#1
alto_textblock
#1
rada usnesla se, že zůstaví všechno skupštině,
ježto se ministr zahraničních věcí nedal pře-
svědčiti námitkou, že by Rakousko a Rusko
républiky v Srbsku neztrpěli.
#2
alto_textblock
#2
Zajímavá sdělení osobního
lékaře královských manželů.
Šiábni lékař srbský, dr. Michal Veličko-
vič, jenž byl osobním lékařem obou králov-
ských manželů a dlel až do zprávy o krvavé
noci v Karlových Varech, před odjezdem svým
odtud učinil jednomu ředaktoru karlovarských
listů některá zajímavá sdělení. Popřel rožhiodně
vyslovenou domněnku, jako by pobyt jeho
Karlových Varech a vyjiždka odtud do Františ-
kových Lázní spojeny byly s určitým rozkazem
vyhlédnouti zde pro Dřagu byt. Nechtěla prý
ani k jeho radě Srbsko opustiti, ač choroba
její byla toho druhu, že vyžadovala léčby ve
Františkových Lázních, zařízených hlavně pro
choroby ženské. Dr. Veličkovič sdělil dále, že
byl tělesným lékařem královských manželů srb-
ských od sňatku krále Alexandra s Dragou
také v jejich společnosti nejvíce prodlel jak při
tabuli tak i při hudebních večerech, jež pravi-
delně pořádány v konaku.
On býval posledním, jenž opouštěl man-
žely než se odebrali do ložnice. Vyprávěl, že
službu konající pobočník měl mezi řadou jiných
svých povinností též úkol dvéře předší n
a u ložnice uzavříti na klič. když
manželé se tam odebrali. Klíč tento nesměl
sebe vydati. Proto připoušti lékař možnost, že
Naumovič byl ve spojení se spiklými důsto-
níky, ač nebyl by se toho nikdo nadál. Dr
Veličkovič jest si jist, že by an
on nebyl dnes na živu, kdyby
osudné noci meškal v Bělehradě
Cestě do Karlových Varů děkuje za záchranu
svého života.
#3
alto_textblock
#3
Kolikrát byl král Alexandr
v Čechách.
#4
alto_textblock
#4
a že dne 18. srpna byl při narozeninách císa-
řových přítomen slavné mši v děkanském
chřámu. Dne 29. srpná pak na nádraží büště-
hradském sešel se s otcem svým Milanem.
Podruhé navštívil opětně za účelem léčen
Karlovy Vary po roce a to 22. srpna 1898.
Ale bylo známo, že nepřijel sem ani tak za
účelem léčení, jako spíše za účelem zábav.
kterým se věnoval v Karlových Varech tak do:
kohále, že snad nebylo jediné zábavní místnosti.
do které by se nebyl podival. Táké bvl pověst-
ným rozesíláním pohledních listků, jichž skou-
pil v jediném závodě zásobu přes děset tisle na
#5
alto_textblock
#5
jedneu.
#6
alto_textblock
#6
O plukovníku Mašinoví
náčelníku spiklenců.
Gsobnost plükovníka Alexandra Mí a š k na.
švakřa královny Dragy, hraje v dramatu běle-
hradském významnou roli. Všeobečně pokládá se
za náčelníka spiknutí, třeba že ne intellektuál-
ného původce. Také jeho spoluúčast při hrůzy-
plném vráždění v konaku se nelají. O n přý t
byl, jenž první po královně výstře-
lii a dýkou ji probodl... Je nepopíra-
telno, že meži těmito příbuzhými, Bragou a Alex-
andrem Mašínem panovala značná nenávist. Pa-
tovala še od těch dob, kdy Draga, stavši se krá-
lovňou, zpyšněla a nechtěla se ké svým přibuz-
ným 2 výjma Nikodéma a Nikolu a švé dve
séštry = ani hlášiti.
Za to však u lidu a u armády těšil se pl
kovník Alexandr Mašín přímo v demonstrativ.
fim, o bči bijícím opaku Bragy značné oblip
nesti, kteřé také v plné míře si zasloužil; líčíse
všemi stranami jako muž vysoké intelligence
pěvného, vlašteněckého přesvědčení a přímého
charakteru. Také celé jeho vystupování bylo nad
míru sympatické a imponující. Klonil se vždy
smýšlením k lidu a proto u dvora srbského ne-
byl obliben, nýbrž obáván. Ve víděňských křu
zích jest Mašín velmi dobře znám, protože po
léta žil ve Vidni u srbského konsulátu jako
attaché, později jako soukromník. Potom byl po
několik let na Čerhé Hoře, kde byl jedním z nej-
obratnějších diplomatů ve věci Srbska. Také ta
svojí povahou a vystupováním ziškal ši šym
#7
alto_textblock
#7
Král Alexandr a spiknutí.
Z Bělehradu, 13. června. O chystanémi alten-
tátu vědělo jenom několik velitelů vojenských a
40 nižších důstojníků, kteří jsou namnoze členy
krájní řadikální strany. Tajemství musile býti za-
chováváno příshě pro špehounství na východě
silně vyvinuté a tato okolnost přávě byia čá-
stečně královi osudnou. On prováděl špionáž
přoti vlastním, nejdůvěrnějším rádeům a spolu-
pracovníkům eo nejhořlivěji. Byl varován a to
právě ve dneeh posledních, bál se však jenol
zákeřného attentátu dynamitovél6, nikdy však
revoluce armádní. Za posledních slavnosti běle-
hradských zdráhal se do posledních ukamžiků
ukázat se na balkoně lidu. Musil býti v pravém
slova smyslu svým okolím na balkon vyvlečen.
#8
alto_textblock
#8
Srbský převřat a velmoci.
Z Vídně, 12. června. Ministrpresident A va-
kumovič měl rozmluvu s redaktorem „Neue
Fr. Presse“ a projevil mínění, že ovropské moe-
nosti nemají příčiny zasáhnouti do vnitřních za-
ležitostí Srbska a že také nebudou činiti
námitek proti svobodné volbě
krále. Chef vlády srhské potom dodal:
„Nemáme tou chvili žádných oficiálních anebo
poloúřadních zpráv o tom. Ovšem došly zpráv
našeho vídeňského vyslance, který oznamuje,
že hr. Goluchowski svoje mínění projevil
v teh rozum, že volba krále jest naší záležitost,
do které Rakousko plésti se nechce. Věříme, že
ostatní velmoci zaujmou totěž stanovisko a za-
ujati je musi, neboť ony nemají žádné příčiny
zasahovati do našich věcí dokud je pokoj a po-
řádek zachován.
Avakumovič oznámil, že nebyly provedeny
žádné změny v praefekturách (úřady,
mající povahu našich okres. hejtmanství) a není
příčiny k tomu, poněvadž jest v zemi pokoj.
Akce, pravil, může býti považována
za ukončeno u. Předseda kassačního soudu
Antonovič požádal za pensionování, což mu byl
povoleno a na jeho místo dosazen bývalý presi-
dent tohoto tribunálu Radovič. Zůšťanou
také nezměněny všechny naše sty-
ky zahraniční
#9
alto_textblock
#9
Mezi obyvatelstvem karlovarským, kde král
Alexandr dobře byl znám z dob svého pobytu
na léčení, vzbudila zvěsť o hrozné noci ohrom-
nou senšaci. Do Prahy a Vídně šel dotaz za
dotazem a listy telegraficky žádány za expressní
zaslání desateronásobného počtu výtisků se zprá-
vami o událostech bělehradských. Mezi hosty
všech hárodnosti o ničem jiném se nemluví.
Živě se vzpominalo, kölikráte byl král Alexandr
v Karlových Varech a tedy v Čechách. Některi
se vsadii, že třikráte, jiní že pouze dvakráte.
Správa lázní, jež dle knih o výkazu přibýlých
hosti měla spor tento rozhodnouti, byla přímo
obléhána. Záhy zjištěho, že král Alexandr po-
prvé byl v Kariovýeh Várech od 11. srpnia 1897
#10
alto_textblock
#10
pa
#11
alto_textblock
#11
Královna Natalie nesmíři-
telna.
Z Bělehradu, 13. června. O královně N
talii sděluje se, že Alexandr rozhodl se s m
říti se s matkou, zejmena pak v posledn
době že pevně se na tom rozhodl. Vysláni dva
státníci do Paříže za tím účelem, ale pokusy je
jieh zůstšlv marnými. Natalie jim odpověděla
»Dokud Draga zneuctívá trůn srbský, nemán
#12
alto_textblock
#12
sýna.«
#13
alto_textblock
#13
Kdy bude volha?
2 Bělehradu, 13. června. Vysloveno m-
nění, že pondělní schůze národních shromáždění
(skupštiny a senátu) bude jenom formální a
ustavující a že volební akt královský bude vy-
konán v úterý dne 16. června. Protože armáda
jest pro Petra Karaďorděviče, soudí se ve vlad-
ních kruzích, že bude Petr Käradorděvič zvolen.
Po vykonané volbě deputace zvláštní odjede z
Bělehřadu do Vídhě, kde bude sehůzka s novým
#14
alto_textblock
#14
FEUILLETON.
#15
alto_textblock
#15
Matka.
Napsal S—.
Po příkrých, úzkých schodech starého domu
štoupala žeha, zahalená lehikým vlňáčkem. Když
došpěla do II. poschodí, namířila do tmavého
kouta, kdež hmátnuvši několikráte otevřela dvěře
a vštoupila do chudobné světnicky.
„Dobrý den, panmnámo Pánková!“
„A, vitám vás, posadte se,“ zvála žena, je
zdála se býti vládkýní tohoto nuzného svěťa.
Byla to opravdu chüdičká jizbice se sklep
ním klenütím, jaké vidáme ve starých domec
a jediné okno spojovalo to dusné prostranstv
s úsměvem slunečním. Jediné, jedinou peřinou
která ostatně byla přepychem vůči svému okol
opatřené lože stálo poněkud ode zdi, aby neby
ncelehář uveden ve styk s vodou, jež v úzkýc
potůčeích na zdi mokvala. Kromě stolu, kufri
v koutě a stolice nebylo lze nic více zřakem za-
ehytiti. Leč ještě něco, ale ne jako nábytek.
nýbrž spíše jako něco pohybem obdařeného.
zvuk vydávajícího, něco se subnormálním sebe-
vědomým — zkrátka malý klučina, čiperný bělo
vlásek asi 2 roky starý, jenž harcoval po zem
s řyčným odfrkováním a funěnim, ktérě činí dět
#16
alto_textblock
#16
tak milými.
„Tak, Pánková, co děláte?“ vyzvídala pří
#17
alto_textblock
#17
ehozí.
#18
alto_textblock
#18
„No, to víte, že štráchám. Co mně pan
Kolíčková z obsluhy vypověděla, nemám prá
a je to cítit. Už dluhuji mouku na 4 peeny chleb
u kupce také visím, a to všecko pro toho kluk
Nechtěl být sám doma; brávala jsem ho tedy
ke Količkovům; ale když jim jednou rozb
vzácnou lampu, dali mne prýč. Kdyby toho kluk
nebylo, bylo by. líp.
#19
alto_textblock
#19
Klučina, jakoby věděl, že o něm je řeč.
přílezl k matce a začal ji tahat za sukni. Když
mu ji matka vytrhla, ocitl se hošík v sedě na
zemi a začal fňukati, ale pak, any obě ženy v ho-
voru pokračovaly, si věc rozmyslil a pustil se
čtvernožky na hon za švábem, který za bíléh
dne — jáká neopatrnost — vydal se od pece
okružní cestu.
„Ale, Pánková, však bude zase líp.
„Kdyby jenom Pánbůh dall
„Však on dá, uvidite, že dá. Abych pak
nezapomněla, víte, přišla jsem, můžete-li
jít k Procházkovi, co má obchod s lahůdkami.
umývat dlážku? Mám někoho obstarat, a já s
povídám, řekneš tomu nebo tomu a vzpomněla
jsem na vás.“
„To je od vás hezké. Ale, kam dám kluka?“
Ten zatím již zdvihal pravici, aby švábov
zasadil smrtelhou ránu, když tento, dostavse
pod kufr, z dostřelu se mu vzdáli.
„Co s chlapcem? Toho můžete vzít s sebou
Nikdo tam není, kde budete umývat.
„Tak dobře. Jsem tomu ráda, aspoň zas
něco poplatím. A kdy tam mám přijít?“
„Odpoledne, kolem třetí, aby to do večer
bylo hotovo.
„Dobrá.-
„Tak s Pánembohem a toho chlapečk
vezměte s sebou.
„S Pánbíčkem.o
Panímáma Pánková byla rok vdovou a mu
sila hodně pracovati, což také ráda dělala. Ale
poslední dobou neměla žádné práce a to bylo zl
Bída, houze bez toho nepříliš vzdálená drala se
o překot k ni.
Odpoledne dostavila se tedy Pánková na
určené místo a dala se ihned do práce. Hoch
kterého přivedla, odrejdil do kouta, kde stál
velká řada láhví malých i velkých. Bral z těchto
láhví některé a zdvihal je k ústům. Matka vidoue
#20
alto_textblock
#20
to zakřikla jej, abý, toho nedělal, že je, to „bak“.
„Ma-mi, to je ba-ka-ny?“ ptal se hoch svým
dětským, rozmilým hlasem a s přízvukem,
který nás nutí, abychom děti na místě zulíbali.
Přes to ale, když matka na hadře klečíe-
v protějším kouté dále drhla, chopil se malé skle-
ničky, přiložil ji ke rtům a počal z ní píi
Náhle však skleničku pustil, začal kašlat
a se dusit. Matka vyskočivši přiběhla honem
k dítěti, jež svíjelo se jí u nohou a vyráželo z úst
kašel s nápadným hrčením. Hochova tvář byla
zrudlá, křečovilě stažená a modrá očka, úzkost-
livě vypoulená, zdála se prositi o pomoc. To
byl pohled! Ten krvavě se zařezával matce do -
duše, vypuzoval jí z hrudi dech, ze žil všechinu
krev a rozléval místo ní úzkost, hroznou úzkost
matky, jež se Bojí o své dítě. Rychle chopila
své dítě, přitiskla k sobě jeho drahou hlavu tak
pevně, jakoby je chtěla bránit a hájit přoli
někomu, jenž přišel jí ditě vyrvat. Co se dítěli
stalo? Myšlénka na jed zamrazila ji, jak poliběk
Smrti. Myslí pak ji prolétla dřivější slová:
„Kdyby kluka nebylo.“ Ne, to nemnohla mysli
vážně, to byla slova pronesená ústy bez souhlasu
srdce matčina, jež nýní pro dítě úzkostlivě bild.
Celá bytost její vzpírada se oněm slovům, za nět
v zápětí přišel tak krutý trest. Gelá uděšená v -
běhla matka s děckem v náručí k lékaři, jenž
bydlel právě naproti.
Lékař podal hochovi něco k dávení a řekl-
„Co to vypil ten chlapec?“ Mätka donesla lékaři
skleničku; doktor konstatoval z ni čištý lih
„Naděje na záchranu je,“ právil pak „dá-
vejte jen dítěti mléko
Matka chvějíc se děkovala se sizami v očíck.
Dítě bylo zachráněnol
Nikdy se matka nemodlila k bohu vroucněji,
než toho dne.