#1
alto_textblock
#1
= Lemoinovy umělé diamanty. Z Londýna
14. ledna Choť obžalovaného inženýra Lemoina dlí
nyní s dcerou a advokátem Dazetem v Londýně. Jak
sdělili zástupci „Evening Ncws“, snaží se zabrániti
otevření obálky, uložené v bance Union a obsahující
prý tajemství výroby diamantů. Paní Lemoinová
prohlašuje, že manžel její jest ochoten své pokusy
zcela veřejně opakovati, jenom nechce, aby se ne-
povolaní odborníci vtírali v jehc vynález a sami ho
využitkovali. Provede pokusy před znalci, které soud
určí. Sama prý rozdala mnoho diamantů, Lemoinem
vyrobených Pracoval na vynálezu 12 let a šel po sto-
pách Moissanových, jehož vynález ještě zdokonalil.
Jakmile bude jisto, že dokument je v bezpečí, odjed
opět do Pařiže. Také sir Wernher dlí nyní v Londýně
a snaží se patrně docíliti otevření dokumentu. Lemoi-
nův advokát Dazet sdělil v interviewu, že jel s paní
Lemoinovou do Londýna, poněvadž se obávala vy-
dání dokumentu, ale známý londýnský advokát Yon-
ger je ujistil, že tajemství Lemoinovo je v bance bez-
pečně uloženo.
= Lesní zastřelen pytláky. Z Braniboru,
14. ledna. Dnes v noci byl při srážce mysliveů
s pytláky v bažantnici šl. Schierstedta u vesnice
Krchenu lesní Illmann zastřelen. Také jeden pytlák
zůstal na místě mrtev a jiný byl těžce zraněn.
= Zatčený generál. Z Paříže, 14. ledna.
K aféře venezuelského generála Coraa, zatčeného
v Nizze pro podezření z podvodu, se sděluje: Za
baagské konference byla presidentu venezuelské r-
publiky Castrovi z Paříže zaslána depeše s pod-
pisem »Cardenas«, obsahující urážku venezuelské
vlády a jejího zástupce v Haagu Gil Fortoula,
tehdejšího vyslance v Berlíně. Cardenas, jenž
v době odeslání depeše skutečně dlel v Paříži, měl
se odebrati jako konsul do Barcelony, ale byl
telegraficky tohoto místa zbaven. Nyní se soudí, že
depeši onu odeslal generál Corao, jenž Fortoulovi
jeho postavení v Haagu záviděl a proto byl ge
nerál zatčen.
#2
alto_textblock
#2
Ze soudní sině.
#3
alto_textblock
#3
70 korun a od té doby se neukázal. Po čase jala
se Mrázková po něm pátrati a tu zvěděla pro ni
bolestnou novinu, že Pařízek žije ve spo-
lečné domácnosti s Benešovou kdesiv
Šárce. Když se sešli, došlo mezi nimi k výstupu,
po kterém asi půl roku spolu nemluvili. Zatím ale
Benešova zvěděla, že Pařízek má s Mrázkovou dítě
a proto ho opustila.
Milenec, který se k Mrázkové vrátil a znovu ji
udobřil slibem manželským, po čase opět zatoužil
po Benešové a tak několikráte obě milen-
ky vystřídal, až v září r. 1907 vyzval Mráz-
kovou, aby se k němu přistěhovala, že si ji sn a
později vezme.
Tolikráte již sklamaná dívka znova uvěřila
Pořídila si za posledních ušetřených 100 korun
skromné zařízení domácnosti a přistěhovala se k Pa-
řízkovi. Ale už za měsíc vrtkavý milenec uchystal jí
překvapeníl
Uživ její nepřítomnosti, vystěhoval se a najal
si na Smíchově v Karlově ulici č. 26 byt — s Be-
nešovou. Mrázková záhy o tom zvěděla a dne
31. října provedla čin, za který dnes se zodpovídá.
Koupila si za 20 haléřů vítriol a když potkala
asi o půl 5. hodině odpoledne Pařízka s Benešovou,
po hádce a výčitkách nevěrného milence žíravinou
polila. Spálila mu však pouze pravou polovinu čela
a víčko pravého oka, neboť jen málo tekutiny na
něho vychrstla. Při nastalém sběhu lidí uteklaa
bloudíc ulicemi po Smíchově, rozhodla se, že také
Benešové se pomstí.
Vyčíhala ji skutečně v domě č. 26 v Husově tř.
a zde vchrstla jí zbytek vitriolu, rozředěný trochu
s vodou, do obličeje. Popálení Benešové bylo daleko
horší než Pařízkovo. Žíravina vnikla jí do
úst, spálila sliznici hrtanu a měkkého
patra tak, že Benešová po devítiden-
ním utrpení ve všeobecné nemocnic
zemřela hnisavou bronchitidou.
Mrázková již druhého dne dostavila se sama na
smíchovské policejní komisařství, přiznala, co pro-
vedla, načež byla dodána k trestnímu soudu.
Přelíčení řídí vrchní rada z. s. dr. Maýr, vo-
tanty jsou rada z. s. Květ a sekretář dr. Neb-
ský, obhájcem žalované Mrázkové jest dr. Ju-
lius Nejedlý, veřejným žalobcem subst, st. návl.
Drboblav. Jako soudní lékaři fungují prof. dr.
Dittrich a dr. Kalmus. Obžalovaná Mráz-
ková, ženština to menší postavy, činí dojem dosti
příznivý. Vypovídá klidně celou událost a líčí ji tak,
že onoho dne se nalezala ve značném rozčilení,
které vyvolal její milenec Pařízek tím, že ji u
Albrechtských kasáren od sebe hrubě odstrčil. Ohledně
Benešové doznává, že ji polila vitriolem do obli-
čeje, ale nebyla si v té chvíli vědoma, co činí a jak
smutné následky bude míti její skutek v zápětí. Li-
tuje svého činu a při domluvě předsedově propuká
v hlasitý plač.
(Dokončení.)
#4
alto_textblock
#4
Skolská hlídka.
#5
alto_textblock
#5
cházka v Chrástu (Plzeň), Fr. Mokrý v Kadlíně (Měl-
ník), Ant. Vlasák v Dol. Ředicích a Jar. Jičinský v
Stojicích (Pardubice), Jan Hrdlička ve Svinech (Tře-
boň), Jos. Zeman v Ledvicích (Duchcov), Jaromit
Žid v Polici n. M. (Broumov), Maxm. Bozděch
v Klatovech, Josef Drda v Bešinách, K. Zeman v Chu-
děnicích, Otakar Adamec ve Strážově a V. Babůrek
(osob.) v Němčicích (Klatovy), Bohum. Dousek ve
Vojicích (Nová Paka), Jaroslav Hájek (osob.) v Ko-
líně, Fr. Prokě (osob.) ve Starém Kolíně, Em. Remta
v Chotýšanech (Benešov), Rud. Princ (osob.) v Křinci
(Poděbrady), Jos. Rožek (osob.) v Ždánicích (Pardu-
bice), Jaroslava Klímová (osob.) v Černém Kostelci
(Český Brod), Jarosl. Klíma (osob.) v Praze-Libni,
Alois Sychra ve Voděradech Český Brod), Hynek
Machytka ve Slaném, Jos. Hájek v Libštátě (Semily),
V. Zázvorka v Těhově (Žižkov), Bohumil Voráček
(osob.) v Kamenici n. L., Julie Kešová (osob.) v. Po-
čátkách (Kamenice), Vojtěška Pokorná ve Vokovi-
cích (Smíchov) a Jos. Vlach v Prasetíně (Pelhřimov):
— učiteli a učitelkami II. třídy: K. Kugle
ve Vepřku (Slaný), Gabriela Jarošová v Rakovníku,
Václ. Grůner v Kmetňovsi, Ant. Svoboda v Tucho-
vicích a Jos. Soukup v Žilíně (Slaný), Fr. Musil ve
Větrném Jeníkově (Něm. Brod), Frant. Helmich v Pos
dolí (Kr. Vinohrady), Jaroslav Blum na Král, Vino-
hradech, Frant. Hošek v Kačicích, Frant. Ibl v Lá-
nech a Frant. Štrejl ve Smečně (Slaný), Helena Wol-
fová v Červ. Janovicích (Kutná Hora), Václ. Komrs
v Polné (Něm. Brod), Rud. Hnát ve Spál. Poříčí
(Plzeň), Jos. Musílek ve Svinčanech (Pardubice), V.
Kosík v Chýnavě, Al. Rosol v Rapicích (Kladno);
Ant. Nachtmann v Kladně, Vílém Valenta v Tlučné
(Plzeň), Jos. Pekař v Mostě a Ant. Vykavský v Hor.
Litvínově (Most), Rud. Fišer v Mostě, Sidonie Šrůt-
ková v České Skalici (Náchod), Marie Frýdováv
Kladně, Frant. Zelinka v Sezemicích (Pardubice),
Vinc. Paldus v Nechanicích (Král. Hradec), K. Du-
chek v Zahrádce (Ledeč), K. Rott v Plzni, Marie Kali-
vodová na Smíchově, Vojt. Bezděk v Modřanech
(Smíchov), K. Mitiska v Dubném (Budějovice), Jarosl.
Linhart v Bohárně (Král. Hradec), Anna Jeníková
v Pardubicích, Ant. Rubin v Ledenicích (Budějovice),
Jos. Pírko v Církvici (Kutná Hora), Jindř. Svoboda
v Kutné Hoře, M. Bureš a V. Petrášek v Klatovech,
R. Černý na Smíchově, Jos. Smolík v lázních Bělo-
hradě a Lad. Kraus v Staré Pace, Jan Martinek a
V. Svoboda v Nebušicích (Smíchov), Rad. Šťovíček
v Skramníkách a Jos. Vanke ve Škvorci (Český Brod),
Jan Maršíček v Štěpánově Benešov), Otto Radechov-
ský ve Výžlovce (Český Brod), Vojt. Mikšů v Mladém
Bříství a Jos. Fohl ve Věži (Něm. Brod), Frant. Zá-
brada v Dolní Kalné (Nová Paka), Vinc. Charbuský
v Stračově (Král. Hradec), Jan Bělohlav v Rynárci
(Pelhřimov), Laura Mikendová a Eliška Křížováv
Žižkově, Anna Nejedlá roz. Klárova v Nymburce;
Jos. Havlík, Frant. Hrubý, Rud. Freudenberg a Jos.
Horáček v Žižkově, Jan Halousek v Třebotově (Smí-
chov), Jan Prokop v Lukavci, Jos. Ženatý v Oustra-
šíně, Jaroslav Svoboda v Dolní Cerekvi (Belhřimov)
a Anna Kuklová v Pelhřimově.
#6
alto_textblock
#6
Vitriolové zakončení románu.
(Před pražským soudem porotním.)
... Kdo by se domníval, že vitriolové atentáty
sklamaných milenek a podváděných manželek straší
už jen ve starých pověstech pražských, ukvapil by
se v úsudku! Ubylo sice hodně těch nerozváž-
ných a pozdě litovaných činů, ale přece
ještě jednou nebo dvakrát do roka vyskytne se ta-
ková žalostná historie, s následky vážnými pro obě
strany: ztrestanou i »pomstěnou«. —
Není pochyby, že jen člověk nižší inteligencea
úzkých životních názorů může býti sveden okolnostmi
jako lítostí nad nevěrou, uraženou ješitností (velmi rádo
se přezdívá tomu »nešťastná láska«), posměchem
druhých nebo t. zv. banbou k podobnému činu. Po-
slední a nejčastější motiv je ze všech nejsmutnější
a vinu na něm má do značné míry celá společnost
lidská! Kdežto u Papuánů a Zulukafrů každá žena,
která se stane matkou, je vážena — u nás, na
»cimbuřích civilisace a vzdělanosti«, není-li obřadně
oddána, je ženou padlou, do »hanby« přišlou
Zajímavo ale při tom, že hlavní vinník, nesvě-
domitý milenec nemá na čele vypálen cejch
hanby, který by mu daleno více patřil za jeho ka-
valírský čin, než slabému děvčeti. A uniká ke všemu
i jednou ze širokých oněch mezer zastaralého zá-
konníka, který proti nevěrnému manželu má pa-
ragrafy o cizoložství, ale pro nevěrné amanty nemá
ani pod čárou poznámku ..
A to je také jednou z příčin, proč zrazenáa
mnohdy následky poměru v zoufalství uváděná děv-
čata, ve vědomí, že krutě bylo jim ublíženo a že
nikde nenajdou zadostučinění za příkoří, sama —
arci mylně a osudnými prostředky — páchají od
vetu. Myšlénkový postup při pomstě je vždy týž.
ale zastavuje se u spáchání činu a dále nesahá.
Žádné z nerozvážných děvčat neuvažuje, do jaké
situace sebe přivádí, když »poznamená« milence nebo
vypáli oči sokyni. Var pomstychtivosti je tak mocný
že úvaha nesahá dále za ein, netáže se, co bude, co
se stane pak, až to provede, nýbrž spokojuje se ko-
nejšivou frází — »potom je mi vše jedno.
Lhostejnost ta je nepravdivou! Není a nebylo ženy
— ani ztřeštěných milenců — kteří by po nerozváž
ném skutku nebyli poznali, že pomstili se vlastně
nejvíce na sobě! Není tu snad jen trest, ža-
lář na měsíce a léta, jsou tu duševní muka a obavy
před soudem, a na konec třeba až do smrti výčitky
svědomi.
»Nešťastné a zrazsně« milenky, neměně i taci
milenci ! měli by přijíti, než neblahý zárodek pomsty
v nich vznikne, do soudni síně na přelíčeni, projed-
návající podobné nerozvážné zakončení milostného
románu! Snad by postihli, že stav takového pošeti-
lého milence na lavici obžalovaných je mnohem zou-
falejší a trapnější, než největší zrada, sklamání
opuštání.
Dnes právě projednáván je případ toho rázu
vitriolová pomsta na nevěrném mi-
lenci a sokyni. Původce zla, kavalír milene
vyvázl; druhá jeho milenka však zapla-
tila novou lásku živote m.
A proto usedla na lavici obžalovaných, stihána
pro zločin zabití a přestupek proti bezpečnosti
těla — nešťastná a spíše politování, než odsou-
zení hodná žena, 30letá Marie Mrázková, služka
Praze.
Román její neliší se nikterak od obvyklých zná-
mostí, končících v porodnici. Sloužila v Libšicíchu
Kralup s čeledínem Františkem Pařízkem a v srpnu
r. 1901 dala život děvčátku, které nyní chodí do
první třídy. Pařízek šel na tři roky k zeměbraně do
Čáslavě a ačkoliv sliboval Mrázkové, že si ji vezme,
až přijde domů, učinil si novou, důvěrnou známost
s Antonií Benešovou. Mrázková, která dostala
zatím službu v Praze a držela se na jednom místě,
našetřila si těžce pár desítek a čekala, až František
z vojny přijde. Ten v roce 1904 přišel, ale první, co
udělal, bylo, že si vypůjčil o d Mráz ko vé
#7
alto_textblock
#7
Ze schůze českého odboru školní zemské
rady 14. t. m.
#8
alto_textblock
#8
Ustanoveni byli:
na školách měšťanských: ředitelem Jos. Linhart
ve Velvarech; — učitelkami Anna Beránková
v Bubenči, Karla Kopecká v Plzni, Anna Laufová
v Králové Hradci; — učiteli Jan Mukušnábla
Petr Schiller v Plzenci, Ant. Tušl v Plzni, Frant.
Cinner v Bohdanči, Adolf Erben v Náchodě. Jan Po-
lák v Turnově. — učiteli náboženství Karel
Hubert v Novém Bydžově, Josef Baštýř v Chlumci
(Třeboň), Stan. Synek v Třeboni;
na školách obecných: řídícími učiteli: Fr
Hutterer v Knovízi a Fr. Blahout ve Bdíně (Slaný)
Vojt. Balcar ve Skuhrově (Rychnov), Hynek Šimáček
v Blatné, Fr. Kotek v Dol. Měcholupech (Žižkov),
Petr Weber v Lohové (Domažlice), Hynek Šrajer
Barchově (Pardubice), Jos. Erben v Roudnici a Ludv
Stuchlík v Jeníkovicích (Hradec Král.), Hynek Ryba
v Čižicích (Plzeň), Fr. Dejmek v Řevnicích (Smichov),
Václ. Brož v Náchodě, Osv. Dotlačil v Popovicích
(Benešov), Ant. Jelínek v Slapech (Smíchov), Al. Ko-
čárník v Miletíně (Nová Paka), Karel Skřivan v Kři
micích (Plzeň), Lad. Lašek v Skramníkách (Český
Brod), Jos. Drahoňovský v Dolní Kalné (Nová Paka),
Quido Kopecký ve Veselé (Semily), Jan Pelikán ve
Veselíčku (Milevsko), Fr. Paur ve Velíši (Jičín), Jan
Vlastník v Štítné (Kamenice); — učiteli I. třídy
a správci škol: Ferd. Saip v Chlumci (Budějo-
vice), Ant. Knapp ve Vysoké u Holic (Pardubice)
Jindř. Ženíšek v Sedlicích (Hradec Krá.), Čeněk Frei-
berg v Bezděčíně (Liberec), Bohumil Frič v Přehvo-
zdech (Český Brod); — učiteli náboženství:
Ant. Špale ve Velvarech, dr. Ignác Rath na Král. Vi-
nohradech, Ant. Beran v Žižkově; — učitelia
učitelkami I. třídy: Jos. Punur (osob.) v Praž-
ském Předměstí (Hradec Král.), K. Blahník v Staň-
kově Vsi (Domažlice), Jos. Drbohlav v Kobylech
(Turnov), Boleslav Komers v Zlonicích (Slaný), Fr
Zusková v Rakovníku, Josef Janoušek v Hrebeční-
kách (Rakovník), Antonina Kettnerová a Josef Spirit
v Zlonicích (Slaný), Jindř. Schulz v Buzicích (Blat-
ná), Ant. Mikoláš (osob.) v Praze, K. Hanzík v Stá-
šově (Hořovice), Růžena Bláhová v Kamenných Že-
brovicích (Slaný), Václ. Klůc (osob.) v Žižkově, Václ.
Paldus ve Vrbičenech (Slaný), K. Hájek v Doubravi-
cích (Turnov), Frant. Chromý v Myslivě a Anna Mar-
ková v Strážově (Klatovy), Eleonora Vobořilováv
Nuslích a Václ. Janovský v Michli (Vinohrady), Rů-
žena Picková (csob.) v Praze, K. Šulc v Pálči, Ladi-
slav Kuntoš v Dřínově u Oužic a Rud. Pejša v Ka-
menných Žehrovicích (Slaný), Čeněk Chytil v Počí-
novicích (Domažlice), K. Řehák v Pavlovicích (Ledeč).
Fr. Breycha v Poleni (Klatovy), Vojt. Vacek (osob.)
v Staňkově městysi (Domažlice), Jan Jandera (osob.)
v Prasku (N. Bydžov), K. Kondra ve Sp. Poříčí (Pizeň),
M. Svobodová v Kopistech (Most), J. Straka v Čižicích
(Plzeň), J. Porcal (osob.) v Lošanech (Kolín), M. Roud-
nická (osob.) v Kolíně, Antonín Růžička (osob.)
v Plaňanech (Kolín), Božena Smělá (osob.) v Chru-
dimi, Jos. Vaňous (osob.) v Hrobech (Tábor), Jos.
Chalupa v Uhlíř. Janovicích (Kutná Hora), Jos. Pro-
#9
alto_textblock
#9
Na odpočinek dáni byli:
Frant. Kavka, říd. uč. v Milíně (Příbram), Růžena
Krautstenglová, učit. 1. tř. v Břevnově (Smíchov),
Karel Štembera, říd. uč. ve Zvoli (Král. Dvůr), Ludv.
Vomáčka, říd. uč. v Mladé Boleslavi.
#10
alto_textblock
#10
Tržní a hospodářské zprávy
#11
alto_textblock
#11
Cukr.
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 15. ledna. (10 hod. 45 m.)
Obchod se surovinou ustálený. Poho-
tové franko Ústí n. L. K 22.50, na
říjen, prosinec 22.10 peníze. Rafináda
K 71.50 ze stanice.
První číslice peníze a druhá zboží.
Z Hamburku, 15. ledna. V 10 h. dop.
Pův. zpráva »Národních Listů.«). Smýšlení
klidné. Na leden 19.95 až 20.00, na
únor 20.00 až 20.10, na březen 20.15
až 20.25, na duben 20.25 až 20.35,
na květen 20.45 až 20.55, na červen
20.55 ož 20.60, na červenec 20.65 až
20.75, na srpen 20.75 až 20 80, na
září 00.00 až 00.00, na říjen 19.55
až 19.65, na listopad 19.45 až 19.50,
na rosinec 19.50 až 19 60. Počasí:
zamračeno.
#12
alto_textblock
#12
Vídeňská buraa.
M. Z Vídně, 15. ledna. (Ranníburs a.)
Znamenaly: marky 117.71, 20franky 19.14,
květn. renta 96 85, únorová renta 98.60, rak.
kor. renta 96.85, červencová renta 96 85,
říjnová renta 98.50, rak. zlatá renta 115.25,
uherská zlatá renta 111.45, uher. kor. renta
93.60, kreditky 638.25, uher. kreditky —.—,
anglobanka 294.—, unionka 541.—, vídeňská
jedn. bankovní 521.50, länderbanka 409 50,
stát. dr. 673.75, jižní dráha 151.50, zbroj.
—.—, polabské —.—, tabák —.—, alpinky
604.—, rým. muráňské 529.—, pražské žele-
zářské —.—, turecké losy 185.25, paropla-
vební —.—, mostecké —.—, ruská renta
—.—. Smýšlení chabé.
#13
alto_textblock
#13
Z Nového Yorku, 14. ledna. (Telegr. »Národních
L.«.) Smýšlení stálé. Pšenice pohotová 1073/4,
na květen 1121/4, na červenec 1061/2, na září —.—,
kukuřice na květen 697/2, na červenec 68/2, na září
—.—. Mouka 4 65. Dovozné za obili 2.75. Cnkr
musk. 3.40, cukr centrif, ref. 3.90. Káva 61/4.
Směnka na Londýn 4.812. Stříbro 551/%.