích 10 kor., Nejmenovaná slečna 6 kor, Št. Šta- stný, farář v Loučení 4 kor., Vojt. Hronek, kaplan v Al- tenmarku 3 kor., Jas. Vrána, c. k. prof. v Praze 2 kor., P. Václav Váchal na Strahově 2 kor., úhrnem 27 kor. K tomu výkaz minulý 33 kor. Celkem 60 kor. Za další příspěvky prosí: Tom. Škrdle, Praha č. 570-II., 26 n, pokladník zem. komitétu strany křesť.-sociální. Prosíme, aby každý našinec k tomu účelu přispěl. Co zbude, po- nechá se na budoucí volby. Nechť máme stálý fond vo-

lební.

Pro nemajetné bezplatná porada lékařská na českých klinikách. Ve všeobecné nemocnici pražské: na klinice prof. Eiselta pro nemoci v nitřní od 9—11 hod., — na klinice prof. Maixnera pro nemoci vnitřní od 9—10 hod., pro choroby krku a nosu od 4—5 hod., — na klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské od 9—11 hod., — na klinice prof. Janovského pro nemoci kožní a pří- jičné od 9—10 a od 3—4 hod. odp., — na oční klinice prof. Schöbla od 8—10 a u téhož profesora jako zemského očního lékaře od 2—3 hod. (mimo neděle a svátky) v Ječné ulici č. 25 nové, kde přijímají se též přihlášky k bezplatným operacím v zemském operačním ústavu, — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci ženské denně od 9—10 hod., — na klinice prof. Kaufmanna pro choroby ušní, nosní a hrtanové denně od 8—10 hod. dop., — na klinice pro nemoci kojících, narozenců a kojenců denně od 2—3 hod. v českém oddělení zemského nalezince u Kar- lova č. 8, kdež dostane se chudým matkám na řádné průkazy zdarma i léků a potravy pro kojence, a na české psy- chiatrické klinice prof. Kuffnera v zemském ústavu pro choromyslné pro choroby duševní a nervové denně mimo neděle a svátky od 9. do 11. hod. dop. V české universitní poliklinice ve Vodičkově ulici v domě »U Hopfenštoků« udílí se povšechná lékařská rada bezplatně ve všední dny od 1 do půl 3. hod. odp., v neděli a ve svátek od 10—11 hod. — Pro choroby žen- ské vždy v neděli, v úterý a ve čtvrtek od 8 do půl 10. hod. dop. — Pro choroby r anlékařské denně od půl9. do půl 10. hod. dop. mimo neděle. — Pro nemoci z ub ní denně od 4—6 hod. mimo neděle a svátky. — Pro nemoci očí každý den od půl 11. do půl 12. hod. dop. — Pro ne- moci kožní a příjičné v úterý, ve středu a pátek od 10—11 hod. — Případné operace vykonají se zdarma. Pražští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých z pří- slušné čtvrti a studující na lístek z Krombholzova nadání i léky zdarma. V ambulatoriu dětské kliniky v domě »na křižovatce«, roh ulic Kateřinské a Viničné čís. 18, ve všední dny od 9—10 hod. a od 2—3 hod., v neděle a ve svátky od 9 do 10 hod., vydávají se na lístek od otce chudých i léky zdarma.

Král. české zemské divadlo v Praze. NÁRODNÍ DIVADLO. V sobotu, 10. listop. 53. hra (1. čtvrtka) v předpl.) Zkouška státníkova. Veselohra o jednom dějství od Eman. Bozděcha.

V sudě Diogena. Komedie o jednom dějství od J. Vrchlického. Začátek o 7. hod. Konec o. půl 10. hod