ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9d632df0-7592-11dc-a40e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVI
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí40. února 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 40.
#4 alto_textblock #4
Na rannt n odpol. lIsty předrlání se v Praze v adeinistraet na měsje .. 6 K — na čtvrt. leta s dvoji donázkoe na saěal na čivet leta ve dlislk ách měst. . . 2 K S0 Pošlnni na čtvst keba dsojí zka ilkee na čtvrt leta
#5 alto_textblock #5
. ..
#6 alto_textblock #6
k r eo k
#7 alto_textblock #7
Ji
#8 alto_textblock #8
—
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . . za odpolodní . . za l Ve flialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h odpelední, : 1 1 1 . . . .- Inseráf platí se hotové napřel. Předplacení a iaserty plijímá ndminl- strace v Marianské ulici č. s. Tam nacházejí se těž redskne Uiskárna a expešice , Národnich Listá“ Eukopisy se nevraceji.
#10 alto_textblock #10
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#11 alto_textblock #11
Očekávaně zensační události v Bělehradě. Z Vídně, 10. února. »Sonn. u. Montagsre vue« sděluje z Pešti: »Zprávy bělehradské jsou velmi znepokojivé. Situace korun ního prince jest ohrožena. Čekaj se v nejbližší době sensační udá losti a veliká překvapení.e
#12 alto_textblock #12
Náčelník generálního štábu Z Vídně, 10 února. Šéf generálního štábu Conrad z Hötzendorfu, který vy vázl ze zánětu plic, odebral se včera na něko likanedělní dovolenou do Dubrovníka.
#13 alto_textblock #13
Dr. Lueger. Z Vídně, 10 února. » Montagsrevue« aděluje »Stav dra. Luegra jest nepřiznivý. Nemá chuti k jídlu a časlo vrhne. Lékaři uvádějí tyto změny v souvislost s jeho původní nemocí nevétí, že by byly ve spojení s influenzou. Sily jeho jsou nevalné, jakkoliv se všemožně namáhá, ba dokonce i vyřízuje důležitá akta.«
#14 alto_textblock #14
Telegramy korresp. kanceláře.
#15 alto_textblock #15
Agrárníci a drahota masa. Z Vídně, 9. února. (K. k.) Dnes konal se zde sjezd zástupců dolnorakou- ských hospodářských besídek družstev, svolaný c. k. hospodářskou spo- lečnosti ve Vídni; na sjezdu přednášel řišský rylíř Hohenblun o otázce: »Jak třeba se zachovati vůči agitacím, prováděným proti agrárníkům v otázce zdražo- vání potravin a vzhledem k jednánío uzavření smluvsestáty balkánskými.« V přijaté resoluci vyzývá se vláda, aby při jednání o uzavření obchodní s mlouvy se Srbskem nebo s jinými balkánským státy neposkytovala žádných ústupků, pokud jde o dovoz živého nebo třeba jen po- raženého dobytka. V druhé resoluci prohlašují se za bezdů vodné veškeré útoky, podnikané na zemědělce pro zdražování potravin; vláda a agrární po- slanci se v resoluci té vyzývají, aby chránili obyvatelstvo piměřenými opatřenimi před 1i bo volným stanovením cen potravin se strany překupníků.
#16 alto_textblock #16
Apanáže srbského koruuního prince. Z Bělehradu, 9 února. Zu směrodatných míst se prohlašuje, že korunní prine od- volal svůj list, zaslaný předsodovi skup- štiny Jovanovičovi, jako neoportunní, a vyhradil si zároveň, že apanáži po schválen ve skupštině buď přijme nebo za- mítne. Tím odstraněna jest prý příčina k mi nisterské krisi. Porta a nové bulharské ministerstvo Z Cařihradu, 9. února (K. k.) Porla chová se k novému bulharskému ministerstvu posud zdrželivě a vyčkává, až dojde úřadní prohlášení o stanovisku a programu ministerstva
#17 alto_textblock #17
toholo.
#18 alto_textblock #18
Turecko a Persie. Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Sultán choval se velmi vlídně k perskému velevyslanci jejž přijal v pátečním slyšení, Na zakročení vele- výslancovo bylo mu včera z Jildizu a Porlou dnes sděleno, že bylo vydano irade, aby div i sn generál Fasyl vrátil se dle roz kazu s vojskem do Turecka. Z Urmie, 9. února. (K. k) P. t. a. sdě- luje: Perská komise odevzdala dnes turacké komisi list per- ského hlsvního komisaře, který na- vrhuje, aby se turecký hlavní komisař odebral s ním do Saněbulsku a tam na mistě samém vyšetřil známé události. Tachir paša slibil,že odpoví v ponděli.
#19 alto_textblock #19
Nový francouzský senator. Z Pařiže, 9. února. (K. k.) Poslanec Be- rard, bývalý státní podlajemnik pošt, byl zvolen v departementu Aix za senatora. Švédské poselsivo v Cařihradě. Z Cařibradu, 8. února. (K. k) Členové švédského zvláštního poselstva, vyslaného, aby sullánovi oznámilo nastolení švědského krále Gustava V., sem včera přibyli a byli, jako ob vykle, uvitáni jako sultánovi hosté. Vévoda z Connanghlu. Z Neapole, 9. února. (K. k.) Vévoda věvodkyně z Connaughtu odjeli včera večer do Alexandrie. Anglická odpověď na hrozby německého loďstva Z Londýna, 9. února. (K. k.) A dmi rá John Fisher zaslal jménem lorda Tweed- montha časopisu »Observer« list, v němž pla se po jmeně autora článků o loďstvu otištěných v »Observeru« dne 2. t. m, jakož i po tom, jakého písemného materiálu k nim použl. Admirál Fisher douřá, že vydavatel »Obser veru« podá mu vysvětlení, protože soudi, že autor oněch článků dal na veřejnos tajné, naprosto důvěrné zprávy, jež byly nepatřičným způsobem odeizeny, jakož i že uveřejnil podrobně obsah soukromých porad a usne- sení admirality. Vydavatel »Observeru« odpověděl, že jest sám autorem oněch článků, články ty nezaklá- dají se prý na úřadních zprávách, nýbrž na údajích, jež může si každý opatřiti, kdo zabývá se námořními otázkami. V řečených článcích »Observeru« se tvrdilo, že »přestala« doba, kdy vydání na námořnictvo se omezovalo, poněvadž nynějšl vlád se usnesla, aby lodstvo zachováno brlo
#20 alto_textblock #20
bezpodmínečně na patřičné výši, a dána takto silná, dalekosáhlá odpověd na hrozby německého lodstva.
#21 alto_textblock #21
Dementi. Z Petrohradu, 9. fúnora. (K. k.) »Spb Ag « jest zmocněna prohlásiti za naprosto bez- podstatnou pověsť, otištěnou v listech, že rušt velavyslanci ve Vídni a v Cařihradě přibudou v brzku do Petrohradu.
#22 alto_textblock #22
Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 9. února. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Intrika oposice s následníke trůnu vyjasněna. Co napověděl před 4 dni ve skupštině mladoradikálný vůdce Ljubomír Sto- janovič, že prine se vzdává apanáže, to prine potvrdil předevčírem dopisem předsedovi skup štiny. Prine mezi tím druhým dopisem prohlásil, že není v právu účinkovati na vládu a skupštinu, zachovává si ale právo vysloviti se později, při- jme-li apanáží anebo ne. Kolo radikálných po- slanců usneslo se hlasovati pro apanáži. Opo sičný tisk, jenž dosud psal proti princi, nyní h
#23 alto_textblock #23
velebí.
#24 alto_textblock #24
Po kralovraždě v Portugalsku Franco ve Francii. Z Bordeaux, 9. února (K. k.) Franco ne- vyšel dnes ze svého zdejšího bytu. Posudse neví, kdy, nebo kam odjede. Smuteční bohoslužby Z Lissabonu, 9. února. (K. k.) Ve čtyř hodiny odpoledne sloužil patriarcha v chrámě Sv. Vincence requiem za krále Carlosa a korun- ního prince. Rakve s jich tělesnými ostatky budou po jistou dobu veřejně vystaveny. Pohřeb minnl klidně. Z Lissabonu, 9. února. (K. k.) O včerej ším pohřbu neudala se až na nepatrnou nehodu žádná přihoda. Na jeden vůz vystoupilo velmi mnoho di váků. Právě když pohřební průvod ubiral se kolem, vůz ten pod liží diváků povolil. Několik osob bylo při tom zraněno, ve-měs však lehce. Smuteční bohoslužby. Z Londýna, 9. února. (K. k.) Král s krá- lovnou, princ Walesský s chotí, lordmayor četné obecenstvo obcovato dnes zádušním boho- službám za portugalského krále a korunníh prince ve chrámu sv. Pavla. Z Lissabonu, 9. února. (K. k) Po smuteč ních obřadech odevzdal nejvyšší komoři rakve patriarchovi se slavnostní příahou, že mrtvoly skutežně jsou v rakvích; patriarcha vzal pak klič. Vysocí dvorní hodnostové podepsali potom jako svědci dvě listiny o odevzdání kliče a rakví Rakve budou po nějakou dobu vystaveny a obe- censtvo bude si je moci prohlédnouti. Pak bu- dou dopraveny do kaple, kde jsou pohřbeni portugalští vládcové.
#25 alto_textblock #25
Kvašení ve vojsku. Z Frankfurta, 10. února. Dle zpráv z Lis- sabonu kvašení ve vojsku a marin trvá dále. Předevěírem zatčen bylo několik poddůstojníků pro buřičství. Také z nejlepšího pramene se polvrzuje, že po kralovraždě v kasárná ch 16. pěšího pluku po celou noc voj- sko zápasilo jako v pravidelném boji navzáje m.
#26 alto_textblock #26
Události na Rusi.
#27 alto_textblock #27
Napjatá síluace ve Finsku. Ze Šlokholmu, 9 února. (K. k.) »Svenska Tele- gramiyrau« dovidá se z Helsingforsu, že ne- pravdivou jest zpráva jednoho berlinského listu, ja- koby finský generální gubernátor Ger- hard byl již požádal za propuštěnou. Rovně není ve vládních kruzích nic známo, o domnělém odstoupení finského státního tajemníka v Petrohradě podmaršálka Langhoffa. Pravdou jest ovšem, že si tuace je napjatá více nežli kdy jindy.
#28 alto_textblock #28
Politické zprávy domácí.
#29 alto_textblock #29
V Praze, 9. února. (Návrh La tourů a Schrafflův.) V politické práci tohoto týdne upoutá asi nejvíce pozornosti středečn schůze vojenského výboru rakouské delegace, poněvadž bude nutno rozhodnouti o Latourově a Schrafflově návrhu, aby se zvýšily platy důstojí níků a vojenského mužstva, ačkoli předseda uherské delegace, Barabáš, výslovně už pro- hlásil, že stane-h se v rakouské delegaci o věci té nějaké usnesení a bude mu dodáno, položt je klidně ad acta. Latourův a Schraffiův návrh byl vytištěn a včera rozeslán členům výboru. V samotném ná vrhu se žádá, aby se k vojen- skému rozpočtu na r. 1908 povolil mimořádný úvěr a sice 1. 6,300.000 K na přídavky důstojníkům jich zástupcům, kadetům a vojenským úřad nikům; 2. 360.000 K na přídavky týmž hodnostůn u námořnictva a 3. 5.300.000 K na zlepšení žoldu vojen- ského mužstva, kteréžto přídavky mají se vesměs počitati od 1. ledna t. r. a mají se vyplácet tak dlouho, až budou platy vojenských oso upraveny zákonem. K návrhu tomuto připojena resolu ce, v níž se vojenská správa vyzývá, aby do řád ného rozpočtu na r. 1909 vložila již částku potrebnou na zlepšení platů důstojnictva i mužstv v týchž rozměrech, jako v návrhu výše uve- deném. Zvláště se žádá, aby požadavek 5halé- řového zvýšení stravného pro mužstvo byl zcela jistě vložen do příštího rozpočtu v úhrnné částce asi 5 milionů korun a dle možností strava mužstva zlepšila se z jiných úspor ještě během tohoto roku. Konečně se v resoluci žádá, aby se vojenská správa postarala také o zlepšen platů déle sloužících poddůstojní ků.
#30 alto_textblock #30
Z Pešti, 8. února. (Persekuce Ru munů.) Redaktor rumunského oposičního listu »Lupta«, Jiří Stoicin, stál dnes před zdejší porotou pro »bouření proti maďarské národno- sti« a byl odsouzen na 18 měsíců stát- niho vězení a 1500 K pokuty. Redaktor Stoicin byl vzat ihned do vazby. Ze Záhřeba, 8. února. (K opětn volbě starosty dra. Amruše.) Dnešní opětná volba dra. Amruše za starostu zá- hřebského byla předem zajišténa, poněvadž došlo už dřive ke kompromisu mezi městským zastupitelstvem a bánem bar. Rauchem. Baron Rauch oznámil zástupcům měsíské rady, že nebude činiti námitek proti opětné volbě Amru- šově, jestliže nově zvolený starosta hned po volbě ho navštíví a sděli mu »svůj program« Dr. Amruš, jak známo, vzdal se starostenství aby nemusil na nádraží uvilati nového bána To, co omeškal při příjezdě bánově, měl nyn nahraditi poklonou, kterou složí bar. Rauchovi jako nově zvolený starosta. Smluvený kompro- mis dodržel se na obou stranách. Dr. Amruš zvolen třičtvrtinovou většinou (ostatní hilasovací listky byly prázdné!) a hned byl vládnín komisařem vzat do přisahy, čímž jeho volba schválena. Promluviv ve schůzi městské rady programovou řeč, dr. Amruš odjel přimo d bánského paláce a tam »svůj program« sděl bánovi. Takovým způsobem obešla se nulnost rozpustiti městské zastupitelstvo.
#31 alto_textblock #31
Politické zprávy zahraničné. Události v Marokku. O posledních bojích marockých, o nich německý tisk přinesl tendenčně zbarvené zprávy jež jsme zaznamenali jen s reservou, oznamuje se teď z francouzských kruhů oficiálních,že jsou holou smyšlenkou pověsti o porážce velkých ztrátách, utrpěných Francouzi. Admirál Philibert telegrafoval, že francouzský tábor v El Makki byl napaden tlupami ne podmaněných kmenů Zamba, Mediesta Aledsaid, Bugiri a Bendau. Nepřátelé mělit děla. Francouzi odrazili útok a pronásledoval kmeny až do Seltatu, který leží v ssutinách Francouzi nerozbili tu tábor, aby nedleli mimno okruh svých operaci. Měli tři mrtvé a 14 raně ných. Generál d'Amade vrátil se o půlnoci do El Makki, Přinesli jsme zprávu, že Mac Lean by konečně propuštěn na svobadu. Tangerský do- pisovatel »Tempsu« telegrafaje, že zprávě l nevěří a že- nebobý jatd Mac Lesn, che instruktor armády sultána- Abdul Aziza dosno upi v zajeli bandity Raisula. Naproti tomu lou- dýnské a berlinské listy potvrzují, že Mae Lean dostal se po sedmiměsičním zajelí na svobodu. Byl vyměněn za přívržence Raisulovy, držené ve vazbě v Tangeru. Propušténí přivrženci Rai sulovi odebrali se do tábora Rnisulova, vzdále ného od města 15 kilomstrů. Mac Lean, jenž je 60 let stár, ocil se 3. července m. r. následkem zrady Raisulový v zajeti, v němž velice trpěl a několikrál onemocněl následkem stálého kočování Raisulova který požadoval za jeho propuštění přepjst výkupné. Nyní je Mac Lean opět zdráv, ač jeho zdravi je oslabeno. Nalezá se na cestěde Rabatu.
#32 alto_textblock #32
Manifestace berlínských Poláků. Z Berlina, 9. února (Pův. zpráva »Nár. Lislů«.) „Politický komitét Poláků p pravém břehu Labe svolal na dnešek o 2. hodině odpolední do slavnostní dvorany Kellera velkou schůzi polského lidu, která se stala manifestačním projevem proti útoku pru- ské vlády, na existenci polské větve chystaným vyvlastněním z otcovské půdy. Zároveň došlo průběhem schůze, které bylo přes 4000 účast níků přítomno ku projevu lásky a vděčnosti pol ského lidu k Čechům za jejich okázalé zastán se věci polské. Schůzi zahájil předseda cheí- redaktor p. Fr. Krysiak, načež ujali se slova místupředseda kola polského na říšském sněmu šlecintic Leo Czarliňski, za jehož řeči ča stěji zaburácelo dvoranou: „Pryč s Bülowem!“ „Do Afriky s ním!“ Stařičký vlastenec polský skončil ujištěním, že polský národ nezhyne. (Bourlivý, dlouho trvající souhlas.) O vyvlast- ňovací předloze referovali pp.: ldzi Svitala a Felician Goseinski. Poslední mezi jiným uvedl za příklad tuhého, nezlomitelného odporu oproti německé zpupnosti náš český boj. (Bouřli- vý souhlas. Volání: „Nechť žiji Češi!“ Ze sta hrdel ozývá se české „Na zdar!“) „Češ musí býti příkladem polskému odboji a tak jaké nabylo lze český lid germanisovat,“ končil ře ník, „tak my nikdy nebudeme Ger mány.“ (Všoobecné vzrušení.) Předseda pan Krysiak navrhl následujíe resoluce: „My na lidové schůzi dne 9. února 1908 v Berlíně shromáždění Poláci osvědču jeme, že považujeme projekt vyvlastnění na sně mu pruském v třetím čtení za nezměrnou křivdu. Cítíme hluboký bol, povstalý z této, n lidstvu a na milované naší otčině spáchané křivdy. Popíráme, že by projekt ten mohl za- končit v polských zemích válku národní, právě naopak věřime, že bol, povstalý z této křivdy nutně vytvořit musí ještě větší zostření poměrů Zodpovědnost za budoucí skutky té války svalu jeme na původce projektu vyvlastnění a na ony ktoří měli přiliš málo cností občanských, aby se byli opřeli takovému projektu. Bratry své v kraj prosíme, k jejich i celku dobru, aby netratil ducha, zvláště bratry v ohrožených krajích vyzý váme, aby neopustili rodinného kraje, dále aby úsilně pracovali na národním uvědomění lidi a s největší energií starali se, by skupili široké masy lidu v našich organisacích osvětových.
#33 alto_textblock #33
Resoluce tato byla jednomyslně přijata za bouřlivého souhlasu. Druhá resoluce týkala se návrhu, německou vládou na říšském sněmu po- daného, dle něhož příště má v celém Německu býti zakázáno na schůzích v jíné řeči mluviti než v německé. Resoluce znít „Protestujeme co nejdůrazněji proti zkrá cení práv Poláků v paragrafu 7. nové osnovy říšského spolkového zákona, a vyzýváme kolo polské, aby vládě německé slavnostně osvědčilo že i kdyby toto bezpráví mělo býti říšským sné mem přijato, Polák nikdy se nesta n Němcem“. Poslední slova resoluce způsobila ohromně nadšení. Máváno klobouky, voláno, za takového všeobecného jásotu byla resoluee též jednomyslně přijata. V doslovu svém předseda p. Krysiak znov tlumočil nadšení a obdiv polského lidu v Prusku nad vytrvalým bojem Čechů za svůj jazyk a sv. práva. (Opětné projevy.) Za burácejícího souhlasu končil, že co ny nější bojující národ nedokoná, mladá, nadějna národně uvědomělá generace jistojistě dobude „Čest otčině!“ zvolal. „Čest!“ zaznělo z tisíce hrdel.
#34 alto_textblock #34
Lidová beseda k oslavě 100. výroč narození Jos. K. Tyla. včerojšího dne ve velkém sále Žofínského ostroví konaná, stola se imposanlním projevem lásky a vděě nesli plíslušníků stavu hereckého, ochotnictva, lite rátů a širokých vrstev našcho lidu k jednomu z nej zasloužilejších našich buditelů národních. — Záhy p 9. hodině počal se sál žofmnský, vyzdobený v čele velkým poprsím Jos. K. Tyla od akad. sochaře Krouského, plniti tax, že o 10. hod. všechny prostory i zalerie naplněny byly deputacemi a ctiteli slavnéh pracovníka národního. Beseda zahájena po 10. hod sborem „Sláva Tobě, velký vlasti synu“, jejž za ri zení sbormistra svého prof. Ad. Piskáčka vzlejně za pěl 50členný sbor zpěváckého spolku „Hlahol“ Praze Polom ujal se slova red. „Národ. Listů“ p. Jos Anýž, aby promluvil „O významu Jos. K. Tyla Slovy, svědčicími nejen o naprosté znalosti živol Tylova, ale i o hluboké lásce a pravém pochopen jeho velkých snah a cílů rozvinul řečník před poslu chači obraz doby pohtických a společenských po měrů, v nichž nadšenému Tylovi bylo zápasili n jodně střaně se zavilou nepřizní tehdejší byrokracie jednak i s nepechoponím a podneňováním ve vlast ních řaděch probouzející se fchdy české společnosti Se stcupajícím zájmem a napjatou pozornost sledována byla slova řečníkova a na několika m stech vývody jeho vystihujíci, čím Tyl našemu ná rodu byl, co pro jeho znovuzrození vykonal, vzbudi houři pollesku a souhlasu; stejně tak trcfná zmínk o významu národní naší hymny Tylovy písně „Kdo domov můj?“ jež nejen v dobůách probuzení těmě zázraěnou mecí působila na široké vrstvy lidové, alo jež až dosud nejlépe odpovidá citu hudebního na šeho ná roda. — Zmíniv se o významu Tylově, o zá sluhách jeho, jakých si získal o české divadelniclvi vřele doporučil ochotnictvu českoslovanskému horli vou podporu zádných společností hereckých, poně vadž jedině vzájemná součinnost může přiněsti če skému divadelnictví žádoucího zdaru i tam, kde tot jest dosud Popelkou. — Téměř hodinu trvající svoj píednášku zakenčil řečník několika slokami Tylovy básně k mlšdeži. — Bouře nadšeného pollesku byl důkazem, že krásná přednáška vryla se do srdcí všenl účastníko A co říci teprvě o hlubokém dojmu, jaký v sr cích všech účastníků vzbudily prosté, ale (klivé upo mínky, předneseně současnici Jos. K. Tyla, pan Marií Ryšavou, členem činohry Národ. divadla — Když umčlkyně za nadšeného pollesku vysloupil na podium, mimoděk zachvělo se srdce každého. Vy- stoupením jejím, jakoby úsly jejími přenesen byl v shromáždění i zářný duch velkého Tyla. — Paní Ry- šavá rocitovala nejprve báseň Tylovu „Matka Sláva“ načež vyprávěla způsobem prostým a nehledaným o stycích svých s rodinou Tylovou. — Uvedla ze- jména: Tyl, zbaven svého skremného poslavení Praze, takika vyšíván, staral se všemožně dosíci stá- lého zaměstnání, aby uživil rodinu svou, však mar ně. Posléze najal od německého ředitele Kulasa d vadelní koncesi, schnal herce a vydal se na pouťp české vlast. Byl to odvážný krok, který podnikl beze všecl hmolných prostředků, ale jeho usilovnou vytrvalost a prací bylo aspaň o ten vezdejší chlehíček posla- ráno. Společnost byla dobrá; měl několik výborných sil jako: Šimanovský, Krumlovský, Kramuele, Čízei a Tyl sám. Ačkoliv jsem často v pozdější době za slechla s mnohé strany poznámku, ž. Tyl nebyl do brým hercem, dovoluji si podolknouti, že tvrzení tole jest mylné. Tyl byl dobrým hercem, žil pro divadle a lnul k němu celou duší. Tyla a jeho rodinu poznala jsem osebně, kdyz přistoupila jsem jako člen k jeho společnosti. Přijele jsem 16. května do Tábora, byla jsem celou společ nestí plátelsky uvitána, zvláště pak rodinou Tylo vou, zejména cholí jeho pí. Majdalenou Tylovou její sestrou Annou Rajskou, zemřelou pí. Turnov skou. Později byla jsem považována za člena rodiny U Tyla a pod jeho správou poznali jsme všichni, c divadlo jest a jaký účel a význam má pro českou Tyl byl obezřelý a dobrý ředitel, byl přítelen všech členů a přímným jich rádcem — a proto byl jsme všichni spokojeni a žili jako jedna rodina. Bohužel, netrvalo to dlouho. Nepříznivý osu který Tyla pronásledoval, dílem také jeho nepřátel kterých měl došti, postarali se o zákaz provozovan divadelních předslav ení. Novoročním darem obdržel Tyl rozkaz, že nesm déle na německou koncesi česká předslavení pořádat s podolknutím, že zákaz má okamžitou platnost. Mar- ně se Tyl ucházel o vlastní, českou koncesi — z mi losti byla mu povolena lhůta do květné neděle Bylo to v Klalovech, kde nás zdreující rána t zasáhla. Teď bylo zle. Tyl byl zoulalý.
#35 alto_textblock #35
věc. —
#36 alto_textblock #36
Bylo ustanoveno, aby, než přijde písemné povo- lení her do květné neděle, dávalo se několik něme- ckých předslavení. Konečně povolení došlo. Jeli jsme do Domažlic, kde jsme do květné neděle hráli a po- tom rozešli se členové společnosti do všech kouto Tyl a Čížek zůstali v Domazlicích přes celé léto. Jak bídně tam celou dobu tu přežili, nedá se slovy vyjádiiti. Tyl jel několikráte do Prahy v na- ději, že tam se něco vyskylne, co by jej z bídy vy- trhlo, ale marně; rozumí se, že konal cesty ony pě- šky, na povoz nebylo, nebylo ani na nejnutnější po- třeby cestovní, ale vždy se vrátil bez naděje zpět Konečně v září sestavoval Štandera na kon- cesi Zöllnerovu společnost a přijal Tyla jako režiséra, dramaturga a herce, jeho choť pro první obor matek a Rajskou pro první obor damský — bylyť obě vý- borné horočky. Témto třem silám platil 90 zl. mě- síční gáže; na Tylovi spočívala všechna slarost přece musil často slyšet, jakým je břemenem, jak velkou gáži dostává. Jak to na jeho útlocit účínko- valo, může si každý domyslili. U Šlandery-Zollnera jsem se opět s rodinou Ty- lovcu sešla; Štandera, který měl velmi dobré ob- chody, zacházel s Tylem nešelrně. A přece by! Tyl duší padniku a věnoval mu celou svou sílu. Tyl byl sice povahou nezlomnou, ale příliš skromný a tichý. nikdy se netřel do popředí, nehledal slávy, ale tehdej- ší poměry, velmi krušné, k tomu neúmorná práce — psalt on do únavy — všeliké strádání, boznadějná budoucnost, námaha a útrapy účinkovaly zhoubně na jeho zdraví, takže začal churavěti. Posledně hrál „Chudého kejklíte“ v Budějovicích, kde po předsta- vení omdlel. Odvezli jej domů a více z lůžka nepovslal. Tužbou jeho bylo příjlli do Plzně, spatřit ješt jednou město, kde jako mladík hrával — bylo jeho jediným přáním: snad tušíl, že v Plzni nabude klidu — a také ho došel Z Vodňan jeli jsmě do Plzně s těžce nemocným Tylení. Po příjezdu zdálo se, že je svěžejší — ale pouze na okamžik; bylo mu stále hůře a žádná na- děje na uzdhiavení. Jednoho dne přišel navštívit Tyla slepý profesor Smelana. Byl to bolný okamžík. Smetana dal se do- vésti k lůžku Tylově a pravil: „Já, ubshý slepec, ne- moha vás viděti, přicházím vám ruku stisknouti“ — načež skoro již umírající Tyl mu odvětil: „A jáu- bohý umírající člověk, nemohu s vámi promluvit“ — tehdy viděla jsem oba muže slzeti — a za dva dny na to skonal Tyl, dne 11. července 1856 o pů jedné s poledne. Byl to truchlivý pohřební průvod! Za rakví ubí- ralo se 6 dítek: Otakar, nejslarší, 12 let, Stáňa 10 Marie 8, Vojtěch 6, Eliška 4 a František, zemřelý inspicient Národního divadla, 2 lela, miláček otcův Den po pohřbu o polednách vybízel malý Fran- tík matku: „Maminko, pojď, poneseme tatínkovi oběd na hřbitov, bude míti hlad!“ Na rakvi spočíval nádherný vavřínový věnec. který při kladení télo do hrobu spadl do hrobu. Prav- divá byla tedy slova písně prof. Smelany k Tylově úmrtí sepsané: „Milovaný pěvče náš, na vavřinu spočíváš!“ Tak skončil trnilou svou dráhu zivolní muž klerý pro ideu rpěl bídu, hlad, ústrky a svízele, kterí celý svůj živol zasvětil národu, jehož heslem do po sledního dechu bylo. Všechny naše kroky musí věst láska k národu a jeho štčstil Když ličila setkání jeho s prof. Smelanou a po- slední okamžiky jeho v Pizni, nebylo téměř jediného oka nezaroseného. Za nadšeného pollesku spěchal mnozí z účastníků, aby vřelým stisknutím ruky uměl- kyni prolevili vřelý svůj dík. Nadšení dostoupilo vrchole, když velehné zvuky národní naší hymny „Kde domov můj?“ zavzněly prostorami Žofín. Důslojné oslavy, porádané Ústř. jednotou čes. hereciva, Ústř. Matici div. ocholnictva a korporacemi literárními zúčastnily se čelné deputace: na prvém míslě byl to zástupce rady král. hl. města Prahy pan Václ. Březnovský. Všestranné pozornosti vedle současnice J. K. Tyl paní Marie Ryšavé těšil se i přitomný stařičký venkovský herce pan Merhaut, jenž od společnosti — t. č. v Slaném dlicí, kdlež do vysokéhio sláři 80 le posud jest činným, přišel, aby zúčastnil se oslav druha svého na pouti herecké. Také přitomnostu- směvavého a svěžího mistra Mošny byla důkazem. s jakou láskou a úctou největší naší herci vzhližejí ku památce Tylově. Ú. J. Č. II. zastoupena byla čel nými členy všech pražských divadel v čele s předse- dou Ed Vojanem, jednatelem E. F ochtem čestným členem jednoly panem Buckem. Ze členů Národního divadla byli přílomni ještě pí. Laudová, pp. Želenský, Váňa a Gerli- eký. Většma členů nemohla se dostaviti, prolože ře- ditelství, ačkoli k této oslavě Tylově bylo pozváno. nejen zástupce svého k ní nevyslalo, nýbrž na tuté hodinu ustanovilo zkoušku! Za měsíské divadlo Král. Vinohradů přítomen byí p. ředitel F A. Šubrt a dramalurg Jar. Kam pr z herců pak A. Charvát. Za „Uranii“ ředitel Ven- dulák, režisér p. Počepický a J. Chalupník Za divadla smíchovská pp. Lier, Kaň kov ský. Housa, Bina, Edl, Mařík, Konrád a sl Langrova. Z Pištčkova divadla p. A. Svobod a p. Marek a řada jiných herců, i venkovských jež nelze všechny vyjmenovati Mimo to z literárních a uměleckých kruhů př- tomni byli pp. Herites, škol. rada Baušo, spiso- vatel Kamínek. Kredha a sochař Amort. — Kromě toho došla řada tclegramů a plípisů. Ochotnictvo pražské dostavilo se z více jak 40 jednot počtem imposaníním, v čele s celým správním výborem svého střodiska, jemuž přisluš také zásluha o uskutečnění této besedy Jako trvalcu upomínku odnášeli si účastníci be- sedy slavnostní číslo časopisu „Divadlo“, vyzdo- bené přílohou „Poslední návštěva herců u Jos. Kaj. Tyla“ a množstvím vyobrazení předních českých herců v typických úlohách her Jos. K. Tyla.
#37 alto_textblock #37
Čech