#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národnich Listů“ k číslu 359. ze dne 29. prosince 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
#4
alto_textblock
#4
= Zahrada smrti. Z Madridu se oznamuje: Ma
jitel herny v Peňafloru u Sevilly byl s pěti spoluvin-
níky zatčen, jsa obviněn z řady hrozných zločinů.
Zatčený Aldige lákal četné cestující do svého domu,
stojícího o samotě a obral je při podvodné hřev
karty. Jestliže ošizení protestovali proti jeho způ-
sobu hry anebo dali na jevo, že podvod prohlédli
usmrtil je Aldige kladivem a pohřbil je v zahradě.
Zdá se, že tyto zločiny byly již po dlouhou dobu
páchány, ale přes to nevzniklo žádné podezření, až
před nedávnem známý hráč, boháč Rejano, tajemným
způsobem zmizel. Policie sledovala jeho stopu až
k domu Aldigeově, odtud stopa mizela. Odhodlala
se tudíž prohledati zahradu a nalezla na jednom míst
čerstvě rozkopanou půdu. Při kopání na tomto místě
nalezena ve hloubce několika stop mrtvola Rejanova.
Aldigeovi se podařilo uprchnouti do Huelvy, ale zde
vypátrala ho policie, právě když se chtěl odebrati na
parník, jenž plul do Ameriky. Kopáním v zahradě
byly nalezeny až dosud další čtyři mrtvoly, ale
kopání bude pokračováno, neboť policie očekává, že
budou nalezeny ještě další mrtvoly.
= Velký školní skandál. Značnou sensaci v cel
Italii vzbuzují skandální poměry objevené v posledn
době na škole a v pensionátě v Pallanze, jež jsou ma-
jetkem jezovitů. Dozor nad školou i nad pensionátem
měl prof. Eugen Burg, jenž jak mezi členy řádů tak
i u světského školního úřadu dozorčího byl považován
za vzor pedagoga. Ústav jeho navštěvovalo přes sto
hochů z nejlepších rodin. V poslední době přiházela
se mezi žáky často onemocnění, jež vzbudila pozor-
nost lékařů, kteří konečně věc udali úřadům. Vláda
vyslala vyšetřující komisi a po výslechu žáků naří-
zeno, aby ústav byl zavřen. Děti se vyznávaly, že
jim bylo vyhrožováno nejpřísnějšími „pekelnými tre-
sty“, kdyby na ředitele něco prozradily a jen tak bylo
možno, že páchané neřesti zůstaly po léta zatajeny.
Professor Burg zatím uprchl do Švýcarska. Měl ještě
tolik drzosti, že telegraficky ustanovil za sebe zá-
stupce. Jak již praveno, vzbudila tato afféra ohromné
rozčilení po celé Italii a v Pallanze,samé konány již
v této záležitosti dvě bouřlivé veřejné schůze.
= Sarah Bernardova proti Řekům. Přítel našeho
listu píše nám z Athén: Božská Sarah nemá s Řeky
štěstí. Kdykoli přijde s nimi do styku, pochodí špatně,
jako každý člověk, který se jim nemůže vyhnouti.
Její pan manžel Domala z Atbén odlehčil její kapsám
o několik set tisíc franků a byl by ji byl přivedl na
žebrotu, kdyby ho nebyla vybnala. Ale zdá se, žeji
ty zkušenosti neodstrašily, neboť přijela do Athéna
uspořádala zde minulý týden pět představení. No-
viny, jak se samo sebou rozumí, vynášely ji do
nebe, ale obecenstvo se ukázalo netečným. Příčiny
toho jsou různé. Zvláště vysoké ceny způsobily sla-
bou návštěvu královského divadla. Zdejší střední
třídy jsou totiž velmi chudy a boháči nemají smyslu
pro krásné umění, neboť největší čásť jich jest bez
vzdělání a pestré minulosti. Ty bavila a lákala více
miss Duncanova, když polonahá tančila tak zvané
starořecké tance, které si vymyslila, než sestárlá hu-
bená diva a její okouzlující umění. Hra pak v karty
a podobné šlechetné zábavy nenechávají jim času,
by navštěvovali divadlo. Z té příčiny pospíšila si
Sarah, by opustila řeckou půdu, vyslovivší se, že
čistokrevní potomci Turků, Bulharů, Albánců atd.
#5
alto_textblock
#5
mají toliko smysl pro peníze. To není nic nového.
ale vyvolalo to přece veřejnou zlobu a noviny, které
před několika dny umělkyni velebily, napadají ji dne
ne právě lichotivým způsobem, želíce i peněz, které
obecenstvo zaplatilo. Ty ovšem nekryjí ani vydání
umělkyně, ale pro ožebračelé Řecko znamenají mnoho.
neboť by bylo možno koupiti za ně někotik tun
česneku a cibule. Z těchto příčin pochodí zde každá
cizí divadelní společnost špatně a řecké společnosti
živoří zde jen proto, poněvadž platí personál jen
tak, by nezemřel hlady. Výkony jejich dostačí úplně
pro obecenstvo, které nemá smyslu pro žádné umění.
Za to kvetou zde chantany nejsprostšího druhu,
v nichž panuje prostopášný a bezuzdný života
z nichž mládež čerpá zásady a zkušenosti pro bu-
doucí život ve společnosti. Možno si lehko předsta-
viti, jakého dorostu se dostane společnosti takovým
vzděláním a jaké hrozné poměry tu panují. Vláda
pro divadla nevěnuje ani haléře, mimo to uložila
velkou daň na vstupenky.
#6
alto_textblock
#6
= Žil jako chuďas a zemřel jako boháč. Z Bo-
stonu se oznamuje: Před týdnem zemřel ve zdejším
městě lékárník na odpočinku Charles E. French, který
zanechal pro veřejné účely sumu 150.000 doll.; mimo
to nalézá se v jeho závěti dosti velká položka pro
dobročinné ústavy a ve prospěch jednotlivců zvláště
vyjmenovaných. Město Boston dostane z pozůstalosti
Frenchovy celkem 98.000 doll., jež hlavně mají býti
obráceny pro dobro škol, pro dobro Coloniálního
hřbitova, starého Státního domu a nejstarších a nej-
větších stromů na obecném pozemku. Domov Fren-
chův nalezal se na Commonvealth avenue, ale jeho
mrtvola nalezena byla v kanceláři budovy, již vlast-
nil v Bovlston ulici. Zde French vykonával práce
domovníka i u elevatoru a mimo to myl i podlahy.
Často se chlubíval, že žije za 21 centíků denně.
= Dítě prodáno cikánům. Soud v Bourges za-
městnával se těchto dnů podivnou afférou, jejíž
předmětem byl prodej dítěte podle středověkého
vzoru. Před šesti lety zmizela z obce La Vienne
čtrnáctiletá Antoinetta Pattreova a přese všecko pá-
trání nepodařilo se otci nalézti svou dceru. Těchto
dnů zatčena nedaleko Vienne tlupa cikánů ze Ste-
notzu a k nemalému úžasu obyvatelů městečka po-
znána mezi ženskými členy tlupy Antoinetta Pat-
treova, před šesti lety zmizelá. Dívka vypravovala,
že tehdáž byla od strýce prodána tlupě cikánů
Z počátku chtěla jim utéci, ale později zalíbil sejí
nevázaný život a stala se ženou cikána Boulice. Při
líčení došlo k dojemným výjevům. Zarmoucený ote
přiběhl se slzami v očích do soudní síně a prosil,
aby mu byla dcera vrácena, což se také ihned stalo
na základě soudního rozhodnutí.
= Drahé stříbro. Ve známé dražební síni Chris-
tieově v Londýně prodán byl těchto dnů pohár z 15.
století za 200 1. st. Výsledek ten vzbudil podivení
tím větší, jelikož pohár jest z javorového dřeva a jest
toliko vrouben stříbrným obroučkem s vyrytými staro-
anglickými literami, jenž váží toliko 5 uncí, takže
unce stříbra by stála 40 l. st. Při téže dražbě docíleny
značné ceny za jiné stříbrné věci, tak za mísu na
polévku s poklopem z doby Jakuba II. 481 1. st., po
hár z r. 1689 prodán za 380 1. st., mísa na polévku
z r. 1692 za 167 l. st., konvice s víčkem z doby
Karla Il. za 223 1. st. ald.
#7
alto_textblock
#7
Zemřelí v Praze
#8
alto_textblock
#8
Dne 17. prosince 1904: Novák František
pomoc. úřadník c. k. trestního soudu, 41 rok, 1350—II.
Kulíšek Josef, syn sluhy, 6 měs., 373—III. Loužecký
Bohumil, syn kamenobrusiče, 20 měs., 104—IV. Jan-
dák Václav, syn obuvníka, 3 roky, 335—VIII. — U
Milosrdných sester: Vondráčková Anna, man-
želka nádenníka, 60 roků. — U Milosrdných
bratří: Havlík František, dělník, 42 roky. — V ne-
mocnici Alžbětinek: Chalupecká Anna, vdova
po zahradníku, 76 roků. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Bína Bedřich, obchodní příručí, 20 roků.
Ochranova Zdeňka, kamptoiristka, 22 roky. Svobo-
dová Kateřina, dělnice, 59 roků.
Dne 18. prosince 1904: Blovských Marie;
dcera obuvníka, 4 dni, 273—I. Haffner Antonín, sou-
kromník, 64 roky, 1073—I. P. Josef Havránek, c. k.
professor nábož., 58 roků, 99—III. Šebek Josef, sedlář-
ský pomocník, 44 roky, 104—V. Staněk Karel, syn
dělníka, 4 neděle, 53-VII. Kefurtova Marie, dcera
dělnice, 4 měs., 631—VIII. Barkmann Josef, syn ko-
čího, 8 roků, 697—VIII. — U Milosrdných se-
ster: Muzikářová Barbora, vdova po krejčím, 78r.
— V městském chudobinci: Strejčková Te-
rezie, vdova po krejčím, 80 roků. — Vevšeobecné
nemocnici: Plivová Anna, posluhovačka, 68r.
Rezková Františka, soukromnice, 67 roků. Schuber-
tová Marie, žena dělníka, 60 roků. Záboj František;
soustružník, 36 roků.
#9
alto_textblock
#9
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#10
alto_textblock
#10
Ve čtvrtek 29. prosince.
#11
alto_textblock
#11
71. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
#12
alto_textblock
#12
CO P.
Veselohra o třech dějstvích. Napsala Božena Viková
Kunětická. Režisér Jaroslav Kvapil
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
#13
alto_textblock
#13
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#14
alto_textblock
#14
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
#15
alto_textblock
#15
Ve čtvrtek 29. prosince.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch na místa uvádějícího personálu.
Po 7.: Hilostpánova komorná.
Veselohra o 3 jedn. Napsal P. Bilhaud a M. Hene-
quin. Přeložil J. Tišnov. Režisér V. Spurný
#16
alto_textblock
#16
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
#17
alto_textblock
#17
Ve čtvrtek 29. prosince
#18
alto_textblock
#18
Novinka!
32. hra v předplacení (čtvrteční).
Želízkovic Fanynka.
Velká fraška se zpěvy o 4 jedn. Dle základní my-
šlenky Buchbinderova »Der kecke Schnabel« pro
české jeviště upravil V. Bátor. Hudba K. Weinzierla.
#19
alto_textblock
#19
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnohradech.
Ve čtvrtek 29. prosince.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy a tanci o 5 jedn. Hudbu i slova
napsal O. Faster.
#20
alto_textblock
#20
212
#21
alto_textblock
#21
209
#22
alto_textblock
#22
piti takovými Doddovými a Springrovými — ne, Springlovi
se jmenovali, či ne ?«
»Ano, jste velice laskav, že takto na mne myslíte.
Oh! Sire Antony, nemám slov,« zajíkala jsem se.
Zamračil se.
»Neříkejte mi sir Antony — dítě, bolí mne to —
nesmíte zapomenouti, že jsme příbuzní; vy jste pro mne
Ambrosina, neb má nejdražší, maličká komtesa.«
Odbíjelo půl sedmé. Do pokoje vstoupili sluhové,
aby uklidili nádobí po čaji, a co zde ještě byli, přinesl
jiný lokaj tři telegramy, jeden pro mne a dva pro mého
hostitele.
#23
alto_textblock
#23
Můy byl od Augusta a zněl:
#24
alto_textblock
#24
»Doufám, že jste šťastně dojela; zde ošklivá
mlha, v kraji též. Nelze dostati se do Liverpool
streetu. Hrozně mne mrzí, že jste tam sama. Při-
jedu nejbližším vlakem.«
Antony mi podal druhé dva telegramy; jeden byl
od lady Grenellenové, druhý od Augusta, oba vyjadřovali
mrzutost a lítost; všechny tři telegramy byly odeslány touž
hodinu z Piceadill, byli patrně spolu — můj manžel se
svou přítelkyní.
»To jest směšné,« pravila jsem, »tato situace! Augu-
stus s lady Grenellenovou zdrženi mlhou v Londýně a vy
se mnou zde, a nikdo z nás za to nemůže!«
»Mám rád mlhu,« děl Antony se svým starým roz-
marným úsměvem, v němž všechny stopy vážnosti zmi-
zely. »Mlha je dobrá, užitečná věc — doufám, že se
rychle nezvedne.«
»Pojďte nyní a ukažte mi své předky,« proho-
dila jsem.
#25
alto_textblock
#25
»Vy jste, tuším, všechno toto, komteso, až snad na
»štěbetání opic«; vy toho mnoho nenamluvíte.«
»A připadáte vy si jako ,muž“?«
»To nemohu s vámi — neb bez vás? Ano, zvláště
co se týče poslednějšího.«
Vstala jsem z pohovky a rozhlížela jsem se po ko-
mnatě; zdálo se, že zabočujeme na nebezpečnou půdu.
»Jak si lidé dovedou pohodlně upraviti své při-
bytky; a tuto vůni mám ráda,« řekla jsem, vtahujíc dech;
to je, myslím, ze smrkových polen.«
»A cedrové deskování snad také trochu zavoní, když
je zatopeno.«
»Vy zde máte tisíce knih,« a rozhlížela jsem se po
vysokých příhradách mezi velikými okny. »A jaké pěkné
piano! Vy zde musíte býti šťasten !«
»Byl bych mohl býti a jsem ještě někdy,« odvětil.
»Vévoda měl v Myrltonu také pěkné pokoje.«
Usedla jsem opět na pohovku. Antony mezitím vstal
a byl opřen o římsu u krbu. Potahoval hravě za ucho
Bedevera, který sedě dosahoval až k jeho ruce. Nikdy
bych si nebyla dovedla představiti tak velké psy, jako
jsou tito tři.
»Ovšem, vy jste byla v Myrltonu, já jsem zapomněl.
Vévoda se vám dvořil, že ano ?«
»Proč se to domníváte ?«
»Protože jsem pozoroval příznaky již v Harleyi. Ne-
pamatujete se, jak jsem vás unesl do lesů, když vám šel
pro slunečník ?«
Smála jsem se.
»Nu, dvořil se vám ?e
»Proč si myslíte, že by se mi někdo dvořil? To jest
směšné! Vy patrně zapomínáte, že jsem teprve pět mě-
„Ledová kra-.
#26
alto_textblock
#26
53