ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c7951d0-8f13-11dd-b2cd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 52
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek 25. července 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 202.
#4 alto_textblock #4
vasvl
#5 alto_textblock #5
dnsobvráae
#6 alto_textblock #6
oz oiěbivob vm os žab (sbiřessd Hšnvor čbuqjite
#7 alto_textblock #7
hv bibenisd alšsnn
#8 alto_textblock #8
Na ranní avečerní listy předpláci se V Praze v admínistraci, na měsin.. . . . . 2 K — na čtvrt leta K — h s dvojí donáškou na měste, . . . V 2 K 54 h na čtvrt leta .. ve nálkK k na měsíc. .. 2 K 30 na měna Poštou na dtvrt lsta . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou na měsleo S K sO na čtvrt leta . v . . H1 K so
#9 alto_textblock #9
ojslm
#10 alto_textblock #10
vd pmshvol on
#11 alto_textblock #11
ppe
#12 alto_textblock #12
odzlm ozlni poný
#13 alto_textblock #13
žlsllltlhvd a
#14 alto_textblock #14
ojol obed ěmrii
#15 alto_textblock #15
prmí v
#16 alto_textblock #16
amí
#17 alto_textblock #17
sbolk inv sbud nj
#18 alto_textblock #18
oběn minenlahí
#19 alto_textblock #19
slo odšzleod bežnvcolen
#20 alto_textblock #20
lnke
#21 alto_textblock #21
V drobném prodejie ramni čislo o sobě za 8 večerní za d Ve filialkách na venkově ranní čislo. . . . s . . 19 večerí . . . . . . . 5b lš e Inseráty plati se hotově napřed. ředplacení a inserty přijlm administrace v Marianské ul.. a Tam nncházejí sn tai rodakce, tiskárna a expedlee „Národnich Listů Rukopiay se nevraccji. eo
#22 alto_textblock #22
ovorlan
#23 alto_textblock #23
olvrěnhojd
#24 alto_textblock #24
V Praze, 25. červenice. eBulharská vláda se těšila, že v Niší bud uzavřeno příměří, Radoslavov v hovoru s do- pisovatelem „N. Fr. Pr,“ tuto naději ještě včera vyslovil,ale srbští a řečti zástupci návrh na příměří odmítli. Ať prý se vyjednává dále o mír v Bukurešti a zároveň do ujednání míru fzonšaloge ať se válčí. omnii b Ve Vídní by z tohoto případu rádi udě- lali neúspěch rumunské akce, aby Rumunsko trochu rozčilovali se spojenci, protože rumun- ský král v depeši bulharskému králi prohlá- sil, že Rumunsko doporučuje Srbsku a Řecku příměří, ale patrně neochotu obou spojenc zastaviti válečné operace nelze vykládat jako krok, protivný Rumunsku. V Srbsku m Řecku upozorňovali od počátku, že nespokojí se pouhým příměřím, aby donutili Bulhary co nejrychleji dokončiti jednání o mír. „S Bul- hary třeba se míti na pozoru! — napsala tyto dni oficiosní „Samouprava“ — „protože bul- harská vláda před samým zahájením vyjed- návání obrátila se na římskou a vídeňskou vládu, aby se ujaly utvoření autonomní Ma- kedonie, a tím se pokusila připraviti oba spo- jence o plody jich vítězství. Srbí a Řeci trvaji na tom, aby jednání o mír vedlo se společně i s Rumunskem, aby celý spor s Bulharskem byl řešen rázem, ale ne aby zároveň Bulhar- sko posílalo jedny delegáty do Niše a druhé do Bukurešti. Neustoupí-li Bulharsko, hrozt Srbsko a Řecko, že potáhnou až do Sofije. Tomuto úmyslu snad by předešlo Rumunsko které by podle posledních zpráv asi samo ob- sadilo Sofiji, aby zachránilo Bulharsko od pří- lišného pokoření. Ale pochod byl by krajním opatřením, protože i Srbsko a Řecko budou rády, když nastane mír. Bylo již dosti krve- prolitil Zdráhání Bulharska může míti nepříjemné následky proto, že turecké předvoje již se ukázaly na bulharské půdě. Nebudou snad ny- nější nekrvavé výboje turecké trvalé, velmoci chystají se k energické akci proti Turecku. ale mohou býti velmi citelné, protože turečtí bašibozukové svůj surový balkánský styl vá- lečný uplatní na bezbranném obyvatelstvu bulharském v plné hrůze. Samo Bulharsko je příliš vyčerpáno, než aby mohlo se brániti proti Turkům. Nynější boje, třeba že postu- pují pomalým tempem, přece/ jen zadrhují stále více smyčku kolem krku bulharského vojska. Rusko, které vystupuje trochu hrozivěji proti Turecku, už se neodvolává na s lov an- skou myšlenku, ale vyhlašuje, že třeba se držeti zásady, aby jednou osvobození kře- sťané nedostali se znovu pod islamskou vládu a na základě těto zásady je proti překročen čáry Enos-Midija a chystá prý se zakročit v nejchoulostivějším místě Turecka, v Armě- nii, nezastaví-li Porta další postup tureckého vojska a nevrátí-li se za čáru, stanovenou Londýně. Slovanská myšlenka byla tak prozatím vypřáhnuta z balkánské politiky. Nechce se k ní v této chvíli hlásiti ani Rusko, které bylo při prvém svém oficiálním kroku ve znamení slovanské myšlenky učiněném tak zklamáno. a bojující Jihoslované také nemají dnes chuti o slovanství myslit. I naše veřejnost čte již zprávy z bojiště se zjevnou nechutí. Celá ta historie slovanské nesvornosti pořádně omrze- la. Jsme tak náladově založeni, že každý ne- zdar nás hned sklíči do beznadějnosti. Ale zda opravdu byla na Balkáně slovan- ská myšlenka poražena? Není snad bláhovo- stí, když se v Praze objevil návrh, aby slo- vanský sjezd byl zde pořádán r. 1917? Myslí- me, že to není bláhovostí, třeba že nečekáme do té doby smíru srbsko-bulharského. Starý spor, teď tak silně zjitřený, se brzy nezahojí. Ale nezapominejme, že slovanská my- šlenka na Balkáně byla ne poražena, nýbrž odsunuta, že tam v této mračné chvíli rozhodly speciální národní zájmy nebo výbojné snahy nad myšlenkouo vzájemnosti. součinnosti a rovnoprávnosti. Hrozně důsled ky, jaké tato zpronevěra slovanské vzájemno-
#25 alto_textblock #25
sti měla, jsou důkazem, že slovanská myšlen- ka i přes balkánské krveprolití má trvalou cenu a že nemáme příčiny se jí zříkati, zvláště nyní, vidíme-li, jaké důsledky mají vítězství a porážky balkánských Slovanů i pro rakousko- uherské Slovany, jmenovitě pro Jihoslovany Na jihu již se pokouší uherská vláda zlákati Chorvaty, aby rozbili šik národní dohody srbo-chorvatské.V Jihoslovanům měli by býti výstrahou starý spor mezi Velkosrby a Velko- chorvaty, který i v bitvě na Kosově poli pro- jevil se neúčastí bosenského krále Tvrtka k osudu Srbska, neúčastí, která byla za něko- lik let potrestána zkázou samostatnosti bo-
#26 alto_textblock #26
senské.
#27 alto_textblock #27
Válka na Balkáně. Jednání o mír v Bukureští. Z Bukurešti, 25. července. (K. k.) Rumun- ská vláda zaslala Srbsku, Řecku a Černé Hoře oficielní pozvání, aby k ujednání příměří vy- slaly delegáty do Bukureští. Černohorská vláda odpověděla, že jejími delegáty ustano- veni jsou ministerský předseda Vuko fič Masamovič a projevila naději, že vyjedná- vání bude v příštím týdnu zahájeno. s Z Bělehradu, 25. července. (K. k.) Přibyl sem černohorský ministerský předseda Vu- kotič a řecký delegát Panas. Jak se pro- slýchá, odjedou všichni delegáti nejpozdějiv neděli do Bukurešti. Dnes v nocí přibyl sem rumunský generál Coanda. vb vasne Srbsko a Řecko odmítlo rumunské návrhy. M. Z Kolína n. R., 25. července. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) „Köln. Ztg.“ oznamuje z Bukurešti: Srbsko a Řecko odpověděly na požadavek rumunské vlády, že nem- hou dáti dříve souhlasu k zasta- vení nepřátelství, dokud ne- budou podepsány mírové preli- mináře. Srbsko i Řecko považují tuto podmínku za nezbytnou pro úspěšnost své- ho vojenského postupu. Také na zakročení ruského a rakouského velvyslance v Athé- nách a v Bělehradě, kteří poukazovali na nutnost klidu zbraní před počátkem míro- vého jednání a to s ohledem na kritickou situaci Bulharska, odpověděla vláda srbská i řecká odmítavě a to dle sdělení athénské- ho zpravodaje „Köln. Ztgu.“ — z toho dů- vodu, že prý Bulharsko úskočně porušilo smlouvu.sisěs el b u Z Alhén, 24. července. [K. k.) („Agence d'Athénes.) Časopisy oznamují, že král Kon- stantin v odpovědi k depeši krále Karl vyložil důvody, proč v souhlasu se svojí vla- dou odmítá uzavření příměří, jež bylo by při- jatelno pouze tehdy, když by Bulhaři přijali podmínky míru, oi sol sij odoj Z Bukurešti, 24. července. (K. k.) Dnes večen došly odpovědi krále Petra a krále Konstan- tina na včerejší telegram rumunského krále. Kral Konstantiní ujistil, že si také přeje, aby co nej- dříve byla učiněna přítrž krveprolévání a že nemá v úmyslu porušovati rovnováhu na Balkáně. Tak nepomýšli na žádné zmenšení Bulharska. Bylo by však zločinema na jeho zemi, kdyby po vnucenén boji uzavřel příměří bez jistoty, že mír přinese Řecku a jeho spojencům ony výhody, na které maji nárok, Po trpkých zkušenostech, kferé králi učini s Bulharý, musí počítati s tím že příměří, uzavřené bez záruk. připravilo by Řecké o plody jeho vítěz- ství. Jestliže Bulharsko přistoupí na podminky předběžného míru, jest řecká vláda ochotna vyslati splnomocněnce do Rumunska. valsove Odpověď krále Petra má stejný obisinh oo
#28 alto_textblock #28
Situace na Balkáně a politika trojspolku b proti trojdohodě. Z Mníchova, 25, července. M. N. N.“, které in- formovány jsou osobností zahraničnímu úřad velmi blízko stojící, uveřeiňují dnes obšírný roz- klad o mezinár. situaci a praví: Dnes mezi balkán- skými státy vojensky nejsilnější jest Rumunsko, ktere bude zajisté s to, aby odmitlo nemirné po žadavky Řecka a Srbska« Neníj jist
#29 alto_textblock #29
žádnou náhodou že hlavní sfla ru- munské armády pohybuje se sice smě- rem k Sotiji, ale současně operuje v bezprostřední blízkosti srbský ch hranic. Jestliže Rumunsko se zasadí na konfe- renci v Bukurešti nebo y Sinaji na prospěch pocti- vého rozhraničení Balkánu, tož jistě bude revise velmocí ohledně této dohody značně ulehčena, že taková revise vykonána bude, o tom není vzhle- dem na prohlášení anglické vlády a po zprávách které docházejí z Petrohradu, nejmenší pochyby. Jak dohoda tato bude ratifikována, není ještě roz- hodnuto, ale bylo by již dnes na místě, aby nastalo v tom jasno, a to, v jakém rozsahu tato revise bude vykonána. Jest 4o tím nutnější, že právě pařížský tisk, stojící pod vlívem panslavistů, číní již dnes po- kusy, aby vykonaval vliv na způsob re- vise, neboť téměř denně prohlašuje platným stanovisko, že ratifikace velmocí můze býti jen formál n. Tentokrát si tedy v Paříži přivstali. Tato činnost budí jistě oprávněnou nedůvěru. Omezení ratifikace na pouhé formality nemělo by, jak zřejmo, žádného jiného účelu, než tvěsti opět na přetřes p. Poln- caréem nedávno dotčený a — jak známo — Ra- kousko-Uherskem odmítnutý návrh v příčině oněch závazků, kterými se mají velmoci zavázati, že ne- podniknou žádné zvláštní intervence na Balkáně. Další požadavek francouzské politiky je, že balkánské státy a zejména Srbsko v nutném pří- padě mají býti použity proti Rakousko-Uhersku proti trojspolku a že tudíž nemají býti nikterak nyní omezovány ve svěm vzrůstu. Je tedy pozoro- vati, že stará Delcasséova myšlenka, získati bal- kánské bodáky do služeb rusko-francouzské ententy, hraje ve francouzském tisku stále jesti úlohu. Netřeba zdůrazňovati, že právě tyto po- kusy mohly by způsobiti roztržku v jednotnosti velmocí. a vislmvěbeře ádnol
#30 alto_textblock #30
Výsledky příští bukureštské konference jsou sice dosud úplně zacloněny, ale v Paříži již doufají že dopadnou ve smyslu Delcasséova rezeplu. O Rakouska žádá se timto způsobem velmi mnoho. Ve Vídni nedají si vziti práva prozkoumati dohodu balkánských států věcně a formálně, jako na pří- klad Francie nechce, aby jí bylo vzato právo, v- platňovati svůj vliv při úpravě finančních otázek. vzniklých balkánskou válkou. Po vídeňském ná- zoru je „desinterésment absolu pana Poincarého mrtvo a nelze ho více probuditi k žívotu. Při tom jsou ve Vídní ochotní vykonati revisí rozdělent Balkánu ve shodě s ostatními velmocemi, ale svě stanovisko budou hájiti a zásady, které by je mohly zviklati, odmítnou předem, ať již prekenfovány jsou pod nejlepšími etiketamí. To dlužno konstato vatí, dříve, než bude jednáno o podrobnostech evropské sankce balkánské dohody.
#31 alto_textblock #31
Srbská a rumunská armáda postupuje na Sofiji.ia Z Bukurešti, 25. července. Srbská armá- da postupuje na Sofijí. Z té příčiny udělila rumunská vláda svému vojsku pokyn, aby postupovalo rovněž na Sofijí, aby zameze- no bylo srážce Srbů a Bulharů u Sofije. Z Bukurešti, 25. července. Zde se prohla- šuje, že při vniknutí Srbů a Řeků do vnitro- zemí bulharského okamžítě budou interveno- vati velmoci. lel Ruské vojsko na hranicích Rumunska. Z Bukurešti, 25. července. Na ruskýeh hranicích u Urgene soustředěno jest veliké množství ruského vojska. Železniční doprava je přerušena. nag knšlo abeld Situace v Sofíjí. oc le
#32 alto_textblock #32
solr
#33 alto_textblock #33
Ze Sofije, 25. července. (N. Fr. Pr.) Po- věsti o nepokojích v Bulharsku, o zavraždění vůdčích politiků a pod. jsou zcela bezdůvodny. V celém Bulhařsku je vzorný pořádek. Nikomu nebyl dosud zkřiven vlas. Také zdejší něme- cký vyslanec podal v tomto smyslu zprávu do Berlína. V celku je dnes smýšlení naděj- nější. Velké starosti nadělaji tisíce uprchlíků, pro které nedostává se potravin. Ministerský předseda Radoslavov prohlásil, že většiny z nich bude použito za plat při žních a že si vy- žádá k tomu nouzový úvěr od sněmovny. Mezí
#34 alto_textblock #34
uprchlíky je mnoho Kucovalachů, kteří sen prchli před Řeky a Srby. BtioV/ mpode s Situace na Balkáně. nv vZ Paříže, 25. července. („Zeit“.) O ná- vrzích Ruska pro velevyslaneckou konferenei došla sem tato sdělení: Ruská vláda ví, že se jednomyslný postup velmocí proti Turecku dá právě tak docíliti, jako před časem v otázce skaderské a to tím spíše, protože z něposlech- nutí rad do Cařihradu udělených povstaly by zcela jistě mnohem vážnější důsledky. Zakro- čení Ruska je nutné, aby spor byl lokalisován a obmezen na Balkán. Zásadní dohoda docí- lena byla již o velikonocích. Aby Porta do- nucena byla k dodržení londýnské smlouvy. pomýšlí se na tyto donucovací prostředky: 1. Lodní demonstraci, ke které je ruské černomořské loďstvo ve 24 hodinách pobo- tomo: 2. finační nátlak na Portu. Portě zadržela by se druhá záloha na tabá- kový monopol a v Londýně a Paříži prová- děné vyjednávání o půjčce mohlo by se pře- rušiti; 3. mobilásaci ruského armád- ního sboru na kavkazské hrani c a vojenská opatření v A riménin, čivošsla Turecký postupyoselnosí sab olišz Cařikradu. 24 července. [K. k.) Port popírá, že turecká armáda postupuje k Jam- bolu.vmvoměne laznonnt Z Cařihradu, 24. července. (K. k.) Port- obdržela z celé provineie blahopřejné telegra- my k opětnému obsazení Drinopole. Z Cařihradu, 25, července. („Rpst.“3 Čá tureckého tisku vyslovuje domněnku, že cho- vání se Řecka posunuje do popředí konflike s Türeckem. Turecká armáda odrazí všechny pokusy Řeků usaditi se pevně v Thrakii. Z po- stupu Řeků v územi Drama-Dedea- gač lze seznati že pryní slráž ka postupující turecké armády s ve- dena bude s Řeky. lava šíř , hrmj voso Hrůzy války.o lidle sb Z Cařihradu, 24. července. Generalisimus ozna- muje telegraficky, na základě prohlášení, podepsa- ného bývalými obecními radními v předměstí Ka- raagatu, že Bulhaří, opouštějíce Drinopol, zatki 43 Řeků, kteří byli pak nalezení utopeni, se svá- zanýma rukama, u mostu přes Ardu. Z Athén, 24. července. (K. k. — Agence Athenes.) Německý vojenský attaché v Athénách setník Kuntze, obdržel od své vlády rozkaz, aby se odebral do Makedonie, aby na místě samém přesvědčil se o pravdivosti oznámených krveproliti a aby o tom německévládě podal zprávu.
#35 alto_textblock #35
Krise v král. Českém.
#36 alto_textblock #36
Na vysvětlenou.
#37 alto_textblock #37
uonl Radikální orgány ještě ani dnes nechtěj viděti, co se vlastně děje. „České Slovo“ bije do dra. Pinkasa. Vláda by prý netroufalasi sáhnouti k absolutistickému řešení, doku zemský výbor by měl finanční prostředky. Ano — dokud a kdybyl Ale zemský výbor po1. srpnu nebude míti peněz, o jichž příliv půjčkou se dr. Pinkas staral, jak uvedly včera „Časí „České Slovo“, ale peníze nejsou. „České Slo- vo nedovedlo pověděti, kdeljsou peníze k ob- držení a jeho spojenec „Čas“ zavrhuje půjčko- vé hospodářství vůbec a chce peníze pro král České na vládě. Vláda dá peníze, ale jen zem- ské správní komisi. Proto je jasno, napíše-l „České Slovo“ ještě dnes, žen ejivě tší i- na za všecko, co vyplýne z nového, vlastně prý už hotového kroku vládního, padne na stoupence Kramářovy politiky, že v hrdlo lže a štve. Lhaním a štvaním se však neobstará- vají životní zájmy národali
#38 alto_textblock #38
mzýnbčáedvti a
#39 alto_textblock #39
Sociální demokraté o zodpovědnosti stran s osdoha mladočeské a agrární,j ityd Včera večer konala seo v Praze schůze výkonného výboru českoslovanské strany so- ciálně-demokratické s říšskými poslanci, o je- jímž výstedku nebyla vydána žádná úřadní zpráva. Za to ale uveřejňuje dnes „Právo Lidu“ na úvodním místě projev, adresovaný
#40 alto_textblock #40
stranám mladočeské a agrární, mluvící přímo o jejich zodpovědnosti za to, co vývoj zemské krise snad již bezprostředně přinese, o k „Právo Lidu“ píše: odslissó řefevol vž„Odvolávajíce se na loyalitu svého dosa- vadního postupu, připomínáme nyní s nej- větší vážností do řad příslušníků strany mla- dočeské a agrární, že nyní blíží se možnosti. kdy opravdu jejich strany budou mocným činitelem, Jak se zachovají Mladočeši a ag- rárníci, kdyby po resignaci maršálkově měl býti nastolen druhý komisariát a kdyby způ- sobem, v platném zákoně naprosto neodů- vodněným, pro tento komisariát měla býti zavedena jen daň z piva a zvýšení přirážek. kdyby pak všechno ostatní, nejen volebn oprava, nýbrž i způsob vyřízení všech národnostních věcí, bylo ponecháno úplně nejistému, jen od libovůle podílníků abso- lutistické moci ve státě odvislému osudu? Tomuto volání naší strany k zodpověd- nosti rozumíme tak, že se nám klade otázka. co bude s volební opravou do sně- mu král. Českého? A na tuto otázku od- povídámetvb snbodsos aněano Národní strana svobodomyslná byla prv- ní stranou v Čechách, která se nejen vyslovila pro volební opravu do sněmu král. Českého. nýbržli pro zavedení všeobecného. rovného práva hlasovacího do něho. V toku vyrovnavacích porad česko-ně- meckých položila otázku volební opravy do prvníserie vyrovnávacích otázek a dr. Kramář na schůzi v Rokyca nechznovuto vůči pochybovačům zdůraznil. A dnes znovujtrváme na tom. že nové volby do sněmu král. České- ho musejí se díti na podkladě novéh volebního řádu a sice v tom směru, aby bylo především zajištěno volební právo dosavadním vyděděncům z politického rozhodování. Možnost zavedení všeobecného rovného práva hlasova- cího nemá, bohužel, národní strana svobodo- myslná v rukou, což nemusíme vykládati těm, kteří vědí, že Němci, velkostatkáři a vláda jsou dnes jeho zásadními odpůrci. A ani vše- chny strany české na sněmu král. Českého této možnosti nemají. Za to s celou upřímnosti a opravdovostí vyslovujeme se pro takovou volební opravu, která přivede do sněmu ku platnosti a spolurozhodování nejširší vrstvy li- dové, dosud z volebního práva a tím i z roz- hodování v zemi vyděděné, a učiníme vše, aby tento požadayek lidový byl uskutečněn
#41 alto_textblock #41
Mezí Prahou, Vídní a Išlem.b Co tyto řádky píšeme, nebyl nejvyšší maršálek princ Lobkovic, ještě u audience a jelikož nelze pochybovati o tom, že osobní referát maršálkův nezůstane bez vlivu na rozhodnutí panovníkovo v věcech krise v Čechách, lze zprávy časopisecké tom, jakoby už „vše bylo hotovo“, prohlásiti aspoh za předčasné, ač je jisto, že akce vládní je v v chodu. Zprávy o tom, že „vše už je hotovo“, že císař schválil návrhy vládní, že přijme demisi mar- šálkovu, že snění bude rozpuštěn, že nebude jme- nován nástupce prince Lobkovice, že resignují vel- kostatkáři a Němci v zemském výboru a že bu- dou vypsány nové volby do sněmu če- ského a že konečně minisťerstvo Stürgkhov podzimu již nepřečká, přinesla dnes ráno „Národní Politika!. Naproti domu německé pražské listy tak nepospíchají, překládajíce přichod „všeho toho“ ž do příštího týdne, České listy skoro výhradně se zabývají tím, co by se mělo stát, kdyby nejvyšší maršálek podal demisi. „Samostatnost“, míní:, panovník, necht jmenuje nového maršálka zemského, kdežto „Časl je toho názoru, že princ Lobkovic měl by jmeno- vati svého náměstka a pro ten případ, že resignují i konservativně velkostatkářští přísedíci, náměstka z občanských přísedících české národnosti. „Čas soudí, že by i tehdy ještě zbývalo v zemském vý- boru šest přísedících k platnému usnášení zemského výboru. Ale poněvadž už včera bylo známo, že
#42 alto_textblock #42
svlia žvo
#43 alto_textblock #43
FEUILLETON.
#44 alto_textblock #44
Výstava v Zakopaném. slalp V první polovici července byla v Zakopaném otevřena zásluhou red. Frant. Hovorky, známého pěstitele shody česko-polské, umělecká výstavka děl českých i polských umělců. Výstavka je po- kračováním umělecké vzájemnosti česko-polské započaté r. 1908 výstavou v Hodonině. „Nowa Re- forma“ o výstavce píše: „Výstava obsahuje na 150 obrazů a kromě toho hodně pestrou sbírku etnografických ukázek a slovenských památek, což dodává jí speciálního rázu. Převážná většina obrazů a ostatních předmětů pochází ze soukro- mých sbírek red. Hovorky, zvláště cyklus obrazů Úprkových a Hofmannových, jakož i jiných umělců českých, doplňujících se neobyčejně harmonicky s umělci našimi. Josef Úprka, jeden z nejznámějších současných českých malířů, je výlučně představitelem směru lidového. Řadu let mešká uprostřed lidu sloven- ského v Hroznové Lhotě na Moravě a vysílá ze své pracovny studie, nevyrovnatelné v síle charakte- ristiky a divukrásné barvitosti. Jeho obrazy kou- pají se ve světle, hýří v barevných orgiích, zachy- cujíce „in flagranti život i obyčeje Slováků ne- toliko ve chvílích všedního života, ale také ve chvilích slavnostních, kdy lid ten objevuje se ve svých rozkošných starodávných krojích, zachová- vajících charakter etnografický v celé jeho čistotě. Těchto studií máme na výstavě celý cyklus a jistě že poprvé můžeme u nás viděti stéžejná díla pro- slulého malíře českého, který ve svých obrazech zaujal naprosto odlišné slanovisko, jako tvůrce směru lidového i celé školy následovníků. Jedním z těchto je žák Úprkův. Frolka, následující svého mistra hodně zjevně ve výběru sujetů, v kresb i barvě. Slovenská dívčina, na přiklad, ve staro- dávném kroji, má tolik půvabu v pohybech, tolik
#45 alto_textblock #45
síly charakteristiky a typických známek malíř- ských, že dává přehled Úprkovy methody a směru jí representovaného. Vedle Úprky zaujímá předni místo Vlastimil Hofmann, jehož máme skoro právo zařaditi mezi malíře polské. Prostředí. v něma Hofmann žije i tvoří a vlivy krakovské školy vý- razně se obrážejí v jeho díle. Jeho obraz ztrác už charakter český a chýlí se k typu polskému. jaký vidíme u Malčevského. Většinu Hofmanno- vých obrazů, nyní vystavovaných, viděli jsme na krakoyských výstavách. Kromě obrazů Úprkových a Hoímannových jsou vystaveny obrazy: Wodinovského. Tymona. Něsolovského, Rembovského, malíře Tater Terli- kovského, Klosovského a Axentoviče. Také je tu několik zajímavých studií mladých sochařů Górál- čika, Březy a Sobčaka. Výstavku doplňují etnogra- fické sbirky, umistěné ve dvou vítrinách.
#46 alto_textblock #46
—sb—
#47 alto_textblock #47
Z revuí a časopisů. „Zvon“ (XIII. č. 42.) přinesl z péra Pelná ř a Syllaby „Slovo k šedesátiletí p ro fesora Thomayera“ které vymyká se z rám- ce obvyklých statí oslavných, podávajíc více ne pouhé ocenění životního díla oslavencova. Úvaha zabývá se hlavně poměrem Thomayerovým k české vědě a řeší při tom otázku, o níž u nás již nejednou se uvažovalo, má-li a pokud česká věda, pokud se týče čeští vědci vyhledávati forum mezinárodní. Thomayer záhy stanul a pro celý svůj život setrval na zásadě soběstačnosti české kultury, té kultury. jíž jedině sloužil, a proto nevyhledával pro své vynikající práce cizího fora. Ale ovšem tím se ne- uzavíral mezinárodní vědě: širý svět, cizina zůslá- vá povždy půdou, která nejlépe poskytuje náležitý odstup pro posuzování domácího snažení. Proto Thomayer vždycky všechny své žáky měl k tomu, aby se učili cizím jazykům a chodili se učiti a kon- trolovati do ciziny, Jak staví se k otázce soběsta-
#48 alto_textblock #48
čnosti české vědy nejpřednější žáci Thomaye- rovi? V celku souhlasí se svým učitelem. Uznávají sice: „Může býti předmětem sporu, máme-li vy- dávati česky i zcela odborné práce, které, řešice otázky vzdálené praktické potřebě, nejsou čteny než několika blízkými přáteli nebo několika ná- hodnými milovníky. Takové práce, jsou-li menší, zapadají bez většího povšímnutí v periodické naši literatuře, a jsou-li větší, zapadají ve skladu Aka- demie nebo v soukromém nákladě. Uveřejňováni těchto prací stojí veliké peníze, které se ztrácejí beze zjevného užitku, takže české publikování ta- kových prací se zdá na první pohled zbytečným mrháním národního majetku.“ Sami však, Pelnář Syllaba, soudí, že ztrála ta je jen zdánlivá, jen do- časná a myslí, že stanovisko těch, kteří tak pesimi- sticky uvažuji, není správné. Dle nich — v souhla- se s Thomayerem — je třeba všecko vydávati če- sky, třeba se to nečte — prozatím; je třeba zaklá- dati český fond knižní i v theoretických otázkách. které prozatím nemohou zajímati náš lékařský svět v plné míře — vždyť náš vědecký život poroste do šířky i do hloubky a bude se jednou také opí- rati o své vlastní prameny, jako vědecký život ruský, německý, francouzský atd. Pravda, na dlou- hý čas ještě, snad na dobu několika generací budou publikace českých monografických pracovníků pra- cí nevděčnou, než nezůstanou prací neužitečnou, jalovou. Této práce jest naopak nezbytně třeba k základům české vědecké kultury, má-li tato na ních vyrůsti samostatná, soběstačná, sebevědomá Ale v jednom jdou dále, než jejich učitel. Požadují- „měli bychom o každé své práci referovati do pří- slušných středisek vědeckých, na př. aspoň něme- ckých, které jsou za nynější doby v medicině sku- tečnými středisky pro medicinské bádání v celém světě; to se děje jen částečně, nesoustavně a od některých autorů (mezi ně patří i Thomayer), se to uvědoměle opomíjí. K tomu by se měla družiti podpůrná methoda, účast na cizojazyčných lékař- ských sjezdech, které se od našich lidí zanedbávají dsabes
#49 alto_textblock #49
ažna něpatrné výjimkyjna těchto sjezdech v roz- hovorech a poznámkách by se mohla dobře udati naše vědecká potence; myslíme, že tato povinnost přísluší v první řadě řádným profesorům a před- nostům ústavů, kteří by měli míti styky osobní písemní s cizojazyčnými kolegy svých oborů. Má- meť povinnosti k všeobecnému vědeckému foru, které se má dověděti o našich pracích — když to jinak nejde a jistě ještě dlouho jinak nepůjde — tedy vlastním naším příčiněním.“ Autoři uzavíraji svou stať, věnovanou ocenění úspěšné a požehnané činnosti Thomayerovy, výhledem na další úkol če- ské mediciny vůbec a české klinické mediciny zvlášť. Úkol ten spočívá na jedné straně v tom. stálým postupem po vzoru předchůdeů doplniti literaturu učebnicovou, ustáliti názvosloví, rozmno- žiti a zvelebiti časepisy: pracemi monografickými. prohlubováním života spolkového a kongresového vytvořiti dále domácí vědecké ústředí, jemuž se bude dohodnouti o uvědomělé vnitřní organisaci českého vědeckého snažení a snadi o úkolech pra- covních nejen od osoby k osobě, nýbrž od ústavu k ústavu: — na druhé straně činiti naše vědecké dílo systematicky přístupným soudu mezinárodní- mu. — V ostatním obsahu čísla je: Ant. Sova, z nových básní. — F. X. Svoboda. Trhající se břehy. — K. Červinka, Jeseň.— Literatura. — Divadlo. — Týden.
#50 alto_textblock #50
obeo
#51 alto_textblock #51
Včeské Kultuře“ (č. 19) pokračuje dr. Vl. Kybal ve své organisační studii Č ešt historikové v Řimě“. Nyní vyslovuje tu po- žadavek, aby nunciatury byly vůbec vyloučeny z přímě bádací a edíční činnosti Zemského Archivu a po způsobu jiných zemí byly postaveny na širšt basi organisační, neboť Zemský Archiv je přetížen pracemi vlastními a na dlouhá a dlouhá leta za- městnán edicemi: Monument vatikánských. Pro- pagandy a Sněmů českých. „Nebylo by nic zvlášt- ního, jestliže by bohemika prážské nunciatury vy- kde zeer bre
#52 alto_textblock #52
dávala pražská Akademie, která by bádáni organi- sovala ve spojení se Zemským Archivem jakožto historickým orgánem země a která by je zároven peněžně podporovala. Peněžní stránka podniku byla by rozdělena mezi TAkademii a zemi a kromě toho by byla vymožena pravidelná subvence od ministerstva vyučování, tak jako ji má polská expedice. Organisaci by měla v rukou akademická komise, v niž by zároveň zasedali historičti delegfáti zemského výboru, resp. archivu, jako spolupod- nikatele, ajež by do Říma vysílalavvědecky zapra- cované historiky, kteří by tu byli členy české ex- pedice a tím i mimořádnými členy rakouského in- stitutu. K lomu připojuje autor poznámku, charakte- risující duševní potenci českých kruhů katolickýchu „Poněvadž jde o bádání v papežských archivech jehož výsledek má zvláštní význam pro církevní dějiny české, bylo by přirozeno, kdyby toto bádáni bylo peněžně podporováno i českou církvi katoli- ckou, která může si vzíti příklad z Belgie, Francie a Uher (biskup Frákroil), jak se účastniti věde- ckého studia ve prospěch její vlasti. Z těchto zemí pracují ve vatikánském archivu četní kněží. — Če- ského kněze jsem však tu za šest let neviděl žád- něho!“ V dalším klade dr. Kybal požadavek sou- pisu bohemik nejen z knihoven římských, nýbrž i z knihoven a archivá italských vůbec, jednak proto, že archivalie římské souvisí někdy s mimo- římskými (na př. Carte Farnesiane), jednak že je již na čase, abychom měli ze země, tak hojně na- vštěvované a tak rozmanitě do našich dějiní zasabu- jící, moderně sestavený přehled všech důležitých bohemik. — „Česká Kultura“ dále podává: D. S. Merežkovskii. Z knihy „.Tolstoji a Dostojevskij“i. — O. Klein, Básně. — R. Svobodová, Zahrada Irén- ská. — F. Chudoba, Keats. — R. Weiner, Jdu s oslikem do údolí. — Rozhledy a poznámky. sal ob laty šmlsn sbu onlg sálham visn viao d votás a aotvoll do lab oosšlo o olunl vduli bsqulzáz lašvios e d odtv mbdemo