ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 9d50aa30-738b-11dc-a8cd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Strana 10.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
1. ledna 1908. Císlo 1.
#4 alto_textblock #4
DR. RICH. KORE
#5 alto_textblock #5
Středostavovská politika živno- stenská v r. 1907. V roce 1907 doznal t. zv. ochranný směr v politice živnostenské do té doby ne- bývalého výrazu v živnostenské novele ze dne 5. února 1907, kteráž až na ustanovení o zkoušce tovaryšské vešla v platnost dne 16. srpna téhož roku. Jest přirozeno, že s tímto zá- konodárným dílem nebyl nikdo úplně spokojen: ani řemeslníci, ani obchodníci, ani průmyslníci ani zaměstnavatelé, ani zaměstnaní a také ne spotřebitelé, pokud vůbec přání této neorganiso- vané masy přicházejí ku platnosti. Přes všechny nedostatky a vady člužno však v živnostenské novele ze dne 5. února 1907 spatřovati nemalý úspěch organisovaného živnostenského, speciálně řemeslnického a kupeckého hnutí. Připomínáme jen značné zostření a rozšíření průkazu způso- bilosti u živností řemeslných, zavedení průkazu pro určité kategorie detailních obchodů, podmí- nečně i pro živnost hostinskou, omezení obchá- zení průkazu způsobilosti při obchodních spo- lečnostech veřejných, některá omezení, uložená obchodníkům (konfekcionářům) s oděvem obuví, omezení opovědi smíšeného obchodu dle 1. odst. § 38 ž. ř. na obchodníky průkazem způ- sobilosti opatřené, dokonalejší úpravu poměrů učednických, zavedení obligatorní společen- stevní zkoušky tovaryšské a fakultativní zkoušky mistrovské, zvýšení pravomoci živnostenskýeh společenstev a zejména jejich svazů, rozsáhlé rekursní právo živnostenských společenstev, de- konalejší úprava hlavy VII. o živnostenských společenstvech vůbec, nápravy v oboru řízení přestupků a trestů atd. atd. Ochrannému směru v politice živnostenské učiněny tu tedy význačné koncese. Do svobody živnostonské, uplatněné živnostenským řádem z r. 1859 učiněn nový hluboký průlom, ome- zena opětně novými předpisy volnost nastupo- vání živnosti řemeslné i některých detailních živností kupeckých (obchodů se smíšeným zbo- žím, materiálních, koloniálních neb specerej- ních) a do jisté míry zavedena některá nová omezení i při provozování živnosti výrobních obchodních, v řemeslný obor spadajících. Naproti tomu povolena arciť i určitá kon- cese podnikání v prvé řadě velkoprůmyslovému dodatkem, vloženým v § 37. ž. ř., dle něhož mají živnostníci právo, aby si sami v dobrém stavu udržovali svá zařízení závodová, jakož i zhotovovali pro potřebu vlastního závodu ob- vyklé obchodní pomůcky (obaly), ktoréž slouži ku prodeji jejich výrobků. Radostně dlužno pozdraviti snabu učiniti z posavadního průkazu o odbytých letech učed- nických a pomocnických skutečný průk az o nabytém výeviku a vzdělání. Snaha ta dochází zejména silného výrazu v zavede- ných povinných zkouškách tovaryšskýcha dobrovolných zkouškách mistrovských. Živno- stenská novela ze dne 5. února 1907 jest v čet- ných směrech zákonodárných dílem svého druhu vůbec jediným. Ochranný směr, v ni uplatněný nedochází sice v jiných státech napodobení, za to tím více pozornosti vzbuzují předpisy, týkající se zdatnější výchovy dorostu řemeslnickéhoa dalšího vybudování společenstevní organisace. Předpisy tyto jsou přímou oporou druhého, po- sitivního směru politiky živnostenské, jehož úkolem jest přičiniti se o to, aby řemeslo a malá živnost vůbec, zastoupená početnou vrstveu samostatných podnikatelů, v hranicích novo- dobého vývoje jí přikázaných prospívala a stá- vala se výkonnější. K tomu cíli též čelí v Něme- cku právě projednávany t. zv. „malý průkaz způsobilosti“, kterýž však na rozdíl od našeho průkazu nemá býti ochranou před přívalem nové soutěže a nemá stížiti neb obmeziti samostatné nastupování a provozování řemesla, nýbrž má pouze zlepšiti a zdokonaliti učení v řemesle a to Uím, že právo míti a vzdělávati učně spojuje se s určitými podmínkami, jež jsou zárukou úplne způsobilosti mistrovy k výchově učňů. Vyvrcho- lením tohoto průkazu jest dobrovolná zkouška mistrovská, již od r. 1897, leč beze všech práv- ních následků, v Německu zavedená. I v Belgii a ve Švýcansku, kde jinak panuje plná svoboda živnostenská, objevuje se snaha podobná a za- vádějí se dobrovolné anebo povinné zkoušky účednické. Také v pěstování positivního směru živnostenské politiky, spočívajícího ve zvele- bování živností po stránce techni- cké a hospodářské prostředky moderními, za účelného přispění moci veřejné, jež jest zdů- vodněna postavením řemeslníka, jakožto podni- katele hospodářsky slabšího, bylo u nás v roce 1907 úsilně pokračováno. Zvelebování živnost lze pokládati na ten čas za nejčelnější v nej- proveditelnější z četných úkolů moderní živno- stenské politiky malo- a středostavovské. Nejpřednějším představitelem tohoto směru živnostenské politiky v království českém jest technologické průmysl. museum (ústav pro zvelebování živnosti) obchodní a živnostenské komory v Praze. Útav ten jest společným výkonnymn orgánem ži- vnostenské akce zemského výboru král. českého, obchodní a živnostenské komory v Pra- ze, v Plzni a Č. Budějovicích, provádí někter úkoly, jež by jinak ústřední státní akci ve Vídni připadly a působí také v české oblasti komory liberecké. Pražský ústav postupoval celkem v dosa- vadních směrech své činnosti, půsopnost odbo- né poradny a zkušební stanice doznala opět pod- statného rozmnožení. Hlavní váhu položil však ústav na další vybuďování mistrovských a od- borných kursů (zejména také kursů směru umě- locko-průmyslového), které doznaly všude tako vého ohlasu, že nebylo lze ani z daleka vyhovět veškerým hlásícím se účastníkům. Z mistrov- ských kursů stávají se pozvolna vzorné závody, v nichž účastníci prodělávají vždy určité výrobní období. Pokračováno v činnosti, týkající se po- řádání výstav učednických v Praze, zakládány nedělní a sváteční besídky pro učně atd. Stálá výstava motorů a strojů pro nedostatek místnosti znovuzřízena nebyla a v budoucnosti asi již zři- zena nebude, poněvadž nikde se neosvědčila. V ústavu pro zvelebování živností pro obvod ob- chodní a živnostenské komory liberecké, ač jest tam dostatek místností, byla stálá výstava strojů definitivně rozpuštěna a také v ústřední službě vídeňské, pokud nám známo, nejsou institucí touto příliš nadšeni. Za to budou pořádány v Praze kompletní speciální občasné výstavy mo- torů, strojů i nástrojů a zejména veškerých no-
#6 alto_textblock #6
vinek pro určitá živnostenská odvětví a budou provázeny výklady a demonstracemi za hro- madné účasti příslušných živnostníků. Dlužno poznamenati, že mluvíme tu výlučně o živno stenské akci zvelebovací v užším slova smyslu a že tudíž blíže nezmiňujeme se o záslužné činnosti umělecko-průmyslového musea, krajin- ských průmyslových museí a průmyslových i od- borných škol. n Také ministerstvo vyučování zavádí v po- slední době hojně kursy a přednášky pro živnost níky, a to nejen kursy semestrální a dlouhodobé nýbrž i kursy zcela krátkodobé, jež dříve poklá- dalo za nedosti účelné. V r. 1907 konán byl v červnu III. s j e z rakouských ústavů pro zvelebo vání živností v Gorici, při čemž zejmé- na byla veřejně a odbornicky oceněna půsoh- nost pražského ústavu pro zvelebování živnosti a jeho řízení; zvláště chemicko-technologická činnost ústavu, jakož i pořádání mistrovských kursů zvláště směru umělecko-průmyslového působení na výcvik učňů doznalo uznání. Někte- ré podniky pražského ústavu došly následovníků ve St. Hradci, v Terstu, Celovci i v jižním Ně- mecku. V r. 1907 bylo pokusmo zemským vý- borem král. českého zavedeno „m istrov- ské subvencovaně učení“, záležejíe v tom, že mistr, který na sebe vzal zvlášť přímé zá- vazky v příčině výchovy svých učňů, obdrží ze zemské dotace postupně odměnu. Pro tuto no- vou akci vypracována byla na podkladě usne- sení zemské komise živnostenské a zemského výboru základní ustanovení. Družstevní akce strojová poněkud vázla. Zemský výbor postavil se na stanovisko. že nové stroje bude družstvům strojovým a vý- robním udělovati jen v případech zcela výji- mečných, poněvadž s akcí strojovou nenabyl dobrých zkušeností. Pokud se týče ostatních družstev živnostenských, tvořil zemský ju- bilejní úvěrní fond živnostenský jaksí jejich ústředí a podporoval je při zakládání, správě, jakož i poskytováním poměrně snadno dostupného a levně zúročitelného úvěru. Pro- jekt na sloučení jubilejního zemského fondu živnostenského a zemědělského v jediný ústav padl a bohužel nebyla uskutečněna ani malá oprava stanov fondu živnostenského, čelící k to- mu, aby činnost fondu byla uvolněna a aby mu bylo umožněno poskytovati úvěr i i jiných pří- padech, než deposud podle stanov jest možno. zejména též zcela volným sdružením živnost níků za účelem převzeti dodávek a práce. Jmění fondu rozmnoženo o vklad země v obnosu p 150.000 K, zúročitelný 39%. Obnos, věnovaný královstvím českým na zvelebovací akci živnostenskou, obnášel doposud 30.000 K a zvýšen byl na 50.000 K. K tomu by bylo dlužno přičísti roční subvence, věno- vané zemi ústavům pro zvelebování živnost v Praze a v Liberci. Na sněmu král. českého podán byl návrh na zřízení zemské ž ivno- stenské rady, kterýž byl zemským sněmem v zásadě příjat. Projekt řišské živnostenské rady byl sice v r. 1907 podrobně propracován. leč ve skutek ještě uveden nebyl. Na Moravě došlo již ke zřízení zem ské živnostenské rady, jakožto porad ního sboru zemského výboru markrabství mo ravského, v němž zejména zvelebovací akce ži- vnostenská doznala plného soustředění. Pomýšl se na to, aby při zemské radě živnostenské jako její výkonný orgán zřízen byl moravský zemský ústav pro zvelebování živností. Těmito podniky stoupl znamenitě moravský rozpočet na prospěch zvelebování živností. Hnutí za refermu a zodbornění pe- kračovacích škol živnostenský c koncem r. 1906 povstalé rostlo a uznávána vše- obecná potřeba postupného zodbornění pokračo- vacích škol živnostenských ve veškerém vyučo- vání a opatření škol těch dle možnosti dílnami. Nelze arci přehlížeti, že tu nutno postupovati s jistou opatrností, zejména se zřetelem k velmi značným finančním nákladům, jichž skutečné zodbornění škol pokračovacích bude výžadovati. Snaha o zodbornění vyučování pokračovacího jeví se však všude a tam, kde stávala již odborná oddělení, dějí se přípravy k jich dalšímu vybu- dování. Zejména poznamenati dlužno, že v Pra- ze vedle odborné a odborné pokračovaci školy vzlatnické vznikla nová samostatná odborná po- kračovací škola pro knihaře a spřízněná odvětví, kteréž dalo k disposici svou kursovní dílnu kni hařskou technologické průmyslové museum, Živnostenskou novelou byla zabezpečena malým a středním živnostem jistá ochrana a byl dán podnět k dalšímu vývoji a k další or- ganisaci. Ptáme-li se však, je-li provedení této ochrany a nové organisace zabezpečeno, nelze dáti odpovědi kladné. Úplné provedení zákonné ochrany živností vyžadovalo by pronikavé re- organisace, sesílení a psamostatnění ž iv- nostenských úřadů, zejména živno- stenských úřadů I. stolice a ani zelmi účinná pomoc živnostenských inctruktorů spole- čenstevních, kterým novelou živnostenskou ote- vřelo se opětně široké pole činnosti, nepodává plné záruky, že živnostenská novela bude pro- vedena včas, v plném rozsahu a dle úmyslů zá- konodárců. Společenstevním instruktorům při- padne tu arci úkol největší a právě jim pylo třeba opory v reorganisovaných úřadech živno- stenských. Dobrovolné zkoušky mistrovské zavedené § 114.a) živnostenské novely, nalézají se ještě ve stadiu příprav. Budou konány bud v odborných společenstvech, buď v ústavech pro zvelebování živnosti; v poslednějším případě bude zkouška skládána přod komisí, jejíž před- sedu ustanoví politický úřad zemský z osob ne- stranných, pokud lze práv znalých, 1 člen musí ovládati účetnictví a kalkulaci, další člen bude vzat z odborníků, jichž seznam sestaví ústav pro zvelebování živností a jiný z odborníků, jichž seznam navrhne příslušné živn. společenstvo. Obchodni a živnosterské ko- mora pražská působila na poli zvelebování živností především svým technologickým průmy- slovým museem, svou odbornou školou zlatni- ckou a jejími hospitantskými kursy, vydatným subvencováním pokračovacích, zvláště odbor- ných pokračovacích a obchodních škol a jiných vzdělavatelskýh podníků a mimo jiné opětová- ním zdařilých živnostensko-právních infor- mačních kursů pro starosty a jiné funkcio- náře živnostenských společenstev a obchodních gremií. Obdobně působily obeh. a živn. komory v Plzni a v Č. Budějovicích.
#7 alto_textblock #7
Také Zemské jednoty živnostenských společenstev a obchodních gremii a četné spole- čenstevní organisace vyššího řádu konaly svou živnostenským řádem jim vyměřenou povinnost v plné míře; o podrobnostech nelze se tu arni zmiňovati. — Posléze nelze opomencuti dotknouti se ny- nějšího stavuotázky malo živ nosten ského pojišťování. Téměř veškero ži- vnostnictvo přijímá za svou zásadu, vyslovenou na posledním sjezdu obchodních a živnosten- ských komor rakouských, že totiž otázka malo živnostenského pojišťování má býti řešena s ou časně s otázkou starobního a invalidního po jišťování dělnickébo. Dosavadní dělnické poli šťování nemocenské a příští ipvalidní a starobn má jakožto nucené pojišťování se státním příspěvkem trvati, i když dělník zařídil si živnos samostatnou, dokavad tuto živnost provozuje v menším rozsahu, při čemž pojistné břemeno. pokud není kryto příspěvky státními, po případv i jinakými, padá na pojištěného živnostníka. Pro- vedení všeobecného nuceného pojišťování malo živnostenského nutno tudíž vybudovati v na- prosté spojitosti s dosavadním pojišto- váním dělnickým. V živnostnictvu rozmáhá se stále více přesvědčení, že pojišťování starobníhe a invalidního nedosáhne jinak, nežli ve spojen s projektovaným pojišťováním dělnickým. Každý oceňuje moc a sílu organisovaných dělnických mas a jest tudíž přirozeno a pochopitelno, že maloživnostnictvo doufá, že živnostenské poji šťování starobní a invalidní nejbezpečněji bude provedeno v rámci všeobecného pojišťování so- ciálního, tedy v nejužší spojitosti s pojišťováním dělnickým. Do tohoto téměř obecného přesvěd- čení vnesl poradní sbor pracovní při minister- stvu obchodu v prosincové své schůzi rušivý ton tím, že usnesl se na resoluci, v níž praví, „že by sice bylo žádoucno, aby také pro mala- živnostníky a malorolníky zřízeno bylo starobn a invalidní pojišťování, aníž by však tím bylo zdrženo provedení dělnického pojišťování. Z tím účelem doporučuje pracovní sbor soustavu svépomoci, podporované státem, zemi a obcemi. Pojišťování toto dle názoru pracovního sboru může (ale nemusí) býti povinným.“ Kdyby tento názor měl přijíti ku platnošti, vzniklo by veliké nebezpečí racionálnímu provedení pojišťování maloživnostenského v rámci pojišťování sociál- ního, ba bylo by ohroženo provedení všeobec- ného a nuceného pojišťování maloživnostníků pro případ invalidity a stáří vůbec. Na toto e- bezpečí nutno důrazně upozorniti.
#8 alto_textblock #8
DR. RUDOLF PILBAUER
#9 alto_textblock #9
Sociálně-politické bloudění V r. 1907.
#10 alto_textblock #10
Z obou velkých etap sociálně-politických. které na tomto místě loni byly registrovány, totiž počátku šíře založené mezinárodní úpravy ochranného zákonodárství dělnického a jedno- tící reformy sociálního pojišťování, jen první v prošlém roce se utvrdila a vykazuje krok v před: i u nás předložila vláda osnovy zákonů nebo aspoň nařízení ku provedení bernské kon- vence, pokud jde o zákaz živnostenské noční práce žen a úpravy užívání bilého fosforu př výrobě zápalek; za to druhá nejen u nás, ale — podle toho, co právě na sklonku roku pronikl na venek o konkrétních reformních projektech v Německu, i tam rozplývá se v nivec a vítězí partikularismus jednotlivých kategorií pokladen ských nad požadavky úměrnosti a celkové vj- konnosti dnešní soustavy sociálního pojišťování Naše pracovní rada ve svém, po léta připravo- vaném votu o našem vládním programu reform- ním činí dokonce krok zpátky k dalšímu ještě posílení partikularismu úrazového pojišťování tak a bylo by sebeklamem, věřiti v něco víe při celé reformě tak z hloubky plic zejména v vedoucím v té věci Německu nabírané, než že kolos budovy pojišťovací, uvnitř nesouměrný samý přístavek, samá adaptace a při tom každé odvětví se zvláštním vchodem, dostane jen no- vou fasádu, pod níž bude lze přistavovati aďaptovati zas dál. Zastanci tohoto partikula- rismu při tom dovolávají se s největším klidem slov a plánů Bismarkových — dvacet let sta- rých; téhož Bismarka, který pro toho druhu dů- slednost kožených tradie měl případné ostré šlehy. Ale nového Bismarka zatím není, který by sáhl do plnosti dneška a tak je pořád bernou mincí, co uznal za dobré před celou generací. Z nedostatku nový tón udávajícího člověka smělé a silné vůle tím víc rojí se všude reformní drobné práce, která na staré zdivo lepí, kdese co přilepit dá a i nejsmělejší přílepek již ně- jak spojí se starou budovou třeba visutou pavlačí nebo ji hodí přílepek prostě na záda jako ranee. Takovou prací sociálně-reformní je naše loňská osnova o úpravě služebního poměru obchodního personalu pomocného „a některých jiných zřízen- ců atd.“ (tento málem již konstantní přívěšek v nadpisech našich novějších osnov zákonných je již sám o sobě charakteristickým pro fakturu dnešního zákonodárství), slepená z nahodilého výběru stavovských požadavků a na platné právo prostě přivěšená jako na zeď klec s novým ptákem; anebo loňská osnova o úpravě domá- ckého průmyslu, která je — po celé té obrovské práci na tomto poli zejména v posledních dvou desetiletích vykonané — prostě naivním proje- vem názoru, že se přece jednou někdea s něčím začít musí, má-li se začít vůbee,a docela podle toho také vypadá, dokládajíc do- cela prostodušně, že když jen aspoň těch ně- kolik paragrafů parlament schválí, tu spoustu ostatních že již si připíše ministr sám. Tak do- cela neomaleně praví se ve dvou paragrafech osnovy a tak neomaleně, neumělou rukou a fri- volní přímo lehkovážností přistupuje se u nás k řešení tak obtížných a složitých otázek. A jiné příklady, z nichž aspoň ještě uvedeno budiž prováděcí nařízení k zákonu o pensijním pojišťo- vání soukromých zřízenců, které sfingu, ležíeí do dneška nehybně u § 1. onoho zákona s mra- zivou otázkou, kdo mu vlastně bude podléhati, odbylo všeho všudy třiceti řádky a snaží se oblouditi ji nanejvýš jen slohem delfského orákula. Jak dostati jednotu, pevný a drobet smě- lejší vyšší cíl — vedle ovšem opravdové váž- nosti — do dnešní rozbředlé práce sociálně re- formni, dnes lze říci tím tíže, čím dále postu- puje pořád drobení jak ve stranách, tak i v nej- různějších lokálních i ústředních poradních sbo- rech a radách, z nichž každá pracuje na svou pěsť a má zvláštní jídelní lístek pro svou klien-
#11 alto_textblock #11
telu. Nebude-li bližšího řešení, nezbývá věřit než v jeho dnes ovšem ještě příliš vzdálené zpevnění odborových organisací dělnickýcha jich protiváhy, zaměstnatelských, z jichž urovna. ného vzájemného styku časem skoro exaktně musí vyplynouti přesná výslednice i sociálně- pelitická, aspoň mechanická, když ideová nena- chází pevné a silné ruky. Do té doby zásluhou nejrůznějších parlamentních a stavovských stran i straniček mnohými ještě příkrasami polepíme zděděné instituce, mnoho paragrafů vpíšeme do zákonníků podle toho, kde ještě zbylo kousel místa a i nové listy se vlepí, nalepí a přilep nebo časem zase staré přelepí a podlepi. A bude práce stále dost, jak den dá, a mráz přecháž při tom pomyšlení všechny, jichž povoláním jest házet tento písek den za dnem na řešeto kritiky a odborně práce,
#12 alto_textblock #12
DR. ŠIMON KOLÁŘÍK
#13 alto_textblock #13
Zemědělství české v r. 1907. Rok 1907 začal pro zemědělce za příznak nevalně příznivých: snih napadl v lastopadu 1906 na půdu nezmrzlou, v lednu dostavily se třeskuté mrázy, ozimům vedlo se špatně. Po- mrzla réva, pomrzly mladé výhony stromů les- ních, pomrzly i několikáté štěpy. Jaro zmutně začínalor zimy potrvaly až do května. Jarní setby začaly až v druhé polovici dubna; ozimní pšenice ve vyšších polohách z velké části vy- mrzly a byly zaorány. Pozdní jarní a letní po- hoda mnoho spravily; léto zvlášť bylo letos rol- níku příznivé; nehledě k lokálním katastrofám (průtrž mračen na Rychnovsku a Kostelecku větrné cyklony na Chrudimsku) zůstalo králov- ství české katastrofálních pohrom živelních roku 1907 ve velkém celku ušetřeno. Výsledky sklizně hlavních obilin, třeb celkem zůstaly za r. 1906 pozadu, neklesly však pod průměr; žita dokonce sklizeno více než ei r. 1906. V celém království českém činila: za ječmene ovsa u pšenice žila. plocha sklizně r. 1907 224727 549.925 309.902 471.855 r. 1906 231.738 513.414 371.236 492.000 prům. sklizeň po 1 ha plochy sklizn 2 31 zs9 celková sklizeň v hektolitrech r. 1907 5,402.145 11,991.616 8,466.069 15,045.67 r. 1906 5,559.344 10,970.007 9,542.311 15,593.277 Jakost sklizně, zejména pokud se ječmene týče, proti loňsku značně pokulhává. — Sklizen pícnin byla prostřední; cukrovky sklidilo se v Čechách letos 4052 tisíců tun (loni 3892), v celém Rakousko-Uhersku letos 8604 tisíce tun (loni 8977). Sklizeň brambor byla dobrá; len uvedl se nepoměrně lépe než r. 1906. Ceny tržní u obilin od srpna trvale stoupaly; pšenice dosáhla výše 26 K za 1 q; žito 25 K, ječmen 18 K 20 ha oves 16 K 60 h. — Úroda chmele proti loňsku byla dobrá; ceny v době česání chmele byly uměle tlačeny, v říjnu však stouply; některé obchody, prodávající za níz- kých cen na termin, octly se, nemajícé zapro- dané zboží pohotové stoupáním cen v těžké si- tuaci. Kampaň letošní stála již od druhé polovice října pod vládou nového zákona a ochraně pů- vodu chmele, leč účinků tohoto zákona nebylo valně znáti: než zákon vstoupil v platnost, t byl zásoben a přípravy k řádnému provádění zákona nutné (organisace známkoven, komisaři) nejsou vlastně podnes hotovy. — Úroda o voce uspokojila pouze u hrušek; u jablek byla slabá, u třešní průměrná a u švestek téměř žádná. Stav hospodářského zvířectva celkem se nezměnil. Chovatelé celý rok museli úsilně potírati návrhy, žádající otevření hranic dobytku ze států východních. Státní správa, oceňujíe správně nebezpečí, které v ohledu zdravotním domácím stádům hrozí, stála v těchto sporech chovatelů dobytka s konsumenty masa na straně chovatelů. — Zdravotní stav dobytka byl do- brý; zejména sluší vytknouti, že i brav vepřový zůstal letos ušetřen epidemické nákazy červen- kové; mnoho v tomto směru sluší zajisté děko- vati očkování. Opakem k cenám chlebovin lze znamena ode žní stálé klesání cen dobytka. Př některých druzích masa (telecí, vepřové) po klesly ceny i v drobném obchodě, u jiných udr žují se houževnatě na staré výši.
#14 alto_textblock #14
r. 190
#15 alto_textblock #15
r. 1906
#16 alto_textblock #16
Na pražském trhu znamenána byla cena 100 kg živ váhy 100 kg. živé váhy krávy voli býci 24./IX. 62—98 K 46—86 K 52—82 3./XII. 44—94 K 40—76 K 46—72 K 1 kg. jatečné váhy prasata ovce telata 24/IX. 1.20—1.40 K 1.00—1.28 K 1.16— 1.56 3.XII. 1.04—1.28 K .80—1.08 K 1.00—1 44
#17 alto_textblock #17
Hospodářský průmysl sdílel vý hody i svízele vysoké konjunktury průmyslové s ostatním průmyslem: konsum piva i cukru — dík stálému zaměstnání a slušným mzdám děl- nictva — stoupal a zvyšoval odbyt cukru i piva. Dražší pracovní síly a uhlí zdražovaly výrobu. S ostatním průmyslem prodělal též zemědělský průmysl těžké svízele, které vyplynuly z nedo- statku voziva na železnicích; pro zemědělský průmysl byly svízele ty tím citelnější, že dosta- vily se v nejvyšším stupní právě v době, kdy zemědělské závody průmyslové začínaly nové kampaně; že specialně české kraje pocítily též následky pasivní resistence na drahách a mimo- řádných bezpečnostních opatření, nařízených ge- nerální inspekcí drahám soukromým, jest ještě dostatečně v živé paměti. Cukrovarnictví přinesl jinak rok 1907 některá přijemná překvapení: poslaneckou sněmovnou usnesený zákon protirayonový byl odporem sněmovny panské zmařen a veškere úsilí rolnietva o zákonný zákaz rayonu nevyka. zuje za r. 1907 žádného úspěchu. V poměrech úpravy mezinárodní tržby cukerní bylo prodlou- žení brusselské konvence mezi zástupci nejdůle- žitějších evropských států opětně smluveno. K nové konvenci přistoupí také Rusko, které po- sud stálo stranou. Jisté uspokojení přinesly eu- krovarům též předlohy vyrovnací: surtaxa za cukr v minulosti (od září 1903) do Uher vyve- zený se nebude dodatečně vybírati a dnešní cel- kový kontingent vývozu do Uher jest i pro nej- bližších 10 let bez surtaxy zabezpečen; na stup ňování vývozu nelze ovšem bez placení surtax
#18 alto_textblock #18
dále pomýšletí, v tom směru jsou pro cukrovary na Litavě postaveny celní šraňky. — Na samém sklonku roku provedeno snížení daně cukerní o 8 K na 1q. Pivovarství mělo těžký rok: ječmen i chmel drahý, těžká konkurence e všemi ne- zdravými důsledky, nejhůře v tomto konkuren- čním boji vede se pivovarům malým. Lihovary stojí snwd před dalekosáhlýmí reformami i bude se rozvrhovati nově kontin- gent, zemědělské lihovary upírají na ně právo libovarům průmyslovým, jak tento zápas skončí, těžko s určitosti předpovidati. V Uhrách. chce vláda kontingent průmyšlových libovarů vykou- piti a dáti jej celý lihovarům zemědělským; za to hodlá zrušiti bonifikace; takové rozřešení předlitavské zemědělské lihovary odmítají; nových zemědělských lihovarů vzniklo jen asi pět (na velkostatcich), družstevní žádný. Dan z líhu bude nepochybně zvýšena, ano mluví se docela o možnosti lihového monopolu. — České lihovary docílily svépomocí slušného úspěchu tím, že zřídily si v Praze ústřední prodejnu, která převzala prodej veškerého, v Čechách vy- robeného alkoholu. Mlynářství přinesl r. 1907 po těžký? bojíeh minulých situaci příznivější. Předlohy vy- rovnávací neuchránily je před uherskou konku- rencí, jak by si zajisté bylo přáti a jak se to uherským cukrovarům proti jejich předlitav- ským konkurentům vesměs povedlo, leč mlecí zřízení přece navždy pohřbily a nad ter- minovým obchodem obilním stahují se mračna i v Uhrách; ve svépomocné organisaci vykazuje organisované mlynářstvo úspěch ve společné prodejní kanceláři, kterou si zřídilo u průmy- slové banky. V oboru hospodářského školstv přinesl r. 1907 četné pokroky: vysoké učení zeměvědné při české technice dokončuje svou plnou organisaci; král. zemské akademie dostaly nový statut, osnova učebná se prohlubuje a pro- fesorský sbor se rozšiřuje (hospodářské stroj- nictví, správověda). Usnosením snémovním při- stupuje k pozemštění třetiho typu škol hospo- dářských: po akademických a středních školáeh dochází na školy rolnické. Konečně také hospo- dyňské školy dostaly sněmovním usnesením pevný základ samostatným statutem. Nově při- byly zimní hospodářské školy v Přeloučia Hlinsku. Úvěrnictví prodělalo v r. 1907 těžkou zkoušku ohněm. A ke oti českého úvěrnictví, ze- jména zemědělského úvěrnictví, budiž řečeno, že ve zkoušce té obstálo čestně: okresní hospo- dářské záložny a organisace Raiffeisenek při tom všobecném prudkém stoupání úrokové míry držely pevně pro rolnický úvěr nezvýšenou míru úrokovou. V takových těžkých dobách dovedou se teprve výhody těchto úvěrních organisae plně oceniti. — Myšlenka říšské pokladny druž- stevní nebyla provedena a ani reorganisace zem- ského jubilejního fondu zemským zákonem ne byla uskutečněna; našla prý se cesta zreorgani- sovati tento ústav bez nutné změny zákona. Jed- nota okresních hospodářských záložen postavila se poměrně příznivě k myšlence, aby tento fond stal se finančním ústředím též okresních hospo- dářských záložen. Uvážíme-li finanční sílu těch- to záložen, nepochybujeme, že by přístupem jich stal se zemský jubilejní fond jedním z prv- ních finančních ústavů království. Družstevnictví české, pokud jde o družstva výrobní, stálo r. 1907 ve znamení za- kládání malých družstev strojních k ziskání možnosti mlátiti parní neb motorovou mlátičkou; vedle toho jeví se čilý zájem o zakládání druž- stov na sušení čekankového kořene; v zakládání obilních skladišť nastal klid; zřizování družstev- ních mlýnů bylo zastaveno důsledným odpíráním veřejné podpory. Nápadno jest, že nevznikl r. 1907 žádný nový družstevní lihovar, ač mehl očekávati k novému roku 1908 definitivní podíl na kontingentu. V oboru politiky agrární sluší pře- dem konstatovati, že zemědělci uchránili i pří všeobecném právu hlasovacím kurii venkovskou: nový řád volební rozlišuje volební okresy měst- ské a venkovské. Zdržujeme se každého úsudku o tomto třídění okresů, ale konstatujeme, že se tento ústupek z principu rovnosti stal na nalé- hání zástupců venkova v staré sněmovně. Stará sněmovna na sklonku šestiletí vyvinula obdivu- hodnou činnost: v horečném chvatu vyřídila řadu předloh agrárních: zákon o ochraně pů- vodu chmele, o ochraně přírodního vína před padělky, o úlevách poplatkových při konversích byly nejen projednány, nýbrž i sankcionovány; předlohu o zákazu cukrovarnického rayonu od- pravila sněmovna panská a osnovu o říšské ústřední pokladně společenstevní přes usilovnou snahu vlády a některých skupin poslaneckých nepodařilo se dostati na pořad jednání pro odpor stran autonomistických. Zákon o starobním po- jištění soukromého úřadnictva, jehož platnost nadehází, dotýká se z velké části hospodářského úřadnictva a řeší jednu z nejpalčivějších potřeb tohoto stavu. Nová sněmovna přislíbila již rol- nictvu jednohlasným odhlasováním resoluce Udržalovy zvýšiti meliorační fond na 8 mil. K ročné. — Novy parlament provedl konečně ústavně též hospodářské vyrovnání s Uherskem na nejbližších 10 roků; české zemědělství vy- rovnání to přijalo jako nezbytnost a žádá jen loyální dodržení úmluv i se strany Uherska. Na samém sklonku roku ohlášena byla vládní před- loha osnovy služební smlouvy hospodářskéhoa lesnického úřadnictva; ku projednání předlohy té posud nedošlo. Zemský sněm přes všechno volání rolnictva otázku sezemštění zemědělského pojišťování posud nerozřešil. Předlohy zemského výboru i návrhy jednotlivých skupin poslane- ckých prošly už v prvním čtení sněmovnou a do- staly se do výporu; zde byly zmařeny národ- nostními požadavky Němců, kteří důsledně trvají na národnostním rozdělení zemských ústavů; stanovisko toto jest pro Čechy nepřijatelno a tak celé dílo ohroženo. Jednání o zájmových spole- čenstech dospělo ve sněmovním výboru poměrně dosti daleko — leč uzavřením sněmu zapadne veškerá práce otázce této věnovaná do temaet registratury a nový sněm bude musiti začiti znova. — Opravdovým úspěchem zemského zá- konodárství na poli agrárně-sociálních reforem jest přijatý zákon o dědické posloupnosti v sel- ské statky střední velikosti: zákonu tomuto do- stane se snad v nejbližší době eísařské sankce. Usnesení sněmu o pozemštění rolnických škol uvedli jsme již při zmínce o hospodářském škol- ství. Zmínky ještě zasluhuje usnesení sněmovní o utvoření bonifikačního fondu: cenných zem-