ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 993a59e0-70b2-11dc-b2e6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 27. března 1903.
#3 alto_textblock #3
Číslo 85.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. lista předplácíi se v Praze v admlnistraai . . . a měaln n čtvrt lets . . . . 6 K — s dvoji čonáškeu na mnětle n dtnt lata. . . 7 k s0 na měslc . . . . . . 9 K. 30 k Peštest na měsíc . . . . . kg na čtvrt leta s dvojí zásilkou „ Rnrt tcts : . . :11 K so
#5 alto_textblock #5
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . ma 8b vdpoledni . . . . . . . za 2h Ve flialkách na venkově- ránní číslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 3h Inseraty platí se hotově napře Předplacení a inserty přijímá sdmainl- strace v Marianské uliri č.z Tam nacházejí se též redakce tiskárna a ezpodice „Národnich Lista“ Rukopiay se novraceji.
#6 alto_textblock #6
Táborská řeč dra. Kramáře.
#7 alto_textblock #7
Sdělili jsme včera veřejnosti české v plněm znění řeč dra. Kramáře, pronesenou v Tá- boře na obranu poselstva českého a jeho obratu taktického ze dne 10. t. m., na nějž lid náš nebyl nijak připraven, ale který jej překvapil a zalekl jako blesk z čista jasna tak, že udiven se tázal: »Co to ti naši dělají, že vládě pardon dávají?« Měli jsme za svou povinnost tlumočiti tento trapný údiv lidu a žádati za rychlé vysvětlen skutku dokonaného přes hlavu výkonnéhe vý- boru i sboru důvěrníků strany. Po týdnu vy- hověno důvodné touze naší manifestem poselstva našeho a doplňující jej táborskou apologií pana dra. Kramáře, který v obecném mínění pokládán za vlastního způsobitele obratu toho. Po řeč jeho ovšem dlužno podotknout, že omylem. — »Musím konstatovat,« ohražuje se dr. Kra- mář, »že upuštění od obstrukce nestalo se na můj návrh, naopak, já dosti dlouho mu odpo- roval.« — Pravého původce ovšem z kollegia- lity neprozradil. Než, na tom konečně nezáleží hlavní věcí jest rozptýliti starost a úzkost, kterou s námi sdílí dnes zajisté veliký počet upřímných, soudných a horlivých našinců : sta- rost a úzkost o to, nedopustila-li senaše delegacevídeňská náhlým prohlá- šením svým, že upouští beze vš náhrady a satisfakce od obstrukee proti Körbrovu rakousko-uherskému vyrovnání těžké politické chyby, — či uhodila-li timto nastoupením opportunní poli tiky snad na pravou cestu, vedoue k vílězné metě věci naší? Manifestem poselstva našeho, jak dokazují hlasy z venkova, volající po sjezdu dů- věrníků, nebyla veřejnost naše dostatečně přesvědčena, nuž, snad se to šťastněji zdařilo výmluvnosti tak povolaného inferpreta a obhájce, jakým jest p. dr. Kramář. Voliči táborští vskutku byli fascinujícím živým slovem svého poslanee překonáni. Ale my, pročetše bedlivě jeho řeč. želíme, že při všem upřímném respektu před její mistrnou stavbou a uhlazeností slovesnou nejen že nejsme přesvědčeni, nejen že nejsme vybaveni ze svých pochybnosti a obav, ale spíše naopak: my skrze ten nádherný závoj rhetorův zříme toliko obrysy dvojité potměšilé Sireny která naše vídeňské Argonauty svádí o pravé cesty a jejíž jméno jest: Pochyb- nost o vlastní síle národa a dů- věra v rozum rozhodujících kormi delníků staré lodí Austrie. Mluvme zřetelně a upřímně po česku. Dr. Kramář vy- pravoje živě, jaký přebolestný, zdrcující dojem učinily na poselstvo naše 1oňské lednove volby našeho lidu. Po vítězném a pa- mátném 8. červnu české obstrukce mohly prý se zajisté v národě českém očekávat staro- slavné volby deklarantské, jimiž by voliči češt odpověděli vládě s celou hrdosti uraženého ná- roda jednomyslným znovuzvolením všech předešlých poslanců-obstrukčníků. A zatím, bohu- žel, volby dopadly jinak: ztratili jsme 9 man- dátů a místo 61 vrátilo se nás do Vídně jen 52, ostatní byli agrárníci a národní socialisté. Tímto kormutlivým výsledkem voleb, vy- kládá dr. Kramář: »zlomena česke obstrukei páteř. Poselstvo české musilo ztratiti následkem výsledku voleb dů- věru ve vytrvalost lidu a místo na- dšení pro nepoddajný odpor přirozeně přišlo pochybování o tom, je-li cesta obstrukční správnou . . . Obstrukce bez nadšení je prostým taktickým pro- středkem. O tom ať v Čechách nikdo se ne- klame, a tato fundamentální z měn postavení českého poselstva nezaviněna poslanci, nýbrž českým lidem při volbách, prvním vítězstvím politiky zájmové ve chvíli, kdy jsme měli právo doufati ve volby jednohlasnějši, nadšenější než byly kdy jindy.« — Nuž, nadešel-li pod dojmem lednových těch voleb v lůně poselstva našeho dolíčený psycho- logický obrat, pak musíme se ptáti, nebyl-li mu videňskými hypnotiséry snad suggerován. Ano, tak vykládaly tehda vládní listy vý- znam českých těch voleb — jako porážku české obstrukce, jako znamení, že lid český touží po mírnější, hospodářské, stavovské politice. Avšak odpovídalo to pravdě? Pravda, pokud sloo volby v okresech rolnických, hrál tu jistou úlohu zájem stavovský, propagovaný dobře orga- nisovanou a čilými agitátory (Em. Hrubým) ob sluhovanou stranou agrární. Avšak přece nebyla v tom všechna příčina úspěchů frakce agrárnické a tím méně rozho- doval zájem stavovský v V. kurii ve prospěeh frakce národně sociální; nýbrž celé tajemstv volebního úspěchu frakcí těch, podporovaných radikálními pokrokáři, realisty a passivitou Staro- čechů, záleželo prostě v tom, že kandidáti je- jich tvářili se býti před voliči ještě mnohem r áz- nějšími, opposičnějšími, nesmiřitel nějšími odpůrci panujícího systému vládního- než kandidáti naší mladočeské strany. Ony le nové volby neznamenaly, že by lid český by svým poslancům posavadním zazlíval jejich přemíru ráznosti, ale spíše naopak, že nemě na posavadní jejich opposici dost, nýbrž poža- doval od svých poslanců ještě rozhodnějšía ráznější boj za národní práva naše; nikde ne- zvolen žádný vlažný, nespolehlivý a chabý Čech, nýbrž naopak voličstvo domnívalo se bona fide, uvěříc radikálním kortešům, že dává mandát ještě statečnějšímu, ráznějšímu obránci našeho státního a národního práva, když volí vůdce národních dělníků i agrárníkův, mluvící k němu úchvatnou vášní košutovskou nebo parnellovskou. V osudném omylu nalezalo se po- selstvo naše, jestli sobě hlas těch voleb vyklá- dalo jako zakřiknutí své politiky obstrukční, jako
#8 alto_textblock #8
povel, aby od ní nadále upouštělo. Jsme jisti, že by nebyl býval prošel ani jediný kandidát agrární neb národně sociální, který by se byl prohlásil proti taktice obstrukční. V osudném omylu jednali poslové naši, jestliže pro tuto příčinu odtud v obstrukci své přestávali, tak že »nebyla již výrazem těžkého roztrpčení českého lidu, nýbrž stala se pouhou taktickou zbraní.« Všecka čest jich zásluhám o řadu důležitýcha blahoplodných vymožeností na vládě nám tak úporné a skoupé, dosažených obratnými takti- ckými manévry, a křivditelem je každý, kdo poctivou a krušnou jejich prácí ignorováním neb zlehčováním hojných těch vymožeností lidu zastírá. Pro značné a nepopíratelné zásluhy ty mno- hou chybu odpustiti sluší, ale kéž jen vyvaruje se delegace naše chyb dalších. Však tu se právě obáváme, nedala-li si kýmsi namluviti, žeo sylvestrovské noci maďarský premiér Koloman Szel! vysvobodil Körbra z nebezpečí české obstrukce dovolením, že v případě nouze může zperfektit vyrovnání s Uhry bez souhlasu parlamentu pouhou oktrojírkou mocí § 14. Kde je toho jistota, že Maďaři toho Kör- brovi povolili? Ve vyrovnávacích pře lohách nikde o tom ani slovíčka nestojí a také jsme do dnes v žádném vládním listu o po- dobné tajné smlouvě sylvestrovské oné noci nečetli. Domnění klubu českého zakládá se tedy na pouhopouhé pověsti. Kdo asi mu ji na- šeptal tak důtklivě, že stala se směrodatnou pro jeho taktiku? Co by tomu řekl dr. Kramář kdyby se později ukázalo, že Körber nemoh a nesměl vyrovnání uherské oktrojovat § 14.7 — Řečník táborský upozorňuje důtklivě,ž pardonováno vyrovnání pouze v prvním čtení. Na dále že si delegace vyhradila volnou ruku; leč veřejnost česká zatím zapamatovala si řeči dra. Stránského o »perversi« a »šíle- nosti každékoliv obstrukce, zapamatovala si ochotu českého poselstva k takové změně jednacího řádu, aby pro budoucnost nemohl býti vídeňský parlament hacen nižádnou ob- strukcí a následkem toho nevěři, že by naše poselstvo ke zbrani tak okázale zavržené ještě chtělo sáhnouti. Pouhou, sebe ostřejš řečnickou opposici však nelze nám, men- šině, schválení vyrovnání rakousko- uherského zadržet, neřku zmařit. To připouští také sám dr. Kramá ř, řka »Jest-li pak vláda dostane přece vyrovnán způsobem parlamentním, jak na to ukazují »Ná rodní Listy«, a ovšem do jisté míry prá- vem, pak nepoplrám, že je možno že posťavení její bude posileno — ač není také vyloučeno, že může býti posice vlády také při jednání seslabena, poněvadž nen docela jisto, že vláda ve všech otázkách v par lamentě zvítězí; ale vláda bude musiti opět svolati parlament, a nikdy nebude tak volná, vyhovovati přáním Něme jak by to mohla činiti, kdyby už nyní odstra nila všechny překážky článkem 14. a vládla bez parlamentu.« Závidění to věru hodný optimism. Dnes by tedy Körbrova vláda, kdybychom ji obstruke svou při její životním díle připravil zdreující porážku, mohla se po tom Sedanu svém cítiti tak silnou, že by si troufala udeřit národ český do prsou ranou tak krutou, jako by byla oktrojírka, vyhovujíe přáním Němců po rozdělení Čec a po zavedení státní němčiny. Ale pofom, »až dostane přece výrovnání« — nebude vůči nám již tak úpornou, tak nepřátelskou, tak silnou troufalou, aby se opovážila cos podobného nám učinit ? — Na čem zakládá se tento vratký věru opti mism většiny našich delegátův? Patrně na do mněnce, že vláda Körbrova v nitru srdce svého přece jen nám trochu přeje a za dobré dobrým se nám odslouží. Že takový dobromysl ný názor o vládě Körbrově delegace česká chovala vysvítá neklamně z oné věty páně Kramářovy řeči, kde vykládá, proč 23. května m. r. klub český pohrozil vládě obstrukcí při uherském vyrovnání, nenavrátí-li do té doby národu na šemu vnitřní úřadní češtinu. To jsme učinili, vysvětluje dr. Kramář abychom nejen v čas připomněli vládě, co jest její povinností, nýbrž abychom take vládu podepřeli v jejím úsilí sjednání jazykového smiru u Němcův.« Naši politikové tedy doufafi a věřili, že vláda Körbrova má dobrou vůli přiměti Němce k tomu, aby snesli bez rámusu navrácení nám našeho rovného práva a v důvěře té chtěliji podepříti proti Němcům, zatim c ona s těmito jednala v nejdůvěr- nějším dorozumění proti nám, jak do- kázala svými pověstnými jazyko vý m návrhy. Mohlo by se myslit, že tato zkušenost sta- čila, aby našim delegátům dokonce otevřela oči. Než, jak vidíme, pohříchu nestačila, nýbrž oni doufají, že po provedeném uherském vyrovnán nebude vláda Körbrova vůči nám tak úpornou a falešnou, ba že potom Rakousko vůbe dostane oči a počne k nám být spravedlivo. Nuž té víry nám není dáno; o tu jsme přišl jako kdysi Karel Havlíček v Brixenu, jako po něm Palacký r. 1872, jako dr. Karel Slad kovský a náš dr. Julius Grégr po zkušenostech až příliš dlouhých a trpkých. V tom se tedy pohříchu rozcházíme s optimistou drem. Kr mářem a přejeme si, aby byla dána příležitost svoláním sboru důvěrníků, by v té příčině moh se vyjádřiti platně též český náš lid.
#9 alto_textblock #9
Říšská rada.
#10 alto_textblock #10
Poslanecká sněmovna. Schůze 219. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, dne 26. března. Po pětidenní prázdní sešla se dnes posla necká sněmovna. Zasedala necelé 11/4 hodiny a pak odročila se zase na 4 dny, do úterka. Příčiny prazvláštní takové dělnosti, po které voláno bylo šest roků, jsou dvě: jestto snaha, jednak vyhraditi co nejvice času výboru vyrovnacímu a celnímu, ještě více pak naprostý nedostatek materiálu, připraveného ku plenárnl mu projednání, Tři roky skoro byly výbory úplně nečinny a pomalost jejich v pravdě byla děsná. Není vy- pracováno jimi ani jediné vážné dílo. Tisková reforma jest v subkomitétu, zákon o pojišťován soukromého úřadnictva, tento vážný, důležit a oprávněný postulát velké třídy zaměstnanců jest v průpravném stadiu. A jak věci jsou, mine také kampaň 1903, 1904, bez výkonů po- sitivních, protože vyplněna bude vyřizová ním rozpočtů za letošek a na rok příští. Bylo kdys řečeno o vídeňském parlamentu vzhledem na jeho malomoc vůči exekutivě, že jest parlamentem chudým. Nyni mohlo by se pověděti o něm celým právem, že jest jalo- vým. Čtyři roky po kapitulaci před obstruke německou trčí v netečnosti a nehybnosti. Udě- laly se dnes drobnosti a zase jen drobnosti jsou na jednacím pořadu schůze příšti, položenén den 31. t. m. Nový poslanec za Staré město pražské uved se státoprávním prohlášením, jakým za posled ních dob vkročoval na půdu říšské rady každý poslanec český.
#11 alto_textblock #11
Předseda br. Vetter zahajuje schůzi o 11 ho 15 min. dopol. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců Ira a spol. na svobodný vývoz salátů a zeleniny z Rakouska do Němec; — Biankina a spol. vy zvati vládu, aby při konečném uzavření vyrovnacího jednání s Uhrami smluvila se stavba železnice z Knina do Nového: — dotazy poslanců: Choce a spol. p bratrské pokladně české báňské společnosti v opu- štěné huti roztocké: — Březnovského a spo po hmotném postavení venkovského duchovenstva — Aug. Sehnala a spol. po chování se školských úřadů slezských k tamnímu českému učitelstvu; Bärenreilhera a spol. po častých otravách ko stíkem a olovem mezi dělnictvem různých závod rakouských; — Choce a spol. po vypovídání rakou ských příslušníků z Německa; — Šchuhmeier a spol. v záležitosti berllnské pojišťovny » Viktorie — Kliemanne a spěl. po bezohledném vymáhání dane: — Wolfa a spol, po chování se ministerstva financí k dědicům jakési trafiky; — Schalka spol. po stížnosti na okresní nemocenskou pokladnu tachovskou; — Hybeše a spol. po zabavení pla- kátu, jímž oznamovala se schůze v Pardubicích Nowaka a spol. po dvojjazyčných staničních ta- bulkách na místní dráze z České Lipy do Kameni- ckého Šenova: — Löckera a spol. po zákazu du- chovních cvičení na středních školách; — Olnera a spol. po svízelích šiček, způsobených živnostní novelou; — Ellenbogena a spol. po příbytečném úřadnictva státních dráh v Karlových Varech. Posl. Straucher a spol. podali pilný návr v záležitosti rumunských židův a tureckých Arméno Ministr železnic podal předlohu o povolení státní garancie poziljské dráze; ministr financí o pro deji a zadlužení státních nemovitostí, jichž používá vojenská správa. Nově zvolený posl. dr. Bax a skládá slib. Při pojuje se českou řečí k státoprávnímu ohražení če ských poslanců. (Na levici hlučně protestují, češt radikálové rovněž tak odpovídajl.) Posl. Winter (v dotazu k předsedovi) prohla šuje, že viděl a slyšel, že posl Haucis byl přítomen v železničním výboru při hlasování o resoluci Nit schově a hlasoval »Ne«. Prosí předsedu, aby zaved zevrubné šetření. Předseda odpovídá, že věc vyšetří. Posl. Haueis ohražuje se proti důmince posl Wintra a prohlašuje, že by neotálel to doznati kdyby byl býval při hlasování. Nebyl však pří tomen a proto nemohl hlasovati proti Nitschově resoluci. Posl. Stein ohražuje se v dotazu proti před čítání Baxova prohlášení v nesrozumitelné řeči táže se předsedy, bude-li se chovati k jeho straně tak ochotně, jako k poslancům českým? Předseda odpovídá, že bude zastávati svůj úřa nestranně jako dosud. Posl. Winter konstatuje v opětném dotazu předsedovi, že posl. Haueis při hlasování byl a hla soval proti resoluci. Posl. Haueis trvá při svém tvrzení. Na to vzešla hádka mezi poslanci Haueisem Wintrem a Malikem. Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a koná doplňovací volby do vyrovnacího a 48 čienů d celního výboru. Na to podáno několik zpráv im munitníh výboru. Posl. Pernerstorfer a soudr, ohražujís v dolazu proti odsouzení 22letého hluchoněmého Ant. Stiebra plzeňskou porotou pro uloupení psav ceně 2 korun na 4 leta do těžkého žaláře. Tážou se ministra, hodlá-li se přimluviti, aby trest odsou zeného udělením milosti byl zmírněn na míru při měřenou vině a právnímu citu moderních lidí. Dle zprávy immunitního výboru sněmovna svo lila k žádosti za vydání posl. Hybeše, Walew ského, Tavčara, Eldersche, Vencajze, Fijaka, Breitera Wernische, Klofáče, Kubika, Aug Sehnala, Herzoga Wohlmayera a Riegra, odpírá však vydati poslance Voglera, Kubra, Gregorčiče a Baseva. Posl. Kiltel podává zprávu výboru pro dobytč nákazy o návrhu na odškodnění rolníků ze státníc prostředků při škodách na dobytku snět slezinnou. Doporučuje resoluci navrženou výbo rem, kterou vláda se vyzývá, aby předložila co nej- dříve osnovu zákona, kterou platný zákon o dobytč nákaze byl by změněn v ten smysl, aby náhrada za dobytek stižený snětí slezinnou nebo poražený a za výlohy vzniknuvší nutnou desinfekcí stájí bylo pla- ceno ze státních prostředků. Až do vydání tohoto nového zákona vláda poskytujž při vyskytnuvších se případech slezinné sněti odškodné ze státních pro- středků pod titulem nouze. Posl. V. Hrubý líčí nebezpečnost nákazy dobytk od divoké zvěře a navrhl dodatek, aby odškodněn ze státních prostředků bylo poskytováno také v tomto případě. Posl. Heimrich přimlouvá se za schválení výbo rové resoluce a líčí činnost pojišťovacích ústavů zřízených na Moravě. Posl. dr. ryt. Wislowieyskl navrhuje dodatek aby vláda dala konati další pokusy s immnunisová ním dobytka.
#12 alto_textblock #12
Při hlasování schvaluje se výborová resoluce s dodatky posl. Hrubého a Wielowieyského. Sněmovna schválila pak osnovu zákona o ochraně známky a jména Červeného kříže dle usne- sení panské sněmovny bez debaty, načež schůze 1 hod. odpol. skončena. Ministr železnic dr. Wittsk odpověděl na Sch al kův dotaz po otevření pyhernské dráhy,že stane se tak nejspíše až v r. 1905, pro nahodilé ne- hody, jimiž se práce zdržela. Některé trati budou s moci otevříti napřesrok, nebude-li se třeba s prací tuze pospíchati a ji zdražovati. — dále na Hinterhubrův po uveřejněn dát o geologických poměrech a trhacích pracích p stavbě nových alpských železnie Příští bude v úterý 31. t. m
#13 alto_textblock #13
„Česká spořitelna“ Podněcování nebo věcná kritika? (Před tiskovým senátem zemského trestního soud v Praze.)
#14 alto_textblock #14
Zvláštním řízením osudu, či — lépe řečen — přislovečnou horlivostí tužky, ovládané pev- nou a cíle vědomou rukou páně censorovou stale se, že neudržitelné hospodářství a poměry, pa- nující v t. zv. České spořitelně, bylo lze ku po souzení předložiti také instanci, ve věci samé do jista nepředpojaté a nestranné. Tribunálu soud- cův učených naskytla se včera výdatná a vhodná příležitost, posouditi ve světle neklamných a na- prosto věrohodných důkazův „korrektnost“ sprá- vy zmíněného „dobrodinného“ peněžního ústavu a rozhodnouti, do jaké míry měl tisk český ne jen právo, nýbrž i povinnost, zastati se českého vkladatelstva tohoto ústavu proti svévoli a pychu instituce, která na spravedlivé tužby a poža davky neměla jiné odpovědi, než cynický vý- směch a bezohlednou urážku. Česká spořitelna měla včera před odvola cím senátem tiskovým, jemuž předsedal vrch rada p. Nagy, v pravém slova smyslu „svů den“. Jakým byl jeho výsledek a ke které stran se přiklonil morální úspěch včerejší tiskové roze pře, vyvolané státním zastupitelstvem pražským sezná čtenářstvo z našeho referátu.
#15 alto_textblock #15
Číslo 25. „Českého Lloydu“ ze 3. března t. r. propadlo konfiskaci pro článek „Run na Českou spořitelnu“ a výnosem zemského trest soudu z téhož dne byla konfiskace tato potvr zena, ježto v obsahu článku onoho shledala i po tvrzovací instance skutkovou povahu přečinů dlle 8§ 308. a 310. tr. z. („Obsahem míst naznače ných rozšiřují se pověsti nepravdivé a co de veřejné bezpečnosti znepokojující, aniž pro t dostatečných důvodů by bylo, míti je za prav- divě“). eoe Zástupce „Č. Lloydu“, p. dr. Langkra- mer, podrobnými daty dovozuje, ze ve článk závadném uváděna byla zjištěná a prav- divá fakta a že tudíž zejmena o šíření ne- pravdivých pověstí řeči býti nemůže, žádajez zrušení konfiskace. Nám. st. zást. p. Blattný: Nebudu an v tomto případě, ani v případech následujících resumovati snad obsah článků zabavených, po- nechávaje jej sl. soudu ke zralé úvaze. Prosím však, aby při tom vzat byl zřete l na doby. ve kterých články o spořitelně byly zabaveny ve kterých skutečně „runem“ na Českou spoři- telnu veřejná bozpečnost byla ohro- žena. Navrhuji, aby námitky byly zamítnuty a konfiskační nález aby byl potvrzen. Po poradě prohlašuje předseda p. vrch. r. Nagy tento rozsudek: „Námitky se zamitajía konfiskační rozhodnutí v plném obsahu po- tvrzuje, z toho důvodu, že celý článek a jed- notlivé odstavce v so u vislosti, zejmena při- hlíží-li se k tomu, že v době jeho uveřejnění pa novalo velké rozčilení následkem toho velikého „runu“, poukazuje na to, že podpora Zemské banky ani ne- dostačovala, že zapotřebí bylo za- staviti cenné papíry a že žádný těch millionů neviděl a že bilanee je nezkoušena atd. — že tedy všecky tyto okolnosti tak jsou seřaděny, že zejmena pre venkovský lid, který těchto okolností a sku tečností nezná, mohly býti znepoko- jujícími. Jeví se tedy v obsahu článku toho okolnosti, jaké § 308. tr. z. na myslí má.
#16 alto_textblock #16
II.
#17 alto_textblock #17
Jak povědomo, podal zodpovědný redakton „Národních Listů“, p. Josef Anýž, námitky proti konfiskacím, jimiž stižena byla v několik dnech dvě čísla „Národních Listů“, v jichž pole- mikách proti správě t. zv. České spořitelny shle- dalo nejen státní zastupitelství, nýbrž i zemský trestní soud skutkovou povahu přečinu dle § 302., ježto prý „obsahem článků oněch vybízejí se obyvatelé státu k nepřátelskému jednání prot sobě.“ (Čísla zabavená datovala ze dnů4. března 1903 [odpolední vydáni) a ze 12. března 1903 [ranní vydání] a byla pro konfiskaci čísla posléze jmenovaného podána známá interpellace Pozn. redakce). K líčení o námitkách dostavil se zodpovědní redaktor našeho listu se svým právním přítelem p. drem. Podlipným.
#18 alto_textblock #18
Red. Anýž: Slavný soude! Po výsledku li čení právě projednaného bylo by téměř příkazem skoro nutnosti, bychom upustili od dalšího řízen a námitek svých nepronášeli zde vůbec. Slavný soud postavil se na stanovisko, že, nehledě a ne přihlížeje k obsahu závadného článku, musí být hlavní zřetel vzat k tomu, kdy článek byl psán a již tím, že to bylo v době t. zv. poplachu neb „runu“ proti České spořitelně, tedy tím že s článek stává závadným. Vše, o čem bude dnes při námitkách jednáno, psáno bylo v době t. zv „runu“ na Českou spořitelnu a důvod, citovan v prvním rozsudku, může sl. soud uvésti také při rozsudcích následujících, o tom není pochyby a proto všecky důvody, jimiž bych námitky sv hájiti hodlal, zdáti by se mohly za daných okol
#19 alto_textblock #19
ností právem illusorními. Nicméně oddávám se naději, že slavný soud na věc přihlížeti bude s jiného stanoviska, zejmena v tomto případě, kdy konfiskována byla dvě čísla „Národních Listů“ s poukazem na § 302. tr. z., spáchaný dle náhledu státního zastupitelství i potvrzovací instance „vybízením obyvatelstva státu k nepřá- telskému jednání proti sobě.“ Chci jen stručně ukázati k tomu, že ne- bylo ničeho spravedlivějšího a ni- čeho čestnějšího se stanoviska če- ského lidu a českého národa, j ako kdyžveřejně, i svýmtiskem, i svým projevy, ozval se proti tomu, by na- dále byl Českou spořitelnou způ- sobem dosavadním vykořisťován. Neboť není snad příkladu v jiném národě, by privilegovaná společ- nost jednotlivých soukromníko, kteří mají své stanovy, takový způsobem využitkovala národno- stidruhé nebo prohřešila se takým způsobem na národnosti české jako se stalo, stává a děje doposu v Českéspořitelně. Neboť to mělo se uvá- žiti, že to ústav, který byl založen r. 1825 jak ústav, jenž měl sloužiti oběma národnostem a že potom shodou okolností se stalo, že v tomto ústavě nabyli vrehu jenom zástupeové ná- rodnosti jedné, t. j. německé, ač čeští vkladatelé tvoři v něm, ne-li většínu, tož aspon velmi značnou část, a tito poskytují Če- ské spořitelně největší zdroj přt- jmův, že však tato spořitelna práv tohoto zdroje příjmů používák tomu, aby nepřátelskou stavěla tvrz proti všem kulturním a hospo- dářským snahám českého národa. Slavný soude, tu bylo povinností české- hoveřejnéhotisku, by ukázal ktéto anomalii a dle mého názoru bylo také po- vinností povolaných úřadů země- panských, by odpadlo toto ničím neodu- vodněné a mimo zákon stojící pro- pagování německé věci, aby z ústavu, českým penězi podporovaného, stala se i nstituce gerimanisující, která český národ lpři každém kroku hledí jen poškoditi a jemu při ve- škerých snahách překážeti. Ale čeho jsme př tom byli svědky? Ze J. Exc. p. místodržitel vy- dal rozkazy okresním hejtmanům, kteří pakv interessu této soukromé společnosti vydali vyhlášky, které byly rozšiřovány po obcích. My byli svědky, že ministerský předseda na zá- kladě informací, jichž se mu snad dostalo o místodržitele, nebo jiného orgánu zeměpanského. učinil prohlášení ve prospěch tohoto soukromého ústavu, jen proto, aby ústav tenic nebyl otřesen, aby mohl germanisační úkoly své prováděti dále. Ba, my vidíme, že konfiskují se listy jen proto, by pravda tato, ničím ne- vyvrácená, nemohla vyjíti na je vo Mám za to, že moderní soudce bude přihližeti k této otázce zajisté zcela jiným způsobem, že nemůže přihlížeti k tomu, co by se bylo mohlo státi. Jaké nebezpečí zde bylo, když někdo, kdo má v České spořitelně uloženy peníze a jest tedy jejím věřitelem, tyto peníze sobě vybere? K vůl tomu nebylo třeba mimořádných opatření, proto- že nemůže býti nikdo nucen, aby k takovému ústavu mel důvěru, zejmena v době, kdy se vě- dělo, že ústav velké finanční ztráty skutečně utrpěl a kdy i německý tisk přinášel o tom zprá- vy. Přes to však vidíme, že pražská poli- cie ubožáka, který přijde a řekne „Já k ústavu nemám důvěry!“ od- vede do vyšetřovací vazby, že na- řizuje se státním zastupitelstvím vyšetřování pro zločin dle 8 87. k vůli tomu, že někdo nechce míti důvěry k soukromému ústavu, o jehož fi- nančních poměrech do dnešního dnenebyl podándůkaz takový, j aký by byl žádoucím. My své stanovisko k če- ské spořitelně jsme vytkli a nemůžeme ho opu- stiti v zájmu českého lidu, poněvadž bylo by to hanbou, potupou a největší otročinou, kdyby ta- kovýto ústav ještě dále podporoval. Nutno na- opak působiti k tomu, aby nejen věřitelé, ale hypotekární dlužníci České spořitelny emanci- povali se od tohoto ústavu, neboť nemůže být ničeho hroznějšího, než si pomysliti, že by měl býti podporován ústav, jenž ke vlastní hanb naši by vydržoval instituce, směřující proti če- skému národu. Myslím, že slavný soud musí tomto případu již prolo sdíleti náš náhled, poně vadž stanovisko, v prvním rozsudku pronesené nebylo by spravedlivé vůči tisku německému. Neboť jsme byli svědky, že německý tisk praž- ský, „Bohemia“, „Tagblatt“ a „Neue Fr. Presse“ přímo vybízely státní orgány k zakročení prot českému tisku a že na veřejnost dány projevy. jimiž úřadové a soudové zrovna vybízely se k tomu, aby proti nám zakročili, ba, my čelli také projevy celé řady německých měst, v nichž zločinem se označovalo, že český člo- věk nechce nechati v České spořitelně své peníze a v nichž vybízejí se státní úřadové k zakročení. A co učinilo státní zastupitel- ství s těmito projevy? Neshledalo v nich přečin dle § 302. tr. z., nýbrž zakročilo proti těm, kteř k ústavu tomuto důvěry nemají a míti nemohou, poněvadž jest mimo všechny zákony a mimo státní dozor, poněvadž to ústav spravovaný 45 největšími zuřivci německý mi kteří počínají si jednostranně pračují preti zájmům českého ná- Domáháme-li se čeho, čelí snaha naše především k tomu, aby správa České spořitelny byla postavena pod zákonná ustanovení a ne- řídila se regulativem, dle něhož páni, kteří tam neomezeně vládnou, doplňují se sami a dle něhož sami si ustanovují kontrolu, která ma všecko to prováděti. Divím se, že pan místo- držítel mohl s celou svou autoritou vystoupiti na
#20 alto_textblock #20
roda.