#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu dne 4. listopadu.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 304.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3. K 80 h
#5
alto_textblock
#5
NARODNÍ
#8
alto_textblock
#8
Čislo v Praze za 2h
#9
alto_textblock
#9
a na venkově za 4
#10
alto_textblock
#10
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#12
alto_textblock
#12
Báchorky o ministerské krisi.
#13
alto_textblock
#13
Z Vídně, 4. listopadu. Jest pravidelným
zjevem, že čím déle nějaká krise politická trvá
tím hojnější jsou kombinace, výmysly a bá-
chorky, které se rozšířují o jejím rozřešení
Tentokráte pěstování pověstí jest velmi čilé.
Jest obstaráváno zejmena zdejšími listy »Zei-
tem«, »N. Fr. Pr.«, »Oesterreichische Volks-
zeitungem« a v Praze oběma německými novi-
nami. Ovšem tyto žurnály rozšiřují zprávy na
neprospěch Čechů nebo jsou to pokusy, kterými
se mají vnésti do českého tábora rozkol nebo
strach, hlavně ovšem strach. Ale pokusy
tyto asi selžou. Dlužno totiž soudit, ba míti
za jisté, že při nynější krisi nejde Čechůmo
žádnou stránku osobní a zejmena že
demise českých ministrů podána byla z důvodů
jenom věcných, z nemožnosti seděti ve společ
ném kabinetě s lidmi, jakými jsou pan Prade
atd., kteří nejen nemají žádné loyálnosti a kole-
giality, nýbrž podrývají sami zákl a dy
koalice
Demise českých ministrů byla podána také
z důvodné nespokojenosti českého
lidu a jeho zástupců na sněmě zemském a
na říšské radě, která způsobena chováním
se vlády bar. Becka vůči národu
českému. Proto jest očividno, že rozřešení
krise, pokud se týče Čechů, může se díti jenom
uklizením příčin, které demisi a krisi na české
straně způsobily. Budiž výslovně podotčeno, že
věcné příčiny musí býti uklizeny napřed, ty že
jsou věcí hlavní, ba jedinou, teprve potom pak
nastati může řešení krise po stránce osobní,
která jest záležitostí druhého řádu.
#14
alto_textblock
#14
Pokusy o jakési příměří mezi Čechy a Němci.
Z Vídně, 4. listopadu. »N. Fr. Pr.« ozna-
muje věc všeobecně známou, ba samozřejmou,
že totiž při jednání barona Becka se stranami
rokuje se o tom, jak by se poněkud jen
uspořádal poměr mezi Čechya
Němci v království českém a že
chefu dosavadní vlády záleži na tom, aby
smluvil mezi ministry a poslanci obou národů
nějaké příměří, jež by mu umožnilo v č a s ne
#15
alto_textblock
#15
projednání pilných záležitolstí
říšskou radou. To je věcí hlavn
a přední starostí barona Beeka.
Vše ostatní děje se jenom k do-
sažení tohoto cíle. — Dle jmeno-
vaného listu Němci žádají jakožto podmínku
míru naprosté národnostní rozhra-
ničení v Čechách, rozluku nejen v oboru
justice a správy, nýbrž také po jiné stránce.
zejména v oboru financí (podle informací
také v záležitostech školství obecného). Podle
»N. Fr. Pr.« Čechové prohlašují, že trv aje
při všech národních svých poža-
davcích v oboru jazykovém, ho-
spodářském a kulturním a že poklá-
dají se zvláště poškozenými odročením sněmu
království českého.
Na doklad uvádí »N. Fr. Pr.«, že s něm
českému podáno bylo 2400 petie
obcemi, okresními zastupitelstvy, spolky a
soukromníky, ve kterých jde o četné a důležité
po většině hospodářské zájmy.
Požadavky Němců — podle »N. Fr. Pr.
— po národní dvojdílnosti budou zatím odsta-
veny a Němci spokojí se četný m
ústupky jinými, které se týkají
uklizení »protiprávního stavu«, v jakém se na-
lézá vnitřní úřadní jazyk český.
přeložení českých. úřadníkůa
soudců z německých krajin, roz-
dělení poštovní služby na železnicích
podle zemí a jiných různých otá zek.
To jsou koncese, které prý Němcům království
českého ostatně s líbeny byly již v čer-
venci, ale nebyly dodržány. Naproti tomu
Čechům vyhověno bude potud, že o bnovena
bude dělnost sněmu království
českého úplně a zcela. Němci zast a v
obstzukci za koncese, které jim
byly zařučeny. Svoje zprávy »N. Fr. Pr.«
zakončuje tákto: »Nepodaříli se mini-
sterskému předsedovi toto pří-
měří, nabídne celé ministerstvo demisi. Po-
daří-li se však plán ten, pak vládní kruhy myslí,
že otázka osob odbude se již snadno.«
Úrada libbsrálních Němců o krisi.
Z Vídně, 4. listopadu. Devítičlen ný
výbor némeckých stran t. z v. s vo-
#16
alto_textblock
#16
bodomyslných svolán jest ku poradám
do Vídně na pondělí 9. listopadu. Na schůzi té
budou se němečtí vůdcové raditi též o krisi
kabinetní a změnách v ministerstvu, na které
by německé strany přistoupily.
#17
alto_textblock
#17
Rusko a Německo.
#18
alto_textblock
#18
Z Petrohradu, 4. listopadu. »Novoje Vremja«
prohlašuje na čelném místě, že Rusko ne-
může Němcům nikdy již věřiti,
nechť mu jeho diplomaté nabídnou cokoliv. Car
Alexandr III. měl pravdu, když se důvodně
odvrátil od Německa a přiklonil se k Francii.
Papežská kurie proti smíru s Italií.
Z Říma, 4. listopadu. Aby vyvrátil všechny
pověsti o smíru papežské kurie s Italií a
o cestě arcivévody Františka Ferdinanda do
Říma, za tím účelem projektované, prohlašuje
»Conservatore romano« oficiálně, že papež-
ská stolice by nikdy neschválila
takový čin arcivévodův, nýbrž že by
jej odsoudila co nejrozhodněji.
#19
alto_textblock
#19
Převrat na Balkáně.
#20
alto_textblock
#20
Ostrá rakouská nóta do Bělehradu.
#21
alto_textblock
#21
Z Bělehradu, 4. listopadu. Jeden list ozna-
muje, že rakouský vyslanec hr. Forgách ode-
vzdal srbské vládě nótu, ve které se
žádá kategoricky, aby přestaly
do 24 hodin demonstrace proti Ra-
kousku a boykot na rakouské zboží, jin ak
že by bylo Rakousko nuceno zjed-
nati si ochranu vlastní silou
vlastními prostředky. Vyslanec žádal také, aby
propuštěni byli záložníci do zbraně povolaní.
Srbská vláda odpověděla, že vždy se chovala
korrektně, jakkoli bylo veřejné mínění důvodně ro-
zechvěno. Srbská vláda očekává spravedlivý ná-
lez velmocí ve příčině nóty, kterou jim zaslala.
Srbská vláda slibuje dále, že zastaví
páchání urážek císaře Františka Josefa v běle-
hradských novinách. Skutečně vydala vý-
nos prefektuře bělebradské, kterým
se zabavuje každý list, jenž by uve-
řejnil jakékoliv urážky panovníka sou-
sední ří še.
#22
alto_textblock
#22
FEUILLETON
#23
alto_textblock
#23
Jubilejní bazar
#24
alto_textblock
#24
Po desáté otevrou se v sobotu 7. t. m
žofínské sály pro zdar podniku damského praž-
ského odboru Ústřední Matice školské. Desátým
rokem předstupuje výbor damský před obe-
censtvo, podávaje za příspěvek k nejdůležitěj
šímu našemu účelu národnímu obecenstvu
ušlechtilou zábavu.
Deset let!
Jest zajímavo sledovati tradice těchtc
našich »matičních« bazarů.
Jak mnohá mladá paní vystoupila zde před
veřejnost, účinkujíc svojí prací, jak mnohá
uvedla zde, jak říkáme, »do světa« svoji dce-
rušku.
A jak mnohý z pánů vybral si zde n
bazaru svojí družku pro život.
Není to žertem, našlo se zde skutečně
velmi mnoho srdcí a ta srdce dívčí dobře
ocenila štědrost mužů, tak jako tito vlaste-
nectví dívek.
Či se to nemá povídati, že za peníz po
daný tiskly útlé ručinky mužnou dlaň, že úsměv
laskavý provázel povinný dík?
Jak mnohou mladou domácnost ozdobi
předmět, zakoupený v bazaru, který se upo-
mínkou stal téměř relikvií, jak mnohá památka
vzácná poskytnuta kupci předmětem, který vy-
šivala, malovala, zhotovila milá ručka.
A třeba nejmenší tretka nabyla tu cenv
#25
alto_textblock
#25
upomínkou na prodavačků a pohlednutím na
ten který předmět vybaví se vapomínka iuz
ných chvílí — — —
Osobními vzpominkami vázán, rad
onen navštíví vždy bazar matiční na Že
vzpomínky všeobecné provázeti budou
zdar bazaru jubílejního-
Vzpomínky na ty, které pracovaly tu s sebou
a které odešly tam, odkud není návratu, na
jichž činy zůstala zde pěkná vzpomínka —
Tak jako na květy, které se rozvíjejí
každým rokem znova.
Kdož mohl by si při bazaru matičním ne-
vzpomenouti na paní Josefu Náprstko-
vou, která tak ráda a tak pilně pomáhávala,
majíc vždy přehled na všechny strany, střehou
bedlivě, aby si slečny hleděly obsluhy a slibu-
jíc těmto, že si za svoji píli potom zatancují.
A kde postřehla zvláštní dovednost, t
pochválila slečinku a gratulovala matince k dceři
Jak mnohé dívčí srděčko zapsalo si slova paní
Náprstkové zlatými písmeny v knihu upomínek
a jak mnohé mateřské oko zalesklo se slzičkou
radosti a mateřské pýchy!
Bývala jsem s paní Náprstkovou u piva.
Jednou jsem byla od ní dobromyslně vyhubo-
vána, že se obleču »do parády« a pak si šaty
poleju. Ale v sled tomu vyhubování podala m
pt. Náprstková darem širokou »americkou« zá-
stěru, modrobílou, bíle vyšitou, abych se tak
neumáčela. Bývaly jsme zmáčeny obě, vypla-
chujíce za návalu obecenstva i při pomoci služek
také sklenice.
Jednou praskla mi sklenice v ruce a způ-
sobila poranění. Paní Náprstková chtěla sháněti
pomoc a musela jsem ji ujistiti, že toho ne-
#26
alto_textblock
#26
třeba, ž by se řána jistě zhojila, než by lékar
rstk
#27
alto_textblock
#27
byl naleze
#28
alto_textblock
#28
pánové z ruky paní Ná-
ivem! Jak srdečně děko-
Ztplať pánbůh !e
Náprstkovou druží
zdoročně se dosta-
larii Valtro v u,
učítelk
spolku, která dřímá
jiz ak
A nemohu zde nevzpomenouti té, jejíž
smavé žiti zastíral ke konci temný stín, té,
která tak ráda a tak účinně pracovala vždy při
bazarech, paní Leopoldiny de Pauli. —
A činící se rok za rokem při »plátenickém«
stanu paní Marie Čelakovi ské.
Všech, jež odešly, bylo postrádáno a na
všecky se vzpomíná.
A na žijící a pracující se těší obecenstvo
a samo si připomíná, jak těm kterým damám
slušel kdy kostym k bazarovému programu.
Jsem přesvědčena, že mnohý tehdejší ná-
vštěvník má uschovány pohlednice, na nichž
byly podobizny roztomilých »čertic« z bazaru
mikulášského; půvabných Slovaček ze »slovan-
ského jarmarku« a »posvícení martinského«,
pohádkových zjevů z bazaru »pohádkového«,
okouzlujících Japonek ze »slavnosti chrysan-
témů« a postav ve fantastických krojích bazaru
»historického«.
Jak rádi připomínají si návštěvníci vždy
vlídného úsměvu paní starostky Anny Pod-
lipné a pokladní paní Marie Bene-
šové, u vchodu hosty vítající! Jak obracejí se
s dotazy na neúnavnou jednatelku pani A nnu
Kuklovo u- Bezdě ko vo ul
#29
alto_textblock
#29
— 21 —
#30
alto_textblock
#30
se kzp
#31
alto_textblock
#31
vivší