#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 23. ledna 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 23
#4
alto_textblock
#4
na měs
#5
alto_textblock
#5
Na ranni a večerní listy
přodplácí sa-
V Praze v administrani
na miěsi
na čtort leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsíc. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkách
2 K30
na měsic. . .
Poštou:
. . B
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 9 K on
dvojí zásilkou
na čtvrt ieta
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . za s
večerní . . . . . . . za 4h
Ve úliálkách na venkovi
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotově napře
Předplacení a inserty
administrace v Marianské ul., 5.
Tam nacházají ve též
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů-
Rukopisy se novracsji
#9
alto_textblock
#9
Výnos o jazykové otázce
v poštovnictví českém
#10
alto_textblock
#10
přece vydán!
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 22. ledna.
Správce ministerstva obchodu dr. Ma-
tajn, přese všechno ujišťování, že nedojde
zatím k žádnému nařízení, kterým by se
»upravovala« jazyková otázka v poštovnictv
v království českém, vvdal a presidentov
poštovního a telegrafního ředitelství v Praze
dvor. radovi Krausovi, odevzdal ku pro-
vádění tento
#12
alto_textblock
#12
výnos:
#13
alto_textblock
#13
»Až do všeobecného, buď pro
zatímního nebo konečného upravení užíván
řečí při úřadech v království českém mají
pokud jde o užívání zemskýc
jazyků v úřadním jednání c.k
poštovního a telegrafního řed
telstva v Praze, platiti tyto z ásady
1. Ve vnitřním úřadování, při
postovním a telegrafním ředitelství samém
(par. 1. jednacího řádu), jakož i v
styku s jinými zeměpanským
ústavy a úřady má, pokud jde o uzí
vání obou zemských jazyků, býti rozho-
dujícím stav, jaký byl prvého
ledna 1907
Totéž má platiti pro styky s pod
řízenými poštovními ústavy a po
štovními zřízenci.
Výjimka jest přípustna potud
pokud jde v tomto případě o pošťovn
uřady třetí třídy a poštovny
Totéž platí také pro exponovan
orgány, respektive pro orgány in
spekční služby a služby pro revis
2 Ve styku se stranami a samo
správnými úřady budiž ve příčině uží
vání jazyků postupováno s nejv ě tš
ochotou.
3. Zprávy a podání podříze
ných orgánů buďtež dle ustanovení
bodu prvého řádně vyřizovány. Se zře
telem na rozhodující den, vytčený v bodo
prvém, pokud jde o užívání jazyků, jakož
se zřetelem na připravovanou všeobecnou
úpravu užívání jazyků při úřadech v krá-
lovství českém, budiž prozatím upuštěno o
stižnostína podobne zpravy a podání poku
jde o stránku jazykovou, nejde-li o vnitřní
záležitosti dopravy.
Poukazují tudíž Vaše Blahorodí, abyste
ustanovení tohoto výnosu dal neprodleně,
plně a svědomitě prováděti-
Tímto výnosem, jehož sepsáním pověři
dr. Mataja sekčního chéfa Wagnera
z Jaureggů,
#14
alto_textblock
#14
trat.
#15
alto_textblock
#15
nařizuje se
pro poštovní ředitelství pražské s nepatrnou
a to ještě podmínečnou výjimkou u
poštovních úřadů III. třídy a poštoven z
vnitřní úřadní jazyk
němčina!
To znamenají slova: »rozhodující
stav, jaký byl 1. ledna 1907«l
Podmínečně dovoluje se vnitřní
úřadní čeština jen úřadům III třídy,
čímž sta a sta úřadů II. třídy v ryze
českých krajinách (na př. na západní
dráze: Radotín, Jince, Hostomice, Lochovice.
Nižbor, Stará Huť, Liteň, Holoubkov, Mníšek,
Dobřichovice, Cerhovice, Řevnice, Hlubos
Mýto, Komárov atd atd.) přinuceno jest při
jimati od ředitelství jen německé rozkazy —
ovšem není nuceno na ně německy odpovídati.
Druhý bod výnosu — o styku se
stranami a samosprávnými úřady — může
#16
alto_textblock
#16
se týkati pouze úřadníků něme
kých, neboť se strany českých úřadníků
bylo vždy s největší ochoto
postupováno.
Na uspokojení spravedlivých požadavků
českých nejen že tedy výnosem ne-
učiněno praničeho, nýbrž na celé
čáře vyhověno terroru německému
a úřadně posilena germanisace
i tam, kde dosud nebyla neb živo-
#17
alto_textblock
#17
řila!
#18
alto_textblock
#18
JJak tento výnos vyroben
o tom oznamuje se z Vídně
Včera večer byl sem povolán president dv
rada Kraus a výnos mu doručen.
Neočekávalo se to ještě dnes.
Bývalý ministr dr. Fiedler a nynější mi
nistr dr. Žáček podali v posledních dnech do
datečný návrh k elaborátu, jenž byl v minister
stvu obchodu vypracován.
S posl. drem. Kramářem, jenž odpo
ledne odjel do Prahy, chtěla vláda ještě vyjedná
vati o některých doplňcích.
Náhle však se rozhodla pro okamžité jeho
vydání.
Výnos jest výsledkem dlouhých porad
dlouhého jednání správce ministerstva obchodu
dra. Mataje a chefa poštovního departementu
v ministerstvu obchodu dra. Wagnera s mi-
nistrem drem. Žáčkem.
Pan Wagner, který děkuje za své místo
—českým poslancům — byl se svým výnosem
hotov hned. V prvotním elaborátu navrhl prostě.
aby vrácen byl v Praze v poštovním ředitelství
a ve všech poštách celého království stav, jaký
byl zaveden 14. řijna 1899, t. j. v ten smysl
že pro veškeré styky a jednání poštov-
nich úřadů jest platným a přípust-
ným jazykem toliko a jedině jazyl
německý.
Na to také naléhal dr. Schreiner, který
v poradách ministerských zastával slanovisko,
že vůbee netřeba žádných pokynů pro presi
denta Krausa, že nutno pouze mu připome-
nouti, že jest povinen říditi se výno
sem Clarovým.
Budiž konstatováno, že president Kra u
sám žádal za instrukce.
Sekční chef Wagner, pověřen úkolem ta-
kové pokyny sestaviti, sepsati a vydati — byl
se svojí prací hotov ihned: prohlásil, že
německý jazyk jest výhradně přípust-
ným jazykem interní slušby, - 3evelil. v
jimku toliko pro pošty 3. třídy, také pro
ty však jenom s dodatkem: „pokud vyža-
dují toho jazykové poměry při ur
čité poště
Tím bylo míněno, že připouští se jazyk če
ský na poštách 3. třídy jenom tenkráte, pro
káže-li správce takové pošty, že jazyka něme-
ckého neni mocen. Tím by byl vydán správee
takové pošty úplně libovůli dozorčího úřadu po
štovního, jemuž by se bylo zůstavilo rozhodo
vati a uznávati, je-li kdo jazyka německého mo
cen čili nie.
Z české strany hájeno bylo stanovisko toto
1. Za žádných poměrů a za žádných okolnosti
nemůže a nesmí býti obnoven nižádným výno-
sem stav ze dne 14. října 1899.
2. Nižádným způsobem a za žádných okol-
nosti nesmí býti vyhlášena němčina výbradnín
interním jazykem v poštovnictví království če
ského, poněvadž žádného zákona, ž ád-
ného nařízení, žádného předpisu
není, na základě jakého by se mohl takový
diktát vydati.
Výnos dra. Mattaje nedovolá v
se také ani jediného předpisu platného v pří
čině jazykové praxe v poštovních úřadech krá-
lovství českého prostě proto, poněvadž žádný
neexistoval a neexistuje.
Další požadavek z české strany byl, že ve
výnosu může býti řeč jen o zemských jazycích
obou stejně, jako nebylo nikdy zmínky ve
výnosech Badenových a Gautschových « jazyku
#19
alto_textblock
#19
německém nebo českém, nýbrž jen o jazycích
obou a zemských a čtvrtý —: by všechny české
pošty mohly dopisovati do Prahy česky a tak
navzájem aby dopisy a podání jak úřadům, tak
jednoilivým úřadníkům vyřizovaly se jazykem
podacím.
Jak těmto požadavkům, nejmírnějším
vlastně samozřejmému právu bylo vyhověno —
čte se v textu výnosu!
Výnos byl vydán bez souhlasu
Žáčkova.
Z Vidně, 22. ledna. Výnos pro poštov
ředitelství v Praze vydán byl bez souhlasu
ministra dra. Žáčka.
Dr. Schreiner trval na tom, aby bez
výhrad a podmínek zavedla se vnitřní němčin
úřadní,.
#20
alto_textblock
#20
Jak dále?
Nejen v této, nýbrž i v zalitavské polo
vině soustátí postavení vlád se podobá blu-
dišti, v němž se doposud bezůspěšně tapá
po Ariadnině niti, kteráž by vedla k vytou-
ženému východisku. Tvrdí se sice tu i tam,
že není vlastně nijaké krise, ale v kuloárech
obou sněmoven rozmahá se rozčilení a ne-
pokoj, parlamenty konají vlastně pouze plané
schůze, ba vyskytlo se ve příčině říšské
rady již i rčení — o mrtvém parlamentě
pověsti o její rozpuštění opět se vynořují.
Náleží to ku praxi v Rakousko-Uhersku
obvyklé, že nedává se dojíti k současným
krisím ve Vídni i v Pešti, že upravuje se
jakési střídání jejich. Nyní však ani v Uhrách
ani zde vlády nejsou s to vykročiti z dané
motanice. V Uhrách značná část strany ne-
odvislých, vedená předsedou sněmovny Ju
sthem, zde strany německé podporují vzrůst
nesnází. Zápas nynější v Uhrách soustře-
duje se kol otázky bankovní, zde v této
polovině kol sporu česko-německého.
Co se týká svízele uherské, děje se pokus
slyšením četných maďarských státníků vpra-
viti stoupencům Justhovým, pokud se týče
i Košutovým, přesvědčení, že nynější oka-
mžik není vhodný pro řešení olázky ban-
kovní ani ve směru bank kartelovaných, ani
ve směru samostatné banky uherské. Stej-
ného pokynu dostane se prý ve Vídni jak
ministru hr. Apponyiovi, tak předsedovi sně-
movny Justhovi, v čemž spolu možno vy
tušiti poslání, aby ve stejném smyslu půso-
Dul na stranů neouvistých. Urgan uberské
strany ústavní dnes již prohlašuje, že je ne-
zbytno, aby se v Uhrách vzdali nadobro
plánu bank kartelovaných a hledali jiné,
přijatné řešení bankovní otázky. List sice
praví spolu, že na krisi dojíti nesmí a že s
musí nalézti prostředek, jenž umožní řešení
bankovní otázky; možná, ale prozatím tento
prostředek znám není, a nezbude asi, má-li
se zažehnati nynější tíseň koaliční vlády, nez
užiti téhož prostředku, jako při volební
opravě, odročiti prozatím i — otázku ban-
kovní, vždyť do konce r. 1910, do kteréžto
lhůty trvá posavadní privilej národní banky
zbývá ještě slušná doba.
Takto by se snad dalo zdržeti vypuk
nutí krise v Úhrách.
V této polovině soustátí stále ještě
tvoří »zlobu dne« otázka zamýšlené vídeň
skou vládou poradní ankety ve věcech
česko-německých. Situace se tu mění co
chvíli. Kdežto včera ještě mohlo se míti pro
neochotu Němců českých za to, že myšlenka
ankety jest tak jakoby pohřbena, nadešla
zatím nová okolnost, že vláda přece prý jen
vyhoví požadavku německému ve příčině
okamžitého vydání výnosu o úřadování př
poštách v Čechách, jak jsme jej ve včerej-
ším večerníku zaznamenali, čimž patrně chee
Němcům vystaviti most do ankety. Porady
mezi předsedou ministerstva bar. Bienerthem
konane týkaly se prý pouze poštovní zaleži
#21
alto_textblock
#21
tosti. Jinak prý vláda nynější na svém
akčním programu ve příčině království če-
ského setrvá. O tom přináší »Fremdenblatte
toto prohlášení z kruhů ministerských:O
poradě, již měl dne 22. t. m. předseda mi
nisterstva bar. Bienerth se zástupci něme
ckých poslanců z Čech, šíří se zprávy na-
prosto nesprávné. Tvrdí se, že poradat
měla za předmět anketu o osnově vládního
zákona jazykového při státních úřadecha
že předseda ministerstva učinil k zástupcům
poslanců pohnuté vyzvání, ale marně, aby
přece jen obeslali poradní anketu. Tate
zpráva neshoduje se prý se skutečností, jež
byla prý takováto: porada se týkala pouze
poštovnictví a nikoliv obeslání ankety. V
zvání, připisované předsedovi ministerstva
příčilo by se prý naprosto názoru vlády
kteráž v záměru důvěrné rozpravy zástupeů
stran o osnově zákona jazykového — kte
rážto rozprava by předcházela podání vlád-
ních návrhů — spatřuje pouze skutek ochoty
a politické zdvořilosti. Nechtějíli však jedno
tlivé strany použiti ochoty vlády, pak poško
zují své zájmy aspoň pravě tak, jako zájmy
vlády. Nebudouli vladní návrhy, pokud se
týče jazykového zákona, vyhovovati po t
neb oné stránce přáním té které politické
strany, bude možno, až se bude o osnovách
jednati v parlamentě, namítati jim, že samy
svou neúčastí na anketě znemožnily v po
slední chvíli připadnou změnu těchto usta
novení. Proto na ně spadá veškerá odpo
vědnost
Dle tohoto prohlášení trvá vláda na
svém akčním programu v záležitostech česko
německých, jak jej minulého téhodne dala
v úřadním listě na veřejnost.
Dále v nynějším svém prohlášení opírá
se vláda názoru, jakoby nebylo zapotřebí již
nijaké předchozí poradní ankety o její ná-
vrzích, protože stanoviska jednotlivých stran
jsou jí davno již známa z projevů dřívěj
ších. Proti tomu, zní další projev vladní
nutno uvésti, že otázka jazyková u státních
úřadů a otázka zřízení krajských úřadů za
dřívějších příležitostí nebyla předmětem roz
prav. Zřízení pak samosprávných zastupitel-
stev krajských jest vůbec něco naprosto no
vého, o čemž se stranami dosud ještě nikdy
se nepojednávalo. Ale ať prý to jsou věc
nové nebo staré, ať se o nich ještě nikdy
nebo již stokráte jednalo, buď jak buď, jsou
nabvva pro voudvn alrolo
statní tak důležité, že jest za všech okol-
ností nejen účelno, ale přimo povinností
stran, aby se nevyhybaly opětnému poroko-
vání o nich, a nevymykaly se vzájemné
rozpravě. Žádná strana prý se nyní nemůže
vyzouvati ze zodpovědnoosti za další postup
otázky jazykové. Podání vládníc
předloh by se samozřejmo tím
nezamezilo ani neoddálilo, kdyby
sešlo s ankety zamýšlené.
Toto opětné ujišťování, že bar. Bienertl
buď jak buď bude dále postupovati v záleži-
tostech česko-německých dle programu pře-
dem stanoveného a na veřejnost daného,
jest jenom důsledkem známého názoru na
postavení lidového parlamentu, že strany s
musí podříditi vládnímu vedení a výchově.
Bude asi i po tomto novém osvědčen
vládním málo pochybno, že by ministerstvu
nebyly známy názory a stanoviska stran
z jednání, jež se vedlo již dřívějšími vlá-
dami, zejména za ministerstva Beckova.
jehož je vlastně jazyková osnova přímým
dědictvím; rovněž ve známém listopadovém
sbližovacím večeru, z něhož by málem bylo
vyšlo nové koaliční ministerstvo, uvedeny
byly podmínky zúčastněných stran na přetřes
Ale vládě patrně na tom zaleží, aby mohla
při postupu svém dovolávati se poradních
vot, jí samé přímo podaných a takto se
zabezpečiti závazkem neb slibem účastníků
#22
alto_textblock
#22
dotýčné politické strany zastupujících. Jinými
slovy, chce si zabezpečiti pro své návrhy
spolehlivou většinu hlasů, ale všechnu od-
povědnost svaliti na účastníky — ač si ve
známém výkladu o pěti osnovách zákonů ve
věcech česko-německých výslovně vyhradila.
že podané poradní hlasy pro ni nebudou
závazné a že případně rozhodne dle vlast-
ního uznání.
Jsou pak to zejména zástupci Němců
z Čech, kteříž nijakým poradním votem před
svým voličstvem si nechtějí zadati, ale jinak
neostýchají se ukládati vládě, aby sama o své
újmě akci zamýšlenou — ve výhradný pro-
spěch německý provedla. Ba Němci by nej-
raději, aby vláda jejich povelům vyhověla
bez spolupůsobení parlamentu: má prý si
opatřiti potřebné zmocnění, aby i bez par-
lamentu vybředla z nynější anarchie ke spo-
řádaným poměrům!
Zajímavo jest, že i polští blíženci kře-
sťanských socialů pevně jsou přesvědčeni.
že baron Bienerth zamýšlenou akci provede
V orgánu svém prohlašují, že vláda si již
vytkla dráhu k dalšímu postupu a že nesmí
dbáti výstředních stanovisk ani na německé.
ani na české straně. Jedná prý se již jenom
o to: vymeziti, v jakém rozsahu a na jakém
územním obvodu má se zavésti vnitřní
úřadní jazyk český. A tu prý musí vláda
sama rozhodnouti; znáť prý důkladně po-
měry a ví nejlépe, jaké hranice vytýčiti ná-
rodní expansi v Čechách. Jen ať prý jedná
rychle, odvážně a rozumně.
Srovnáme-li způsob, v jakém se pokračuje
v odklizovaní nesnází v Uhrách a v této
polovině soustátí, neubráníme se pocitu, že
tam se všecko úsilí soustřeďuje v myšlence,
aby nedospélo k ostré krisi, kdežto zde za
mýšlí se akce bez ohledu, jaké budou její
následky. Či opravdu jest již lidový par-
lament mrtvý a hledá se jenom záminka.
aby po případě i bez něho se provedly dle
čl. 14 vládní nezbytnosti ostatní, se sporem
česko německým nesouvisle
#23
alto_textblock
#23
Říšská rada.
#24
alto_textblock
#24
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 196)
Ve Vídni, 22. ledna
(Zvlášiní lelaf snráva. »Nár Iiistů a.
Dlouhá byla dnešní schůze poslanecké sně-
movny. Trvala do 7. hod. večerní, možno však
o ní pronésti se zcela stručně: jako včera byl
zase boj o rovné právo mezi Němci na straně
jedné a Slovany a Vlachy na straně druhé.
Když byla zamitnuta pilnost návrhu dra.
Müblwertha ve příčině srážek s vlašskými po-
sluchači vídeňské university, zahájena společná
rozprava o několika pilných návrzích: o Wol-
fově ve přičiné »ustavičného ohrožování něme-
ckých studentů a německé menšiny vůbec praž-
skou pouliční luzou«, o návrhu Freslově ve pří
čině pronásledování české menšiny na severo
západě království českého, o návrhu Chocově
ve příčině sesazení hr. Coudenhova, o návrhu
Sternbergově ve příčině zápovědi barevných od-
znaků pro celé Rakousko, konečně o návrhu
Lysého ve příčině pronásledování českých menšin
na severo-východě království českého. Navrho-
vatelé promluvili toliko dva.
Panu Wolfovi nedařilo se dnes valně. Srazil
se hned počátkem schůze napřed s místopřed-
sedou Steinwendrem, potom s českými poslanei
katolicko-národními. Řekl jim, že si počínají
drze a že jsou sprosťáci. Řeč jeho přerušena
byla českými poslanci na několik minut, takže
sám vicepresident dr Sleinwender nemohl mu
zjednati poslech. Později dal mu sám důtku.
Pokárati však posl. Stranského Ed. za to, že
předvělrem mluvil o svinstvech a padoušstvech
Prahy, zdráhal se p. Steinwender, vymlouvaje
se, že urážky ty staly se již ve sehůzi před-
#25
alto_textblock
#25
FEUILLETON.
#26
alto_textblock
#26
V Praze, 22. ledna 1909.
H. (Karneval.) Nejsme již tak veselí
jako bývalo v dřivějších dobách, kdy pestrý
mumraj masopustní bouřil na parketách tančiren
po dlažbě ulic, kdy všichni, mladi i staří
bohatí i chudi, oddávali se bezstarostně blázni-
vému kvasu Djonisia a Biecha. Zlá se, jakoby
dnešní lidstvo bylo opravdovějším nebo unave-
nějším Není již té radosti ze života, jaké bylo
vgalantní době rokoka a neuvěřitelnou legandou
ni teď vypravování o karnevalu benátském,
Herý ještě v době Cagliostrově, krátce př
tpndkem rozmařilého a zářivého másta na lagu-
sšeh, trval několik měsíců. Celé Benátky tančily
iřly, milovaly, piazza skvělá, třpylná nádher
hlbedrály a svých paláců, byla celý den salo-
nn, kde se nepřelržitě taněllo a kuly milostn
jetky a benátské signory chodily i do trhů ma-
ovány, kavárny a osterie hemžily se bláz-
ími a fanlastickými kroji a všechen ten lid.
sskomyslný, frivolní, hýřil v nekonečném op
í A jak jsou dnes Benátky smutné i v
bech masopustních ! Těch pár děvčat z ara
slu a námotníků v křiklavých hadrech nezmírn
lancholii mrtvého města. Velkolepá dekora
vdoby Tízianovy, Aretinovy i Tiepolovy o stala,
h jeviště spustlo.
Kdysi byl slavný karneval v Paříži i v Nizze.
ia pařížské boulevardy ani o hlučný den »m-
ěnu« nemají ten střeštěný vzruch a pestr
V jakým ohlušovaly a oslňovaly v době, k
#27
alto_textblock
#27
Gavarní kreslil své pikantní episody z orgie pa-
řížské a kdy Offanbachův kvapík z »Orfeae
faseinoval elegantní obecenstvo v zaniklém pa-
láci rozkoše a labužnictví »Maison dorée«
kdy cancan, ještě nevytlačený cake-walkem, roz-
jařoval studenty a grisetky. Teď pařížský kar-
neval vrcholi ve slavnostním allegorickém prů-
vodu, který činí dojem ledabyle vypravené féerie
divadelní a bujnost »mi carěmi« omezuje se na
tlačenici v boulevardech, kde přecházejí huláka-
jicí davy, jež si házejí do obličeje a za krk
konfetly-
Do tlačenice se vmisují Pepíci z předměstí,
obávaní Apačové a opili roznášeči novin a svou
hantýrkou a svým řevem šiří zdéšení mezi do-
brými měšťáky a ovšem dodávaji slavnosti ja-
kési grotesknější barvitosti. Kdysi slavný »bal
d'Opěra«, maškarní ples ve Velké Opeře, kde
světáci z doby romantické a z druhého ceísa řství,
dandyové románů Balzacových, zapřádali dobro-
družné intriky s krásnými světačkami, ztratily
svůj bývalý půvab, svou originální eleganei
Tuším, že vůbec zanikly. V posledních letech —
byl jsem na jednom takovém plesu operním —
lišily se od našich redut jen velkolepostí sce-
nerie a okázalosti kostýmů, ale ton a »esprit«
se valně nelišily. Bylo to vlastně noční tržište
Pařiže, jež se baví.. . Karneval v Nizze, jeho
»bílé reduty«, květinová korsa jsou velmi pe-
strou a elegantní podívanou, ale schází zde též
divoká, plesná verva, unášející hýřivá lehkost
mysli. Pozorujete, že těm krásným dámám
v květinami zasypaných a obalených kočárech
a automobilech jde především o to, aby uplat-
nily své drahocenné toiletty a aby se o nich
druhého dne psalo v novinách. Velké dámy
hlodají především reklamu a ty druhé, jesté
#28
alto_textblock
#28
snad brilantnější, jdou jen za svým cbchodním
zájmem.
Praha měla též svůj pouliční rej maso-
pustní. Ale velmi skromný a více vulgární nežl
zábavný. V pivovarských bospodách slavili »Ba
chusa« a bodrý lid, malí řemeslníci a dělnici.
kuchařky a švadleny oddávali se tém hlučným
radovánkám, při nichž hlavní roli hrálo několik
chlapíků, ověšených pestrými cáry. Obrovský
tlustý Bachus seděl v hospodě na sudě, obklo
pený svým schátralým dvořanstvem, šaškya
paňšci, vesměs nachmelenými. Před hospodou
stáli jsme my kluci, vracející se v těch dnech
vždy pozdě domů ze školy, tvořili jsme publi-
kum a s velikým pokřikem jsme vítali paňacu
neb harlekýna, který vyběhl před hospodu a
okouzloval nás svým křepčením a chraplavým
zpěvem a pokřikováním. Tato prostomyslná zá-
bava Pražsnů zanikla již před mnoba lety a
zmizel; též skoro všechny ty starobylé, male
pivovary s klenutými, lemnými sehody a niz-
kými výčepy, naplněnými vlhkým, kyselým zá-
pachem a špínou.
Do lelošního pražského masopustu zazně
ohlas posledních bouřiivých události pražskýeh
a to ho neučinilo veselejším. Politická píseň,
dle Gnetha »ošklivá píseň« vpadla ostrým tonem
do taklu valčiku a mazurky. Chtěli jsme si za-
manifestovati na velkých plesech representačních
Na ulici jsme musili ustoupiti zvůli a vyzýva
vosti německých buršáků, kteří za protekce nej
vyššího správce zemské administrace a poo
ochranou policie a četníků jsou neobmezeným
pány nejpřednější třídy pražské. Náš český pro-
test byl umičen dragounskými šavlemi a bodaky
četnickými a nad našimi stižnostmi a žalobam
krčelo rameny panstvo na Mlalé straně iv
#29
alto_textblock
#29
Vídni. Do poslední chvíle stojí první zástupee
stální autorily v Praze i správce bezpečnosti na
straně hrstky provokatérů, kteří nejhanebnějším
způsobem Prahu urážejí
Když nemůžeme demonstrovat na ulici, po
mýšlelo se na to, abychom si zademonstrovali
na našich velkých plesech národních. Bylo by
to taková pěkná, elegantní demonstrace na lesk
lých parkelách žofinských. Myšlenka vyhnout
se jistým vysokým osobnostem, jež paraduj
obyčejně v plné slávě svých titulů, erbů a řádo
na estradě při elitních bálech českých, prone-
sená též na tomto místě, byla sympabicky uví-
tána, došly nás důkazy souhlasu, aby aspor
timto společenským boykotem projevilo se ml
nění české společnosti, roztrpčené nepřetržitou
řadou nespravedlnosti a potup.
Ale pouze v ojedinělých případech bylo
porozuměno příkazu jakési národní kázně
sebevědomi. Naše plesy, v jejichž popředí jsou
starostliví mužové, dbalí vysoké přízně a toužicí
po hodnostech a vyznamenáních, neodvážily se
nepozvati ony vysoké osobnosti, o nichž by bylo
opovážlivé tvrditi, že jsou nějak v českém svět
oblibeny.
A jako každoročně měl i tentokráte náš
první elitní ples »Narodní beseda« svůj obvyklý,
okázalý, slavnostní, ponížený a starověký ráz
Na estrádě nescházel nikdo z nejvyšších osob
ností úřadních a hrabě Coudenhove přijíma
hold české distingované společnosti. A dole
v sále opakovala se stará a komická ceremonie
předlančení.
Náš první, vlastenecký ples, měl při ve
škeré své eleganci a skvělosti, vždy ráz jakési
plebejské uelivosti před privilegovanými kastami
před vysokými pány efektních uniforem, zvuě
#30
alto_textblock
#30
ných titulů. Zde jednou za rok měl přiležitos
český měšťan selkati se s českým aristokratem.
Naše šlechta, jež zanedbává naše divadlo, nemá
porozumění pro náš kulturní život, nedovede
správně mluvit ve své mateřštině a jak eli
s námi i v záležitostech veřejných, dokázala
při nedávném famosním hlasování v zemském
výboru, jednou do roka vyjde ze své španělsky
pyšné uzavřenosti a sestupuje k davu, ovšem
k velmi uhlazenému davu, kde závodí dámy
naší společnosti nádherou toilet i přepychem
šperků s urozenými aristokratkami.
V tomto ovzduší pokusiti se o nějaký pro-
jev vlasteneckého sebevědomí a roztrpčenosti,
bylo by ovšem krajně pošetilé. Bylo by t
hrozné! To by znamenalo převrat, konec světa,
jako tehdy, kdy na sklonku »starého režim«
přišel ministr Roland ke dvoru v Tuilleriích ve
střevících bez pentlí: »Ach, pane, vše je ztra
ceno!« zvolal jistý dvořan, uzřevší toto poru
šení etikety.
Povznesená a urozená nálada našeho prvního
elitního plesu byla tedy neporušena. Na estradě
shovivavě vyměnili potomei slavných rodů pár
slov lámanou češtinou s předními representanty
vlastenecké společnosti a tím opět na rok
učinili naši neodolatelní velmoži zadost své
národní povinnosti. Ovšem někteří z nich ještě
jinak se zúčastní vlastenecké činnosti, ten za-
hajuje dobytčí výstavu, jiný zase vodí procesí
k Marianskému sloupu na Staroměstském ná-
městí a jiný, který má trochu fantasie, impro-
visuje parodie parlamentních řeči a haranguje
veselé dámy u Bradyho ve Vídni