ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 9dca4700-738b-11dc-a9d8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 74
#1 alto_textblock #1
Národní hospodář.
#2 alto_textblock #2
Zemědělstvá
#3 alto_textblock #3
Obohod
#4 alto_textblock #4
—
#5 alto_textblock #5
Průmysl
#6 alto_textblock #6
Finančnictví
#7 alto_textblock #7
Příloha „Národních Listů“ k číslu 4. ze dne 4. ledna 1908.
#8 alto_textblock #8
Telegrafické zprávy. Z porad ministerské komise. Z Vídně, 3. ledna. (K. k.) Minis terská ko- mise, rokujíc o uhelné otázce, pokračo- vala po svátcích ve svých schůzích a po vyří- zení referátů o věcech a opatřeních, jež týkají se ministerstva železnic, jednala o slaborátech ministerstva orby. Různá data, zde obsažena, dala podnět k důkladnému jich projednánía osvětlení a diskuse o nich bude skončena až v příští schůzi. V ní budou zároveň uvažována opatření, jejichž provedení je žádoucí.
#9 alto_textblock #9
Z oboru textilního. Z Vídně, 3. ledna. (»N. Fr. Pr.«) Akciová společnost na tištěný kartoun a tkaniny Jakub Fürth a syn, která před rokem založena byla, jak známo, z firmy téhož jména s akciovým kapitálem 5 mil. korun, skončila svůj první ob- chodní rok s čistým výnosem 423.172 K. Nesnáze s dopravou uhli ve Slezsku. Z Vídně, 3. ledna. (»N. Fr. Pr.«) Zasta- vení dovozu uhlí z rakouského Slezska trvá dále a sotva prý bude před úterkem zrušeno. V tomto opatření spatřuje se neoprávněná akce něme- ckých drah, které při každé příležitosti přeru- šuji dopravu a tím vymáhají, že musí v první řadě býti hrazena spotřeba uhli německého prů- myslu. Zastavením dopravy uhlí nejsou však také německé doly s to dostáti svým povinno- stem dodávky, ježto v zastavení dopravy shle- dávají vyšší moc.
#10 alto_textblock #10
Obecní přirážka vídeňská. Z Vídně, 3. ledna. (K. k.) »Radniční ko- respondence« sděluje: Za předsednietví starosly dra. Luegra konala se dnes porada rozhodují- cích osobností obce vídeňské. Bylo dosaženo úplného dohodnutí, že pro přištích 6 let jest potřeba 360 mil. K na investice, jež nemohou býti hraženy z běžného rozpočtu, Proto obecní radě a zemskému sněmu podána předloha, již obec vídeňská se zmocňuje k výpůjčce až do zmíněného nejvyššího obnosu.
#11 alto_textblock #11
Dividendy. Z Berlina, 3. ledna. (K. k) V dnešní valné hromadě akcrové společnosti Sieme n sá Halske byl schválen návrh na rozdělení 119 dividendy- Nedostatek uhlí ve Vídni. Z Vídně, 3. ledna. V záležitosti nedostatku uhli vyjednávala obec vídeňská a ministerstvem železnic. Ministerstvo projevilo ochotu, dáti obei denně 400 vagonů uhli k disposici. sl. Z Pešti, 3. ledna. Zvl. telgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 5000 q beze změny. Platila za 50 kg: paenice tisská 79 kg K 13 20, 765 kg K 12.95, 75 kg K 12.60, pešťská 78.4 kg K 13.05, 75 kg K 12 50, stolno-bělehradská 75.8 kg K 12.70, horňácká 77 kg K 12.80; žito K 11.— ž 1115; oves K 830; ječmen ke krmení K 7.50; kukuřice nová K 6.95—6.90. Termínový obehod byl z počátku vzestupný, ale dnešní článek ředitele mlýnů Ba- chera v »Pest. Ll.«, v němž dokazuje se, že mlýny jsou zásobeny až do dubna, způsobil velmi mdlou náladu. K večeru znamenala: pšennce na duben K 12.95 po K 1322, na říjen K 10.59 po K 10 86; žito na duben K 11.53; o ve s na duben K 8.31; kukuřice na květenK 7.20; řepka na srpen K 16.75. Obchod se sádlem byl pevnější a smlou- váno po K 140.—; jiné zboží bez změny a odbytu. Mrazivo. z Liverpoolu, 3. ledna. 4 hod. 10 min. (Telgr.) Obraly 6000 žoků. Denní dovoz —.— žoků. Amer dodávky na leden 5.66, na leden-únor 5.66, na únor- březen 5.68, na březen-duben 5.70, na duben-květen 5.70, na květen-červen 5.71, na červen-červenec 5.7 na červenec-srpen 5.68, na srpen září 5.60, na záři- řijen 5.49, na říjen-listopad 5.39, na listopad pro sinec 5.37. Tenders —. Smýšlení klidné.
#12 alto_textblock #12
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 3. ledna. (Peněžní bursa Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné. Obrat akcii 640.000 (510.000). Union-Pacilie 1195/. (1193/2). Kanada Paelfle 1583/2 (155.25). United States Steel Corporman 26.75 (26.75) Baltimore and Ohlo 82.75 (82.50). Káva.
#13 alto_textblock #13
3. ledna 2. ledna Rlo čls. 7. . . . . . . 6.— 6.— na leden . . . . . . . 5.65 5.65. na březen . . . . . . 5.80 5.80 3. ledna. 2. ledna Cukr (Falr Muse.) . . ! 3.42 3.30 8.30 Tuky Westeru Steam. 8.25 Tuky známka Wllcex . . 8.65 8.50 Z Nového Yorku, 3. ledna. (Obilní bursa. Smýšlení obilní bursy sotva ustálené. Pšenice. 3. ledna 2. ledn pohetová . . . . . . . 1081 2 108.25 113.50 113.75 na ksevenec . . . . . . 106.50 106.5 Kukuřice 70.— na květen . . . . . .— na červenec . . . . . . 671/2 — na září . . . . . . . . Petrolej rafinovaný, kesouový 10.90 10.90 rallnovaný Standard Whlte 8.75 8. 75 Kovy. 3. ledna 2. ledna Měď. . . . . 13.62 13.87 13.62 13.87 in 26.— 26.50 26.25 27.— Železo čís. 2. . 17.25 18.— 17.25 18.— Bavlna. Z Nov. Yorku, 3. ledna. (Bavlnářská bursa. Lhůty byly zpočátku líkvidacemi oslabeny, později však se vzpružily koupěmi úhradnými. Závěrek ustálený.
#14 alto_textblock #14
3. ledna 2. ledna 31. pros. pohotová . . . . 11.40 11.40 11.80 na leden . . . . 10.55 10.51 na březen . . . . 10.76 10.70 10.83 na květen . . . . 10.72 10.73 10.97 Závěrečné smýšlení ustálené. Z Nového Orleanu, 3. ledna, Na ledeu 10.98 (11.15), na březen 10. 99 (111.6).
#15 alto_textblock #15
Pivovarství v roce 1907. Podává Fr. Zvěřina, sládek v Petrovicích. Letošního roku zaujaly pozornost kruhů pivo- varských zvláště dvě záležitosti: 1. zamýšlené mini- sterské nařízení o koncesování drobného obchodu s pivem v lahvích a 2. zákon o označování míst- ního původu chmele. Zde lze se obou dotknouti jen stručně. Koncesování obchodu s labvovým pivem jest nejtoužebnějším přáním živnosti ho- stinské, poněvadž pivo lahvové, docházejíc u obecen- stva čím dále tím větší obliby, jest výčepu piva su- dového na újmu. Hostinští význam lahvového piva z počátku jeho vývoje podceňovali. Když dle příkladu jiných zemí obecenstvo naše lahvovému pivu v sou- kromých domácnostech dávalo přednost, hostinští na místě aby se stáčení piva do lahví sami chopili a nalezli tak v prázdných chvílích užitečné zaměst. nání, pouštěli vývoj nového obchodu se zřetele klidně k tomu přihlížejíce, jak nová živnost konku- renční ve stáčečích lahvového piva silně zapoušt kořeny. Noví tito živnostníci postavili se více na stanovisko obchodnické, stali se hybnějšími a sna- žíce se, jak samozřejmo, odbýti piva co nejvíce, do- vážejí je až do domácností, což jest těmto z nejed- noho důvodu vítaným, dodávají je kupcům a hoky nářům v nádobách po obchodnicku tak uzavřených. že tito je bez ohledu na koncesovanou živnost ho stinskou jako zboží prodávati mohou. Tím vzniko hostinským nový silný konkurent, jejž zdolati bylo by možno jen tím, kdyby hostinští sami se snažili. obecenstvo, které lahvového piva si přeje, uspokojive obsloužiti. Však hostinští této cesty, jež ovšem vy- žaduje práce a píle, nevolili, oni dali přednost tomu. vymoci sobě zákon na znemožnění volného prodeje lahvového piva u kupců a obchodníků, kteříž zase. jak samozřejmo, proti této snaze hostinských zahá- jili boj. Pivovary stály v boji tom dlouho stranou, poně- vadž jest jim celkem lhostejno, jak se pivo konsu- mentům prodá, jim záleží více na tom, aby stoupa jeho spotřeba. Však přes to podal ústřední svaz ra- kouských spolků pivovarských k popudu spolku pro průmysl pivovarský v král. českém při opravě živno- stenského řádu vládě návrh na úpravu obichodu s lahvovým pivem, provedením jehož měly být po měry v obchodu s pivem lahvuvým všestranné zle- pšeny. Zákonodarné sbory nevzaly však ohledu ani na prosby hostinských, ani na návrh pivovarníků a tak ostalo pivo lahvové i na dále v živnostenské novele volným; má však dodatečně dle slibu minista obchodu nařízením prováděcím prohlášen být prodej lahvového piva za živnost koncesovanou. Proti tomu staví se však tolik logických důvodě, že veškeré téměi obchodní komory v říši vyslovily se na předložený jem dotaz miisterstva obchodu proti koncesování obchodu s pivem lahvovým, poněvadž toho naléhavé veřejný zájem nežáda a tak přes úsilovné nalehání hostinských nalézá se nyní celá záležitost v klidu Uskutečnění zákona o označování míst- ního původu chmele šlo rychlejším tempem zákon jest již sehvalen a v příšti kampaní bude s již dle něho kupovat. Také k tomuto zákonu zaujal pivovarství náležitou reservu, vycházejíc z nejspráv nější zásady, že sládek má chmeli rozuměť a že kd mu nerozumí, tomu zákon provenienční nepomůže nýbrž zboží mu jen zdraží a že stane-li se zákom skutkem, bude muset být tak jasný, aby, chtěl li by někdo dle něho kupovati, byl si jist, že také skufečně zboží žálaného původu obdrží a v ohledu tom zákon vyhovuje. Jest omylem, srovnávati jakost chmele s jeho provenienci. Nejlepší proveniencí má býti chmel za tecký a přece je známo, že právě v Žatci již dávno pěstuje se velice mnoho chmele, který onomu, jen byl jména světového, jen zdaleka jest podoben; pent známo, že jsou tu chmelnice ze sazenic horších dru- hů, které dají sice větší úrodu, ale podřízenější ja- kosti. Těmto druhům má nyní pomocí zákona zaji- štěno býti staré, dobré jméno a vyšší cena. Zástupci pivovarství i obchodu s chmelem pra- covali k tomu, aby novým zákonem obvod žatecký nebyl dělen na městský, okresní a krajský, nýbrž jakc dubský a úštěcký zůstal nedělitelným, čímž hlavně Rakovník a obce české byly by se staly rovnocen- nými s obvodem žateckým, čehož by po právu zaslu- hovaly a sám zástupce vlády v anketě se k návrhu tomu již klonil. Než podivnými kompromisy mezi žateckými a rakovnickými zástupci producentů a sice za to, že žatečtí přijali několik obcí (asi 10) do obvodu svého, upustili rakovničtí v posledním oka- mžiku od svého požadavku a tím překazili utvořent jediného žaterkého obvodu, a tak se stalo, že Žate bude nadále těžiti na úkor obcí na Rakovnicku. Obchodníci s chmelem utrpí zákonem o označo- vání místního původu chmele citelnou ránu, protože pro vývoz chmele nebudou míti té volnosti jako ob- chodníci cizozemští, najmě němečtí. Cizina jinak pojímá naše detaily provenience; ona zná staré, za- kořeněné známky zboží a těžko bude přistupovati n nové, když obchodníci říšskoněmečtí. zákonu našemu nepodléhající, těmito vžilými známkami budou jí moci i nadále posloužiti. Vzhledem k podpoře vývozu měla býti vláda pa mětliva teho, že mimo žatecké agrárníky platí daně také obchodníci s chmelem a že tžší než chmel vy- pěstovati jest dovednost, v daleké cizině jej prodati Ostatně praxe nás v brzku poučí, zda-li stanovisko jaké zaujali v anketách zástupci průmyslu pivovar ského, bylo správné: možná, že ti, kteři sobě pro- vedení zákona o označování místního původu chmele nejvíce přáli, poznají, že vše má také svůj rub. Zákon o pojišťování soukroměh úřadnictva přinesl personálu pivovarskému, po kud práce jeho spadá mezi výkony oduševnělé, naděj na zaopatření pro případ stáří aneb neschopnost k práci, avšak pivovary nenalézají za toto nové bře- meno, podobně jako za dosud placené příspěvky k po jištění nemocenskému a úrazovému, nijaké náhrady nemohouce je přikalkulovati k prodejní ceně piva. Od zavedení kontrolních odměrnýc přístrojů pat. Erhard-Schau za účelem zdanění pivovarů, přes 20.000 hl piva vyrábějících, nasial v rakouských pivovarech dvojí způsob vyměřování daně z piva, neboť u menších vyměřuje se daň jako dříve na základě zjišťování množství vyrobené mladiny na stokách chladících. Jelikož, jako vždy, dvojí loke jest nespravedlivý, zasadil se spolek pro průmysl pi- vovarský v král. českém o nápravu v tom smyslu aby jako pro větší, také pro malé pivovary zaveden byl stejný způsob vyměřování daně. Ministerstvo f nanci koná zkoušky s novými aparáty pro menší p- vovary a jeden takový přístroj patentu Waldeka Wagner zkoušen v těchto dnech v akc. pivovaře n Smíchevě za četné účasti kruhů finačních a pivovar ských. Výsledek zkoušek nebyl uspokojivý a přístr bude musit nastoupiti cestu opravy: a tu jests přáti, aby byl důkladnější svého předchůdce Poslední dny roku 1906 a počátek roku 190 staly se pro pivovarství významny tím, že zemský výbor, nahlédnuv jednomyslný, odůvodněný odpor pivovarů, upustil od zamýšlené změny místodržitel ského nařízení o vybírání zemské dáv k kterou měla býti pivovarům výtrata (podobně jake v Dolních Rakousích) snížena z 8% na 6% a sou- časně zavedena kontrola obchodních knih a zásol piva ve sklepích, dále tím, že zakročením spolku pr průmysl pivovarský podařilo se dosíci toho, že z- chráněno vložené v § 37. živnostenské novelly usta- nevení, že mezi obaly zboží, k jichž zhotovení jes výrobce oprávněn, zařazena též výroba sudů a Pe- den, čímž umožněno pivovarům, zhotovovati potřebn nádoby pro vlastní potřebu. Pivovarství trpělo dosud velice tím; že ač jes jedním z odvětví průmyslových nejvíce poplatných nemělo dosud v berních komisích náležitého zastoupení a že všeobecná daň výdělková vyměřo- vána byla pivovarům téměř bez ohledu na předepsan známky zdaňovací, jako: provozovací kapitál, hnae sílu, počet zaměstnaných, způsob výroby a výděl
#16 alto_textblock #16
kovou schopnost, na něž se béře ohled u průmyslných odvětví jiných, nýbrž prostě dle šablony z vyrobe- ného hektolitru. Při letošních volbách doplňovacíci zasáhly do volebního ruchu účinně také pivovarské komorní svazy a docíleno ve směru tom částečné nápravy. Veřejnost pivovarskou a hostinskou zajímal z jara r. 1907 před správním soudním dvo- rem projednávaná stížnost 65 majitelů hostinských koncesí — mezi nimiž byly pivovary buď samy zů- častněny neb náhradou povinny — prcti výnosu zemského výboru, že majitelé koncese mají doda- lečně zaplatili dlužnou zemskou dávku pivní za sv náměstky; příznivé vyřízení stížnosti setkalo se u ma- jítelů koncesi s povděkem. — Dalším, pro pivovary důležitým rozhodnutím správního soudu jest, že tyte nejsou povinny platiti z kapitálu, hostinským k zaji- štění odbylu piva půjčeného, daň důchodkovou, po- něvadž kapitál tento jest již při všeobecné dani vý- dělkové jakožto součást provozovacího kapitálu zdu- něn. Méně příjemným jest pro pivovary rozhodnutí téhož správního soudního dvora, dle něhož tyto jsou povinny za účelem vyměřování všeobecné daně vý dělkové sdělovati od případu k případu (nikoli su- márně) berním správám, mnoho-li ten který hostin- ský v určité době piva odebral. Počasí roku 1907 bylo odbylu piva nepříznivé ba možno Jíci co do pravidelnosti přímo zvrácené Měsíce letní, počínaje 25. červnem až do počátku srp na, kdy jinak výstav píva bývá nejsilnější, byly tal studeně a deštivé, že konsum piva v zahradních ho- stincích velice ulrpěl; v podzimu pak, kdy sklepy hestinských jsou úplně bez ledu, nastala pravá vedra čímž jakcst piva všeobecně velice trpěla, neboť sloup nutím teplety ve sklepích hostinských až na 12° C piva se zvedala. Hostinští, chlějíce prodávati piv studené, chladili je uměle proháněním namnoze i dvo- jitými chladiči rourovými, což mělo všeobecně v zá pětí zákal glutinový, který činil pívo měně chutným a tím se stalo, že ač počasí bylo přiznivé, výstav přece zůstal zpět. Že počasí roku 1907 bylo velic abnormální, dokazovala zvrácenost jeho pravidelnost doba předvánoční, kdy na místě mrazu a dělání led pršelo a v polich se oralo. Vliv počasí jevil se též na úrodě pro pivovarstv důležitých plodin, ječmene a chmele. Jaro bylo sice vývoji obou plodin příznivo, v době do- zrávání dostavil se však pravý opak počasí; ve žnícl měla sice povětrnost v Čechách pravidelný průběh ale na Moravě a v Uhrách, kda jsou žně rannější, ječ meny nejen lehly, ale byly i za došťů sklizeny, takz daly menší a horší sklizeň ročníků jiných, a ač Čechách byla sklizeň dobrá a sypání příznivé, toi přece úbytek zboží uherského a moravského hlavně na trhu videňském byl citelným. Vídeňští i moravšt kupci byli nuceni sáhnouti ke zboží našemu, kter za rychlého vzestupu cen a tlačeno jsouc ještě ne- dostatkem a vysokými cenami obilí tvrdého, stalo s pivovarům domácím skoro nedosažitelným. Ceny ječ- mene pohybovaly se od polovice srpna do konce roku mezi 9 až 10 K za 50 kilo i přes to, že vývoz je mene — jelikož obchodníci pro vysokou, zde poža dovanou cenu na trhu německém jen velmi málo je mene mohli prodati — nezvykle ochabl. Dlouho vá haly pivovary, uvažujíce, zda doba pozdější vzhleden k tomu, že vývoz ječmene je chabý, nepřinere ně jakého zlevnění; čekaly však marně, neboť i po ři- pách, kdy nabídka byla větší, zůstaly ceny skoro ne změněny a pivovary byly nuceny sálinouti k ječmenu skorem vesměs 10zlatovému. Pokud se chmele týče, dlužno zaznamenati že ač odhady úrody světové a výsledky šetření o zá- sobách starých byly velice příznivé a v Čechácl z počátku levně se kupovalo, přeco následkem toho ana sklizeň chmele v jiných zemích děla se za po časí nepříznivého a zboží tím na jakostí silně utr pělo, dostavili se na trh náš pro laciný chmel hro madně němečtí kupci a vyhnali ceny jeho až na 150 korun za 50 kilo, aniž by současně cena chmele n světovém tihu v Norimberku znamenala vzestup Následek teho jest, že chmele české jsou ponejvíe do Německa vyprodány a chmele bavorské čekají je- ště na kupce. Jest tudíž letos počítati pivovarstv pro budoucí bilanci s tím smutným faktem, že obě hlavní suroviny pivovarské se zřetelem na prodejn cenu piva daleko přes možnou mezi kalkulační v ce ně stouply. Uvážíme-li, že současn“ stouple též uhlí v ceně o celých 35 procent, že všeobecně zvýšeny požadavky dělnictva a že míra úroková dostoupila dosud nebý valé výše, jelikož pivovary jsou nuceny pracovat s penězi na úrok 7%, lze právem říci, že rok 190 znamená pro pivovarství hotovou pohromu. Ve výrobním roce 1906—1907. t. j. od 1. zář 1906 do 31. srpna 1907 uvařilo se v Čecháci 9.382.631 hl proti roku předchozímu o 171 000 b více piva, ponejvíce 10stupňového. K výrobě mno ství toho spotřebováno okrouhle 2,064.000 q čil 20 641 vagonů ječmene, 32.837 q chmele 3,002.500 q čili 30.025 vagonů uhlí. Při výrobě této zaměstnáno bylo okrouhle 15.000 dělníků a zapla- ceno daně potravní (po srážce slev, poskytnutých pivovarům s výrobou do 15.000 hl) 33,233.252 k- dávky zemské 14.032.000 K a miliony dávek obec- ních. V závodech pivovarských v Čechách investo- váno jest přibližně 328 mil. K a pohledávky pivovaro k zajištění odbytu piva u hostinských činí okrouhl 140 mil. K. Piva, ponejvíce plzeňského, vyvezene bylo přes hranice 1,129.000 hl. Dovoz piva do Čech najmě tmavého bavorského, jesl, dík příčinění p vovarů demácích, které samy pivo tmavé výtečné ja kosti vyráběti počaly, nepatrný. — Hostineů jest v král. českém 46.000. Na základě uveřejněných výtězků pivovarských podníků veřejně účtujících lze konstatovati, že hled k nominální ceně akcit, jen několik šťastně situova- ných pivovarů vyplácelo dividendu, procento úrc- kové sazby rakousko-uherské banky převyšující, že však ani jediný z nich nepřekročil 5% úrok kursovní ceny akcil, ba zdá se, že právě tyto nejšťastnější p vovary nutily se vyplatit 5% úrek kursovní ceny akcií, aby tyto neklesly v ceně. Ostatní pivovary, jichž akcie kursu nemají, děliti lze na dvojí: jedny vy- plácely 4—5% prolo, aby vzhledem k tomu, že pe něžní ústavy z vložených peněz takový úrok vyplá cejí a přes to, že výtěžek byl menší, akcionáře uspo- kojily; druhé nevyplácely ničeho, doznavše tak pra vý stav, v jakém se pivovarství lelos nalézá, vlastni octnouti může se zřetelem k vysokým cenám ječ mene, uhlí a všech potřeb při budoucí bílanci. Zku šenost nás poučí, které z obou jednaly lépe. Dlo těch to závodů veřejně účtujících lze utvořili si posudel o výnosu podniků soukromých Ze statistických dat těchto, kleré rok k roku s horší, pozná i laik, nehledí-li na ony obzvláště šťast- né tři pivovary, jichž vyšší dividenda resultuje z bo- halství ze starších dobrých časů nashromá žděného že výdělková schopnost pivovarů není v žádném po- měrů k nákladům, risiku a práci v ně kladeným právě rok letošní, jakož i nejhorší vyhlídky do roku budoucího jasně naznačují všem vůděím činitelům pivovarským, jakož i všem, kdož v akciové, spole- čenské a várečenské pivevary kapitály své uložili že nastává nutnost, důkladně pátrati po příčinách tohoto úpadku a plnou silou pracovati k náprav ještě dříve, než bude pozdě. (Dokončení?
#17 alto_textblock #17
Z trhů peněžních. (3. ledna)) Výkaz anglick banky působil velmi příznivě. Zlatý poklad stoup o 1.8 mil. na 32.5 mil. lib. šterl, a reserva o 1 mil. lib. šterl. Portefeuille stoupl o 7.7 mil. na zna nou výši 40.8 mil., současně však vklady o 9.1 mi na 52.6 mil. Vzhledem k tomu zůstal oběh bank ovel skurem nezměněn. — Výkaz lžnky francouzské konstatuje unačné napjetí k ullimu. Zlata ubylo 14. mil, na 2676 mil,, portefeuille stoupl o 333.5 mil. n 1549.5 mil. fr., oběh bankovek stoupl 266.3 mil. na 5066.9 mil. Této výše vůbec nikdy Ještě nebylo dosaženo a je vidno, jak správno byl zvýšili před rokem maximální výši oběhu bankovek z 5 miliard na 5800 mil. fr.
#18 alto_textblock #18
Praha. Při dosli pevnémí trhu došlo na dnešní Burse k závěrkám v hodnotách ukládacích i akcilch a obchodovány 4% zást. listy České hyp. banky za K 97.75, kom. a želez. úpisy České zem. banky za K 97.05 a akcie Pražské úvěrní banky za K 526..— Jinak podáváno za akcie: První české tov. orient cukrov. K 250.—, „Merkuru“, směn. akc. spol., k 596.—, První pražské zastavárny K 460.—, Prvn české akc. pojišť. na život K 275.—, Kolínské tov. kávov, náhražků K 620.—, pivovaru v Čes. Budějc- vicích K 805.—, Živnostenské banky K 239.—, Česk banky „Union“ K 238—, České spal. pro prům. cu- kerní K 148.—, strojirny Daňkovy K 458.—, Hospod. úvěrní banky K 381.—, České prům, banky K 414. — Podolské cemontárny K 195.—, Zajišťovací banky k 136.—, Akc, továrny na vyrábění uměl. bnojiv v Ko- líně K 420.—, První českomoravské strojírny k 860.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 449.— peníze. Vídeň. Zlepšení tendence, které nastalo jiz včera snížením diskonta v Londýně, přoneslo se toké na dnešní začáteční bursu, ale odnítavé stane- visko berlínské bursy bylo brzdou pro obchodní podnikavost spekulaci. Berlinská bursa jest totiž pod dojmem neobyčojného napjetí německé říšské banky. Na polední burse obchod zase vázl a teprve krátee před skončením bursy se oživil, následkém přízm- vého výkazu řišské banky. Na zdejší burse akcie státní dráhy byly živější a jevila se v nich koupě- chlivost berlínská. Bursa končila dobrým smýšlením při dobře upevněných kursech. Kreditky na gone lehce klesly, akcie Bankovního spolku se nepatrně zlopšily, akcie Landorbanky, ačkoliv jest ohlášena nová vídeňská půjča, zůstaly nezměněny, akcie státní dráhy se zlepšily, alpinky se upevnily. Praž- ské železářské slabší. Trh k ukládání slabý. Na oskomptním trhu peníze lehčí, 5—51/1e . Berlín. Průběh dnešní bursy byl neobyčejně klidný a po chabém začátku došlo k mírnému zpev- nění skoro ve všech skupinách. Jedině chabým zůstal trh kasovní a některé akcie volně obchodovaných spjolečností železářských. K většímu obchodu došlo jedině v domácích rentách a v 432 procentní půjčee ruské z roku 1902. Zájem pro akcie ruských bank objevil se i dnes a jednány tytéž za vyšší kursy. Situace na domácím trhu peněžním se jen málo změ- nila. Sazba soukromého diskontu zůstala 69%. Denní peníze 61/2 Z pražského trhu obilního. Není pro obchod na zdejší burse výhodou, že tržba obmezená výhradně na obchod s pohotovým zbožím jest závislá na stá- lám kolisání lhůtních kursů pešťských, Na úterní burse došlo přec při chabé pešťské náladě pro pšenici a žito k obchodům, ovšem při stlačených cenách. Nyní stouply opět lhůtní kursy v Pešti a Berlíně, ma- jitelé prolo kladli na včerejší burse náležitě vyšší požadavky, čímž podníkavost konsumu znovu byla obmezena. Za pšenici placeno z Prahy 11.90—12 50, smýšlení se poněkud zpevnilo. Za žito povolovány ceny o 10—15 hal, vyšší, tržní siluace se asi zlepšl, poněvadž zvýšením berlinských kursů jest dovoz do Čech stížen. Z Prahy placeno 11.70—12.—. Ječmen jest úplně zanedbáván, obraty jsou malé při sotva uhájených cenách. Zásob jest ještě dosti v první i druhé ruce. Z Prahy placeno 9.10—9.70. Na trhu ovsa nastalo další zpevnění, nabídka nedostačuje poplávce. Z Prahy bylo placeno 8.15/35, což jes zvýšením o 10—15 hal. Při slabých obratech nevyka- zují ceny kukuřice a viky změny Ceny máku uhájily záznam 37—38.—, z Prahy, smýšlení jest důvěři- vější. Řepka jest chabá, přes malou nabídku ceny ochabují. Ceny červeného jetele dosáhly od let ne- bývalé výše, ceny nejlepších druhů blíží se ceně 90 K za 50 kg. Ostatní druhy jsou nezměněny. Ceny mou- ky byly úřadně sníženy, snížení činí u pšeničné mou- ky 1 K. u žilné mouky 50 hal, za 100 kg Z Českého odboru rady zemědělské. K žádosti chmelařského svazu v Žatci za přiznání osvobození od cla na kokosovou přízi oznámilo c k. minister- stvo financí výnosem ze dne 9 září 1907 č. 68634 ex 1906, že mimo jiné může také kokosová příze každé ilouštky k výrobě vazačů snopů, provazu k vázání chmele a podobnému používání v země- dělských závodech určená býti osvobozena od dovoz- ního cla. Nárok na toto osvobození nutno prokázaii potvrzením příslušné zemědělské hlavní korporace, přídadně zemědělského sdružení. Zvýšení cen tabulového skla. Rakouští a uheršte továrníci tabulového skla zvýšili ceny svých vý- robků o 10 hal. za čtvereční metr, Ruská státní banka. K 29. prosinci m. r. vydaln Ruská státní banka tento výkaz: zlatý poklad činí 1175 mil. rublů proti 1184.6 mil. r. v týdnu před- chozím (opětně poklesly hlavně pohledávky zlalav cizině a to v řeč. období z 235 8 na 226 8 mil. r.). Oběh bankovek poklesl v téže době ze 1176.5 na 1166.7 mil. rublů. Bavlna. Pokles posledních dnů palří do řady oněch kolísání, jichž trh ve spojení se spekula ční činností nebývá ušetřen. Pro příští dobu jeví se však známky, svědčící opělnému zpevnění, tak především polřeba zvláštních druhů se strany přádelen a pak snaha jihu, surovinu pohotovou zadržeti. Na pokles zprvu řečený působila i menši kupní síla obyvalel- stva, jakož i všeobecná snaha přes svátky a ke změ- ně roku obchody pokud možno obmeziti; kromě toho spolupůsobily i některé momenty baisové: větší roz- vin sklizňový a dělnické nepokoje v přádelnách v Lancashiru, o nichž se však má za to, že budou smírně vyřízeny. Na ovropské pevnině mají hlavní vliv ony momenty poklesové, jež souvisí s drahotou peněz. Dlouhé období drahých peněz není bez vý- znamu a citelně a trvale působí i na trh bavlny. Cen- sovní zprávy do 13. prosince o vyluštěném množstvi sklizňovém dosud uveřejněné skýtají u srovnání lety předchozími tento obraz
#19 alto_textblock #19
v 1000 bal. 1907 1906 1905 1904 1. září . . . 191 408 477 375 25. září . . . 1570 2057 2356 18. října . . . 4407 4932 4991 6418 1. listopadu . 6167 6906 6458 14. listopadu . 7312 8562 7501 9787 1. prosince . 8388 10.028 9860 13. prosince . 9281 11.114 9298 11.971 O hodnotě úřadních odhadů mínění se značně roz- cházejí, vždy však lze počítati s mirnou sklizní asi 1134—12 mil. bal. Za faktory hausy uvádí se jednak plné angažování se přádelen a dovozných firem pro zvláštní sorty k dodání v určitých obdobích, jednak úbytek ve sklizni indické, ruské a brasilské, jakož i zmíněná již taktika jižních zemí zboží uměle za- držeti. O indické sklizní hlásí poslední zprávy právě úbytek hlavní sklizně Bombaj-Kurrachce) asi o 1,100.000 bal., kdežto v oslatních oblastech neni dosud určitých vyhlídek. V poslední sezoně odebrala Evropa z Vých. Indie okrouhle 1.7 mil. bal. V této sazoně odhaduje se vývoz indické havlny asi na 1 mil. Ježto se počátkem sezony asi 12 mil. bal. ja- kožto reserva nalézalo v rukou evropských přádelen. stačí asi svrchu uvedená číslice vývozní potřebě běžné sezony. Zvýšení cen petroleje. Směrodatné rakousk rafinerie petroleje usnesly se na včerojší schů- zi, zvýšili cenu petroleje o 50 hal. za metr. cent Jest to již čtvrté zvýšení během posledních dvou mě- siců. Cena činí nyní 26.50 K z Bohumína. Dražba koží v Plzni. Prodejní družstvo řezníků a uzenlářů v Plzni. Zapsané spole- čenstvo s ručením obmezeným, koná XX. dražbu na hovězí kůže a teletiny ve čivrtek dne 9. ledna 1908 o 11/2 hodině odpolední v malé dvoraně hotelu Waldekově v Plzni. K vydražení přijdou: 1282 české volovice a jaloviny, 842 kraviny, 535 býkovic, 2119 teletin, 1082 skopovice, 94 jehněčiny, 167 kozin. 19 kozlečin a 11 srnčin a jelenic. Prohlídka zboži dovoluje se v den družby od 8. do 12. hodiny dopo- lední. Skladiště nalézají se na jafkách král. mssta Plzně. Příští dražba bude dne 12. března 1909. Inselvence. Schaffer a Stiller, obchod s prádlen ve Vidni (dluhy 210.000 K). — Jer. Spartali, obchod
#20 alto_textblock #20
pětiny
#21 alto_textblock #21
Zástavní listy české hyp. banky 59% 400 » 31r 4 % Základní úpisy české zem. banky 4 0 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl. 4 0 » » (v K 490 Mel. úpisy » » » (ve zl. 4 % » » » (v K 4 0 Žel. . . »» Zákl. dlužní úpisy bukovinské 4 0 zemské banky . . . . .. 41/2 Dlužní úpiny České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 400 Zástavní listy mor. hyp. banky 590 » , 41% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 0 Želez. úpisy . , , 490 Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/ 2 „ . „ 4 1 » » hal. zem. banky 41/2 „ , , 4 % Komi dl. úpisy . , . 4 % Železnič. , . ». 41 0 Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 41/, „ . , . . , 490 „ Rak.xherské banky 4 90 2 » Dolnorak. hyp. ústavu 400 » 34/2 „ 40 Kom. dl. úp.. „ . 31/ „ . Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 0. Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3 10 Ruská stát. půjčka z r. 1906 50 Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 (ve stř.) 4 2 0 Dubnová Květnová . , (v pap.) 40 Červencová spol. renta (ve stř.) 40 Rakouská zlatá renta . . . . 4 1% » korunová renla . . 4 » investiční s . . 3 /n Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajištovací banka . .. Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť, na život Zal. úv. ústav v Hradci Kralové Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko-uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojirna . . . .. Rustonova strojírna . . .. Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementärna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanech „ „ tov. orient. cukrov.
#22 alto_textblock #22
noa
#23 alto_textblock #23
Renty 4procentní papírová květnová .. 4 2procentní . únorová. .. kprocentní stříbrná lednová . .. 4.2procentní » dubnová .. 4procentní zlatá rakouská . . 4procentní korunová rakouská . . 31/zprocentní korunová (invest.) , 4procentní zlatá uherská . . . . 4procentní korunová uherská . . 3l/zprocentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka . . . . . . ..
#24 alto_textblock #24
Losy
#25 alto_textblock #25
Celé státní z r. 1860 . . . . . . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . .. . . tisské. . . . . . . . . . . . . . . . . . . turecké
#26 alto_textblock #26
Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 49%.
#27 alto_textblock #27
Banky:
#28 alto_textblock #28
Česká průmyslová .. . »Union« Hospodářská úvěrní pro Čechy Živnostenská . . . . . . moravská eskontní . , rakousko-uherskáao anglo-rakouská . . . i banka pro země rakouské dolnorakouská eskontní »Merkur«, směnár. akc. společnoue rakouský úvěrní ústav uherská všeobecná úvěrní . e všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav vídeňská bankovní jednota . vídeňská banka »Union« . všeobecná depositní banka . . .
#29 alto_textblock #29
Dopravní podníky Boštěhradsk , . B p'.sde- Česká severní dráha Duchcovsko-podmokelská dráha Rak. severo-západní dráha a Polabská dráha . . . . . Pardubická (Jiho sev. něm. spoj-) Pražsko-duchcovská dráha kmen Pražsko duche, dráha prioritní Ústecko- teplická dráha n4. Ferdinandova severní dráha Lvovsko-černovická dráha e Státní dráha a . 4- Jižní dráha . . .
#30 alto_textblock #30
s rukodělným zbožíní ve Smyrnu. — Moric Roubl tschek, protok. obchod s rukodělným zbožím v Brně. — Golde Weinstok, obchod s rukodělným zbožím v Vídní II. — Josef Riesner, krejčí v Bystřici u Jihlavy — M. Koh, obchodník v Išlu. — Karel Federmayer konfekce v Brně. Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek a koně v Čelakovicích bude v úterý dne 7. ledna.
#31 alto_textblock #31
Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku z 31 pros. 1907. (K. k.) Oběh bankovek 2028,024 000 K (+158,198.000 K), kovový poklad 14.40, 879.000 (— 509000) K, portefeuille 748.068.000 K (+ 63.731.000 K), lombardý 125,340.000 K (+ 17,937.000 K), oběh bankovek dani po- vinných 187,145.000 (+ 158,707.000) K.
#32 alto_textblock #32
Trhy peněžní.
#33 alto_textblock #33
Pražská bursa. V Praze, 2. ledna. Oficiální záznamy zněj
#34 alto_textblock #34
Vídeňská bursa
#35 alto_textblock #35
a
#36 alto_textblock #36
Penizel Zboží
#37 alto_textblock #37
102.—
#38 alto_textblock #38
97 50
#39 alto_textblock #39
89 60
#40 alto_textblock #40
98.75
#41 alto_textblock #41
97. —
#42 alto_textblock #42
97.—
#43 alto_textblock #43
97.—
#44 alto_textblock #44
97 —
#45 alto_textblock #45
97.—
#46 alto_textblock #46
93.—
#47 alto_textblock #47
9950
#48 alto_textblock #48
100.— 96.45 35.7 95.70 1011.75 97.— 100.50 94 8 93 75 93 75 99 — 94 75 97.50
#49 alto_textblock #49
103 v5
#50 alto_textblock #50
96 75
#51 alto_textblock #51
87 50
#52 alto_textblock #52
962
#53 alto_textblock #53
87.25
#54 alto_textblock #54
96
#55 alto_textblock #55
8050
#56 alto_textblock #56
89 4
#57 alto_textblock #57
98 55 936 96 70 96 7 147 96. 7 87.60 —.— 233 — 414 — 136 — 381 — 526 — 275.— 449 — 239.— 568 — —.— 869.— 458.— — 148.— 895.— 420.— 195.— 417 — 2339
#58 alto_textblock #58
250 —
#59 alto_textblock #59
Závěrečné kursy ledna 2. ledna 96.70 98 85 95.55 98. 65 96.70 96 85 98.60 98.65 114.80 114.75 96 85 96 95 87.60 87.40 111.50 111.20 93.55 93 65 82.70 82.65 89.42 89.55
#60 alto_textblock #60
148 10 148.10 206 50 206.50 253 50 253.50 453.— —.— 493.— 493.— 142.— 142.50 183.25 183.60
#61 alto_textblock #61
97.— 97.— 97.50 89.25 —.— 100.— 100.— 414.— 414.— .— 239.— 881.— 881.— —.— 239.— —.— — 1772 — 1770.— 291.— 290 50 409.25 409.75 556. — 556.— 596.— 596.— 635.25 636.— 765.50 764.50 1031.— 930.— 516.— 515.76 532.40 531.50 457.— 457.—
#62 alto_textblock #62
nln 1055.— 370.— .— 436.— 425.— 406 — —.— 280.— 279.— 5240.— 5235.— 554.— 555.- 675 50 675.75 150.25 1511—
#63 alto_textblock #63
103.— 98 50 90 60 99 75
#64 alto_textblock #64
98. —
#65 alto_textblock #65
98 —
#66 alto_textblock #66
98 —
#67 alto_textblock #67
98.——
#68 alto_textblock #68
98.—
#69 alto_textblock #69
94.— 100 —
#70 alto_textblock #70
100 3 — 97.45 95.9 96.70 101.— 97.59 101.— 95 80 9 t 05 94.05 99.8) 95.75 98.50 97 75 97 25 88 2 97 — 81.5 89 92 98.75 98 80 96 90 96 9 114.95 96. 95 87.80
#71 alto_textblock #71
239.— 415.— 140.— 383.— 530.— 460.— 240.— 570.— —.— 870.— 463.—
#72 alto_textblock #72
162.— 855.— 425.— 199.— 420.— 2397 —.— 270.—
#73 alto_textblock #73
97.— 97.— 97 50 89 25
#74 alto_textblock #74
1053.— —.— —.— 436.— 425.50 406.—ex