#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu dne 17. prosince.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 348.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Prage
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
#9
alto_textblock
#9
Číslo v Praze za 2h
#10
alto_textblock
#10
a na venkově za 3h
#11
alto_textblock
#11
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#12
alto_textblock
#12
Telefonické zprávy „Nar. Listů.
#13
alto_textblock
#13
Hrabě Tisza ve Vídni.
Z Vídně, 17. prosince. Hrabě Tisza
hr. Khuen Hédervary sem přibyli. Uher-
ský ministerský předseda bude dnes dopoledne
přijat císařem. Avšak úřadně se ujišťuje,
že plnou moc, rozpustiti říšský sněm uherský
také ve stavu mimozákonném, t. j. bez povo-
lení zatímního rozpočtu má již dávno a že
jde jenom o vyřízení formálností.
Ujišťuje se dále, že za Tiszovy dnešní pří-
tomnosti bude jednáno též o rakousko-
německé obchodní smlouvě, v pří-
čině které jest situace dosud nezměněna, t.j.
špatná. Dle vládního »Fremdenblattu«
není stanoven termin, ve kterém se bude mezi
oběma říšemi jednati dále.
#14
alto_textblock
#14
Nový dolnorakouský školský zákon.
Z Vídně, 17. prosince. Co den téměř ko-
nají se v ministerstvu vyučován
porady o novém školském zákoně
dolnorakouském, proti kterému, jak
známo, vznikl prudký odpor sociálních demo-
kratů, přenesený na ulici. Skoro každý den se
také radí ministr vyučování dr. Hartl s mini-
sterským předsedou drem. Körbrem, nebot
věc, o kterou jde, nabyla povahy poli-
tické.
Ujišťuje se, že místodržitel hr. Kiel-
mansegg poslanci dru. Gessmannovi,
autorovi sněmem přijatého zákona, dal vyroz-
umění, že zákon v dosavadní formě k sanke
předložen nebude a býti nemůže.
Vláda žádá tedy dolnorakouský sněm, aby
elaborát svůj změnil. Není však ještě rozhod-
nuto, zdali se k účelu tomu sejde, jak ohlá
šeno bylo, dolnorakouský sněm 22. t. měs
Aspoň maršálek Schmolk prohlásil, že nen
mu dosud svolání sněmu toho nic známo. Je
také velmi pochybno, zdali by sněm před svátky
mohl předlohu takového dosahu vyříditi.
#15
alto_textblock
#15
Také urážka národa.
Ze Záhřeba, 17. prosince. Posluchači zdejší
university se usnesli, že výzvou na souboj ma-
ďarského poslance Szentiványi a pro jeho
ve vládním klubu učiněný výrok, kterýmž prý
chorvatský národ byl uražen. Deputace za tím
#16
alto_textblock
#16
účelem odjede do Pešti. Opposiční listy zabývají
se touto příhodou a odsuzují tuto urážku s roz-
horčenosti. (Posl. Szentiványi pravil v úterý
v klerikálním klubu: »Nejsme Chorvaty, máme
jinačí temperament !«)
#17
alto_textblock
#17
Telegrafické zprávy.
#18
alto_textblock
#18
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 17. prosince. (C.-B.) Císař propůjčil
báňskému radovi Albertovi Cápovi v Pří-
brami titul a hodnost vrchního báňského rady
s prominutím tax.
Ministr obchodu jmenoval správce poštov
ního Julia Lakotta v Jáchymově vrchním
poštovním správcem ve Vejprtech.
Kníže Radziwill mrtev.
Z Berlína, 17. prosince. (C.-B.) Kníže
Antonín Radziwil! zemřel včera večer, byv
raněn mrtvicí.
#19
alto_textblock
#19
álka.
#20
alto_textblock
#20
Otázka Dardanel.
— ch. Z Londýna, 16. prosince. (C. -B.)
V diplomatických kruzích vypravuje se, že
překvapující odjezd zdejšího
francouzského velevyslance Cam-
bona do Paříže má politický účel.
Jde prý o poslání, kteréž se týká Ruska.
Cambon má prý se dohodnouti s francouzským
velevyslancem u ruského dvora, Bompardem.
jenž tou dobou mešká v Paříži. Soudí se, že
jde o rozřešení dardanelské
otázky.
Cambon odcestoval tak spěšně, že musila
být odřeknuta hostina, jež Cambonovi na počest
jakýmsi zdejším klubem byla uspořádána. —
Mezi zdejšími diplomaty vypravuje se dále, že
Anglie chystá důrazný protest pro případ, že by
Rusko řešiti chtělo otázku Dardanel. Naproti
tomu nepodaly prý by ostatní moci žádného
protestu, kdyby Rusko nějakým rozhodnutím
svým Anglii zavdalo příčinu k opovězení války.
Vyšetřování případu hullského.
Z Petrohradu, 17. prosince. (C.-B.) Admirá
Kaznakov byl přijat včera císařem ve slyšení
a odjede dnes do Paříže v zále ži t o st
huliské.
#21
alto_textblock
#21
Trest vězení kapitána Kladova byl na
zakročení velkoknížete Alexěje zrušen.
Baltické loďstvo nesmí býti po-
raženo.
—ch. Z Londýna, 16. prosince. (C.-B.)
Kodaňská depeše popírá co nejrozhodněji, že by
byl admirál Rožestvenský obdržel rozkaz, abys
baltickým loďstvem nazpět do Ruska se navráti
aneb aby dále, než dosud se dostal, již neplul.
Avšak doznává se, padne-li Port Artur
dříve, než baltické loďstvo do východní Asie
dorazí, že toto jistě nazpět odvoláno bude a že
má Rozestvenský rozkaz, aby loďstvo své ne-
vyslal do boje s větší mocí námořní, ba aby po
případě raději do nějakého nestranného přístavu
se uchýlil a tam loďstvo své odzbrojiti nechal,
než aby se vydal v nebezpečí porážky.
Ruský Boulanger — kapitán Klado.
Z Paříže, 17. prosince. Petrohradský kor-
respondent časopisu »Journalu« sděluje po-
drobnosti celé afféry kapitána Klada, jenž jest
té doby hrdinou dne. Kruhy jemu nepříznivé
nazývají ho ruským Boulangerem. Veliké vzru-
šení způsobil článek choti admirála Rožest-
venského, uveřejněný v »Novém Vre-
meni«, kde potvrzuje se tvrzení kapitána
Klada o bídném stavu ruského loďstva a o ne-
pořádcích v admiralitě.
Také petrohradský spolupracovník listu
»Petit Parisien« uvádí, že kapitán Klado
jest jediným mužem v celé intelligenci ruské,
jehž měl odvahu poukázati na neudržitelnost
dosavadních poměrů. Klado, jak již sděleno,
byl úplně trestu sprostén a naopak dán mu
projev důvěry tím, že odeslán byl do Paříže k
schůzi mezinárodní komise.
Nové ruské vojenské formace.
»Berliner Tageblatt« uveřejňuje tuto telegra-
fickou zprávu z Petrohradu:
Vrchní velitel třeti mandžurské armády, ge-
nerál jízdy baron Kaulbars, dřívější vrchní
velitel vojenského okruhu oděsského, očekává
se v Charbinu. Tam má se štáb vrchního ve-
litele třetí armády sestoupiti a potom ihned do
fronty se odebrati. Náčelníkem generálního štábu
3. armády je generallieutenant Marison, dů-
stojník již velmi osvědčený. Generálním ubyto-
vatelem je generalmajor Alexějev.
#22
alto_textblock
#22
FEUILLETON.
#23
alto_textblock
#23
Rehabilitace Modrovousova.
Učený historik a archaeolog francouzský,
Salomon Reinach uveřejnil zajímavé dokumenty
a výsledky dlouhého pátrání, jež podnikl za
účelem, aby napravil šerednou pověst pověst-
ného Modrovousa, manžela a kata sedmi žen.
Každý z nás zná hroznou pověst o divo-
kém a fantastickém rytíři, jenž měl vous barvy
tak nezvyklé a jenž ukrutným způsobem posílal
na onen svět své sličné manželky. Zjevoval se
nám jako zjevení příšerných vidin a děsivě na-
plňoval naši dětskou obrazotvornost. Hnus a
hrůzu vzbuzuje jméno Modrovousovo.
A teď najednou učený muž ve starých ar-
chivech podnikne revisi historie hanebníkaa
dokazuje na základě authentických fakt, že Mo-
drovous je vlastně obětí nejstrašnější pomluvy
a nejnespravedlivější justice. Byl nevinnýa
byl-li jeho vous modrý, nenásleduje z toho, že
jeho duše musila být černá.
Modrovous, rytíř Gilles de Rais byl upálen
25. října 1440 pro své zločiny a čarodějnictví
v Nantes.
Salomon Rainach přednesl v pařížské Aka-
demii věd svou zprávu o revisi processu z r
1440, který je justiční vraždou. Byl to process
klerikální, poněvadž Gilles de Rais byl obviněn
též z čarodějnictví a rouhačství. Perault vypra-
voval život a smrt Modrovousovu s prostotou
a dojímavostí pohádky, kterou slyšel někde ve
vesnici u krbu. Později historikové objeviliv
hrdinovi příšerné pohádky rytíře Gilles de Raisa
#24
alto_textblock
#24
a nyní S. Reinach se přičiňuje, aby smyls
jeho jména potupu krvežíznivého manžela
vraha.
Záhadná tato osobnost pohádková a histo-
rická měla jméno Gilles de Laval, baron de
Rais. Byl mocným pánem, vládnoucím na zámku
Machecoulu ve Vendée. Byl krásný, statečný a
nesmírně bohatý. Miloval okázalý život, divadlo
a hudbu. Byl též dobrým válečníkem a bojoval
po boku Jeanny d'Arc, jež byla jiného druhu
obětí klerikální spravedlnosti, neboť z ohně její
hranice vystoupla její sláva mučednice k ne-
besům a stala se zbožňovanou hrdinkou fran-
couzského národa.
Gilles de Rais byl patrně muž, jenž se
málo hodil do své doby, žijící v terroru mnišské
vlády, ve fanatismu katolictví. Žil bujně, roz-
mařile, měl duši uměleckou a nadšenou. Byl to
dilletant, jenž by se snad lépe hodil do skvě-
lého ovzduší Italie, tehdy probouzející se k moc-
nému rozmachu renaissance. Hudba byla jeho
náruživostí. Vedl skvělý dům. Měl ovšem
k tomu dostatečných prostředků. Byl pánem
měst, hradů, padesáti statků, byl nejzámožněj-
ším šlechticem Bretaně.
Jeho roční příjmy obnášely 60.000 franků,
což by dnes znamenalo asi dva milliony franků.
Ale byl špatným hospodářem. Rozhazoval
více než bylo rozumno. V Orleansu za deset
měsíců promarnil čtyři milliony. Oslňoval své
okolí nádherou svého života. Ale tak se octl
v rukou lichvářů. Musil poslouchati výčitky
otcovy a ženiny.
Historie mluví o ženě a ne o ženách marno-
tratného rytíře. Pohádka však líčí nám drama
#25
alto_textblock
#25
jeho sedmi žen, jež všechny ukrutně sprovodil
se světa. Historie obviňuje pohádku ze lži. S.
Reinach „ani se neobírá přílišně legendouo
ženách Modrovousových, je to přiliš směšná
smyšlenka.
Ale Modrovous, jak jej nazývali sedláci
bretaňští, byl obviňen z jiných užasných zločinů.
Zabil prý dvě stě dětí při hnusných obřadech.
Aby obnovil své ohrožené jmění, pustil se fan-
tastický a poněkud bláznivý rytíř do alchymie.
Hledal s různými černovědci záhadu, kámen
mudreů, transmutace kovů. Pracoval v pekelné
kuchyni černého umění. A při výrobě všelijakých
tajemných, ďábelských elixirů používal prý krve
dětí zabitých dle jistých obřadů kouzelnických.
V krajině rozšířila se pověst o tajemství
Modrovousově, o jeho stycích s ďáblem a o
jeho vraždění mláďat. Zmizelo prý mnoho dětí
v kraji nevyzpytatelným spůsobem. Postrach vládl
v chatách.
Biskup v Nantech, Jean de Malestroit popřál
sluchu hrozným zvěstím a nařídil tajné vyšetřo-
vání. Vyslechl četné svědky a jejich výpověd
byla osudná rytíři krásnému a marnotratnému,
příteli hudby a alchymie.
V září 1440 byl zatčen Gilles de Rais v
svém pyšném zámku Marchecoulu. A v Nantech
byl uvržen do hlubokého vězení.
Nastal velký soud. Byli vyslechnuti hojní
svědci i obvinění. Modrovous měl dva spolu-
vinníky: Henrieta a Pitona. Gilles de Rais vy-
zpovídal se u přítomnosti rodičů svých obětí,
hlasitě ze svých zločinů. Přiznal se. Byl odsouzen
k smrti ohněm, ale poněvadž mu ostala věrna