#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí 31. srpna 1903
#3
alto_textblock
#3
Číslo 240.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpal. IIsty
předptání sas
v Praze v sduatnistrae
na měste . . . .
na čtvrt leta
s dvají donizko
K no
un čtvit lta . . . . 7 K K0 h
ve slislěchl aK o
na měsíe . .
Pošfon:
na měste . . . . .
nn čtvet lota . . . . 9 R so
s drojí zlellkou
a srěsí
t l
#8
alto_textblock
#8
V drobném prosejit
ranni číslo o sobě . . . za
odpoledni
. . . za l
Ve mlialkách za veskovs
ranní číslo. . . . . . . .
vdpsledaí . . . . . . . . e
Inserát
plati se hotově napřed.
Fředplacsní a inserty přijímá sdminl
strace v Marianske ulici č.
Tam nacházejí se též redlake
Uskárna a erpedice „Národnich Listů-
Bukopisy se nevraesji.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#10
alto_textblock
#10
Ministři u cisaře.
Z Vídně, 31. srpna. U cisaře se střídá
ministr za ministrem. V kruzích politických
přikládá se veliký význam zejména stálým
audieneím společných ministrů.
— Včera byl eisařem přijat společný minist
financi Burian, dnes byl u císaře přijat ministn
vyučování dr. Marchet a příští týden přijede do
Išlu opět společný ministr financí Burian.
Dolnorakouští sedláci proti obchodní smlouvě
se Srbskem.
Z Vídně, 31. srpna. Dolnorakouský svaz
sedláků (klerikálních) přijal včera po řeči po-
slanců P. Bauchingera, Lista a ryt. Hohenbluma
ostrou resoluci proti obehodn
smlouvě se Srbskem.
#11
alto_textblock
#11
Schodek u správy císařského dvora.
Z Vídně, 31. srpna. »Ostdeutsche Rund-
schau« sděluje z dobře zpravených kruhů, že
u správy clsařského dvora by
odhalen schodek asi 7 mil. korun
Postavení dv. r. Wetsch!, který byl nedávno
povýšen do stavu baronského, považuje se z
neudržitelné. Zajímavo jest, že něco takového
se mohlo přihoditi zrovna v době, kdy by
u dvora zaveden úsporný systé m
Ofieiální vyvrácení tohoto odhalení dosud ne-
#12
alto_textblock
#12
došlo.
#13
alto_textblock
#13
Živá schůze mlékařů.
Z Vídně, 31. srpna. Včera se zde u Drehera
konala sehůze producentů mlé ka.
která byla namnoze bouřlivou. Bylo poukazo-
váno na to, že výrobní výdaje v posledních pěti
létech stouply o 30 a jest nutné zdra-
žení mléka aspoň o 2 h. Na schůz
mluvil také ryt. Hohenblum, kterýž pravil,
že sedláci mají veškeré prá v
zdražiti mléko, a to tím spiše, že j e s
určeno pro děli, »které samy ne-
dělajl.« Ryt. Hohenblum také ostře dorážel
na noviny a když byl předsedajícím poslancem
Pirkrem volán k pořádku, pravil, že ne ch těl
ursziti noviny, ný brž jenom -
papír. Na schůzi došlo ke hlučné s ráž ee
mezi výrobei a překupníky, protože
tito byli proti zdražení mléka a dovozovali, že
bude-li zdražení provedeno, budou rolníci, kteří
dosud do Vidně mléko neposllali, nyní mlékem
Vídeň zaplavovati. Na konec schůze přijata
jednomyslně resoluce, kterou se usná-
šejí producenti mléka, že o d 1. listo pa d
t. r. má býti mléko ve Vldni o 2
zdraženo. Protože byla obava, že sociá lno
demokraté rozbijí schůzi, u člinila
policie rozsáhlá opatřenl, nedošlo
však k žádné srážce.
#14
alto_textblock
#14
Železářský kartel a německý program
Z Vídně, 31. srpna. »Sonn- u. Montagsz'g.
poukszuje na projev funkeionáře víl-
koviekých závodů v »Deutsch na-
tionale Correspondenz«, který, jak
známo, domáhal se podpory německých poslanců
pro kartel, aby závody mohly lépe pokračovat
ve své germanisační činnosti, a praví mimo
jiné: »Páni v železářském kartelu, praví Sonn-
und Montagszeitung«, využivají velmi šikovně
té okolnosti, že Češi vnesli do národních sporů
záležitost čistě hospodářskou.
Zcela nepokrytě žádají, aby z věci žele-
zářského kartelu stala se věc ně
#15
alto_textblock
#15
meeko-naeionální. Vydávají se za horlivé
zastance Němectva a stěžují si, že právě ně-
mečtí poslanci nebyli jim doposud vděční. Ne-
bude asi dlouho s trvati a dožijeme se, že bo
za železářská cla a železářský kartel bude přija
do programu německo-nacionálního.«
#16
alto_textblock
#16
Převrat v Turecku.
Odboj Kurdů.
Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k) »Jeni
gazelta« sděluje, že Kurdové nebyli dosu
všude získáni a že se opírají podmínkám pod
robení, toliž zdanění a vrácení uloupených věcí
n
Agilace proti ústavě.
Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Dle zprávy
»Jenigazetty« působí v maloasijské
Antiochii zvláštní výbor prot
ústavč.
#17
alto_textblock
#17
Mezi Mladoturky propukají sváry.
Z Cařihradu, 30 srpna. (K. k.) V míst
ním výboru mladotureckém ve Va-
loně vyskytla se roztržka. Tři nej-
čelnější členové vystoupí, poněvadž r adi-
kální živly sesadily kajmakama
jiné hodnosty. Situsce se tím ve Valoně
zhoršila. Klid nebyl dosud porušen. Také v ji-
ných místech se Mladoturci znesvářili.
#18
alto_textblock
#18
Potíže s reformami
Z Cařihradu, 30 srpna. (K. k) Pro o po
sici útadnictva zamíila ministerská rada
reorganisační návrhy ministra
finaneI. Také ostatní podobné návrhy budou
prý provedeny zjednodušeny anebo jen zvolna.
Národní subskripce.
Z Cařihradu, 29 srpna. (K. k.) Národn
subskripce pro mladuturecký výbor vynesla do
sud 120.000 liber
#19
alto_textblock
#19
Potiže Němcům
Z Cařihradu, 29. srpna. (K. k.) U anatol-
ské dráhy vzměhá se hnutí mezi arměnskými
zřízenci, aby propuštěn byl gene-
rálni ředitel Huquenin. Má se za lo.
že za ním stojí jiní činitelé, aby se Něm-
cům působily obtiže. Turci rozhodně
vyvracejí pověsti, že se při manifestacích že-
lezničních zřízenců v Hajdarpaši udály projevy
proti Německu.
#20
alto_textblock
#20
Athěnský metropolita v Cařihradě.
Z Cařihradu, 29. srpna. (K. k) Řecké vy-
slanectví vyvraci pověsti, jakoby přibyvší sem
athenský metropolita, hlava řecké
cirkve, sledoval jakékoliv politické clle.
Měl dnes rozmluvy s patriarchou a řeckým vy-
slancem Gryparisem V úlerý prý odjede.
#21
alto_textblock
#21
Noví velevyslanci
Z Cařihradu, 29 srpna. (K. k.) Minister-
stvo zahraničních záležitostí prohlašuje, že na
velevyslanecké mlsto do Berlina je určen gen
Osman Nizami, do Vídně římský vele-
výslanec Rešid a do Říma madridský vysla-
nec Hamid bej, že však dosud nebylo žá-
dáno o schválení jich.
#22
alto_textblock
#22
Velký vezír neodstonpí
Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) »Ikdame
a kruhy výboru mladotureckého vyvracejí zprávu
»Berl. Tagblatlu«, že velký vezir před zaháje
ním parlamentu odstoupí.
#23
alto_textblock
#23
Sullán se činí populárním.
Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Syno v
sultánovi navštivili mausoleum
#24
alto_textblock
#24
sultána dobyvšího Cařihradu. To
jakož i stálé návštěvy princů v jiných me-
šitách a rozdávání peněz pohoře-
lým a chudým patrně povznáší vážnost sul-
lána. Též jinak se sultán snaží zjednat si po-
pularitu. Tak na příklad zaslal spolku, založe
nému v Bitolji pro vyučování jazyku albánskému,
100 liber, dále daroval klubu vojenskému v
Solunu zařízení a zaslal mu císařský pozdrav,
což dalo podnět ku pozoruhodné výměně depešl.
#25
alto_textblock
#25
Projev sborového velitele.
Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Turecké
listy píší s potěšením o včerejším vo jen-
ském cvičenl, jemuž byl přítomen pobo-
čník sultánův maršálek Šakir paša aj
Sborový velitel pravil v závěrečném roz
hovoru: »Spali jsme 32 let a musime nyn
dvojnásobnou horlivostí ztrátu
času dohonit.
#26
alto_textblock
#26
Telegramy korresp. kanceláře
#27
alto_textblock
#27
Císař opět zdráv.
Z Vídně, 30. srpna. (K. k.) Císař je zas
úplně zdráv. Rýma a kašel minuly, celkový
slav je výborný. Císař eiti se dostalečně silným
Dne 7. záři opusti po deselinedělním pobytu
Išl a pojede Vídní přímo do Pesti.
Bar. Burian u císaře.
Z Lázní Išlu, 30. srpna. (K. k.) Společný
finanční ministr bar. Burian přijel sem dne
ráno a byl o 11. hod. dopol. přijat clsařemv
slyšení.
Z Lázní Išlu, 30. srpna. (K. k.) Společný
finanční ministr bar. Burian a rakousko uherský
velvyslanec v Patíži hr. Khevenhülle
Metsch byli dnes pozváni ke dvorní tabuli
Ministr Marchet v Išlu
Z Lázní Islu, 30. srpna. (K. k.) Dnes
večer přijel sem ministr výučování dr. Marchet.
Král rumunský churav.
Z Bukurešti, 30. srpna. (Ag Rum.) Na radu
profesora šl. Noordena bylo rozhodnuto vyšetři
krále Karola Rönigenovými paprsky. Dr. Holz
knecht byl povolán z Vídně do Sinaje.
#28
alto_textblock
#28
Clemenceau zotaven.
Z Karlových Varů, 30. srpna. (K. k) Mini-
nisterský předseda Ciemencesu je opět zcela
zotaven. Podnikl dnes už procházku. V sobotu
vrátí se do vlasti.
#29
alto_textblock
#29
Clemenceau vráti se do Paříže.
Z Paříže, 30. srpna. (K. k.) »Agence Havase
oznamuje z Karlových Varů: Ministerský před-
seda Clemenceau vrátí se příští soboty do Paříže.
Oloupaný — základní kámen.
Z Lázní Išlu, 30 srpna. (K. k.) Vysvěcený
včera základní kámen nemocnic
elsařovny Alžběty byl dnes v noci vy-
páčen neznámými pachateli a byla z něho
uloupena sehránka, obsahující pamětní list pode
psaný císařem a pamětní mince v ceně 36 k
Horlivě se pátrá po pachatelích. Obec vypsal
odměnu 1000 K na jich dopadení.
Z Išlu, 30. srpna. (K. k.) Za příčinou
krádeže základní listiny a 36 K 33 h ze sta-
veniště nemocnice eísařovny Alžběty provedí
dnes místodržitel hr. Salburg místní obhlídku.
Bylo shledáno, že základní kámen byl zcela
řádně zazděn eihlami a kamenem 250 k
#30
alto_textblock
#30
těžkým.
#31
alto_textblock
#31
Obchodní smlouva rakousko-srbská.
Z Bělehradu, 30, srpna. (K. k.) Ú tadn
list uveřejňuje sankeionovaný zá
kon o obchodní smlouvě mezi Srb
skem a RakouskoUherskem. Králov
ským ukazem se sděluje, že zákon ten nabývá
prozatímní platnosti dnem 1. září.
Z Pešti, 30. srpna. (K. k.) Úřadní list uve-
řejňuje nařízení uherského ministerstva o pro
zatímní platnosti srbské o bch o dn
s mlouvy počínaje dnem 1. září až do dalšího
zákonodárného opatření, která se stane nejpo-
zději 31. prosince t. r.
Budova nižší vojenské reálky v Enši.
Z Lince, 30. srpna. (K. k.) Dnes o klí
hod. položil sborový velitel arcivévoda Eugen
základní kámen k nižší vojenské reálee
v Enži.
#32
alto_textblock
#32
Projev lidu na ostrově Samosu.
Ze Samusu, 30. srpna. (Zvl. telegr. » Nár-
Listů«.) Veliký tábor lidu odmitl s opovržením
utrhačné útoky alhénského tisku a osvědčil
knižeti plnou úctu a důvěru z
nadšených projevů oddanosti. P-
tom odebral se veliký průvod lidu s ně-
kolika poslanci v čele k budově parla-
mentu a odevzdal tam zvláštní deputací žádost.
aby parlament zaslal konsulům příslušných vl-
moci pamětní spis, kterýmž by mocnosti o trva-
jieích poměrech na ostrově správně poučeny
byly, aby obchod samosského knížectví škody
neutrpěl, aby obecný úvěr nepoklesl a důvěra
evropských obchodních firem nebyla zviklána.
Všude panuje klid a jakési slavnostní rozpol-
žení myslí. — Z. Záhorský, akad. malir.
#33
alto_textblock
#33
Z Portugalska.
Z Lissabonu, 30. srpna. (K. k.) Sněmovna
pairů schválila smlouvu o rozhodčím soudě mez
Portugslskem a Rakousko-Uherskem.
Z Lissabonu, 30. srpna. (K. k.) Proslýchá
se, že ihned po zahájení parlamentních prázdnin
podají dva ministři demisi.
#34
alto_textblock
#34
Nové ministerstvo v Chili.
Ze Santiaga de Chile, 29. srpna. (K. k.
Kabinet byl sestaven takto: vnitro Savier
gnerra, zahraniční věci Rafael Balmaceda, spra-
vedlnost Eduard Suarez Mujica, finunce Pierr
Montenegro, vojenství Hannibal Rodrignez, prů
mys! — Vilém Echavarria.
#35
alto_textblock
#35
Eucharistický sjezd.
Z Říma, 30. srpna. (K. k.) Kardinál Vin
cenzo Vannutelli odjel odpoledne do Milána
Brusselu a Londýna, kde bude zastupovati pa
peže na ezcharistickém sje z d u.
Pohořelým v Cařihradě.
Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Rakousko-
uherský velvyslanec markrabě Pallavicini ode-
vzdal jménem vlády sbírku 4000 K na pohořelé.
Slávka na orientalní dráze
Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Stávkan
orientalní dráze v Adrianopoli je skončenu. Z
to trvá tam i jinde stávka pekafů.
Odročená svělová výstava v Japonsku
Z Tokia, 29. srpna. (K. k.) Finanční pro-
gram vlády, který byl včera stanoven v mini
sterské radě, snižuje výdaje o 20 m-
lionů liber šterl. Z toho připadá na
vojenský rozpočet 30 a na námořní 10%% Mini-
sterský předseda markýz Katsura prohlásil, že
světová výstava byla odložena n
rok 1913, poněvadž předběžné práce nedo-
#36
alto_textblock
#36
Jstačují. Je kní třeba půjčky, klerá je
vyloučena z hospodářského programu vlády na
#37
alto_textblock
#37
pět let.
#38
alto_textblock
#38
Kroměřížská menšinová manifestace.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů -.)
Výbojnou německou expansí, jíž česká poli-
tíka posledních let nedovedla čeliti, byl přiveden
náš národ k užití sebeobrany a donucen svolati
své šiky k boji za utlačované právo, za právo
lidství a národnosti. Pražskou menšinovou mani-
festací dána výzva k sešikování českých bojov-
níků na ochranu ujařmených bratří; a nyní
zbrojí se i česká Morava. Nedělní kroměřížskou
menšinovou manifestací jsme poznali, kde a jak
vésti boj, poznali jsme svoji chabost i silu
dán ji povel k rázné odvetě germanisující hydře.
Snad konečně jednou slovo se vtělí v činl
Přečetní hosté ze západní a severní Mo-
ravy, kteři dopoledne přijeli zvláštními vlaky,
četní hosté z ostatních končin sesterské Moravy
i z Vídně a obyvatelstvo Kroměřiže a jejího
okolí, shromáždili se o 3. hodině na Komen-
ského náměstí, odkudž tisícihlavovým průvodem
se odebrali na výstavu do lipového háje, kde
se konal, ač za nepříznivého počasí, tábor, čelně
navštívený.
Tábor zahájil dr. Ošťádal, předseda Národní
jednoty z Olomouce, jenž poukázav na pravost
Regrových slov, že všechna státní moc pochází
z lidu, nabádal, abychom moc tu i ukázali. Zde.
v srdci hanáckého kraje, je třeba uhoditi na
strunu vlasteneetví toho lidu, jenž jest ušetřen
prudkého národnostního boje. Menšiny, proti
nimž jest vedena válka, jež se zvrhla v šilenství,
čekají, jak se jich národ zastane. Může je za-
jisté ujistiti, že národ je vítá s otevřenou náručí
a že jim poskytne neochvějnou pomoc.
Touto manifestací dokazujeme Němcům, že
za našimi menšinami stojí jednolitý národ. Vyblzí
Čechy všech barev k neochvějné pomocí za
práva menšin. (Potlesk.)
Starosta města Kroměříže dr. Pištěcký vítá
obě národní jednoty moravské, zástupce slezské,
z Doln. Rakous a z Prahy. Vyslovuje prosbu,
aby bojující národ neumdléval a aby ou slo
došlo ke skutkům.
Za král. Prahu pozdravil tábor starostův
náměstek posl. Jirousek, jenž vyslovuje přání
celé Prahy a těší se, že i Moravané přidružují
se k šikům z království českého. Jeho přáním
je, aby každý posluchač stal se apošlolem
Uvidí-li menšiny, že pro ně pracujeme, povzbu-
díme jich důvěru ve vítězství. Ke konci před-
čitá telegram pražského starosty dra. Groše z
městskou radu.
Po stanovení předsednictva: bar. Rols-
berga, p. Jirouska a dra. Pištěckého předčítá
p. učitel Dvorský pozdravný přípis Ústřední
Matice školské. Potom za Národní jednotu pro
jihozáp. Moravu p. cís. rada Máša. Ve své hlu-
boce procitěné řeči poukázal na to, že na jedné
straně vidíme bojující a na druhé, a to je vět-
šina, lhostejné. (Hanba !) Na tuto manifestaci
přišli delegáti z daleka a ve velkém počtu, proti
nimž účast zdejšího lidu je poměrně malá, tak
že se průvod ten zdál ne průvodem národa,
ale průvodem pohřebním
Je třeba více manifestací, aby se povzbudi
zájem o menšiny, jenž, jak patrno z uvedené
statistiky, je nepatrný: Obě moravské obranné
jednoty mají totiž 420 odborů, kdežto německý
Bund 642, ony mají 20.000 členů, ten 48 000,
ony 72 000 K přijmu, ten 47, ony 21 000 K
jměni, ten 39 000 K. Jak je malá účast pro men-
#39
alto_textblock
#39
FEUILLETON.
#40
alto_textblock
#40
Los, Angelos, Cal., v červnu 190
nu l e u
#41
alto_textblock
#41
Amerieká škola.
#42
alto_textblock
#42
.. Čtyři sešitky moderní a úhledné úpravy
leží přede mnou, a jak přebírám se zdánlivým
malichernostmi jejich hnědě tištěných stránek
pevného, chrastivého papíru, zdá se mi, jako-
bych sahal na tepnu Americe — a také jako
bych ohmatával základy americké individuality
Mnohého, co tak význačně rozlišuje Američany
od Evropanů, tyto sešítky suggerují vysvětlení
v těch celkem bezvýznamných stranečkách lež
hluboký význam, jenž snad ani mnohým Ameri
čanům není tak nápadný, jako právě Čechovi.
Nehoť tyto čtyři sešitky jsou školní maga
zin — měsíčník — vydávaný losangelskou Poly
techniekou vyšší školou, totiž, jejími žáky pro
její žáky. Také mám po ruce čísla jiných tako
vých školních maguzínů jich „vyšších školi
amerických, ale to konečně je vedlejší, poně
vadž přírozeně všechny ty školní publikace se
podobají sobě jako vejce vejci — čehož mimo-
chodem řečeno, jsou si vědomy, tu i tam na to
narážejíce způsobem, jenž nenechává vás v po-
chybách o správné perspektivě, kterou tito hoši
a tato děvčata mají v jak časném věku vzhle-
dem ke svým podnikům tohoto druhu. „Chceme
se vychovat na občany“ — čtete stále, přímo
nebo mezi řádkami — „ehceme se vpravit do
života, než do něho vkročíme.“ Ten relrain
ozývá se ve všem, cokoli ty sešaky obsahují —
ve všem, o čem podávají stručné referáty.
A stačí jen zběžná přehlídka těchto čtyř sešitků,
abyste poznali, že ti hoši a ta děvčata, stojící
poměrně a příbližně na úrovni našich gymna-
sistů a realise mezi tercií a sextou, mají takřka
více práva být zvánu „akademickými občany“
než naši universitáni. Neboť toto je skužečně
ohlas samosprávné obce — do takové míry
samosprávné, že evropskí pedagog-šosák mus
nad tím ztrnout, pozbýt řeči, upadnout roz-
hořčení, jaké je možno jen tam, kde člověk pítl.
že jde o jeho Lůzi.
#43
alto_textblock
#43
Pedagogu-šosáku prvním dojmem z těch
měsíčníků byl by pocit, že americkému studentu
autorita profesorova je věcí dosti problemati-
ckou. Jen si povážit,že taková chamraď je titulo-
vána svými vychovateli „pane“ a „slečno“
a naopak, že ta chamraď své vychovatele titu-
luje pouze „panom X.“ a „slečnou Y“1 Že t
chamraď má svoje „samosprávné komitéty“, jež
vyvolávají jména přitomných, přijímají ústní
smlouvy, vyžadují v jistých případech písemní
smlouvy rodičů, mají své pravidelné konference,
vykazují neodvolatelné tresty na vše, s čím u ná
ubohý profesor se někdy nusí rozčilovat třebe
půl hodiny, ba dokonce mají právo vyloučit
z ústavu vinníka, jenž byl by na příklad usvěd-
čen ze školní krádeže — že ta chamraď má s vé
právo sama voliti si ze sebe tyto komitéty a
stane-li se některý ze zvolenců sám vinnikem
v něčem, sama rozhodnout, má-li onen dotyčný
podržet své místo v „self-government commit-
tee“ nebo se ho vzdát před uplynutím semestruh
Už jen nad těmito namátkou vybranými fiakty
našemu pedagogu-šosáku vlasy vstanou hrůzou
na hlavě — jsou-li tam jaké. Kdyby tak z božího
dopuštěni naše středoškolská mládež měla ky
přičichnouti k takové svobodě — oh, kde že by
byly ty zlaté časy, kdy před profesorémn a jeho
„třídnicí“ se vše třáslo!
Ale to je právě ten rozdíl: americká mlá-
dež se netřese před svými vychovateli. On
je miluje, etí a miluje. Možnost podváděti je
odpadá sedmdesáti procenty. Napovídání, allotria
pod lavicí, allotria před vyučováním jsou hříchy
proti sobě samému a to vědomí je vštípeno už
tím, že mládež je za ta a jiná prohřešení onoho
druhu odpovědna sobě. Není donášečů, není
»šplhavců«: neboť profesor jest osobou stojící
nad špinavosti lží a udávání, nad podlizáníma
přetvářkami. Jeho údělem je vzdělávati duše
mozky té mládeže, nikoli se rozčilovati nad je-
jimi roupy, jež podléhají přísné kritice třídy
jako celku, Hoch nebo děvče přestoupením ja-
kéhokoli zákona slušnosti vytřiďují se ze spo-
lečnosti svých druhů právě tak jako dospělí
přečinem proti veřejným zákonům vytřiďují se
z lidské společnosti, v obojím případě podléha-
jíce důsledkům trestů, přesně stanovených spo-
lečenským celkem. Jedním slovem: ta mládez
#44
alto_textblock
#44
respektuje své zákony a připravuje se tak na
věk, kdy doslane se ji občanských práv s jich
povinnostmi. Ta mládež uči se respaktovat sebe
a chovat se slušně, nikoli z obavy před profe-
sorem, nýbrž ze sebeúcty.
Čěte jen dubnový report komitétu hochů
»V předešlém měsíci bylo vice hochů před ko-
mitétem, než kdy před tím: sto provinilců bylu
předvoláno před konferenci. Velmi činná kampat
byla zahájena zvláště k zamezení zanedbávání
jednotlivých hodin různých předmětů, jež způ-
sobila úřadníkům mnoho zbytečných útrap a
ztráty času. K zjednodušení konferencí přijata
byla tato úprava trestů: Zanedbání školy — 25
hodin karceru, zanedbání hodiny 15 hodin, ode-
pření dáti své jměno 10 hodin, opuštění skoly
bez omluvy 6 hodin, nepořádek v třidě nebo
při hlásení jmen 5 hodin, mluvení neb
šeptání 5 hodin, pošpinění lavic 4 hodiny.
pokálení školních pozemků nebo podlah 4 ho-
diny, sezení v oknech 4 hodiny, opozdění
úlohami nebo s reporty, výmluvy a pod. 3 ho-
diny, nepozornost 2 hodiny; krádež
— vyloučení; šest neomluvených opozdění v se-
meslru — dočasné suspendování ze školy; své-
volné porouchání školního majetku — suspen-
dování — —«
Náš pedagog-šosák pozoruje náhle, že mu
vlasy na hlavě už hrůzou nestojí. Božínku.
kdyby on tak chtěl trestat šeptání pěti hodinam
karceru a nepozornost dvěma — nebylo by to
divadlo pro bohyl
A sto provinilců za měsíc: to už ukazuje
že ti, kteří se vyznají v dělání pořádku o něco
lépe, než c. k. školní paragrafy, nehledle
k tomu, že ani ten největší rebelant nemá práva
potajmu zvát svého profesora »psem« a vyvádět
mu ze vzdoru klukoviny, kde jen se mu na-
skytne příležitost: A má-li náš pedagog - šosák
vůbec jakou obraznost, může neupadnout v blá-
hový sen o tomto blahu učitele školy ve svo-
bodném národě, ve svobodné zemi?
#45
alto_textblock
#45
Přiznám se k něčemu: když jsem tal
mediloval nad oním veřejným, tištěným, lokálním
časopisem sludeniským, v blavě se mi vyrojily
vzpominky na náš sextánský, potajmu litografo
#46
alto_textblock
#46
vaný č sopis — vzpomlnky hřejivé a vonné ..
Mlěl jsrm už věty připraveny, jak vyličím t
naše nadšení, ty naše strachy, ty manipulace.
lo rozčilení. . . Bylo mi tak pěkně při pomy-
šlení, že snad některý z mých někdejších ko
legů bude čísti ty řádky a povzdechne si nac
nimi, jako se někdy mimoděk vzdychne nad
rebikvií mládí, nad sežloutlou vzpominkou z dob
jež už se nevráti, nad uschlým květem minu
losti, jenž nepozbývá vůně, jak jeho barv
matná, jak jeho obrysy se drolí a bortí poe
prachem kuplcích se let, . . . ob, tak rychle se
kuplcích.
Nechtěl jsem psát autobiograficky, . . . oh
ani mne nenapadlo: nic není tak únavné, jako
autobiografichá sklonnost v literátovi, jenž je po-
sud při zdravých smyslech — a nic není tak
pošelilého, jako autobiografické pokusy v čase,
kdy ten dolyčný měl by svou autobiografui po
sud ještě projektovat do budoucna. Ale což ne-
máme každý práva vzpominat? A není v každé
vzpomince kus poesie, i když to, nač se vzpo
míná, poesii druhdy škrtilo?
Ale když jsem začal psát, najednou vše
chny ty třpytné a ohebné věty pozbyly lesku
sešedly a narovnaly se pakostnatě . .. Poesie
povrchu ustoupila tragice nitra. Neboť totéž, e
podbarvovalo naše jednání vzhledem k našemu
školnímu »časopisu« — totéž vidím nyní zře-
telně podbarvovat celý ten život od primy až po
maturitu. Podvod a šalba, úskoky a tajnůstky
— z polovičky vynucené ztrnulosti a otrokřstvin
parsgrafů, z polovičky přirozené systematieky
vychovávanou sklonností ku podvádění a jednání
pod rukou. A ať dělám co dělám, zřetelně cl-
tím, jak vždy mezi žactvem a nejlepším z pro-
fesorů bylo jakési subtilní nepřátelství, vždy po-
cit dohližitele a trestníka, otrokáře a otroka,
trestajícího a snažicího se uniknouti trestu —
subtilní ono nepřátelství, jež mohlo vyskočiti
nad hladinu zdánlivě tichou a klidnou kdykoliv
jako bubliny vyskakují ode dna shnilých vod,
byť i hrajících do krásných barev.
Jací muží mohou vyrůstati z takových ge
nerací, jež už ve svých jedenácti, třinácti, pat-
nácti letech znaly nízkost donašečství, podlost
patolizalství, hanebnost přetvářek? Jež až do
svých osmnácti, devatenácti let byly drženy pod
#47
alto_textblock
#47
jhem, kterého začasté si ani zplna neuvědomily
v plné jeho ponižující implikaci, hledajíce ja-
kési kouzlo v podvádění jeho úzce vymezených
spor, ale nemajíce dosti autokritiky na rozlišení,
kdy podváděly odsouzení hodné předsudky zpá-
lečnictví nebo konservalivnosti a kdy sebe samy,
svůj teprve se vyvijející a lak časně netvořený
smysl pro čest, pro mužnost, pro vypracování
charakteru . ..
A toho nedostatku iniciativy, jenž byl nám
štípen přímo i nepřímo, vysloveně i bezděkyl
Toho pocitu absolutní odvislosti ve všem, naší
nezralosti v každé malichernosti, jenž byl jedi-
nou cestou k chvalitebným mravům! Té stálé
obavy, abychom nebyli přistižení při přestupování
toho neb onoho paragrafu! Do divadla se dovo-
lovat. . . po té neb oné hodině na ulici hlavy
nevystrčit . . . o politice vůbec ani nemluvit . .
Ale nac bych vám vlastně vypočítával, co každý
z nás zná lépe než očenáš?
Vypočitával jsem to již několikrát svým
ameriekým přátelům; ale pozoruje, že tím v -
hám povážlivý stln i na Čechy, nejen na naši
»širší vlast«, už dávno jsem přestal.
Neboť všechna ta omezení zdají se býti jenom
truchlivým návodem k nevymýtitelné duševní ome-
zenosti zde, kde mládež je vychovávána nikol
k úskokům otroka, nýbrž k sebevědomí svo-
bodného občana, majícího modré nebe nad
sebou a »mravní zákon« v sobě. Dostát svým
školním povinnostem — toť je vše, čeho škola
vyžaduje: duševního pokroku. To je starosti
učitelstva. O to, aby při plnění povinností skol-
ních plnila se i pravidla slušnosti, pečují sami
mladí občané a nadějné občanky. Co je mimo
školu, je věcí rodiců a strážců veřejného po-
řádku.
Americký profesor může býti v mnohých
ohledech za svým rakouským kolegou. Mým
přesvědčením jest, že v průměru stojí za
ním vědecky. Ale ať je cokoli jiného, nikdy
není policajtem za dohledu vyšších policajtů
není pod knutou a knuty netřímá . .
#48
alto_textblock
#48
Jan Havla sa