#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
Zemědělstvá
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#5
alto_textblock
#5
Průmysl
#6
alto_textblock
#6
Finančnictví
#7
alto_textblock
#7
Příloha „Národních Listů“ k číslu 4. ze dne 4. ledna 1908.
#8
alto_textblock
#8
Telegrafické zprávy.
Z porad ministerské komise.
Z Vídně, 3. ledna. (K. k.) Minis terská ko-
mise, rokujíc o uhelné otázce, pokračo-
vala po svátcích ve svých schůzích a po vyří-
zení referátů o věcech a opatřeních, jež týkají
se ministerstva železnic, jednala o slaborátech
ministerstva orby. Různá data, zde obsažena,
dala podnět k důkladnému jich projednánía
osvětlení a diskuse o nich bude skončena až
v příští schůzi. V ní budou zároveň uvažována
opatření, jejichž provedení je žádoucí.
#9
alto_textblock
#9
Z oboru textilního.
Z Vídně, 3. ledna. (»N. Fr. Pr.«) Akciová
společnost na tištěný kartoun a tkaniny Jakub
Fürth a syn, která před rokem založena byla,
jak známo, z firmy téhož jména s akciovým
kapitálem 5 mil. korun, skončila svůj první ob-
chodní rok s čistým výnosem 423.172 K.
Nesnáze s dopravou uhli ve Slezsku.
Z Vídně, 3. ledna. (»N. Fr. Pr.«) Zasta-
vení dovozu uhlí z rakouského Slezska trvá dále
a sotva prý bude před úterkem zrušeno. V tomto
opatření spatřuje se neoprávněná akce něme-
ckých drah, které při každé příležitosti přeru-
šuji dopravu a tím vymáhají, že musí v první
řadě býti hrazena spotřeba uhli německého prů-
myslu. Zastavením dopravy uhlí nejsou však
také německé doly s to dostáti svým povinno-
stem dodávky, ježto v zastavení dopravy shle-
dávají vyšší moc.
#10
alto_textblock
#10
Obecní přirážka vídeňská.
Z Vídně, 3. ledna. (K. k.) »Radniční ko-
respondence« sděluje: Za předsednietví starosly
dra. Luegra konala se dnes porada rozhodují-
cích osobností obce vídeňské. Bylo dosaženo
úplného dohodnutí, že pro přištích 6 let jest
potřeba 360 mil. K na investice, jež nemohou
býti hraženy z běžného rozpočtu, Proto obecní
radě a zemskému sněmu podána předloha, již
obec vídeňská se zmocňuje k výpůjčce až do
zmíněného nejvyššího obnosu.
#11
alto_textblock
#11
Dividendy.
Z Berlina, 3. ledna. (K. k) V dnešní valné
hromadě akcrové společnosti Sieme n sá
Halske byl schválen návrh na rozdělení
119 dividendy-
Nedostatek uhlí ve Vídni.
Z Vídně, 3. ledna. V záležitosti nedostatku
uhli vyjednávala obec vídeňská a ministerstvem
železnic. Ministerstvo projevilo ochotu, dáti obei
denně 400 vagonů uhli k disposici.
sl. Z Pešti, 3. ledna. Zvl. telgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 5000 q beze
změny. Platila za 50 kg: paenice tisská
79 kg K 13 20, 765 kg K 12.95, 75 kg K
12.60, pešťská 78.4 kg K 13.05, 75 kg K
12 50, stolno-bělehradská 75.8 kg K 12.70,
horňácká 77 kg K 12.80; žito K 11.— ž
1115; oves K 830; ječmen ke krmení
K 7.50; kukuřice nová K 6.95—6.90.
Termínový obehod byl z počátku
vzestupný, ale dnešní článek ředitele mlýnů Ba-
chera v »Pest. Ll.«, v němž dokazuje se, že
mlýny jsou zásobeny až do dubna, způsobil
velmi mdlou náladu.
K večeru znamenala: pšennce na duben
K 12.95 po K 1322, na říjen K 10.59 po K
10 86; žito na duben K 11.53; o ve s na
duben K 8.31; kukuřice na květenK
7.20; řepka na srpen K 16.75.
Obchod se sádlem byl pevnější a smlou-
váno po K 140.—; jiné zboží bez změny a
odbytu.
Mrazivo.
z Liverpoolu, 3. ledna. 4 hod. 10 min. (Telgr.)
Obraly 6000 žoků. Denní dovoz —.— žoků. Amer
dodávky na leden 5.66, na leden-únor 5.66, na únor-
březen 5.68, na březen-duben 5.70, na duben-květen
5.70, na květen-červen 5.71, na červen-červenec 5.7
na červenec-srpen 5.68, na srpen září 5.60, na záři-
řijen 5.49, na říjen-listopad 5.39, na listopad pro
sinec 5.37. Tenders —. Smýšlení klidné.
#12
alto_textblock
#12
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 3. ledna. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné.
Obrat akcii 640.000 (510.000).
Union-Pacilie 1195/. (1193/2).
Kanada Paelfle 1583/2 (155.25).
United States Steel Corporman 26.75 (26.75)
Baltimore and Ohlo 82.75 (82.50).
Káva.
#13
alto_textblock
#13
3. ledna 2. ledna
Rlo čls. 7. . . . . . . 6.— 6.—
na leden . . . . . . . 5.65 5.65.
na březen . . . . . . 5.80
5.80
3. ledna. 2. ledna
Cukr (Falr Muse.) . . ! 3.42
3.30
8.30
Tuky Westeru Steam.
8.25
Tuky známka Wllcex . . 8.65 8.50
Z Nového Yorku, 3. ledna. (Obilní bursa.
Smýšlení obilní bursy sotva ustálené.
Pšenice.
3. ledna 2. ledn
pohetová . . . . . . . 1081 2
108.25
113.50
113.75
na ksevenec . . . . . . 106.50
106.5
Kukuřice
70.—
na květen . . . . .
.—
na červenec . . . . . . 671/2
—
na září . . . . . . . .
Petrolej
rafinovaný, kesouový
10.90
10.90
rallnovaný Standard Whlte 8.75 8. 75
Kovy.
3. ledna
2. ledna
Měď. . . . . 13.62 13.87 13.62 13.87
in
26.— 26.50 26.25 27.—
Železo čís. 2. . 17.25 18.— 17.25 18.—
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 3. ledna. (Bavlnářská bursa.
Lhůty byly zpočátku líkvidacemi oslabeny, později
však se vzpružily koupěmi úhradnými. Závěrek
ustálený.
#14
alto_textblock
#14
3. ledna 2. ledna 31. pros.
pohotová . . . . 11.40
11.40
11.80
na leden . . . . 10.55
10.51
na březen . . . . 10.76 10.70 10.83
na květen . . . . 10.72 10.73 10.97
Závěrečné smýšlení ustálené.
Z Nového Orleanu, 3. ledna, Na ledeu
10.98 (11.15), na březen 10. 99 (111.6).
#15
alto_textblock
#15
Pivovarství v roce 1907.
Podává
Fr. Zvěřina, sládek v Petrovicích.
Letošního roku zaujaly pozornost kruhů pivo-
varských zvláště dvě záležitosti: 1. zamýšlené mini-
sterské nařízení o koncesování drobného obchodu
s pivem v lahvích a 2. zákon o označování míst-
ního původu chmele. Zde lze se obou dotknouti jen
stručně.
Koncesování obchodu s labvovým
pivem jest nejtoužebnějším přáním živnosti ho-
stinské, poněvadž pivo lahvové, docházejíc u obecen-
stva čím dále tím větší obliby, jest výčepu piva su-
dového na újmu. Hostinští význam lahvového piva
z počátku jeho vývoje podceňovali. Když dle příkladu
jiných zemí obecenstvo naše lahvovému pivu v sou-
kromých domácnostech dávalo přednost, hostinští
na místě aby se stáčení piva do lahví sami chopili
a nalezli tak v prázdných chvílích užitečné zaměst.
nání, pouštěli vývoj nového obchodu se zřetele
klidně k tomu přihlížejíce, jak nová živnost konku-
renční ve stáčečích lahvového piva silně zapoušt
kořeny. Noví tito živnostníci postavili se více na
stanovisko obchodnické, stali se hybnějšími a sna-
žíce se, jak samozřejmo, odbýti piva co nejvíce, do-
vážejí je až do domácností, což jest těmto z nejed-
noho důvodu vítaným, dodávají je kupcům a hoky
nářům v nádobách po obchodnicku tak uzavřených.
že tito je bez ohledu na koncesovanou živnost ho
stinskou jako zboží prodávati mohou. Tím vzniko
hostinským nový silný konkurent, jejž zdolati bylo
by možno jen tím, kdyby hostinští sami se snažili.
obecenstvo, které lahvového piva si přeje, uspokojive
obsloužiti. Však hostinští této cesty, jež ovšem vy-
žaduje práce a píle, nevolili, oni dali přednost tomu.
vymoci sobě zákon na znemožnění volného prodeje
lahvového piva u kupců a obchodníků, kteříž zase.
jak samozřejmo, proti této snaze hostinských zahá-
jili boj.
Pivovary stály v boji tom dlouho stranou, poně-
vadž jest jim celkem lhostejno, jak se pivo konsu-
mentům prodá, jim záleží více na tom, aby stoupa
jeho spotřeba. Však přes to podal ústřední svaz ra-
kouských spolků pivovarských k popudu spolku pro
průmysl pivovarský v král. českém při opravě živno-
stenského řádu vládě návrh na úpravu obichodu
s lahvovým pivem, provedením jehož měly být po
měry v obchodu s pivem lahvuvým všestranné zle-
pšeny. Zákonodarné sbory nevzaly však ohledu ani
na prosby hostinských, ani na návrh pivovarníků
a tak ostalo pivo lahvové i na dále v živnostenské
novele volným; má však dodatečně dle slibu minista
obchodu nařízením prováděcím prohlášen být prodej
lahvového piva za živnost koncesovanou. Proti tomu
staví se však tolik logických důvodě, že veškeré téměi
obchodní komory v říši vyslovily se na předložený
jem dotaz miisterstva obchodu proti koncesování
obchodu s pivem lahvovým, poněvadž toho naléhavé
veřejný zájem nežáda a tak přes úsilovné nalehání
hostinských nalézá se nyní celá záležitost v klidu
Uskutečnění zákona o označování míst-
ního původu chmele šlo rychlejším tempem
zákon jest již sehvalen a v příšti kampaní bude s
již dle něho kupovat. Také k tomuto zákonu zaujal
pivovarství náležitou reservu, vycházejíc z nejspráv
nější zásady, že sládek má chmeli rozuměť a že kd
mu nerozumí, tomu zákon provenienční nepomůže
nýbrž zboží mu jen zdraží a že stane-li se zákom
skutkem, bude muset být tak jasný, aby, chtěl li by
někdo dle něho kupovati, byl si jist, že také skufečně
zboží žálaného původu obdrží a v ohledu tom zákon
vyhovuje. Jest omylem, srovnávati jakost chmele s jeho
provenienci. Nejlepší proveniencí má býti chmel za
tecký a přece je známo, že právě v Žatci již dávno
pěstuje se velice mnoho chmele, který onomu, jen
byl jména světového, jen zdaleka jest podoben; pent
známo, že jsou tu chmelnice ze sazenic horších dru-
hů, které dají sice větší úrodu, ale podřízenější ja-
kosti. Těmto druhům má nyní pomocí zákona zaji-
štěno býti staré, dobré jméno a vyšší cena.
Zástupci pivovarství i obchodu s chmelem pra-
covali k tomu, aby novým zákonem obvod žatecký
nebyl dělen na městský, okresní a krajský, nýbrž jakc
dubský a úštěcký zůstal nedělitelným, čímž hlavně
Rakovník a obce české byly by se staly rovnocen-
nými s obvodem žateckým, čehož by po právu zaslu-
hovaly a sám zástupce vlády v anketě se k návrhu
tomu již klonil. Než podivnými kompromisy mezi
žateckými a rakovnickými zástupci producentů a sice
za to, že žatečtí přijali několik obcí (asi 10) do
obvodu svého, upustili rakovničtí v posledním oka-
mžiku od svého požadavku a tím překazili utvořent
jediného žaterkého obvodu, a tak se stalo, že Žate
bude nadále těžiti na úkor obcí na Rakovnicku.
Obchodníci s chmelem utrpí zákonem o označo-
vání místního původu chmele citelnou ránu, protože
pro vývoz chmele nebudou míti té volnosti jako ob-
chodníci cizozemští, najmě němečtí. Cizina jinak
pojímá naše detaily provenience; ona zná staré, za-
kořeněné známky zboží a těžko bude přistupovati n
nové, když obchodníci říšskoněmečtí. zákonu našemu
nepodléhající, těmito vžilými známkami budou jí moci
i nadále posloužiti.
Vzhledem k podpoře vývozu měla býti vláda pa
mětliva teho, že mimo žatecké agrárníky platí daně
také obchodníci s chmelem a že tžší než chmel vy-
pěstovati jest dovednost, v daleké cizině jej prodati
Ostatně praxe nás v brzku poučí, zda-li stanovisko
jaké zaujali v anketách zástupci průmyslu pivovar
ského, bylo správné: možná, že ti, kteři sobě pro-
vedení zákona o označování místního původu chmele
nejvíce přáli, poznají, že vše má také svůj rub.
Zákon o pojišťování soukroměh
úřadnictva přinesl personálu pivovarskému, po
kud práce jeho spadá mezi výkony oduševnělé, naděj
na zaopatření pro případ stáří aneb neschopnost
k práci, avšak pivovary nenalézají za toto nové bře-
meno, podobně jako za dosud placené příspěvky k po
jištění nemocenskému a úrazovému, nijaké náhrady
nemohouce je přikalkulovati k prodejní ceně piva.
Od zavedení kontrolních odměrnýc
přístrojů pat. Erhard-Schau za účelem zdanění
pivovarů, přes 20.000 hl piva vyrábějících, nasial v
rakouských pivovarech dvojí způsob vyměřování daně
z piva, neboť u menších vyměřuje se daň jako dříve
na základě zjišťování množství vyrobené mladiny
na stokách chladících. Jelikož, jako vždy, dvojí loke
jest nespravedlivý, zasadil se spolek pro průmysl pi-
vovarský v král. českém o nápravu v tom smyslu
aby jako pro větší, také pro malé pivovary zaveden
byl stejný způsob vyměřování daně. Ministerstvo f
nanci koná zkoušky s novými aparáty pro menší p-
vovary a jeden takový přístroj patentu Waldeka
Wagner zkoušen v těchto dnech v akc. pivovaře n
Smíchevě za četné účasti kruhů finačních a pivovar
ských. Výsledek zkoušek nebyl uspokojivý a přístr
bude musit nastoupiti cestu opravy: a tu jests
přáti, aby byl důkladnější svého předchůdce
Poslední dny roku 1906 a počátek roku 190
staly se pro pivovarství významny tím, že zemský
výbor, nahlédnuv jednomyslný, odůvodněný odpor
pivovarů, upustil od zamýšlené změny místodržitel
ského nařízení o vybírání zemské dáv k
kterou měla býti pivovarům výtrata (podobně jake
v Dolních Rakousích) snížena z 8% na 6% a sou-
časně zavedena kontrola obchodních knih a zásol
piva ve sklepích, dále tím, že zakročením spolku pr
průmysl pivovarský podařilo se dosíci toho, že z-
chráněno vložené v § 37. živnostenské novelly usta-
nevení, že mezi obaly zboží, k jichž zhotovení jes
výrobce oprávněn, zařazena též výroba sudů a Pe-
den, čímž umožněno pivovarům, zhotovovati potřebn
nádoby pro vlastní potřebu.
Pivovarství trpělo dosud velice tím; že ač jes
jedním z odvětví průmyslových nejvíce poplatných
nemělo dosud v berních komisích náležitého
zastoupení a že všeobecná daň výdělková vyměřo-
vána byla pivovarům téměř bez ohledu na předepsan
známky zdaňovací, jako: provozovací kapitál, hnae
sílu, počet zaměstnaných, způsob výroby a výděl
#16
alto_textblock
#16
kovou schopnost, na něž se béře ohled u průmyslných
odvětví jiných, nýbrž prostě dle šablony z vyrobe-
ného hektolitru. Při letošních volbách doplňovacíci
zasáhly do volebního ruchu účinně také pivovarské
komorní svazy a docíleno ve směru tom částečné
nápravy.
Veřejnost pivovarskou a hostinskou zajímal
z jara r. 1907 před správním soudním dvo-
rem projednávaná stížnost 65 majitelů hostinských
koncesí — mezi nimiž byly pivovary buď samy zů-
častněny neb náhradou povinny — prcti výnosu
zemského výboru, že majitelé koncese mají doda-
lečně zaplatili dlužnou zemskou dávku pivní za sv
náměstky; příznivé vyřízení stížnosti setkalo se u ma-
jítelů koncesi s povděkem. — Dalším, pro pivovary
důležitým rozhodnutím správního soudu jest, že tyte
nejsou povinny platiti z kapitálu, hostinským k zaji-
štění odbylu piva půjčeného, daň důchodkovou, po-
něvadž kapitál tento jest již při všeobecné dani vý-
dělkové jakožto součást provozovacího kapitálu zdu-
něn. Méně příjemným jest pro pivovary rozhodnutí
téhož správního soudního dvora, dle něhož tyto jsou
povinny za účelem vyměřování všeobecné daně vý
dělkové sdělovati od případu k případu (nikoli su-
márně) berním správám, mnoho-li ten který hostin-
ský v určité době piva odebral.
Počasí roku 1907 bylo odbylu piva nepříznivé
ba možno Jíci co do pravidelnosti přímo zvrácené
Měsíce letní, počínaje 25. červnem až do počátku srp
na, kdy jinak výstav píva bývá nejsilnější, byly tal
studeně a deštivé, že konsum piva v zahradních ho-
stincích velice ulrpěl; v podzimu pak, kdy sklepy
hestinských jsou úplně bez ledu, nastala pravá vedra
čímž jakcst piva všeobecně velice trpěla, neboť sloup
nutím teplety ve sklepích hostinských až na 12° C
piva se zvedala. Hostinští, chlějíce prodávati piv
studené, chladili je uměle proháněním namnoze i dvo-
jitými chladiči rourovými, což mělo všeobecně v zá
pětí zákal glutinový, který činil pívo měně chutným
a tím se stalo, že ač počasí bylo přiznivé, výstav
přece zůstal zpět. Že počasí roku 1907 bylo velic
abnormální, dokazovala zvrácenost jeho pravidelnost
doba předvánoční, kdy na místě mrazu a dělání led
pršelo a v polich se oralo.
Vliv počasí jevil se též na úrodě pro pivovarstv
důležitých plodin, ječmene a chmele. Jaro
bylo sice vývoji obou plodin příznivo, v době do-
zrávání dostavil se však pravý opak počasí; ve žnícl
měla sice povětrnost v Čechách pravidelný průběh
ale na Moravě a v Uhrách, kda jsou žně rannější, ječ
meny nejen lehly, ale byly i za došťů sklizeny, takz
daly menší a horší sklizeň ročníků jiných, a ač
Čechách byla sklizeň dobrá a sypání příznivé, toi
přece úbytek zboží uherského a moravského hlavně
na trhu videňském byl citelným. Vídeňští i moravšt
kupci byli nuceni sáhnouti ke zboží našemu, kter
za rychlého vzestupu cen a tlačeno jsouc ještě ne-
dostatkem a vysokými cenami obilí tvrdého, stalo s
pivovarům domácím skoro nedosažitelným. Ceny ječ-
mene pohybovaly se od polovice srpna do konce roku
mezi 9 až 10 K za 50 kilo i přes to, že vývoz je
mene — jelikož obchodníci pro vysokou, zde poža
dovanou cenu na trhu německém jen velmi málo je
mene mohli prodati — nezvykle ochabl. Dlouho vá
haly pivovary, uvažujíce, zda doba pozdější vzhleden
k tomu, že vývoz ječmene je chabý, nepřinere ně
jakého zlevnění; čekaly však marně, neboť i po ři-
pách, kdy nabídka byla větší, zůstaly ceny skoro ne
změněny a pivovary byly nuceny sálinouti k ječmenu
skorem vesměs 10zlatovému.
Pokud se chmele týče, dlužno zaznamenati
že ač odhady úrody světové a výsledky šetření o zá-
sobách starých byly velice příznivé a v Čechácl
z počátku levně se kupovalo, přeco následkem toho
ana sklizeň chmele v jiných zemích děla se za po
časí nepříznivého a zboží tím na jakostí silně utr
pělo, dostavili se na trh náš pro laciný chmel hro
madně němečtí kupci a vyhnali ceny jeho až na 150
korun za 50 kilo, aniž by současně cena chmele n
světovém tihu v Norimberku znamenala vzestup
Následek teho jest, že chmele české jsou ponejvíe
do Německa vyprodány a chmele bavorské čekají je-
ště na kupce. Jest tudíž letos počítati pivovarstv
pro budoucí bilanci s tím smutným faktem, že obě
hlavní suroviny pivovarské se zřetelem na prodejn
cenu piva daleko přes možnou mezi kalkulační v ce
ně stouply.
Uvážíme-li, že současn“ stouple též uhlí v ceně
o celých 35 procent, že všeobecně zvýšeny požadavky
dělnictva a že míra úroková dostoupila dosud nebý
valé výše, jelikož pivovary jsou nuceny pracovat
s penězi na úrok 7%, lze právem říci, že rok 190
znamená pro pivovarství hotovou pohromu.
Ve výrobním roce 1906—1907. t. j. od 1. zář
1906 do 31. srpna 1907 uvařilo se v Čecháci
9.382.631 hl proti roku předchozímu o 171 000 b
více piva, ponejvíce 10stupňového. K výrobě mno
ství toho spotřebováno okrouhle 2,064.000 q čil
20 641 vagonů ječmene, 32.837 q chmele
3,002.500 q čili 30.025 vagonů uhlí. Při výrobě této
zaměstnáno bylo okrouhle 15.000 dělníků a zapla-
ceno daně potravní (po srážce slev, poskytnutých
pivovarům s výrobou do 15.000 hl) 33,233.252 k-
dávky zemské 14.032.000 K a miliony dávek obec-
ních. V závodech pivovarských v Čechách investo-
váno jest přibližně 328 mil. K a pohledávky pivovaro
k zajištění odbytu piva u hostinských činí okrouhl
140 mil. K. Piva, ponejvíce plzeňského, vyvezene
bylo přes hranice 1,129.000 hl. Dovoz piva do Čech
najmě tmavého bavorského, jesl, dík příčinění p
vovarů demácích, které samy pivo tmavé výtečné ja
kosti vyráběti počaly, nepatrný. — Hostineů
jest v král. českém 46.000.
Na základě uveřejněných výtězků pivovarských
podníků veřejně účtujících lze konstatovati, že hled
k nominální ceně akcit, jen několik šťastně situova-
ných pivovarů vyplácelo dividendu, procento úrc-
kové sazby rakousko-uherské banky převyšující, že
však ani jediný z nich nepřekročil 5% úrok kursovní
ceny akcil, ba zdá se, že právě tyto nejšťastnější p
vovary nutily se vyplatit 5% úrek kursovní ceny
akcií, aby tyto neklesly v ceně. Ostatní pivovary, jichž
akcie kursu nemají, děliti lze na dvojí: jedny vy-
plácely 4—5% prolo, aby vzhledem k tomu, že pe
něžní ústavy z vložených peněz takový úrok vyplá
cejí a přes to, že výtěžek byl menší, akcionáře uspo-
kojily; druhé nevyplácely ničeho, doznavše tak pra
vý stav, v jakém se pivovarství lelos nalézá, vlastni
octnouti může se zřetelem k vysokým cenám ječ
mene, uhlí a všech potřeb při budoucí bílanci. Zku
šenost nás poučí, které z obou jednaly lépe. Dlo těch
to závodů veřejně účtujících lze utvořili si posudel
o výnosu podniků soukromých
Ze statistických dat těchto, kleré rok k roku s
horší, pozná i laik, nehledí-li na ony obzvláště šťast-
né tři pivovary, jichž vyšší dividenda resultuje z bo-
halství ze starších dobrých časů nashromá žděného
že výdělková schopnost pivovarů není v žádném po-
měrů k nákladům, risiku a práci v ně kladeným
právě rok letošní, jakož i nejhorší vyhlídky do roku
budoucího jasně naznačují všem vůděím činitelům
pivovarským, jakož i všem, kdož v akciové, spole-
čenské a várečenské pivevary kapitály své uložili
že nastává nutnost, důkladně pátrati po příčinách
tohoto úpadku a plnou silou pracovati k náprav
ještě dříve, než bude pozdě.
(Dokončení?
#17
alto_textblock
#17
Z trhů peněžních. (3. ledna)) Výkaz anglick
banky působil velmi příznivě. Zlatý poklad stoup
o 1.8 mil. na 32.5 mil. lib. šterl, a reserva o 1
mil. lib. šterl. Portefeuille stoupl o 7.7 mil. na zna
nou výši 40.8 mil., současně však vklady o 9.1 mi
na 52.6 mil. Vzhledem k tomu zůstal oběh bank ovel
skurem nezměněn. — Výkaz lžnky francouzské
konstatuje unačné napjetí k ullimu. Zlata ubylo 14.
mil, na 2676 mil,, portefeuille stoupl o 333.5 mil. n
1549.5 mil. fr., oběh bankovek stoupl
266.3 mil. na 5066.9 mil. Této výše vůbec nikdy
Ještě nebylo dosaženo a je vidno, jak správno byl
zvýšili před rokem maximální výši oběhu bankovek
z 5 miliard na 5800 mil. fr.
#18
alto_textblock
#18
Praha. Při dosli pevnémí trhu došlo na dnešní
Burse k závěrkám v hodnotách ukládacích i akcilch
a obchodovány 4% zást. listy České hyp. banky za
K 97.75, kom. a želez. úpisy České zem. banky za
K 97.05 a akcie Pražské úvěrní banky za K 526..—
Jinak podáváno za akcie: První české tov. orient
cukrov. K 250.—, „Merkuru“, směn. akc. spol., k
596.—, První pražské zastavárny K 460.—, Prvn
české akc. pojišť. na život K 275.—, Kolínské tov.
kávov, náhražků K 620.—, pivovaru v Čes. Budějc-
vicích K 805.—, Živnostenské banky K 239.—, Česk
banky „Union“ K 238—, České spal. pro prům. cu-
kerní K 148.—, strojirny Daňkovy K 458.—, Hospod.
úvěrní banky K 381.—, České prům, banky K 414. —
Podolské cemontárny K 195.—, Zajišťovací banky k
136.—, Akc, továrny na vyrábění uměl. bnojiv v Ko-
líně K 420.—, První českomoravské strojírny k
860.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 449.—
peníze.
Vídeň. Zlepšení tendence, které nastalo jiz
včera snížením diskonta v Londýně, přoneslo se
toké na dnešní začáteční bursu, ale odnítavé stane-
visko berlínské bursy bylo brzdou pro obchodní
podnikavost spekulaci. Berlinská bursa jest totiž pod
dojmem neobyčojného napjetí německé říšské banky.
Na polední burse obchod zase vázl a teprve krátee
před skončením bursy se oživil, následkém přízm-
vého výkazu řišské banky. Na zdejší burse akcie
státní dráhy byly živější a jevila se v nich koupě-
chlivost berlínská. Bursa končila dobrým smýšlením
při dobře upevněných kursech. Kreditky na gone
lehce klesly, akcie Bankovního spolku se nepatrně
zlopšily, akcie Landorbanky, ačkoliv jest ohlášena
nová vídeňská půjča, zůstaly nezměněny, akcie
státní dráhy se zlepšily, alpinky se upevnily. Praž-
ské železářské slabší. Trh k ukládání slabý. Na
oskomptním trhu peníze lehčí, 5—51/1e .
Berlín. Průběh dnešní bursy byl neobyčejně
klidný a po chabém začátku došlo k mírnému zpev-
nění skoro ve všech skupinách. Jedině chabým zůstal
trh kasovní a některé akcie volně obchodovaných
spjolečností železářských. K většímu obchodu došlo
jedině v domácích rentách a v 432 procentní půjčee
ruské z roku 1902. Zájem pro akcie ruských bank
objevil se i dnes a jednány tytéž za vyšší kursy.
Situace na domácím trhu peněžním se jen málo změ-
nila. Sazba soukromého diskontu zůstala 69%. Denní
peníze 61/2
Z pražského trhu obilního. Není pro obchod na
zdejší burse výhodou, že tržba obmezená výhradně
na obchod s pohotovým zbožím jest závislá na stá-
lám kolisání lhůtních kursů pešťských, Na úterní
burse došlo přec při chabé pešťské náladě pro pšenici
a žito k obchodům, ovšem při stlačených cenách.
Nyní stouply opět lhůtní kursy v Pešti a Berlíně, ma-
jitelé prolo kladli na včerejší burse náležitě vyšší
požadavky, čímž podníkavost konsumu znovu byla
obmezena. Za pšenici placeno z Prahy 11.90—12 50,
smýšlení se poněkud zpevnilo. Za žito povolovány
ceny o 10—15 hal, vyšší, tržní siluace se asi zlepšl,
poněvadž zvýšením berlinských kursů jest dovoz do
Čech stížen. Z Prahy placeno 11.70—12.—. Ječmen
jest úplně zanedbáván, obraty jsou malé při sotva
uhájených cenách. Zásob jest ještě dosti v první i
druhé ruce. Z Prahy placeno 9.10—9.70. Na trhu
ovsa nastalo další zpevnění, nabídka nedostačuje
poplávce. Z Prahy bylo placeno 8.15/35, což jes
zvýšením o 10—15 hal. Při slabých obratech nevyka-
zují ceny kukuřice a viky změny Ceny máku uhájily
záznam 37—38.—, z Prahy, smýšlení jest důvěři-
vější. Řepka jest chabá, přes malou nabídku ceny
ochabují. Ceny červeného jetele dosáhly od let ne-
bývalé výše, ceny nejlepších druhů blíží se ceně 90 K
za 50 kg. Ostatní druhy jsou nezměněny. Ceny mou-
ky byly úřadně sníženy, snížení činí u pšeničné mou-
ky 1 K. u žilné mouky 50 hal, za 100 kg
Z Českého odboru rady zemědělské. K žádosti
chmelařského svazu v Žatci za přiznání osvobození
od cla na kokosovou přízi oznámilo c k. minister-
stvo financí výnosem ze dne 9 září 1907 č. 68634
ex 1906, že mimo jiné může také kokosová příze
každé ilouštky k výrobě vazačů snopů, provazu
k vázání chmele a podobnému používání v země-
dělských závodech určená býti osvobozena od dovoz-
ního cla. Nárok na toto osvobození nutno prokázaii
potvrzením příslušné zemědělské hlavní korporace,
přídadně zemědělského sdružení.
Zvýšení cen tabulového skla. Rakouští a uheršte
továrníci tabulového skla zvýšili ceny svých vý-
robků o 10 hal. za čtvereční metr,
Ruská státní banka. K 29. prosinci m. r. vydaln
Ruská státní banka tento výkaz: zlatý poklad činí
1175 mil. rublů proti 1184.6 mil. r. v týdnu před-
chozím (opětně poklesly hlavně pohledávky zlalav
cizině a to v řeč. období z 235 8 na 226 8 mil. r.).
Oběh bankovek poklesl v téže době ze 1176.5 na
1166.7 mil. rublů.
Bavlna. Pokles posledních dnů palří do řady
oněch kolísání, jichž trh ve spojení se spekula ční
činností nebývá ušetřen. Pro příští dobu jeví se však
známky, svědčící opělnému zpevnění, tak především
polřeba zvláštních druhů se strany přádelen a pak
snaha jihu, surovinu pohotovou zadržeti. Na pokles
zprvu řečený působila i menši kupní síla obyvalel-
stva, jakož i všeobecná snaha přes svátky a ke změ-
ně roku obchody pokud možno obmeziti; kromě toho
spolupůsobily i některé momenty baisové: větší roz-
vin sklizňový a dělnické nepokoje v přádelnách
v Lancashiru, o nichž se však má za to, že budou
smírně vyřízeny. Na ovropské pevnině mají hlavní
vliv ony momenty poklesové, jež souvisí s drahotou
peněz. Dlouhé období drahých peněz není bez vý-
znamu a citelně a trvale působí i na trh bavlny. Cen-
sovní zprávy do 13. prosince o vyluštěném množstvi
sklizňovém dosud uveřejněné skýtají u srovnání
lety předchozími tento obraz
#19
alto_textblock
#19
v 1000 bal.
1907 1906 1905 1904
1. září . . . 191 408 477 375
25. září . . . 1570 2057 2356
18. října . . . 4407 4932 4991 6418
1. listopadu . 6167 6906 6458
14. listopadu . 7312 8562 7501 9787
1. prosince . 8388 10.028 9860
13. prosince . 9281 11.114 9298 11.971
O hodnotě úřadních odhadů mínění se značně roz-
cházejí, vždy však lze počítati s mirnou sklizní asi
1134—12 mil. bal. Za faktory hausy uvádí se jednak
plné angažování se přádelen a dovozných firem pro
zvláštní sorty k dodání v určitých obdobích, jednak
úbytek ve sklizni indické, ruské a brasilské, jakož
i zmíněná již taktika jižních zemí zboží uměle za-
držeti. O indické sklizní hlásí poslední zprávy
právě úbytek hlavní sklizně Bombaj-Kurrachce) asi
o 1,100.000 bal., kdežto v oslatních oblastech neni
dosud určitých vyhlídek. V poslední sezoně odebrala
Evropa z Vých. Indie okrouhle 1.7 mil. bal. V této
sazoně odhaduje se vývoz indické havlny asi na 1
mil. Ježto se počátkem sezony asi 12 mil. bal. ja-
kožto reserva nalézalo v rukou evropských přádelen.
stačí asi svrchu uvedená číslice vývozní potřebě
běžné sezony.
Zvýšení cen petroleje. Směrodatné rakousk
rafinerie petroleje usnesly se na včerojší schů-
zi, zvýšili cenu petroleje o 50 hal. za metr. cent
Jest to již čtvrté zvýšení během posledních dvou mě-
siců. Cena činí nyní 26.50 K z Bohumína.
Dražba koží v Plzni. Prodejní družstvo
řezníků a uzenlářů v Plzni. Zapsané spole-
čenstvo s ručením obmezeným, koná XX. dražbu
na hovězí kůže a teletiny ve čivrtek dne 9. ledna
1908 o 11/2 hodině odpolední v malé dvoraně hotelu
Waldekově v Plzni. K vydražení přijdou: 1282 české
volovice a jaloviny, 842 kraviny, 535 býkovic, 2119
teletin, 1082 skopovice, 94 jehněčiny, 167 kozin.
19 kozlečin a 11 srnčin a jelenic. Prohlídka zboži
dovoluje se v den družby od 8. do 12. hodiny dopo-
lední. Skladiště nalézají se na jafkách král. mssta
Plzně. Příští dražba bude dne 12. března 1909.
Inselvence. Schaffer a Stiller, obchod s prádlen
ve Vidni (dluhy 210.000 K). — Jer. Spartali, obchod
#20
alto_textblock
#20
pětiny
#21
alto_textblock
#21
Zástavní listy české hyp. banky 59%
400
»
31r
4 %
Základní úpisy české zem. banky
4 0
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.
4 0
» » (v K
490
Mel. úpisy » » » (ve zl.
4 %
» » » (v K
4 0
Žel. . . »»
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
4 0
zemské banky . . . . ..
41/2
Dlužní úpiny České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 400
Zástavní listy mor. hyp. banky 590
» , 41%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 0
Želez. úpisy . , , 490
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/ 2
„ . „ 4 1
» » hal. zem. banky 41/2
„ , , 4 %
Komi dl. úpisy . , . 4 %
Železnič. , . ». 41 0
Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 41/,
„ . , . . , 490
„ Rak.xherské banky 4 90
2 » Dolnorak. hyp. ústavu 400
» 34/2
„ 40
Kom. dl. úp..
„ . 31/
„ .
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 0.
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3 10
Ruská stát. půjčka z r. 1906 50
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2
(ve stř.) 4 2 0
Dubnová
Květnová . , (v pap.) 40
Červencová spol. renta (ve stř.) 40
Rakouská zlatá renta . . . . 4 1%
» korunová renla . . 4
» investiční s . . 3 /n
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajištovací banka . ..
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť, na život
Zal. úv. ústav v Hradci Kralové
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko-uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojirna . . . ..
Rustonova strojírna . . ..
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementärna . . . .
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
„
„ tov. orient. cukrov.
#22
alto_textblock
#22
noa
#23
alto_textblock
#23
Renty
4procentní papírová květnová ..
4 2procentní . únorová. ..
kprocentní stříbrná lednová . ..
4.2procentní » dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . .
4procentní korunová rakouská . .
31/zprocentní korunová (invest.) ,
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská . .
3l/zprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka . . . . . . ..
#24
alto_textblock
#24
Losy
#25
alto_textblock
#25
Celé státní z r. 1860 . . . . .
. . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . .. . .
tisské. . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
turecké
#26
alto_textblock
#26
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 49%.
#27
alto_textblock
#27
Banky:
#28
alto_textblock
#28
Česká průmyslová ..
.
»Union«
Hospodářská úvěrní pro Čechy
Živnostenská . . . . . .
moravská eskontní . ,
rakousko-uherskáao
anglo-rakouská . . . i
banka pro země rakouské
dolnorakouská eskontní
»Merkur«, směnár. akc. společnoue
rakouský úvěrní ústav
uherská všeobecná úvěrní . e
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav
vídeňská bankovní jednota .
vídeňská banka »Union« .
všeobecná depositní banka . . .
#29
alto_textblock
#29
Dopravní podníky
Boštěhradsk , . B p'.sde-
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha a
Polabská dráha . . . . .
Pardubická (Jiho sev. něm. spoj-)
Pražsko-duchcovská dráha kmen
Pražsko duche, dráha prioritní
Ústecko- teplická dráha
n4.
Ferdinandova severní dráha
Lvovsko-černovická dráha e
Státní dráha a . 4-
Jižní dráha . . .
#30
alto_textblock
#30
s rukodělným zbožíní ve Smyrnu. — Moric Roubl
tschek, protok. obchod s rukodělným zbožím v Brně.
— Golde Weinstok, obchod s rukodělným zbožím v
Vídní II. — Josef Riesner, krejčí v Bystřici u Jihlavy
— M. Koh, obchodník v Išlu. — Karel Federmayer
konfekce v Brně.
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek a koně
v Čelakovicích bude v úterý dne 7. ledna.
#31
alto_textblock
#31
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku z 31 pros.
1907. (K. k.) Oběh bankovek 2028,024 000 K
(+158,198.000 K), kovový poklad 14.40, 879.000
(— 509000) K, portefeuille 748.068.000 K
(+ 63.731.000 K), lombardý 125,340.000 K
(+ 17,937.000 K), oběh bankovek dani po-
vinných 187,145.000 (+ 158,707.000) K.
#32
alto_textblock
#32
Trhy peněžní.
#33
alto_textblock
#33
Pražská bursa.
V Praze, 2. ledna. Oficiální záznamy zněj
#34
alto_textblock
#34
Vídeňská bursa
#36
alto_textblock
#36
Penizel Zboží
#37
alto_textblock
#37
102.—
#38
alto_textblock
#38
97 50
#39
alto_textblock
#39
89 60
#40
alto_textblock
#40
98.75
#41
alto_textblock
#41
97. —
#42
alto_textblock
#42
97.—
#43
alto_textblock
#43
97.—
#44
alto_textblock
#44
97 —
#45
alto_textblock
#45
97.—
#46
alto_textblock
#46
93.—
#47
alto_textblock
#47
9950
#48
alto_textblock
#48
100.—
96.45
35.7
95.70
1011.75
97.—
100.50
94 8
93 75
93 75
99 —
94 75
97.50
#49
alto_textblock
#49
103 v5
#50
alto_textblock
#50
96 75
#51
alto_textblock
#51
87 50
#52
alto_textblock
#52
962
#53
alto_textblock
#53
87.25
#54
alto_textblock
#54
96
#55
alto_textblock
#55
8050
#56
alto_textblock
#56
89 4
#57
alto_textblock
#57
98 55
936
96 70
96 7
147
96. 7
87.60
—.—
233 —
414 —
136 —
381 —
526 —
275.—
449 —
239.—
568 —
—.—
869.—
458.—
—
148.—
895.—
420.—
195.—
417 —
2339
#58
alto_textblock
#58
250 —
#59
alto_textblock
#59
Závěrečné kursy
ledna 2. ledna
96.70 98 85
95.55 98. 65
96.70 96 85
98.60 98.65
114.80 114.75
96 85 96 95
87.60 87.40
111.50 111.20
93.55 93 65
82.70 82.65
89.42 89.55
#60
alto_textblock
#60
148 10 148.10
206 50 206.50
253 50 253.50
453.— —.—
493.— 493.—
142.— 142.50
183.25
183.60
#61
alto_textblock
#61
97.—
97.—
97.50
89.25
—.—
100.— 100.—
414.—
414.—
.—
239.—
881.—
881.—
—.—
239.—
—.—
—
1772 —
1770.—
291.—
290 50
409.25
409.75
556. —
556.—
596.—
596.—
635.25 636.—
765.50 764.50
1031.— 930.—
516.— 515.76
532.40 531.50
457.—
457.—
#62
alto_textblock
#62
nln
1055.—
370.—
.—
436.—
425.—
406 —
—.—
280.— 279.—
5240.— 5235.—
554.— 555.-
675 50
675.75
150.25 1511—
#63
alto_textblock
#63
103.—
98 50
90 60
99 75
#64
alto_textblock
#64
98. —
#65
alto_textblock
#65
98 —
#66
alto_textblock
#66
98 —
#67
alto_textblock
#67
98.——
#68
alto_textblock
#68
98.—
#69
alto_textblock
#69
94.—
100 —
#70
alto_textblock
#70
100 3
—
97.45
95.9
96.70
101.—
97.59
101.—
95 80
9 t 05
94.05
99.8)
95.75
98.50
97 75
97 25
88 2
97 —
81.5
89 92
98.75
98 80
96 90
96 9
114.95
96. 95
87.80
#71
alto_textblock
#71
239.—
415.—
140.—
383.—
530.—
460.—
240.—
570.—
—.—
870.—
463.—
#72
alto_textblock
#72
162.—
855.—
425.—
199.—
420.—
2397
—.—
270.—
#73
alto_textblock
#73
97.—
97.—
97 50
89 25
#74
alto_textblock
#74
1053.—
—.—
—.—
436.—
425.50
406.—ex