ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9cec4cf0-65ff-11dc-a083-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 39
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXI.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu dne 16. ledna 1901
#3 alto_textblock #3
Číslo 16.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. Iisty předpláefi se v Praze v admslnlstrael 2 K —p . . na stěel na čivrt lta . . . . 6 K —h s dvoji denásko3 K 6o na sizr na čtvst lets . . . . 7 K 50h ve filislkách namátjo.. .. . 2 K 8o Poštont kori s dvojí zfsilkon a- dr. . k eo
#5 alto_textblock #5
V drobném prodejít ranní číslo s sobě . . . za f h oddpolesd lní . . . za 2h Ve hlialkách na venkově ranní č6st5. . . . odpolelí . . . . . . Insera t platí zo hotlově napl Piedplageni a jnsevty přijímá zdmini- atrace v Marlanské ulici č. Tam nacházejí sei též rodslne tiskárna a erpečice „ Národnich Listě- Rakopiry se nevraeejl
#6 alto_textblock #6
10t
#7 alto_textblock #7
s
#8 alto_textblock #8
Ku programu ústavověrných velkostatkářů.
#9 alto_textblock #9
Ve Štyrském Hradci přihlásilo se ve schůzi tamního velkostatku ke slovu jádro příští kohorty vládní v řadách něme- ckých. Oba přední řečníci, člen sněmovny panské hr. Kottulinsky i hr. Stürgkh mluvili tak, jako by německé souručenství mělo v rukou Shylockův úpis na národní i ústavní práva zdejších národů slovanských. Prvý žádal zvláště i odstranění posavadního fede- ralistického označení této poloviny říše ja kožto »království a zemí na radě říšské za- stoupených« a aby německý ráz její byl vyznačen zavedením němčiny jakožto jazyka prostředkovacího jak ve správě státn tak v parlamentě. Doporoučeje sjedno- cení Němců ve velikou a jednotnou stranu se společným výkonným výborem, pokladá za přední její úkol: jednak získati posavadní spojence Čechů, jednak vliv jejich odstraniti. Sjednocení všech německých stran. vyjma skupiny výstřední, zdá se vůbec býti hlavním úkolem a cílem ústavověrného velkostatku a byl to zvláště hrabě Stürgkh, jenž ve schůzi dovozoval následující zásluhy posavadního souručenství německého: na silně zarazilo postup rozpínavých snah jed- notlivých zemí a národův, uvedlo takto » po- litickou morálku« do nuceného oběhu, sjed- notilo německé strany ke společné obraně a vytvořilo positivní národně politický program (svatodušní), byť i ne pro potřeby okamžiku a byť i okamžitě nedal se provésti. Hledí-li předák ústavověrné šlechty takto povznésti obstrukci německou na piedesta zásluh a vyvýšenosti, nepřekvapí zajisté, za- sypáváli všemožnými nechutnostmi strany bývalé většiny, skupiny pravice, jež prý byly osudným svazem »nenávisti k Němcůme pokud vystupovaly činně. Přes vše to nemůže zapříti a zakrýt pravdu, že německá obstrukc byla zneuznáním principu vět šiny a že nezůstala bez hrozivých účinko na zřízení parlamentní. Němci rakouští volal, zjednali si jednotným svým vystou- pením na obranu svých národních práv (?l) u přátel i odpůrců zvýšený respekt ale parlament jest bojem tím a jeho na- sledky otřesen. Srovná se to ovšem jen v německé hlavě a tou patrně hlava hr. Stürgkha jest, vychvaluje-li týmž dechem zásluhy německé obstrukce, kterýmž nucen jest doznati, že obstrukce ta podryla parlamentarism v této polovině říše, a když dále se prohlašuje za stoupence ústavních řádů, ač neuznává práva parlamentní většinyl! I on i hr. Kottulinský neustali totiž na pomínati a připomínati, aby se odstraniloa odklidilo z cesty, co by mohlo zavdati pod- nět k zavedení zahaleného anebo dokonce čirého a nezastřeného absolutismu! Pánově kteří se již prohlásili pro absolu- tism německé menšiny, kteří z vrhl zásadu konstituční — právo vět šiny — ovšem vypadají hodně fraškovitě. vydávajíli se za stoupence parlamentního zřízení! Ale nejen to, pánové mají mimo to i ku podivu krátkou paměť. Sotva že vyslovil přesvědčení své, že nutno v příští radě říš- ské odkliditi všecko z cesty, co by ohrozilo dělnost parlamentu, již i vlekou do jeho
#10 alto_textblock #10
bran trojánského koně nadpráví něm- činy. Jakoby náleželi k účastníkům vý pravy čínské, pánově v řeči hr. Stürgkha ohlašují i požadavek nápravy ško způsobených prý — Němcům ! Mocné vystou- pení národnostní stránky samo o sobě prý opravňuje očekávání, že otázka jazyková bude ovládati mysli i v příští sněmovně ale nemysliž si nikdo že mluvčí ústavověrné šlechty přímo a rytířsky snad hodlá otázku onu řešiti; ani zdání! Stanoviska stran se nedají sblížiti — což jest ovšem prostý dů sledek německé žádostivosti a co netřeba ani zvláště připomínati — a proto nepomy šlejí Němci nyní na zákonné upravení otázky jazykové, ale budou se zabývati a všímatis jazykové praxe u úřadů a žádat neúprosně, aby v praxi nasta úplný souhlas mezi stavem fo málním a faktickýml Kdo čteš, rozuměj! Pro Němce jes formální stav totožný s tajnými, nepubli kovanými nařízeními z dob předůstavních jež zaváděla němčinu; stavem faktickým č skutečným jest však užívání jazyků národních. Hrabě Stürgkh takto tedy jmenem ústavo věrných velkostatkářů přímo prohlašuje úplné vytlačení neněmeckých jazyků a rovného práva neně- meckých národů ze státní ch úřadů! To jest smysl jeho srovnání stavu formálního a praktického, to jest onou nápravou škody čili věcným zjedná ním odškodnění, jak je jinak ješte nazývá. Netřeba podotýkati, že takovéto pocho pování otázky jazykové musí při prvé příle žitosti vésti k bouřím ještě větším, než jak zažily říšské rady posavadní. Co jsou ostatně tito štyrští němečkové. jaký pak mají význam pro staré kulturn národy v této polovině říše, že se osměluj hůře než Schönererovci a Wolfovci napadati a ohrožovati práva neněmeckých národů jazyků? Domnívají se opravdu, že se na lezne mezi poslanci slovanskými i jen jediny jenž by mohl vydati lid svůj na po spas němčící a německé byro kracie? Tyto štyrské programové řeči velko statku ústavověrného jsou zlými předzvěstm nejen pro dělnost příštího parlamentu, nejen pro základy parlamentního řízení vůbec Upozorňujeme zvláště p. hr. Stürgkha, aby si přečetl v pařížském, němectví rakou skému vždy nakloněném »Tempsu«, kterak charakterisuje v posledním svém čísle směry jež se dostavají na povrch mezi rakouským Němci . . .. Mohli bychom vlastně již s politickým rozumy pánů z velkostatku štyrského se roz loučiti, protože se vyjímá jako eskamotáže přecházejí-li od věcného odškodněn Němců k úkolům, jež se zatím nahroma dily pro příští říšskou radu a z nichž nen neposlední rakousko uherské vyrovnání, jeho nezdar pokládá hr. Kottulinsky za » počátel politické katastrofy«, ale nemůžeme čtenář stvu zamlčeti, jak si ústavověrný velkostatek představuje poměr Němců ke vládě. Němci nemohou utvořiti parlamentní většinu, a dle toho, jak se zachovali ku pra vici, nedopustí též, aby vznikla většina mimo ně a proto praví hrabě Stürgkh: »Práve Němcům vláda mimoparlame nt ního ministerstva úřadnického jest jedině vhodným prostřed-
#11 alto_textblock #11
kem výpomocným. Z poměrů samých vyplývá nutnost, trvati na zásadě vlády úřadnické.« — n Jest opravdu jíž na čase, aby se něme ckému mastičkářství v této polovině říše dalo důkladně za vyučenou, nemá-li tato polovina říše propadnouti německé slepotě, jejíž vážné známky jeví se již i na pánech z táboru hraběte Stürgkha. Máme za to, že jest posa- vadních experimentů na úkor slovanských národů až až dosti
#12 alto_textblock #12
věrných 11, strany středu 1, klerikálních 24 antisemitů 21, pokrokových 36, nacionálů 44 radikálů 22, agrárníků 3, novoklerikálů 2 divoci 4. Socialistů9. V Praze, 15. ledna. (Nový trestn řád vojenský a žádost za úlevy pro záložníky.) »Egyetertes« sděluje, že návrh nového vojenského trestního řádu by panovníkem schválen. Návrh, jenž bude nyn propracován do podrobností, odstraňuje anomalii že u vojenských soudů auditor byl v jedne osobě vyšetřujícím soudcem, žalobcem i ob hájcem. Dle nového řádu vyšetřování má se vésti zvlášť a pře se má líčiti před soudem trojčlenným, při čemž má býti postarán o žalobce i obhájce. Vyjma případy, kde běž- o válečné lajemství, přeličení mají býti veřejná — Zemský výbor haličský, hově usnesení sně movnímu, vypracoval návrh, dle něhož sněm má podati vládě resoluci, v níž se bude žádati 1. aby záložníkům dostávalo se náhrady cestov ného, kdykoli jsou povoláni ku cvičení; 2. aby se jim dostalo náhrady za úrazy a zmrzačení nezpůsobené vlastní vinou; 3. aby synové rl níků byli na čas žní sproštěni vojenské služby a cvičení záložníků aby se konala v době, kdy není pilných prací polních; 4. aby se chudým dovolencům ponechal obnošený vojenský šat místo aby se prodával za babku. Z Pešti, 14. ledna. (Sněmovní volby uherské.) Naproti různým zprávám, že v Uhrách v nejbližší době dojde ke všeobec ným volbám sněmovním, sděluje vládní » M g Nemzet«, že jest předčasno mluviti již nyn o volbách, poněvadž předseda ministerstv otázkou nových voleb dosud vůbec ještě se an nezabýval. Doba rozpuštění nynější sněmovny bude závíseti od vyřízení četných předloh, je buď již jsou, aneb ještě budou podány této sně
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy domácí.
#14 alto_textblock #14
V Praze, 15. ledna. (Volby.) Dnes utichl volební ruch po všech korunních zemích, vyjma Dolní Rakousy, kde zbývá vykonati ještě volby za obchodní komoru a velkostatky. Po- slední volební zápas odbude se též v Dol Rakousích zejtra ve středu v městské skupině novoměstské, kde bude nutno provésti užš volby mezi nacionálem Kienmannem a sociali- stou Dobiaschem, který asi protivníku svému podlehne. Dnešní velkostatkářské volby v Če- chách, v Haliči, Štyrsku, Korutanech, HI. Ra kousích a Solnohradsku vykonány hladce dle připravených kompromissů a překvapení nija- kého přinésti nemohly. Pro politic k strany mohou míti význam jen užší volby, ježs dnes konají v Bregenci a v Korneuburku, jichž výsledek však dosud není znám. Další defini- tivně provedené volby sestaveny na následujíe tabulce
#15 alto_textblock #15
Strana
#16 alto_textblock #16
Vol. okres
#17 alto_textblock #17
Zvolen
#18 alto_textblock #18
Štyrsko, obchodní komory, 14. ledna. 1. Št. Hradec J Fr. Hanisch, továrník Něm. nacior 2. Lubno Fr. Kuders, továrník Něm. pokr. Korutany, obchodní komora, 14. ledna. 1. Celovec jHeřm. Hinterhuber, h. rad ojNám. nacion Horní Rakousy, obch. komora, 14. ledna 1. Linecvt. zpal tovární raun Něm. polr thal, továrník Slezsko, velkostatky, 14. ledna. Dr. Gust Hirsch Ústavověr. 1. Slezsko , Bar. Eman. Spens Ústavově. »Bar. Arn. Sedlnický Ústavověr. Tyrolsko, velkostatky, 14 ledna. [Stře 1. Svěřenské Lev Treuinfels, opat 2. Nesvěřen. Dr. K. Grabmayr, adv. Ústavověr. „ Hr. Alb. Merzani Kons. Vlach Hr. Rob. Terlago Ústavověr » Hr. Gotth. Trapp [Něm. klerik 5. » Gorice, velkostatky, 14. ledna. 1. Gorice IDr. Fr. Verzegnassi, adv.Jlib. Vlach. Istrie, velkostatky, 14. ledna. 1. Istrie Markr. Benietlo Pole J lib. Vlach. sini Do 15. ledna bylo zvoleno celkem 359 poslanců (velkostatkářské volby dnešní nejsou v to počítány). Z nich je Čechů (i s feudál ními šlechtici) 71, Poláků 51, Rusů 10 Slovinců 15, Chorvatů 10, Srbů Rumunů 5, Vlachů 18, Němců 168 socialistů 9. Dle politických stran je Čechů svobodo- myslných 53, agrárních 5, nár. dělníků 5, kleri- kálních 2, členů feudální šlechty 3 a moravsk strany středu 3. Poláků z kola polského 42 (mezi nimi 7 demokratů), ze spojené strany lidové 8, radikál 1. Rusů neodvislých 5, od- vislých 5. Slovinců klerikálních 11, liberál- ních 3. Chorvatů strany národní 6, strany práva 4. Srbové 2. Rumunů 5. Vla cho liberálních 13, klerikálních 5. Němeů ústavo-
#19 alto_textblock #19
movně
#20 alto_textblock #20
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. ledna.
#21 alto_textblock #21
Sblížení rusko-české. Nestor v »HoOM Be« věnoval zvláštn článek rusko-českému sblížení, k němuž příleži tost zavdala mu přítomnost českých hudeů pěvců v obou stolicích ruských. Ukazuje upřím nými slovy, jak horlivě a s jakou láskou český národ ode dávna si všímá všech plodů ruského umění a literatury. Cokoli dost málo patrného vyjde v ruské belletrii, jistojistě vyjde v českém překladě. Národní Divadlo pražské dobylo s o ruskou operu zásluhu tím, že je mostem, po kterém ruská opera kráčí dále do Evropy Ruskou píseň rády zpívají české pěvecké spolky zvláště na Moravě! I při domácím krbu českém zaznívá. Vše to děje se z pohnutek v našem praktickém věku neobyčejných. Ani hmotná vý hoda, ani politická spekulace nevodí četné pra- covníky česko-ruského sblížení, neboť dosu všecko jejich úsili dávalo jim velmi nepatrný hmotný užitek, ba mnohem spíše holou škodu Díky své obětavé národní práci Čechové rychl pohánějí slovanský obrod své vlasti. Mnoh práce ještě jim zbývá, ale není pochyby, že o toho, čím byli ještě před 30 lety, jsou ny vzdáleni jako nebe od země. Autor povzbuzuje své krajany, aby hojně navštčvovali české země a seznamovali se s če skými snahami a kulturnými úspěchy.
#22 alto_textblock #22
.
#23 alto_textblock #23
Rusové o německých operacích v Číně. »HoBoe BpeMa« velmi rozhorleně, ale ni koli nespravedlivě píše o kouskách hr. Wal
#24 alto_textblock #24
derseca v Číně. K dobytí Pekina přišel pozdě Položení jeho zdálo se komickým. Myslilo se, že války nebude. Avšak německý polní maršálek už čtyry měsíce bojuje bez oddechu. Číňaé jsou protivník přenepříjemný, protože se nedá- vají na německý pefel porazit. I. hr. Walder- seeoví zmrzela se již úloha, kterou hraje v Čině, a proto rozhodl se »vyhnati všecka tuzem- ská vojska z oblastí, obsazených vojsky spo jenců.« Nedají-li se vyhnat čínská vojska, přísní Němci jmou se vyhánět ženy a děti. Potom už nebudou mít nikoho, kdo by se jim dal po- trestat, a výprava na potrestání sama sebou bude muset přestat. Vše to bylo by velmi směšně, kdyby ne- bylo smutné. Kdyby hr. Waldersee soperovale v Ohnivě zemi na svůj vlastní účet, s pánem bohem, ale on provádí své junácké kouskyv ruském sousedství s vojsky spojenců jako jejich hlavní velitel. A ještě by bylo možno zamhouri oko, kdyby dával na jevo opravdovou snahu obnoviti pořádek. On ale boří chrámy a doniy vesnice i města, maří zbůhdarma životy i ma- jetek pokojných Číňanů, kteří zůstali ve svých sídlech — nuže, jak nazvati takové voperace ?«
#25 alto_textblock #25
Z pruské sněmovny poslanecké. Poslanecká sněmovna pruská zahájila včera rokování o rozpočtu. Větší čásť dubaty vyplnila diskusse o hospodářských otázkách a průplavn předloze. Z politických momentů debaty vyjímáme: Eugen Richter, vůdce svobodo- myslné strany, žádal, aby odstranény byly zlo řády policie berlínské, jež byly objeveny pro- cesem Sternbergovým. Policie mohla by konati více, kdyby nestarala se tolík o politické věci Řečník odsuzuje dále způsob, jak se vykonává nyní censura divadelní, kteráž připomíná doby předbřeznové. Ještě štěstí, že Schiller nežil v době ministra Rheinbabena, sice byly by bý- valy zapovězeni i jeho »Loupežníci«, »Vilém Tell« a »Úklady a láska«. (Veselost.) Řečník, nará- žeje na šplhačství konservativců, projevuje po- divení, že průplavní předloha nyní i přes prvoln odpor jejich bude schválena, vždyťi tě rozpoče zřizuje nových 25 míst vládních radů. (Veselost.) Ministr vnitra Rheinbaben snaží se obhájiti sta- novisko vlády v otázce divadelní censury. Kdyby prý zesnulý Schiller aneb — dí ministr — šlechtie Schiller (Veselost.) žil ještě dnes, roz- hodl by se v tomto sporu pro ministra. Tento chce prý, jak praví, podporovati pravé umění a nikoli lžiumění, jímž vlastně skutečné umění strhuje se v kal. Obyvatelstvo samo mělo by býti censorem divadelním, bohužel dává si ale líbiti i taková díla jako »Dáma o Maxima«, jež urážejí všechen mravní cit. Ministr vnitra dále snaží se dovoditi, že zlořády policie, odhalené v berlinském procese, byly rázu níkoli organisačního, ale osobního. Bude prý proto dbáno příště o lepší výběr osob. Úřadníci budou musit sděliti, do jaké míry jsou zadluženi i bude hleděti se, aby se jim pomohlo od dluhů, va- dicich jejich povinnostem. Bude postaráno také o lepší platy. — Po té bylo rokování odročeno
#26 alto_textblock #26
Boj proti řeholím
#27 alto_textblock #27
Včerejší sezení sněmovny francouzské vy- plnil úvod k boji o předloze proti řeholím. Úvodem tím byl dotaz socialisty Sembota, miní- vláda trpěti zasahování papeže do vnitřní poli- tiky francouzské. Byltě Lev XIII, jak známo, v listu k Loubetovi, církevními orgány též pu- blikovaném, vyslovil se proti zmíněné předloze. Sembot žádal, aby se užilo proti uveřejňovatelům listu toho 207. článku trestního zákona. Francie
#28 alto_textblock #28
FEUILLETON.
#29 alto_textblock #29
Z Prešernova alba,
#30 alto_textblock #30
F. T. Ke stoleté památce narozenin předního slovinského poety výšla nákladem »Ljubljanského Zvonu« zvláštní kniha »Prešernovo album«, jež ob- sahuje mnoho zajímavého ze života i z literární čin- nosti básníkovy. Vedle článků a statí, vystihujících povahu člověka i literáta, nacházíme tu i překlady jeho básní do různých jazyků a to s přípisy dotče ných překladatelů. Dopisy v slovinském jazyku zaslali Rus Ščepkin, Švéd Alfred Jensen, Vlach Ivan Trinko, Srb Andra Gavrilovié a Čech Jaromír Bo- recký. Čtenářům, kteří se zajímají o přehled slovan ského světa literárního, poskytuje album hojnos materiálu. Mezi črtami ze života básníkova jsou ně které zpracované belletristicky. Obráží se v nich jaksi průměrná úroveň dnešní belletrie slovinské Podáváme na ukázku skizzu Zbašníkovu. Pre- šern, doživ se trpkého zklamání v prvním svém čistě platonickém poměru k Julii Dimicově, zahořel p čase novou láskou k jiné sličné dívce, Anně Jelou- škově. Poměr ten dal život dcerušce jeho Ernestině. K němu se táhne jedna z nejdojemnějších jeho básní »Nezakonska mati«. Črta Zbašníkova má stejný nadpis. K obiasnění sluší doložili, že Prešern jak svobodný muž, odkázán jsa k životu po hostincích vlivem pomluvy nepřátel ocil se v pověsti pijana Jakým právem, nelze však nijak dokázati.
#31 alto_textblock #31
Nemanželská máti. Črta dra. Fr. Zbašníka
#32 alto_textblock #32
Seděl tam sám, sám . .. Hlavu měl skloněnu k prsoum, zadumané oči upřeny k číši z pola vyprázdněné, již tu tam obracel mezi prsty .. U okolních stolů sedělo pijáků, mladýeh i starých. Novšímal si jich . .. Pozorovali jej, šeptali si o něm . .. po smivali se . .. »Vídís jej, spitého, špinavého doktora ? .. Dobře se dnes zase nacucal!.. . Hlava mu ji iplně klesá . . .« Tlumený chechot. Slyšel úštěpky. Nikdy se tuze nestaralo ásudek lidí, ale ošklivá slova, jež zaslechl přece jím hnula. Vstal, vzal klobouk a hůl a odešel ... Měsíc svítil, ztápěje okolí v čarovný, stří brný svůj svit . ..
#33 alto_textblock #33
Váb noci zaujal duši jeho, opájel jehc Odměřeně, velebně zněly na věži údery hiodin
#34 alto_textblock #34
srdce
#35 alto_textblock #35
Luna sije, kladvo bije . Vzpomněl těch svých veršů. Vzpomněl oné lepé noci, kdy je byl napsal. Tenkrát rozkošná radost prochvivala jeho duši. Sladkou upomínkou se zachvěl »Opilý doktor!« opakoval si trpce. »Co po vašem úsudku, co po tom, jak o mně smý šlejí moji vzdělaní i nevzdělaní nepřátelé ! M verše budou se zpivati, budou obdivovány, kdy z nás už nikoho nebude, a dosvědčí, že mů život nebyl marný ! .. A kráčel dále ku svému bytu. Srdce jeh toho večera bylo jato přepodivnou touhou, ja- kousi tajemnou dychtivosti . .. »Ne, domů ještě ne! . ..« Obrátil se a dal se jiným směrem — »U ní ještě světlo? — Tak pozdě? Na jeho znamení otevřely se dvéře . . »Ach, ty zde? . . « »A ty jestě vzhůru? Tak pozdě! . .. »Cítila jsem, že bych spáti nemohla ! . ... »A tak veselá! . . e Horoucně jej objala. Pak řekla: »Mám radost, že jsi zde! . . .« Zasmušil se. Nevěděl v tu chvíli cosi mysliti . . . Či to hlásí se chtivost? . . . Po- hlédl jí do oči. Ne, to jen čístá láska září z těch věrných očí a — bezmezná oddanost .. Bylo mu teplo okolo srdce. — »Ale jindy jsi z mé přítomnosti tolikse neradovala.« »Oh, vždy, vždy — a kdybys věděl! . ... »Co mám vědět? . . « »Jak tě miluji! . . « A skryla obličej svůj na jeho prsou . . Mlčel. Něco těžkého mu padlo na srdce ! . . Z její slov vyznivala výčitka — zasloužená vý čítka! . . . Aby přerušil trapné mlčení pravil A přece se mi zdá, že jsem tě dosud ne viděl tak roztouženu .. »Dobře pravíš! Dnes jsem si zvláště přál abys přišel . . « »A proč-
#36 alto_textblock #36
»Musím ti něco sděliti . . « »Sděliti — mně — co? . . .« Objala jej znovu a zaplakala plnou sílou »Pro boha — mluv, co je ti? . . . « A rozplakala se ještě více, Bolestně zaštkala »Proč nemůžeš býti mýml Proč ne mýmle Nevýslovný žal obrážel se v těchto slovech. Těšil ji, konejšil. Srdce mu při tom krvácelo křečovitě se svíralo. Poněkud se utišila. Pak mu zašeptala něeo do ucha; a skryla opět tvář svoji na jeho prsou . . Růměnec studu ji polil. Plakala . . . Pl kala .. Byl ohromen na okamžik. Pak vzal jej hlavu do obou rukou, přitiskl ji lehce k sobě políbil ji něžně na čelo, na líc a rty a vstal . . — — — — — »Dobře spi — dobrou noc! . . .« Odcházel hlavu maje skloněnu na prsou — zamyšlen .. Ve sluch a ještě více do srdce zařezával se mu ta slova: »Proč ne mým, proč ne mým! . . « Doma ulehl ku spaní. Přemýšlel dloulo dlouho . .. Na to začal psáti. Psal rychle, kvapně Mezi psaním řinuly se mu slze na papír. Z srdce kanuly mu krůpěje krve . .- a »Tyto slze buďtež Tobě na útěchu! . ..« vzdychl. — »Z těch řádků čerpej posilu ty s tebou mnoho jiných, co jich ve světe trpí . . Před ním ležela jedna z nejněžnějších nejhlouběji procítěných, nejsmutnějších básní »Nezakorska mati« * * Ještě jedna ukázka. Dojemná samomluva. Au torkou jest sama dcerka básníkova. Osamělá. Sepsala Ernestina Jelouškov á. ) Ihr naht euch wieder, schwankende Gestalten? Göthe. Na pustém břehu vyrostl malý keř; př východě zlaté ranní slunce pozdravuje jej svým *) Dcera Prešernova, v Lublani žijícl
#37 alto_textblock #37
paprsky a zapadajíc, jsmutně se s ním louči Větry a bouře zmítaly jeho drobným, sla bým tělem a zamračené nebe zlou mu okázoval tvář. Avšak keřik vzdoruje nehodám, roste dál a sní . . . . Roste a sní o světlém slunečném paprsku, který jej ozářil z rána ve vší sv kráse !. — Osamělá, opuštěna, nemohu říci zapome nuta. — neb kdo mě zná? — sedím ve sv zastrčené světničce a sním o zlatém jitru zvého života, kdy ještě žár otcovské lásky mne obři val . .. Nemám mnoho upomínek, ale ty, kter mi zbyly, mají pro mne nevýslovnou cenu Stále slýchám, že etitelé Prešernovi chystaj oslavu stoleté jeho památky narození. I cizinei prý uznávají jej za největšího jihoslovanského poetu. Budou jej vynášeti do nebe; s perlícím poháry budou o něm pronášeti vzletné řeči budou se jím chlubiti, že byl z našcho kmene že byl Slovince m A muž, jemuž platí tato sláva, byl mým — otceml Sním a ztápím se v žalostných vzpomí kách. Tak záhy jsem jej ztratila! Tklivě položil mě máteři do náručí, řka »Konečně mám přece bytost, která je má bude mě oplakávat!« — »Snad se netěšíš, aby po tobě plakala jako sírotek ?« — otázalas matka. A otec na to: »Divno-li, že vězi v každén z nás tolik sobectví, aby se těšil, že někdo vy hradně jej miluje!«. Sama arci nepamatuji ta slova. Vyprávěla mně je matka A když mne matka dala na výchovu n venek, ačkoli on k tomu nesvoloval často trpce si povzdechl: »Kdybych byl aspoř nejchudším ševcem! Ditě moje by snadno mohlo zůstati u mně.« Když jsem byla opět u matky, docháze často k nám. »O deset roků se zpozdila ! O dese roků!« říkával tiskna mne se vší láskou prsoum. Jednoho večera přišel po osmé hodině Omlouval se, řka, »že otec smí ke svému
#38 alto_textblock #38
ditěti přijíti třeba o půlnoci.« Louče se, pravi k matce: »Neměl bych tak často docházeti. přivyknu si na vás příliš; ale někdy mne to tak popadne a nemohu se ubrániti.e Jindy mne přinášela matka k němu. T měl vždy něco dobrého pro mne. Divil se, že tak málo jím, a říkal: »Bož můj, to dítě skutečně nic nejí.« Tak jsem jej začala — jako dítě — mi- lovati. A tak jej vidím před sebou: s tím žhavým okem, s přívětivým úsměvem, jak mn oslovuje překypujícími slovy a tiskne mn k sobě. A jak býval veselý v těchto okamži- cích ! Bylo dne 15. srpna 1846. Přišel k nám opět. Povídal babičce, že dostal advokátsk místo v Krani, Ujišťoval, že dostojí svému slovu! Sliboval, že přijde brzy pro mne a ž mne poveze ssebou do Kraně, kde budu jeho kuchařinkou. Mluvil li někdy s matkou o mé budoucnosti, vždýcky vykládal, že mne dá vy- učiti zpěvačkou anebo herečkou, což prý je nejlepší budoucnost pro ženu. A viděla jsem jej naposled Byl již chorý. Stála jsem u jeho lože, jež brzy stalo se mu smrtelným. A od toho dne nebyla jsem již ono šťastné, bezstarostné dítě. Poznala jsem mnoho trpkého zla. Bylo o několik neděl později. Posel Kraně vstoupil do našeho bytu; zároveň ozna- movaly zvony na všech farách, že někde ze- mřel . Kraňský posel přinesl mé matce od dě- kana Dagarina list, znějící: »Prešern uznal své děti a klidně zemřel.« A ten, jenž »ptice pod nebom živi«, od- měřil mi velmi skromný počet šťastných a ve- selých dnů. Do své otcovské ruky uchopi můj osud a vodil mne po cestách trnitých Dcera Prešernova — nezakonska *) . .. Život — utrpení . .
#39 alto_textblock #39
*) Nema nželska